Nové Cru, deklarace Vitaevino, LVMH a další nakupují v Burgundsku, malá francouzská sklizeň

Zprávy ze světa vína dnes začneme další z kategorie „soutěžní sommelieři by měli vědět…“ :-) Rhôna má totiž nové Cru, už osmnácté v pořadí. Po devíti letech, naposledy šlo o Cairanne v roce 2015, byla z původního Côtes du Rhône Villages povýšena obec Laudun. Na místních 591 hektarech jsou docela důležitá a hodně dobré jméno mají voňavá florální bílá vína, tvoří skoro třetinu produkce a číslo stále pomalu stoupá. Ono se není čemu divit, za propad spotřeby vína ve Francii za posledních třicet je v podstatě čistě zodpovědný pokles zájmu o červené, viz graf níže, spotřeba bílého je relativně stabilní a růžového dokonce stoupla. Třeba takové Château d’Issan, slavný producent z Margaux, mezi svými historickými vinicemi vysázel Viognier, Roussanne, Marsanne a Rolle (aka Vermentino) a příští rok půjde tahle „Rhônská směs” poprvé na trh. Vinný svět se mění…

Domaine Tempier Bandol Rouge 2017 Pour Lulu

O legendě Provence, Domaine Tempier (web), jsem se tu zmiňoval vlastně jen v souvislosti s jejich bílým vínem a především úmrtím Lucie „Lulu“ Peyraud. Dnešní láhev bude ale jejich zásadní červené cuvée classique, Bandol Rouge 2017. Nad tím stojí selekce z jednotlivých terroir, toto víno však spojuje hrozny z nich (i z vinic dále od usedlosti) a rozdílná podloží (nejen jílovo-vápenité, ale i písky a různé náplavy) a také expozice. Prostě taková všeobjímající vizitka Bandolu v podání tohoto vinařství. Průměrný věk keřů se pohybuje někde okolo 40 let a jsou samozřejmě vedeny směrem k biodynamice a v posledních letech i bio certifikované, odrůdově vždy dominuje s nějakými třemi čtvrtinami Mourvèdre, který doplňuje Grenache a Cinsault v malé míře také Carignan či Syrah. V tomto ročníku je to konkrétně 75 % Mourvèdre, 14 % Grenache, 9 % Cinsault a 2 % Carignan. Ruční sběr a selekce ve vinici a následně i ve sklepě, komplet odstopkováno, spontánní fermentace a macerace v betonu. Následně zrání ve velkých sudech nejméně rok a půl.

Krásná hora s bublinami a mladými pinoty

Vinařství Krásná Hora (web) připravilo speciální bedýnku pro povodněmi zdevastovanou Opavu, konkrétně pro oblíbený festival Slunovrat. A dalo do ní jak v současnosti běžně prodávaná vína, tak jeden už dlouho vyprodaný kousek z archivu a naopak víno, které teprve na trh oficiálně půjde. Konkrétně Blanc de Blanc 2019 Brut Nature, zatím ještě bez viněty a jen popsaný fixou. Chardonnay čistě z trati Krásná hora, školeno na kalech něco přes půl roku v 500l dubovém sudu (3-4 plnění). Na kalech čtyři roky, bez dozáže, odstřeleno teď sotva dva měsíce. A jsou to pěkné, serióznější bubliny, na úvod trochu reduktivně funky ale postupně mix citrusů a malvic, s toastovou linkou, suché a šťavnaté, hezky postavené a delší. Se vzduchem a trochu vyšší teplotou nabízelo vrstevnatější, bohatší projev a dal bych tomu rozhodně ještě čas v lahvi se pořádně usadit.

Beaujolais 2022 a novinky u Château des Jacques

V neděli byla podzimní rovnodennost. Čekal jsem návštěvu a tak „ze sklepa“ vylovil několik lahví podzimní náladu tak trochu evokujících. Mimo jiné již nazrálejší Moulin à Vent „Clos du Grand Carquelin“ 2013 od Château des Jacques (web, dovozce). Dnešek využiju k sepsání pár novinek z vinařství (informační základ jinak zde) a poznámek k nově prodávanému ročníku 2022. Pozval bych vás i na tematickou degustaci, kterou povedu v říjnu, ale už je obsazená. Ale nejdříve ten postarší kousek. Je tmavší v barvě, ale již znatelně nazrálejší. A takový i v aromatice, upřímně to v mnoha ohledech dost evokuje starší burgundský pinot. Červené peckoviny ve zralé a také sušené podobě, trochu kořenité, mírně krvavá masitá linka, otevřenější, červené jablko. Suché, středně plné, s pěknou kyselinou, červené a trochu tmavší ovoce, tříslo stále docela znatelné, solidní délka. Tohle vůbec není špatné a ještě nějakou dobu může v klidu ležet, nakolik to potenciál top ročníků nemá.

Pět ryzlinků z Německa a Rakouska

Vyrazil jsem na galadegustaci dovozce JustWINE (web) a projel si nemálo z prezentovaného portfolia. Mimo jiné třeba všech jednadvacet dostupných ryzlinků, převážně kousků z Německa a k tomu něco Rakouska a Moravy. Krom jedněch bublin a jednoho sladšího kabinetu hlavně klasická suchá tichá vína. Pravidelné čtenáře nepřekvapí, že mi nejvíc vyhovovalo Německo (nakolik jsou Sonberk VOC Riesling 2022 a Ryzlink rýnský 2022 z velkého sudu od Špalka velmi solidní – a stylisticky diametrálně odlišné – ukázky odrůdy), byť i něco z Rakouska dost zaujalo :-) Favorité? Začneme na Mosele, Carl Loewen (viz třeba tento článek, jejich „základní“ staré keře kupuji nejméně krabici každý rok) Riesling Leiwener Laurentiuslay Alte Reben Trocken 2022. Jádro špičkové polohy s pravokořennými keři i 100+ let starými. Nádherná expresivní aromatika kombinující citrusy a zralé žluté peckoviny s kouřovou linkou a mineralitou, s dotykem medu, čerstvý komplexní projev. Pocitově někde na pomezí suchého a polosuchého vína, ale krásně svěží a energické, šťavnaté s moc fajn kyselinou, citrusy a podběl, strukturované, docela koncentrované, delší… tohle je fakt krásné. Naprosto skvěle přístupné a zábavné takhle mladé, ale vůbec bych se nebál to otevřít za pět, deset let…

Tipujte na slepici se zajímavým lehkým červeným

Mám rád britský YouTube gastro kanál Sorted Food, z mnoha různých důvodů. Jedním z mnoha jejich různých formátů jsou degustační souboje street food, snídaní a podobně z různých koutů světa. Dvě osoby se snaží správně odpovědět ze které země to či ono jídlo, které jim bylo servírováno, pochází. Někdy si tipnou hrubě oblast, někdy přesně, jindy jsou tisíce kilometrů mimo, ale zajímavý je ten myšlenkový proces a důvody, proč řekli právě tu či onu zemi. To samé mne baví na slepé degustaci vína. Už dávno se netrápím tím, pokud jsem geograficky úplně mimo, zábavné jsou diskuse co by to tak mohlo být a proč si to ten či onen myslí. Takhle jsem v neděli dostal do sklenky od kamaráda víno, u kterého fakt hodně bojoval. Tuplem proto, že kamarád žije v Japonsku a cestuje po celém světě a může mi bez mrknutí otevřít stejně tak zajímavou Moravu, mikrošarži z ostrova Hokkaidó i Grand Cru Burgundsko od velkého vinaře. Nulové vodítko!

Jak se mi běhalo po vinicích

Při výpravách za vínech do zahraničí to většinou dopadá tak, že program je poměrně narvaný. Když už se někam daleko trmácíte, chcete toho do těch pár dní vecpat co nejvíc. Užívám si výhledy na vinice z auta a možnost se mnohem lépe zorientovat v tom, kde leží která vinařská obec a jak je to tam rozložené, rozhodně je to lepší než ježdění prstem po mapě. A samozřejmě zásadní jsou návštěvy a výhledy z vinic přímo s vinaři. Ale stejně mne úplně nejvíc baví prostě jen tak chodit, bloumat po krajině, teda pokud už mám tu teoretickou nalejvárnu faktů ve vinařství :-) Přitom si obrázek o místech, ze kterých ona vína pochází, stejně udělám nejlíp. A v tomhle musím říct je koníček v podobě běhání úplně skvělý. Následující řádky jsou opět klasické „můj deníčku“ z uplynulých pár dní (a ti co sledují moje stories na Instagramu či Facebooku už stejně všechno vědí), „vážnější“ degustační report časem…

Tři „ženská vína“ z různých koutů Evropy

Psal jsem nedávno pro jeden časopis článek o zásadních ženách ve vinném byznyse, tedy nejen vinařkách jako takových. A samozřejmě u toho přemýšlel, nakolik je či není ženská ruka ve vínech poznat. Obávám se, že ve slepé degustaci dvaceti neznámých vín, poloviny od vinařů a druhé od vinařek, by úspěšnost zařazení byla nebezpečně blízko náhodné volbě. Myslím dobré téma pro podzimní degustaci! :-) Každopádně dneska se mrkneme na tři lahve, za kterými stojí právě ženy. A ve všech případech to bylo fajn pití!

Vinař roku, moravský Shiraz, apelace Velikonoční ostrov a olympijská pochodeň v rukou vinařů

Před pár dny jsme se dozvěděli, kdo se stal Vinařem roku České republiky 2024 (web). Do soutěže své kolekce tentokrát přihlásilo 76 vinařů s celkem 683 vzorky a opět je hodnotila pestrá sbírka domácích i mezinárodních odborníků, včetně držitelů titulu Master of Wine. Rozhodně nejúspěšnějším byl a největší pozornost upoutal Jiří Uherek ze Sudoměřic, který získal jak hlavní ocenění vinaře roku, tak byl zároveň vyhlášen i coby Nejlepší rodinné vinařství v soutěži a odnesl si i titul šampiona bílých vín (nejlépe hodnocené víno nemusí nutně být z celkově nejlepší kolekce). Na druhém místě se umístil Martin Čapka z Hrušek a na třetím Vinařství Volařík z Mikulova. Do finále se probojovalo také pražské vinařství Zdeňka Zilvara jeho trojský Pinot Noir si dokonce odnesl titul šampiona v červených. Vida ji, Prahu! Soutěž nově přivítala i vinaře ze Slovenska, titul Vinař roku Slovenska 2024 si odnesl Martin Pomfy z úpatí Malých Karpat.

Skvělé bubliny od Loimera a bezva suchý kabinet

Při nákupu v suvenýrů na cestu v LOISIUM WeinWelt v rakouském Langenlois mi prodejce doporučil přihodit – na srovnání k obligátním bublinám od Brundlmayera co už jsem v košíku měl – i kousek stejné ročníkové báze z Weingut Loimer (web). Což jsem samozřejmě s radostí udělal. Konkrétně šlo o Extra Brut Reserve báze 2020, což je směs 38 % Zweigelt, 25 % Pinot Noir, 19 % Pinot Blanc a 18% Chardonnay z biodynamicky vedených vinic u Langenlois a Gumpoldskirchen, lisovány celé hrozny a mošt spontánně fermentovaný v nerezu. Ročníku 2020 je v tom 70 % a zbytek tvoří rezerva, kde je to proporčně opět 70 % předchozí ročník 2019 a zbytek rezerva a takto až do 2011. S komplet malolaktikou, několik měsíců vyzráváno na hrubých a následně po stočení i jemných kalech stále v nerezu, do lahví na druhotnou v září 2021 a moje láhev odstřel v březnu 2024 (tj. poměrně pozdě, první odstřely jsou už z června 2023) s dozáží jen 2 g/l. Mimochodem celkové siřičitany pouhých 21 mg/l. Citronová barva, pěkné vytrvalé perlení menších bublinek. Čerstvá, energická, trochu přísnější aromatika, citrusová s trochou jablečného koláče. Úplně suché, čisté, šťavnaté s bezva kyselinou, i v chuti mix citrusů a jablka a trochy pečiva a toastu, vyvážené a slušně dlouhé a skvěle udělané. Výborné bubliny, u kterých mám dojem, že pár měsíců jim ještě pomůže se dál rozvinout. Vysolil jsem za to nějakých 25€ a to už teda není zadarmo, ale víno jsem si moc užil!