Táborské Bottled Alive potřetí

Co se stane, když přijdou na festival živých vín vystavovat své vzorky i chemik a muzeolog? Inu skončí to tak, že mají úplně jiný přístup k vhodnému počtu šarží v nabídce :-) Jeden preferuje různá vína spojit v jednu ideální směs (i když ve sklepě vás nechá ochutnat je zvlášť), druhý naopak oštítkovává každé vyprodukované víno, i kdyby ho byl jen demižon, hezky zvlášť. U obou lze ovšem nalézt parádní kousky a dozvědět se kupu zajímavých informací. I takový byl festival Bottled Alive v Táboře, již třetí ročník setkání producentů živých/naturálních/etc. vín, který si postupně získává stále větší popularitu a láká čím dál početnější skupiny návštěvníků ze zahraničí (kteří, alespoň soudě dle sociálních sítí, nešetří nadšenými reakcemi). Organizátor, Honza Čulík z táborského bistra Thir, je kamarád a společně s ním pořádám párty uskupení Družstvo, což asi většina z vás ví. Věřím ale, že mne to v posouzení celé akce nijak významně neovlivňuje. V současné podobě považuji Bottled Alive za vůbec nejlepší možnost, jak se seznámit s vývojem vinného naturálna v České Republice a na Slovensku, na přehlídce chyběl málokdo. A zároveň způsob, jak si domácí vína srovnat s několika zajímavými jmény z Rakouska, Maďarska, Slovinska, Srbska i odjinud. Výtečná uvolněná atmosféra a dobrá nálada zážitku jen přidávají.

Gerard Basset, víno z Dorne, rok travky a měď

Vinný svět zasáhla smutná zpráva. Přes chemoterapii a radikální operaci nakonec na rakovinu jícne zemřel Gerard Basset, světově jeden z vůbec největších znalců vína a someliérů. Držitel Řádu britského impéria, Decanter Man of the Year 2013, čestný prezident WSET… za svůj život posbíral kvanta titulů. Mimo jiné byl unikátně jak Master of Wine tak i Master Sommelier. Původně se učil na kuchaře, ale přešel do světa vína a dobře udělal. V roce 2010 zvítězil na World Sommelier Championship a stal se nejlepším someliérem světa. Byl učitelem a inspirací spousty dalších výrazných osobností v oboru, měl i obrovský vliv na mnohé vinaře. V průběhu neúspěšného léčení sepsal své memoáry, který budou doufejme vydány díky crowdfunding kampani.

Dva ryzlinky od Corvers Kauter

I v novém roce je třeba dostatečně doplňovat zásoby kyselin díky ryzlinkům :-) A začneme lahví Weingut Dr. Corvers Kauter 2015 Rüdesheimer Berg Roseneck Riesling Kabinett trocken. Takže jsme v Rheingau, s vinicemi v bio a v tomto případě fakt výtečnou polohou, se suchou podobou ryzlinku. Láhev klasika pistole, šroubový uzávěr. Citronová žlutá barva. Stále čerstvá, živá vůně, s linkou citrusů a citronové kůry ale výrazněji o jiných věcech než jen ovocnost, s mineralitou a decentním dotykem petroleje, velmi sympatická. Suché, štíhlejší v chuti ale má to jistou váhu a koncentraci, na úvod až přísné s výraznou kyselinou, ale postupně nahrazené opět citrusovostí, mineralitou, jen jemným dotykem sladkosti. Čerstvé, svěží, delší, krásný ryzlink tak jak ho mám rád. Který navíc bude ještě zrát do krásy. Baví hodně, tenhle styl ryzlinku opravdu můžu. Dováží Vinonaut, ale trochu se bojím, že tohle už bude nějakou dobu pryč. Tak holt nový ročník :-)

Svérázná červená směs a Schiava od Manincoru

V pondělí pořádal VinoDoc zajímavou ochutnávku vín z Jižního Tyrolska, zásadní roli tam hrála produkce vinařství Manincor (viz starší článek s detaily). Bohužel jsem nemohl dorazit, ale alespoň jsem doma otevřel dvě lahve. Vigneti delle Dolomiti Rosso „Cassiano“ 2016 je tak trošku úlet. Tedy minimálně odrůdově, pokud jde o tuhle oblast. Merlot 42 %, Cabernet Franc 35 %, Syrah 8 %, Petit Verdot 6 %, Cabernet Sauvignon 5 % a úplně mimózně i 4 %Tempranillo, vše selekce hroznů z jejich top poloh. Spontánní fermentace jednotlivých poloh zvlášť v dřevěných kádích, macerace tak tři týdny, zrání rok a půl v barrique sudech z třetiny nových. Lahvováno do těžší burgundské lahve s erbem ve skle, silná kovová záklopka a aglomerovaný DIAM30 korek. Docela tmavá barva. Hlubší ve vůni, poměrně výrazné, s ovocností tmavších peckovin, znatelná linka dřeva, koření připomínající lékořici a kmín. Intenzivní, zrale ovocné v chuti, pěkně postavené, strukturované, znatelné ale jemnější třísloviny, dobrá délka. Už teď docela přístupné, ale bude tomu slušet ještě nějaký ten rok zrání. Manincor je někdy takový trochu „schematický“ a tady jsem se bál, že víno bude (s přimhouřením očí) zaměnitelná „Bordeaux variace“, ale má to svůj vlastní a rozhodně ne nezajímavý charakter. O kvalitách svědčí i to, že původní plán nechat si sklenku na test další den nevyšel, vypili jsme to celé hned první…

Vyzrálá Cava a svérázné Prosecco

Dnes se zase mrkneme na nějaké nové bublinky. A začneme ve Španělsku, oblasti Penedès, s Bertha (web) S. XXI Gran Cava Reserva Brut Nature 2007. Podnik vznikl v roce 1989 (a ze začátku fungoval pod jménem Josep Torres Sibill), ještě nedávno sídlil v Sant Sadurní d’Anoia, poté se kousek přestěhovali do nového vinařství obklopeného vinicemi v Subirats. Měl jsem od nich různé kousky a jde o solidní pití za ještě přijatelný peníz, ale srdce mi u toho většinou nijak rychleji nebušilo. Siglio XXI je jejich vlajkovou lodí, odrůdově Macabeu 40 %, Xarel·lo 40 %, Parellada 5 % a k tomu i Chardonnay 15 %. Žádné dřevo, nějaká ta studená macerace před alkoholickou fermentací, minimální síření, zrání na kalech 60 měsíců. Tedy… vzhledem k postupnému odstřelování (ručnímu, stejně jako setřásání kalů a etiketování) to může být i mnohem více, moje láhev byla odstřelena 5/2018 a tudíž zrála přes deset let!

Someliéři doporučují #1

Jak doufám všichni víte, tak tenhle web je „one man show“, všechny příspěvky a hodnocení a názory jsou čistě moje. To není jako když někde vidíte bodové hodnocení označené Robert Parker :-) Ten ve svém The Wine Advocate již od roku 2001 postupně přidával mnoho dalších hodnotitelů specializovaných na různé oblasti a před několika lety samotný časopis prodal, drtivé množství všech těch 90+ bodů co vidíte se zkratkou RP v časopisech či coby nálepku přímo na lahvi tudíž pochází od autorů jako jsou Luis Gutiérrez, Lisa Perrotti-Brown MW či Monica Larner, dříve býval zásadní Antonio Galloni (ten má ale už vlastní projekt). To jsem ovšem zbytečně odbočil… Je mi jasné, že funguji v nějaké bublině, mám specifický vkus i názory, se kterými rozhodně nemusí souhlasit každý. Osobní názor a v letech se možná vyvíjející ale jasný vkus na vína, na který se lze vlastními ochutnávkami kalibrovat a vědět, co od „je to na mne moc/málo kyselé“ nebo „je tam příliš dřeva“ očekávat, je myslím hlavní kouzlo podobných samostatných nezávislých projektů oproti kompilaci bodování celé komise či materiálům, které musí projít přes filtr redakce :-)

Tři charakterní Barbery od Rocco di Carpeneto

Dnes se mrkneme na tři kousky čistě z odrůdy Barbera, její rázovitá pojetí a vína která rozhodně nebudou pro každého, ale mají své specifické kouzlo. Jsme ve vinařství Rocco di Carpeneto (web) z kopců Alto Monferrato, o vinařství i leckterých vínech už jsem tu psal, včetně vysvětlení zajímavých názvů. Ruční práce, certifikované bio (a na vinicích jen měď a síra), fermentace spontánní, často delší macerace (až dva měsíce), minimální (jednotky či nízké desítky mg/l) nebo žádné síření, bez filtrace a čiření, sudy různých velikostí (od malých barrique po 15 hl dubové, trocha akátu), sem tam nezakopaná terakotová amfora ale i betonové tanky a nerez pro fermentaci, vinařství v několika patrech a co jde čistě gravitačně, přírodní systém čištění odpadové vody… :-)

Mladé blatnické vinařství Berthy

Je tomu už pár týdnů, co jsem měl možnost prochutnat produkci Vinařství Berthy (web). Jde o vinařství nové a teprve se usazující na trhu. Za víny stojí Albert Vyoral, ještě čtyři roky spolehlivě v kategorii vinařů do třicítky, takže jde o vinařství mladé i v tomto ohledu. Sídlí a vinice mají v Blatnice pod Svatým Antonínkem, na tratích jako Stará hora, Floriánky či Plachty. Vedou je čistě, bez systémové chemie. I ve sklepě pracují takto – spontánní fermentace, zrání v sudech (dub a akát různých velikostí, od Fryzelky a Stockingera i francouzských bednářství François Frères a Demptos), síření omezené a jen při lahvování, u bílých hrubá filtrace. Vína jsou uložena v protáhlých štíhlých lahvích, uzavřena korkem nebo šroubovým uzávěrem, s vinětou která myslím pozornost zaujme. S vinařem jsem se bavil a říkal, že inspirací změnit životní cestu a vrhnout se na vinaření mu bylo i čtení tohoto blogu, což mne samozřejmě potěšilo a zároveň vyvolalo trochu úzkost – co když se mi ta vína nebudou vůbec líbit? :-)

Vinná novoroční předsevzetí

Dáváte si novoroční předsevzetí? Začnete běhat / plavat? Budete jíst zdravěji? Více číst? Nenechávat věci na poslední chvíli? Přiznám se, že já už na ně povětšinou rezignoval, stejně se je málokdy podaří dodržet a akorát je kvůli tomu člověk na sebe naštvaný :-) Přesto… dovolím si zde alespoň pár svých osobních plánů do následujících měsíců, těch týkajících se vína. Klidně jim můžeme říkat předsevzetí a třeba bude některé inspirací i pro vás. Nebo máte vlastní? Podělte se!

Dvakrát bio cava od Llopart

Na oslavu narozenin J.R.R. Tolkiena (ano, mám více úchylek než jen psaní o víně, třeba už 17 let organizuji setkání několika stovek příznivců Tolkienova díla a další mne čeká tento víkend, takže volného času není zrovna nazbyt) jsem otevřel Microcosmos Cava Brut Nature Rosé od vinařství Llopart. Psal jsem tu o nich už dříve, jde o výtečného rodinného producenta s velkou historií, s vinicemi v certifikovaném bio režimu a hodně zajímavou nabídkou vín. Microcosmos je 85 % Pinot noir a 15 % Monastrell, samozřejmě z jejich vlastních výše položených vinic Can Llopart de Subirats. Sběr ruční, na kalech obvykle 24 měsíců. Zde šlo o ročník 2015 odstřelený docela čerstvě, v říjnu 2018, bez dozáže. Malinová barva, jemnější vytrvalé perlení malých bublinek. Čerstvá, příjemná vůně, především drobné červené plody, minerální linka, lehce toastové. Suché, čerstvé, s bezvadnou kyselinou a energií, vyvážené, opět především červené ovoce, dobrá délka, lehce nahořklý závěr lákající k dalšímu doušku, bezva pitelnost. Fajn cava, byť se přiznám, že při cenovce okolo 17€ jsem možná čekal o trochu víc.