Výtečný Riesling od vinařství Brennfleck

Po delší době zase jeden kozí měch! Takže Franken, historické vinařství (dnes jej vede 13. generace a aktivně se) Weingut Brennfleck (web) ze Sulzfeld am Main a jejich 2020 Escherndorfer Lump Riesling Steillage ·S· trocken, tedy mladý ryzlink z tamní skvělé Erste Lage. Odrůdově ve vinařství vede tradiční Sylvánské (k tématu téhle odrůdy viz starší článek) z různých poloh a v několika stylech včetně šumivého vyrobeného klasickou metodou (a pálenky z matolin), zhruba polovinou produkce. Velkou roli hrají též burgundské odrůdy – Weißburgunder, Grauburgunder a Spätburgunder – a mají též docela dost Müller-Thurgau. Rieslingu pěstují jen pár procent, ale zase na těch nejlepších tratích a vznikají z něj jejich vína z nejlepších. A pěstují toho docela dost dalšího, ve vinicích se u nich najde Bacchus, Domina, Dornfelder, Müller-Thurgau, Rotling, Sauvignon blanc či Scheurebe. A také, docela unikátně, červená mutace sylvánského – Blauer Silvaner. I přes širší odrůdový rozptyl to vinařství vyloženě velké není, spíš střední, mají něco málo přes třicet hektarů vinic vedených čistěji, nyní směrem k vyloženě eko zemědělství. Aktuálně se zapojující čtrnáctá generace přichází s „divočinami“ jako spontánní fermentace či experimenty s macerací :-)

Frankovky od Bystřického a Heimanna

Už podruhé (poprvé to bylo před pár měsíci a to šlo o setkání s několik dní otevřenou lahví, ale i přesto v super kondici a zábavnou) mne dost zaujala Frankovka 2019 od Vinařství Bystřický (web), dnes již 2.5 ha vinařství specializujícímu se na červená, kterému se budu věnovat blíže myslím záhy. Jsme v Bořeticích, u čistě vedených keřů v trati Trkmanska. Po spontánní fermentaci a třítýdenní maceraci ležela 20 měsíců na kalech v použitých dubových barrique sudech Seguin Moreau, lahvováno bez filtrace a jen s decentním sířením. Víno je to docela výrazné, ve vůni zralejší a teplejší, se sladkostí červených peckovin až do sušených i sladší „vánoční“ kořenitostí. V chuti plnější a poměrně koncentrované ale s pěknou trochu vyšší kyselinou která vše vyvažuje, šťavnatá červená ovocnost, dobře zapracované dřevo, kořenitost, poměrně dlouhé. Preferuji frankovky vlastně v trochu lehčím stylu, ale tohle je výborně udělané, nepřestřelené dřevem a vůbec fajn.

Přežil jsem Bottled Alive a první dva tipy

Festival Bottled Alive je u konce a bylo to… velmi náročné! :-) Sedm hodin na desítky vinařů a stovky vín, která chcete ochutnat. Každopádně jsem si podobné setkání, po dost dlouhé době a s neopakovatelnou táborskou atmosférou, velmi užil a odvezl si spoustu dojmů, tipů jakým vínům se více pověnovat a, minimálně z prvních pár hodin, i poznámek ke konkrétním ochutnaným lahvím. Dnes pro začátek dva tipy. Porta Bohemia (web) z Velkých Žernosek představila nejen aktuální mladá vína (Večerka!!!), ale také Charpin 2017. Žádná novinka a dost možná znáte, jak už jméno napovídá jde o směs postavenou na Chardonnay, zbylou čtvrtinu pak tvoří klaret z Pinot Noir. Školeno dva roky v dubovém sudu a teď už tedy mělo i pár let dalšího zrání v lahvi. Nerad přirovnávám charakterní výborná vína ze skvělých míst k slavnějším oblastem, přijde mi to k nim nefér, ale… tohle prostě hodně připomíná nazrávající bílou Juru připravenou spíše burgundským stylem, v dolévaných sudech. Tmavší žlutá barva. Poměrně výrazná aromatika, zralé malvice, do pečených, kouřovost, mineralita, bezvadná kombinace stále svěžesti a již hloubky a nazrávání. Suché s výbornou kyselinou ale už si sedlo a nic ostrého, středně plné, malvice, krémovost, krásně postavené, minerální, dlouhé. Seriózní, skvělé bílé s potenciálem dál zrát ale fantastické teď!

Blaufränkisch a Kékfrankos od Weningera

Dnes to bude opět Frankovka. Přesněji Blaufränkisch a Kékfrankos. Frankovky Franze Weningera (web) jsem s potěšením chutnal a pil mnoho let, vinařství opakovaně navštívil a i několik frankovkových článků sepsal. Postupem času se z vinaře stala jedna z nejzářivějších biodynamických hvězd Rakouska a vína posunul k trochu naturálnějšímu a lehčímu stylu. Poslední roky jsem je pil méně často a tak trochu nahradil Mencíou z Galície, různými Beaujolais i domácími červenými :-) Ale každé setkání mne jen utrvrzuje v tom, že kvalita stále zůstává, a to včetně úplných základů. Právě na ně, srovnávačku vína z jeho vinic v Rakousku i hned za hranicemi v Maďarsku (viz myslím zajímavý text o pěstitelých fazolí), se dnes mrkneme.

Bottled Alive bude a láhev Big Nature White

V sobotu se, už to vypadá více než nadějně, v Táboře uskuteční další ročník festivalu naturálních vín Bottled Alive, vzhledem k situaci s vinaři rozloženými do vícero prostor a dalšími protipandemickými opatřeními. Ale žít je potřeba a sám jsem po podobných akcích dost vyprahlý a moc se těším. A to je vlastně všechno, co jsem vám chtěl dneska říct :-) Ale teda aby nebyl zápisek tak krátký, doplním i poznámky k tematické lahvi. V rámci výběru vín servírovaných po skle do jedné restaurace jsem pil kousek od Weingut Schmelzer (web) z Golsu, biodynamické Demeter certifikované nesířené bílé, které Georg nazval Big Nature White Wine. Kde big odkazuje asi především k velikosti lahve, prodává ho v litrovkách pod šroubovým uzávěrem :o)

Vinařství Lucashof a chutný Riesling z Forstu

Vinařská oblast Pfalz, druhá největší v Německu a zodpovědná za třetinu produkce země (i díky v průměru vyšším hektarovým výnosům), se táhne od Rheinhessen až po Alsasko (se kterým sdílí i část vinic), coby relativně úzký pruh paralelní s ale nedotýkající se Rýna. Odrůdově je to zde docela bohaté, ale s přesně čtvrtinou výsadeb vede Riesling a v posledních letech i náskok mírně nabírá. A pokud jde o ryzlinky, tak ty z nejlepších – charakterní a někdy možná až trochu svérázné – podle mne vznikají v širším okolí Forstu. Psal jsem tu o vícero producentech a k některým se pravidelně vracím, dnes se krátce zmíním o Weingut Lucashof (web), rodinném podniku sídlícím právě přímo ve Forst an der Weinstraße a s vinicemi právě i v onom širším okolí, už za hranicí Deidesheimu a Wachenheimu, ale to je coby vyzrálým hroznem dohodil, sotva dva kilometry :-)

Claude Taittinger, St.Emilion, LVMH a křečci

V Paříži ve věku 94 let zemřel Claude Taittinger. Podstatnou část druhé poloviny dvacátého století řídil stejnojmenný šampaňských dům a byl v představenstvu rodinné skupiny obsahující krom vinařství také řetězec hotelů a sklárny Baccarat, a to až do jejího rozpadu a odkoupení americkou investiční firmou. Samotné Champagne Tattinger se částečně do rodinných a především opět francouzských rukou, ve spolupráci s bankou Crédit Agricole, záhy vrátilo, ale Claude se v něm již neangažoval. V letech 1986 až 1992 byl prezidentem dnes již neexistujícího uskupení velkých domů, Syndicat de Grandes Marques.

Girolamo Russo a dvakrát krásná červená Etna

Po docela dlouhé době, naposledy jsem ho kupoval přímo při pobytu na Sicílii, jsem se dostal k produkci vinařství Girolamo Russo (Azienda Agricola Giuseppe Russo, web) z Etny, její severní strany u Passopisciaro. Před lety jsem tu o něm psal a od těch dob se něco málo změnilo. Mají o trochu více vinic, zhruba 19 hektarů, a již neprodávají tolik hroznů jiným producentům, mladé výsadby totiž už nejsou zas tak mladé a dávají rozumnou kvalitu. Produkce tak najela do většího objemu a aktuálně se pohybují někde k 80 tisícům lahví. Z čehož ovšem 40 tisíc lahví tvoří „základní“ červené ‘a Rina a 15 tisíc Rosato, v nich právě končí podstatná část mladších výsadeb, a dalších 10 tisíc bílé Nerina. Zbylé množství je rozděleno mezi červená z jednotlivých specifických poloh a keřů i velmi starých. Jo a mají také mnohem lepší webové stránky s detaily k jednotlivým vínům a vinicích, tenkrát bylo vše o něco složitější zjišťovat :-)

Když Saint Amour není jen na Valentýna…

I v novém roce je třeba Beaujolais! První láhev pocházela od jednoho z mých oblíbených producentů, Domaines Chermette (web), a vlastně myslím poprvé jsem ochutnal jejich Saint Amour „Les Champs-Grillés“ 2018. Přijde mi trošku zbytečné, u Cru Beuajolais ze specifické parcely od špičkového producenta, ten akcent na „víno pro Den svatého Valentýna“ v popisech a nálepka se srdíčkem na lahvi. Tuplem když právě tohle, podstatná část prodejů na Valentýna a dokonce upravená apelační pravidla umožňující vína pustit na trh dříve než v ostatních cru aby se svátek stihl, měla za následek uvrhnutí podstatné části produkce do trochu řidší nudy postavené na přímočaré mladistvé ovocnosti a připravené zhusta termovinifikací, která se prostě i tak díky jménu prodá. Příběh, který Beaujolais dobře zná z mladých vín a ví k čemu to vedlo, ale zde se zatím situace obrací jen pomalu. Ale budiž, srdíčko obsah lahve nijak neovlivní, myslím.

Groebe a jeho základy i velký GG Riesling

V loňském roce jsem si hned dvakrát projel základní suchá vína i něco navíc z Weingut K.F. Groebe (web) z Rheinhessen, které nově začíná na našem trhu zastupovat CCVino. Jde o tradiční vinařství s velkou historií, založené už v roce 1763 a dnes vedené osmou generací, které si zakládá na starých původních sklepích plných velkých dubových sudů, vinifikaci ve dřevě (byť pro některá vína se nerezu a „moderním“ postupům nebrání), vlastních vinicích v původních polohách v okolí Westhofenu a tom, že v nich dlouhodobě nepoužívají herbicidy ani pesticidy a snaží se jet čistě. Většinu výsadeb, často starých keřů, na jejich necelých devíti hektarech tvoří Riesling, menším dílem pak Silvaner, Gewürztraminer, Scheurebe, Grauburgunder a Spätburgunder. Zásadní vinící je určitě Aulerde, odkud pochází jejich vína z nejlepších (a také, z mladších výsadeb, skvělý suchý kabinetní Riesling „1763“ který připravili poprvé v roce 2013 na počest 250 výročí podniku a v nabídce už ponechali) a špičkový Kirchspiel, který právě i oni znovu pomohli více prosadit a ukázat jeho kvality. Zapomenout nesmím na Morstein. Vždy ruční sběr, pomalá dlouhá spontánní fermentace, typicky zrání ve velkých starých neutrálních sudech, lahvování do klasických štíhlých lahví a i u základních vín vždy pod korek. Jsou členy VDP a vína značí v rámci jeho kategorií.