Mladý živý Riesling a naturální Mencía

Občas zasvítí sluníčko a vyvolá chuť na osvěžení mladým ryzlinkem. Nedávno jsem se pustil do Weingut Prinz (web) Rheingau Riesling 2020 trocken, základu od výtečného bio(dynamického) vinařství o kterém jsem tu psal před pár měsíci, z nabídky CCVino za 279 Kč. VDP.Gutswein, z vinic se spraší a jílem a křemičitými písky. Sběr od poloviny do konce září, pomalejší fermentace jednotlivých poloh v nerezu a zrání do ledna na jemných kalech a pak do lahví. Pistole, šroubový uzávěr. Citronová barva, výraznější zbytek oxidu uhličitého a bubliny na skle. Čerstvé, živé, citrusově-florální a výrazně minerální. Suché, šťavnaté, lehčí až středně plné, alkohol 12.5 % ale příjemně štíhlé a “citrusově minerálkově” působící, šťavnaté. Kyseliny, živost, pitelnost, zábavnost. Tohle na dobrém mladém ryzlinku mám fakt rád. A jasně, vyzrálý „velký“ Riesling je naprosto skvělá záležitost, ale tuhle mladou energickou variantu bych teda vůbec nezatracoval.

Fajn sprašový veltlín a něco k cenám

Chtěl bych tvrdit, že nepodléhám slevovým akcím, jsem úplně imunní vůči bodům světových kritiků a pozitivním hodnocení v prestižních magazínech a nákupy dělám vždy jen na základě osobního posouzení kvality vína a zda cenově dává smysl. Ale byla by to samozřejmě lež. Takže když mi v mailu přistála nabídka na Niederösterreich Grüner Veltliner Lössterrassen 2019 od Weingut Josef & Philipp Bründlmayer (web) z Grunddorfu na kraji Kamptalu (ale zásadní vinice mají vedle v Kremstalu) v akci 6+6 zdarma… inu… nevydržel jsem to a naslepo pořídil :-) Kvalitní slušně hodnocené rodinné vinařství, bez herbicidů a pesticidů ve vinicích, ruční sběr. A jejich základní sprašový veltlín z mixu různých terasových vinic, připravený čistě v nerezu a školený nějakou dobu na kalech. Láhev pistole se šroubovým uzávěrem, líbí se mi viněta. Citrónová světlejší barva. Čisté, svěží ve vůni, aromaticky směrem zralé jablko, decentně krémové a příjemná kořenitost do bílého pepře. Úplně suché, lehčí až středně plné, fajn osvěžující kyseliny ale trochu zakulacené a nic ostrého, opět ovocitost do jablka, přímočařejší, běžně dlouhé ale ne nudné dobře udělané snadno pitelné bílé. Na léto a posezení s přáteli, jestli už to bude legální, se pár dobře vychlazených lahví rozhodně užije a budou mizet s chutí.

Niepoort Nat’Cool DrinkMe v červené

Rodina Niepoort je známá především coby producent výtečných fortifikovaných portských vín, ale postupem let začali nabízet i výtečná klasická tichá suchá červená i bílá vína i z jiných oblastí než jen údolí řeky Douro, mají bubliny a také spolupracují s vinaři mimo Portugalsko jako takové. Připravují skvělé věci společně s Equipo Navazos ve Španělsku, rodina zasekla drápky v rakouské oblasti Carnuntum a páchají zábavná vína společně s Philippem Ketternem na Mosele. Už několik let mají v nabídce chlastací kousky v řadě „Nat’Cool“, ze začátku to propagovali jako „novou kategorii vín“, která má za cíl nabízet snadno přístupná (projevem i cenově) ale čistě udělaná šťavnatá nízkointervenční „bez kravin a jen tak fajn“ vína nepřestřelená dřevem a odrážející místo původu. Prostě něco, co Niepoort potřeboval do svého byznysu vinného distributora :-)

Mythopia Shining aneb Pinot v podobě extrémní

Soundtrack ke článku zde. Mám rád extrémy. Teda alespoň pokud jde o víno, jinak jsem dost přízemní :-) Ne že bych je nutně potřeboval na každodenní pití a byl nadšen z každého úletu, co se mi dostane do sklenky, jen pro jeho odlišnost. Vždyť už mne znáte a víte, jak se stále vracím k „encyklopedickým“ německým ryzlinkům, klasickým bublinám, dobře udělanému Beaujolais… Ale je vždy zábavné zkoušet, kam až lze konkrétní odrůdu, oblast, styl a víno jako takové posunout. Jednou z nejextrémnějších podob mého milovaného Pinot Noir, jakou jsem měl to štěstí kdy pít, byl nedávno shining 2009, „heroic Alpine wine“ od slavného naturálního producenta z Valais, Mythopia (web). Vinař Hans Peter-Schmidt popisuje své švýcarské vinařství jako „projekt zkoumající vliv biodiverzity na produkci vína“ a obsah jeho lahví je tvořen pouze „hrozny a okolním vzduchem“ :-) Inu proč ne. Název vína odkazuje ke slavnému filmu Osvícení Stanleyho Kubricka, který myslím v mnohých (mně nevyjímaje) zanechal hluboké stopy a leckteré ze scén natrvalo vryl do paměti.

Weingut Meier a povedené přísnější ryzlinky

Udělal jsem si před nějakou dobou radost a nadělil si horizontálu čtyř ryzlinků od Weingut Meier (web) z obce Weyher (in der Pfalz). Rodinného vinařství s již téměř 20 ha na kterých pěstují 15+ odrůd, ale dominuje právě Riesling a odrůdy burgundské. Vinice jsou obhospodařované už nějakou dobu čistě a aktuálně v přechodném období na bio (a ve sklepě se vyskytnou i mírně netradiční záležitosti jako ryzlink připravený na slupkách). Za vína je zodpovědný mladý Georg Meier, vystudovaný vinař který se cvičil u Bernharda Kocha, Siegrista a Christmanna, a v poslední letech se o něm začíná trochu víc mluvit a jméno vinařství jde nahoru. Všechna chutnaná vína kvasila pomalu a dlouho v nerezu a tam i nějakou dobu ležela na kalech. Jsou v klasické protáhlé láhvi, z ročníku 2018, na 13 % alkoholu a suchá. Ale ze čtyřech více či méně odlišných podloží – buntsandstein (pískovec), rotliegendes (především červené pískovce), granit (žuly) a schiefer (břidlice).

Quite Kinki Verónica Ortega

Udělal jsem teď trochu větší objednávku ze Španělska a tak budu (opět) víc otravovat tamními víny, samozřejmě proloženo ryzlinky a bublinami a dalšími oblíbenci ;-) Dnes se mrkneme na dvě lahve z Bierza od vinařky jménem Verónica Ortega (web). Už jsem tu o ní psal opakovaně, od posledního zápisku trochu změnila viněty, přidala webové stránky a také nová vína. Ale začneme její už klasikou a vínem řekněme základním a nejpřístupnějším, Quite 2019 (psal jsem o 2018). Dělá ho také nejvíce, dle ročníku okolo 17 tisíc lahví. Na koridě je quite výrazem pro odlákání býka a víno odkazem k jejímu otci, kterým byl opravdu slavný torero z Cádizu. Je to spontánně kvašená ekologicky pěstovaná Mencía ze starých (80+ let) výsadeb v okolí Valtuille, vyzrávaná především ve francouzských kónických dřevěných tancích objemu 55, 35 a 25 hl. Ale také v jejích oblíbených 800l amforách a klasických starších barrique sudech.

Cin cin Cincinnato!

V uplynulých měsících jsem se tu dvakrát zmiňoval o vínech z družstva Cincinnato (web) z oblasti Lazio, zaujalo mne především bílé z odrůdy Bellone, ale řeč byla i odrůdě Nero Buono. Chutnala mi i jejich další vína, třeba z Cesanese, celkově mi přišla kvalita dost vysoko a sympatický i přístup k vinicím, kde se u všech pěstitelů postupně snaží přejít na bio produkci. A taky jsem projevil zájem vyzkoušet Bellone v podobě bublin, která mi přišlo by jim mohla slušet. Dovozce Víno pro Vás mi udělal radost a při dalším nákupu bubliny přihodil (a stejně tak dovezl i několik jejich již bio certifikovaných vín, na ty se třeba mrkneme někdy příště), takže jsem si pořídil a s chutí projel všechny tři varianty.

Tři vinařské generace od Matsu

O projektu Matsu (web) skupiny Vintae už jsem tu psal před… devíti lety! V článku je vlastně vše důležité, takže dnes jen ve zkratce. Španělská apelace Toro, podpora vícero menších pěstitelů a snaha udržet velmi staré výsadby, biodynamika, odrůda Tinta de Toro aka Tempranillo, bez živočišných produktů při výrobě. Staré a velmi staré keře, leckdy předfyloxerové a pravokořenné. Nejnápadnější na vínech a vyloženě Instagramu & spol. přátelské jsou viněty s obličeji vinařů – mladíka, zralého muže a starce. Podobně jako u rakouské legendy Gut Oggau, která s tím ale přišla o něco později, jde o výsledek práce designérského studia a na vinětách nejsou skuteční lidé z vinařství, ale spíše „typické charaktery“ symbolizující obsah lahve :-)

O nefortifikovaném sherry s UBE Miraflores

V Andalusii se dějí věci. Teda jako ve všech zajímavých regionech, samozřejmě. Rozjíždí se tam naturálno a objevují noví pozoruhodní producenti. Pokud jde o mé milovanou sherry, tak tam je vývoj přeci jen pozvolnější, ale rozhodně to v oblasti neustrnulo. Opakovaně jsem psal o en rama lahvováních (bez filtrace „přímo ze sudu“), objevují se různé speciální selekce typu ročníkového fino, stále častěji se mluví nejen o způsobu vzniku vína ale i o místě původu hroznů, pozornost se obrací k původním prakticky zapomenutým odrůdám (ještě na začátku 19. století je jich v Andalusii zdokumentováno 119 a v samotném okolí Cádizu 40, nejen vlivem fyloxery nakonec zůstalo prakticky jen Palomino a Pedro Ximenez, ale dnes opět padají jména jako Beba, Cañocazo, Castellano, Mantúo, Melonera, Perruño, Uva Rey či Vigiriega) a v oblasti začínají investovat některé těžké váhy, třeba Peter Sisseck z Dominio de Pingus. Ale hlavně se objevuje čím dál větší množství nefortifikovaných bílých, ať už s decentním vlivem flóru nebo i úplně bez něj, což v kontextu terroirového přístupu ostatně dává více než velký smysl. Ale sherry přeci znamená dolihování a jiný přístup zní trochu jako hereze a popírání tradice…

Martin Reinfeld a fajn kousky z Burgenlandu

Degustací pomálu a tak holt popíjím doma. Neochutnám toho tolik, ale zase se většině vín věnuji skrze celou či téměř celou láhev a třebas i během několika dní. V průběhu dubna jsem si doma postupně projel průřez Weingut Martin Reinfeld (web) z Schützen am Gebirge, tedy Burgenlandu a jen pár kilometrů od Neziderského jezera. O zařazení do nabídky uvažoval dovozce Víno pro Vás a nakonec do toho šel, myslím že to nebyl špatný nápad. Martin Reinfeld se rozhodl pokračovat v rodinné tradici a v roce 2005 převzal vinice po dědečkovi a zmodernizoval a rozšířil vinařství. Aktuálně obhospodařují 14 ha vinic, vlastních a pronajatých, ze 65 % osazených bílými a ze 35 % modrými odrůdami. Hrozny nenakupují, pracují jen s vlastními, ze kterých ročně připraví zhruba 30 tisíc sedmiček vína (a zbylé prodávají jako sudovku). Vína připravují i v rámci Leithaberg DAC. Ve vinicích bez pesticidů a herbicidů, ale jinak spíš konvence. Už jsem u Rakousko skoro odvykl a téměř získal dojem, že nějak eko je tam skoro každý :-) Sklep nerezy, velké i malé sudy, žádná exotika a složitosti.