středa 20. března 2019

Velké nesířené Champagne

Muselo to být pro všechny dost velké překvapení. Při Champagne Battle, která se konala v Praze na konci roku 2017, spolu naslepo soupeřila klasická vína ze slavných domů a bubliny menších producentů / pěstitelů. Fungovalo to jako klasický pavouk, 15 lidí v odborné komisi hodnotilo naslepo a z každého páru prošlo do dalšího kola vždy jen jedno víno. Celkový vítěz v první kole nejdřív porazil Veuve Clicquot Ponsardin Brut Vintage 2008. Ve čtvrtfinále postoupil přes Cédrica Boucharda, Roses de Jeanne 2011. V semifinále proti němu stál Billecart-Salmon Vintage 2007 Extra Brut. A ve finále Taittinger Brut Millésime 2009. Vítězem, tedy spíše vítězkou, se tenkrát stalo Champagne Marie Courtin Concordance Blanc de Noirs Extra Brut postavené na ročníku 2012. Tedy fakt malý producent, Dominique Moreau (vinařství založené v roce 2005 pojmenovala po babičce) se zatím dostala na nějakých 2.5 hektaru, plná biodynamika, čistý Pinot Noir a víno úplně bez dozáže. A navíc s frajeřinou v podobě „sans soufre ajouté“, připravené bez síření. Tentokrát „hipsterské“ bubliny, v komisi často s lidmi co těmto stylům zrovna dvakrát neholdují, porazily elitní šampaňská jména. Jak říkám v úvodu, muselo to být překvapení :-)

Zobraz celý článek...

úterý 19. března 2019

Riesling z Wagramu a jihotyrolské Chardonnay

Dnes začneme ryzlinkem z Rakouska. Weingut Josef Ehmoser (web) z Wagramu a Riesling Vom gelben Löss 2017 Grossweikersdorf, tedy jejich střední „vesnická“ řada (nad ní stojí ještě konkrétní top vinice) ze žlutých sprašových půd vinic u Grossweikersdorfu (Hohenberg, Georgenberg a Kobel). Ruční sběr a selekce na vinici, fermentace a zrání na jemných kalech v nerezu. Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem. Citronová barva. Svěží, čistá fajn vůně, jablko a broskev, decentní krémovost, lehce vápenité. Suché, středně plné, se šťavnatou kyselinou ale nijak vyloženě přísné, pěkně postavené, slušná délka. Dotyk minerality, bezva pitelnost. Sympatické, vyvážené bílé. Nechal jsem za to ve vinotéce dovozce WeinOrt 330 Kč. Zatím vše, co jsem od vinaře měl, jelo tímhle technicky precizním stylem, aniž by působilo „vyrobeně“.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. března 2019

Marcarini a nejen chutné Barolo

Na konci ledna Prahu navštívil mladý Andrea Marchetti, šestá generace vinařství Marcarini (web) z městečka La Morra, aby zde na ochutnávce pořádané dovozcem VinoDoc představil jejich Barolo i další vína. Vinařství převzal teprve v roce 2015 a na práci se podílí s otcem a sestrami, ale samozřejmě (jako každá nová generace) chce tradičnímu rodinnému vinařství vtisknout svůj rukopis a přinést nějaké změny, i s těmi nás seznámil. A samozřejmě i s historií, na které staví. Vinařství dnes vlastní asi 25 hektarů pozemků, kde nejpodstatnější část tvoří vinice v prestižních cru Brunate a La Serra. Právě s Brunate začínali, v podstatě prvních sto let pracovali jen na něm, až poté se pomalu ale jistě začali rozrůstat.

Zobraz celý článek...

pátek 15. března 2019

Suché růžové bubliny a klasické Bordeaux

Vyrazili jsme na prodloužený víkend do Harrachova (děti možná i lyžovat budou, já jako exot běhat po okolí v břečce na silnicích), v jedné z místních vyhlášenějších restaurací Terassa jsem si včera dal růžové bubliny. Docela příjemně mne překvapilo, že zde prodávají zrovna Masia Can Mayol Loxarel "999" Rosat Reserva 2014. Navíc je to Brut Nature, z biodynamické produkce, postavený na odrůdách Pinot Noir a raritnějším červeném Xarel·lo Vermell. Samozřejmě v lístku značeno jako cava, byť jde o Clàssic Penedès, ale to bych jim odpustil. Blbě to má totiž i dovozce a chyba jde za ním :-) O vinařství jsem se zmiňoval opakovaně už dříve. Tohle víno je čistě nerez, barvu kompotovaných jahod má z několikahodinové macerace celých hroznů. Na kalech v lahvi není papírově školeno dlouho, obvykle jen 15 měsíců nebo o kousek víc. Ovšem zde datum degoržování praví až rok 2018, takže znatelně delší zrání. Ve vůni navinule ovocné, jahody, zřetelně zralejší, trochu toastové. V chuti dost výrazné kyseliny, naprosto suché, trpčí červená ovocnost, slušná délka, dotyk minerality. Přísnější kousek. Ale jsem moc rád, že současný stav na lístcích už zdaleka není jen nasládlá bohémka a obligátní Moët :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. března 2019

Vendémiaire od Doyarda s pozvánkou na stadion

V poslední době jsem narazil na několik základních (ve smyslu produkce konkrétního vinaře) neročníkových Champagne, která nabízela zážitek obvykle vyhrazený spíše výrazně vyšším řadám běžných vinařů a chutnala mi víc, než lecjaká ročníkovka. Jedním z takových vín bylo Cuvée Vendémiaire Premier Cru Brut z Champagne Doyard ze stáje Terroir Champagne, dnešní zápisek k němu zároveň využiju jako pozvánku na akci, na kterou se už fakt moc těším. O vinařství jsem tu měl celý článek a později se zmiňoval i o dalších vínech. A také o tom, že extrémně nadaný pracovitý vinař Charles Doyard zemřel roce 2017 na infarkt, v pouhých třiceti letech. Tohle víno je ještě jeho práce. Čisté Chardonnay z 80 % z Vertus a zbytek z Grand Cru obcí v Côte des Blancs, výsadby ke 40 letům staré a v organice vedené. Použito pouze cuvée, víno školeno ze 2/5 v burgundských dubových sudech nejméně pětkrát použitých, malolaktika jen z asi dvaceti procent, celkově na jemných kalech 8 měsíců než šlo na druhotnou fermentaci a zrání do lahve. Tam si poleželo přes čtyři roky, odstřeleno a dozáž 4 g/l. Jde o neročníkovku, v tomto případě je víno postaveno z poloviny na ročníku 2012 a poté rezervách dvou předchozích let.

Zobraz celý článek...

středa 13. března 2019

Someliér: Prolog

Ležel v posteli a neklidně se převaloval. Nemohl usnout, přestože bylo skoro půl čtvrté ráno, jak prozradil rychlý pohled na digitální budík na nočním stolku. Vždycky hůř spal, když předchozí den strávil v tlakové komoře simulující pobyt v dopravním letadle. Ale i tohle prostě neodmyslitelně patří k tréninku špičkového someliéra. Někteří jeho soupeři ze světových klání trénovali raději ve vysokohorských střediscích s nadmořskou výškou okolo 3352 metrů, on ale moc dobře věděl, že bez simulace specifické vlhkosti vzduchu a dalších faktorů nikdy nebudou připraveni dostatečně. Jeho komora samozřejmě všechno tohle uměla. Už nikdy nedopustí, aby ho znovu dostali jako na slepé degustaci při letu z Aspenu do New Yorku, kdy nepoznal zkurvené italské Pinot Grigio, protože kvůli tlaku skoro nevonělo a chutnalo jak alkoholická voda. Teda… ne že by to obvykle bylo jinak, že jo. Kurva. PG mělo bejt to první co ho napadlo!

Zobraz celý článek...

úterý 12. března 2019

Bořetické Svatovavřinecké, runy z Valenice a chilské Carménère

O víkendu jsem otevřel Tři čtvrtě Svatovavřinecké 2017 (Bořetice, Čtvrtě), o vinařství jsem se tu rozepisoval už před nějakou dobou u jejich frankovky. Barva slušně tmavá, lehce mladistvý nafialovělý tón. Ve vůni kombinace krásně čisté milé peckovinové ovocnosti, spíše zralé červené plody, s výraznější zemitější linkou. Suché, čisté, lehkonohé, peckovinové, šťavnaté, vyvážené, skvěle pitelné. Mizelo to ve mně úplně samo, víno které láka k dalším douškům, s přímočarou přístupností ale ne nudné. A vlastně mne dost překvapuje, že tohle vinařství není (alespoň v bublině nadšenců do rukodělných poctivých domácích vín) známější.

Zobraz celý článek...

pondělí 11. března 2019

Parádní Mencía a svěží Albariño

Dnes to bude zase Španělsko, dvakrát vinař Eulogio Pomares. Ten si nejprve udělal jméno v rodinném a dost populárním Bodegas Zárate v Rías Baixas, konkrétně Val do Salnés, kde po studiích v Bordeaux a Německu v roce 2000 navázal na rodinnou tradici a specializuje se na odrůdu Albariño. Zárate by určitě šlo považovat za jednoho z referenčních producentů, pokud projevíte zájem Albariño zkoumat (což lze vřele doporučit). Vinařství i přes dost vlhké klima a neustálé problémy s plísněmi posunul do organiky a zavedl pár zajímavých postupů (místo minerálních hnojiv aplikuje drcené skořápky z pobřeží, coby kompost používá řasy). Mají část starých pravokořenných keřů, která používají pro nové výsadby. V roce 2012 pak Eulogio rozšířil záběr a založil Fento Wines, menší projekt pracující s vinicemi jeho manželky Rebecy a hrozny od několika menších pěstitelů, opět s důrazem na čistou práci a typické lokální odrůdy. Stále jsme v Galicii, původ je především v Rías Baixas, Condado de Tea, ale pro jedno červené také na terasách v Ríbeira Sacra (podoblast Quiroga-Bibei).

Zobraz celý článek...

pátek 8. března 2019

Miliardářský sklepmistr, ukradená voda, královna a Krug, večeře z Titanicu

clos_de_tartFrancouzští miliardáři se pošťuchují, už v minulosti se porvali třeba o značku Gucci a teď si mění sklepmistry :-) Dvě zásadní clos v Morey-Saint-Denis jsou v majetku dvou z nejbohatších Francouzů. Bernard Arnault s LVMH si pořídil Clos de Lambrays, François Pinault o dva roky později kontroval s Clos de Tart. A právě sklepmistr Clos de Tart, Jacques Devauges, nyní odchází do Clos de Lambrays. Jeho roli přebírá vinař z legendární domény Château Grillet na Rhôně. Ať tak či onak u obou vinic a domén můžeme čekat rychlý vzestup cen, z již tak nepříliš sympatických úrovní.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. března 2019

Červená burgundská základka a chutné prosecco

V pondělí jsem tu psal o špičkovém Burgundsku, dnes se mrkneme apelačně na opačný konec :-) Velký producent Louis Jadot a jejich základní Coteaux Bourguignons Rouge 2016. Jde vlastně o docela novou apelaci, teprve od roku 2011, a zjednodušeně „zahrnuje vše“. Celé Burgundsko od Auxerrois až po Beaujolais a v podstatě všechny pěstované odrůdy. Tedy jak zásadní Pinot Noir, Gamay a Chardonnay, tak důležité typu Aligoté po okrajové jako Pinot Gris, Pinot Blanc, César a další. A umožňuje i různé směsi, dovoluje bílá, červená i růžová a celkově dává vinařům relativně velkou volnost. Apelace má celkem dobré jméno a oficiálně nahrazuje levně znějící Bourgogne (Grand) Ordinaire a svým způsobem i Bourgogne Passe-Tout-Grains, zároveň zachovává „lesk“ burgundského původu (a krásně do něj skrývá i hrozny méně prestižního Beaujolais). Tohle konkrétní víno, s na Jadota o trochu modernější vinětou (a na některých trzích i šroubovým uzávěrem, k nám ale jde s DIAM korkem), je právě směsí Pinot Noir z Côte-d'Or a Gamay z Beaujolais. Školeno čistě v nerezu. Lehce nafialovělá rubínová barva. Ve vůni přímočařejší ale milá ovocnost, jahody a maliny a dotyk kořenitosti. Suché, čisté, lehkonohé, s fajn kyselinami, šťavnatostí a pitelností. Příjemné, přístupné nekomplikované víno, které jsem ale vyzunkl s chutí. Jadota vozí Kupmeto. Bohužel ani Coteaux Bourguignons nejsou zadarmo a běžná cena je tři stovky. Holt Burgundsko :-)

Zobraz celý článek...