Zajděte si na pěstitelské šampaňské!

Dnešní zápisek bude, krom poznámek k několika lahvím skvělých bublin, hlavně pozvánkou na víkendový festival. Už tuhle sobotu, 21. března, se totiž koná La Bouteille de Champagne (web), přehlídka pěstitelských/rukodělných šampaňských a myslím bezva příležitost si projet nemálo skvělých vín z téhle oblasti na jednom místě. Za mne je teda největším lákadlem komplet aktuální produkce Champagne La Closerie (aka Jérôme Prévost), včetně La Closerie Grand Cru a Fac-Simile. Nedostávám se k tomu bohužel zrovna často, ale pokaždé je to dost zážitek. Vzhledem k aktuálním tržním cenám se obávám, že případná další setkání budou ještě raritnější, takže každá možnost to alespoň přechutnat se počítá! Vína přijede prezentovat Jérômův synovec Adrien, aktuálně hodně aktivně zapojen ve sklepě i ve vinicích a možná budoucí následovník vinaře, a půjde o jeho vůbec první prezentační cestu mimo region. Snad na něm Praha nezanechá trvalé následky :-D

Zobraz celý článek →

Zpět z Jury, plný žlutého vína dojmů

Příspěvků na blogu pomálu, ale vinně nezahálím. Spáchal jsem edukační degustaci frankovek, po několika letech znovu proběhlo Družstvo, dodělávám přednášku na Prague Bar Show a minulý týden jsem strávil v unikátní francouzské vinařské oblasti Jura, především v okolí města Arbois ale s výjezdy i do dalších apelací a zásadních míst. Doplnil jsem si obsah vín pod závojem v krvi, snědl nekřesťanské množství Comté (cpou to i do vepřových salámů!) a jsem na pár týdnů v tomto ohledu saturován. Omlouvám se za naprosto nejprofláklejší pohled na tuhle oblast v úvodní fotce, ale… prostě… na tomhle světě je ještě furt krása, i když to při pohledu na zpravodajství vypadá poněkud ztraceně. Navštívil jsem kupu vinařů a vína dalších ozkoušel po večerech a v restauracích/barech. Děti budou jíst suché těstoviny, ale co už! Opět jsem si trochu rozšířil (a v některých ohledech i poupravil) obrázek, který o Juře měl. Protože, jak padlo v jednom vinařství, ve Francii po každém prohlášení a pravidle následuje větší či menší „ale“… :)

Zobraz celý článek →

Malá ochutnávka Liracu

Mám kamaráda, se kterým v poslední době celkem často hraju deskovky, a jedním z jeho oblíbených vín je „kodyrón“. Takže vína z téhle části Francie piju trochu častěji než dříve. Před pár dny jsme se zase sešli (nad Battlestar Galactica s rozšířením Pegasus, kdyby tu byl nějaký fanda…) a já využil příležitosti a zkombinoval hraní s malou srovnávací degustací. K původní připraveným kouskům přihodil ještě pár dalších z jedné místní vinotéky a náhodou se to tak sešlo, že se z toho stal průzkum apelace Lirac. Tedy místa na opačném břehu řeku proti nejslavnějšímu Châteauneuf-du-Pape, ale s vinicemi taktéž proslavenými velkými oblázky (galets roulés), ale jsou tam i písčité půdy a sem tam vápenec. Z tamních cru je to jedno z menších, zhruba 841 osázených hektarů, ale se spoustou starých keřů a velkým potenciálem. Drtivá převaha jsou červená, bílá tvoří sotva desetinu (ale stoupá to, většinu francouzského propadu spotřeby vína tvoří červené…) a roséčka jednotky procent. Aby to bylo pestré, tak jsem ale i to bílé a růžové pořídil.

Zobraz celý článek →

Starší moravský pinot a Rhôna z výprodeje

Nevím jak vy, ale já nakupuji víno velmi sofistikovaně! ;-) Volba lahví, které pořídit, se zakládá na složitých úvahách o párování s jídly plánovanými v následujících týdnech, vychází z nutnosti doplněním archivu o nové ročníky klasických vín a lahvý vždy potřebných mít při ruce. Nutné jsou nové akvizice odrážející zážitky z degustací v průběhu roku, nákupy též reflektují studium názorů prestižních kritiků a mnoho dalších zásadních faktorů. To vše se propojuje do jednoho uváženého, kvalifikovaného nákupu, kdy následný obsah lahve nemůže ve sklence prakticky nikdy zklamat. Anebo se mi taky jen líbí viněta lahve, na kterou jsem náhodou někde narazím. Či dorazí slevová nabídka a já prostě neodolám! :-) Reálně většinou netuším, co budu ten den večeřet, a na doplnění chladničky o chybějící vína by mne nesmělo nestále překvapovat, co tam vlastně (ne)mám. Takže zas tak promyšlený to prostě není. Každopádně nákupům ve slevových akcích (nakolik na domácí půdě sem tam bohužel jen narovnají cenu na úroveň běžnou ve světě) podléhám s chutí. A v lednu je jich přehršel. Ideál doplnit zásoby vypité o svátcích!

Zobraz celý článek →

Vinná setkání roku 2025 – část I.

Rok 2025 byl docela náročný, sepsal jsem toho mnohem méně než bych chtěl (na blog historicky vůbec nejméně článků od spuštění v roce 2007) a i vinařských akcí a setkání bych si dovedl představit trochu více. Ale vzhledem k faktu, že je to furt jen koníček a ne práce… to zas tak špatné nebylo :-) Teda po pravdě to už úplně jen jako koníček nevypadá. Přednášel jsem o Juře, dvakrát o Beaujolais a také o aktuálním stavu a trendech ve světě vína, hodnotil vína pro několik soutěží, navštívil pár větších festivalů (mimochodem nový ročník jednoho z mých nejoblíbenějších, Bottled Alive, začíná už za méně než dva týdny!) i menších degustací a potkal se s mnoha výtečnými vinaři. S některými jen přes stoleček na festivalu, s jinými si povídal déle u vína v klidu mezi čtyřma očima a – ta nejlepší varianta, kterou bych rád mnohem častěji, ale bohužel zrovna loni se tolik nedařila – další navštívil přímo v jejich vinicích a vinařstvích.

Zobraz celý článek →

Vídeňská burgundská směska a Syrah z Languedocu od tamní legendy

Domácí gastro & alko scéna teď řeší Michelina (taky mám svůj názor, ale není důležitý, snad jen že ani zmínka o El Camino je trestuhodná nedbalost), všude se objevují různé žebříčky top vín a kdo ví čeho dalšího (já se třeba s něčím podělím v lednu) a vůbec je živo. Dozvěděli jsme se také, že „vinnou révu pěstovali na Moravě už ve třetím století“, tedy o hezkých pár set let dříve než se předpokládalo. To jsou věci! Já nějak nestíhám, jak jste si všimli, a už snad ani nebudu slibovat že se zlepší. Každopádně jsem teď ve volném čase sestavoval pár lidem krabici vín na svátky a rovnou k tomu i sepisoval informace, tak se o lehce rozšířené/upravené podělím i s vámi! Dnes to bude „velkoměstské bílé“ a pak zajímavý Syrah z Languedocu.

Zobraz celý článek →

3x Beaujolais Nouveau 2025

Pokaždé, když mám degustaci či přednášku na téma Beaujolais, snažím se co nejvíce akcentovat sdělení, že Beaujolais není jen Nouveau. Tahle oblast má stále ještě reputační problém a jak jsou jiné tradiční a známé regiony definovány svými nejlepšími víny, tak v případě Beaujolais se lidem stále vybavují především mlaďoši. Ale zároveň… prostě Beaujolais je také Nouveau. Je to jejich zásadní prodejní artikl – bavíme se o zhruba pětině až čtvrtině vinic věnovaných tomuto vínu – a nejde se mu úplně vyhnout. Ty nejlepší ukázky jsou ve skutečnosti chutná „chlastací“ vína. Ty nejhorší ne děsivější než jiná špatná průmyslová vína puštěná na trh o pár měsíců později. A vlastně to je i celkem zajímavý pohled na projev nového ročníku. Ten aktuální, 2025, je objemem menší ale kvalitní. A v případě mladých vín by měl být konzistentně poměrně slušný napříč výrobci. Mimochodem obecný a dramatický propad obliby červeného nejen ve Francii a také menší zájem o mladé Beaujolais stále trva, letošní produkce je opět nižší než loni – i přes navýšení množství růžového – a možná spadne pod hranici 100.000 hektolitrů. Tohle číslo je furt slušné, ale je to určitá psychologická hranice :-)

Zobraz celý článek →

Jura s Domaine de la Touraize

Do Prahy dorazila Victorie Morin z Domaine de la Touraize (web), jsme tedy v Arbois a zásadní části vinařské oblasti Jura. Chutnal jsem jejich produkci už několikrát a jedno jejich víno měl i na nedávné přednášce/masterclass k Juře, ale ještě k nim nic nepsal. Tak dneska ve zkratce napravím :-) Rodina se odkazuje k pěstování révy od roku 1704 a už osmi generacím vinaření. Moderní historie se ale začíná psát až od roku 2009, kdy se André-Jean Morin rozhodl opustit místní družstvo, prodat menší část vinic a z výnosu zafinancovat vlastní vinařství. Dnes společně s manželkou Héléanou pracují na celkem 10 ha v okolí Arbois, část výsadeb má až osmdesát let a disponují i vyhlášenými polohami jako Curoulet, Sur la Côte či Les Corvées. Victorie je generací devátou, aktivní poslední dvě sklizně a do podniku se vrátila po škole a praxi v jiných vinařstvích (třeba Lapierre v Beaujolais). Bude to asi právě ona, kdo časem vinařství převezme, zda ve spolupráci s bratrem či sama je zatím nejisté :-)

Zobraz celý článek →

Výtečný biodynamický pinot od Goisotů

Jedním z vrcholů letošní cesty za vinaři do Francie byla alespoň pro mne návštěva Domaine Guilhem & Jean-Hugues Goisot (web, dováží AdVivum) ze Saint-Bris-le-Vineux. Takže jsme sice kousíček od Auxerre a Chablis, ale ve specifické apelaci Saint-Bris a tudíž tu najdeme i Sauvignon (Blanc a Gris). O vinařství a setkání s vinařem jsem tu psal v roce 2016 a od té doby doufal, že se k nim někdy podívám, konečně se tedy zadařilo. Rodinný podnik hospodaří aktuálně na zhruba 30 hektarech v Saint-Bris, Irancy a Chablis, vše plně biodynamické a s Demeter certifikací (letos ji budou mít už dvacet let), zhusta staré keře a skvělá vína nejen z Pinotu a Chardonnay, ale výjimečně skvělé mají i Aligoté (rozhodně mu zkuste dát šanci, jedna z praktických ukázek, proč se v Burgundsku odrůda teď skloňuje stále častěji… a není to zdaleka jen kvůli kyselinám) a samozřejmě i ten Sauvignon je výtečný. Ale o tom jsem se rozepisoval už dříve. Návštěvu si pravidelně připomínám lahvemi, naposledy to bylo Bourgogne Côtes d'Auxerre La Ronce 2022.

Zobraz celý článek →

Tři Cru Beaujolais 2020 v magnum lahvi

Na posezení s přáteli jsem si nedávno udělal radost a otevřel vedle sebe horizontálu tří Cru Beaujolais z nejslavnějších, v jednom ročníku a jednoho producenta, ve formátu magnum. Konkrétně šlo Château des Jacques (web, o vinařství jsem toho sepsal už hodně, dováží je Kupmeto) a jejich „základní“ Morgon, Fleurie a Moulin-à-Vent ročníku 2020. Ještě mám doma v magnumce i nějaké ty specifické vinice v Moulin-à-Vent, ale to už by bylo moc a navíc je na ně ještě brzy. Což, upřímně, u těchto velkých lahví platí i o teď otevřených vínech. Sedmičky už začínají být přístupné. Roli hraje nejen formát, ale i přístup vinařství a samozřejmě též covidový a poněkud extrémní ročník. Šlo o ten vůbec nejteplejší od počátku 20. století a nutno dodat, že toto tvrzení bohužel připomene jeden oblíbený simpsonovský meme. Na Château des Jacques sbírali vůbec nejdříve co pamatují, už od 21. srpna, nakolik se pozdní srpen / začátek září začíná stávat normou. Je dobré si uvědomit, že třeba ve špičkovém a za teplý považovaném ročníku 2005 se sbíralo od 13. září a „tenkrát“ jim to přišlo hodně brzo.

Zobraz celý článek →

Třikrát povedená Jura

Ve volném čase stále dokončuji přípravy na přednášku na téma Jura, součást páteční tematické degustace několika dovozců. Na degustaci míst zatím dost, na přednášku už pokud vím zbývá jen asi pět, pokud by měl ještě někdo zájem tak si pospěšte :-) Coby tematický doprovod k souboji s prezentací jsem zvolil třeba Château d'Arlay (web, o vinařství jsem psal opakovaně a více třeba zde) Côtes du Jura Blanc Tradition 2018. Lahvováno v lednu 2022 po třech letech v použitých dubových sudech, jde o kombinaci třetiny odrůdy Savagnin a dvou třetin Chardonnay ze starých keřů a bio vedených výsadeb, kvašených již společně. Pro mne je trochu matoucí Tradition v názvu, které je obvykle vyhrazeno sice této odrůdové kombinaci, ale zároveň z nedolévaných (nebo jen částečně / některých) sudů, zatímco toto je kompletně ouillé, dolévané. Láhev burgundská, kovová záklopka a aglomerovaný korek. Ve vůni podzimní ovoce, zralé malvice, pečený citron, lehce oříšková a pikantnější linka. Suché, plné, poměrně intenzivní, zakulacené, žluté ovoce a lehká oříškovost, delší teplejší dochuť jasně upomínající na vysoký alkohol a zároveň se slanou příjemnou linkou. Dost zajímavá věc, které extrémně pomohl čas, první setkání v červnu 2022 bylo trochu zklamání. S tímhle se slajdy tvoří o dost lépe, nakolik by v současném vedru možná bylo lepší sáhnout po crémantu :-)

Zobraz celý článek →

Jurská pozvánka s lahví Chardonnay

Už za 14 dní budu zase povídat nějaká moudra o víně (teda já tím trápím přátele furt, ale tohle je s větším publikem…), tentokrát na téma Jura. Akce je ve stejném konceptu jako před pár měsíci Beaujolais – vína od několika různých dovozců na jednom místě + tematická přednáška. Protentokrát jsem se jí opět ujal já, specialista na podceňované a/nebo lehce obskurní regiony ;-) Každopádně součástí prezentace bude i několik vzorků reprezentujících různé styly/kategorie jurských vín a dostatek informací k tomu, abyste si dále mohli rozšiřovat obzory na volné degustaci. Místa ještě jsou, dorazte!

Zobraz celý článek →

Chutné Fleurie co nesmí být ze Champagne

Otevřel jsem doma teď několik dost fajn Beaujolais, lahví které si z různých důvodů zaslouží trochu více textu. A tak je postupně odhrnu. U dnešního vína je navíc zajímavý vývoj se jménem vinice na vinětě. O Domaine des Marrans (web) jsem se tu v minulosti krátce zmiňoval u jejich mladých vín ale i pár kouscích z výjimečných terroir, ale nikdy nějak obšírněji. Vinařství rodiny Mélinand sídlí ve Fleurie a na především starých vinohradech vedených klasicky na hlavu (resp. gobelet) hospodaří v bio režimu. Dnes za produkcí stojí mladý Mathieu, který se do vinařství vrátil v roce 2009 po praxi ve světě (Austrálie, Nový Zéland). Ve sklepě jedou klasicky, především semi-karbonická macerace, kvasí spontánně, vína školí ve starších sudech a lahvují nečiřená a nefiltrovaná a jen rozumně přisířená. Mají zhruba 20 ha a krom mladého vína, trochy bílého a Beaujolais-Villages (taktéž ve verzi ze starých keřů) produkují Chiroubles z polohy „Aux Cotes“, Morgon ze spičkové vinice Corcelette a základem je několik různých Fleurie. Clos du Pavillon, čtyřhektarová poloha patřící k vinařství, které v roce 1970 zakoupili. Les Marrans je odtamtud jen pár set metrů, u téhle vinice vybudovali sklep v roce 1989, když jim přestala stačit kapacita toho původního. A také lieu-dit En Champagne. A právě na to se dnes podíváme.

Zobraz celý článek →

Lehčí domácí červené a jurská šardonka

V úterý jsem si zaskočil na Moravu a pro tři desítky především vinařů mluvil o Beaujolais, s praktickou ochutnávkou 18 vzorků různých stylů a cru. Bavilo mne to a jsem rád, že si tolik lidí udělalo čas. Nějak jsem ale neměl čas zdegustovat tam i pár místních kousků, snad napravím větším výletem už brzy, a tak si alespoň hned doma udělal radost lahví Odměra červená 2022 od Petra Kočaříka (web, pár let starý report z návštěvy). Což je nečiřená, nefiltrovaná, necelý rok ve starších sudech školená směs odrůd Svatovavřinecké a Modrý portugal (a někdy v tom bývá třeba i trochu Cabernetu) z jejich nejstarších výsadeb v trati Odměry. Rubínová barva, nic tmavého. Čerstvá, příjemná vůně, červené ovoce, jemná kořenitost, florální linka a višňová pecka. Suché, čisté, spíše lehkonohé, pěkná kyselina, třísloviny nijak výrazné, solidní délka, skvělá pitelnost. Přístupné, milé, nijak složité ale krásně udělané a vlastně docela elegantní červené. Jen více takových!

Zobraz celý článek →

Zpět z Francie & André Drappier

Zpět po intenzivním týdnu ve Francii. Zadařilo se mi zaběhat si ve vinicích, ale přeci jen to bylo více o degustování a debatách s vinaři. Tentokrát nás cesta zavedla – po krátké zastávce u hodně svérázného vinařství v Alsasku – do Chablis a okolních obcí, abychom následně přejeli do Champagne. Nejdříve do „detašovaného pracoviště“ Côte des Blancs v podobě malé unikátní obce Montgueux nedaleko Troyes a poté za vinařstvími v Côte des Bar. Tahle oblast měla minulý ročník opravdu náročný, u mnohých vinařů byla sklizeň nejmenší co pamatují a pohybovala se klidně někde v oblasti 0-15 hl/ha. Při deseti tisících keřích na hektar je to masakr. Objížděli jsme menší a/nebo bio vinaře, ale tentokrát to sundalo úplně všechny. Na vinice byl pro letošek docela smutný pohled, po loňsku se rozhodla herbicidem stříknout i spousta vinařů co jinak nechává trochu zazeleněno a těch pár zelených kousků bylo vždy místo, ve kterém jsme stáli s producenty oddanými čistšímu přístupu. Mám pár záběrů z dronu, něco jsem dával už na Instagram a postupně přihodím příspěvky i o dalších navštívených producentech, o něčem se určitě ale rozepíšu i tady.

Zobraz celý článek →

Fajn Chianti, Merlot pro Českou spořitelnu a nabušený Morgon

18. únor je Global Drink Wine Day, svátek všeho vína v jeho nespočetných podobách a všech jeho různých benefitů. Slavím o něco častěji než jen tento jediný únorový den, někdy intenzivněji než jindy. Ale tak alespoň dnes odhrnu poznámky k několika fajn lahvím z poslední dní :-) Třeba takové Il Poggiolino „La Riserva“ 2021 Chianti Classico Riserva (web, dováží Víno pro Vás). Jsme v Chianti Classico, u dvacetihektarového (pokud jde o vinice a navíc dnes vedené v ekologickém režimu, mají dalších několik desítek hektarů polí, olivovníků a lesů) rodinného producenta s roční produkci zhruba 110 tisíc lahví vín postavených dominantně na Sangiovese a nějaké té brandy a grapě. Riserva je selekce hroznů fermentovaná v nerezu, krom Sangiovese je v tom pár procent Colorina, s asi třítýdenní macerací a následně zráním 2 až 3 roky ve velkých 15 hl francouzských sudech a jednou použitých barrique sudech.

Zobraz celý článek →

Top vína roku 2024 – část 3.

Trochu to trvalo, leden je vždycky časově dost náročný měsíc. Krom vinných aktivit (které jsou furt jen koníček a ne práce, nakolik má občas někdo na degustacích nebo tak pocit, že se tím už určitě živím…) vždy pořádám ještě celovíkendové setkání TolkienCon pro 250+ lidí a vůbec je času pomálu. A jak vidět na příspěvcích, resp. jejich nedostatku, tak teď prostě práce příliš a energie se dělit o vinné zážitky psaným slovem málo. Ale snad bude lépe. Každopádně jsem vzepřel síly a poslední desítka top vín loňského roku je tu. O co přesně jde jsem sepsal v první části, pokračuji více méně postupně v čase a po „letní“ druhé části je tu podzim a zima :-) Zde jsem o více lahvích už dříve psal a mohu odkazovat na článek, ale pár dosud nezveřejněných skvělých se také objevilo…

Zobraz celý článek →

Top vína roku 2024 – část 2.

Před pár dny jsem tu zahájil přehled 30 vín, která mne v minulém roce zaujala nejvíce, utkvěla mi v paměti více než jiná, překvapila, potěšila. Pokud jste ho, a především jeho úvod, ještě nečetli, tak doporučuji začít tam. Jedu postupně průběžně celý rok, takže dnešní část je trochu výrazněji zastoupena ryzlinky, ale to snad nikomu vadit nebude :-) Po první části jsem dostal pár dotazů v duchu „kolik za to utratíš“, „co játra“ či „nebylo byl lepší dávat ke vzorkům body“. Takže koníček je to nákladný, ale to každý druhý, když se do toho člověk opře! Játra nevím a možná by si to po letech zase zasloužilo nechat prověřit. A na téma bodování, a proč (krom soutěží kde musím) to nedělám, jsem se tu rozepisoval mnohokrát. Ale možná vás nakonec odkážu na zápisek Jak boduji vína, z něj bude taky ledasco zřejmé ;-) A teď už hurá na druhou desítku top lahví loňského roku…

Zobraz celý článek →

Top vína roku 2024 – část 1.

Přelom roku je tradičně časem všemožných bilancování a žebříčků, tak jsem si řekl, že bych také pro jednou s něčím přišel. Jmenovat vše skvělé co jsem ochutnal nejde a smysl by nejspíš dával žebříček vín, která jsem loni pil nejčastěji… na ten třeba ještě vzepřu síly. Teď to ale bude 30 vín, která mne v minulém roce zaujala nejvíce, utkvěla mi v paměti více než jiná, překvapila, potěšila. Prostě různé důvody, proč se v přehledu nacházejí, žádné jen seřazení excelové tabulky podle bodů. Chutnal/pil jsem i něco světovou kritikou ověnčené plnou stovkou, ale v mém výběru to koukám není :-) A stejně tak vína nejsou seřazena podle „kvality“, nakolik si uvědomuji, že vydat články 30-21, 20-11 a 10-2 a následně ten o víně nejlepším by přineslo větší čtenost. Takhle to ale prostě nemám nastavené a řešit nechci. Rok 2024 každopádně nebyl z nejsnazších, napsal jsem tu určitě nejméně článků co pamatuji, o některých těch vínech a vinařstvích jsem se zatím třeba vůbec nezmiňoval. O spoustě zajímavých návštěv a degustací tu bohužel nepadlo ani slovo. U něčeho snad ještě napravím, u dalších alespoň krátká zmínka teď. Tak pojďme na prvních deset kousků…

Zobraz celý článek →

Chladím přírodně a tři plnější červená

Pravidelní čtenáři Jižního svahu si možná ještě pamatují lednovou peripetii s mou, do té doby naprosto spolehlivou, vinnou chladničkou Liebherr. Která se ale rozloučila velmi spektakulárně a rozstříkala olej na lahve. Po delším výběru jsem si udělal radost a pořídil pěknou a ne zrovna levnou novou od firmy Haier, s nízkou spotřebou a plnými dveřmi a krásně tichou. A samozřejmě doufal, že i tentokrát vydrží alespoň nějakých těch 15+ let bez problémů. No nestalo se, odešla zhruba před měsícem, prostě z ničeho nic přestala chladit. Reklamace proběhla rychle, servisní technik dorazil nedlouho po nahlášení a ledničku opravil. Jen aby se po dvou týdnech stejný problém vrátil. Ve čtvrtek proběhne druhé kolo opravy, ale že bych teda měl ve výrobek nějakou velkou důvěru, to se říct nedá. Ve všech případech jsem měl štěstí, že venku zrovna byla kosa a mohl jsem udržovat v pracovně nízkou teplotu a lahvím to nijak neublížilo. Ale stát se to v létě v největších vedrech, asi mně jebne. Vyskladnit ledničku a zas těch 200+ lahví naskladnit, opět s malou inventurou (resp. alespoň umístit lahve do stejné police, aby odpovídalo záznamům), taky nějakou tu hodinu zabere. A že by se mi do toho teď znovu chtělo, to se říct nedá. Co naděláte.

Zobraz celý článek →