Tautavel a Bordeaux od Château Carbonneau

Před pěti lety jsem tu psal o lahvi Côtes du Roussillon Villages Tautavel „Hommage aux Vignerons“ 2013, výběrové edici vína z této zajímavé oblasti od aktuálně extrémně úspěšného vinařství Gérard Bertrand. A teď vylovil ze sklepa další láhev (č. 7366 z celkových 7466), abych se podíval, jak (ne)vyzrálo do krásy :-) Hodně tmavá až neprůhledná barva. Stále poměrně tmavě ovocné ale již nazrálejší, sladká kořenitost a vliv dřeva z dřívějška není tak výrazná, zralé fíky, kakao, lehce „polévkové koření“ otevřenější projev. Suché, silnější, plnější, velmi solidní kyseliny, tmavší ovocnost, již uhlazující se třísloviny a slušná délka. Nepůsobí tak obludně jako dříve, solidní plnější záležitost. Inu proč ne. Měl jsem tři lahve a jednu věnoval jako dárek, takže další zkoumání vývoje neproběhne :-)

Jurský crémant a tříčtvrteční Qiller

V minulosti jsem tu psal o Domaine Pierre Richard (web) z Jury, přesněji o jejich ročníkových bublinách. Zkoušel jsem i jejich základní, které jsou fajn, a také růžovku, ale u ročníkovky byl prostě nejlepší poměr ceny a kvality. S mladou krví, po studiích a praxi v jiných podnicích se domů do vinařství vrátil mladý Vincent Richard a došlo k pár změnám. Například funkčnímu webu a také jiným vinětám, byť u těch o úplně zásadní kvalitativní pokrok nejde :-) Ale důležité jsou vinice, 11 hektarů rozprostřených u Vernois, Voiteur a Mantry, které začali převádět do bio režimu a dnes už jsou i certifikované. U crémantu jsem se naposledy zmiňoval v roce 2019 o ročníku 2013 a velmi mne překvapilo, že i nejnovější závoz před pár dny byl ročník totožný! Tohle víno je Chardonnay, ale ne čisté, nově na zadní vinětě drze přiznávají přídavek 5 % Pinot Noir o kterém dříve nemluvili! Předpokládám také z projevu, že zrání na kalech bylo výrazně delší než obvyklé 4+ roky a víno bylo odstřeleno později, tedy nejde o to samé co jsem měl dříve a vyzrávané déle po degorzáži. Crémant du Jura Millésimé 2013 tmavší žlutá barva a intenzivní, vytrvalé perlení menších bublinek. Výraznější aromatika, nazrálejší trochu, kombinace citrusů a navinulejší malvice, decentně minerální, s trochou až exotičtější ovocnosti do pečeného ananasu a tropika, trochu oříškové. Hodně dobré! Suché, středně plné, s moc pěknou kyselinou, ovocnost směrem malvice a slušná délka, lehounká nahořklost v závěru. Chuť nedosahuje komplexity vůně, ale stále jsou to zatraceně sympatické bubliny. Cena postupně vystoupala, od nějakých 360 Kč přes 390 po současných 440 Kč.

Pryč s názvem Prosecco, Champagne Charlie plachetnicí, 7 tisích hektarů na prodej

Prosecco to nemá lehké. Teda vlastně… Prosecco to má až příliš lehké! Vlastně… je to složitější. Na jednu stranu se prodá sebeobyčejnější takto označené víno, i kdyby „jen“ coby součást ultrapopulárního Aperol Spritz. Prosecca se vyrábí stále víc, nově oficiálně i v růžové, a všechno to z trhu zmizí. Na stranu druhou Prosecco spousta vínomilců a odborníků vlastně nebere vážně a za seriózní (šumivé) víno, kterým v dobrých rukou a z kvalitních vinic rozhodně umí být, což producenty samozřejmě vůbec netěší. A podobně jako to potkalo ve Španělsku cavu, od které se kupa producentů opravdu kvalitních bublin odvrátila a nechtěla být s apelací dále spojována, začíná se totéž dít i v Itálii. Příkladem budiž vinařství Col Vetoraz (k nám je vozí VinoDoc), s vinicemi v srdci Valdobbiadene a to včetně nejprestižnější části Cartizze, které se rozhodlo výrazu prosecco z vinět úplně zbavit. A nejen z vinět, ale z veškeré propagace a marketingové komunikace. Od teď to bude už jen apelace Valdobbiadene DOCG a hotovo.

Tiché Xarel·lo a efektní Blaufränkisch

O Oliver Viticultors (web) jsem se zde již krátce zmiňoval dříve v souvislosti s jejich výbornou cavou. Teď jsem si pořídil jejich tichou novinku. Nějakou dobu dělali jen čtyři základní tichá a k tomu jednu serióznější vyšší Malvasia de Sitges, teď přidali víno BROTS v ročníku 2020. Což je tiché Xarel·lo z bio(dynamicky) vypěstovaných hroznů (bio certifikováno) z jediné vinice, La Rosella. Krátká studená macerace, z poloviny francouzské dubové sudy a z druhé nerez, zrání na jemných kalech a již v únoru 2021 v biodynamicky vhodný den dle lahvováno do burgundských lahví uzavřených kvalitním celokorkem a s kovovou záklopkou. Tmavší barva, lehce nazlátlá. Na odrůdu tak jsem na ni zvyklý až překvapivě uhlazená, krémovější a zaoblenější „burgundštější“ vůně, se žlutým ovocem a trochou citrusů a dotykem středomořských bylinek, čisté a sympatické. V chuti středně plné, suché, s pěknou kyselinou a delší, vyvážené, docela seriózní bílé. Opravdu moc fajn. Jen… mi u toho srdce nebušilo rychleji, odrůdu si představuji trochu jinak (můj problém) a víno mi přišlo prostě tak nějak úplně v pořádku a trochu postrádající nějaký unikátní charakter. A zároveň jsem si prakticky jistý, že bude bavit mnohem víc lidí než některé ty „kyselina co loupe sklovinu“ ryzlinky či lehké frankovky co často nadchnou mne… :-)

Cava, svěží Riesling a naturální rosé

Po včerejším obsáhlejším monotematickém článku dnes zas taková všehochuť. Ventura Soler Cava Reserva Brut Nature (web), zdegustováno ve wine baru/obchodě Wine Office, který se na španělské bubliny (ale i nějaká ta tichá vína) specializuje. Vinařství je rodinný podnik sídlící na okraji Sant Sadurní d’Anoia, s historií od roku 2003, kdy se rozhodli přestat prodávat hrozny a dělat vlastní víno. Čistě(ji) ve vinicích, ale bez certifikace. Vína jen z vlastních hroznů. Tohle je jejich základ, obvyklé spojení Macabeu, Xarel·lo a Parellada, nerez, druhotná v lahvi a ležení na kalech rok a půl. Bez dozáže. Pěkně perlení menších až středních bublinek. Čistá, klasická aromatika, kombinující ovocnost jablíčka a bílého ovoce se sušenými květy a bylinkami. V chuti suché, čisté, přímé ale moc dobře pitelné, hezky postavené a vyvážené, s bílým ovocem a trochou nahořklosti citrusové kůry v závěru. Fajn osvěžující záležitost.

O německém sektu nad parádním od Raumland

Nejúspěšnější německé překlady díla Williama Shakespeara uvádějí běžný výraz pro sherry, sack (vysvětlení zde), jako sect. Jeden listopadový večer roku 1825 prý významný herec Ludwig Devrient dorazil do svého oblíbeného berlínského podniku, krátce poté co odehrál roli Falstaffa, a požádal číšníka o pití slovy „Bringe er mit Sekt, Schurke!“ („Přines mi sekt, lotře!“, věta z první části Jindřicha IV.). Číšník neváhal a donesl herci jeho obvyklý nápoj – Champagne. Postupem času se v berlínských kruzích stal sekt výrazem pro šumivé víno a zbytek je historie. Alespoň taková je jedna z legend o tom, kde se vlastně vzal výraz sekt pro šumivá vína v Německu či Rakousku a vlastně i u nás. Jak dobře víte, tak šumivá vína mám velmi rád rád, a snažím se pozornost věnovat právě i těm z Německa. Kde jsou všemožné šumivky populární možná víc než čekáte!

Pet-nat od Němečka a další od Zlatého rohu

Před pár týdny jsem si dost užil ochutnávku mladých vín ročníku 2021 z Vinařství Němeček (web) z Března u Chomutova. Ročník přinesl báječné vyšší kyseliny (z mého pohledu zase česká vína jak mají být!) a v kombinaci občas s nějakým tím cukrem to všechno krásně fungovalo. Až tak, že jsem si i já pořídil vína označená jako polosuchá! :-) Vyloženě výtečný a v „německém stylu“ byl Hibernal, opravdu parádní záležitost a asi můj favorit z nabídky tohoto roku. Zábavný byl i suchý a hoooodně přísný Sauvignon a nečekaně mne oslovilo i polosladké líbivější voňavé Cuvée Vyhlídka kombinující Donauriesling s nějakým tím Tramínem, Hibernalem a Kernerem. Dost se jim daří s odrůdou Kerner, v jednadvacítce je to krásně postavená šťavnatá záležitost. Odrůdu už opakovaně připravili i jako šumivku. O víkendu jsem otevřel Pet Nat Kerner 2021. Ten nejdříve kvasí v nerezu a pak dokváší v lahvi pod korunkou. V aktuální podobně je to víno docela voňavé, malvice hlavně do jablka a florální linka, decentně šumivé, krémovější a vlastně docela uhlazené, tichá verze mi přišla s vyššími kyselinami. Přístupná fajn záležitost.

Degustace a ochutnávkové sety sherry

Docela pravidelně dostávám dotaz na téma, zda nemám k dispozici nějaké sherry na ochutnání či jestli zase neuspořádám ochutnávku. Pravda, jde stále o tu stejnou malou skupinku vinných nadšenců, takže zájem o tahle skvělá vína nejspíš trochu přeceňuji, ale přesto… :-) Rozhodl jsem se připravit edukační degustaci klasicky s průřezem celým regionem a tamními styly, pravděpodobně později v červnu, od poslední akce to bude zas o trochu bohatší o styl vín i nové informace o velkých změnách co se v oblasti ději. Protože degustace je hezká věc ale pro dost omezený počet lidí a navíc ji asi zvládnu jen v Praze (i když…), rozjel jsem zároveň možnost dodat degustační balíčky pro vaše domácí potěšení a/nebo kdybyste chtěli uspořádat degustaci sami pro své přátele. K degustaci i balíčkům připravím, respektive aktualizuji, své výukové materiály a asi i natočím nějaké to video se zdravicí a základními informacemi ;-)

Parádní Müller-Thurgau a slušný Juhfark

Loni jsem se tu dost rozepsal o odrůdě Sylvánské zelené nad dvěma skvělými kousky od Weingut Horst Sauer (web) z Eschendorfu v německé oblasti Franky. Letos jsem si od vinařství skrze pana Skleničku pořídil malý degustační set vín z ročníku 2021, který to zatím vypadá bude dost vyhovovat mé deviantní touze po výrazných kyselinách :-) Propíjet se krabicí jsem začal lahví z kategorie VDP.Ortswein, konkrétně to byl Escherndorfer Müller-Thurgau trocken 2021, tedy víno vesnické ač původ by měl být hlavně z Erste Lage Escherndorfer Fürstenberg. Čistě nerez, pár měsíců na jemných kalech s trochou batonáže, lahvováno do klasického „kozího měchu“ se šroubovým uzávěrem. Analyticky (i po těch letech mne stále na degustacích překvapuje, kolik hostů tahle čísla od vinařů vyžaduje a cítí se trochu ublíženě, pokud nejsou k dispozici ideálně rovnou na seznamu vzorků) je tam 11.5 % alkoholu, 6.1 g/l kyselin a 4.3 g/l zbytkového cukru, ale osobně bych asi tipoval cukru méně a kyselin více. Světlejší, zelenkavá barva. Čerstvá, živá, energická vůně, zelené jablko a lehká listnatost a decentní dotyk citrusů. Suché, lehčí a štíhlejší, s krásnou kyselinou a osvěžující parádní pitelností, ovocnost opět do jablka a trochu citrusů, velmi dobrá délka. Tohle mne baví moc a krásná ukázka (viz i starší video ;-), že tahle odrůda za pozornost stojí!

Spotřeba vína , vinné expozice, herbicidy, regály

Poprvé za čtyři roky se opět zvedla spotřeba vína a celosvětově dosáhla 236 milionů hektolitrů (ekvivalent 31.47 miliard klasických sedmiček), rok 2021 také přinesl historicky nejvyšší množství exportovaného vína – 111.6 milionů hektolitrů. Ale v aktuálních statistikách OIV jsou i další zajímavé údaje. Spotřeba stoupla i v USA a ti si tak upevnili pozici největšího konzumenta s 33.1 miliony hektolitrů. Což je ovšem neřadí ani do první desítky zemí s největší spotřebou na hlavu, jsou na místě šestnáctém a i my jsme o tři příčky „lepší“! Na bedně nejsou překvapivě tři evropští premianti v objemu produkce. Pravda, o druhé a třetí místo se neustále přetahují Itálie s Francií, ale Španělsko je na tom podobně jako my (23 až 24 litrů na osobu) a žebříčku jasně vévodí Portugalsko s téměř 52 litry na osobu! Z tohoto pořadí jsou vyřazeny Vatikán či Lucembursko vzhledem k malé velikosti, jejich čísla jsou masivně zkreslena. Mimochodem docela zajímavý je jeden z významných důvodů propadu spotřeby v posledních letech a to je dramatický pokles zájmu Číny. Pokud někdo na tamní trh sázel, a boom předvídal leckdo, šeredně se zklamal. Vypadá to, že Čína se vína nabažila, spotřeba vytrvale a dlouhodobě stoupala až do roku 2017 a od té chvíle stále a mnohem rychleji klesá, už spadla v podstatě na polovinu vrcholu (aktuálně 10.5 milionů hektolitrů) a stav z roku 2000.