čtvrtek 17. června 2021

Něco se děje tam kde šumí Cava

Pravidelní čtenáři Jižního svahu vědí, že si dost ujíždím na bublinách a nemalou část tvoří ty španělské. Záměrně nepíšu Cava, protože už to zdaleka nejsou jen šumivá vína značená touto apelací. Mnozí moji oblíbenci se totiž, z důvodů které jsem popisoval už dříve v článku Limity apelace aneb případ Cava, stále častěji sdružují pod novými značkami, výrazně více orientovanými na kvalitu a s přísnějšími pravidly, jako Corpinnat či Clàssic Penedès (případně jako jeden z prvních odchozích coby Conca del Riu Anoia). Pro Cavu to samozřejmě nebylo úplně snadné, uprchlíci představovali povětšinou crème de la crème tamních vinařství a bez nich bylo těžší vymlouvat image průměrných vín, nešlo ukázat na Gramonu či Recaredo a říct „ale cava je i tohle“. Už nebyla.

Zobraz celý článek...

středa 16. června 2021

Chutné Prosecco a naturální Podfuck

Nedávno jsem dělal edukační bublinovou degustaci a na její závěr umístil víno trochu netradiční, šumivé v podobě červené, s hromadou tříslovin (však jsou v tom cabernety a další odrůdy co jimi oplývají), divočáka v podobě Rosso Col Fondo vinařství Zanotto (web). Rozhodně účastníky překvapilo a mně docela bavilo, při nějaké hostině plné mastných klobásek a podobných „prasáren“ bych si ho užil dvojnásob. Riccardo Zanotto se specializuje, hezky z čistě vedených vinic, na prosecco dokvášené v lahvi a s kaly, má i šumivou oranžáda a další zajímavosti, ale dělá i „normální“ vína. Takové je i jeho Conegliano Valdobbiadene Prosecco Superiore DOCG Brut, na fotce jen s jednou z mnoha varianta „graffiti“ vinět. Kopce u Conegliano v nadmořské výšce okolo 370 metrů, druhotná klasicky v tanku a ponecháno 90-100 dní, v lahvi s cukrem okolo 8 g/l. Spíše světlá barva, fajn perlení menších bublinek. Čerstvé, svěží, čisté, nijak navoněné a překvapivě seriózně působící. Bílé ovoce, něco malvic, lehce mandle a meruňková pecka. Suché, čisté, šťavnaté, bezva kyselina a dozáž neruší, dobře postavené, vyvážené, bílé ovocné s minerální linkou a lehkou mandlovou nahořklostí v slušně dlouhém závěru. Moc fajn bubliny a jedna z ukázek, že Prosecco fakt nemusí být jen nuda. Vozí Prosecco Solo / Prosekárna, po lahvi tohle stojí nějakých 350 Kč.

Zobraz celý článek...

úterý 15. června 2021

Výtečný Pinot Noir z Rheingau od divoké kočky

Nedávno jsem ochutnával, ale šlo o víno docela čerstvě otevřené (přidáno impulzivně na srovnání s jinými německými pinoty) a určitě by si zasloužilo delší čas na rozdýchání a přípravu, Pinot Noir Johannisberg Hölle 2016 z Weingut Chat Sauvage (web). Francouzské jméno vinařství i použití tamního jména odrůdy místo Spätburgunder tak trochu naznačuje přístup, kterým se ubírají, ale poloha Johannisberg Hölle nás pevně umisťuje do Rheingau. Podnik je relativně mladý, ani ne dvě dekády, a specializují se právě na Pinot Noir (3/4 vinic) a Chardonnay (zbylá 1/4), pro Riesling musíte jinam. Vína vznikají ze skvělých poloh jako je výše zmíněná, ale i Assmannshäuser Höllenberg, Rüdesheimer Drachenstein, Rüdesheimer Berg Roseneck a kousek vedle z Lorcher Kapellenberg, Lorcher Schlossberg či Lorcher Bodenthal-Steinberg. Nízké výnosy, ruční sklizeň, delší (tohle 22 měsíců) zrání ve francouzských dubových sudech, bez filtrace.

Zobraz celý článek...

pondělí 14. června 2021

Suché Fino z Lidlu

O produkci Bodegas Williams & Humbert (web) už jsem se tu několikrát zmiňoval, měl jsem tu i pár detailnějších informací o celém jejich podniku. Mám emocionální vznik k jejich základnímu Dry Sack Fino, je to sherry se kterým jsem vlastně začínal a popíjel ji tenkrát docela často s budoucí manželkou aniž bych nějak hlouběji řešil, že je to nějaké „divné“ víno. Fascinovalo mne, jak je odlišné a charakterní. Dry Sack jsem už mnoho let nechutnal, ale Williams & Humbert je jedním z nejčastějších dodavatelů (společně s González Byass) sherry do privátních značek řetězců a pravidelně jsem jejich Fino měl pod logem Marks & Spencer a Tesco. A teď náhodou narazil na nabídku dalšího vína z jejich produkce v Lidlu, Tio Nico Fino Superior Jerez Seco, půllitrovka za 99 Kč. Přepočteno na sedmičku je to necelých sto pade, tj. 5.70€ (a v Německu to ještě bude v akci a levnější %-). Což je normální cena za základní Fino, byť jen o pár centů víc zaplatíte za skvělé věci jako Fino La Ina či Manzanilla La Guita. Ovšem ve Španělsku, ne u nás, čímž se „jen si zaskočit pro láhev“ přístup bohužel komplikuje. Tohle Fino bude aktuálně jedno z nejlevnějších na našem trhu. Stojí za ty peníze?

Zobraz celý článek...

pátek 11. června 2021

Proč nedávat víno do mrazáku

Neoriginální téma, už jsem se tu zmiňoval v minulosti, ale s aktuálním uvolněním mravů (rozuměj častějšími večírky, ochutnávkami a tak podobně po covidových omezeních) a avizovanými tropickými teplotami v následujících dnech si myslím zaslouží opakování. Pokud potřebujete rychle vychladit víno, nedávejte ho do mrazáku! Teda ne že by nebylo do půl hodiny hezky vychlazené, a když ho předtím obalíte vlhkou utěrkou tak ještě rychleji, fyzikální zákony fungují a výsledek se dostaví. A neodrazuji vás ani proto, že by snad mrazák nějak ublížil třeba lepším/dražším lahvím, funguje to od základního veltlínu, přes bílé burgundské až po špičkové Champagne. A v klidu tak přichladíte i červené, protože ani to není úplně fajn pít vyhřáté po cestě ve 30˚C ve stínu. Problém je trochu jinde…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 10. června 2021

Neuburské a Chardonnay od Charváta

Na produkci malého vinařství Stanislava Charváta (web) z Klobouk u Brna narážím vlastně už několik let a trochu mne překvapuje, pokud tedy nehledám špatně, že jsem tu ještě nic nepsal. Asi hektar a půl vinic, trati U Větřáku a Pod Plunary. Jde o spíše starší výsadby, 45+ let i výrazně více, navíc vedené čistě. Vlašák mívá z Pálavy, tu Ořechová hora a jindy zase Bergrus, v degustační setu vždy charakterem od vinic z Klobouk dramaticky odskočí :-) Roční produkce jen nějakých deset tisíc lahví, připravených i ve sklepě bez kravin. Fermentace spontánní, sem tam pár dní macerace i u bílých vín, zrání hlavně dub a akát (či jejich kombinace i u jednoho vína) různých velikostí a stáří, žádná aditiva krom decentního síření a ani nic odebráno, když je nutné tak jen hrubá filtrace. Viněty, kterým dominuje velké písmeno CH, ve mně vyvolávají dojem, že ve všech lahvích je Chardonnay :-)

Zobraz celý článek...

středa 9. června 2021

Brut a dokonalá vada od Sorelle Bronca

Sorelle Bronca, tedy sestry Broncovy, mi zní trošku jako nějaký gang z divokého západu. Ve skutečnosti ale Antonella a Ersiliana (a její dcera Elisa, dnes zastávající roli hlavní enoložky), které podnik přebraly po otci v polovině osmdesátých let, vedou rodinné vinařství sídlící nedaleko Valdobiadenne a připravující vyloženě skvělé Prosecco z tamních efektních svahů (a jedné z možná vizuálně nejpůsobivějších vinařských krajin Evropy). Bohužel jsem neobjevil žádný skrytý poklad, pravidelně získávají skvělá hodnocení a mají u lahví tři sklenky Gambero Rosso a jsou součástí jejich Tre Bicchieri Tour. Obzvláště řadu Particella z konkrétních jednotlivých vinic je nutné zařadit mezi špičku oblasti a upřímně úplně suchá Particella 232 si v ničem nezadá i s bublinami „serióznější“ pověsti v lahvi kvašenými. Za pozornost stojí i jejich tichá vína, ale my se dneska mrkneme na základní Brut coby „vizitku“ vinařství a pak původní typický styl dokvášený v lahvi a s kaly.

Zobraz celý článek...

úterý 8. června 2021

7x Experimentální vinařství Trejbal

Od Tomáše Trejbala, z Experimentálního vinařství Trejbal (FB), už jsem tu před nějakou dobou popisoval na Mělnicko trochu exotický Pinot Noir. Teď jsem měl možnost, v rámci hledání nových vín pro jednu restauraci, prochutnat jeho aktuální nabídku, nyní už vína oficiálně nabízená na trhu. Experimentální vinařství v názvu svého podniku je myslím výstižné, zatím je to hodně o pokusech a hledání směrů, což určitě ovlivní i náběh dalších vinic (včetně třeba nové kokořínské výsadby nedaleko Truskavského dolu). Něco obdělávají sami a čistě, ale hrozny i nakupují. Naturálně ve sklepě, s vinětami poutajícími pozornost (a za kterými stojí příběhy konkrétních osob Mělnicka) a popisy vín, jaké se jen tak nevidí. Bude rozhodně zajímavé sledovat, kam se bude tenhle projekt ubírat :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 7. června 2021

Còlfondo Agricolo a jedno Gavi

Dnes večer, po fakt dlouhé době, zas prezentuji vína a předávám svá moudra. Navíc k tématu ze svých nejoblíbenějších, bublinám různých druhů! V rámci výběru vzorků jsem pořídil a doma vyzunkl také láhev L'Essenziale 2019 Còlfondo Agricolo od Azienda Agricola Ruge (web). Ruční sklizeň hroznů z kopců Santo Stefano ve Valdobbiadene, odrůdově Glera 90 % a zbytek Verdisio / Bianchetta. Dokvašeno v lahvi, s korunkovým uzávěrem. Vinařství doporučuje nechat víno usadit, opatrně zdekantovat a servírovat z karafy, vyhnout se kalům (přístup „limpido“). Já upřímně preferuji opatrně nalévat přímo z lahve a postupně si užít čím dál kalnější a měnící-se víno. Pro účely ale třeba degustace je lepší buď opravdu přelít a nebo naopak hned na začátku kaly promíchat (přístup „torbido“), aby měl každý stejné víno :-) Víno dělají už déle, nově není značeno jako Prosecco ale „jen“ Frizzante Colli Trevigiani IGT a rozhodli se spojit s novou značkou Còlfondo Agricolo, společně s už více než desítkou dalších rukodělných producentů. Každopádně tohle víno světlejší barva, opalizující, a perlení nijak výrazné ale vytrvalé. Čerstvé, bíle ovocné, krémovost, kvasnice a chlebová kůrka, citrusová kůra, fajn. V chuti úplně suché, lehčí, živé, osvěžující, opět bílé ovoce a citrusová kůra, bezvadně pitelné, s lehkou nahořklostí v závěru co svádí k dalším douškům. Charakterní, zábavná věc. Vozí Prosecco Solo aka Prosekárna, mají ale i jejich „normální“ Prosecco :-) Cena okolo tří stovek.

Zobraz celý článek...

pátek 4. června 2021

DNA Meunieru s lahví v nové restauraci

Sluníčko svítí a vypadá to, že alespoň pár věcí se pomalu přibližuje něčemu, co mírně připomíná normální stav. Když teda zrovna nepipetujete vlastní sliny a neděláte si téměř úplně zbytečný ale povinný antigenní test :-) Kupříkladu teď jsme po měsících zašli do restaurace. A neodnesli si odtamtud několik krabiček, ale normálně u jídla poseděli. Uvnitř podniku! :-) Aby toho nebylo málo, šlo o novinku na domácí restaurační scéně, moderní vietnamský podnik DIAN pod taktovkou týmu za skvělým smíchovským Taro. Chutnalo mi tam hodně a bavil mne i koncept chodů určených ke sdílení, ale hodnocení kuchyně nechám na povolanějších. Na oslavu jsme otevřeli láhev Champagne ADN de Meunier Extra Brut vinařství Christophe Mignon (web). Tenhle ekologicky hospodaří vinař z Le Mesnil-le-Huttier u Festigny ve Vallée de la Marne je specialistou právě na odrůdu Meunier, na zhruba šesti hektarech je má z devíti desetin, ze které umí vykouzlit úžasné věci. Tohle, plus varianta úplně bez dozáže, je jeho hlavní cuvée. V posledních letech prošla viněta lehkou obměnou a změnilo se i jméno, dříve se víno jmenovalo Pur Meunier a s chutí jsem ho doporučoval opakovaně. Na vinětě svůj vinohradnický a vinařský přístup definuje jako „Méthodes Alternatives“ a v podstatě kombinuje biodynamiku, fytoterapii, poznatky geobiologie a další přístupy, navíc už dvě dekády při jakýchkoliv zásazích s hodně velkým ohledem na lunární cykly. Nikdy ale neřešil ani bio ani biodynamickou certifikaci.

Zobraz celý článek...