čtvrtek 25. února 2021

Základní parádní Riesling vinařství Knebel

Rodinný podnik Weingut Reinhard & Beate Knebel (web) připravuje vína v oblasti Terrassenmosel, ve Winningenu, a disponující i legendárními a vizuálně úchvatnými strmými vinicemi jako Uhlen (hned ve třech jeho částech) nebo Röttgen. V oblasti pěstují Knebelové hrozny už několik století, ale s vinařením začali až výrazně později :-) A byl to především současný mladý vinař Matthias Knebel, který jejich produkci dostal do většího povědomí. Podnik přitom musel převzít za nešťastných okolností, právě když nastoupil ke studiu vinařiny v Geisenheimu mu zemřel otec. Vinařství pár let vedla matka za výrazné pomoci Gernota Kollmanna (jeho vína mám moc rád!), Matthias školu dokončil a od roku 2008 jsou vína jeho zodpovědností. Zbavil se chemických herbicidů a pesticidů (a mezi jeho mentory patří i nějaký ten biodynamik), přestal používat hrozny odjinud než z teras (měli i něco z poloh dál po řece) kde mají i velmi staré a pravokořenné keře a zpřísnil selekci na vinici. Ze zhruba sedmi hektarů dělají v podstatě jen různé variace ryzlinku (a to hlavně sušší varianty), výjimkou je jen základní Pinot Blanc. Sběr samozřejmě ruční, tam to ani jinak nejde. Kvasí spontánně v nerezu a i na zrání preferují nerez, byť některá jejich vína jsou z části (přibližně pětina) v použitých pětistovkách dubových sudech. Od roku 2016 jsou členy VDP.

Zobraz celý článek...

středa 24. února 2021

Beckerův výtečný Riesling ročníku 1998

Náhodný pozorovatel by mohl nabýt dojmu, že mám něco proti vyzrálému ryzlinku. V posledních měsících jsem se tu věnoval hlavně lahvím dost mladičkým, z ročníku 2017 až 2019 nejvíce. První ochutnávky suché Mosely 2020 jsem před vámi raději zatajil, abych se nemusel potýkat s lynčováním kvůli vražděni neviňátek ;-) A nezastírám, že mám ryzlinky v téhle energické živé podobě prostě rád. Ale ty postarší, tedy když uzrají tak jak mají, si samozřejmě umím užít. Pokud za lahví stojí Hans-Josef „Hajo“ Becker z vinařství J.B. Becker (web), který má za sebou osobně nějakých 55 ročníků, je živoucí legendou Rheingau a mentorem mnoha slavných vinařů, pak si můžete být téměř jisti, že pár dekád v lahvi vínu neuškodilo! O tom, co je vinařství zač a jak to dělá, jsem se rozepisoval poměrně detailně po Beckerově pražské návštěvě před více než deseti lety, utíká to. A včera vypil poslední z lahví, které tehdy po ochutnávce zakoupil, konkrétně 1998er Rheingau Riesling Spätlese trocken Wallufer Walkenberg.

Zobraz celý článek...

úterý 23. února 2021

Jérôme Prévost La Closerie LC18 „Et“

Jsou vína, která skoro bolestně chcete mít možnost ochutnat a ideálně i pít častěji, ale prostě to nejde. Limitující faktor bývá cena a často jich prostě i je strašně málo a lidí se stejnou touhou příliš mnoho. K Champagne La Closerie jsem tu už něco psal a mnohá vína Jérôma Prévosta mne opravdu nadchla. Jeho loňská přednáška na La Paulée de Prague / Prague Wine Symposium o „plýtvání slupkami“ v Champagne s degustací byla výborná, asi by si zasloužila článek. No co už. Nedávno jsem měl možnost ochutnat jeho novinku v podobě La Closerie Extra Brut LC18. Pozorné oko fanoušků Prévosta odhalí, samozřejmě krom přítomnosti netradičního obrovského rudého & na vinětě, že tam naopak chybí obvyklé jméno vinice, Les Béguines. Ve vinařství totiž došlo k pár změnám. Zásadní je, že do Les Béguines šla v ročníku 2017 s jeho katastrofálními mrazy i rezervní vína, totéž se ale opakovalo ve skvělém 2018 a bude pokračovat i nadále. Vinař také narychlo změnil statut čistě z pěstitele na Négociant-Manipulant a využil možnost nakoupit hrozno z přilehlých keřů v Les Béguines, díky čemuž vůbec ročník zvládl udělat. LC17 bylo rozhodně dost fajn víno, ale stylově přeci jen odlišné. Každopádně statut NM vinaři trochu uvolnil ruce k „expanzi“, domluvil se mladými talentovanými pěstiteli poblíž na odkupu jejich hroznů.

Zobraz celý článek...

pondělí 22. února 2021

Efektní Chardonnay a chutný Riesling z Německa

Otevřel jsem láhev od Weingut Reinhold & Cornelia Schneider (web) z Bádenska, sídlí v Endingen am Kaiserstuhl. Výjimečně, alespoň pokud jde o mé výlety do Německa, nešlo o Riesling (případně Pinot Noir), ale o 2015er Chardonnay Spätlese „Floh“ trocken. Ostatně tohle rodinné vinařství, podnik fungující od roku 1981 kdy se rozhodli opustit družstvo, aktuálně s necelými sedmi hektary vinic a roční produkcí okolo 40 tisíc lahví, se právě na burgundské odrůdy specializuje. Láhev štíhlá pistole, je zvláštní jak mám trochu předsudky a v tomhle tvaru očekávám určitý styl vín a vlastně i jiné odrůdy než šardonku :-) Po otevření opravu výrazně nadubované, až mne to trochu vyděsilo, víno nutně potřebovalo pořádně rozdýchat (delší dekantace nebo zkusmo odpít a odlitá láhev do druhého dne) a až pak začalo dávat smysl. Nazlátlá, efektní barva. Expresivní žluté sladší ovoce, zralé broskve, žlutý meloun, grilovaný ananas, kouřové (až lehce do přismahnutého toastu), křísnutí křemenem, s minerální linkou, bohatší, dotyk svěžejší citrusové vůně. Suché, čisté, plnější výraznější expresivně zrale sladce žlutě ovocné ale s pěknou kyselinou, krémovost, dřevo, velmi slušná délka. Svým způsobem evokuje efektnější teplejší Burgundsko. Osobně preferuji přísnější styl a o něco menší úder sudem, ale nebudu zastíral, že to funguje dobře a vypil jsem s chutí. Dováží CC Víno, Mikuláš Cylek.

Zobraz celý článek...

pátek 19. února 2021

Tichý Roederer, terroir whisky, Cornelissen síří a Vinařství roku

V Champagne se u stále více producentů objevují tichá vína, typicky pod apelací Coteaux Champenois, nejčastěji v sudech „po burgundsku“ školená. Vliv má samozřejmě oteplení, které je umožňuje připravit v čím dál kvalitnější podobě. Někdy jde u zavedených producentů o hodně limitované počty spíš na ukázku (takhle třeba Chardonnay z terroirů u obcí Villers-Marmery, Vertus, Oger a Montgueux na čtyřech různých vínech, sud od každého, odprezentoval Charles Heidsieck), jindy o běžnou součást nabídky. Nově do trendu naskočil slavný dům Louis Roederer a rovnou se dvěma víny. Řada Hommage à Camille je poctou Camille Olry-Roederer, která prý měla ve zvyku překvapovat hosty na večeřích tichými víny z top poloh vinařství. Camille Charmont 2018 je 100 % Pinot Noir z polohy Charmont v Mareuil-sur-Aÿ, vzniklo 1631 lahví. Camille Volibarts 2018 pak 100 % Chardonnay ze starých keřů polohy Volibarts v Le Mesnil-Sur-Oger, toho je 2880 lahví. Producent Cristalu se vysokých cen nebojí, pinotu si cení (přepočet z ceny v UK) na 4600 Kč a šardonky „jen“ na 3900 Kč. Což je už kategorie špičkových burgundských a obávám se, že to asi ani neochutnám. Ale povedených coteaux tu na trhu pár je a myslím, že v nejbližších měsících k nim přinesu článek.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 18. února 2021

Šest lahví z Vinařství Václav

Zajímavé Vinařství Václav (web) se sídlem v Hustopečích a vinicemi v Kurdějově sleduji necelé dva roky. Ze začátku jsem z něj měl takový poněkud „technicistní“ dojem. Degustace vede a vína prezentuje Petr Očenášek, který v sobě nezapře učitele, spolupráci na učebnici vinařské angličtiny (výborná věc, mimochodem) ani různé vinné certifikace. Známe se roky a ví, že nepotřebuji vysvětlovat základy a zajímají mne fakta a věci co nejsou snadno k dohledání na webu, a tak mi vždy poskytl bez balastu, precizně a systematicky utříděně především trochu specializovanější informace. A tak jsem věděl „vše“ o zpracování jednotlivých vín, ale vlastně trochu postrádal obvyklé historky, příběhy okolo, které dostane běžný ochutnávající :-) Každopádně zpět k vinařství. Majitel, Tomáš Teplý z Hustopečí podnikající předtím především v dopravě, logistice a developmentu, narazil při výstavbě v Kurdějově na místní slavnou vinařskou minulost a měl původně v plánu skoupit polohy ležící ladem v tamních viničních tratích a ponouknout k obnovení vinařské tradice Kurdějova především jiné. Ale osud tomu chtěl jinak a nakonec začal vinařit sám, nejen „na odreagování“ v malém, ale stal se z toho serióznější projekt.

Zobraz celý článek...

středa 17. února 2021

Famózní tiché Xarel·lo

Od Celler Mas Candí z Les Gunyoles v Avinyonet del Penedés nakupuji pravidelně především klasické bubliny, nově jsou členy uskupení Corpinnat, ale sem tam se dostanu i k tichým vínům. S výsledky oproti šumivkám lehce rozporuplnými, měl jsem bezva věci i kousky vadné. Tentokrát jsem byl ovšem nadšen. La Pura 2016 je stoprocentní katalánské Xarel·lo, z Alt Penedès, konkrétně z jediné vinice v národním parku Garraf, ze starších certifikovaně ekologicky vedených výsadeb na vápenci a jílu. Xarel·lo v tiché podobě, ze selekce ručně sbíraných hroznů, s krátkou asi jednodenní macerací a následně spontánní fermentací v amforách kde i na kalech osm měsíců zraje. Se sířením si zde úplně starosti nedělají (první ročník byl 2014 a tam bylo lehce sířeno, ale postupně šlo až k nule přidané), celková je 13 mg/l.

Zobraz celý článek...

úterý 16. února 2021

O odrůdě Pecorino s lahví od Ciù Ciù

Dnes se zastavíme v Marche, v Azienda Vitivinicola Ciù Ciù. Už jsem se tu o nich krátce zmiňoval před šesti lety při přechutnávání odrůdy Pecorino (a tenkrát pil stejné víno ve starším ročníku). Ciù Ciù je podnik rodinný, s historií od sedmdesátých let, řízený bratry Massimilianem a Walterem Bartolomei. Je to moderní a větší vinařství, postupně se rozrostlo až na dnešních zhruba 180 hektarů a více než jeden a půl milionu lahví šumivých, tichých bílých i červených vín ročně. Vinice mají v certifikovaném bio, na lahvích se chlubí i značkami jako „vegan“. Merlettaie Offida DOCG Pecorino 2019 je čisté Pecorino, které kvasí i zraje půl roku na hrubých kalech ve středně velkých dubových sudech. Láhev zkosená, uzavřeno Nomacorc Select Green špuntem (z cukrové třtiny). Barva do slámové, výraznější. Čerstvé, trochu hlubší, zralé žluté ovoce a decentní krémovost, lehce oříšková linka a dotyk dřeva, se vzduchem a vyšší teplotou zajímavé jemnější odbočky, šalvěj. Suché, poměrně plné a koncentrované ale velmi dobře pitelné, s vyšší kyselinou, ovoce do malvic, delší s lehce nerušivě nahořklým dozvukem. Solidní kousek! U Foltýn Wine po lahvi 275 Kč.

Zobraz celý článek...

pondělí 15. února 2021

Frankovka, Leánka, Frankovka + Leánka

O víkendu jsem měl zase jednou možnost ochutnat si pár lahví od Pivnica Čajkov (web), nových ročníků top vín včetně hodně zajímavé velmi limitované novinky. Marek Uhnák, jeden z „vulkánců“ z uskupení naturálních vinařů spod Sitna, a zásadní propagátorů odrůdy Pesecká leánka, patří mezi mé slovenské oblíbence. Některá jeho vína mne v minulosti opravdu nadchla a i tentokrát jsem nebyl zklamán. A to především u lahve Pesecká leánka Rustical 2019 z vinohradu Sádowie, z trochu starších (40+) keřů. Krátce macerováno, fermentováno spontánně, vyzráváno rok ve starém dřevě na kalech a lahvováno bez úprav krom decentního zasíření. Trochu výraznější žlutá, lehce naoranžovělá barva. Ve vůni vyzrálejší ovocně-florální mix, s bylinkovostí i podzimní ovocností. Středně plné, suché, s bezva kyselinou, decentně svíravé a s trochou tříslovin, strukturované seriózní bílé, krásně vyvážené, delší. Skvěle snadno pitelné a přitom nabízí hodně na hraní a zkoumání. Skvělé! Dříve mi vlastně přišlo „rustikálnější“ než tato poslední verze, ale to možná bylo (částečně) způsobeno i chutnáním vždy ve srovnání s klasickými verzemi leánky.

Zobraz celý článek...

pátek 12. února 2021

Víno na historických fotkách z Tour a Gira

Mrazivé počasí láká věnovat se kupříkladu svařáku, ale tohle téma jsem zde již zpracoval. V uplynulých dvou měsících jsem na výlety pár termosek domácím veskrze povedeným naplnil, ale jak pracuji s badyánem a pepřem a jalovcem vás určitě nezajímá. Tak se budeme místo toho věnovat cyklistice! O té sice vůbec nic nevím, nesleduji ji a (oproti překvapivému množství lidí v mém blízkém okolí) mne prakticky nezajímá, narazil jsem ovšem na několik historických fotografií souvisejících jak s tímto sportem tak s vínem a musím se o ně podělit. Možná jsou to samé známé věci, ale někomu třeba přinesou trochu úsměvu a ubezpečí sportovně založené milovníky vína, že skvělých (nebo rozhodně zapamatovatelných!) výsledků lze dosáhnout i když si dáte pár sklenek!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 11. února 2021

Krásný Saint-Aubin a parádní šampaňská Solera

Už je to přes čtyři roky, co jsem se na degustaci měl možnost seznámit s několika víny z Domaine Bachelet-Monnot. Ovlivněn (a ovíněn…) pozitivním zážitkem jsem několik dalších lahví, i z těch nechutnaných, pořídil domů. Zmiňoval jsem se o Meursaultu a tuším nic nepsal o štíhlejším veskrze fajn Bourgogne Blanc. Tentokrát přišel na řadu Saint-Aubin 1er Cru „En Remilly“ 2014, tedy víno z jedné z nejlepších (a podle mnohých vůbec nejlepší) poloh v obci. Kvašeno spontánně, školeno v 350l sudech částečně nových zhruba rok a pak ještě směs sudů v tanku. Burgundská láhev, jak jinak, se zavoskovaným hrdlem a celokorkem. Nijak tmavá, citronová barva. Potřebuje docela dost vzduchu aby se otevřelo. Výrazně citrusové, citronový krém s dotykem vanilky, poměrně koncentrované a expresivní, s efektní kouřovostí a mineralitou. Suché, středně plné až plnější, docela koncentrované ale s báječnou kyselinou, energií a určitou „nervozitou“ štíhlejších vín, kamenité, šťavnaté, citrusové, delší, strukturované. Krásné, klasické bílé Burgundsko! Naštěstí nemůžu najít, kolik jsem za to tenkrát u AdVivum zaplatil. Uf! :-)

Zobraz celý článek...

středa 10. února 2021

Mannucci Droandi s Chianti a starými odrůdami

Dostal jsem nedávno chuť na nějaké tradiční starosvětské červené a volba padla na láhev od Società Agricola Nuova Agricoltura, spojení dvou farmářských rodin známější spíše jako Mannucci Droandi. Jsme v Toskánsku, konkrétně v Chianti, s podnikem přes dvacet let v bio režimu, s obvyklými tamními odrůdami révy (a také olivovníky) ale zároveň mnoha méně častými, původními a dříve hojně rozšířenými. Mají vyloženě vinici určenou pro „konzervaci“ těchto odrůd a zajištění jejich přežití. Hrozny zpracovávají do mikrošarží pro zkoumání či rozpustí ve směsích se Sangiovese, ale některé „obvyklejší“ odrůdy (Foglia Tonda, Barsaglina, Pugnitello…) znovu rozšiřují i do běžných výsadeb a zpracovávají do samostatných vín, která jsou k dispozici pak i nám, vinným nadšencům. Za vinice i sklep (ač mají i enologa) je zodpovědný Roberto Giulio Droandi, jeho manželka Maria Grazia Mammuccini je CEO toho všeho :-) A také současnou ředitelkou FederBio, Federazione Italiana Agricoltura Biologica e Biodinamica, a dřívější i současnou členkou různých organizací a sdružení zabývajících se především ekologickým zemědělstvím, biodiverzitou, výzkumem v lesnictví a zemědělství a podobně. A oba jsou to více než sympatičtí lidé, soudě tedy podle krátké doby, po kterou jsem měl možnost s nimi degustovat a hovořit :-)

Zobraz celý článek...

úterý 9. února 2021

GSM směs z Chile a povedená Cava

Mrazivé počasí volá po rozvalení ke krbu s knížkou a sklenkou něčeho teplého. Krb nemám a místo rozvalení i nadále běhám, ale alespoň jsem si nalil červené z Chile. Po delší době jsem sáhl od svých oblíbenců Viña Errazuriz (web) po víně z řady specialit, konkrétně The Blend Collection Red 2016. Jsme v údolí Aconcagua (Ocoa na kamenitých sedimentech a Aconcagua Costa s relativně tenkou vrstvou jílu nad břidlicí), ale složením odkazují k jihu Rhôny a „GSM“ směsi – víno tvoří Grenache ze 45%, k tomu 30 % Mourvèdre a 25 % Syrah (a obzvláště Syrah si myslím v tamních podmínkách dává úžasná vína a ještě se o nich bude víc mluvit). Školeno 16 měsíců v malých francouzských dubových sudech z 18 % nových. Zkosená láhev, kovová záklopka, celokorek. Rubínová barva, ne vyloženě temné a již lehce nazrálé. Zralé ve vůni, spíše červené sladší a k tomu trocha tmavého (černý rybíz), decentní masitost a něco dřeva, s florální lehce „marihuanovou“ linkou a dotyky koření (hřebíček). Poměrně expresivní. V chuti suché, čisté, šťavnaté, středně plné až plnější ale nic přestřeleného a zbytečně mohutného, svíravost a jemnozrnné třísloviny, slušná délka, balanc a pitelnost. Pěkně postavené, přístupné velmi slušné červené které má ještě ledasco před sebou, s jistou dávkou elegance a zároveň s efektním projevem. Pěkné. Ovšem oproti běžnějším vínům producenta z řad Estate (~ 215 Kč) a Max (~ 400 Kč) po lahvi znatelně dražší, u dovozce Kupmeto za 575 Kč (cena po jedné lahvi). A to už je cenově rozhodně vyšší liga a konkurence veliká…

Zobraz celý článek...

pondělí 8. února 2021

Dvakrát Lambrusco z lahve a ne kohoutku

Jméno Cantina Settecani (web) možná budete znát ze zpráv z běžných deníků. Je tomu necelý rok, co obyvatelé několika desítek domácností městečka Castelvetro nedaleko Modeny zjistili, že jim z kohoutků a sprch teče místo vody Lambrusco. Konkrétně pak Lambrusco Grasparossa právě připravené k lahvování. Problém způsobil poškozený ventil v umývacím okruhu lahvovací linky a spousta vína, kterému se podařilo přetlačit vodu. V domácnostech se ale prý lahvovalo o sto šest a i když to nebyla pro vinařství úsměvná záležitost, tak prý alespoň přinesli obyvatelům v době masivně zuřící pandemie trochu radosti.

Zobraz celý článek...

pátek 5. února 2021

Kauerův Riesling a vavřinec od Trpělky & Oulehly

Devatenáctkové ryzlinky pokračují. Tentokrát Weingut Dr. Randolf Kauer (web) a jejich Mittelrhein Riesling 2019, tedy základ vinařství sídlícího v Bacharachu a s vinicemi okolo. Obvykle od Kauera beru spíš vyšší řady, hlavně různé suché varianty Kloster Fürstental a Oberweseler Oelsberg, ale základ má vždycky povedený a v devatenáctce to samozřejmě platí taky. Z bioprodukce, původ hroznů je nejvíce Beulsberg v Urbaru. Láhev klasika pistole se šroubovým uzávěrem. Světlejší citronová barva. Čerstvé, docela voňavé, s ovocností trochu žlutou do hrušky a jablka, lehce minerální a kouřová linka. Spíše suché ale dotyk cukru tam je zřetelný, živé, fajn kyseliny ale nic ostrého, především žlutá ovocnost a solidní délka. Přímé a nekomplikované ale žádná nuda, moc dobře pitelné. „Jen tak“ ryzlink s něčím navíc. Vozí Vinonaut.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 4. února 2021

Sherry úspěšná s lahví Amontillado Escuadrilla

Vítězem koronavirové krize se v UK stalo, kdo by to byl čekal, sherry. Prodeje letěly nahoru celý loňský, tradičně se výrazně prodalo před vánoci ale teď v lednu nenastal propad, vůbec nikdo to nečekal ale prodej furt rostl. „Pracoval jsem na marketingu sherry a propagaci značek sherry šestnáct let, ale až pandemii se něco takového podařilo”, říká Martin Skelton, ředitel Gonzalez Byass UK. Důvodů je prý hned několik. Sherry a dalším fortifikátům nahrává, že je lidé více konzumují doma (v retailu se prodá 91 % dovozu, oproti třeba Champagne kde je to 68 %) a minimálně v restauracích a barech. Navíc byla spousta rodičů zavřená doma i se svými dospělými dětmi, častěji sdíleli skleničku a sherry se dostalo i k úplně novým konzumentům. V ČR se holt musím i dál snažit, zde podobný efekt nenastal :-) A že já se snažím a snažit budu! Pevně doufám, že brzy zase bude možnost uspořádat nějakou pěknou degustaci. A pro dnešek alespoň fajn víno…

Zobraz celý článek...

středa 3. února 2021

Mohutnější Juan García

Nedávno jsme doma neodolali, udělali si doma španělský večer a znovu vyzkoušeli restauraci El Camino. Samozřejmě a bohužel jen krabičkovým systémem sebou, už aby tohle skončilo. Jídlo bylo výborné. Otevřel jsem k němu něco ze svých zásob a z restaurace vzal láhev Paraje de los Bancales Crianza 2015 z Bodegas Pastrana (web), vinařství v Castilla y León, konkrétně z apelace Arribes která se táhne podél portugalských hranic a řeky Duero. Vinařství sídlí ve Fermoselle, o moc blíž hranici už to nejde, víno je to vlastně z národního parku Arribes del Duero. Zlákalo mne ale především odrůdové složení, 60 % totiž tvoří Juan García, raritní záležitost více méně rozšířená jen v Arribes (a v menší míře v Ribeira Sacra a za řekou v Portugalsku coby Mouratón), kde jsou to často předfyloxerové pravokořenné výsadby a keře velmi staré. Což platí i pro tohle víno, keře jsou to nezavlažované a ve stáří 80 až 120 let! Zbylou část vína tvoří další místní odrůdy, ale primárně je to Tinta Fina alias Tempranillo. Školeno rok v dubových sudech různých typů, částečně nových.

Zobraz celý článek...

úterý 2. února 2021

Třískleničkové Etna Rosso a osvěžující col fondo

Dobrovolně přiznávám, že zlákán hodnocením Tre Bicchieri od Gambero Rosso, který by mělo znamenat výjimečné víno (a z mého pohledu alespoň garantovat když ne zrovna úplnou špičku, tak víno ukázkové, typické v rámci konkrétního regionu), jsem přihodil do košíku Etna Rosso „Lenza di Munti“ 2017, s výrazným doplňkem 720 m a.s.l vyjadřujícím nadmořskou výšku vinic, z Cantine Nicosia (web). Vinařství rodiny Nicosia, s historií od konce 19. století, se v posledních třech dekádách rozrostlo na poměrně velký „supermoderní“ (jejich slova) podnik, s 250 hektary vinic a téměř dvěma miliony lahví roční produkce. Nemalou část vinic ale mají alespoň v udržitelném režimu či přímo certifikovaném bio. Vína mají v několika řadách, tohle je z určitě nejšíře obsazené „classic“, úplný základ to není ale selekce ze specifických cru také ne. Pochází z vinic na jihovýchodních lávových svazích Etny, odrůdově 80 % Nerello Mascalese a 20 % Nerello Cappuccio. Den studené macerace, fermentace do dvou týdnů, školeno v nerezu a tak 3-4 měsíce v pětistovkách sudech.

Zobraz celý článek...

pondělí 1. února 2021

Tři čtvrtě s výbornou Frankovkou

Otevřel jsem a s chutí vypil nový ročník frankovky od jednoho z mých aktuálních (ono se to teda mění dost pomalu, spíš by šlo říct „nejnovějších“) moravských oblíbenců, vinařství Tři čtvrtě (web) z Bořetic. Nejvíce jsem o nich psal asi před dvěma lety a postupně se dostal k dalším jejich vínům. Mají fajn bílá a i oranžová, ale mnohem víc mne oslovují relativně lehkonohá, upřímná, snadno pitelná a přitom zajímavá červená. Frankovka 2018 zemská z viniční trati Čtvrtě má tmavší rubínovou barvu, ale nic hutného. Vůně je čerstvá, lehce pikantní, s ovocností tmavších červených plodů (višně), s fajn kořenitostí, linkou zeleného pepře a trochou dřeva, tak nějak pocitově „ostříhaného réví“. V chuti suché, spíše středně plné a trochu plnější než pamatuji starší ročníky, šťavnaté, na pomezí červené a tmavé ovocnosti, višně, trochu svíravé ale třísla nijak moc, opět kořenité, výborná pitelnost. To mne baví velmi! Experimenty s degustačním sklem jsem zakončil tam kde začal, v burgundské balónové sklence. Především vůni dala největší prostor.

Zobraz celý článek...