4x Riesling Corvers-Kauter

Vlna veder je zpět, čas na ryzlinky a bubliny (ostatně jako i mimo vedra, ale co už!). Psal jsem tu už dříve, že se mi doma množí „související vína“. Prostě lahve, které dává smysl otevřít najednou a ochutnat si paralelně. Protože to o vinařství/oblasti/ročníku/odrůdě prostě vždy dává trochu zajímavější obrázek. Takhle jsem o víkendu s návštěvou odšpuntoval (odšrouboval, vlastně…) tři tiché bio ryzlinky ročníku 2023 z Weingut Dr. Corvers-Kauter (web) z Rheingau. Sídlí v Oestrich-Winkel, což je místo které samo o sobě stojí za návštěvu, a od dubna do října tam mají ve vinařství otevřenou i restauraci s fajn velkou zahrádkou pod stromy. O samotném vinařství už jsem tu psal několikrát, třeba zde. Takže se můžeme vrhnout rovnou na jejich vína. Na nějaké bubliny dojde zas příště.

Zobraz celý článek →

Červené bublinky, milerka a skvělý Riesling

Sice to tak z blogu nevypadá, ale stále žiju. Jak jsem se zmiňoval ve videu na Instagramu, tak nějak nestíhám/nemám mentální kapacitu na vše co bych chtěl a zrovna psaní o víně je aktuální obětí. Na víno jsem nezanevřel, vinařský průmysl se snažím zachránit pravidelnou nemalou konzumací, jen to psaní okolo se nedaří. Dokonce i na ochutnávky stále chodím, za vínem jezdím (třeba teď mne láka a možná se mi podaří vyjet na víkendový Nachbarn ve Znojmě), zajímavé lahve sem tam otevřu. Pro dnešek se zkusím zmínit o pár vínech z poslední doby, která mne dost bavilo pít. Různých stylů a cenových kategorií. A záhy dodám další sadu. A hlavně budu doufat, že se mi podaří v následujících měsících zase trochu vrátit k běžnému psacímu režimu. Ale je to složité :-)

Zobraz celý článek →

Riesling a bubliny do vedra

V tomhle vedru nefunguju. Běhat se dá leda tak brzo ráno a to je s logistikou s dětmi složité, mozek jeden sotva na půl plynu a celkově je to naprd. Umřu! A alkohol upřímně není dvakrát vhodné osvěžení, alespoň ne v podobných extrémech jako nás čekají teď. Teda ne že by do člověka pivo nepadalo s rychlostí až nezvyklou a totéž platí i o některých vínech, jen ty následky mohou být trochu nebezpečné. Každopádně, pro nás z odolných generací a v nejlepších letech (vy víte že mluvím právě o vás!)… z kousků do veder bych vypíchnul třeba Weingut Schloss Lieser (web) SL Riesling 2023 trocken. O vinařství a jejich vínech už jsem se tu rozepisoval několikrát. SLko je jejich základní gutswein, nerezovka ale většinou třeba do půlky dubna až května na kalech, hlavně z tratí Niederberg Helden, Lieser Schlossberg a Graacher Himmelreich a dnes už z ekologicky vypěstovaných hroznů. Typicky s výraznou kyselinou, alkoholem na úrovni 11-11.5% a cukrem obvykle okolo 6-8 g/l. Mám doma několik ročníků a rozhodně to netřeba vypít hned, aktuálně je už v prodeji 2024 a 2025, ale s klidem bych pil 20-23 :) Svěží, štíhlé, lehčí, s živou kyselinou, chlastací. Lehce reduktivně pikantní, vlhce kamenité, citrusové do pomela a grepu, trochu bylinka a dotyk medu, minerální slanost. Fakt mizí jak citronáda a až nebezpečně rychle, baví mne velmi. Vozí Weinschmecker, stojí to tři stovky.

Zobraz celý článek →

Stobodový Riesling a Corpinnat s pozvánkou

Vyrazil jsem na jednu moc fajn masterclass k německým vínům, určitě o ní bude ještě řeč, a jedním z prezentovaných vín byl – vzhledem k zaměření akce tentokrát na „lehčí“ letní vína trochu nečekaně – Riesling Schonfels Faß 11 Großes Gewächs 2023 z Weingut Peter Lauer (web, o několika vínech jsem psal), hvězdy břidlicových svahů u řeky Sáry (Saar). Původní klony ryzlinku a výsadby staré 110+ let, strmý větrný svah nad řekou, extrémně nízké výnosy, trocha macerace a spontánní fermentace a školení ve starých dřevěných sudech, bez větších zásahů. Měl jsem to víno v různých i starších ročnících a tohle konkrétní chutnal při čtyřech různých příležitost z pěti různých lahví (ale nikdy nepil, rozuměj celou láhev rozloženou třeba do dvou dní doma) a pokaždé mudroval nad hodnocením. Schonfels od Lauera má pravidelně hromadu bodů, vysoké devadesátky nejsou nic neobvyklého, a tohle konkrétně si v průvodci Jamese Sucklinga (ovšem Německo pro něj hodnotí Stuart Pigott) odneslo… inu perfektních 100. Přes veškerou bodovou inflaci (někdo 105 bodů? ;-)) je to stále velmi výjimečné hodnocení, kterým se moc suchých ryzlinků chlubit nemůže.

Zobraz celý článek →

Pinotová soutěž a ryzlinková přednáška

Udělal jsem si výlet do Kutné Hory na hodnocení soutěže Pohár Karla IV., která se specializuje na odrůdy Rulandské modré a Ryzlink rýnský. Takové pozvání jsem odmítnout nemohl :-) Skončil jsem v komisi, která hodnotila červená (+ pár klaretů a růžových), a docela si to užil, našlo se několik opravdu výborných vín! Ne vždycky jsem se s komisí shodoval a kdyby mne náhodou někdy někdo zas chtěl na hodnocení pozvat, tak vězte, že jsem byl obecně nejdál od průměru a také nejčastěji hodnotitelem, jehož bodování bylo jako nejvyšší či nejnižší (o něco častěji) v průměrování zahozeno :-) To už je můj osud, jak by řekl Adrian Mole. O dva dny později, na výročí 710. let od narození Karla IV., bylo možnost přihlášené vzorky ochutnat v Praze, dozvědět se vítěze a také se zúčastnit menší tematické konference. Na té jsem se ujal, společně s národní sommelierkou Klárou Kollárovou, tématu Ryzlinku rýnského a současných vinařských trendů. Bylo to věřím pro účastníky zábavné :-)

Zobraz celý článek →

Degustace Werther-Windisch a Peter Stolleis

Ryzlinkové (a bublinové) počasí zase klepe na dveře! V posledních týdnech jsem degustoval produkci docela dost různých (nejen) německých vinařství, navíc o mnohých z nich tu zatím neměl řádek v minulosti, a vůbec se nedostal k reportu. Až mi AI definitivně vezme práci, bude to s časem lepší ;-) A nebo bych prostě měl psát častěji i jednodušší články, jen tak narychlo k jedné lahvi co mne zaujme či zrychlený report z degustace, a nesnažit se jen o náročnější texty (zápisek z několikahodinového posezení s princem Felixem zu Salm-Salm nad jeho víny z listopadu jsem furt nedodělal…). Co myslíte? Každopádně dneska právě v lehce zrychleném režimu odhrnu dvě vinná setkání a jména, na která bych nechtěl zapomenout a rád bych se jejich vínům v budoucnu pověnoval více a třeba o nich něco napsal i detailněji. Tak jdeme na věc!

Zobraz celý článek →

Crémant od Benoîta a nová vinice u Lucashof

Jedním z nejzajímavějších setkání při nedávné cestě do Jury byl určitě Benjamin Benoit aka Cellier Saint Benoît (web) v Pupillinu. Tenhle mladý, sotva třicetiletý, vinař není už neznámé jméno a nějaký můj objev. Dokonce si odnesl ocenění jurského vinaře roku od Le Guide Hachette. Určitě o něm a jeho vínech zkusím sepsat více, moc lepších Ploussardů než ten jeho jsem nepil (na tomhle výletě teda na podobné úrovni jen kousek od jeho sousedů, Domaine de la Renardière), přístup ve vinicích (a ostatně i ve sklepě) byl docela podnětný a celkově si pozornost více než zaslouží. Pro dnešek jako lákadlo na věci příští alespoň Crémant du Jura Brut Nature 2022. Stoprocentní Chardonnay z polohy Courbes Raies, jílovité nad vápencem, bio ošetřované výsadby z roku 1990. Kvašeno spontánně, rok v dubových sudech a následně dva roky druhotná fermentace a ležení na kalech v lahvi. Odstřel v říjnu 2025 a bez dozáže, celkem je toho 1578 lahví. Citronová barva, pěkné vytrvalé perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, minerální, trochu „jursky pikantní“ a lehce reduktivní aromatika. Citrusy, jemně oříškové a trochu máslové pečivo. Úplně suché ale ne ostré, šťavnaté, čisté, dobrá stavba a délka. Citrusy, lehce pomelo kůra nahořklost, dobrá délka, minerální linka. Fakt pěkné, seriózní bubliny. A vlastně, jak se jinak cen úplně nebojí, tak v kontextu kvality i slušně naceněné! Dovozce zatím nemá, ale pokud byste někde na jeho vína narazili, tak neváhejte ochutnat.

Zobraz celý článek →

Pět německých ryzlinků k počátku jara

Pravidelně jsem obviňován, že už piju jen „ty německý ryzlinky“ a „propaguju VDP“, ale pohled na články zde i příběhy na mém Instagramu určitě dává jiný obrázek. Ochutnávám a doma popíjím i jiná vína :-) Každopádně ryzlinků je v mé stravě opravdu hodně a rád bych dneska odhrnul poznámky k pár lahvím z poslední doby. Zdaleka ne všem, na další třeba dojde někdy příště. A nejen lahve, ze kterých jsem byl nadšen. I když o těch opravdu povedených se samozřejmě vždy píše o dost snadněji. Zároveň jde o první článek po mírné aktualizaci vzhledu a některých funkcí na tomto blogu, ten základ byl beze změny prakticky 19 let a začínalo se to trochu rozpadat. Snad bude teď fungovat o chlup lépe, další úpravy budou následovat záhy. Každopádně pojďme na to, hurá do Německa a k suchým ryzlinkům!

Zobraz celý článek →

Suchý únor s pěti nealko „víny“

Suchý únor jsem včera zahájil lahví klasických brut nature německých bublin, ale pokud tenhle měsíc bez alkoholu držíte (nebo se obecně alkoholu vyhýbáte a zabloudili jste přesto na můj web), tak jsem si dovolil po delší době něco běžně dostupného z kategorie „nealkoholických vín“ vyzkoušet. Nebudu se tu teď rozepisovat o celé problematice dealkoholizace, o různých dostupných technologiích, o kolik ta či ona zkonzumuje více energie či vody (a kolikanásobek je to oproti běžným vínům) a tak podobně, to je téma na jiný a obsáhlejší text. Faktem je, že obliba nealkoholických vín dramaticky stoupá, nabídka i v běžných obchodech je čím dál širší a vlastně stoupá i kvalita. Nebo je alespoň snazší najít něco, co vám jakž takž sedne. Bude to i můj dnešní případ?

Zobraz celý článek →

Rings, špičkové bubliny z Pfalze

Jedny z nejlepších bublin, které jsem za dlouho dobu pil, mají původ… v německé oblasti Pfalz, konkrétně část Mittelhaardt. Bohužel opět nejde o nějaký objev, se kterým vás seznámím jako jeden z prvních… vinařství má pět hvězdiček (a titul vinařství oblasti v nejnovějším průvodci) od Eichelmanna a čtyři od Falstaffu, jsou členy VDP a takové ty věci. „Naturálnější“ sekce mého čtenářstva ale nemusí hned utíkat, zároveň mají všechny vinice v bio režimu a tenhle sekt je dokonce nesířený! Weingut Rings (web) z Freinsheimu, 35+ hektarové vinařství (včetně obnoveného monopolu Leistadter Felsenberg nebo elitní polohy Kallstadt Saumagen) s novými výsadbami v poměrně hustém sponu, podnik řízený bratry Steffenem a Andreasem Rings a zaměřující se na seriózní, suchá a docela striktní vína s potenciálem zrání. Zdaleka to u nich není jen o obligátním ryzlinku. Mají i nějaké ty výsadby bílých burgundských odrůd, něco Sauvignonu, nějaké ty cabernety a Merlot a dokonce trochu Syrahu a umí z toho skvělé věci. Excelují ale především v Ryzlinku a zásadně se zaměřují také na Pinot Noir, i s ním umí divy. Před pár lety také dodělali úplně nové vinařství, z většiny zapuštěné pod zemí, které je ještě posunulo dál.

Zobraz celý článek →

Svatomartinské, skvělá cava a Molitor z Lidlu

Otevřel jsem Svatomartinské! Je červené, přímočaře ovocné, teče to. Sklenka se při vymývání usazenin zbarvila do netypické podezřelé světle modré barvy, ale třeba je to… přirozené. Je to špatné víno? Nemá žádné vady a je technicky zvládnuté. Je dobré / chutné / zajímavé? Řekl bych to tak, že slouží určitému účelu, který se liší od toho, co jako dobré víno v životě potřebuji (uvažoval jsem o slově chci, ale co si budeme nalhávat…) já. Mnoho jiných osloví, potěší a užijí si ho. Hodí se k huse? Méně než dobře vychlazený český ležák nebo trochu nazrálejší moravský pinot s výraznější kyselinou, který jsem k ní otevřel já. A bez ohledu na to, co si o podobných vínech myslím, jich nejspíš i příští rok na trhu přistane zase skoro dva miliony lahví. Prosím pijte vína z Čech a Moravy, i kdyby to měla být Svatomartinská! Nakolik jsou některá lepší než jiná, bylo by obecně o hodně (hodně!) lepší, kdybyste pili spíš běžné poctivé kousky než uspěchané mlaďochy, ale všechno lepší než domácí produkci ignorovat úplně… Čímž bych toto téma protentokrát uzavřel! :-)

Zobraz celý článek →

Riesling Pur Mineral od Fürsta

V poslední době otevírám spíše osvědčené klasiky, ale sem tam i něco nového. Jako třeba Riesling Pur Mineral 2023 (VDP.Gutsweine) ze slavného franckého vinařství Rudolf Fürst (web). Budu o nich psát určitě trochu víc, až bude téma červené. Nezastírají, že právě na jeho produkci ve špičkové kvalitě je jejich vinařství aktuálně navrženo a směřováno. Bezesporu patří mezi německou špičku pokud je řeč o odrůdě Pinot Noir a také jeho dříve dozrávající mutaci Pinot Noir Précoce (aka Frühburgunder nebo též Jakubské). Dělají i skvělé bílé burgundské odrůdy a pozornost si samozřejmě zaslouží i jejich ryzlinky, nakolik je jejich hlavní zaměření jinde. Pur Mineral patří do základní řady a cílem je zde krystalicky čisté svěží vyjádření vinic na červeném pískovci, původ je na vícero Erste a Grosse Lage, školení probíhá na jemných kalech asi půl roku a to částečně v nerezu a ve velkých neutrálních sudech.

Zobraz celý článek →

Vertikála Ratzenberger Riesling Steeger St. Jost

Stává se mi pravidelně, a je nemalá pravděpodobnost že jsem se tu o problematice za těch 18+ let co píšu blog, a už předtím o víně psal jinde, opakovaně zmiňoval, že se mi doma hromadí lahve, které „je nutné otevřít dohromady“. A teď, co se z velmi častých domácích degustací stala spíše příjemná vzpomínka, je to ještě horší. Pravidelně dostávám chuť na vína, která ale neotevřu, protože si je šetřím. Ne proto, že by šlo samo o sobě o víno drahé, vzácné nebo výjimečné, ale protože jsem přesvědčen, že by bylo fajn otevřít je s nějakým konkrétním vínomilcem, který si ho obzvlášť užije. Hodně častá je také situace, že bych víno chtěl mít vedle sebe s nějakým dalším a při běžném večeru to nedává smysl. V nemálo případech je to nějaká horizontála, další vína stejného vinaře a téhož ročníku či další vína ze stejné vinice od jiných producentů. Anebo vertikála, více ročníků téhož, co by prostě chtělo hezky srovnávat s podobně „vědecky“ naladěnými nadšenci (sofistikovanými alkoholiky). A čím déle trvá set otevřít, tím větší riziko, že bude doplněn o další láhev a vše se jen zkomplikuje!

Zobraz celý článek →

Ryzlink, Frankovka a Veltlín z potoka

Už ani to chlazení v potoce není co bývalo! Strávil jsem zase týden (bohužel jen týden, kde jsou ty časy, kdy jsem tam mohl být tři…) na louce mezi stromy na Šumavě a dát si sklenku správně vychlazeného vína je čím dál náročnější! Už jsem si postěžoval dříve, ale letos byl problém opravdu markantní. Vody hodně málo a teplota v potoce vyšší než dřív. Na červený fajn, ale pro chlastací svěží bílé je prostě nutné vzít na pomoc chladící box s ledem :-) Každopádně jsem tradičně navezl zásobu vín se (z mého pohledu) dobrým poměrem ceny ke kvalitě na běžné popíjení + pár zajímavějších kousků pro radost.

Zobraz celý článek →

Bio Riesling, naturální bordó směska a Kopanice

Nestíhám, nestíhám, ale alespoň se podělím o pár lahví, co jsem v poslední době pil s chutí. Tak třeba Weingut Lucashof (web, nejvíc jsem se rozepisoval tu) a jejich bio Riesling Wachenheimer Goldbächel 2021. Většinu vinic mají v okolí Forstu, ale pár i u dalších obcí, třeba právě u Wachenheimu ale i Deidesheimu či Bad Dürkheim. Goldbächel (do roku 1837 jen Bächel od původního Bach aka potůček, jméno proměnil podle všeho nález zlatých mincí nebo dle další zdrojů kočičího zlata, další zdroje pak odkazují i k mnohem starším záznamům a že se poloha nachází „na sever od zlatého potoka“) je zhruba čtyřhektarový jižní dobře exponovaný mírný svah stoupající od obce k lesu, hlinito-písčitá poloha s červeným a žlutým pískovcem a vrstvou říčních naplavenin asi ve dvou metrech hloubky. Sice u VDP Erste Lage, ale nějak zásadní jméno nemá. Někteří vinaři vám řeknou, že v dobrých letech dokáže dávat vína na úrovní slavných jmen z Forstu a Deidesheimu a Dr. Bürklin-Wolf (který vlastní drtivou většinu polohy a také nejstarší keře) nebo Georg Mosbacher odtamtud rozhodně umí špičková vína. A v letech ostatních minimálně velmi chutná, výrazně ovocná a dříve přístupná. Tenhle konkrétní kousek od Lucashofu, školený částečně ve velkých sudech a uzavřený do klasické pistole s kovovou záklopkou a aglomerovaným korkem, je rozhodně velmi povedený. Jen 12% alkoholu. Citronová barva. Stále docela čerstvé a energické, ale už jasně nazrávající. Vlastně docela hlubší, žluté ovoce, zralé peckoviny a florální linka, trochu exotiky evokující kokos, krémovost. Suché, čisté, středně plné, super kyseliny a dotyk cukru, moc pěkná struktura a fajn délka, minerální dozvuk. Jemnější komplexní odbočky, hodně slušné! U Weinschmeckera bylo okolo pětistovky.

Zobraz celý článek →

Výborný Müller a jedna Rioja ze staré školy

V poslední době doma i u přátel otevírám spíše osvědčené kousky a lahve, kterých mám větší zásobu, ale občas se vyskytne i nějaká novinka. Nebo alespoň nový ročník něčeho, o čem už jsem třeba psal dřív. S velkou chutí jsem kupříkladu vdechnul mladičký Escherndorfer Müller-Thurgau trocken 2024 z Weingut Horst Sauer (web, poprvé jsem tu o nich psal v souvislosti se sylvánem a pak ještě několikrát). Takže Německo, Franky a VDP.Ortswein z vinic v okolí domovské obce vinařství, Escherndorfu. Ještě mají řadu pod tímhle + hlavně pro gastro i veskrze chutné litrovky, ale zde se dostáváme řekněme k těm už opravdu charakterním kouskům a navíc v tamní tradiční lahvi. Ke které, ale to se opakuju, mám hodně ambivalentní vztah. V momentě, kdy ji v chladničce kombinuji s dalšími tvary, každopádně převažuje čirá nenávist :-) Zde jsme klasickém muschelkalku, podstatná část hroznů bude pocházet z trati Fürstenberg, a se zpracováním čistě v nerezu s nějakým tím ležením na jemných kalech. Barva světlá, zelenkavá, a ve víně ještě decentní perlička. Čerstvé, mladičké ve vůni, čisté, zelené jablko a trocha citrusových tónů, florální linka, hodně příjemné. Suché, čisté, s dobrou kyselinou a šťavnatostí ale zároveň dotykem cukru o trochu výraznějším než v předchozích letech, ovšem veskrze vyvážené, opět malvice a šťavnaté peckoviny, slušně dlouhé, skvěle pitelné, zábavné… Není to velký Müller, ale zároveň za mne bezesporu víno, které by pro mnohé mohlo tuhle odrůdu rehabilitovat :-)

Zobraz celý článek →

Vertikála pravokořenného ryzlinku a kalamár

Už je to nějakých dva a půl roku, co jsem se tu rozepisoval o „Der Wurzelechte“ Graacher Domprobst Riesling trocken z Weingut Eifel-Pfeiffer (web), ryzlinku z pravokořenných keřů na jedné ze špičkových moselských tratí. Bylo to hlavně o ročníku 2019 a v článku najdete dostatek detailů k samotnému vínu i vinařství. Minulý týden jsem měl to štěstí dát si další ročníky tohoto vína v moc fajn vertikále – 2023, 2022, 2021, 2020 a nečekaně i 2017. Vína jsou u dovoze CCVino stále dostupná a cenově +/- pár korun za 440 Kč dle ročníku, jen sedmnáctka už je jen na příděl :-)

Zobraz celý článek →

Riesling, Corpinnat a svérázné sicilské bubliny

Pár lahví z uplynulých několika dní, takový můj klasický divočejší mix. Po docela dlouhé době jsem zase měl láhev od Weingut Weingart (web) z oblasti Mittelrhein, ze sortimentu Vinonauta jsem ze středního Porýní vždy spíš bral vinařství Dr. Kauer či Ratzenberger, případně Toni Jost, Weingarta trochu méně. Možná proto, že byl vždy z těch sladších. Ale o několika bezva vínech už jsem tu též psal. Za těch pár let, co jsem Weingarta nechutnal, mají nový bezva web a viněty co neodplují při sebemenším kontaktu s vodou :-) Vinařství neexpandovalo, spíš se trochu smrsklo a zaměřilo ještě víc na kvalitu, včetně ekologického hospodaření na vinicích či nového sklepa. A také stylově trochu „zvážnělo“. Aktuálně mají nějakých šest hektarů dominantně v Bopparder Hamm (Feuerlay, Ohlenberg, Engelstein, Am Weißen Wacke). Ročně vyšvihnou asi 40 tisíc lahví a dominuje u nich Riesling, ale najde se i trocha Spätburgunderu. Necelé tři čtvrtiny produkce je ryzlink suchý nebo s nějakým tím zábavným cukrem, zbytek tvoří vína vyloženě sladká, červená, růžová a bubliny. Většinou dnes už kvasí spontánně a hodně také ve velkých starých sudech. 2023 Boppard Hamm Ohlenberg Riesling Kabinett trocken (láhev pistole, aglomerovaný korek) je víno citronové v barvě, s čerstvou svěží mladistvou vůní spojující malvice a trochu žluté ovoce s podbělem, medem, a lehce minerální linkou. Suché, čisté, lehkonohé, šťavnaté s bezva kyselinou a jen troškou cukru, vyvážené, krásně udělané, slušně dlouhé. Hodně sympatická klasika, snadno pitelná ale seriózní když chcete zkoumat. Rád si dám znovu.

Zobraz celý článek →

Dvě nealko bílá z Rohlíku

Nakupoval jsem na víkend u rodičů a máma chtěla ochutnat nealko víno a tak jsem na Rohlíku přihodil do košíku (protože v tomto specifickém segmentu z domácích zásob opravdu nemám kde čerpat) hned dva různé kousky. První jsem otevřel AR Riesling Dealcoholised, bílé víno původem z Německa z nabídky United Brands. Narozdíl od klasických vín je na zadní vinětě informace o tom, že se má po otevření uchovávat v ledničce a spotřebovat do tří dnů. A minimální trvanlivost do 07/2027 :-) Krom hroznů ve složení uvádí koncentrovaný hroznový mošt a oxid uhličitý. A pokud jde o aditiva, tak krom síření je zde při výrově použit i E242 aka dimetyldikarbonát. Má to jen 25 kcal na 100ml :-) Láhev pistole uzavřená šroubem. Světlejší citronová barva. Ve vůni bych ryzlink i tipoval, citrusově-malvicové s trochou sladkosti, medu. V chuti jasně nasládlé (má to 49 g/l) ale s dobrou kyselinou, šťavnaté, citrusové a medové, spíš kratší, snadno pitelné a celkem láká k dalšímu doušku. K životu to nepotřebuji, ale upřímně mne – v kontextu jiných úplně plytkých ochutnaných nealko vín rozhodně – vůbec neuráží. Škoda, že pro nějaké to tělo „musí“ být tak sladké, no. Dal jsem za to 130 Kč a dovedu si představit, že při požadavku na nějakou akci zařadit i nealko víno koupím znova.

Zobraz celý článek →

Top vína roku 2024 – část 3.

Trochu to trvalo, leden je vždycky časově dost náročný měsíc. Krom vinných aktivit (které jsou furt jen koníček a ne práce, nakolik má občas někdo na degustacích nebo tak pocit, že se tím už určitě živím…) vždy pořádám ještě celovíkendové setkání TolkienCon pro 250+ lidí a vůbec je času pomálu. A jak vidět na příspěvcích, resp. jejich nedostatku, tak teď prostě práce příliš a energie se dělit o vinné zážitky psaným slovem málo. Ale snad bude lépe. Každopádně jsem vzepřel síly a poslední desítka top vín loňského roku je tu. O co přesně jde jsem sepsal v první části, pokračuji více méně postupně v čase a po „letní“ druhé části je tu podzim a zima :-) Zde jsem o více lahvích už dříve psal a mohu odkazovat na článek, ale pár dosud nezveřejněných skvělých se také objevilo…

Zobraz celý článek →