Dnešní zápisek bude, krom poznámek k několika lahvím skvělých bublin, hlavně pozvánkou na víkendový festival. Už tuhle sobotu, 21. března, se totiž koná La Bouteille de Champagne (web), přehlídka pěstitelských/rukodělných šampaňských a myslím bezva příležitost si projet nemálo skvělých vín z téhle oblasti na jednom místě. Za mne je teda největším lákadlem komplet aktuální produkce Champagne La Closerie (aka Jérôme Prévost), včetně La Closerie Grand Cru a Fac-Simile. Nedostávám se k tomu bohužel zrovna často, ale pokaždé je to dost zážitek. Vzhledem k aktuálním tržním cenám se obávám, že případná další setkání budou ještě raritnější, takže každá možnost to alespoň přechutnat se počítá! Vína přijede prezentovat Jérômův synovec Adrien, aktuálně hodně aktivně zapojen ve sklepě i ve vinicích a možná budoucí následovník vinaře, a půjde o jeho vůbec první prezentační cestu mimo region. Snad na něm Praha nezanechá trvalé následky :-D
Dorazí i Max Oudiette a poprvé mimo své vinařství představí nový Blanc de Blancs z jedné specifické vinice, Les Bas Vigny. Chutnat se bude produkce vinařství Aurélien Clément, toho jsem navštívil loni při řezu vinice a zmákli jsme v polních podmínkách i degustaci, má pár opravdu parádních kousků. Půjde si prochutnat průřez produkcí Champagne Christophe Mignon se speciálním zřetelem na jeho fakt silnou stránku, Meunier. Čeká nás zas „klasika“ v podobně u nás tak populárního Champagne Fleury, které myslím bylo pro mnohé zdejší vínomilce „iniciačním“ pěstitelským a bio(dynamickým) šampaňským. A furt je dobré si je připomenout, na vavřínech neusínají. Chutnat se bude nejen Pinot Noir z Domaine Michel Arnauld z Verzenay, ty vlastně zas tolik neznám a chutnal jsem jen pár lahví. Budou tam kousky od Champagne Jeaunaux-Robin, mají pár moc pěkných vín. A vůbec celá oblast Coteaux du Petit Morin je až nečekaně (nepoměrně!) silně zastoupená, zajímavé.
Já se teda ještě dost těším na vína z domény Vincent Charlot, loni jsem od něj měl jedno naprosto špičkové víno (L’Or des Basses Ronces BdB Millésime 2014 Extra Brut) co snadno převálcovalo záležitosti násobně dražší, abych následně zjistil, že si ani láhev na doma nekoupím, protože už není. Snad udělám nějaký nový, tentokrát dostupný, objev. Degustovat se budou i vína z Chevreux-Bournazel (Champagne La Parcelle), se kterými mám docela rozporuplné zkušenosti a těším se, jak dopadnou tentokrát. Někdy to na mne byla až moc velká divočina, musím říct. A jindy krásný pití. A ne vždy jsem se sešel s produkcí biodynamického Champagne Franck Pascal a ač si absolvoval i degustace s vinařem, prostě jsem to spíš chtěl mít rád (co a jak a proč dělá mi „filozoficky“ sedí) než aby mne opravdu zasáhlo. Ale v poslední době mne pár vín dost nadchlo (Quinte Essence 2013, Serenité 2012, Fluence Assemblage 2012+2013) a každopádně je to hodně charakterní ukázka věcí fakt dlouho na kalech. Tak snad se tam s pár nadšenci potkám nad sklenkou něčeho dobrého a podnětnou debatou!
Ale abych tu jen nedělal promo festivalu…Mám tu poznámky z několika degustací Champagne a také návštěv vinařství a prostě jsem to nějak nezvládl zpracovat. U některých vinařů (Jacques Lassaigne!) bych rád celý článek, ale o pár lahvích se musím zmínit. I když zrovna první vinař by si taky zasloužil celý článek, snad časem. Loni jsem navštívil vinařství Alizée et Thibault Tassin v Landreville, mrknul se s vinařem na vinice a nechal se ve sklepě ohodit kaly z čerstvě odstřelené lahve :-) Vína byla báječná a vyloženě mne nadchly viněty a způsob otvírání lahví, má to opravdu krásně udělané. Něco z jejich vín je už pár měsíců i na našem trhu, v homeopatickém množství, ale třeba se v letech následujících zlepší. Na degustaci v Praze mne nadchlo „Les Fioles“ Millésime 2021 Blanc de Noirs Brut Nature. Což je 100 % Pinot Noir ze stejnojmenné ekologicky obdělávané vinice v Celles-sur-Ource. Spontánní fermentace a zrání vína na kalech v dubových sudech z Burgundska (konkrétně třech sudech, celkem toho vzniklo 745 lahví). Na kalech v lahvi 32 měsíců pod korkem, po odstřelu bez dozáže. Seriózní, bohatší, podzimní sad vůně, zralé malvice, voňavé, krémovost. Precizní, charakterní kousek. Suché, čisté, šťavnaté, strukturované víno s krásnou kyselinou a délkou. Mňam! Fotku lahve z degustace v Praze mám rozmazanou, bude vám muset stačit záběr jiného vína i s vinařem ze sklepa.
Mám rád dům Champagne Leclerc-Briant, sice to není „jen“ pěstitel a hrozny též běžně nakupují, ale jen od certifikovaných bio(dynamiků). Opakovaně mne fakt dostala hlavně jejich poloha La Croisette, ale „základní“ Réserve a Rosé Extra Brut jsou vždycky naprosto parádní kousky co osloví jak milovníky klasiky velkých domů tak zapřisáhlé malodomce :-) Na nedávné ochutnávce mne pak hodně oslovilo vícero vín (třeba nádherné v moři doškolené Abyss Rosé 2019 nebo parádní Les Monts Ferrés 2019), ale dnes se zmíním o Grand Blanc 2016. 100 % Chardonnay z Demeter biodynamicky certifikovaných Grand Cru vinic v Côte des Blancs, fermentováno a vyzráváno 9 měsíců ve starších burgundských dubových sudech, kompletně nesířené, cukr do jednoho gramu a bez dozáže. Odstřel od srpna 2023, tohle na kalech 108 měsíců. Nazlátlejší barva, pěkné vytrvalé perlení. Výraznější, bohatší aromatika, sladké pečivo, navinulejší žluté ovoce, trocha zemitosti a „prasklá trubka“, vlhká vápenitá zeď. Suché, trochu svíravější, strukturované v chuti, bohaté, bezva kyselina, mineralita a dlouhá jemná dochuť. Hodně fajn kombinace důrazu a elegance. Cenu jsem nezjišťoval, preventivně. A zde jsem si láhev dokonce zapomněl vyfotit, tak dostanete alespoň jednu olezlou z moře!
A na závěr hlavně šardonkové vinařství André Jacquart, které krom lahví „poměr cena/kvalita“ (myšleno v kontextu kvalitního šampaňského, že jo, a platí hlavně pro Vertus Experience, ale ostatně i Grand Cru Mesnil Experience…) nabízí i pár hodně sofistikovaných kousků a překvapuje mne čím dál víc. Nadchla mne jejich novinka v podobě interpretace slavné polohy Chétillon, ale teda možná ještě víc Solera Blanc de Blancs 1er Cru Extra Brut. Očekávaně 100 % Chardonnay, původ ve Vertus 1er Cru a Le Mesnil sur Oger Grand Cru. Solera je samozřejmě oblíbený termín z produkce sherry, který u naprosté většiny producentů odjinud neodpovídá realitě a mnohem přesnější je označení „perpetuální rezerva“. Což teda i zde používají jako podtitulek, „Réserve Perpétuelle“. Zde založená ročníkem 2008 a v tomto konkrétním víně směs ročníků 2008 až 2015. Fermentace a ležení dva roky probíhá v malých dubových sudech, následné zrání na kalech v láhvi 76 měsíců. Je tam decentní dozáž, 2 g/l. Až překvapivě čerstvé, energické a svěží. Expresivní kombinace žlutého ovoce, krémovosti, minerální linky a kouře, parádní energie a na první přivonění také evokuje vyšší kyseliny a živost a šťavnatost v chuti. Což pak i doručí, je to úplně suché a ta decentní dozáž jen lehce precizně otupuje ostřejší hrany, šťavnaté, strukturované, energické, minerální a dlouhé. Seriózní, velké špičkové Champagne. Mňam! Cenově pro mne v kategorii vín „složili jsme se s kamarády / ochutnal jsem na degustaci“ než že bych otevřel láhev doma, no :-) Náročnej koníček, tohle…
