úterý 19. ledna 2021

Vytí na měsíc s Champagne Lamblot

Nejen mezi ortodoxními biodynamiky si našlo své zastánce přetáčení a lahvování vína s ohledem na fáze měsíce, s argumentem lepší sedimentace kalů a tím přirozeně čistšímu vínu bez dalších zásahů. Nakolik jde o přání otcem myšlenky, pozůstatek pohanských zvyků, vliv vyššího tlaku o jasných nocích na rozpuštěný zbytkový CO2 (ne)vířící kaly či reálné působení slapových sil na sud s vínem nechám na zkoumání vědců a praktických zkušenostech vinařů. Dnes bude tématem experiment, který provedl mladý Alexander Lamblot z Champagne Lamblot (web) :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 18. ledna 2021

Bois de Favereau v červené i bílé

Rok se s rokem sešel a doma mi přistál další ročník Château Bois de Favereau Bordeaux Supérieur „Cuvée Jean Jules“ z Entre-Deux-Mers, podniku rodiny Galineau z Pellegrue a vína připravovaného exkluzivně pro négocianta J.J. Mortier & Cie (podnik založil Jean-Jules Mortier, odtud i jméno vína), tentokrát je to 2016. O důvodech, proč mám tohohle vína doma obvykle slušné zásoby, jsem se rozepisoval opakovaně. Očividně to není jen můj oblíbenec, ale i jeden z hitů dovozce Kupmeto. Ročníku 2015 mi ještě nějaká krabice zbývá a jak bude vypadat šestnáctka, která si v Bordeaux v mnoha ohledech s kvalitou patnáctky (na levém břehu určitě) nezadala, jsem se těšil. Odrůdově je to 60 % Merlot, 30 % Cabernet Sauvignon a 10 % Cabernet Franc, vinice jsou především jílové a jíl nad vápencem. Už delší dobu se na nich snaží jet udržitelnějším způsobem, zde to ještě není ale na bílé 2019tce najdete na vinětě alespoň certifikaci HVE (Haute Valeur Environnementale) a ta bude i u novějších ročníků červeného, mají i ISO 14001 a nějaké další certifikace. Postupně, začali v roce 2019 na vinicích se Sauvignonem a od loňska pokračují už i u modrých odrůd, jsou na cestě k plnému certifikovanému bio. Upřímně musím říct, že pokud bude mít červené Favereau navíc bio certifikaci a cena nevyskočí (nesmyslně) nahoru, tak to pro mne bude malý svátek :-)

Zobraz celý článek...

pátek 15. ledna 2021

Gurdau Veltliner a Kuba Novák Šedý pinot

Z vinařství Gurdau (web), které mimochodem v Kurdějově buduje nové dost efektní vinařství, jsem si oblíbil především Ryzlink rýnský a pravidelně zkouším. Naposledy jsem ale šáhl i po veltlínu, konkrétně to byl v nerezu připravený suchý Veltliner 2017. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Trochu tmavší žlutá barva. Ve vůni mix ovocnosti do malvic, trochy kořenitosti a linky teplého vosku a kouře. Suché, čisté, středně plné, s pěknou kyselinou, opět malvice a ona lehká kouřovost, slušná struktura, vyvážené, dobrá délka. Velmi fajn bílé, příjemné pití nutící nad ním trochu přemýšlet. Ale musím přiznat, že ty ryzlinky mne baví ví :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. ledna 2021

Prvotina od Champagne Oudiette

Sérii červených vín proložíme bublinami, stavíme se ve vesnici Beaunay v Coteaux du Petit Morin, v Champagne Oudiette (web). Vinohradník a sklepmistr Maxime Oudiette je dalším z řady nastupujících mladých pěstitelů a jedním ze žáků Anselma Selosse, v jehož vinařství si po studiu enologie střihnul stáž a zřetelně se nechal ovlivnit přístupem. Rodina sice vinohradničila již od roku 1920, ale teprve (přesně!) po sto letech přišla i vlastní vína. V loňském roce uvedené cuvée LGH – Les Gras d’Huile Blanc de Blancs Extra-Brut (šarže LGH17) je postaveno na ročníku 2017 s rezervami dvou předchozích let a je to tedy vůbec první víno, se kterým jde Maxime s kůží na trh. Člověk by měl trochu tendenci být z toho důvodu shovívavý, ale není to potřeba. Nejen na prvotinu jde o skvělé pití.

Zobraz celý článek...

středa 13. ledna 2021

Povedená biodynamická Rioja s psíkem

Zlákalo mne vyzkoušet víno z Bodegas Bhilar (web), od zajímavého biodynamického producenta z oblasti Rioja Alavesa, v nejvýše položených částech u Elvillar. Ve vinicích ani měď, jen síra a syrovátka, místní vinaři Davida Sampedro prý označují za „nejhoršího vinohradníka“ a jiný než zažitý přístup zrovna neoceňují. Pěstují jen původní odrůdy, na vinicích používají koně, sběr ruční. Nové vinařství jede čistě na soláry (s dieselgenerátorem pro případ nouze), vína zpracovává v betonu, dřevěných kádích i francouzských sudech různých velikostí a stáří. Mají nemalých 9.5 ha z čehož 3.5 ha zainvestovala ze svých úspor manželka vinaře, Melanie Hickman. Původem z amerického Ohia, ale dlouhé roky žila na Hawaii (a o svém příběhu napsala knihu).

Zobraz celý článek...

úterý 12. ledna 2021

Château Pontet-Canet a noční můra 2007

Château Pontet-Canet, 5ème Grand Cru Classé v původní klasifikaci z roku 1855, patří mezi špičková vinařství v Pauillacu a Bordeaux jako takovém, pravděpodobně by si i zasloužilo vyšší umístění v hierarchii. 81 hektarů vinic a zhruba 800 tisíc keřů, poměrně starých s průměrem okolo 45 let, ve stovce různých parcel. Samozřejmě s dominancí Cabernetu Sauvignon, třetinou Merlotu a trochou Cabernetu Franc (ale v top polohách) a kapkou (relativně nově, od roku 1995) Petit Verdot. Majitel Alfred Tesseron a Jean-Michel Comme (který loni, po 31 letech, pozici opustil a byl z velké části strůjcem toho všeho), jeho pravá ruka pro vinice i sklep, se jasně rozhodli, že jedinou cestou kupředu jsou vinice. Pečlivý přístup k specifikům jednotlivých parcel a ekologické zemědělství. Postup byl pomalý, ale Pontent-Canet se přesto stalo prvním z klasifikovaných château, které se v oblasti odhodlalo plně přejít na biodynamiku ve vinicích (a postupně i významně upravit přístup ve sklepě, mají tam i amfory s podílem půdy z vinic a tak, jedou gravitačně, používají hromadu starších dřevěných kádí bez kontroly teploty i velké betonové nádrže, hodně osekali nové dřevo) a získalo i certifikaci. Soudě dle hodnocení vín a cenám to ku škodě nebylo :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 11. ledna 2021

Opět mladá Ultreia Saint Jacques

Dnes to bude nový ročník jednoho z mých hodně oblíbených vín. Bierzo, Mencía, Raúl Pérez (web) a jeho Ultreia Saint Jacques 2018. Poprvé jsem tu, s dost detaily, psal o ročníku 2014. Ale alespoň něco si teď zopakujeme. Špičkový vinař, jedna ze současných Španělských hvězd. Základem Mencía (viz i video) a k tomu obvykle decentní přídavek odrůd Bastardo (tedy z Jury dobře známé Trousseau) a Garnacha Tintorera (alias Alicante Bouschet), sem tam něco bílého ve směsných výsadbách, z různých starých i velmi starých vinic především v okolí Valtuille de Abajo, viz text k ročníku 2017. Spontánní fermentace z podstatné části (někdy i komplet) celých hroznů, byť tentokrát méně než bývalo zvykem. V rámci budování nového vinařství došlo k pár změnám, jednou z nich byl nákup dřevěných tanků od Vega Sicilia ve kterých toto víno kvasilo a dva měsíce macerovalo. Následně zrálo 9-10 měsíců především v použitých sudech, na přelomu října a listopadu nalahvovali bez čiření a filtrace a jen s minimálním sířením nemalých 150 tisíc lahví. Jinak řečeno u tohohle jejich základu, ač ho teď dělají víc než dřív, se způsob přípravy o něco přiblížil prestižnějším vínům, ale cena zůstala stejná, tedy zhruba 10€ (což jsem platil i před čtyřmi lety za předchozí ročníky). V Robert Parker's Wine Advocate 93+ a „dosud nejlepší Ultreia Saint Jacques“.

Zobraz celý článek...

pátek 8. ledna 2021

Ryzlinková Máří Magdaléna z vinařství Meyer

Objevila se mi doma další láhev z Weingut Meyer (Karl-Heinz a Andreas, vinařících Meyeru a Meirů je v Německu spousta a je snadné se v tom ztratit ;-). Tohle vinařství umí udělat pěkné ryzlinky (a nejen ty, za pozornost stojí i burgundské odrůdy), bavil mne jejich základní gutswein i přísný Buntsandstein a ještě víc Heuchelheimer Herrenpfad. Mladý Andreas, třetí generace v rodinném podniku, který je dnes zodpovědní především za vše co se děje ve sklepě, trénoval u špičkových podniků v oblasti (Christmann, Dr. Wehrheim, Siegrist). Není to žádný naturální fanatik, ale věří biodynamice a vinice, dnes již více než 17 ha, vedou právě tímto směrem a blíží se certifikaci.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. ledna 2021

Le Masciare a chutná Kampánie

Dnes se zastavíme v Kampánii, konkrétně v provincii Avellino či také Irpinia, na úpatí Apenin ve vinařství Le Masciare (web). Podnik, jméno nese podle starého lokálního výrazu pro čarodějky ochraňující úrodu, vlastně vznikl až v roce 2001. Navázal ale na rodinou tradici v místě, prvních pár let připravovali ekologicky jen olivový olej z více než sto let starých hájů vysazených prapředky. Až později se přidalo i víno, z odrůdy Aglianico, taktéž ze starých výsadeb až ze 40. let. V roce 2009 a ve snaze o rozvoj podniku přizvali na pomoc staré přátele z Holandska. Část z nich zůstala jen coby investoři, další dva se i s rodinami po nějaké době rovnou přestěhovali do Itálie a dnes jsou největšími spoluvlastníky a vlastně hlavní hybnou silou (zakladatelé Caterine a Massimo už si užívají odpočinku). S jejich pomocí vybudovali ke starému sklepu nové moderní vinařství (krom vinařské technologie, nerezů a chlazení a tak, se soláry na střechách zajišťujícími asi 2/3 potřebné elektřiny a ohřev vody, s rezervoáry na dešťovou vodu či vytápěním na biomasu z vinic a sadů).

Zobraz celý článek...

středa 6. ledna 2021

Chrámecký košer Pinot Noir ročníku 2001

V roce 2007 jsem v článku na portále O Víně napsal: „Pinoty od tohoto výrobce, a nebojím se to říct, možná až trochu nekriticky zbožňuji. Na nic si nehrají, barvu mají takovou, jaká odpovídá odrůdě v severní vinařské oblasti a vůně je prostě... však to znáte, láska na první přivonění.“ Řeč je o odrůdě Pinot Noir z Českého vinařství Chrámce (web), kterým jsem na nějakou dobu docela propadl. Ročníky 2000 a 1999 (a z novějších 2011) mám stále hluboce zapsány coby vína, které formovala můj vztah k odrůdě, k vínům z Čech a potažmo vínu jako takovému, k tomu, co od něj vlastně očekávám. Byla to vína, která ukazovala, že síla, výrazná barva a spousta dalších „pozitivních faktorů“ nejsou nutně tak zásadní. A kouzlo se skrývá jinde. Byla to vína, která u mne vyvolávala jedny z nejsilnějších emocí. A tak jsem se docela těšil, zda se trocha té magie dostaví i tentokrát…

Zobraz celý článek...