pátek 28. února 2014

Španělský sud z čínského dubu s vůní slaniny

dub_mongolskyTen sud nebyl dubový, že?“ či „Není tam část amerického dřeva?“, oblíbené to poznámky při ochutnávkách vín, kdy se degustátor snaží oslnit vinaře svou schopností odhadnout, jaké že dřevo bylo použito ke školení vína. Jeden vinař mi kdysi řekl, že chce, aby v jeho vínech „bylo poznat, odkud jsou hrozny, ne kde rostl les“, a měl samozřejmě pravdu. Přesto je ve slepé degustaci typický projev amerického sudu v jinak starosvětském víně vodítkem, které vás navede do Riojy, a podobných „triků“ je kupa. Ale ve slepých degustacích bude hůř! V minulosti populární ořech už příliš často neuvidíte (neucítíte), ale rozhodně nevymizel. Takový akát slaví docela renesanci a to nejen v Evropě, docela se prosazuje v USA. Třeba v Japonsku můžete narazit na cedr, dříve se používala i na víno jedle a borovice, ve větší míře pak modřín, který dnes najdete už jen výjimečně (třeba v oxidativním švýcarském Le Glacier). A pak je tu dub. Francouzský, americký, ruský, maďarský, rumunský či rakouský, to všechno už je dnes běžné. U nás i dub valašský, z Bílých Karpat :-) A začíná se dovážet dub z Číny, používá se ve větším ve Španělsku a začíná v Bordeaux, v údolí Napa či v Itálii, bavíme se už o stovkách tisíc sudů.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. února 2014

Schilcher Sekt, směska ze Somló a kaly ze Ságu

srdickaMám kousek od bydliště takový vtipný obchod hlavně s drůbeží, jehož specialitou je výloha a dveře komplet polepené ručně dělanými propagačními materiály. Na fotce vlevo můžete vidět něco z toho, co si obchod připravil na Valentýna. Srdíčková polévka mi tedy přijde jako mnohem lepší nápad, než různé jiné nesmysly v obchodech nabízené. Ten večer jsme ale nijak speciálně neslavili, bez jakékoliv souvislosti ovšem padla láhev růžových bublin. Což je typ vína, které rád otevřu i kdykoliv jindy. Šlo o Schilcher Sekt Brut z vinařství Langmann vlg. Lex.

Zobraz celý článek...

středa 26. února 2014

Nabušené Carménère

errazuriz_carmenere_max_reserva_2010V odrůdách je někdy trochu bordel. Třeba takové Carménère, dnes svým způsobem vlajková loď Chile kde je ho s přehledem nejvíce, je odrůda prapůvodem z Bordeaux. V části Itálie ji dokonce říkají Bordo a zároveň ji tam jde dodnes najít chybně vysázenou jako Cabernet Franc. V Chile si ji zase masivně pletli s Merlotem a v Číně, kde je dnes s oblibou vysazována a nejspíše tam dorazila již na konci devatenáctého století, bývá nazývána Cabernet (s dovětkem Gernicht či Gernischt, případně čínský původ evokující Shelongzu :-). Každopádně světe div se, ale slávu Bordeaux pomáhalo budovat dříve Carménère, než dnes zásadní Cabernet Sauvignon, vymizelo až po fyloxerové nákaze a dnes je ho v regionu jen pár hektarů (najít jde třeba ve víně Clos Louie). Ovšem pozor, zásadní bordeauxská odrůda zvané v historických pramenech Carmenet, u které by svádělo spojit si ji právě s Carménère, je ve skutečnosti Cabernet Franc :-) Vzhledem k příbuzenskému vztahu těchto dvou odrůd, a ostatně i s Merlotem a Cabernetem Sauvignon (všichny mají Cabernet Franc za rodiče), se tím netřeba trápit. Důležitý je obsah lahve :o) Takže dneska jedno Chile…

Zobraz celý článek...

úterý 25. února 2014

Nepoužil jsi postřik? Do vězení s tebou!

Emmanuel GiboulotBurgundský vinař Emmanuel Giboulot, který připravuje vína z Côte de Beaune a Hautes Côtes de Nuits, měl včera slyšení u soudu v Dijonu a je si docela jist, že jeho argumenty budou vyslyšeny. Pokud aféru nesledujete, tak tomuhle biodynamikovi hrozí pokuta až 30 tisíc euro (a teoreticky i šest měsíců vězení) za to, že odmítl své keře postříkat insekticidy v obraně proti šíření fytoplazmy zlatého žloutnutí révy (Flavescence dorée), bakteriální nákaze šířené křískem révovým (Scaphoideus titanus), která způsobuje žloutnutí listí a následně může zapříčinit i smrt rostliny či výrazně omezit její produktivitu. Nákaza se šíří po Evropě, nejen ve Francii, každopádně v burgundském Côte-d'Or kvůli ní v roce 2012 museli vyklučit 12ha vinic. Někteří její nebezpečnost přirovnávají k fyloxeře, která už jednou evropské vinařství zdecimovala, a pro rok 2013 nařídili v Burgundsku povinnou preventivní aplikaci některých prostředků, i v místech kde zatím výskyt nebyl hlášen.

Zobraz celý článek...

pondělí 24. února 2014

Krása frankovek od Weningera

weninger_blaufrankisch_kalkofenMinulý týden dorazil do Veltlínu zástupce „uherského“ vinařství Weninger (web). Producent je to biodynamický a své síly momentálně upírá především k frankovce, z 50 hektarů jejich vinic v Rakousku a Maďarsku ji mají na téměř třech čtvrtinách. Vína jsou spontánně kvašena, s minimální sírou, připravována v dubových sudech (čím dál více především pětistovky), jasně terroirová a velmi často z jediné specifické vinice (fanoušci klasické hudby si mohou některé i poslechnout). Ochutnávka prezentovala nejen rozdíl frankovek připravených stejným způsobem z rozdílných podloží, ale i obecně jak tahle odrůda může být skvělá, když se s ní dobře zachází.

Zobraz celý článek...

pátek 21. února 2014

Kalorie ve víně aneb (ne)hubneme s veltlínem

vetlin-kcalJedním z výrazných trendů posledních let jsou vína s nižším obsahem alkoholu, jakoby zdravější. Chuť dost často pokulhává, hlavně u vyloženě nealko záležitostí, ale kupa lehčích vinných stylů, když to není nějaká zběsilá snaha dosáhnout tohohle projevu natruc přírodním podmínkám, mi opravdu hodně sedí. V obchodech se objevují australská „vína sklizená za studených nocí“ a jiné marketingové chytáky, osobně raději sáhnu po mladém veltlínu nebo třeba Vinho Verde. Součástí zdravého životního stylu je i hlídání kalorií, společnost už je prostě v tak bizarní vývojové fázi, že připlácíme za to, abychom dodali tělu méně energie :o) Ve Velké Británii teď aktivně řeší, jak s psaním obsahu kalorií na viněty. Třeba řetězec Sainsbury's  tento údaj bude psát na všechny své privátní značky, považuje to za důležitou informaci. Jiní obchodníci argumentují, že potenciální zdravotní přínos není nějak velký, pouhé číslo s počtem kalorií vůbec nehraje roli a důležitější je celková vyvážená strava a tak podobně. Jistě mají pravdu, ale především se bojí, že informace o kaloriích by mohla negativně ovlivnit prodeje :-) Kdysi jsem tu měl anketu na téma informací, které by měla viněta vína obsahovat, a zrovna počet kalorií nezajímal skoro nikoho. Přesto…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 20. února 2014

Jaroslav Springer v Blue Wagon

springer_rouciVčerejší večer byl v restauraci Blue Wagon zasvěcen odrůdě Pinot Noir. Pro vinařství Stapleton-Springer z Bořetic, s vinařem Jaroslavem Springerem osobně na degustaci přítomným, je odrůda zásadní a nejdůležitější. I v nových výsadbách, plánují k šestnácti současným hektarům (nově bio certifikovaným) přidat ještě čtyři, bude dominovat. Springer často odkazuje k Francii a klasickému burgundskému pinotu jako předobrazu tomu co dělá a dělat chce, dalo by se říct „Romanée-Conti, náš vzor“ :-) Velké Burgundsko to sice stále není, ale vína byla jinak dost fajn, na domácí půdě určitě jedna z červených špiček a s potenciálem projevem zaujmout vínomilce i mimo naši zemi.

Zobraz celý článek...

středa 19. února 2014

Víkendové Catarratto od Bartoliho

marco-de-bartoli-lucidoBěhem pobytu na Sicílii mi z tamních typických bílých odrůd v čisté podobě asi více sedělo Grillo než Catarratto, ale domů si nakonec odvezl odrůdu druhou jmenovanou (a kupu dalších věcí). Catarratto Bianco je odrůda velmi stará a ukazuje se, že nejspíš jednou ze zásadních původních v Itálii. Krom toho, že je rodičem právě odrůdě Grillo, tak ji má v rodokmenu Garganega a ta je zase rodičem mnoha jiných důležitých odrůd. Navíc je dnes Catarratto nejčastější odrůdou Sicílie a třetí v pořadí v Itálii jako takové (po Trebbiano Toscano na prvním a Sangiovese na druhém). Italové rozlišují mezi častějším Catarratto Comune a méně obvyklým, ale s potenciálem pro kvalitnější vína, Catarratto Lucido (je jakoby lesklejší, průhlednější, Comune má výraznější bílý povlak). Jde ale o klony téže odrůdy. Krom fortifikované marsaly, na kterou se Catarratto často používá, není jako jednoodrůdové suché nefortifikované víno vidět zas tak často. V několika DOC, kde je povoleno (třeba Erice, na fotce níže fotka právě od tohoto historického města čnícího vysoko na krajinou), je častěji ve směsi s něčím dalším. Velmi často je také destilováno a z moštu se velkém dělá koncentrát používaný k doslazování různě jinde po Evropě. Ale i to víno se dá najít :-)

Zobraz celý článek...

úterý 18. února 2014

Oranžové nebe na zemi a Geranium

Tschida-Himmel-auf-Erden-II-Maische-Vergoren-2010S tímhle vínem jsem se poprvé setkal v restauraci v Kodani, přišlo jako druhé v rámci párování k jednotlivým chodům a nadchlo mne i manželku. Až tak, že jsme si nechali říct dovozce a rovnou z oběda vyrazili koupit další láhev domů. Kousek od nás sedící hosté, dva muži a očividně do vína trochu nadšenci (nechali si vzorky nosit naslepo a hádali, co že to asi je), jej označili za nepitelné a dostali místo něj jiný vzorek. Prostě charakterní a svérázná záležitost. Stojí za ní Christian Tschida (web) z rakouského Illmitzu a víno je to zajímavé hned z několika důvodů. Jde o prosté rakouské zemské víno, ovšem z hroznů vypěstovaných v bio režimu a z odrůdy Scheurebe aka Sämling 88. V oblasti z ní vznikají hlavně efektní sladká vína, tohle je ovšem naprosto suché, navíc s nízkým alkoholem pouhých 11.5 %. No a taky školeno čtyři měsíce na slupkách, bez síry, podle všeho v amfoře. Takový detail… :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 17. února 2014

Rudá posedlost

vlajkaMinulý týden mi dorazila tisková zpráva od Templářských sklepů Čejkovice, ve které se praví mimo jiné toto: „Kvalitou svých vín zaujali a přesvědčili čínské odběratele. Dojednali s nimi export tří kontejnerů po 13 000 lahvích vína. Jedná se tak o zatím největší vývoz moravských vín do Číny. O dalších dodávkách se jedná.“ Zhruba ve stejné době jsem sledoval dokumentární film Red Obsession, který se zabývá především víny z Bordeaux a v současné ekonomické realitě se tedy nutně z velké části věnuje Číně, takže jsem se musel usmívat. Čína se nedávno stala největším konzumentem vína na planetě, pravda rozhodně ne díky spotřebě na hlavu ale díky počtu obyvatel, a potenciál je zde samozřejmě obrovský. Za chvilku nebude dost vína, aby čínskou žízeň ukojilo (a tak si ho vyrobí sami).

Zobraz celý článek...

pátek 14. února 2014

Anonymní tramín z výprodeje

traminVe středu byl ve Veltlínu výprodej, různé zbytky ze skladu, náhodné objevy, relikty minulosti, prostě inventura. Nechal jsem tam přes dva a půl tisíce, ale alespoň přinesl domů postarší ročník bezva Chianti a láhev šampaňského, takže mne manželka nezlynčovala. Nejlevnější, jen 49 kaček stála, byla vína bez vinět, případně s nějakou vinětou dočasnou, různé těžko identifikovatelné lahve a tak. Třeba vertikála 3-4 ročníků jakéhosi furmintu se tam našla. Nebo rýňák od Oty Ševčíka (mám!). Případně láhev s lakonickým nápisem tramín a to je vše. No koupil jsem (a doufal, že to bude zapomenutá oranžová Ryvola) a včera otevřel. Zajímavá věc, jak je o něco méně zábavné víno pít, nezávisle na kvalitě, když nevíte co to je a není vlastně šance to zjistit. Věnoval jsem tomu menší pozornost, když to bylo nezařaditelné, než v momentě, kdy mi Dlouhan na twitteru prozradil, co jsem si vlastně odnesl :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 13. února 2014

Šedobílý pinot Jakuba Nováka a bílý Languedoc

jakub_novak-sedobily-pinotJakub Novák, mladý „autentista“ ze Znojma, pokročil v označování lahví a konečně nebudu muset používat klíč „tečka na korku fixou, tečka propiskou, bez tečky“, který v kombinaci s barvou vína sice dával dostatek kombinací, ale příliš intuitivní nebyl (možná je takhle ovšem označoval až Marko Jelič, přes kterého jsem je v Praze kupoval). Teď už má viněty a alespoň z mého pohledu jde na domácím písečku o opravdu kvalitní počin! V pondělí jsem jedno Jakubovo víno měl naslepo (na akci přinesl Bogdan Trojak, jehož Veltlín už má Jakuba v sortimentu), v konkurenci velmi zajímavých lahví z celé Evropy, a rozhodně nepropadl. Konkrétně šlo o Šedobílý pinot 2012, směs Rulandského šedého a bílého školenou na kalech ve dřevě (dubové sudy).

Zobraz celý článek...

středa 12. února 2014

Sauvignon, Pálava a tři moravském cabernety

lahofer_sauvignon_2012Minulý pátek jsem se zúčastnil setkání za účelem výběru 9 vinařství do užšího hodnocení soutěže o titul Vinařství roku 2013 pořádané Svazem vinařů České republiky. Taková návštěva jámy lvové to byla, ale nakonec celkem příjemná :-) Nikde veřejně a oficiálně jsem zatím výsledky neviděl, takže je raději nebudu prozrazovat. Ale vybrat favorita v kategorii malé (do 50 tisíc litrů), střední (50-250k) a velké (nad 250k) vinařství jsem nakonec neměl problém, zvolit v každé kategorii hned tři už drobátko ano. Nevybíralo se z celého trhu, ale jen z přihlášených a s účastí v soutěži/anketě souhlasících vinařství, jinak by to samozřejmě bylo mnohem snazší. Vůbec statut soutěže stojí za přečtení. V rámci občerstvení šlo ochutnat výběr moravských vín, především (ale nejen) od účastníků soutěže. Projel jsem většinu, k pár z nich se podělím o poznámky. Omluvte sníženou kvalitu fotek jen z telefonu.

Zobraz celý článek...

úterý 11. února 2014

Špatný ročník, výzva odborné veřejnosti, nároky na pěstování v Burgundsku

houbyMilovníci Bordeaux asi už tuší, že ročník 2013 nebude… ideální. V základních levných lahvích se nejspíše objeví kvanta deklasovaných hroznů i velmi slavných producentů, některá château udělají vína velmi málo a jiná ročník přeskočí úplně. I zásadní jména bordeauxského trhu nemluví o tradičním ročníku století, ano o ročníku „komplikovaném“, ale spíše o nejhorším za nejméně posledních dvacet let. A to i v kontextu neustále vylepšovaných hypermoderních technologií, kterými možná něco zachránit šlo. Jen ti nejbohatší mají šanci se s tím nějak srovnat, případně si dovolit víno nepřipravit. A všichni ti, co se slzou v oku vzpomínají na Bordeaux dávné minulosti, s nižším alkoholem a vysokými kyselinami, dostanou co si přejí. Z Château Haut-Brion se ozývá, že vlastně „pršelo od konce sklizně 2012“, Stéphane Derenoncourt mluví u vína o ročníku strašlivém, ovšem „skvělém ročníku pro houby“. Ročník na houby tak dostává ten správný rozměr :-) Vinaři doufají v zázrak letos a možnost do třináctek přidat pár procent kvalitnější produkce. Holt příroda je stále mocná a na téma ročníků se ve svém tradičním sloupku rozepsal Andrew Jefford, krom citací výše je tam kupa dalších zajímavostí.

Zobraz celý článek...

pondělí 10. února 2014

Alpy, káva a dvojka Virginie

Virginie-de-Valandraud-2008Pokaždé, když do degustačních poznámek píšu „káva“, říkám si, že vínomilci snad tuší o čem je řeč. Protože nadšencům do kafe to musí přijít úsměvné. Káva ve smyslu turek z jihlavanky, nebo snad čerstvě namletá terroirová arabica odrůdy Geisha od malého pěstitele ze západu kolumbijských And? :-) Když jsem o víkendu poprvé nalil do sklenky Virginie de Valandraud 2008 a přivoněl, tak první reakce byla, že s tím nejspíš zaskočím do Můj šálek kávy a nechám odborníky vůni zhruba zařadit. Prostě kávová bomba a kupa vypálených dubových sudů.

Zobraz celý článek...

pátek 7. února 2014

Frankovka ze Strekova a fajn morávka

Frankovka-modra-2011-Natur-Wine-Štefan-KasnyíkNedávno jsem korku (resp. plastového špuntu, tuhle volbu přiznám-se příliš nechápu) zbavil další láhev ze Strekova. Konkrétně hrozno pocházelo Údolie Márie a byla to Frankovka modrá 2011 z vinařství Natur Wine Štefan Kasnyík. O vinařství jsem tu už psal, i na tuto konkrétní láhev došlo, ale už je to přes rok a opakování je matka moudrosti, v tomto případě jsem opakoval více než rád. Tmavší granátová barva. Čerstvá, svěží ovocitá vůně, peckoviny, švestka a višeň, decentní kořenitost, lehce zákvas na slivovici, něco dřeva, sympatická, příjemná, lákající k napití. Všeho tak akorát, elegantní. Suchá, krásně ovocná šťavnatá chuť s páteří kyseliny, působí lehce ale přitom je tam toho hodně, fajn délka, něco tříslovin ale spíše uhlazenější, bezchybná snadná pitelnost a přitom nabízí mnoho ke zkoumání na celý večer. Krása, jasný X faktor a červené, které mne bavilo v poslední době skoro nejvíc z toho, co jsem pil. V otevřené lahvi šlo po pravdě celkem rychle dolů a druhý den už byl vliv vzduchu hodně znatelný, úvodních několik hodin ale nemělo chybu :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 6. února 2014

Naturální bubliny a velké bílé

Christophe-Mignon-Brut-NatureDnes pokračuji v pozitivních vinných zážitcích. V rámci malé oslavy jsme včera otevřeli láhev Champagne Christophe Mignon, vinařství obdělávajícího něco přes šest hektarů ve třiceti různých polohách (které fermentují separátně a tichá vína z nich jsou udržována na kalech zhruba půl roku) u obcí Le Breuil a Festigny. Konkrétně šlo o neročníkový Brut Nature degoržovaný 26. února 2013. Jedná se o víno úplně bez dozáže, směs 50:50 dvou různých sklizní, v lahvi na kalech dva roky, minimální síra. A to všechno jako bonus za pomocí „alternativních“ metod, nemají žádnou oficiální bio(dynamickou) certifikaci, ale ve vinicích metody biodynamice blízké používají a k tomu i leccos dalšího. Vína jsou připravována s ohledem na lunární kalendář, i viněta tomu odpovídá. Jako bonus je vinař považován za specialistu na Pinot Meunier a hodnocené víno je Blanc de Noirs na PM postavený kompletně, bez přídavku dalších odrůd :-)

Zobraz celý článek...

středa 5. února 2014

O uměřenosti s výtečným Gavi

La-Raia-Gavi-2012Někdy mám pocit, že v mnoha moderních vínech chybí… uměřenost. Víc, dál, voňavěji, intenzivněji, tak nějak hlučněji, jen ať párty jede. Teda není to problém jen vín, že jo, kinematografie by mohla mluvit a na „neomezený“ rozpočet a přebujelost dojela, alespoň pro mne, třeba filmová adaptace Hobita. Ale to je téma na jiný web, zpět k vínu. Koncentrace a voňavost se na nás valí ze všech stran a pak, když dostanete v nějakém degustačním setu třeba přirozené suché jemnější sylvánské nebo neuburské, tak v té záplavě nabušenců „pár gramů cukru se schová a dle pravidel je to oficiálně stále suché“, vín intenzivně ovocných, alkoholických a hutných, působí zaraženě a nevýrazně. Doma a v klidu podobná vína přinesou často větší potěšení, byť i tam vyžadují něco pozornosti, zatímco tu modernu jde hltat a smát se u toho při nejlepších scénkách z Top Gearu. Netvrdím, že jsou tahle vína lepší než přímočaře přístupné kousky, jen přinášejí trochu jiný styl potěšení, prostě (trochu nepřesně a není nutno dávat všechny ty případy, kdy neplatí) jako rozdíl mezi knížkou a filmovou adaptací. Dnešní víno nebude ani z jedné z výše zmíněných odrůd, půjde o čistě italskou záležitost jménem Cortese, známější možná spíše díky apelaci Gavi.

Zobraz celý článek...

úterý 4. února 2014

Pohoda s lahví červené burgundy

Mercurey-1er-Cru-Les-Ruelles“2005-Chateau-de-ChamireyPo úvodním vyčerpávajícím článku včera přecházím na týden pozitivních zážitků s víny všech možných cenových kategorií a míst původu :-) Kupříkladu o víkendu jsem dostal chuť sáhnout do „archivu“, vylovit nějakou láhev co tam leží už několik let a klidně už mohla být vypita. Volba padla na Mercurey 1er Cru „Les Ruelles“ 2005 z Château de Chamirey (web, dovozce AdVivum). Pořizoval jsem toto víno po degustaci asi před šesti lety, za zhruba tisícovku a ještě v mladé nevycválané podobě, takže mne tenkrát muselo opravdu zasáhnout! U podobných lahví se mi stává, a není to výjimečná záležitost, že teď tak nějak netuším, co mne vzhledem k současnému projevu vína vlastně přesvědčilo ho tenkrát koupit a proč jsem ho skladoval tak dlouho (resp. tuším v případě, že šlo o nákup po ochutnání a psal jsem o tom na blog, užitečná věc…). Ale tady pochybností nebylo. Les Ruelles je zajímavá monopolní (pouze jedním vinařstvím obdělávaná) poloha s rudou na železo bohatou svrchní jílovou vrstvou a vápencovým podložím, ročník skvělý a víno připraveno s ohledem na rozumné vyzrání v lahvi (fermentace v otevřených tancích, školení kompletně ve dřevě se zhruba třetinou sudů nových). Vinař naznačuje potenciál 5 až 8 let, takže čas odstranit korek rozhodně nadešel!

Zobraz celý článek...

pondělí 3. února 2014

Víno na dotek, víno daleko ideálu

vino_na_dotek1V červenci loňského roku jsem napsal relativně obsáhlý článek k nové vinné aplikaci Vinařského fondu (ve spolupráci se Svazem vinařů) pro mobilní telefony, Víno na dotek. Dal jsem si s ním dost práce, zatáhl do toho další lidi, vytvořil text nejen jako prostou kritiku, ale se záměrem jasně nasměrovat zodpovědné osoby jak by šla aplikace vylepšit. Článek byl od počátku vytvářen pro odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Vinařský obzor, ale tak nějak… se na jeho stránkách neobjevil. Nebudu zabíhat do detailů, ale v redakci způsobil mírné pozdvižení a čekalo mne několik telefonátů. Nakonec jsem se Svazem vinařů dohodl na „době hájení“ do konce léta, během které ty hlavní problémy z různých důvodů poněkud předčasně spuštěného projektu opraví. Získal jsem kontakt na firmu za softwarem stojící, která mi ústy ředitele divize CCV eGovernment velmi poděkovala za cennou zpětnou vazbu a nabídla mi možnost rozšířit řady testerů. „Ztracený“ čas na celé téhle záležitosti jsem nijak neřešil, jsem zvyklý na blog psát zdarma :o) Ale zrychleme to. Máme tu konec ledna. I přes celý „tým realizátorů aplikace“ je produkt stále daleko od ideálu a doba hájení uplynula násobně. Jde o peníze, a jak zjistíte dále tak nemalé, všech vinařů a potažmo i jejich zákazníků. Níže najdete původní text pro VO, současný doplňující komentář a vyjádření stran stojících za aplikací. Opět jde poznámky brát jako tipy co zlepšit, aby aplikace dávala smysl a plnila co nejlépe zamýšlený účel, a vlastně i upozornění na její existenci pro ty z vás, co ji dosud neobjevili.

Zobraz celý článek...