Dvě frankovky s pozvánkou na festival, degustace a konferenci

Před pár dny jsem otevřel láhev od Weingut Krutzler (web), jejich už ne úplně základní Blaufränkisch Eisenberg DAC 2023. Jsme tedy v docela prestižní části Burgenlandu, ve výše položených vinicích na břidlici a půdě s vysokým obsahem železa („Železná hora“ se to nejmenuje pro nic za nic), konkrétně s 20-25 let starými keři v tratích Reihburg a Weinberg. Po fermentaci v nerezu dále zrálo v nerezu a velkých dřevěných sudech. Krutzler je jedna z rakouských frankovkových legend, hlavně tedy díky vínu zvanému Perwolff, a obecně jeho produkce patří mezi seriózní a stabilně kvalitní rakouskou klasiku. Současná pátá a nejmladší generace vinařství, Clemens Krutzler, bude zítra na festivalu Bottled Alive v Táboře a určitě se u něj zastavím. Ale bude předpokládám prezentovat svou nízkointervenční a lehce experimentální CK řadu, ne hlavní produkci. Podpultovým Perwolffem bych nepohrdl, co vám budu nalhávat :-) Ale zpět k tomuhle kousku. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavší barva, tón lehce do fialové, ale nijak hutné. Čerstvá, čistá svěží aromatika. Přímě energicky ovocná, evokuje trochu „chladnější“ beton, puristická, precizní. Ovoce do tmavších plodů až lesních, borůvky, herbální linka. Suché, čisté, šťavnaté středně plné v chuti, dobrá struktura a stavba, pevné, slušně dlouhé s minerální linkou. Sympaticky tvrdší a kamenité. Velmi solidní sic mladý kousek, prospěje tomu ještě nějaký čas v lahvi. Vysolil jsem ve Sparu lehce přes 14€ a nelituji.

Malá ochutnávka Liracu

Mám kamaráda, se kterým v poslední době celkem často hraju deskovky, a jedním z jeho oblíbených vín je „kodyrón“. Takže vína z téhle části Francie piju trochu častěji než dříve. Před pár dny jsme se zase sešli (nad Battlestar Galactica s rozšířením Pegasus, kdyby tu byl nějaký fanda…) a já využil příležitosti a zkombinoval hraní s malou srovnávací degustací. K původní připraveným kouskům přihodil ještě pár dalších z jedné místní vinotéky a náhodou se to tak sešlo, že se z toho stal průzkum apelace Lirac. Tedy místa na opačném břehu řeku proti nejslavnějšímu Châteauneuf-du-Pape, ale s vinicemi taktéž proslavenými velkými oblázky (galets roulés), ale jsou tam i písčité půdy a sem tam vápenec. Z tamních cru je to jedno z menších, zhruba 841 osázených hektarů, ale se spoustou starých keřů a velkým potenciálem. Drtivá převaha jsou červená, bílá tvoří sotva desetinu (ale stoupá to, většinu francouzského propadu spotřeby vína tvoří červené…) a roséčka jednotky procent. Aby to bylo pestré, tak jsem ale i to bílé a růžové pořídil.

Starší moravský pinot a Rhôna z výprodeje

Nevím jak vy, ale já nakupuji víno velmi sofistikovaně! ;-) Volba lahví, které pořídit, se zakládá na složitých úvahách o párování s jídly plánovanými v následujících týdnech, vychází z nutnosti doplněním archivu o nové ročníky klasických vín a lahvý vždy potřebných mít při ruce. Nutné jsou nové akvizice odrážející zážitky z degustací v průběhu roku, nákupy též reflektují studium názorů prestižních kritiků a mnoho dalších zásadních faktorů. To vše se propojuje do jednoho uváženého, kvalifikovaného nákupu, kdy následný obsah lahve nemůže ve sklence prakticky nikdy zklamat. Anebo se mi taky jen líbí viněta lahve, na kterou jsem náhodou někde narazím. Či dorazí slevová nabídka a já prostě neodolám! :-) Reálně většinou netuším, co budu ten den večeřet, a na doplnění chladničky o chybějící vína by mne nesmělo nestále překvapovat, co tam vlastně (ne)mám. Takže zas tak promyšlený to prostě není. Každopádně nákupům ve slevových akcích (nakolik na domácí půdě sem tam bohužel jen narovnají cenu na úroveň běžnou ve světě) podléhám s chutí. A v lednu je jich přehršel. Ideál doplnit zásoby vypité o svátcích!

Vinná setkání roku 2025 – část I.

Rok 2025 byl docela náročný, sepsal jsem toho mnohem méně než bych chtěl (na blog historicky vůbec nejméně článků od spuštění v roce 2007) a i vinařských akcí a setkání bych si dovedl představit trochu více. Ale vzhledem k faktu, že je to furt jen koníček a ne práce… to zas tak špatné nebylo :-) Teda po pravdě to už úplně jen jako koníček nevypadá. Přednášel jsem o Juře, dvakrát o Beaujolais a také o aktuálním stavu a trendech ve světě vína, hodnotil vína pro několik soutěží, navštívil pár větších festivalů (mimochodem nový ročník jednoho z mých nejoblíbenějších, Bottled Alive, začíná už za méně než dva týdny!) i menších degustací a potkal se s mnoha výtečnými vinaři. S některými jen přes stoleček na festivalu, s jinými si povídal déle u vína v klidu mezi čtyřma očima a – ta nejlepší varianta, kterou bych rád mnohem častěji, ale bohužel zrovna loni se tolik nedařila – další navštívil přímo v jejich vinicích a vinařstvích.