úterý 31. července 2018

Meunier. Pinot Meunier.

leclerc-briant-blanc-de-meuniersDlouhodobě ten třetí vzadu, pokud byla řeč o nejdůležitějších odrůdách v oblasti Champagne. Pinot Noir, Chardonnay a jo, i Meunier používáme, ale… okrajově, pro prestižní vína vůbec! A to i přesto, že výsadeb je dneska podobně jako právě prestižního Chardonnay. Situace se v posledních letech trochu zlepšila, hlavně díky vzestupu zájmu o pěstitelská Champagne a vína z jednotlivých specifických vinic a odrůd. Meunier, alias mlynářka, má své jméno díky bílým chloupkům na spodní straně listů, jako by byl poprášen moukou. Oproti ostatním šampaňským odrůdám má tu výhodu, že raší později (a tedy je méně náchylný na nečekané mrazy) ale zároveň dozrává dříve, sklizeň je spolehlivější. Vína bývají ovocnější, přístupnější a nevhodná pro delší zrání, jak praví tradiční šampaňská moudrost. Což samozřejmě nebrání Krugu mít v jejich zásadním Grande Cuvée klidně čtvrtinu (a ve výjimečných případech až třetinu) meunieru, aniž by byla schopnost tohoto vína vyzrávat narušena :-) Ostatně k tématu už jsem tu něco měl u lahve vinařství José Michel, jednoho z vážených specialistů právě na Meunier. Před pár dny pak uspořádal Miloš Danihelka alias dovozce TerroirChampagne.cz pod názvem 50 Shades of Meunier degustaci zaměřenou právě na tuto jedinou odrůdu. A že bylo co ochutnávat!

Zobraz celý článek...

pondělí 30. července 2018

Slováckým expresem směr domov

oranzove-tabuleKrátký výpadek článků minulý týden byl způsoben výletem do Luhačovic a za příbuzenstvem na Slovácko. S již tradiční zastávkou v Olomouci v restauraci Entrée, která si stále drží báječnou kvalitu a nedám na ni dopustit. Ale musím tedy říct, že mírným optimismem mne naplňuje i vývoj jinde (myšleno v gastronomii, v politice to jde o desíti k pěti a trochu se bojím, co nás ještě čeká). Jasně, ceny šly nahoru, ale tak nějak i kvalita. Dobře jsme se najedli i v Uherském Brodě, kde jsem ještě nedávno trpěl :-) V Luhačovicích mne pobavila tabule u prodejny rumů a dalších pochutin, která dávala na odiv nabídku oranžových vín. Už je z nich trendy věc, hrůza! :-) Teď sedím ve vlaku, se zásobou švestek v čerstvé i tekuté podobě, na cestě zpátky do Prahy (snad dojedeme v pohodě a nevyřadí mne z přepravy, vezeme si zásobu poctivého česneku a smrdím jak lovec vampýrů). V tomhle vedru to tam bude peklo, ale práce volá. A od zítřka snad zase něco o víně. Ne že bych pár lahví nevypil i na dovolené (preventivně navezených z domu, v tomhle ohledu jsem se raději pojistil), ale po pravdě jsem si neudělal ani čárku poznámek. Níže pár fotek, dva z instagramových příspěvků jsou celé galerie.

Zobraz celý článek...

středa 25. července 2018

Korábův oranžový pet nat s listy a Future Sekt

korab-orange-pet-nat-on-leaves-2017Dnes se podíváme na další bubliny z nabídky Petra Korába (Živá hora) z Boleradic. Jak už jsem se zmiňoval v minulosti a opakovaně, tak jeho vína teď piju o něco častěji (protože jsou obvykle bezva) a navíc mne baví příklon právě k vínům šumivým, kterých dělá hned několik variant a všemožně s nimi experimentuje. Mezi vína připravená bezesporu neortodoxně patří Orange Pet Nat On Leaves 2017. Odrůdově zhruba 60 % Veltlínské zelené a 40 % Ryzlink vlašský, macerováno 10 dní. Není to jen víno na slupkách, ale i „na listech“, do rmutu, po rozkvašení na slupkách, totiž přidali asi 20 litrů sušených vinných listů sklízených během jara a podzimu. Po deseti dnech lisováno a pozvolné dokvášení probíhalo v akátovém sudu. Když zbývalo tak akorát cukru stočeno do lahví a uloženo na dokvášení už v nich, pod korunkou.

Zobraz celý článek...

úterý 24. července 2018

Pinot Bianco a efektní červená směs od Manincor

manincor-reserve-del-contePoměrně slavné jihotyrolské vinařství Manincor (web) se nově objevilo i v sortimentu VinoDoc, zítra dokonce pořádají průřezovou ochutnávku. Té se bohužel účastnit nezvládnu, tak alespoň chutnám aktuální produkci doma. Manincor je již středně velké rodinné vinařství, respektive pokud jde o podnik zpracovávající jen svoje vlastní hrozny tak jsou v oblasti asi největší, mají 50 hektarů vinic a ročně připraví okolo 300 tisíc lahví. Moderní historie se ale začala psát až na počátku devadesátých letech minulého století, kdy podnik od strýce převzal Michael Graf Goëss-Enzenberg a nastolil novou éru. Nejzásadnější změnou byl přechod od velmi oblíbeného pěstitele hroznů, který ze svých skvělých poloh vše prodává jiným, i na vinařský provoz. Vinice postupně převedli do organického a biodynamického režimu a vedle původního panského sídla dost chytře vybudovali a do svahu zapustili nové moderní vinařské prostory. Bez zajímavosti není, že vlastní i lesy a z nich pochází dřevo na veškeré sudy které používají.

Zobraz celý článek...

pondělí 23. července 2018

Výtečná Gruzie z kvevri

Kakha-Tchotiashvili-Khikhvi-„Rcheuli-Qvevri”-2015Minulý týden mi dorazila kniha Amber Revolution (How the world learned to love orange wine), ve které Simon J Woolf přibližuje báječný svět macerovaných bílých vín. Historie, současnost, tipy na zajímavé producenty… Postupně se tím pročtu a dám vědět, zda se investice vyplatila :-) Každopádně k prvotnímu listování jsem logicky musel otevřít něco tematického a volba padla na Kakha Tchotiashvili Khikhvi „Rcheuli Qvevri” 2015. Jsme samozřejmě v Gruzii, konkrétně regionu Kachetie, a víno je rukodělná záležitost z čistých vinic a bez aditiv ve sklepě vznikající tradiční metodou v kvevri z místní velmi typické odrůdy Khikhvi (zvané v místě též Jananura). Vyšší bordó láhev s hrdlem zalitým voskem, kvalitní celokorek, na vinětě jednotlivé lahve číslované (ta moje 099), lahvováno bez filtrace loni v září.

Zobraz celý článek...

pátek 20. července 2018

Korky bez TCA, spermie, Japonsko, Jon Bon Jovi

plesnivy_korekCo nového ve světě vína? Amorim, největší výrobce korků na světě (loni prodal 5.4 miliardy kousků), slibuje, že do roku 2020 ze své produkce kompletně odstraní TCA. Takže už žádné korkové lahve! Držím jim samozřejmě palce. V posledních letech jsem měl vyloženě korkových vín relativně málo, ale problém to je i nadále každá takhle zkažená láhev naštve. Jejich technika by neměla spočívat v tom, že testováním vyřadí vadné kusy, ale že vůbec žádné detekovatelné TCA v korcích nebude. Současné detekční řešení na bázi plynové chromatografie potřebuje zhruba 20 vteřin na test jednoho korku a celková kapacita závodu je okolo 50 milionů korků ročně, není to zrovna nejlevnější a dává smysl jen pro špičkové dražší korky.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 19. července 2018

Dvakrát Mencía z Bierza a povedené Barolo

gancedo-xestal-mencia-2010I přes novou vlnu vedra odhrnu dnes nějaká červená vína. Ve zkoumání odrůdy Mencía jsem pokročil lahví Bodegas y Viñedos Gancedo Xestal 2010. Jsme v oblasti Bierzo, z keříkových výsadeb šedesát až sto let starých v nadmořské výšce okolo šesti set metrů, školeno rok ve francouzských barrique sudech. Bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Poměrně tmavá rudá barva do fialové. Tmavě intenzivně ovocné, lesní ovoce, borůvky, trochu do marmeládových tónů, linka kořenitosti, poměrně výrazně dřevo, čokoláda. Suché, plnější, výraznější a tmavě ovocné i v chuti, sladší tříslo, dobré kyseliny, strukturované, delší,. Svědčí tomu vzduch a bude ještě slušně zrát. Není to špatné, ale tak nějak mi přijde, že ona decentní přezrálost a „make up“ novým dřevem trochu zastírají odrůdu. Cena ve Španělsku někde k 15€.

Zobraz celý článek...

středa 18. července 2018

Trojice horských vín od Weingut Garlider

garlider-sylvaner-2016Údolí Eisacktal (Valle Isarco) patří mezi nejsevernější a také nejmenší z italských vinařských oblastí, každopádně odrůdově jsme tam vyloženě „doma“ – Sylvaner, Müller Thurgau, Gewurztraminer, Veltliner, Pinot Gris, Kerner či Riesling, v menší míře i nějaké to červené jako Portugieser, Zweigelt či Blauburgunder (Pinot Noir). A ostatně i Vernatsch (alias Schiava či také Trolínské) by se u nás našlo :-) Weingut Garlider (web) rodiny Kerschbaumer sídlí v obci Feldthurns (nedaleko Brixenu). Révu pěstují na čtyřech hektarech v bio režimu, v nadmořských výškách někde mezi 500 a 900 metry. Vína kvasí spontánně v dřevěných kádích a obvykle je i školí na kalech znovu ve dřevě. V uplynulých dnech jsem pil tři různé jejich kousky a rád se podělím o dojmy :-)

Zobraz celý článek...

úterý 17. července 2018

Víno nás spojuje s lahví Mersaultu

Domaine-Bachelet-Monnot-Mersault-Clos-du-Cromin-2014S výrazným zpožděním jsem se konečně dostal k filmu Ce Qui Nous Lie (Back to Burgundy, Víno nás spojuje) a samozřejmě, pokud máte dvě hodiny sledovat vinice v okolí Puligny, Mersaultu a Volnay, k němu otevřel i láhev. Ideální by bylo víno z Domaine Roulot, protože Jean-Marc Roulot ve filmu hraje manažera domény o kterou v příběhu jde, ale tím jsem bohužel nedisponoval. Stejně tak jsem tu neměl láhev z Domaine de la Pousse d'Or, i tam se část děje odehrává. Místo toho jsem zvolil Domaine Bachelet-Monnot Mersault „Clos du Cromin“ 2014. O vinařích jsem se zmiňoval ve starším článku. Poloha Clos du Cromin (resp. Le Cromin) se nachází na severovýchodu obce právě směrem na Volnay (a v podstatě pod místním kempem), měla by dávat o něco méně „tučná“ vína než polohy okolní. Otevřené víno takové každopádně bylo. Vinařství postupně přechází na větší sudy než klasické 228l, používají 350l a zde šlo dokonce o 600l sudy. Víno je kombinací mladých keřů z roku 2000 a velmi starých, výsadeb z roku 1927.

Zobraz celý článek...

pondělí 16. července 2018

Pětkrát Cava Recaredo

recaredo-Serral-del-Vell-2008Recaredo (Mata Casanovas, web), s jejich téměř stoletou historií a specifickým přístupem k přípravě šumivých vín, rozhodně patří mezi výjimečná španělská vinařství. Sídlí v epicentru katalánských bublin, Sant Sadurní d’Anoia, a 65 hektarů vlastních vinic v oblasti Costers del Bitlles (Alt Penedès) obhospodařují v bio a Demeter certifikované biodynamice (coby vůbec první v tomto místě), bez závlahy a vždy jen s ručním sběrem. Jejich vinice Serral del Vell je jednou z těch mála, které jsou součástí Cava de Paraje Calificado. Oproti některým jiným nezanevřeli na apelaci cava a vše co si sebou nese, naopak se maximálně snaží o zlepšení jejího jména. Připravují jen a pouze Brut Nature vína, naprosto bez dozáže, a pouze ročníková.

Zobraz celý článek...

pátek 13. července 2018

Podvodná francouzská růžovka, myši v moštu, 1 Glass od Jancis Robinson

cisternaUrčitě nelze schvalovat, když ve Francii „vinní teroristé“ vypouštějí tanky plné španělského vína v přístavu Sète nebo přepadávají cisterny se stejným obsahem a zbavují se ho rovnou na silnici. Na druhou stranu tak bojují nejen proti prostému problému s odbytem vlastní dražší produkce, ale i proti jednomu takovému nešvaru, se kterým tu sami máme více než dobré zkušenosti. Nejméně 70 tisíc hektolitrů španělské růžovky, tedy ekvivalent deseti milionů lahví, bylo vydáváno za víno francouzské. Přičemž způsoby šálení zákazníků jsou různé. Klasikou je mít na lahvi „Lahvováno ve Francii“ a někde vzadu malým písmem „Víno ze Španělska“ či (v kombinaci s francouzským producentem a plně francouzským jménem) ještě více zavádějící „Víno z Evropské unie“. Pořádné tresty pak padají přímo za vydávání vína jako zemského francouzského, a ještě tvrdší za předstírání konkrétní apelace, obojí se též dělo (a stále nejspíše děje). Pořádnými nemyslím jako ty u nás a složité řešení, zda to náhodou nebude pro firmu co vystřelila miliony padělků likvidační, ale klidně 10 % ročního obratu či 300 tisíc euro, co je vyšší, a až dva roky v lochu. Velice oblíbenou metodou podvodu je, že si objednáte z lístku běžné francouzské víno po sklence či karafě a přistane vám právě španělská „sudovka“. Upřímně… u levných spotřebních vín má Španělsko kvalitativně navrch, ale správně tohle chování samozřejmě není :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. července 2018

Naturální Weißburgunder a směska z Ribeiro

judith-beck-weissburgunder-bambule-2015Biodynamické vinařství Judith Beck z Golsu má, krom poctivé výborně udělané klasiky o které tu píšu celkem často, i plně naturální řadu zvanou „Bambule!“, připravovanou jen když mají pocit, že to u té či oné odrůdy bude zrovna fungovat. Bílá obvykle macerace a fermentace na slupkách (~ 14 dní), zrání v použitích barrique sudech na kalech (8-16 měsíců) a lahvování bez filtrace a síření. Weißburgunder Bambule! 2015 jsem poprvé pil loni v srpnu a bylo to živé, energické, trochu „bezsirně zasmrádlé“ bílé, ale nic úplně zásadního jsem v tom neviděl. Rok se sešel s rokem a vida, je to mnohem dál! Burgundská láhev, celokorek, zavoskované hrdlo. Tmavší, lehce opalizující spíše citronová barva. Čerstvá, pikantnější vůně, žluté ovoce, něco tropických tónů, karambola a herbální linka. Suché, šťavnaté, s výraznější citrusovou kyselinou, intenzivní a trochu nervózněji energické, středně plné, žlutá ovocnost, minerální slaný tón, naprosto čisté (hurá, v poslední době jsem měl trošku smůlu na různé myšinové a jinak jeté zmetky, u nesířených vín), s ovocně nasládlým zakulacenějším delším závěrem. Dost pěkný. V nabídce VPV, stejně jako další vína vinařky.

Zobraz celý článek...

středa 11. července 2018

Mladé Quatre z Dobré Vinice a Ampeleia Unlitro

dobra-vinice-quatre-2016Tak zase odhrnu něco z toho, co jsem s velkou chutí pil v uplynulých dnech. Třeba takové Cuvée Quatre 2016 (alias „Štverka“) z Dobré Vinice. Což je směs Chardonnay a tří pinotů (Blanc, Noir a Gris) z Velkých Bílovic. Lisovány celé hrozny, kvašeno společně, víno školeno zhruba rok na kalech v 225l a 600l nových dubových sudech. Tedy tentokrát žádné kvevri, delší macerace a jiné „extravagance“, ale spíše styl, kterým se Dobrá vinice etablovala a proslavila před dávnými roky. Ostatně o ročníku 2004, tehdy pod jménem Pinot-Chardonnay, jsem tu psal opakovaně a naposledy loni v prosinci (to víno stále drží!). Bordó láhev, plastová záklopka, celokorek. Víno jsem otevřel ve středu večer a chutnalo mi, ale dobrovolně přiznávám, že jsem čekal víc. Následující čtvrtek odjel na svátky a víkend pryč. Polovina lahve zůstala v lednici. A v neděli večer bylo víno naprosto parádní! Prostě je to mlaďoch a potřebuje pořádně rozdýchat, takže je třeba s tím počítat. Aromatika zralého žlutého ovoce, krémovost, lehce pikantní, výraznější ale parádně zakomponované dřevo, poměrně komplexní, s jemnějšími odbočkami. Suché, plnější a výrazné, s bezva kyselinou ale zároveň zakulacené a se sladkostí ovoce i dřeva, vybalancované, delší. Spokojenost velká!

Zobraz celý článek...

úterý 10. července 2018

Algueira a okrajové španělské červené odrůdy

algueira-carravel-2015Už je to nějaký pátek, co jsem se nechal zlanařit a vedl ochutnávku „těch dalších“ červených španělských odrůd, zajímavých vzorků, které dovozce Alifea posbíral hlavně v Galicii. Chutnala se nejen má milovaná Mencía, ale i kousky jako Merenzao, Caiño či Sousón. A podstatnou část vín tvořila produkce Adega Algueira (web), v současnosti už docela hvězdy z dramatické oblasti Ribeira Sacra. K dovozu bohužel asi nedojde, ale já si nějaké další kousky pořídil po vlastní ose. Každopádně vinařství si pár řádků zaslouží, pokud na ně někde narazíte neváhejte vyzkoušet. Tedy pokud máte ověřeno, že váš vkus je jakž takž kompatibilní s tím mým :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 9. července 2018

2x netradiční Sauvignon a výtečný Vavřinec

somloi-vandor-szikar-2015Dnešní vinné recenze začneme na mém milovaném maďarském vulkánu Somló, u mladého vinařství Somlói Vándor (web, dováží Vinorum). Jméno, v překladu poutník ze Somló, vychází z faktu, že vinař Tamás Kis několik let (dokud měl jen půl hektaru) vinice obhospodařovával na dálku, pravidelně na Somló jezdil ze svého hlavního zaměstnání v Egeru. Po získání dalších vinic se už musel přestěhoval a vinaří, čistě ve vinicích i ve sklepě, aniž by musel putovat. Jméno však zůstává :-) Nějakou dobu poté, co Somló opustil legendární Takács Lajos, se pod správu Somlói Vándor dostaly i výsadby jeho vinařství Hollóvár. A v jejich rámci, na vrcholu hory, vinice s v oblasti velmi netypickou odrůdou – Sauvignon blanc. Z ní pochází Szikár 2015. Fermentováno spontánně, školeno zhruba z poloviny v sudech po dobu šesti měsíců, druhá půlka v tanku. Štíhlá láhev uzavřená šroubovým uzávěrem. Citronová žlutá barva. Čerstvá, pikantnější vůně, evokuje slanost, jemně oříšek, zázvor, citronová tráva a lehce kořenitost. Lehčí až středně plné, naprosto suché s výraznější kyselinou, minerální, něco železitosti a slanosti, delší, pevné. Místo původu dominuje nad odrůdou, jak se na Somló děje běžně, byť ve štíhlejší podobě než je zde obvyklé. Hodně zajímavý kousek, navíc unikátní i v tom, že jde podle všeho o poslední ročník. Vinice je nově ve vlastnictví jiného (velkého) vinařství, které ji přesazuje.

Zobraz celý článek...

středa 4. července 2018

Dvě nádherná naturální Champagne

Champagne-Ruppert-Leroy-Martin-Fontaine-Blanc-de-Blancs-Brut-Nature-2013O čem psát takhle poslední den před svátky a víkendem, když už všichni stejně myslí na dovolenou nebo na ní už dávno jsou? Bubliny! Před pár týdny jsem se zúčastnil degustace novinek u PMP Exclusive, firmy specializované na pěstitelská a obvykle bio(dynamická) Champagne, navíc (což je ovšem v tomto segmentu typické) velmi suchá. Jejich sortiment patří mezí úzkou domácí špičku, nabízí pár legendárních jmen, další výtečné vinaře i hodně fajn objevy. Vzhledem k tomu, že další zajímavé kousky teď přechutnávám doma (+ se chystám na další degustaci 17. července, kdo jste ve Varech na festivalu tak tam právě mají vanu plnou šampaňského), nejspíš se jim teď budu věnovat trochu víc. Dneska bych odhrnul dvě lahve, ze kterých jsem byl opravdu nadšený. A u kterých předpokládám, že hodně osloví především ty, kterým krom bublin učarovalo bílé Burgundsko :-)

Zobraz celý článek...

úterý 3. července 2018

Pálava 84 % vody, Chablis, čínské investice, degustační erotika…

palava_petkaNedávno jsem psal o odrůdě Pálava do jedné přílohy Hospodářských novin a text zakončil na velmi pozitivní notě. Mimo jiné i poznámkou o tom, jak moravská či slovenská Pálava, kdy ovšem o geografickém původu i konkrétní odrůdě bylo nutné ve většině případu více než pochybovat, prakticky vypadla z nabídky stáčených vín a tento dřívější fenomén vymizel. Inu spletl jsem se. Trafika a vinotéka (samo spojení ve mně nevzbuzuje zrovna důvěru) ve Velkých Bojanovicích nedávno prodávala slovenskou polosladkou Pálavu, ve které SZPI zjistila přídavek sacharózy a 84 % exogenní vody. Jinak řečeno šlo o brutálně naředěné něco (nedivil bych se, kdyby to byl spíš Tramín nebo i Děvín). Ale když to lidi chtějí a jsou ochotni pít…

Zobraz celý článek...

pondělí 2. července 2018

„Tradiční“ Beaujolais 2017 až 1967

morgon-cote-du-pyBeaujolais může mít mnoho podob. Od otravně bonbónového uspěchaného Nouveau, přes přístupná ovocná vína připravená také z velké části karbonickou macerací až po různé úrovně charakterních červených, kde karbonika hraje menší či žádnou roli, z výjimečných terroir několika zdejších špičkových poloh. Taková vína obvykle vyžadují 4-5 let aby se plně projevila a leckdy dokáží s úspěchem zrát násobně déle. Odrůda Gamay je jedním z potomků Pinot Noir a po pravdě velmi staré víno z ní, nejvíce z apelací jako Morgon and Moulin à Vent, starý pinot nemálo připomíná a dokáže pěkně zamotat hlavu. Lze se samozřejmě do krve hádat, co je pro Beaujolais tradičnější. Výsledek bude hodně záležet na tom, jak daleko do minulosti budete hledět. Na víno, jaké dělali otcové současných vinařů? Jejich dědové? V polovině 19. století? Uděláte zlom v momentě ustavení apelace, roce 1936? Je fermentace a delší macerace odstopkovaných hroznů a zrání v sudech „modernou“ dotaženou z Burgundska či naopak podobou, kterou měla tamní vína dávno předtím, než byl nalezen vhodný způsob zjemnění a změkčení výsledku? Je to boj! Dnes je jako tradiční vnímána spíše alespoň částečná karbonická macerace a celé hrozny, a spousta výsledných vín je fantastická, ale prostě to není jediný pohled a jediná cesta.

Cyril-ChirouzePřed dvěma týdny jsem měl možnost zúčastnit se inaugurace nové cuverie Château des Jacques v obci Romanèche-Thorins, jedno z rezervovaných míst mi coby známému fandovi apelace (má to výhody, snažit se roky lidi přesvědčit, že Beaujolais dává smysl ;-) přepustil dovozce do ČR. Historické vinařství proslavené především apelací Moulin-à-Vent bylo v roce 1996 zakoupeno burgundským Maison Louis Jadot a od té doby si prošlo pár změnami. Vše začalo ve vinicích, postupným převodem do bio režimu (jede tak, zatím necertifikovaně, zhruba polovina a další už brzy) a především původních nízkých výsadeb s krátkým řezem bez opěr (gobelet) na Cordon de Royat, tažně na drátěnce. Teprve po vinicích začali i s úpravami ve sklepním provozu, které jim mají umožnit pečlivější práci s jednotlivými terroir. Ve zpracování se ale v zásadě nic nemění. Ruční sběr hroznů dle poloh a zralosti, spontánní fermentace v betonu (nerezu se snaží pro Gamay vyhnout, má dost tendenci k reduktivním projevům), delší macerace, zrání zhruba 10 měsíců v dubových sudech z 35-40 procent nových (Jadot má vlastní bednářství). Prioritou jsou pro ně jednotlivá cru (celkem vlastní 83.69 ha v pěti cru a 16 různých vinicích a jedné poloze pro bílé) jako celek, tj. Fleurie či Morgon nebo Moulin-à-Vent. Teprve pokud jsou schopni tyto připravit, a ani to není pravidlem každý rok (třeba Fleurie 2016 nemají vůbec), zabývají se možností nalahvovat samostatně specifické vinice.

Isabelle-LetessierBylo to intenzivní den narvaný informacemi i „praxí“. Začali jsme geologickým rychlokurzem s Isabelle Letessier (bylo zodpovědná za mapování místních terroir a díky její práci existují současné geologické mapy), který by pravděpodobně trval dále a pokračoval drolením a sliněním na další druhy hornin a v dalších výkopech, kdyby na vše nedohlížel sklepmistr vinařství Cyril Chirouze :-) Každopádně bylo trochu vyděšená rychlostí klimatických změn a extrémů, které se tam dnes dějí. Pro někoho, kdo měří vývoj spíše v tisících a milionech let to musí být tuplem zneklidňující. Pokračovali jsme přes prohlídku různých vinic v regionu, prohlídku vinařství, horizontální degustaci jednotlivých vinic v Moulin-à-Vent i dalších apelacích po vertikálu Moulin-à-Vent „Clos de Rochegrès“ od sudového vzorku ročníku 2017 po ročník 1967 (u všech prezentovaných let s pěkně zpracovanými informacemi o klimatických podmínkách). A vše zakončili večeří právě v nové vinařské budově a mezi (fakt pěknými) betonovými tanky, což mělo rozhodně lepší atmosféru než leckterá rádoby rustikální restaurace :-) Poznámky nejsou nějak superdetailní, ale nějaké ty dojmy se podělit musím. Vína skládám k sobě podle apelací, byť mohla být chutnána při různých příležitostech (platí třeba i pro vertikálu, některá vína z ní jsme pili jindy).

betonove-tanky

clos-de-loyse-bourgogne-blancV průběhu dne jsme ochutnali (a k jídlu vypili) několik ročníků Clos de Loyes, což je bílé Chardonnay z vinice nedaleko Pouilly-Fuissé, pod apelací Chénas, pro odrůdu netradičně na granitu a vápencovo-jílových nánosech. Víno existuje ve dvou podobách, buď jako čistě nerezové Beaujolais blanc nebo coby Bourgogne blanc s polovinou moštu a vína školeného v sudech. Čistě nerezovou variantu jsme pili v ročníku 2017 (a na doma jsem si experimentálně koupil 2013, ale ještě neotevřel) a je to mladé, žlutě ovocné a lehce oříškové víno, zakulacenější a trochu krémové, s fajn kyselinou, přímočaře přístupné. Pije se to moc pěkně. Oproti tomu totéž v „burgundské“ sudové variantě mi přišlo o něco utahanější, dřevo dost vystupovalo a celek mne nějak zvlášť neoslovoval. Vlastně podobný problém jsem měl i s magnum 2013 téhož, hodně uhlazené a tak nějak… bez živosti. Paradoxně zrovna teplejší (ale v Beaujolais pro červená bez debat velký a v moderní historii jeden z nejlepších) ročník 2009 působil o hodně živěji, strukturovaněji, sympatická bílá burgunda.

beaujolais

Fleurie 2017 bylo jediným z vín v poslední době počasím dost zkoušeného cru, vinice tam navíc mají docela nově. Sudový vzorek nabízel svěží expresivní intenzivnější ovocnost zralého červeného ovoce a kořenitost, pěknou strukturu a délka. Zábavné a za pár let skvělé. Morgon 2016 potřebuje čas na rozdýchání, ale je to krásně provedená záležitost, šťavnatá, svíravější, dobře strukturovaná. Klimat Morgon Côte du Py 2016 byl pro mne vínem ročníku. Bohatší a složitější ovocnost a dost „pinotová“ vůně už teď, třešně, lehce marihuana, suché, svíravější, parádní kyseliny a tvrdší strukturovaný projev, šťavnaté ovocné jádro, výtečná délka. Tohle bude skvěle zrát a těším se moc. Morgon 2014 velmi pěkné, peckovinové a kořenité, tvrdší ale již poměrně připravené k pití. Morgon 2009 z magnum lahve znatelně zralejší, kořenité, strukturované, s pěknou červenou ovocností, delší, výtečné. Ale chutnáno z několika lahví a rozdíly docela velké, jedna mi přišla výrazně naoxidovanější.

moulin-a-vent

clos-de-rochegres-moulin-a-vent-2017Moulin-á-Vent 2016 zemitější, pěkná červená ovocnost, svíravé, skvělé kyseliny a pěkná stavba, docela jemné hezky postavené, florální linka. Rád bych zkusil znovu za dva roky. Moulin-á-Vent La Roche 2016 (vinice přímo pod mlýnem dávajícím jméno apelaci, v tomto ročníku velká redukce hroznů po krupobití) sladší zralejší ovocnost, suché, šťavnaté, precizní intenzivnější ovocné i v chuti, výborná stavba. Moulin-á-Vent Clos du Grand Carquelin 2016 sevřenější a kořenitější, suché, šťavnaté, tvrdší, hranatější stavba, s dojezdem sladkých peckovin. Moulin-á-Vent Clos de Thorins 2016 precizní ryzí krásna efektní ovocnost, čerstvost a mladost, suché, šťavnaté, strukturované, slušně dlouhé. Tohle nadchne mnohé a rád bych měl doma.

stare-gamayNejvětší pozornost byla věnována Moulin-á-Vent „Clos de Rochegrés“, což je neoficiální jméno polohy spadající jinak pod Au Mont, vinice s výhledem na celou apelaci a nadmořskou výškou až 361 metrů. Jde o polohu s mělkou půdou postavenou na granitu a s větším obsahem jílu než je typické v okolí, navíc protkanou švy křemene. Sudový vzorek 2017 je víno mladičké, hutněji expresivně ovocné, suché, svíravé, koncentrované, s výrazným tříslem, delší, sladší dřevo, opulentnější styl. 2016 v projevu lehčí, vzletněji ovocné, šťavnaté, i při slušné koncentraci určitá lehkost, svíravé, mladé, příjemné pití. 2015 expresivní, ryzí ovocnost, tmavší peckoviny, seriózní. Suché, výtečné kyseliny, výraznější třísloviny, strukturované, delší, plnější, velmi povedené. 2008 již nazrálejší barva se znatelně naoranžovělým okrajem, nazrálejší jemnější aromatika, stále pěkná peckovinová ovocnost, dotyk podhoubí, suché, vybalancované a delší, s lehounce nazelenalým závěrem a výraznou svíravostí. 2005 z počátku v aromatice hodně divné až do váhavých pohledů mnohých, zda nejde o korek. Ovšem v chuti od počátku čisté. Barva méně nazrálá než předchozí, po rozdýchání zralejší, jemnější, drobnější červené ovoce a dost burgundský dojem. Suché, čisté, bezvadné kyseliny, červené ovoce, jemnější, stále tříslo ale již se uhlazující, vyvážené, elegantní, naprosto parádní. 2002 velmi odlišné, zemitost a třešňový likér, výrazná chuť, suché, hrubší, slušné ale nic zásadního. 2000 zralejší, marmeládovější ovocnost, kořenitá linka, moruše, kouřovost, poměrně koncentrované. Suché s dotykem ovocné sladkosti, vyvážené, slušná délka, sladší zralá ovocnost, jemnější odbočky, seriózní, delší. Hodně povedené.

clos-de-rochegres-moulin-a-vent-19761999 zralé, stále ještě červené ovoce, kořenitost, vybalancované jemnější a dost fajn. 1997 kvanta depotu, výraznější zralost, směrem do trochu živočišnějších, upocených tónů. Suché, svíravé, stále s červenou ovocností v chuti, dobrá délka, složitější, zajímavé. 1985 magnum opět kvanta depotu, dost světlé a nazrálé. Jemnější lehce pikantnější vůně, dotyk polévkového koření, suché, čisté, jemnější, nazrálé, vyvážené, charakterní, kondice výborná, fajn délka. Potěšilo hodně. 1978 hodně zralé, dost burgundský dojem ale zároveň i poměrně dost oxidace, suché, stále dobře pitelné, s čerstvým kozím sýrem překvapivě parádní. 1976 magnum nazrálejší, výraznější projev, trochu upocené, dotyky ovoce, komplexní. Suché, čisté, decentně svíravé, zralé ale stále s trochou mladistvé energie, dobrá délka, jemnost ale i síla, elegance. Jako… tohle je skvělý. Jasně, extrémní ročník s obrovským suchem a redukcí hroznů a v Beaujolais legendární (viz jeden starší zápisek), ale stejně. 1967 magnum světlá barva, zralé, divočejší, likérové a k tomu jemnější zajímavé tóny. Suché, čisté, zralé ale stále v kondici a vybalancované, dotyk ovocné sladkosti, příjemné pití.

beaujolais-2

Úplným závěrem celého dne byl jejich Marc de Bourgogne 1990, lahvovaný nedávno a do té doby v sudech, nádherná ukázka aromatické koncentrované vyzrálé uhlazenější matolinové pálenky (a o třídu lepší než marc co běžně Jadot prodává ze své operace v Côte d’Or). Chtěl jsem koupit a nezadařilo se, snad někdy příště :-)

Každopádně… pijte Beaujolais! Pijte kvalitní Beaujolais a nebojte se, že by nedokázala zrát a pozitivně se vyvíjet ve sklepě. Ta dobrá to rozhodně zvládnou s grácií.

Zobraz celý článek...