Naturálně mešní, bedýnkové, salónní, letecké, nealkoholické a exportní novinky

Než se zase vrhnu na hodnocení lahví, a že se mi teď poznámek dost nakupilo a ledasco se chci podělit, tak pár novinek ze světa vína :-) Kupříkladu už se ví, co bude použito 8. prosince coby mešní víno pro slavnostní ceremoniál znovuotevření katedrály Notre Dame v Paříži. Pařížský arcibiskup zvolil víno od Régise a Anne-Reine Anouilových z údolí Loiry, z Domaine de La Bénisson-Dieu. Tedy víno plně naturální, nesířené, nefiltrované, meziročníkovou směs 2022 a 2023 odrůd Chardonnay, Grenache Blanc a Clairette Blanche. Volba je to celkem zajímavá už proto, že jedněmi z naprosto zásadních sponzorů renovace katedrály jsou miliardáři Bernard Arnault a François Pinault, pravidelně si poměřující pindíky kdo zaplatí víc za to či ono vinařství v Burgundsku či jinde, a majitelé mnoha ikonických francouzských domén. Inu žádný Latour ani Yquem, bude to jinak. Régise a Anne-Reine mají „nefér výhodu“ že jsou to oddaní a aktivní katolíci, Régis byl dříve šéfredaktorem informační agentury, kterou provozovala katolická misionářská organizace v Paříži, a Anne-Reine zas zastávala pozici v diecézi v Nanterre. Katolická církev pro mešní vína vyžaduje „zkvašené hrozny s ničím navíc“, nakolik se běžně užívají nasládlé přesířené nesmysly, a vinař tak správně argumentoval, že jeho víno je ideálu blíže. Navíc už dříve bylo jeho červené servírováno papeži Františkovi při návštěvě Marseille a večeři s tamním arcibiskupem Jeanem-Marcem Avelinem. Ať tak či onak mne volba potěšila a zároveň jsem si nemohl nevzpomenout na perfektní vinnou epizodu Black Books týkající se právě vína pro papeže, doporučoval jsem ji zde opakovaně. Pokud neznáte, tak si nalejte něco dobrého a užijte si dvacet minut špičkové britské zábavy :-)

Vinařství po 35 letech: Jak chutná budoucnost?

Jak asi víte, sem tam napíšu něco i mimo tenhle blog, dokonce i do tisku se mé vinné zápisky sem tam dostanou :-) Nedávno jsem takto kývl na možnost napsat k 17. listopadu větší „zúčtování“ s porevolučním vývojem vinařství v našich končinách do Orientace Lidových novin, přílohy nyní vycházející coby součást sobotní Mladé fronty Dnes. Téma se mi líbilo a tuplem díky docela velkému rozsahu, žádný sloupek ale pořádné čtení to mohlo být. Text jsem spáchal, ale úplně jsme se v jeho první polovině s redaktorem nesešli – dumání nad hektary vinic v bio režimu a podílu integrované produkce či téma hledání apelací a rozvoje VOC očividně nebylo to, co pro své čtenáře hledali. Článek jsem tedy výrazně překopal a nakonec tuto sobotu opravdu vyšel, rovnou jako úvodní text přílohy (a v placené sekci na webu tady, včetně tradičně podnětné komentářové sekce) a s dramatickým titulkem. Slušný rozsah mi samozřejmě nezabránil to stejně napsat ještě o třetinu delší, takže muselo dojít ke krácení. Za své vzala třeba většina závěru, obzvláště výzvy do budoucna. Dovolím se zde tedy původní zakončení článku v celém nekráceném znění :-)

¾ Frankovka 2022 a další od Michala Kacetla

Opět se budu trochu opakovat, ale některá vína prostě kupuji pravidelně v jejich nových ročnících a moc se na ně těším. A zároveň se obávám zklamání, že prostě nebudou taková jak je mám rád a proč jsem si je oblíbil. Nebo že se mi změnil vkus a to samé už mi nesedne :-) Jedním z těchto obvyklých vín v mém sklepě je Frankovka z Vinařství Tři čtvrtě (web). Naposledy jsem tu psal o degustaci, teď mi konečně doma skončila zásoba poslední dostupné verze vína v podobně Frankovka 2022. Tak jsem nalil, tradičně do burgundské sklenice která mi k tomu sedí vždycky nejvíc, a… zas to tam bylo! Barva rubínová, lehce fialový tón. Čerstvé a svěží ve vůni, zralé červené peckoviny trošku do tmavších a celek obecně trochu vyzrálejší než průměr, příjemná kořenitá linka do vánoční směsi a lékořice. Krásně čisté, milé, lákající k napití. Suché, čisté, středně plné, s bezva kyselinou, lehce svíravé s fajn jemnozrnnou tříslovinou, dobrá stavba, výborně pitelné a zábavné teď ale s potenciálem zrát, docela seriózní a delší. O něco plnější, ale aniž by ztrácelo nic z pitelnosti. Fakt krásné víno.

Pozvánka na Beaujolais s Domaine Desvignes

Tento týden nás čeká třetí čtvrtek v listopadu a to znamená, že se oficiálně začne prodávat Beaujolais Nouveau. I v Praze se odehraje několik tematických akcí, za mne je ale nejdůležitější ta páteční. WINE JAM: BEAUJOLAIS v Almě se nebude úplně věnovat mlaďochům, ale představí hlavně skvělá cru a obecně vyšší třídu, sortiment několika různých dovozců a je rozhodně na co se těšit. Na webu je většina jmen zmíněna, celkem půjde o nějaké čtyři desítky různých vín včetně pár docela legendárních kousků. A pokud se utrhnete dříve než na podvečerní volnou degustaci a následnou párty, tak od tří tam budu mít přednášku k regionu. Něco k historii, prokletí i požehnání nouveau, odrůdě Gamay i těch ostatních, jednotlivým apelacím, zabrousíme k tradici i moderně, naturálnu i technologiím a podíváme se do budoucna co nás čeká se změnou klimatu, snahami i 1er Cru vinice a podobně. Věřím, že to bude zajímavé. A samozřejmě i pár lahví u toho ochutnáme, aby nebyla úplná nuda ;-) Já vím, že Beaujolais má… no prostě stále ještě trochu reputační problém. Ale úplně neprávem, umí nádherná vína za stále ještě rozumné ceny. Doražte posoudit sami, místa ještě jsou!

Velký biodynamický Riesling od Dr. Wehrheima

V letošním Top 100 Wines of the World 2024 Jamese Sucklinga (kam se ale dostanou z nejlépe hodnocených jen ta, kterých je alespoň 5000 lahví a běžná tržní cena nesmí přesahovat v přepočtu asi 12 tisíc Kč) je hned 12 vín z Německa. Primárně se jedná o suché Großes Gewächs ryzlinky ročníku 2023 a případně 2022, vyskytl se i slaďoch a dva červené pinoty. Stuart Pigott, který pro něj tuto část světa hodnotí, napálil hned 4x plných sto bodů a zbytek má „jen“ 99. Mezi sadou „obvyklých podezřelých“ v podobě vinařství jako Keller, Dönnhoff, Dr. Bürklin-Wolf, Wittmann či Christmann je pro letošek také Dr. Wehrheim (web) z Pfalze a jeho ryzlink z trati Kastanienbusch. Mimochodem jen o pár míst v žebříčku dál, ale se stejnými body, je ryzlink od Ökonomierat Rebholz z totožné trati a ročníku, taktéž jako v případě Wehrheima certifikovaná biodynamika. Já si nedávno udělal radost a s návštěvou otevřel Dr. Wehrheim Riesling Birkweiler Kastanienbusch Köppel GG 2020, tedy víno alespoň trošku uleželejší ale ze specifické části stejné trati.

Sherryweek, Svatomartinské, bio Hospices de Beaune, slepičí víno, Ridley Scott, Pichon Baron v bílé a baterky z vína

Tento týden je opět oficiální #sherryweek, přímo jejich apelační organizací podporovaná oslava skvělých vín z regionu. Který se pravda vzpamatovává z povodní, nepěkně to vypadalo jak v Jerezu či Cádizu, tak i městech San Fernando, Chiclana či Puerto Real. Andalusii zasáhlo i brutální krupobití, s kroupami i velikosti golfových míčků. Ve světě se každopádně koná spousta tematických akcí, od nás nejblíž bohužel v Krakově, v ČR jako tradičně zas nic. Pokud jde o sherry, tak více méně platí, že co si nezorganizuji sám to nemám. Kdyby byl zájem, určitě jde zase nějakou tematickou degustaci spáchat. Já mám každopádně doma bohaté zásoby sherry & spol. a další zajímavé speciality (a také nefortifikovaná vína z oblasti) na cestě, takže se při dlouhých zimních večerech zabavím i bez degustace :-)

Polské vinařství ve zkratce s pár bezva víny

Prodloužený víkend a krátké prázdniny jsme využili k pokračování plánu navštívit s dětmi postupně hlavní města všech našich přímo sousedních a historicky blízkých zemí. Tentokrát padla volba na Polsko. Pobyt v centrální části Varšavy a prohlídka Krakova vám samozřejmě o celé zemi jako takové obrázek neudělají, možná ho naopak spíš poněkud zkreslí, ale já tu stejně chci psát hlavně o vínu. Polském vínu. Které se během docela krátké doby dostalo z fáze „Cože, v Polsku dělají nějací nadšenci i vína?!? Z hroznů?!?“ (ale nedělejme si iluze, takhle svět povětšinou vnímá i nás) do podoby, se kterou bude třeba do budoucna na trhu počítat. Nakolik mělo polské vinařství ještě v 19. století tisíce vinohradů v různých oblastech a velkou vinařskou tradici, vlastně bohatou už od středověku a potvrzenou v rámci klášterů od 9. století, byla po fyloxeře a Druhé světové válce značně pozapomenuta a téměř definitivně doražena komunisty. Teda vína z hroznů padla, jinak se doma fermentovalo všechno možné :-)

Degustace vinařství Johann Geil z Bechtheimu

Do Prahy nedávno dorazila Elisabeth Geil-Bierschenk z rodinného Weingut Ökonomierat Johann Geil (web) v Bechtheimu v oblasti Rheinhessen. Já měl možnost prohodit s ní pár slov v rámci degustace portfolia dovozce Foltýn Wine. O vinařství už jsem tu psal opakovaně, poprvé trošku víc u jejich Bechtheimer Riesling -S-, ale nedávno jsem tu měl třeba horizontálu čtyř jejich ryzlinků ročníku 2021. Nedějí se u nich žádné převratné novinky, jako všichni ostatní bojují s klimatickou změnou a dělají co mohou především ve vedení vinic, aby stále mohli dělat suchá a nijak těžká klasická vína, ale jinak platí vše dříve řečené :-) Takže se můžeme rovnou vrhnout na poznámky.

Naturálno od Schödl Family a nejen skvělý veltlín

Do Prahy, konkrétně na degustaci do restaurace Danu, dorazil Mathias Schödl z rodinného vinařství Schödl Family (web) v rakouském Loidesthalu, tedy vinařské oblasti Weinviertel. Vína prezentoval na degustační večeři, ale té jsem se neúčastnil a jen si ho vyzpovídal hodinku předtím. Sourozenci Mathias, Viktoria a Leonhard se po stážích všude možně po světě i Rakousku postupně vrátili do rodné oblasti s rozhodnutím dělat poctivá vína z ekologického zemědělství, první ročník na trhu byl 2018 a zatím je to celé hodně ve vývinu. Bratři mají na starosti sklep a vinohrady, sestra především propagaci a marketing, ale už též studuje v Geisenheimu. Rodina už předtím vinařila na nějakých dvou či třech hektarech, a jejich otec učí enologii v Klosterneuburgu a na BOKU ve Vídni, ale nebyla to jejich hlavní aktivita. Tou se stala až se současnou mladou generací.

Degustace Beaujolais s pozvánkou

Minulý týden jsem v rámci průřezové degustace Kupmeto dělal samostatnou ochutnávku Beaujolais, tématem „přednášky“ byla ve zkratce oblast a její specifika obecně, ale především pak produkce Château des Jacques (viz starší články k tématu) a srovnání různých cru a také ročníků. Tohle vinařství není úplně typické, na druhou stranu (krom úvodního Beaujolais-Villages „Combe aux Jacques“ 2023 z produkce Louis Jadot, které je naopak docela encyklopedická ukázka) vína mnohým ukázala, že Beaujolais může být něco úplně jiného, než si ze zkušeností s mladými a přímočaře ovocnými víny vybaví :-) Projeli jsme si Fleurie 2021 a ukázku štíhlejšího ročníku a pak rovnou skočili do vyzrálejších vín s Morgon 2016 v magnumce a „základním“ Moulin-à-Vent 2016 ze směsi více poloh. Ročník 2016 byl z těch rozhodně náročnějších, ale vznikla z něj mnohdy nádherná strukturovaná komplexní vína a tady to bylo dobře vidět. Oboje se dopilo s chutí. A pak už následovalo srovnání dvou cru vždy ve dvou ročnících, mladém plnějším 2019 a chladnějším a již vyzrálejším 2013. Konkrétně šlo o Moulin-à-Vent „Clos du Grand Carquelin“ a Moulin-à-Vent „Clos de Rochegrès“ 2019. Za mne teda Rochegrès 2019, se svou krásnou strukturou a šťavnatou chutí a elegantním projevem, nejlepší víno večera. S potenciálem zrát 20+ let do krásy.