Chutné Txakoli nejen do veder

Není to tak dlouho, co jsem tu dost spokojeně psal o Txakoli z Bodega K5. Teď jsem otevřel jejich „joven“ variantu téhož, vyzrávanou kratší dobu, KPilota 2017 Getariako Txakolina. I zde stoprocentní odrůda Hondarrabi (nebo Hondarribi) Zuri ale mladší výsadby a na kalech školeno jen pět měsíců, vše ostatní platí. Bordó láhev, kovová záklopka, plastový špunt. Barva trochu do zlaté. Na úvod mírně reduktivně zaprděná vůně, které prospěje rozdýchání. Postupně pěkná ovocnost, jakoby chladnější exotické ovoce, něco citrusů, výrazná minerální linka. Velmi suché, výrazné kyseliny a přísnější projev, takový trochu nervózní, citrusové, lehkonohé ale slušně koncentrované, s trochou slanosti v závěru. Povedené vyloženě letní osvěžující víno, jednodušší než ono hlavní K5, ale taky bezva. Txakoli je tu k dostání málo a je to škoda, dnes se dají najít hodně zajímavé kousky.

Rosé sekt Jan Petrák a Pinot od Sůkala

Vinný lístek restaurace The Eatery (kterou, pokud jste zatím nenavštívili, rozhodně velmi doporučuji!) obsahuje aktuálně nějakých osm set položek, rozkročených od běžným zákazníkům prakticky neznámých jmen a miniaturních produkcí, přes výtečné „naturál“ kousky po slavné klasické značky. Dají se tam najít opravdu zajímavé věci! Mají i spoustu skvělého Champagne, pokud jste ujetí tímhle směrem. Silná je ale i sekce Čech a Moravy. Z bublin u nich najdete kupříkladu Sekt Jan Petrák (web) a jejich Cuvée Rose v méně obvyklé úplně suché variantě Zero. Jde primárně o odrůdu Frankovka z Kobylí, trať Nivky, a pokud to chápu správně, tak postaveno na ročníku 2009 s druhotnou fermentací v lahvi a ležení tamtéž na kalech od roku 2010 a odstřelem v 2019! Výrazná trochu tmavší barva a velmi pěkné vytrvalé perlení. Ve vůni především drobné červené ovoce, diskrétnější projev s překvapivou svěžestí. V chuti velmi suché, super kyseliny a slušná koncentrace, opět ovocnost drobných červených plodů a dotyk kořenitosti, pepře. Dobře pitelné, osvěžující bubliny s něčím navíc. Bavilo.

Čtyři bezva kousky z Jury

Časy, kdy vína z Jury prakticky nebyla na našem trhu k dispozici, snad s výjimkou občasného drahého slavného Château-Chalon, a pilo je jen pár deviantů sdílejících vlastní dovozy z Francie, jsou naštěstí dávno proč. O existenci jurských vín ví a oblíbila se ji spousta vínomilců, v nabídce dovozců najdete konvenční věci, bio(dynamiky) i hard-core naturálky, klasická velká Vin Jaune i základní bubliny, bílá i červená i fortifikáty. A dokonce i extravagantní kousky jako bubliny ochucené grepem. Před pár dny jsem vyrazil na ochutnávku sortimentu Petra Bejblíka aka Společenská vína, na které se pokusil svým tradičním hostům oblast představit nejdříve na bílé klasice, následovat budou brzy i červená. Účastníci, pro které to bylo nejspíše často první setkání s podobným typem vín, vypadali i po skončení degustace… nepoškozeně :-) Projeli jsme deset vín ze třech různých vinařství a v článku se dneska mrkneme na čtyři z nich, kousky které pro mne nějakým způsobem vybočují.

Bonka a Frankovka od Vulkánců

Vedro, o důvod víc pro bubliny! Pivnica Brhlovce Bonka Pet-Nat 2019 (web) je dost zábavná záležitost. Nejdříve vzniká plně prokvašený suchý tichý lehký “Gemischter Satz”, společně sebrány spolu krátce macerují a kvasí odrůdy Pesecká leánka, Veltlínske zelené, Chrupka biela a Frankovka modrá z Brhlovce, poloha Na viniciach (ovšem zvaná „u Bonky“ podle majitelky, které se prý jinak než Bonka v obci neřekne, a od které má vinařství vinohrad pronajatý) se 40+ let starými keři. Do tohohle základního vína jde mošt z Frankovky a směs následně do lahve pod korunku na druhotnou fermentaci. Každá láhev je mimochodem ručně malovaná, informace o víně jsou na motouzkem přivázané visačce. Barva docela oranžová spíš než růžová, překvapivě jemné pěkné perlení. Divočejší vůně, trochu herbální, trochu navinule ovocné, drobné červené plody. Suché, čisté, šťavnaté, takové… selsky milé :-) S bezva svěžestí a perlením a pocitově vlastně víc evokující klasickou druhotnou fermentaci, pravda trochu nespoutanější, spíš než pet nat. Chutnalo!

Barbery Boeri Alfonso a Frankovka od Lassaka

Jako už poněkolikáté jsem měl možnost ochutnat aktuální trojici odrůdy Barbera z vinařství Boeri Alfonso, tuhle horizontálu (a někdy i spojenou s vertikálou jednotlivých lahvování) už jsem tu měl opakovaně a ve starších článcích jsou detaily o vínech :-) Základní Barbera d'Asti 2018 je v projevu čistě spíše červeně ovocná, lehce kořenitá, suchá, středně plná s fajn ovocnosti a kyselinami, dobrá délka. Nekomplikovaně, dobře udělané přímě ovocné víno, pocitově trochu plnější a kulatější než si ho pamatuji. Barbera d’Asti Superiore „Martinette“ 2016 je v projevu důraznější, s čistou teplejší ovocností stále spíše červenou, se sladší linkou dřeva a koření. Suché, čisté, vyvážené, plnější a ovocné, s dobře zapracovaným dřevem, slušně dlouhé. Ten skok dál je hodně vidět. Barbera d’Asti Superiore „Pörlapà“ 2016 je ve všech ohledech víno mohutné – temné, s tmavou ovocností, s výraznějším projevem barrique sudů, důrazné. V chuti vyloženě plné, se sladkou tmavou ovocností ale zároveň bezva kyselinami a na poměrně brutálních 15.5 % alkoholu slušnou pitelností, delší, s tony čokolády, efektní. V nabídce Víno pro Vás, což je v rámci dovozců italských vín určitě největší nadšenec do Barbery :-)

Top vinařské destinace, Bollinger PN VZ15, Torres z vajíček

Ať chceme nebo ne, tak všichni máme rádi různá „Top 10“ a hledání těch nejlepších mezi nejlepšími :-) Oblíbený žebříček World’s Best Vineyards možná jménem svádí k tomu, že představí ty opravdu nejlepší terroir na světě, ale ve skutečnosti hledá spíše nejlepší viniční zážitky – místa, kde ochutnáte skvělá vína, dozvíte se o pěstování hroznů a vinaření, místa s efektními krásnými výhledy, ubytováním, restauracemi… V padesátce nejlepších najdete docela rozmanitou sbírku z osmnácti zemí na pěti kontinentech. Nám geograficky nejblíž je určitě Domäne Wachau, vyhlášené také top destinací v Evropě, což je v té konkurenci obrovský úspěch. Ač bych v oblasti asi preferoval jiné producenty, tak tomuhle opravdu nejde upřít špičkový servis, chutná vína a parádní dlouho vyzrávané vinné pálenky :-) U kolegů v Německu uspěl Schloss Johannisberg a Weingut Dr. Loosen. Prosadil se můj oblíbený cena/kvalita producent z Chile, Viña Errázuriz. A také Gonzalez Byass – Bodegas Tio Pepe, výtečný producent sherry, který před nějakou dobou otevřel lákavé ubytování. To mám, přiznám se, na seznamu míst, kde bych chtěl časem nějakou chvilku strávit :-)

Dvě povedená Fleurie

Pijte Beaujolais! Nedávno jsem otevřel láhev Château de Durette (web) Fleurie „En Voluet“ 2017. Novodobá historie se začíná psát v roce 2006, kdy si „na důchod“ Belgičan Jean Joly ve spolupráci s přáteli pořídil usedlost/château v Régnié-Durette. Hned začali investovat do expanze vinic, výstavby moderní haly s nerezy a podobně a z ročníku 2007 už připravují první vína. Postupně získávají další vinice a vysazují nové keře, až na současných zhruba 30 ha v různých apelacích (Chénas, Régnié, Juliénas, Morgon, Moulin-à-Vent, Fleurie a Côte de Brouilly). Sehnali si dobrého sklepmistra (Marc Theissen) a docela se jim dařilo. V 2014 bohužel Jean Joly zemřel, ale vinařství jede dál. Tohle konkrétní víno je z polohy Côte en Volluet na západě Fleurie a docela vysoko ve svahu. Připraveno v kombinaci nerezu a betonu a coby mix vína z celých hroznů a běžně pomletých. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Rubínová barva. Čistá, ovocná, lehounce teplejší zralejší sladší ovocnost, červené peckoviny a trochu jahod, něco kořenitosti, uhlazenější. Suché, čisté, středně plné, typické, s fajn kyselinou, sladší červená ovocnost, jemnější a docela elegantní, s dotyky kořenitosti, méně a měkčích tříslovin, dobrá délka. Fajn pití. Vinařství dováží Chez Greg, v bedýnkách měl i Sklenička.

3 Grácie spod Vulkánu a naturální Riesling

Vulkánci zpod Sitna jsou moc zábavná partička a každý z nich dělá hodně zajímavá, charakterní vína. V lahvi nazvané 3 Grácie spod Vulkánu se skrývá Pesecká leánka, jejích zásadní odrůda (viz report před dvěma lety), ročníku 2019. Pivnica Čajkov přispěla vínem z vinohradu Deberča v Čajkově, víno z Pivnice Brhlovce pochází z obce Žemberovce a vinohradu Modorik a do třetice Marvla Tindo, obec Čajkov a vinohrad Kruhe. Hezky po třetinách, sceleno letos v březnu. Vozí Veltlín, chutnáno v Autentistovi. Citronová barva, opalizující. Poměrně expresivní aromatika, voňavější kytičkové, se sladší lehce jahodově „lízátkovou“ linkou. Suché, lehké, květové, s fajn kyselinou, skvělá pitelnost. Osvěžující, příjemné, aromatičtější poctivé bílé. Tak nějak… milé :-)

Parádní Pinot Noir z Burgenlandu

V průběhu domácí izolace jsem psal o fantastické frankovce z burgenlandského vinařství Michael Wenzel (web). Ale byl to jeho Pinot, před téměř deseti lety ochutnaný večer naslepo v Rustu se studenty tamní Weinakademie, který mne hned další den nahnal do jeho vinařství. Byl totiž špičkový a významně vyčníval nad pinotový průměr Rakouska. Teď jsem s lehkým rozechvěním otevíral jeho Pinot Noir Kleiner Wald 2017 a doufal, že ona magie se bude opakovat. Víno pochází z výrazně vápencové a chladnější vinice s hromadou mušlí, které ostatně jsou i na vinětě. Školeno rok spíše v použitých sudech, decentně zasířeno, uloženo do burgundské lahve s kovovou záklopkou a celokorkem.

Naturální Müller a encyklopedický Veltliner

V uplynulých dvou týdnech se mi zadařilo, díky dětem na táboře nebo u babičky, navštívit pár podniků a zase jednou prochutnat po sklence / dvou / lahvi něco fajn vín. Postupně se o několik z nich podělím. A začneme ve vinařství Martin Vajčner (web), kompletní informace o co jde má na stránkách a já se nebudu pokoušet cokoliv dodat. Mimo jiné i proto, že osobně jsem s vinařem vlastně už dlouho nemluvil, naposledy ještě v dobách projektu NaVajn. Musím napravit. I proto, že jeho naturální víno Křemenné písky, směs Müller Thurgau 2018 (60%) a 2019 (40%) z viniční tratě Pod lesem v Popicích, mne více než bavila. Detaily k vínu opět na webu, já dodám jen vlastní dojmy. Lehce opalizující barva. Čerstvé, lehounce zasmrádlé na úvod a svědčí tomu odvětrání. Květinové, energické, s dotykem citrusů a dřeva, minerální linka. Suché, lehčí, čisté, s fajn kyselinou a dost chlastací, s lehkou krémovostí a nečekaným dotykem až tropické ovocnosti, slušná délka. Zábavné, plné energie a dokonale sedělo do horkého dne, vyloženě volá po tom pít dál a dál. Zkoušeli jsme v baru Autentista různé věci po sklence a tohohle si nakonec dali tři :-)