Biodynamický Cabernet od burgundské legendy

Hned několik významných burgundských vinařů si rozjelo bokem projekt i na jihu Francie, vinice jsou tam výrazně levnější a potenciál velký. Hodně známá (a výborná!) jsou třeba Minervois vína od Anne Gros. Ovšem zásadním jménem je další žena, Anne-Claude Leflaive (bohužel nedávno zemřela, nečekaně a v pouhých 59 let). Do té doby ale vedla Domaine Leflaive, jednu z absolutních špiček v burgundských bílých vínech. Doménu převedla do biodynamiky a byla velkou advokátkou tohoto přístupu k hospodaření, mimo jiné se svým manželem založila společnost, jejímž cílem bylo pomáhat francouzským biodynamickým vinařstvím prosadit se na trhu za užití zavedených distribučních kanálů její vlastní domény. To ji přivedlo i ke Clau de Nell (pojmenováno po původních majitelích taktéž z Burgundska, Claudovi a Nelly Pichard), vinařství z Ambillou-Château v Anjou a v biodynamice od roku 2000, ale s velkými finančními i dalšími problémy. Ve výsledku tři roky nepřipravilo žádné víno, o vinice nebylo postaráno a tak se v roce 2008 Anne s manželem rozhodli, že vinařství zakoupí.

Chardonnay a Veltlín v Esce

Nedávno jsem si s manželkou absolvoval moc pěkný průřez aktuálním menu v restauraci Eska a byl nadšen, za pozornost stojí nejen klasika v podobě brambor v popelu, ale pecka je květákové rizoto, polévka ze zelí, všechny jejich chleby a vůbec. V lístku je navíc spousta bezvadných vín z naturální/autentické/bio scény a ta chodí i k párování, ke každému z chodů jsme tak testovali dvě různé someliérem zvolené varianty a řešili, co nám sedí víc. Ne vždy jsme se shodli, prostě klasická zábava „foodies“ :-) Ač jsem v poslední době na večeřích a při posezeních s přáteli na poznámky k vínu rezignoval, tak tentokrát jsem si je psal poctivě a určitě se budu ještě pár lahvím věnovat. Dnes alespoň dvě…

Champagne, cava, prosecco

Trocha bublin ještě nikomu neublížila, tak dnes opět pár kousků z uplynulých dní. A začneme zostra šampaňským, s lahví Champagne JM Séléque Quintette Extra Brut (dováží Terroir Champagne). Jedná se o stoprocentní Chardonnay z pěti vinic v pěti různých obcích – Vertus (La Justice, výsadba 1950), Epernay (Les Frileux, 1959), Pierry (Les Tertières-Porgeons, 1985), Dizy (Moque-bouteille, 1985) a Mardeuil (Les Basses Ronces, 1982). Obhospodařováno ekologicky, každá poloha zpracována separátně, polovina vína v nerezu a druhá staré sudy, bez čiření a filtrace. Zde se jednalo o ročníkovou bázi 2014 s 20 % rezervních vín ze solery, na kalech v lahvi tři roky, degorzáž únor 2018 a tedy již mělo prostor srovnat se v lahvi (vinařství doporučuje alespoň půl roku), dozáž jen 2 g/l. Citronová barva, výrazné perlení menších bublinek. Čerstvá, energická, „přísnější“ vůně jasně napovídající, že o kyseliny nouze nebude. Minerální, zelené jablko, citron a citrusová kůra. Velmi suché, řízné, pikantnější, kyseliny tu skutečně hrají významnou roli. Šťavnaté, citrusově ovocné, pěkně postavené, zábavné, slušně dlouhé. Pro milovníky přísných bublin, ideální láhev na osvěžení v průběhu náročného večera ;-)

Biodynamická Schiava a chutná čerstvá Mencía

Dnes začneme v Jižním Tyrolsku, ve vinařství Alois Lageder. Docela slavný producent, vinaří pátá generace, obhospodařují padesát hektarů v Demeter certifikované biodynamice. A rovnou v jejich „masterpieces“ řadě, u top vín z nejlepších poloh. Römigberg Schiava (Vernatsch) 2017 (web) pochází z révy pěstované tradičně na pergolách, na svahu u severozápadní části jezera Caldaro. Fermentuje ve dřevu a maceruje docela dlouho, ale jak už je u odrůdy obvyklé tmavé víno nečekejte, je to spíš světle červené, některá rosé bývají i tmavší. Zraje ve velkých starých sudech a nerezu. Uloženo je v bordeaux lahvi, s kovovou záklopkou a celokorkem. Na úvod dost zasmrádlé a potřebuje odvětrat, postupně se otevírá do pikantnější červené ovocnosti, čerstvé, s florální a minerální linkou, se svéráznou trochu divočejší elegancí. Suché, čisté, s bezva kyselinou, lehkonohé, červeně ovocné, s dobrou délkou, přirozené, pěkně pitelné zajímavé víno. V mnoha ohledech mi to chuťově připomínalo roséčko od Tschidy, po pravdě. Dovezeno z vinařství za 12.5€, u nás má vinařství v sortimentu Vino e Cuore ale tohle konkrétní víno ne. Každopádně se těším od Lagedera na Pinot Noir, už se temperuje…

Kdy v restauraci vrátit víno?

Vlastně mne dost překvapuje, že se zde tohle důležité téma, alespoň ne coby samostatný zápisek, za celých dvanáct let ještě neobjevilo. Kdy je v restauraci na místě vrátit přinesené víno? Následující pohled je samozřejmě ze strany „poučeného konzumenta“ a ne someliéra, profíka pracujícího na place. Byť pravda i já jsem už pár tisíc lahví lidem nalil :-) Věřím ale, že i se someliéry a lidmi z dobrých restaurací bych se ve většině shodnul. A pokud ne, je zde samozřejmě prostor k vyjádření v komentářích přímo u článku a na sociálních sítích. Tak jdeme na věc!

Parádní nefortifikované bílé z Jerezu

O zajímavém projektu Equipo Navazos už jsem se tu rozepisoval. Jméno Niepoort pak patří k nejvýznamnějším producentům Portugalska a navíc mají spoustu zajímavých projektů a kolaborací po celé Evropě. Navazos Niepoort 2016 je bílé z Jerezu, stoprocentní Palomino z tamních bílých půd ze skvělé polohy Macharnudo Alto, ale připravené jinak než dnes čekáme u sherry. Ještě v osmnáctém století bylo podle dostupných zdrojů běžné, že víno na obyčejné pití se nefortifikovalo. Tohle Vino Blanco spontánně kvasí v klasických 600l sudech a zde i na kalech 8 měsíců zraje. Sud je naplněn jen z pěti šestin a na povrchu vína se spontánně vytvoří vrstva flóru. A pak už jen do lahví a na trh.

Výborná Rioja a skvělé i špatné naturální bubliny

Lindes de Remelluri Viñedos de Labastida 2014 je sourozencem vína, o kterém jsem zde již obšírně psal. Pochází z výše položených vinic u Labastida (Rioja Alavesa), z 21 poloh osmi různých pěstitelů, z keřů 25 až 80 let starých opečovávaných ekologicky. Odrůdově je to 90 % Tempranillo a k tomu Garnacha a Graciano, kvasí spontánně a zraje rok ve francouzských barrique sudech. Bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Hodně tmavá, výrazná barva, mladistvě do fialové. Ve vůni, a platí to záhy po otevření i po 24 hodinách z napůl odpité lahve, velmi čerstvé. Tmavá ale ne sladká trochu chladnější ovocnost, peckoviny a lesní plody, kořenitá linka do lékořice, kamenitost. V chuti suché, čisté, svíravé, tmavě ovocné, se stále výraznými tříslovinami a teprve na cestě. Koncentrované, s výbornou kyselinou, s kamenito-minerální strukturou, delší. Seriózní, parádní poctivá energická Rioja, která ovšem potřebuje ještě tak 2-3 roky. Bezva kousek, tuplem za 12€ ve Španělsku. Parker 93, Suckling 95, Jižní svah „pijte!“.

Lehkonohé seriózní horské Nebbiolo

Při nedávné návštěvě restaurace Aromi jsem neodolal lahvi ArPePe Valtellina Superiore Grumello „Rocca de Piro“ 2012. O vinařství už jsem tu psal a jejich vína mám moc rád. K velkému překvapení jsem zjistil, že tu dosud nemám reportáž z loňské výborné průřezové degustace narvané informacemi a skvělými víny, setkání přímo s vinařkou Isabellou Pelizzati Perego. No možná se ještě časem vzmůžu a vše to hodím na papír :-) Každopádně tohle víno pochází ze dvou různých vinic v oblasti Grumello, obou přímo v majetku Ar.Pe.Pe. a vlastně hned nad budovou vinařství, v nadmořské výšce 350 až 500 metrů. Odrůdově je to samozřejmě stoprocentní Chiavennasca alias Nebbiolo, různých klonů, z keřů 50+ let starých. Kvasí a maceruje skoro dva měsíce v 50 hl dřevěných tancích a zraje dva roky především v 55 hl starších a netoastovaných sudech (pracují s tradičním kaštanem, ten dnes pořizují především, dubem a akátem) a následně ještě v lahvi, na trh šlo až březnu 2017.

Čtyři výtečná Champagne nejen na léto

Už je to znatelně přes měsíc, hezky na začátku léta, co se uskutečnila další z ochutnávek PMP Exclusive. O ledasčem z jejich nabídky už jsem se tu zmiňoval, zaměřují se totiž na hodně suchá především pěstitelská Champagne, z podstatné části navíc z bio(dynamické) a naturální produkce, takže přesně moje zájmová bublina :-) Zakladatelé firmy Dr. Petr Pečený (alias Doctor P.P.) a Tomáš „Magor“ Doležal (baskytarista a kapelník Tří sester) mají specifický vinný vkus, který nemusí rozhodně vyhovovat každému, a i jejich degustace oplývají osobitou atmosférou a velmi originálním složením hostů. Jinak řečeno se na ně vyplatí dorazit, protože obvykle popijete nemálo parádních bublin a o zážitky a zábavu nebude nouze. Tématem červnové akce bylo „grilování se Champagne“ a řekněme přístupnější (cenově teda úplně ne…) kousky na léto. Než nás vyhnal přívalový déšť, tak jsme na zahradě vily kousek od Barrandova ochutnali deset kousků různých stylů a kategorií a měli se dobře. Rád bych se z různých důvodů zmínil především o čtyřech vzorcích.

Třikrát Mencía od Bodegas Pittacum

Po týdnu s Itálií dnes začneme ve Španělsku. Měl jsem možnost projet si několik červených od Bodegas Pittacum z Bierza. Spadají pod Terras Gauda, ale jedou si docela samostatně. Révu pěstují na zhruba 200 samostatných polohách v různých částech oblasti, většinu samozřejmě tvoří odrůda Mencía ale je tam i nějaká Garnacha Tintorera a Godello, často se jedná o velmi staré výsadby atakující sto let. Jsou v „udržitelném“ režimu, ale bio ne. Nejde o žádného drobečka a vína připravovaná na koleni, od vzniku v roce 1999 vybudovali moderní vinařství a ročně připraví nějakých 300-350 tisíc lahví.