středa 14. dubna 2021

Ohně ve vinicích ale marně

Kvůli covidu, zavřeným restauracím a Trumpovým clům máme stejně ve sklepích zbytečně moc vína.“ Černý humor z Chablis. Pravděpodobně už jste někde narazili na fotky francouzských (a potažmo Italských, tam to také nebylo úplně zábavné) vinic, ve kterých hoří tisíce „svící“ (plechovek s parafínem). Vypadá to opravdu velmi efektně, Instagram je toho plný, ale vinaři by se podobným aktivitám raději vyhnuli. Přes veškeré jejich snahy není situace růžová, předtím bylo pěkně a vinice v rozpuku, zahřívání úplně nepomohlo (i proto, že teplota někdy klesala i k -7 či -8˚C a to už je na svíce moc) a série mrazivých nocí a rán zdevastovala podstatnou část letošní potenciální úrody. Jak velkou vinaři teprve zjistí, ale následky letošního počasí budou drastické a dotknou se mnoha regionů, včetně těch úplně nejprestižnějších. Následky jsou kruté i přesto, že počasí bylo dlouho očekávané, předpovědi vyšly poměrně přesně a vinaři tak měli prostor se (v rámci možností) připravit, nešlo o podobně náhlý úder jako třeba v roce 2016.

Zobraz celý článek...

úterý 13. dubna 2021

Fascinující „základní“ Riesling od Mosely

Weingut Heymann-Löwenstein Riesling Schieferterrassen trocken. Že bylo tohle víno jedním z definujících momentů mého vinného nadšenectví jsem se tu už obšírně rozepsal před šesti lety, pravda při hodnocení vína posazeného v hierarchii vinařství o dost výše. Při psaní tohoto zápisku mám už tři dny otevřený ročník 2018 a musím se podělit o dojmy. Jde o základ vinařství a je i zatříděno coby nejnižší VDP.Gutswein, ale naslepo (a upřímně i cenově) kope o dost vyšší ligu. Reinhard Löwenstein je posedlý terroir a v jeho vínech je vidět, že nejen každá vinice, ale pomalu každá terasa mohou i při stejném zpracování chutnat jinak. Schieferterrassen nereprezentuje jednu specifickou unikátní polohu, ale jakousi sumu větší oblasti, jde o hrozny keřů ve věku okolo 50 let z teras na strmých (100 – 150 %) svazích jejich různých Grosse Lage okolo Winningenu, celkem asi dvanácti různých parcel. Zhruba půl dne macerace ve velkých dřevěných sudech a v sudech též spontánní fermentace, žádné enzymy a čiřící prostředky ani jiná aditiva, delší zrání na kalech (výjimečně i s batonáží) až do lahvování. Lahvováno do klasické pistole modro-zelené/petrolejové barvy pod šroubový uzávěr.

Zobraz celý článek...

pondělí 12. dubna 2021

Graci a Etna Rosso Arcurìa

Před pár dny jsem neodolal a ve sklence skončilo Etna Rosso Arcurìa 2017, každoročně (a v tomto ročníku obzvlášť) špičkově hodnocené čisté Nerello Mascalese slavného vinařství Graci. Příběh tohohle podniku mírně připomíná film Dobrý ročník. Syn sicilské farmářské rodiny, která v centrální části ostrova pěstovala i hrozny ale prodávala je družstvu (maximálně si dědeček udělal nějaké víno na domácí pití), odejde studovat do Říma a postupně, už v poměrně mladém věku, se stane úspěšných milánským investičním bankéřem. Ale Sicílie volá a po smrti dědečka se vrací domů. Prodává veškeré původní pozemky a investuje v místě, kde to díky pár odvážným nadšencům s důvěrou v unikátnost terroir začíná žít a ke kterému se začíná právem obracet pozornost, vinařství zakládá v Passopisciaro na Etně. Jelikož byl přeci jen „domácí“, podařilo se mu na severní straně vulkánu nakoupit i polohy, které by cizincům spíš neprodali. Pár velmi starých výsadeb, dost i pravokořenného, několik opuštěných a k obdělávání náročných ale špičkových lokalit. A nejen tuhle kousek a támhle zase jiný, ale i poměrně velké bloky. To vše v nadmořské výšce 600 až 1000 metrů. Vinařství Graci není žádný drobeček, ale jeho vína patří nesporně mezi tamní špičku, byť stylově mi z prakticky stejných míst může nakrásně víc vyhovovat třeba Girolamo Russo a zapřísáhli naturalisti nedají zase dopustit na Franka Cornelissena :-)

Zobraz celý článek...

pátek 9. dubna 2021

Výborná Frankovka a efektní Merlot

Frankovka! Základní Blaufränkisch 2015 výtečného burgenlandského biodynamického producenta Heinrich (Gernot & Heike). Mix hroznů z východu i západu Neziderského jezera a tedy z poloh na břidlici a vápenci i písčitých a sprašových půdách. Ruční sběr, spontánní fermentace, dva týdny macerace ve dřevě a nerezu, následně 20 měsíců zrání ve velkých a 500l dubových sudech. Láhev bordó s kovovou záklopkou a skleněným VinoLok uzávěrem. Moc pěkná rubínová barva. Stále poměrně čerstvá, energická vůně, trochu hlubší červeně ovocná do višní a třešní, lehce pikantní, rozdýchání v sudech znát ale žádné výrazné tóny dřeva v tom nejsou, jemnější tříslo. Suché, šťavnaté červeně ovocné, středně plné a fantasticky pitelné, vybalancované poctivé velmi chutné víno. Bavilo dost. Vysolil jsem za to loni 319 Kč, vozí Global Wines, aktuálně u nich na webu vidím za 379 Kč (ale stoprocentně bych nevěřil uvedenému ročníku).

Zobraz celý článek...

čtvrtek 8. dubna 2021

Ryzlink z Alberta a jeden výtečný v litrovce

Po včerejším šampaňském to vyvážíme supermarketem :-) Neodolal jsem flašce Weinkellerei Max Mann Riesling 2018 z Rheinhessen, za 104 Kč v Albertu. Výrobcem/prodejcem je podle všeho Moselland eG Winzergenossenschaft, původně moselské družstvo, které se v průběhu let pospojovalo s podniky v mnoha dalších oblastech a aktuálně jde o největší vinařské družstvo v Německu a gigantický zdroj levných ryzlinků nejen pod vlastním jménem, ale po kupou dalších značek v obchodních sítích v celé Evropě. Vzhledem k tomu, že jsem v obchodě víno neviděl v mladé podobě, tak si skoro říkám, že zde skončilo jako „výprodej“ staršího ročníku. Pistole, šroubový uzávěr. Citronová žlutá barva. Stále poměrně čerstvá vůně, citrus a jablko, decentně petrolej, čistá a vlastně dost fajn. V chuti zřetelně polosuché ale se slušnou kyselinou a dobře pitelné, ovšem jen opravdu dobře vychlazené, jinak začne ztrácet balanc a cukr získávat na dominanci v trochu nevyvážené podobě. Čisté, přímočaré, jablko-citrus i v chuti, středně dlouhé. Jednoduchý ryzlink, u kterého jsem netrpěl, byť znovu ho nemusím. Pokud je ale něčím finančním limitem za láhev vína stovka a témata jako původ hroznů, způsob hospodaření a podobné „podružnosti“ jej fakt netrápí, tak tohle jde vlastně doporučit :-)

Zobraz celý článek...

středa 7. dubna 2021

Le Black Label od Lansonu

Po vánocích jsem tu psal o baráku Champagne Lanson a jejich hodně fajn cuvée Extra Age. Teď na svátky padl jejich základ a víno které tvoří největší část produkce (okolo 4 milionů lahví a bude patřit mezi desítku největších, byť ~ 30 milionům Impérialu od Moëtu kouká na záda zdaleka) – Le Black Label Brut. Nové pojmenování základní řady a přidávání „Le“ před anglické názvy mi sice přijde trošku směšné, ale jinak ambaláži nelze moc vytknout. Obzvláště mne těší zadní viněta, na které najdete spoustu detailů, bez nutnosti je někde dál dohledávat (ale zároveň je tam i Traceability ID). V případě tohoto konkrétního vína jde o bázi ročníku 2015 a 35 % rezervních vín z předchozích ročníků (nejstarších až 20 let starých), na kalech v lahvi čtyři roky a odstřel v lednu 2020. Odrůdové složení 50 % Pinot Noir, 35 % Chardonnay a 15 % Meunier, to vše ze stovky různých poloh kde Premier a Grand Cru obce tvoří polovinu. Dozáž 8 g/l. Jak je jejich zvykem, tak u většiny vína byla stopnuta malolaktika.

Zobraz celý článek...

úterý 6. dubna 2021

Totožná Barbera pod šroubem a korkem

Stejné víno s různými uzávěry lahve. Běžný experiment pro vinaře, ale koncový zákazník obvykle nemá možnost rozdíl porovnat (byť o ideálu pro různé kategorie a styly vín se stále vedou líté boje mezi vinnými nadšenci). Na trh se většinou dostává víno jen pod jedním zvoleným „ideálním“ (ať už to pro vinaře v ten konkrétní moment znamená cokoliv) uzávěrem. Pravda někdy i pod vícero, především běžnější vína jsou někdy k dispozici pod šroubem a s nějakou formou korku, ale většinou v různých zemích s ohledem na tamní tržní preference. Mně se nedávno dostala do rukou Barbera d'Asti 2018 Casareggio z Agliano Terme od vinařství Agostino Pavia e Figli (web + dřívější článek o čtyřech jejich různých barberách) právě se dvěma různými uzávěry a tak jsem ji podrobil zkoumání. Ač jde o víno na běžnější pití, tak hezky v průběhu tří dní, ať se případný rozdíl má šanci projevit! :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 1. dubna 2021

Mrtvý muž z Chablis

Po docela dlouhé době zase nějaké Chablis, konkrétně Le Domaine d'Henri a jejich Chablis Premier Cru L'Homme Mort Vieilles Vignes 2017. Vinařství je vlastně dost mladé, sotva desetileté, ale po svém otci ho takto pojmenoval Michel Laroche. A to je naopak jméno, kterému se (nejen) v Chablis asi těžko vyhnout. Rodina Laroche vlastnila v Chablis vinice už v sedmnáctém století, ale největší úspěch přišel právě až s Michelem. Tehdy jednadvacetiletý vinař v roce 1967 zahájil, společně s otcem ale byla to hlavně jeho energie a záměr, zásadní rozvoj. Z Domaine Laroche udělal velký a veleúspěšný podnik, později expandující i do Languedocu. V roce 2010 svůj podíl v podniku prodal, ponechal si či získal zpět původní zděděné vinice, a společně s dětmi (dcera Margaux a syn Romain) a manželkou Cécile začal budovat nový rodinný podnik. Nechali si postavit malé moderní „tak akorát“ vinařství pro svých zhruba dvacet hektarů. Vinice vedli v podstatě v bio režimu ale s tím, že si nechávali prostor stříknout kdyby opravdu nebylo zbytí. Dnes už jsou ale v přechodném období na certifikaci. Zásadní část produkce tvoří různé části skvělého Premier Cru Fourchaume, ale mají i další polohy. Každopádně dělají vína jen a pouze z vlastních hroznů. Pěstují, kdo by to byl čekal, pouze Chardonnay a připravují ho v klasické tiché podobě (ale najdete u nich třeba i pét-nat, ovšem školený dva roky a pak odstřelený). Ve sklepě spontánní fermentace, zpracování v nerezu (různé velikosti tanků s kontrolovanou teplotou) a poté k dispozici zásoba 228l ale především 600l dubových sudů (od Stockingera).

Zobraz celý článek...

středa 31. března 2021

Chilský Riesling a moc fajn vesnický z Rheingau

Občas neodolám a podlehnu něčemu ze supermarketu, hlavně tedy pokud jde o některou z mých odrůd nejoblíbenějších. Je třeba srovnávat a vystupovat z bubliny oblíbených prověřených producentů :-) Ve velikonoční nabídce Lidlu byla čtyři nová vína z Chile, mimo jiné i suchý „Viajero Selection“ Riesling Gran Reserva 2020 z Valle de Leyda a tedy části země typicky chladnější a pro tyhle odrůdy vhodnější. Výrobce je tam trochu ukrytý, ale je jím Luis Felipe Edwards, i u nás docela populární jedno z největších (a přesto stále jednou rodinou vlastněných) chilských vinařství. Víno je v těžké poměrně draze působící zkosené lahvi, s kovovou záklopkou a syntetickým špuntem. Barva poměrně intenzivní citronová žlutá. Svědčí tomu víno úplně nepodchladit a dát mu prostor ve sklenici. Vůně kombinuje citrusy, citron, s meruňkou a lehce herbální linkou, citronovou trávou. V chuti suché, čisté, se solidní kyselinou, středně plné ale s lehce vystupujícím alkoholem, jednoduché, středně dlouhé, takové nějak… uťáplé a technologicky obyč. Vůně mne vlastně docela navnadila, ale chuť naopak trochu zklamala. Cena 129 Kč. Zázrak se nekonal :-)

Zobraz celý článek...

úterý 30. března 2021

Zábavný pet-nat z vyzrálé Grand Cru Champagne

Sluníčko smaží, jaro je v plném proudu, čas na manzanilla a fino sherry, pét-naty, klasické bubliny, suché ryzlinky… znáte to :-) Po zhruba roce jsem popil nový ročník Pét-Nat 2020 od Vína Herzánovi (web) z Kobylí, i tentokrát je v sektové lahvi pod korunkovým uzávěrem směs Sauvignon Blanc a Müller-Thurgau. Hodně kalné a fajn perlivé, ve vůni čerstvé, svěží, spíš květinové a docela dost kvasné, v chuti moc fajn kyseliny, čerstvost, skvělá pitelnost. Zábavné, živé bubliny. Vůbec nic složitého, přímočaře chlastací kousek nad kterým netřeba příliš přemýšlet a zmizne velmi rychle. Přiznám se, že pet-naty vlastně moc nevyhledávám, preferuji klasické bubliny (vlastně i poměrem cena/kvalita, přiznávám). Ale sem tam takhle pro radost… :-)

Zobraz celý článek...