Nádherné Champagne a chutné Rully

Dostal jsem nedávno dárek, jako poděkování za zapůjčení různorodé literatury o Champagne a bublinách obecně. Šlo o láhev Champagne Fallet-Gourron Blanc de Blancs Grand Cru Extra Brut, čistého klasického Chardonnay z Avize. O vinařství už jsem se tu zmiňoval i s pár detaily, viněta jak vidíte prakticky stejná, liší se jen jméno vinařství. Krom Fallet-Prévostat v minulém zápisku a Fallet-Gourron v dnešním můžete narazit ještě na Fallet-Crouzet či Fallet-Martine, ovšem pro totožná vína. Z důvodů, které netřeba hlouběji zkoumat :-) Lehce tmavší citronová barva, pěkné vytrvalé perlení malých bublinek. Klasická, energická vůně, citrusy a pečené malvice, bohatší hlubší projev a slinosbíhavě čerstvě svěží a namísto zkoumání lákající rychle se napít. Suché, šťavnaté, středně plné, parádní kyseliny ale ne říznost mnohých moderních Blanc de Blancs, rozložitější, poměrně dost vinné, minerální, dobrá délka s lehce oříškovým dozníváním. Energie, čerstvost, struktura, komplexita a parádní pitelnost. Chci víc!

Krásnohorský Sauvignon, uzený Merlot a zajímavá Cava

Minulý týden jsem vyrazil na průřezovou ochutnávku justWINE (web), dovozce a prodejce vín a provozovatele hned tří winebarů v Brně. Postupem času se myslím dostanu k vícero ochutnaným vínům (především k ryzlinkové selekci asi samostatně), projel jsem podstatnou část představených kousků, dnes alespoň tři tipy. V prvním případě tak trochu „než se vyprodá“, v poslední době je u některých vinařství důležité udělat nákup včas. A Krásná hora je rozhodně jedním z nich. Třeba jejich výtečný Pinot Noir 2016 jsem stále jen ochutnával a nenakupoval až byl pryč, naštěstí jsem si uložil a stále mám něco ročníku 2015 :-) Pinot Noir 2017 je stylově lehčí, čerstvý, peckovinově ovocný, svíravý, snadno pitelný. Líbil se mi Pinot Gris 2017, mix několika tratí a klonů, částečně ve starších sudech. Čerstvé, čisté, energické bílé, spíše florální, s bezva kyselinou, vyvážené, s decentním projevem dřeva. Bezvadné přímější pití ideální po sklence v restauraci. Ovšem tentokrát mne hodně zaujal Sauvignon 2017. Tuhle odrůdu umí, jak v podobě přímějšího říznějšího voňavého vína tak coby složitější komplexnější víno s výraznějším vlivem dřeva. Tahle sedmnáctka je něco mezi – různé klony a vinice, navíc několik postupných sběrů. Mix dřeva, nerezu a části macerované měsíc se slupkami. Čerstvé, voňavé, s poměrně komplexní aromatikou mísící ovocnost, něco herbálních tónů a bylinek. Suché, šťavnaté, s výtečnou kyselinou, středně plné, pěkně postavené, docela dlouhé, s fajn strukturou. Parádní pitelnost a přístupnost s mnohým navíc, pokud chcete vínu věnovat větší pozornost. Tohohle je zrovna docela dost, ale stejně bych neváhal. Tuplem ne při maloobchodce pouhých 235 Kč.

DRC rekordní, miliarda prosecca, nové Crus Bourgeois, dostatek bílého Burgundska

Domaine de la Romenée-Conti opět upevnilo pozici nejdražších vín světa a získalo i skalp vůbec nejdražší jednotlivé lahve. Na nedávné aukci v New Yorku dům Sotheby’s střelil dvě lahve Romanée Conti 1945, jednu za 496 tisíc dolarů (11.2 milionů Kč) a druhá se vyšplhala dokonce na 558 tisíc dolarů (12.6 milionů Kč). A to prosím ani nešlo o velký formát, ale klasickou sedmičku! Předchozí rekord držel také ročník 1945, Château Mouton Rothschild, ovšem ve formátu jeroboam a tedy ekvivalent šesti lahví (a imperial, tj. šest litrů a ekvivalent osmi běžných lahví, amerického Screaming Eagle 1992 se vydražil za půl milionu dolarů, ale tam šlo o charitativní aukci). Důvodů pro takto vysokou cenu je, krom mírného šílenství, hned několik. Už dříve jsem se o této aukci zmiňoval, dražila se vína ze sklepa vinaře a négocianta Roberta Drouhina, jehož otec Maurice získal v roce 1928 exkluzivní práva na distribucí vín DRC ve Francii a Belgii. Ročník 1945 byl pro červená burgundská špičkový, šlo o první poválečný a kvalita byla velmi vysoká, ovšem ruku v ruce s tím šla velmi malá sklizeň. V tomto případě se jednalo o nějaké dva sudy, 600 lahví. No a navíc vinařství keře následně vyklučilo, vinici osázelo znovu až v roce 1947 a znovu víno vyprodukovalo až v roce 1952. Romanée Conti 1945 je navíc extrémně padělaným vínem, falešné lahve se prodávají už desetiletí a vzhledem k minimální produkci se padělků celosvětově vypilo násobě více než skutečného moku. Objevují se dokonce velké formáty, které v tom ročníku DRC vůbec nevyrobilo. Takže extrémní cena lahví s dokonalým původem a jistojistě pravých, v podstatě z první ruky a celou dobu uskladněných v perfektních podmínkách, je „pochopitelná“. Nic takového už se dost možná nebude opakovat.

Ryzlink z Gotbergu a Carmenére od Errazuriz

Ryzlink rýnský 2016 pozdní sběr z vinařství Gotberg (web) si letos odnesl významné ocenění, na Decanter World Wine Awards získal raritnější platinovou medaili a vysokých 97 bodů. Víno už je povětšinou vyprodané, byť bych býval čekal, že při ceně nějakých 350 Kč bude mizet ještě rychleji. Na nedávné ochutnávce jsem vyzkoušel bratříčka medailisty, Ryzlink rýnský pozdní sběr 2016 akátový sud z viniční trati Sonberk. Ten je postaven trochu jinak, je úplně suchý (tamten byl de iure také, ale měl 7,9 g/l cukru a coby polosuchý nemusel být označen díky kyselině 7,5 g/l) a s o trochu vyšším alkoholem, také je školen na kalech ovšem ve velkém akátovém sudu. A stojí o téměř stovku méně, 265 kaček např. u Kupmeto. Poměrně výrazná aromatika, která spojuje florální tóny, něco bylinek a medu s pěknou ovocností do meruňky. Suché, čisté, slušné kyseliny, zakulacené a trochu krémové, líbivé, do široka rozkročené. Medailista je za mne opravdu lepší víno, ale tohle také není špatné, byť coby ryzlinkofil bych bych preferoval o kousíček více kyseliny.

Krásná červená Gruzie a Merlot od Beneše

Před nějakou dobou jsem udělal nákup u Salome Khardzeishvili a v zásadě vzal z jejího sortimentu gruzínských vín po dvou lahvích od každého. Když musíš, tak musíš :-) A u nás se rozhodně neztratí, většinu už jsem znal a velmi mi chutnala. Novinkou bylo Kakha Tchotiashvili Tavkveri 2016, nefiltrované a bez příměsí v kvevri připravené víno z jejich „SB“ řady, speciálních lahvování top věcí ročníku. O produkci vinařství už jsem tu psal opakovaně. Tavkveri je odrůda původem z regionu Kartli, ale rozšířená i v Kachetii, celkově jí ale není mnoho a vypije se spíš na místě, než že by se exportovala. Má docela velké hrozny i bobule, hodí se i na jídlo. Produkuje obvykle lehčí, voňavá ovocitá vína, rozhodně v porovnání se známějším Saperavi. Tohle je ve vyšší bordó láhvi, s kvalitním celokorkem zalitým voskem. Každá láhev je číslovaná, tato byla 486 z celkových 903. Viněty popisuje a čísluje ručně! Tmavší v barvě, ale nic hutného. Výrazná vůně, velmi expresivní, mix ostružin, višní, florální linka a výrazně cejlonský černý čaj. Suché, čisté, fajn tříslo a příjemná svíravost, šťavnatost a kyseliny, jemně zajímavě strukturované, zábavné, parádní lehkost a snadná pitelnost (alkohol 13.5 % bych opravdu netipoval, spíš ke dvanácti) a přitom dost komplexní. Charakterní víno, odlišné od všeho co jsem dosud pil, strašně se těším na tu druhou láhev!

Rakousko, naturální vzor?

Rakousku můžeme leccos závidět. Jejich vinařský marketing zamakal a (za nemalé pomoci skvělých vín, samozřejmě) dnes má rakouská produkce výborné jméno. Spousta rakouských vín si získala kultovní status. Neusínají na vavřínech a jdou stále dopředu, čemuž odpovídají i změny v legislativě. Například nedávné jasné definování kvalitativní pyramidy u sektů nebo nejnověji nové apelační rozdělení vín ze Štýrska, opět s pyramidou kvality resp. rozlišení původu. Mají také nadprůměrně vinic v certifikovaném bio režimu, přes deset procent, a navíc šedesát vinařství Demeter certifikovaných jako biodynamické a deset dalších v přechodném období! A teď přišla další novela vinařského zákona, která právě boom biodynamických a naturálních producentů pěkně reflektuje.

Slovenský Fred a dva německé ryzlinky

Víkend se nesl ve znamení hned několika povedených lahví, zatím se zmíním alespoň o třech z nich. Padl neročníkový Fred #1 z vinařství Strekov 1075, což je naturální základ vinařství, směs 60 % Alibernet ročník 2016 a 40 % Dunaj ročník 2017, hrozny z mladých výsadeb a mošt samotok. Alibernet si poležel v 220l sudech, Dunaj je jen nerez. Síření minimální (celková pod 30 mg/l), lahvováno v čiré burgundské lahvi pod korunkou. Tmavě fialová barva. Čerstvá, živé, energická vůně, ovocnost spíše červené plody a černý rybíz, čerstvé hrozny, kořenitost. Suché, šťavnaté, bezva kyselina, takové „pomlaskávací“ a perfektně pitelné, středně plné, trochu svíravé, méně tříslovin, slušně dlouhé. Výraznější, zábavné, chlastací červené s něčím navíc. Baví hodně! Zsolta Sütő má na skladě Winegeek, ale Fred jednička už je asi pryč a bude spíš dvojka. Ovšem té se teprve musím podívat pod zátku…

Degustační sada „malého vinaře“ Mádla

Včera jsem měl po delší době zase možnost ochutnat vedle sebe několik vín velkobílovického producenta Malý vinař (web) aka Vinařství Hana Mádlová, většinou ovšem označované jako „Franta Mádl“ :-) Na galadegustaci Kupmeto s víny dorazil syn zakladatelů David, který je ostatně za produkci nyní již zodpovědný. Vzpomínám si na rozhovor s Františkem Mádlem, který jsem dělal v roce 2012, kdy právě předání vinařství synům tak, aby vše nadále běželo ve stejném duchu jako dříve, označoval za největší výzvu. O dva roky později jsem psal medailonek právě Davida Mádla do přílohy hospodářek, v rámci seznámení s několika mladými vinaři, a ten jako plán do budoucna uváděl „udržení dobré značky a pověsti našeho vinařství“, což se zatím myslím daří. Zde jsem se o naposledy více zmiňoval v roce 2012 a poté snad jen v souvislosti s projektem Cuvée 1+1 dohromady s Milošem Michlovským. Ocenil jsem tedy možnost prochutnat aktuální produkci, dozvědět se co je nového (kupříkladu teď fermentují v tulipánových betonových tancích a David si výsledky docela pochvaloval, už jich mají osm) i jen tak pokecat o snahách o modernizaci vinět, výkupních cenách hroznů a dalších zajímavostech :-) Sice bylo okolo mnoho desítek dalších vín z celého světa, ale já se nějak dost zasekl zrovna tady.

Parádní biodynamický alsaský Riesling

Před pár dny jsem vylovil z chladničky další láhev skvělého biodynamického alsaského producenta Domaine Dirler-Cadé (web), před šesti lety jsem totálně nadšen a oblouzněn ochutnávkou nakoupil prakticky všechno co měl dovozce v nabídce a postupně se zásobami propíjím, už jsem tu o nich psal několikrát. Tentokrát šlo o Riesling Grand Cru Saering složitějšího ročníku 2010, ročníku s nízkým výnosem a divočejšími klimatickými podmínkami, s poměrně heterogenní kvalitou ale u dobrých producentů a při pečlivé selekci může být opravdu špičkový, s parádní živostí a energií a potenciálem zrát. Což je i případ dnešního vína. Ale nejdříve něco málo k vinici.

Podvod mezi Master Sommeliers a v St. Émilionu

Ve světě vína se furt něco děje a nejsou to jen degustace. S novinkami začneme u Court of Master Sommeliers, organizaci udělující nejprestižnější titul v oboru, Master Sommelier. Vyšetřování ukázalo, že jeden z držitelů titulu, který se podílel na přípravách proslule obtížných zkoušek nových adeptů, si nenechal pro sebe přísně tajné informace týkající se praktického degustačního testu. Jak přesně to proběhlo, v čem indiskrétnost spočívala a ke kolika studentům se tajná informace dostala instituce neprozradila. Jisté je, že zodpovědnému MS bude titul a veškeré funkce u Court of Master Sommeliers odebrán a zakázáno účastnit se jakýchkoliv jejich akcí. Zásadnější je toto zjištění pro 23 nových držitelů titulu, kteří prošli zářijovým degustačním testem. Všichni o titul přijdou a praktický test si zopakují! Jeho získání přitom u mnohých již stihlo ovlivnit význačně kariéru a musí to být obrovská rána. Jisté podezření ovšem mohl vzbudit i fakt, že šlo s přehledem o vůbec nejúspěšnější běh v historii instituce (ze 141 degustujících prošlo 23), čímž se v té době nezapomněli patřičně pochlubit. No každopádně dobrý námět pro pokračování filmové série SOMM, její první díl se zabýval právě obtížností získání titulu MS. Zaměřit se mohou například „párování vína se soudním sporem“…