To si takhle provedete vědecký experiment, ze kterého vzejde, že „po pití kvalitního vína se opravdu cítíte šťastněji“ :-) Pokus proběhl na padesáti konzumentech, u každého s pěti víny, dvě z nich označují jako „vadná“ a tři coby kvalitní, navíc ve stimulujícím prostředí s živou jazzovou hudbou v pozadí. Zaznamenávali jak výsledky prostřednictvím dotazníků, tak prostřednictvím elektrokardiogramu (EKG). Dr. Lucia Billeci z testu vyvodila, že víno bezesporu generuje silnou emociální odezvu, která má navíc souvislost s kvalitou. „Při pití vína totiž i neškolený konzument dokáže dokonale rozpoznat dobré víno ve srovnání s produkty nižší kvality. Kvalitní vína jsou schopna vyvolat spektrum pozitivních emocí, jak bylo zjištěno analýzou EKG signálů, zejména pokud jsou spojena s hudbou v pozadí.“ Nechci vám do takové vědy mluvit, ale… to vám řekne každý konzument dobrých vín i bez připojených senzorů EKG…
pondělí 18. března 2024
Dobré víno vás učiní šťastnějším a saké letí nahoru (a míchají ho šampaňští sklepmistři)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Japonsko, Jen tak..., víno
čtvrtek 14. března 2024
Den ryzlinku a dva chutné německé kousky
Včerejšek byl mezinárodním dnem odrůdy Riesling. A nakolik nepotřebuji žádnou speciální příležitost, abych ryzlinky pil, samozřejmě jsem se nedopustil hereze a neotevíral nic jiného :-) Ale žádná velká degustace se nekonala, jen dva kousky, ale oba rozhodně stojí za pozornost. Něco je trochu opáčko, ale vydržte to se mnou, píšu i o nových věcech :-) Ale někdy je zajímavé ta vína navštívit po roce či více a navíc vždy poznámky píšu znova a nedívám se na ty starší. I pro mne podnětné sledovat, jak moc se (ne)liším. Od Weingut Ratzenberger (web, vozí Vinonaut) padla láhev Riesling Bacharacher Posten 2015 trocken. Jsme tedy u jednoho z nejlepších vinařství v oblasti Mittelrhein, viz starší článek o něm, a na jedné z tamních top břidlicových tratí, mimo jiné i VDP.Grosse Lage. Víno je deklarováno jako jakostka, ale stylisticky je to suché Spätlese. Láhev pistole, kovová záklopka a kvalitní celokorek. Lehce výraznější citronová žlutá barva. Již nazrávající vůně, medovo-kořenito-minerální, citrusy trochu směrem do kandovaných, bylinky a podběl, lehce exotický tón evokující kokos. Suché, středně plné (deklarovaný alkohol jen 11.5 % mi přijde až podezřele nízký) a koncentrované, fajn kyseliny a trocha ovocné sladkosti, citrusy a žluté ovoce, jemná mineralita, dobrá délka, výtečná krásná klasika. Pro zájemce tu starší poznámky.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
úterý 12. března 2024
3x Německo – velký Riesling, mladý Silvaner a super základní Spätburgunder
V rámci likvidování olejem zasažených lahví, které nechci dát do nové chladničky, jsem otevřel kousek z Weingut Franz-Josef Eifel (web, dováží CCVino) z Trittenheimu na Mosele, konkrétně Riesling Trittenheimer Apotheke „Sonnenfels“ GC 2018. Psal jsem tu o vertikále jejich suchého kabinetu taktéž z Apotheke, který piju pravidelně, i – s více informacemi o samotném podniku – o parádním Alte Reben. Tohle je jejich vrcholné suché víno, ze specifické parcely v Apotheke, se starými (80+ let) pravokořennými keři. Láhev je pistole s kovovou záklopkou a celokorkem. Nějakým omylem mi doma skončil ročník 2018 místo 2019, čehož jsem si všiml až při otevírání. A na víně je poznat. Barva pěkná výraznější žlutá. Poměrně intenzivní, již nazrávající vůně, sladce ovocná do peckovin (meruňka), s kořenitou a krásnou minerální linkou, medovost, lehká pikantnost, příjemná ač trochu hutnější. V chuti středně plné, zakulacené, s uhlazenou ovocností a skvělou délkou, s moc fajn kyselinou a vyvážené. Velmi povedený kousek. Dost „slunečné“, o chlup živější mi vyhovuje více, ale ročník je tu zvládnut skvěle :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Německo, recenze, víno
pondělí 11. března 2024
Weingut Hirsch a fantastické ryzlinky a veltlíny
Do Prahy dorazil zástupce špičkového producenta z obce Kammern v Kamptalu, Weingut Hirsch (web), odprezentovat ve vinotéce VINO WEIN přístup a styl vinařství především na čerstvém ročníku 2022. A to včetně následovníka (dle Falstaffu) stobodového ryzlinku ze Zöbinger Heiligenstein-Rotfels. Středně velké (zhruba 170 tisíc lahví ročně z přibližně 30 hektarů) rodinné vinařství s historií od roku 1878 (ale hospodařící na statku ze 16. století) se na konci devadesátých let, dost proti trendu, rozhodlo úplně zapomenout na červená vína a věnovat čistě dvěma zásadním odrůdám oblasti a jen suchým vínům. Ze sedmdesáti procent je to Veltlínské zelené a ze třiceti Ryzlink rýnský. Navíc vinice už od sedmdesátých let jeli čistěji, od 2010 je to pak certifikovaně bio a v biodynamice, už přes deset let stříhané dle Simonit & Sirch. Snaží se dělat vína seriózní ale relativně lehčí s nižším alkoholem, nakolik je to stále komplikovanější. Hrozny lisují celé, mošt kvasí spontánně v nerezu a vína zrají v nerezu nebo u vyšších řad z přibližně poloviny ve velkých dubových či akátových sudech. Vše lahvují už přes dvacet let čistě pod šroubový uzávěr, včetně nejlepších vín, a na žádné změny se nechystají.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), degustace, Rakousko, vinařství a vinice, zamyšlení o světě vína
pátek 8. března 2024
Apelace Rioja, 7000 ukradených lahví, vinařky a měsíční fronta na burgundské v Oslu
Rioja zareagovala na mnohaleté stížnosti mnohých tamních producentů a trochu přepracovala způsob značení vín. Konečně, je potřeba dodat, a je otázka, zda to bude stačit. V současnosti u DOCa Rioja můžete narazit na tři zeměpisná zatřídění. „Vino de Zona“ umožňuje vinařstvím označovat vína podle jejich původu v podoblastech Rioja Alavesa, Alta nebo Oriental. Pod „Vino de Pueblo“ (dříve „Vino de Municipio“) najdete vína s původem v jedné ze 144 konkrétních obcí. A na vrcholu stojí „Viñedo Singular“ pro jednotlivé specifické unikátní parcely a s výrazně přísnějšími podmínkami (např. stáří keřů nejméně 35 let, ruční sklizeň a podobně). Důležité je také rozšíření Vino de Pueblo na možnost uvést „Viñedo en“ + jméno obce, pokud hrozny pocházejí z jedné určité obce. Do nynějška totiž vesnické víno znamenalo, že v obci sídlí jak vinařství tak se tam nacházejí vinice, což producenty samozřejmě štvalo a nedávalo smysl. Někteří to řešili uváděním různých snadno rozluštitelných zkratek a názvů vín, jiní na to otevřeně kašlali a proti pravidlům se vymezovali (za všechny třeba mé oblíbené Remelluri). Jiní psali na viněty věci jako „z tradiční polohy v ohybu řeky xy u obce abc“, když nemohli uvést vinici. Třeba špičkové vinařství Artadi kvůli nespokojenosti apelaci Rioja opustilo, různá sdružení vinařů volala po menších samostatných apelacích s přísnějšími a lepšími pravidly a podobně. Tohle vše určitě trochu pomůže, ale oblast stejně ještě čekají asi docela dramatické otřesy.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: zprávy
úterý 5. března 2024
Dojemné příběhy s lahví Shirazu
Víno a příběhy. Degustace naslepo je skvělá věc, ale nemá smysl předstírat, že obsahu lahve značně nepomáhá vědět co – a proč – pijete. Ostatně jsem na tohle téma psal už několikrát. Na dnešní přehlídce vín z Austrálie a Nového Zélandu šlo objevit pár dost zajímavých vín i příběhů, ale z těch, co jsem vyslechl, mne nejvíce zaujal ten o Orphan Bank. Australské Barossa Valley je místem s opravdu velkou koncentrací starých a velmi starých keřů a jako jedni z mála na světě mají i jakousi klasifikaci, mimo jiné coby snahy zabránit jejich klučení. Jejich Old Vine Charter třídí vinice na staré (≥ 35 let), přeživší (≥ 75 let), staleté (≥ 100 let) a předky (≥ 125 let). Bohužel v kombinaci s aktuálními pravidly nové rezidenční výstavby, která značně limitují možnosti mimo stávající městské zóny, jsou právě lokality s extrémně starými vinicemi v hledáčku developerů. Mnohá zásadní města Barossy byla založena v polovině a na konci 19. století, přičemž průkopníci vysazovali vinnou révu již koncem 30. a začátkem 40. let 19. století právě v okolí těchto prvních osad. A tak jsou dnes takové vinice mnohdy obklopeny zástavbou. Jedna taková vinička, deset řádků na 140 let starého Shirazu, 320 keřů kterým říkali sirotci, mělo právě padnout za oběť výstavbě. Ale vinařství Langmeil (web), které odsud odebíralo hrozny, to nechtělo dopustit. Pěstitel sice vinici prodal, nakolik se vinařství snažilo mu v tom zabránit, ale s developerem se domluvili na jiném postupu než vyklučení…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Austrálie, degustace, vinařství a vinice, víno
pondělí 4. března 2024
Horizontála ryzlinků z Bechtheimu od Geila
Před nějakou dobou jsem se zde zmiňoval o vinařství Geil (web, celým jménem Weingut Oekonomierat Johann Geil I. Erben), mám doma skoro vždy v zásobě jejich Bechtheimer Riesling -S- trocken, bývá to veskrze chutná záležitost. V pár podnicích u nás jsem narazil i na jejich základní Riesling, ale tenhle vesnický je o kus lepší a cenově stále dost fajn. Přímo ve vinařství jsem nebyl, ale při loňské výpravě do Rheinhessen jsem okolo nich alespoň běžel a dal si východ slunce ve vinicích, včetně průběhu skrz Rosengarten a okraje Geyersbergu. Tenhle víkend jsem pak na návštěvě otevřel čtyři jejich ryzlinky ročníku 2021 (akvizice u Vino Wine) vedle sebe a dal si tak hezkou srovnávačku tří různých tratí + vesnické varianty postavené na stejných polohách, ale z mladších keřů.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
středa 28. února 2024
Svérázná červená z Rocco di Carpeneto
Dnešní zastávka bude v Piemontu, u vinařství Rocco di Carpeneto (aka Azienda Agricola il Rocco di Lidia Carbonetti, web). Už jsem tu o nich psal opakovaně, například v článcích Tři charakterní Barbery od Rocco di Carpeneto nebo Rapp, Rataraura, Reitemp…, ale už delší dobu jsem se nezmiňoval a jelikož dovozce Víno pro Vás s nimi opět začal pracovat, tak je to dobrá příležitost k opáčku. Vinařství Lidie Carbonetti a jejího manžela Paola jede certifikovaně bio a dost naturálně, jsou členy VinNatur a sami si do podtitulku dávají „Vini radicali in Alto Monferrato“ a nelze s nimi než souhlasit. To, co u nich nalézáte v lahvích, rozhodně nesedne zdaleka každému. Sídlí na náhorní plošině v kopcích Alto Monferrato, v Carpeneto (či Castrum Carpani jak bylo známo za římských časů). Pracují jen s místními odrůdami – hlavně Barbera, Dolcetto a Nebbiolo, ale též Freisa, Albarossa či Cortese – a především staršími výsadbami. Na 12 ha vinic jen síra a ve velmi omezení míře měď, ve sklepě žádná aditiva, vlastně ani ta síra ne (celková u všech vín se pohybuje do 10 mg/l, přidávají naprosto výjimečně). Vína zpracovávají v betonu a nerezu (ty jen fermentace či míšení sudů před lahvováním) i v sudech různých velikostí a původů (hlavně dub a též akát pro bílá) či amforách… prostě komplet sada. Fermentace spontánní (od počátku a v úplně novém provozu bez kontaminace případnými přidanými), delší macerace u červených a obvykle alespoň pár dní u bílých, vše bez kontroly teploty, žádné filtrace a čiření. Lahvování často až po několika letech.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Itálie, recenze, vinařství a vinice, víno
úterý 27. února 2024
Hergot, to je Riesling!
Ja vím, je to asi nějaká deviace, ale… po tom týdnu v Burgundsku jsem měl strašnou chuť na chlastací ryzlink. Já si ty šardonky ve dřevě umím moc užít, a komplexita/vrstevnatost které dosahují umí být až neuvěřitelná, ale stejně to do mne padá nějak pomaleji (ještě že tak, za ty prachy) než dobré bubliny nebo rýňák :-) A tak jsem si doma otevřel Riesling Deidesheimer Herrgottsacker 2021 trocken (VDP Erste Lage) z bio Weingut Lucashof (web, report z degustace, něco o vinařství) z Forstu, tedy oblast Pfalz a její část z nejzajímavějších. Hergot, to je tak dobrý pití! Je to docela velká (90+ hektarů) vinice co se táhne od silnice až k lesu na trase z Deidesheimu do Forstu a je poměrně různorodá pokud jde o půdu, najdete tam různé kombinace písku a spraší a pískovec a vápenec, ale vznikají na ní dost pěkné ryzlinky od spousty skvělých vinařů. Za všechny třeba Von Winning, Acham-Magin, von Buhl či Georg Mosbacher. A Lucashof.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Německo, recenze, víno
pondělí 26. února 2024
Živ a zdráv zpět z Burgundska
Uf, zpět z výpravy do Beaujolais a Burgundska. Bylo to náročné, ale více než podnětné. Naším cílem byla maličká (až mikro „jak jste na mne vůbec přišli?“) vinařství i négocianti, ale i větší či velmi slavná vinařské jména, povětšinou producenti jedoucí v bio či biodynamice ve vinicích a čistě i ve sklepě. Bylo skvělé sledovat, jak se oblasti mění a vyvíjí. Jak to kupa producentů v Beaujolais dělá „víc po Burgundsku“ a naopak burgundská vínařství třebas i komplet s třapinami a blízko semi-karbonické maceraci. Do Burgundska jezdí studovat vinařinu a učit se dělat charakterní víno přímo v provozech lidé z celého světa a mnozí tam nakonec zůstanou. Takže můžete poslouchat příběhy typu „jsem sice z Itálie a v roce 2010 jsem pro vinařství jen sbíral hrozny, ale teď už jsem tu pár let sklepmistrem“ i u legendárních vinařství, kde by člověk nikoho než rodilého Burgunďana snad ani nečekal. Kupa maličkých hráčů pracuje pro některé velké vinařství a vypomáhá v dalších a k tomu vlastní pár řádků tuhle či onde a díky práci se dostane k dalším hroznům, takže ve sklepě pak mají docela zajímavou nabídku. Domluvit se anglicky je vlastně snazší než dřív, i když teda francouzština furt dost pomáhá :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Burgundsko, Jen tak...