pátek 26. listopadu 2021

Zábavný Riesling a efektní Rosso di Montalcino

Prvním vínem, které jsem od vinařství Grüber Röschitz (web) z rakouského Weinviertelu vypil, byl základní Riesling 2018. Mladí sourozenci Maria, Ewald a Christian hospodaří na vinících mezi Röschnitzem a Roggendorfem, od roku 2013 v ekologickém režimu a dnes i s bio certifikací a biodynamickými postupy. Tohle víno pochází z výsadeb dvacet až třicet let starých, mošt po několikahodinové maceraci kvasí spontánně v nerezu a tamtéž, na jemných kalech, víno pár měsíců zraje. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Citronová barva. Ve vůni již trochu nazrálé, ovocnost do jablka a meruněk a trochu citrusů se lehce mísí s náznaky petroleje a medem. V chuti suché, docela lehkonohé, čisté, s moc pěknou kyselinou, ovocností kopírující vůni, decentním dotykem tříslovin a lehce meruňkovou peckou v slušně dlouhém dozvuku. Vyvážené, příjemné, zajímavé a moc dobře pitelné. Oslovilo mne dost a nalákalo vyzkoušet další jejich vína vyšších řad. K nám vozí JustWINE. Jo a fakt moc se mi líbí jejich viněty, vyloženě roztomilé :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 25. listopadu 2021

Německý Spätburgunder a Bolgheri Rosso

Pořídil jsem nedávno základní Spätburgunder 2019 z Weingut Meyer (Karl-Heinz a Andreas, web) z Pfalze, už jsem tu o nich psal v souvislosti s ryzlinky. Je to z několika různých tratí, fermentováno v nerezu a školeno ve starších barrique sudech. Láhev burgundská, šroubový uzávěr. Rubínová barva, nijak tmavé. Čerstvé a svěží ve vůni, trochu reduktivní a svědčí tomu rozdýchat. Aromatika do višní, trocha černého rybízu, čisté, ovocné, přímočařejší ale dost příjemné. Čisté, suché, středně plné s fajn kyselinou, výborná pitelnost, červená ovocnost, balanc, lehce mandlička ve středně dlouhém dozvuku. Nic složitého, ale hezky udělaný „jen tak“ Pinot Noir, odrůdový a sympatický, který mne těšilo popíjet celý večer. U nás u dovozce 1er Wines běžná cena po lahvi 269 Kč.

Zobraz celý článek...

středa 24. listopadu 2021

Efektní Timorasso od La Spinetta

Před nedávnem jsem se v článku pro Forbes zmiňoval o hodně zajímavé odrůdě Timorasso (ano, stále projevy deviantní snahy nutit mainstreamu okrajovější záležitosti), jejíž projev v apelaci Colli Tortonesi se někteří odvažují označovat za „bílé Barolo“ :-) S odrůdou mne seznámila vína ze sortimentu Víno pro Vás, jak Derthona od La Colombera tak Ronchetto od Poggio Paolo Giuseppe lze k ochutnání více než doporučit. Já teď ale doma otevřel kousek od La Spinetta (web), většího producenta slavného především díky Barbarescu a potažmo Barolu, víny s nosorožcem od Albrechta Dürera na vinětě a podobně důrazným mohutným stylem :-) Konkrétně to bylo Timorasso Colli Tortonesi Piccola Derthona 2019, což je vůbec první jejich ročník tohoto vína a rovnou ho mají nějakých 15 tisíc lahví. Odrůdově čisté Timorasso především od obcí Montemarzino, Montegioco a Monleale v nadmořské výšce 350 až 400 metrů, z ekologicky obdělávaných vinohradů. Polovina hroznů kryomacerace, spontánní kvašení v nerezu, zrání osm měsíců na kalech. Jde o „vstupní“ variantu označení Derthona, které se v rámci apelace Colli Tortonesi dohodli používat pro tamní vína odrůdy Timorasso.

Zobraz celý článek...

úterý 23. listopadu 2021

Extra Réserve Extra Brut od Palmeru

Před rokem jsem se zde rozepisoval o degustaci Champagne Palmer & Co. a teď konečně ochutnal (v relativně novém winebaru/restauraci Le Terroir, na jídelním i vinném lístku je tam spousta klasik) i Extra Réserve Extra Brut, což je o dva roky déle vyzrávaný základ, navíc s o něco menší dozáží, pouhých 3.4 g/l. Údaj se, společně s mnoha dalšími ohledně konkrétní šarže vína co pijete, dozvíte na webových stránkách vinařství po zadání Bottle ID, které najdete na zadní vinětě. Tenhle přístup, kdy „nematete zákazníky spoustu datumů a údajů“ (takhle některé domy argumentují, když se jich zeptáte, proč neuvádí datum odstřelu či dozáž), ale zároveň kdo chce má k dispozici vše potřebné, mi vyhovuje. Námi vypitá láhev byla naplněna 25/04/2013 a základem je tedy ročník 2012. K němu přišlo 39 % rezervních vín a vše kvasilo a zrálo na kalech do odstřelu dne 11/04/2019, tedy velmi solidních šest let. Což je pro základní řadu neročníkovek poměrně výjimečné. Odrůdově je víno 56 % Chardonnay, 25 % Pinot Noir a 19 % Meunier.

Zobraz celý článek...

pondělí 22. listopadu 2021

Výborné Prosecco a Riesling od Weinbachu

Vinařství Sommariva Palazzo Rosso (odkaz k červené půdě s vysokým obsahem železa a ostatně i barvě jejich budov) vzniklo v sedmdesátých letech, s několika hektary vinic v kopcích San Pietro di Feletto. V Benátsku rodina pěstovala hrozny různých odrůd už po generace, ale většinu prodávala, až Caterino Sommariva se s manželkou Urbanou rozhodl vsadit na Prosecco/Gleru a zakoupili vinice na svazích v oblasti Conegliano Valdobbiadene. Postupně se rozrostli až na dnešních zhruba 50 hektarů (30 ha ve Valdobbiadene, 20 ha Treviso) a dostali mezi tamní bublinovou špičku. Podnik dnes vede jejich dcera Cinzia a stále tedy zůstává rodinným. Ale stylově se nijak neodvrátila od toho, co vybudovali rodiče. Přidala modernější větší vinařství, ale základ v podobně ručního sběr hroznů z vinic vedených „čistěji“ (ale ne bio) a používání jednoho z původních klonů odrůdy Glera (není tak oblíbený, protože méně plodí, ale nabízí o něco strukturovanější projev a lepší kyseliny) zůstal. Nabízí různé styly, včetně hodně suchých terroirových kousků z jednotlivých vinic, ale já se mrknul na úplnou klasiku – Conegliano Valdobbiadene Prosecco Superiore Brut.

Zobraz celý článek...

pátek 19. listopadu 2021

Ganevat prodán, Bordeaux zelená, Michelin a Praha, Adele pije víno

Jean-François Ganevat, legenda Jury obdivovaná jak v kruzích příznivců naturálna i tak i mezi milovníky tamních tradičních špičkových vín, se rozhodl prodat jak vinařství, včetně veškerých vinic a skladových zásob a aktuálně školených a zrajících vín, tak i négocianstké podnikání. Kupcem je Alexander Pumpyanskiy, ve Švýcarsku žijící ruský podnikatel a syn ocelářského magnáta. Ten již vlastní Prieuré Saint-Jean de Bébian v Languedocu, které převedl na biodynamiku a celkově dost posunul. V případě Ganevata je ale cílem naopak s věcmi moc nehýbat, zůstávají i Jean-François a jeho sestra Anne. Do podniku se přijde učit a Ganevatovi pomáhat Jocelyn Broncard, enolog se zkušenostmi z Domaine Rolet a šéf jurské vinařské laboratoře. Důvodem prodeje jsou komplikované ročníky, nutnost investic do delšího vyzrávání vín (a problémy s kvašením a zráním některých ročníků, které prostě nejsou ještě připravené) a ostatně i komplikace s „následnictvím“ ve vinařství a celkově snížení tlaku, který na Ganevata v posledních letech byl. S Pumpyanskiym si prý lidsky sedl a vše vypadá nadějně. Tak uvidíme…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 18. listopadu 2021

Pět letošních Beaujolais nouveau

Tak už je to zase tady! Le Beaujolais nouveau est arrivé! I když dnes už pracují spíš s „Nouveau by Beaujolais“ a dalšími modernějšími obraty, které tak trochu více reflektují, že jde jen o jednu z podob regionu. Pandemický ročník 2021 přinesl ve Francii brutální jarní mrazy, krupobití a ve výsledku nejnižší sklizeň za posledních padesát let. Ani Beaujolais se rozmarům počasí nevyhnulo a podle oficiálního marketingu regionu šlo o ročník „bojovný“, se spoustou výzev a nutností máknout více než obvykle ve vinicích, ale díky bezva srpnu a září bylo možno dosáhnout dost slušné kvality při pravda výrazně menším množství. Co mi to jen připomíná ;-) Každopádně sklizeň probíhala za docela chladných zářijových dní a styl je, oproti opulentnějším projevům několika nedávných ročníků, svěžejší a lehčí a méně koncentrovaný. Počasí, krupobití především, zasáhlo o dost víc části ze kterých se rekrutuje nouveau než cru více na sever. Průměrný propad regionu bude okolo čtvrtiny, ale základních vín se dotkne víc. Pořídil jsem si pět různých lahví a včera (já vím, já vím, o den dříve…) je ochutnal a dnes narychlo znovu zkontroloval vývoj, níže najdete mé poznámky. Z tohohle malého vzorku mladých vín nebudu dělat žádné velké závěry, zda časem investovat do klasický cru. Ostatně stále je na trhu hned několik špičkových ročníků a vyplatí se do vrážet peníze do nich. Ale berte to prostě jako případné nákupní tipy, pokud dostanete chuť na první letošní Francii :-)

Zobraz celý článek...

úterý 16. listopadu 2021

O spirále a chuti poznávat

Koukám na kuchyňskou linku, kde se skví odměrné kádinky, filtry či váha s přesností na desetinu gramu a časovačem. A taky zbrusu nový mlýnek se snadným nastavením hrubosti mletí, s plochými mlecími kameny místo kónických a dávající velmi uniformní výsledný produkt. Ano, propadl jsem experimentům s kávou a snaze vytáhnout z pražených zrnek co nejvíce a nejblíže mému vkusu. Stále více i zkoumám terroir původu kávových třešní, rozdíly v technikách jejich zpracování ještě než se vůbec dostane něco do pražírny a další drobnosti. Dost se to zhoršilo během lockdownů, dlouhodobým pobytem doma místo kanceláře, ale měl jsem k tomu sklony už dříve. Stálo to nějaké peníze, ale ve výsledku nebylo zas tak tragické, ne ve srovnání s množstvím investovaného času. I když aktuální pohled na chemické složení vody z kohoutku a co by se s ním dalo dělat, odhad jak se asi projeví na obsahu odměrek a zda má smysl řešit, možná ještě výši investic ovlivní… inu uvidíme. Ale o tom jsem vlastně psát nechtěl, mělo to být o víně. A bude!

Zobraz celý článek...

pondělí 15. listopadu 2021

Dvakrát řada La Vizcaína od Raúla Péreze

Otevřel jsem nedávno další láhev Ultreia Saint Jacques 2018, viz starší článek, a nějak mne to nalákalo rovnou odkorkovat i další vína od stejného vinaře a z totožného ročníku, vyšší řady co jsem původně chtěl nechat ještě ležet, ale bylo to silnější než já :-) Obě pocházela z řady La Vizcaína, do které vinař Raúl Pérez umístil čtyři červená a jedno bílé pocházející ze specifických jednotlivých terroir u jeho domovského Valtuille de Abajo v Bierzu, ze starších až velmi starých vinic. V téhle řadě prakticky vždy kvasí v otevřených kádích a buď celé hrozny nebo ponechávají přes tři čtvrtiny třapin, macerace u červeného bývají delší, obvykle přes měsíc a někdy i dva. Dříve byla vína školena primárně v 225l barrique sudech ale dnes je čím dál větší prostor ponecháván objemu 500l, lahvují bez čiření a filtrace.

Zobraz celý článek...

pátek 12. listopadu 2021

Champagne R.H. Coutier a jejich Henri III

Dnešním tématem bude šampaňský dům R.H. Coutier. No dům, je to vlastně klasické pěstitelské šampaňské. Teda vlastně víno z družstva. Teda… je to celé složitější! Coutierovi v Ambonnay, kde stále sídlí a mají všechny své vinice, pěstují hrozny už několik set let. Ale s vlastními víny fungují až od počátku dvacátého století, rodinný podnik dnes vede Nathalie Coutier a mladý Antoine coby vinař již v páté generaci. A právě s nástupem vystudovaného enologa Antoina do podniku, v roce 2014, se začala dít spousta změn. Sice jeli ve vinicích čistěji už dříve, ale nyní jsou již certifikováni HVE 3A a ukončují přechodné období na bio. Henri Coutier spoluzakládal místní družstvo, šlo o malou šedesátihektarovou záležitost, ale postupně se rozrostla a dnes už jejich filozofii nevyhovuje. Ale v Champagne vše trvá. Jen si vezměte, kolik let od sklizně uběhne, než se některá cuvée vůbec dostanou na trh! Navíc mají nějaké smluvní závazky, které nelze zrušit hned, takže vše jede postupně. V družstevním provozu probíhalo lisování a vinifikace, zrání a odstřel u nich. První čistě Récoltant-Manipulant / stoprocentně pěstitelská cuvée jsou z roku 2015 a další přibývají, brzy by mělo být RM vše. Navíc i přestali prodávat hrozny velkým domům.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 11. listopadu 2021

Třikrát Rosso Conero od Piantate Lunghe

Dostala se mi před nějakou dobou do rukou degustační sada všech tří vín produkovaných vinařstvím Piantate Lunghe (web), tak jsem stylově trochu vybočil ze své komfortní zóny :-) Jsme v Itálii, v Marche, u města a přístavu Ancona, Jaderského moře a parku Monte Conero. Vinařství vzniklo v roce 2004 a dnes jej tvoří tři společníci, detailně se o tom rozepsal dovozce Víno pro Vás. Dnes obhospodařují zhruba dvanáct hektarů vinohradů a olivových hájů. Réva roste na jílovo-vápenité poloze Vigna degli Angeli jen nějaké dva kilometry od moře a vína najdete pod apelací Conero DOC(G), tvořena jsou čistě z ručně sbíraných hroznů odrůdy Montepulciano. Liší se především stářím keřů, ze kterých hrozny pocházejí, a také následným způsobem školení vína.

Zobraz celý článek...

středa 10. listopadu 2021

Zábavný Riesling z Rheingau a přijemná Mosela

Než se postupně dostanu k reportu o německých vínech z přehlídky minulý týden, tak odhrnu dva ryzlinky vypité mimo ni. A začnu s Corvers-Kauter Riesling R3 2019 aka Rheingau Riesling Remastered. Bio, směs z vinic v obcích Oestrich, Winkel a Rüdesheim a taková jejich představa o „základním“ vyváženém chlastacím suchém rýňáku z jejich skvělých terroir, viz i manifest na webu (a najdete jej také, coby hezky poskládaný papír, ovinutý okolo hrdla lahve). Už jsem tu o něm psal dříve, ale devatenáctka je dost možná nejlepší ročník co jsem od nich pil (ono celé vinařství obecně letí nahoru) a aktuálně ve skvělé podobě. Láhev pistole se šroubovým uzávěrem. Světlejší citronová barva. Čerstvá, čistá, slinosbíhavá vůně, bezva kombinace zralé ovocnosti – limetka, hruška – trochu sladší, s lehce exotickou kokosovostí, decentně florální linkou a kouřovou mineralitou. Suché, středně plné, šťavnaté, vyvážené, s bezva kyselinou a sladkou ovocností, fajn délka a super pitelnost. Nijak složité, ale děsně příjemné. Vozí Vinonaut, ale teď už je v prodeji 2020. Čas vyzkoušet…

Zobraz celý článek...

úterý 9. listopadu 2021

Fajn bublinky z odrůdy Verdicchio

Dnes zašumíme! A bude to s lahví Pievalta Perlugo Dosaggio Zero, což je metodo classico spumante z vinařství sídlícího v Maiolati Spontini nedaleko Ancony. Jsme tedy v oblasti Marche a bílá produkují pod apelací Castelli di Jesi. Podnik má historii zhruba dvacet let a stojí za ním producent skvělé Franciacorty, Barone Pizzini (nedávno jsem o jedněch jejich bublinách i vinařství psal). Od začátku jeli v bio a velmi záhy přešli rovnou na biodynamiku, na lahvích se pyšní i vegan frčkou a tedy nepoužíváním žádných živočišných produktů (čiřících prostředků). Už nejde o úplně malé vinařství, aktuálně obhospodařují nějakých 43 hektarů v téměř dvou desítkách různých poloh u několika obcí, s různou půdou, sklonem i orientací vinic. Základní odrůdou je samozřejmě, po klasická tichá bílá, bubliny i sladké passito, tradiční Verdicchio. Jejich Marche Rosso je pak čisté Montepulciano.

Zobraz celý článek...

pondělí 8. listopadu 2021

První setkání s Limnionou

Dnešní láhev byla šťastný nákup ve vinotéce přímo uprostřed historického jádra města Rhodosu. Pořizoval jsem tam hlavně vína přímo z ostrova, ale poprosil i o něco dalšího z Řecka, nějaké zajímavé charakterní víno a zároveň i trochu netradiční, málo známé. Z několika nabízených lahví jsem vybral tu… nejhezčí :-) Upřímně viněta hrála velkou roli, dalším důležitým faktorem bylo certifikované bio a také odrůda, o kterém jsem předtím vůbec neslyšel. Vinný geek ve mně zaplesal! Jsme ve vinařství (a také palírně) Tsililis (web) a konkrétně jejich Theopetra Estate s lahví Limniona 2016. Ta spadá do PGI Meteora, oblasti u efektních monastýrů na vrcholcích skal v řecké oblasti Thesálie, jestli něco vypadá opravdu efektně tak právě tohle. Vinohradnictví zde rozjeli před věky mniši, ale že by se mi tedy chtělo furt lézt ze skály dolů a zase nahoru… to nemohu říct :-) Vinařství Tsililis má dnes v místě, na svazích nedaleko slavné jeskyně Theopetra, asi 15 hektarů. Je tam břidlice, jíly, vápence i písčitá půda s vyšším obsahem železa, jednotlivé polohy se hodně liší. Pěstují jak známé mezinárodní odrůdy – Chardonnay, Vermentino, Syrah, Cabernet Sauvignon či Merlot – tak o oblíbené Řecké jako Malagouzia, Assyrtiko, Xinomavro a méně známé Vlahiko. A také odrůdu Limniona.

Zobraz celý článek...

pátek 5. listopadu 2021

Podzim s Amarone a nabušenou Rhônou

Připravoval jsem pro Forbes tipy na pár červených do těchhle podzimních dní a zároveň se propíjel kolekcí od několika vinařů zaměřených na Valpolicellu v jejích různých podobách, včetně Amarone. A to je, přiznejme si, někde ke krbu když venku padá listí a je hnusně lezavo, skvělé. K setům se dostanu časem, pro dnešek jedna samostatné láhev. Stojí za ní Antonio Sasa, o kterém jsem psal už dříve a později tu popisoval třeba jeho Etna Rosso. Arena 2015 Amarone della Valpolicella Classico vzniká klasicky, z hroznů dosušovaných až někdy do konce ledna, a zraje v dubových sudech zhruba dva a půl roku. Odrůdově dominuje Corvina, kterou doplňuje Rondinella a v menší míře Corvinone a Molinara. Těžká láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavší rubínová barva. Intenzivní, zralá hutnější vůně, přezrálé černé třešně, rozinky v rumu, hořká čokoláda a kakao, něco bylinek a kořenitost evokující lékořici, znatelný vyšší alkohol a lehce těkavé. Suché, silné, plné, koncentrované, s poměrně výraznou tříslovinou a svíravostí, slušně dlouhé, opět zralé a sušené ovoce, peckoviny, znovu čokoládá a trochu citrusová kůra hořkost v delší dochutí, teplo alkoholu. Efektní kousek. Pro mne spíš si hrát s jednou sklenkou „na zahřátí“ než popíjet ve větším, ale užívám si. Vozí Víno pro Vás a láhev, ročně jich vznikne mimochodem asi jen dva tisíce, stojí 870 Kč.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 4. listopadu 2021

Ivan Váňa, Svatomartinské, vinná loupež, Pomerol bez herbicidů a pivní míle

Uplynulou neděli zemřel Ivan Váňa, v prosinci by oslavil osmdesátku. Jeho jméno už bude navždy spojeno s navrácením Mostecka mezi vinařské oblasti. Nejdříve v Chrámcích a později také přímo u Mostu. Vinice sadil nejen na tamních svazích sopečných kopců, ale zkoumal i potenciál navážek z mnohasetleté hornické činnosti. A tak na ploše Čepirožské výsypky nakonec vznikly hned tři vinice, z nichž nejznámější je asi hned ta první, pojmenovaná po patronce horníků – Barbora. Po revoluci se mu podařilo osamostatnit a splnit si sen, místo práce pod Státním statkem Most rozjel vlastní podnik – České vinařství Chrámce. Ale na výsadbu nových vinic nezanevřel a pod jeho rukama vyrostla ta na Hněvíně.

Zobraz celý článek...

středa 3. listopadu 2021

Ochutnávka německých vín s pozvánkou

Dnešní krátký report ze včerejší degustace německých vín bude v úvodu pozvánkou na akci, která se koná zítra. Sice je už dobu v kalendáři a několikrát na ni upozorňoval v newsletteru, ale opakování je… znáte to. Dovozci Mikuláš Cylek a Petr Zárybnický připravili Přehlídku německých vín v Praze, celkem logicky s důrazem na tamní ryzlinky ale čeká nás i nemálo pinotů a dalších odrůd, a osobně dorazí i dost vinařů. K ochutnání budou vína od producentů jako F.J. Eifel, J. B. Becker, Hans Wirsching, Nick Weis, Chat Sauvage, K.F. Grobe, Wagner Stempel a kupy dalších, včetně nějakých na poslední chvíli přidaných překvapení. Na Německo zaměřených akcí tu není zrovna mnoho a tady to vypadá víc než lákavě, už dva měsíce se fakt těším. Tak doufám, že se tam s někým potkám :-)

Zobraz celý článek...

úterý 2. listopadu 2021

Fajn cava a červené z Rhodosu

Docela pravidelně jsem ze Španělska objednával Cygnus Orgànic Brut Nature Cava Reserva od U Més U Fan Tres (web), i něco jsem tu psal. Vinařství z Penedès, konkrétně Font-rubí, založené v roce 2000 a se všemi vinicemi v certifikovaném bio režimu (a u všech lahví také s potvrzením, že jsou veganská). Dělají i tichá vína, ale hlavní částí produkce jsou bubliny. Top řadu Rara Avis jsem ještě nechutnal, ale z ostatních ledasco a vždy je to fajn pití. Drží se označení Cava a zatím neprchají k žádnému z alternativních uskupení. Řada Cygnus, odkazující k souhvězdí labutě a sběru hroznů před úsvitem ještě s viditelnými hvězdami na obloze, má aktuálně čtyři zástupce pojmenované podle hvězd v souhvězdí – Brut Rosé „Giennah“, Brut „Albireo“, nejoblíbenější a dnes hodnocený Brut Nature Reserva „Sador“ a nesířený Brut Nature Reserva „Deneb“. Sador je klasická směs Xarel·lo a Parellada po zhruba 40 % a k tomu 20 % Macabeo, na kalech minimálně 15 měsíců, bez dozáže. Vypité lahve odstřel letos v květnu, podle všeho. Světlejší barva, fajn vytrvalé perlení spíš menších bublinek. Aromatika do bílého ovoce, klasické sušené bylinky, přismahlý toast. Úplně suché ale vyvážené, malvice, fajn kyselina, citrusová linka, pitelnost. Příjemné, decentně krémové a dotyk minerality, fajn délka. Dost sympatické bubliny, navíc bio. A ke všemu normálně k prodeji v ČR, měli jsme teď z Makra kde stojí nějakých 250 Kč, mínus deset procent při celé krabici :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 1. listopadu 2021

Cabernet a Sekt z Čejkovic

Udělal jsem si malou dovolenou a prchnul do Jeseníků, vyrazil jsem spíš za odpočinkem a čerstvým vzduchem než za vínem, ale pár lahví jsme tam samozřejmě také popili. Kupříkladu v jedné tamní vinotéce jsem investoval do lahve Cabernet Sauvignon výběr z hroznů 2018 vinařství Libor Veverka (web) z Čejkovic. Původ je ve viniční trati Novosády, školeno v dubových sudech. Tmavá barva, tón trochu do fialové. Zrale tmavě ovocné, především černý rybíz až lehce do rybízového likéru, tmavé lesní plody, kořenitá linka, dotyk kmínu. Suché, čisté, i přes nemalých 14.5 % spíše středně plné a dobře pitelné, opět tmavá ovocnost a černý rybíz a dotyk kořenitosti, slušně postavené, třísloviny překvapivě spíše jemnější, méně výrazné a celek poměrně uhlazený a přístupný. Pili jsme s velkou chutí. Už několikáté červené od Veverky, které mne oslovilo, budu muset prochutnat lépe. Cenově třístovková záležitost.

Zobraz celý článek...

středa 27. října 2021

Boüard odsouzen, Meunier, modré odrůdy ve Francii a láhev zkoumaná FBI

Před nedávnem jsem se zde zmiňoval o problémech, kterým aktuálně čelí klasifikace v St.Emilionu. A také o soudním sporu s majiteli tamních hvězdných vinařstvích. Hubert de Boüard, spolumajitel Château Angélus, byl odsouzen k pokutě 60 tisíc EUR za vměšování do klasifikace v roce 2012, resp. přímo její zmanipulování. Soud rozhodl, že jeho vliv šel nad rámec „jen“ střetu zájmů, který měl coby vinař, jeden z těch navrhujících pravidla nové apelace a zároveň i člen komise, které o všem rozhodovala. Jelikož mu hrozilo i vězení je tato pokuta, nižší než mohla být a v kontextu produkce Angélusu a další prestiže a mediálního zviditelnění které přineslo tehdejší povýšení na St.Emilion Premier Grand Cru Classé ‘A’ , vlastně zanedbatelná. Ale verdikt „vinen“ se Bouardovi samozřejmě nelíbí. Souzen s ním byl též Philippe Castéja, majitel Château Trotte Vieille, ten byl ale osvobozen.

Zobraz celý článek...

úterý 26. října 2021

Zajímavé frizzante a jedno z nabídky ve vlaku

O vinařství Le Vigne di Alice (web) už jsem tu pár řádků měl, tenkrát jsem psal o jejich col fondo bublinách. A ani dnes to nebude žádný z jejich „běžných“ představitelů Prosecca, ale Tajad Frizzante. Jméno znamená v původním benátském dialektu směs a přesně tou i víno je. A zároveň je to taková exkurze do minulosti vín z téhle oblasti. Dnes pro tamní bubliny nejobvyklejší odrůda, Glera, zde tvoří jen 1/5 směsi. Velkou převahu mají, po 2/5 každá, Verdiso a Boschera. Verdiso je dnes známé spíš jen jako doplněk právě ke Gleře v Proseccu, ale dřív bylo rozhodně důležitější z oněch dvou, bohužel historicky trochu utrpělo zaměřením na plodnější ale méně zajímavé klony odrůdy a upadlo. Každopádně vínům dokáže dodávat super kyselinu a živost a je hodně fajn (chlastací, spíš než nějak komplexní) v tiché podobě. Boschera je další z čistě lokálních odrůd, rozšířená především v oblasti Vittorio Veneto, ač některé nové výzkumy ji uvádějí jako totožnou s mnohem slavnější odrůdou Verdicchio. Konsensus na tom ale zatím není :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 25. října 2021

Nesířený španělský Syrah a milé Beaujolais

Doplňoval jsem minulý týden některé své oblíbence ze sortimentu dovozce BIO Sueño, především výtečné kousky od Celler del Roure, nějakou tu španělskou frankovku a bubliny od Mas Candí a chtěl jsem se i mrknout, jak zraje Bobal od Bodegas Ponce. Dnes to bude ale jedna úplná novinka. O Bodegas Arráez už jsem se tu také v minulosti zmiňoval, jejich viněty jsou nepřehlédnutelné a vína v lahvích základní řad (hlavně Vivir sin Dormir a Mala Vida) jsou obvykle ten správný poměr efektního líbivého projevu, zajímavosti a fajn ceny. Tentokrát jsem chutnal řadu vyšší v podobě Los Arráez Syrah 2020. Jsme v Font de la Figuera a nadmořské výšce skoro 750 metrů, viněta odkazuje k  častým problém s divočáky v těchto místech, žerou jim hrozny. Odrůdově čistý Syrah z keříkových výsadeb 25 let starých. Připraveno komplet bez síry, z projevu v neutrálních nádobách. Láhev těžší burgundská, kovová záklopka, celokorek. Lahve číslované, tohle byla 2965 z celkových 4269 :-) Tmavší rubínová barva. Voňavé, čerstvě vzletně ovocité, zralé červené plody, linka kořenitosti a kůže, lehce vlhká vápenitá zeď. Suché, středně plné, šťavnaté, ovocností lehce vesnické Beaujolais styl (a tipnul bych si i nějakou semi-karboniku) ale plnější, lehce svíravé ale třísloviny poměrně uhlazené, decentně zemitý dozvuk. Ovocné, zábavné, voňavé, nesířené červené co dobře vypadá a v lahvi se nějakou dobu myslím v klidu udrží, ale je bezva v téhle podobě. Inu proč ne! Cena po lahvi nějakých 360 Kč.

Zobraz celý článek...

pátek 22. října 2021

Biodynamický rakouský Riesling a jedna Mosela

Po vlastně hodně dlouhé době, rozhodně vzhledem k tomu, jak pravidelně jsem jejich vína chutnal a měl je rád, jsem si pořídil láhev od biodynamického Demeter certifikovaného Weingut Wimmer-Czerny (web). Konkrétně to byl Riesling Weelfel 2019, tedy kousek z jediné polohy u Goesingu. Do lisu jdou celé hrozny a mošt je přes noc v kontaktu se slupkami, víno fermentuje samozřejmě spontánně a zraje zhruba rok, během té doby je dvakrát přetočeno a před lahvováním už se nefiltruje. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Tmavší, trochu matnější žlutá barva. Ve vůni ovocnost do malvic a něco peckovin (meruňky), trochu navinulejší, krémová a florální linka. Suché ale s decentním dotykem cukru, středně plné, čisté, s fajn kyselinou, opět hlavně malvice, slušná délka. Jen tak se pilo dobře, ale oproti dřívějšímu preciznímu projevu působilo tak nějak… rozostřeně. Stále ale pěkné víno, to zas jo, jen jsem asi čekal o chlup víc. Možná jen, jak teď furt piju hlavně německé ryzlinky, jsem tomuhle stylu odvykl ;-) Jinak ve Veltlínu po lahvi za 369 Kč.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. října 2021

Cabernet od Errazuriz ve třech podobách

Víkend jsem strávil poblíž Brd (ta kůrovcová devastace, viz druhé foto na odkazu, je opravdu depresivní pohled) ve společnosti několika přátel a kdo ví, zda to vzhledem k vývoji epidemiologické situace nebylo na delší dobu naposledy. Jako vždy jsem navezl spoustu vína různých cenových kategorií (ale žádné excesy) a stylů a těšil se, jak na ně budou reagovat běžní konzumenti. Obvykle degustuji spíš v rámci nadšenecké/poloprofesionální vinné bubliny a tam je to prostě vždycky trochu jinak než ve „skutečném světě“. Něco jsem jim naservíroval i naslepo, aby šlo hezky bez předsudků. Třeba sérii tří chilských Cabernetů Sauvignon od Viña Errazuriz (web, dováží Kupmeto, jednu srovnávačku tří úrovní, ovšem s jejich ikonickým vínem na vrcholu, už jsem tu měl loni) a nechal jsem je seřadit je podle kvality/ceny a vybrat favorita.

Zobraz celý článek...

středa 20. října 2021

Zdražování, jaderná vinice, cizí vinohrady a robokočky na place

Následující řádky nejsou skutečnými prohlášeními producentů, apelačních organizací či jim spřízněných komerčních magazínů o víně, ale… příliš se od nich neliší. „Komplikované počasí letošního ročníku představovalo pro vinohradníky i sklepmistry obrovskou výzvu, jejich ducha ale zlomit nedokázalo a přineslo zajímavá vína, které se vyplatí vyzkoušet. Bohužel sklizeň byla extrémně nízká a očekávají se vyšší ceny.“ Ovšem může to být i sofistikovanější! „V letošním ročníku vinařství vyprodukovalo minimum vína z Grand a 1er Cru poloh a hrozny použilo převážně do svých vesnických vín, která se tak stávají výjimečně zajímavou investicí, ač stojí výrazně více než obvykle.“ A když počasí nestálo za prd, tak se dozvíme, že: „Letošní dokonalé počasí přineslo bohatou sklizeň hroznů v kvalitě, o jaké si vinaři nechávají zdát, a vznikají z nich jedna z nejlepších vín této dekády. Očekává se, že budou právem naceněna výše než loňský ročník.“ Prostě mám pocit, že platím za víno čím dál víc, nic víc v tom nehledejte ;-)

Zobraz celý článek...

úterý 19. října 2021

Šampaňské koroptví oko a bubliny v červené

V pátek je „oficiální“ Champagne Day a tak jsem si říkal, že bych mohl odhrnout poznámky k nějaké té šumivé lahvi z regionu, která mne v nedávné době zaujala. A začneme výjimečnou růžovkou. Champagne Doyard Œil de Perdrix Grand Cru Millésime 2007 jsem pil v rámci degustace starších degorzáží, o víně v jeho mladším ročníku jsem se zde zmiňoval opakovaně. Jde o ze tří čtvrtin Pinot Noir z vinice ,,Les Bonnes Hottes“ v Aÿ a čtvrtiny Chardonnay z Grand Cru vinic u obcí Le Mesnil, Avize, Cramant a Oger. Pomalé lisování a v jeho průběhu trocha macerace dávají onu typickou barvu někde mezi oranžovou a růžovou, koroptví oko. Vidělo to trochu dřeva, zrání na kalech v lahvi 4+ roky, dozáž velmi malá. Ve vůni stále čerstvé, bohatší, plné drobnějších červených plodů, s minerální a kouřovou linku, s jemností i důrazem. Elegantní, seriózní. Suché, šťavnaté, červeně lehce navinule ovocné, vyvážené a krásně strukturované, minerální, poměrně dlouhé. Máte chuť to klopit i zkoumat jednotlivé vrstvy celý večer. I takhle může vypadat „růžovka“. Vozí Terroir Champagne a aktuálně je v nabídce ročník 2013, ale téhle sedmičky mají něco málo schovaného a třeba když hezky poprosíte… :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 18. října 2021

Tibor Melecsky, podcast s ředitelem Svazu vinařů, sovy ve vinicích

V sobotu zasáhla především české a slovenské vínomilce smutná zpráva. Těžké nemoci podlehl strekovský vinař Tibor Melecsky. Zásadní postava slovenské naturální scény jeden z těch, kteří stáli na počátku jejího současného úspěchu, nejdříve ve vinařství Strekov 1075 a poté svém vlastním. Neúnavný experimentátor a autor originálních a neopakovatelných vín. Ta vždy vzbuzovala emoce, na všechny strany, a byla základem mnoha vášnivých rozhovorů u plných sklenek. Tibor bude chybět. Upřímnou soustrast celé rodině.

Zobraz celý článek...

pátek 15. října 2021

Cabernet Franc z Gualtallary a fajn NZ Sauvignon

Argentinský bio (a dokonce s řadou nesířených vín) producent Domaine Bousquet (web) nedávno přidal novinku do řady GAIA. V té šlo původně najít „neobvyklé“ (či spíše novosvětské) bílé a červené směsi, ale postupně přidali i jednoodrůdová vína. Mimo jiné od ročníku 2018 též Cabernet Franc, který jsem pil nedávno a včera znovu chutnal a opět mne oslovil. Jsme v oblasti Tupungato a konkrétně v Gualtallary, v nadmořské výšce zhruba 1200 metrů. Bousquet tam vinaří už skoro čtvrt století, tenkrát vinice vysazoval do panenské přírody kde se dříve réva vůbec nepěstovala. Ale jestli je v současnosti nějaká argentinská oblast, která na sebe strhává pozornost, pak je to právě tahle. Malbec a právě Cabernet Franc z Gualtallary byla nedávno první dvě argentinská vína, která si v Parkerově Wine Advocate odnesla plných sto bodů. GAIA do téhle kategorie nesměřuje, ale je to dost fajn víno a cenově i poněkud dostupnější, běžná cena po lahvi u Kupmeto je 399 Kč :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. října 2021

3x červená Morava – Pinot, Merlot, Frankovka

Dnes se podíváme na tři moravská červená, všechna ochutnaná v baru/restauraci po jedné či dvou sklenkách a tedy spíše „degustační“ dojmy než poznatky z celé lahve otevřené 2+ dny doma. A začneme bořetickým Pinot Noir Terasy 2017 zemské vinařství Jaroslav Springer (web). Mix klonů 115, 777 a 943, keře v certifikovaném bio režimu. Dva roky ve francouzských barrique sudech a následně ještě rok smíšeno v sudu velkém, lahvováno bez čiření a filtrace letos v lednu. Pěkná tmavší rubínová barva. Čistá, docela výrazná, příjemná aromatika, výrazně ovocná do tmavých zralých třešní, jasná linka dřeva, dotyk čokolády. Suché, středně plné, s dobrou kyselinou a sladšími, jemnějšími tříslovinami, svíravost, opět peckovinové ovocnost, slušná délka. Typický, poctivý, dobře pitelný a již nyní přístupný pinot, který ale bude ještě myslím dobře znát. Běžná cena něco přes čtyři stovky, což ostatně platí i pro dvě další vína.

Zobraz celý článek...

středa 13. října 2021

Italský veltlín, bio cava a marketové Champagne

Dnes začneme v Itálii, v Alto Adige a údolí Isarco / Eisacktal. Konkrétně zavítáme do Abbazia di Novacella aka Kloster Neustift. Pokud chcete použít název v obou jazycích, tak články děsně bobtnají :-) Jsme v historickém klášterním vinařství založeném augustiniány, prý už od roku 1142 tam hospodaří. Vlastní šest hektarů u Novacella a dalších patnáct na pozemcích poblíž Bolzana, ale celkem pracují s asi 80 hektary (v nadmořských výškách 260 až 900 metrů, na různých půdách a s širokým rozptylem tamních tradičních odrůd) kde zbývající část patří zhruba padesátce menších pěstitelů. Ve vinicích praktikují ekologické postupy, ale certifikování nejsou. A chlubí se i CO2 neutralitou :-) Já chutnal jejich mladý Grüner Veltliner 2020 z „klasické“ základní řady. Keře ve vyšší nadmořské výšce (650-750 metrů), mošt ze ¾ spontánně kvasí a zraje v nerezu a z ¼ v 30 hl dubových sudech. Světlejší barva, zelenkavá. Velmi čerstvé, živé a svěží. Zelené jablko, lehce limetková kůra, florální linka a dotyk pepřové kořenitosti. V chuti středně plné, suché, šťavnaté, vyvážené, čistě udělané až možná „technicistně precizní“ ale rozhodně ne nějak falešně působící, opět jablko a citrus a lehce herbální, osvěžující, dobře pitelné a lákající dát si další doušek. Pěkný veltlín! Nalákal zkusit od producenta další vína. Měl jsem ve Vicini di Vino, netuším zda si vozí sami či ne, na e-shopu každopádně víno nemají.

Zobraz celý článek...

úterý 12. října 2021

Čtyřikrát Château Thivin

Není to tak dávno, co jsem se zde rozepisoval o vinařství rodiny Geoffray, Château Thivin (web). Včera jsem vyrazil na degustaci pořádanou dovozcem, Domaine R&B, prochutnat pár jejich dalších vín nejen z Côte de Brouilly. A jelikož to nejdůležitější o producentovi jsem pokryl v minulém článku, tak se můžeme vrhnout rovnou na vzorky. A začneme Beaujolais blanc „Clos de Rochebonne“ 2019, ze dvou jejich bílých tím výše postaveným. Geograficky jsme o nějakých dvacet kilometrů jižněji než u ostatních vín, u obce Theizé a v zídkou obehnané vinici u Château de Rochebonne, se slavnými „pierres dorées“, zlatými kameny, a historií doloženou od 16. století. Navíc vedené v certifikovaném bio režimu. Čisté Chardonnay, ruční sběr, pneumatický lis a po troše vyčištění zachlazeného moštu fermentace a zrání osm měsíců na kalech v burgundských sudech, jednou až desetkrát použitých. Výraznější žlutá barva. Ve vůni se pěkně pojí čerstvost a citrusy s lehce florální linkou, krémovostí a dřevem a lehkou kouřovostí. V chuti spíš plnější, výraznější, dobrá kyselina a svěžest ale zakulacené, krémovější, opět citrus a něco peckového ovoce, fajn délka s decentní minerální linkou. Pěkná, uhlazenější a přístupná ale docela seriózní šardonka „burgundského střihu“.

Zobraz celý článek...

pondělí 11. října 2021

Rieslingfreak No.4 a kutnohorská jakostka

Není to tak dlouho, co jsem zde psal o australském vinařství Rieslingfreak. Teď jsem otevřel další jejich láhev, Rieslingfreak No.4 2018 a tedy původ v Eden Valley, kde se v Austrálii odrůdě docela daří, v ročníku s nečekaně rannou sklizní. Konkrétně jde o tři různé vinice s odlišnou nadmořskou výškou, ale jde povětšinou o spraše nad jílem s velkým podílem křemene, mezi údolími Eden a Flaxman. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Světlejší citronová barva. Výrazná aromatika, s kouřově petrolejovou linkou, expresivně limetka, květinová linka a něco kořenitosti. Suché, štíhlejší, s výraznou kyselinou, lehce malvice pecička v závěru, slušná délka, vyvážené a dobře pitelné. Slavný australský kritik James Halliday (a z mého pohledu jeden z velkých viníků pokud jde o současnou inflaci bodových hodnocení) tomu dal 96, na Barossa Wine Show to mezi mladými ryzlinky vyhrálo s 97 body. Zaslouží si podobná čísla? Trochu úlet, za mne, ale šťavnatý, klasický suchý Riesling co baví to rozhodně je. Vozí Alifea, běžná cena po lahvi 586 Kč. I v tomhle směru už je konkurence Německa nemalá :-)

Zobraz celý článek...

pátek 8. října 2021

Plechovky nevadí, problémy v St.Emilionu, šumivý Coravin a další novinky

Víno v plechovkách začíná být trendy. Nebo alespoň šířeji akceptováno jako alternativa k lahvím. A to prosím i ve Francii, kde ještě nedávno prý i vinařství trvala na utajení informace, že jejich víno někdo plechovkuje. Cacolac, kterého si tedy většina spojí spíš s čokoládovým mlékem, dokonce staví v Bordeaux nový závod, který bude schopen chrlit 40 milionů plechovek ročně. Upřímně… měl jsem k plechovkám v kombinaci s vínem velký odpor, ale už je mi to tak nějak jedno, pokud je ovšem obsah v pohodě. Vína, které obvykle konzumuji, se v nich ale zatím spíše neobjevují (ač už jsou první vlaštovky i mezi naturálnem a sem tam se objevují i nějaké lepší bílé z míst, která apelačně balení neomezují). A běžná spotřební vína ze supermarketu, kde je navíc láhev v naprosté většině případů vypita v den nákupu (či maximálně s odstupem několika málo dní), myslím klidně mohou být i v plechovkách. Pokud to někomu navíc umožní lépe pracovat s množstvím (plechovky od 0.2l po 0.5l, dvě skleničky místo rozpité lahve lákající k dopití…) tak také dobře. A když si je mládež na posezení venku koupí místo čím dál oblíbenějších hard seltzerů, tak za mne taky pozitivní vývoj.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. října 2021

Arogantní motyka aneb Nebbiolo se Syrahem

Z piemontských apelací je jednou z těch nejotevřenějších Langhe DOC, ve které lze použít přehršel různých odrůd a povoleno je mnoho různých stylů vína, od suchých tichých přes bubliny, od Novello po Riserva, i sladká slámová najdete. V případě suchého červeného lze očekávat… mnohé. Pokud je na vinětě Langhe s názvem odrůdy – například Langhe Nebbiolo, Barbera, Dolcetto či Freisa – pak apelace garantuje, že jmenovaná odrůda tvoří alespoň 85 % vína a zbytek mohou tvořit jiné nearomatické povolené modré odrůdy. Pokud tam jméno není, může být ve směsi libovolný počet nearomatických odrůd v jakémkoliv poměru. Takže třeba i Syrah, který si s Piemontem dvakrát nespojuji. Ve směsích se ale neobjevuje zas tak výjimečně, ovšem obvykle v kombinaci s Barberou a také Cabernetem Sauvignon a Merlotem. Ale občas je v cuvée dokonce s odrůdou v regionu nejrespektovanější, Nebbiolem. Takové cuvée, pravda ještě s dalšími odrůdami, má třeba Aldo Conterno. Já o víkendu ale chutnal víno jiné, zábavnou „arogantní motyku“…

Zobraz celý článek...

středa 6. října 2021

Bílá Frankovka a slovenský Viognier z vajíčka

V den, kdy vinařství zrovna sbíralo hrozny na letošní ročník, jsme si v brněnské restauraci Element dali k jídlu sklenku Element Bílá Frankovka 2020 kabinetní z produkce vinařství Jan Stávek (web). Jde v podstatě o Blanc de Noir, bílé z modrých hroznů, zde tedy odrůdy Frankovka původem v Němčičkách, v trati Novosady. Barva světlá, ale s lehce měděným odleskem. Ve vůni čerstvé, svěží, ovocné, zábavný „zahradní mix“ rybízu a angreštu s lehce herbální a kořenitou linkou. Suché, svěží a docela šťavnaté, lehkonohé a aperitivně osvěžující ale nějakou hloubku to má, čisté a velmi precizně udělané, vyvážené a se slušnou délkou. Nic složitého, ale jako „house wine“ a úvodní sklenka a k lehčím předkrmům je to super. A rozhodně nás naladilo pokračovat ve zkoumání vinného lístku :-)

Zobraz celý článek...

úterý 5. října 2021

Pinot z Galileje a chutné mořské Albariño

Hledání svatého pinotového grálu nikdy nekončí, při zkoumání co svět nabízí jsem sáhl také po lahvi od Golan Heights Winery, konkrétně košer vínu Yarden Pinot Noir 2016. Tohle velké a významné izraelské vinařství pracuje s hrozny ze zhruba 630 hektarů ve 450 jednotlivých blocích zpracovávaných separátně, v širokém rozptylu nadmořských výšek (400 až téměř 1200 metrů) a s dvaceti odrůdami. Postupně přecházejí do ekologického režimu hospodaření pod hlavičkou Lodi Rules, tedy kalifornského programu (ovšem jejich šéfsklepmistr právě odtamtud pochází a tak to i trochu dává smysl), mají už i vína značená bio. Tenhle konkrétní pinot, z Galileje a Golanských výšin, je z jejich vlajkové řady Yarden (aka Jordán), z výše položených chladnějších vinic na vulkanické půdě a z mixu více poloh. Školeno 16 měsíců ve francouzských dubových sudech, ze zhruba tří čtvrtin nových. Těžší burgundská láhev, kovová záklopka a celokorek.

Zobraz celý článek...

pondělí 4. října 2021

Veltlín a ryzlinky z brněnských vináren

Pozvali mne do Brna, abych coby nezaujatý ochlasta zhodnotil vinárny nominované pro letošního Gourmet průvodce. A měl jsem se dobře! Možná i nějaké dojmy sem pro web zpracuji – kde jsem se cítil nejlépe, kde mi přišla nabídka nejširší, kde nejzábavnější a u koho se pije z nejhezčích skleniček :-) Ale nejdřív odhrnu pár poznámek k vínům. Primárně jsem jel z nabídky po skle, ovšem nebyl to vůbec problém a ochutnal jsem tak i opravdu výtečná vína. Vlastně bezva překvapení. Dost to tam žilo, lahví otevřených hodně a některé další nebyl problém přidat, protože je dál v klidu udají (jen jednou jsem se setkal s vínem otevřeným očividně příliš dlouho a unaveným, což bylo ale obratem vyřešeno). Dneska se mrkneme na první tři bílá, další budou následovat.

Zobraz celý článek...

pátek 1. října 2021

Bio Hibernal od Michlovského a bohémka roséčko

Dnes si zase uděláme malou zastávku u produkce dostupné v regálech supermarketů, těch běžných, žádné speciální koutky. Neodolal jsem slevové akci a za 119 Kč v Bille zakoupil Hibernal 2020 pozdní sběr suché z Vinselektu Michlovský (web). A jak se na tuhle odrůdu sluší, je to víno z certifikované bioprodukce, původ je v obci Lednice a viniční trati U Červené studánky. Viněta mluví o vinifikaci ve velkém sudu z francouzského dubu a, jak je pro Michlovského typické, nabízí velmi expresivní senzorický popis – kdo z vás si snadno vybaví vůni kručinky a kdy naposledy jste měli kompotovaný angrešt? Viněta také nabízí vhodná párování s jídlem, která protentokrát nevolají po exotických pokrmech a luxusních specialitách, ale snad pro tu bio frčku (a v supermarketech asi cílovou skupinu „zdravý životní styl“) po dietních úpravách sladkovodních ryb či krůtí rolce s vařeným bramborem :-) Bordó láhev, plastová záklopka i špunt. Světlá barva. Čistá, čerstvá, mladistvá vůně. Florálně-bylinková linka, jablko a lehce citrusové, dotyk žlutého ovoce a krémovosti. Suché, čisté, slušná kyselina i stavba, opět ovocnost jablko a trocha citrusů, středně dlouhé, dobře udělaná a vlastně fajn pití. Nic složitého, ale zároveň tam něco je a láká zkoumat. Za tu slevovou cenu potěšilo, běžně mají o šest pětek dráž.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 30. září 2021

Družstevní Crozes-Hermitage a 3/4 Frankovka

Vylovil jsem za zásob Crozes-Hermitage „Grand Classique“ 2017 od Cave de Tain (web), praktickou ukázku faktu, že i družstva dnes umí udělat fajn vína a často nabízí hodně slušný poměr ceny a kvality. O producentovi jsem tu psal více před pár lety a netřeba nic moc dodávat, snad jen že nadále posilují v podílu bio certifikovaných poloh. Tohle víno je v rámci apelace jejich základ, od ročníku 2018 se jmenuje Nobles Rives. Komplet odstopkované hrozny, fermentace a macerace v nerezu a betonových tancích 10 až 15 dní, pravidelné přetáčení. Školeno necelý rok z 3/5 v tancích a zbylé 2/5 v 400l sudech různých stáří. Jo a čistý Syrah, samozřejmě. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Poměrně tmavá barva a taková i aromatika. Svědčí tomu rozdýchání, na úvod trochu sevřené. Spíše tmavší ovocnost, lehce až směrem lesní plody, kořenitost do pepře a dotyk lékořice, kouřová / uzeně masitá linka. Suché, čisté, středně plné až plnější, se šťavnatou tmavší ovocností, jemnozrnnými tříslovinami, trocha kamenitosti, dobrá struktura a délka. Pil jsem s chutí, fajn víno, u Kupmeto běžná cena po lahvi 360 Kč.

Zobraz celý článek...

středa 29. září 2021

Krásné Côte de Brouilly od Château Thivin

Je tu oficiálně podzim, vinobraní v plném proudu a pomalu ale jistě se zas blíží ten moment, kdy na nás vtrhnou mladá vína. A samozřejmě i to nejslavnější z nich, Beaujolais nouveau. Takže dobrá příležitost si připomenout, že ač i nouveau může být hodně fajn zábavné pití s charakterem, tak jsou to klasická vesnická a především Cru Beaujolais, která v téhle oblasti nabízí výtečné zážitky a rozhodně se jim vyplatí věnovat pozornost. A taky jim zde na blogu prostor dávám relativně často, byť by to chtělo (po apelačních úpravách v posledních letech, všemu tomu co jsem za uplynulé roky nastudoval, ochutnal, vypil a ostatně také viděl) nějaký pořádný aktuální detailní souhrnný článek, další položka do seznamu restů. Ale dnes to ještě bude konkrétní víno. Naposledy mne nadchla láhev od rodiny Geoffray z Château Thivin (web), víno z jejich krásné domovské apelace Côte de Brouilly.

Zobraz celý článek...

pondělí 27. září 2021

Velký Müller-Thurgau a jeden příjemně chlastací

Nejsem odpůrcem odrůdy Müller-Thurgau, ba přímo naopak, o čemž jsem toho už dost napsal a v rámci loňského lockdownového pominutí smyslů dokonce natočil video. Ale samozřejmě uznávám, že pro „velikost“ odrůdy úplně nemluví fakt, že málokdo vám dokáže dát byť jen pár příkladu špičkových vín z ní a dost často se jako jediná výjimka potvrzující pravidlo objevuje Feldmarschall von Fenner (zu Fennberg, jak na vinětě do ročníku 2014 pokračovalo) slavného vinařství Tiefenbrunner (web, trošku víc jsem o nich psal v lednu). I o polním maršálkovi už jsem se tu detailně rozepsal a v článku najdete vše potřebné. Opakovaně v různých ročnících jsem musel smeknout před tím, jak úžasná milerka to je. Teď v pátek jsem měl možnost ochutnat nejnovější ročník 2019 a byl opět okouzlen. Ve zkratce jde o čistý Müller z výsadeb z roku 1990 a starších, z tříhektarové vinice v nadmořské výšce okolo kilometru. Půda je tam dost rozmanitá, od spraší a písku přes žulu a vápence, s vysokým obsahem soli. Hrozny dnes spontánně kvasí z půlky ve velkých starých sudech a z druhé v betonu (což je v devatenáctce novinka, předtím používali nerez), následně necelý rok zraje na jemných kalech a pak jde do větší těžší lahve tvaru pistole se šroubovým uzávěrem. V tomhle ročníku jich bylo 9100, což je znatelně méně než průměr.

Zobraz celý článek...

pátek 24. září 2021

Eros Teboni – ptejte se!

Na pozvání dovozce Albarelo včera do Prahy dorazil Eros Teboni, nejlepší someliér světa z mistrovství Worldwide Sommelier Association v roce 2018. Povede tu degustaci a dnes a zítra také degustační večeři. A aby se v mezičase nenudil, tak jsem domluven na rozhovoru. Pár snad zajímavých otázek jsem si na něj připravil, ale pokud se chcete na cokoliv (tematického, samozřejmě!) zeptat vy… pište do komentářů!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. září 2021

Vavřinec a Vino Nobile z LIDLu

Zapomněl jsem o víkendu vzít červené na vaření, a obětovat nic z dovezených zásob na pití se mi nechtělo, takže raději vyrazil rychle koupit něco do nejbližšího obchodu, LIDLu. Zlákala mne tam dvě vína. Prvním z nich bylo Svatovavřinecké pozdní sběr 2018 z Vinselektu Michlovský, kde rozhodlo místo původu – Dolní Kounice a trať Nová města. Na lahvi je „medaile“, speciální nálepka upozorňující na to, že Svatovavřinecké je nejpěstovanější modrou odrůdou v ČR. Pro supermarkety jsou asi podobné kousky potřeba, mně to přišlo poněkud úsměvné. Víno má spíše světlejší rubínovou barvu, nic hlubokého. Ve vůni červené ovoce, peckoviny do višní, kořenitá linka. Suché, čisté, spíše lehčí až středně plné, opět červená peckovinová ovocnost, fajn kyseliny a pitelnost, uhlazené třísloviny, nijak zvlášť dlouhé. Snažil jsem se v tom najít nějaký speciální charakter, ale bylo to prostě „jen“ přístupné a nekomplikované červené. I to se počítá. Zaplatil jsem už trochu víc, tedy v kontextu tamní nabídky, 139 Kč.

Zobraz celý článek...

středa 22. září 2021

Letní přízrak straší i po roce…

Jedno z vín, které loni (alespoň v mé vinné bublině) vzbudilo docela velký rozruch, byl Letní přízrak od Petra Marady (web). Pinot Noir, Blanc a Gris s Chardonnay a také Ryzlink rýnský, z trati Kněžské v Mikulčicích. Vína původně zamýšlená jako základ sektů poněkud ujela a skončila pod kvasinkovým závojem. A když už, tak si tam skoro rok a půl pobyla. Výsledek lidi logicky rozděloval, ale nemalou skupinu nadšenců do dost nadchl. Vím i o takových, co nakoupili nemálo lahví, ale s vidinou velkých zásob upíjeli tak nadšeně, že už nemají nic! :-) Bohužel ani ve vinařství už není. Za ten rok se toho událo nemálo a jednou z události bylo i tornádo, které se na domě, vinařství i sklepě Maradových hodně podepsalo. Já se loni v létě, kdy o víně v rámci článku o vinařství psal poprvé, docela zásobil. A také nakoupil pár kartonů pro Družstvo. To se bohužel loni v září konat nemohlo. Část jsme pustili do světa v domácích degustačních bedýnkách a zbylých 12 lahví konečně mohli rozlít teď v pondělí. Byla to zábavná akce (a na nočních fotkách vynikne asi ještě víc) a víno vzbudilo zaslouženou pozornost.

Zobraz celý článek...

úterý 21. září 2021

Dvakrát Montepulciano od Nicodemi

Zlákalo mne vyzkoušet vína od Fattoria Nicodemi (web). Jsme v italské oblasti Abruzzo, konkrétně na svazích u Notaresco v srdci Colline Teramane. Podnik založil v roce 1970 Bruno Nicodemi, opustil práci v Římě a začal se věnovat půdě s révou a olivovníky, věnu své matky. Podnik od roku 2000 spravuji sourozenci Elena a Alessandro, dnes už mají 38 hektarů, z toho 30 hektarů vinic na jílu a vápenci vedených v ekologickém ale zatím necertifikovaném režimu. Ročně připraví nějakých 200 tisíc lahví vína, čtyři pětiny jdou na export, postavených na odrůdách Montepulciano a Trebbiano, nově se u nich objevuje ještě Pecorino. A i nějaký ten olivový olej mají, ročně asi 4000 půllitrových lahví. Já otestoval dvě různá červená Montepulciano d´Abruzzo.

Zobraz celý článek...

pondělí 20. září 2021

Naturální zábavné Lambrusco

Mám rád klasické dobré (suché, ale i sladší varianty mohou být skvělé) Lambrusco, to už jsem se zde zmiňoval opakovaně. Bohužel jméno je dost zdevalvované hektolitry supermarketové ulepené bezcharakterní tekutiny a u nás zprofanované i coby nejlevnější volba „do karafy“ ve všemožných pizzeriích. Odrůda (resp. odrůdy) a víno má ale hodně co nabídnout, ten styl je unikátní a je s ním spousta zábavy. Na dnešní Družstvo (web, FB události) jsme zařadili jednoho dost populárního představitele z naturální scény, vinařství Cinque Campi („pět políček“, pojmenováno po jejich nejstarší vinici). Vinař Vanni Nizzoli pochází z rodiny, která na místě hospodaří a víno si dělá už dvě století, ale teprve v osmdesátých letech minulé století začali víno i prodávat. Nejdřív v demižonech místním a postupně došlo i na dnešní lahve a specifický přístup. Jedou v certifikovaném bio (od 2003, ale čistě už předtím) a také postupně vrací do oblasti lokální odrůdy. Mají i něco tichého vína, ale základem jsou šumivky. Bez čiření, filtrace a i bez síření.

Zobraz celý článek...

pátek 17. září 2021

Závodnická jižní Rhôna

Dirk „GT“ Vermeersch… Od „Gran Turismo“ ke „Grand Terroir“ :-) Velmi úspěšný belgický automobilový závodník, a to hned v několika různých disciplínách, měl sen si na důchod pořídit domek na jihu Francie. To se mu také před dvaceti lety podařilo, ale místo domku to bylo rovnou vinařství (web). Které se v průběhu let rozrostlo, dnes je to středně velký podnik s moderním vinařským provozem v Suze-la-Rousse, který si udělal jméno víny „na plný plyn“, nabušenými efektními kousky. Se jmény a zkratkami odkazujícími k motosportu, byť vždy s vtipně napasovaným jiným významem, a se šachovnicovou vlajkou prominentně na vinětách. Vlastní něco přes 24 hektarů vinic a jedou v ekologickém režimu (první vinice byla certifikována Ecocert už v roce 2002, postupně přidávají další, ne všechny ale dosud certifikaci mají). Na vinaření se Vermeersch vrhl bez jakéhokoliv vzdělání a zkušeností z oboru, ale od začátku se mu dařilo. Dcera, která ve vinařství dlouhodobě pracuje, už vystudovala enologii :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. září 2021

Ryzlink z Bzence s 95 body od Decanteru

Své nákupy vína neřídím podle bodů. Tedy… přiznávám… občas k nim, při nákupech bez předchozího ochutnání, a od kritiků u kterých trochu znám vkus a mám s jejich hodnocením zkušenosti, přihlédnu. Ale rozhodující faktory bývají výrazně odlišné. Teď jsem však udělal něco, na co nejsem vůbec pyšný… dvě vína koupil jen proto, že dostala vysoké hodnocení %-) Stydím se! První víno je domácí, zmiňoval jsem se o něm minulý týden jako o levném způsobu, jak vyzkoušet kousek s 95 body. Tolik totiž má ve výsledcích Decanter World Wine Awards 2021. Taky má Premium Gold z Prague Wine Trophy 2021 a zlaté (někdy opakovaně ve více ročnících soutěže) ze Salonu vín, Vinařských Litoměřic, Valtických vinných trhů, Grand Prix Vinex, Oenofora… očividně extrémně úspěšné víno! Naštěstí na lahvi, štíhlé tvaru bordó s hodně protáhlým hrdlem, jsou medaile jen dvě :-) Oblepování ve stylu Krista nebo Josefa Dufka se nekoná, uf! O čem že je řeč? Chateau Bzenec VOC Ryzlink Rýnský 2017 Terroir Collection (web vinařství), cukernatostí pozdněsběrové ale zatříděno jako VOC Bzenec, původ na Slovácku v bzenecké viniční trati Zadní hora. Má to 6.5 g/l cukru a 6.4 g/l kyselin při 12.5 % alkoholu a díky poměry cukru a kyselin deklarují jako suché, Decanter jej má v kategorii polosuchých. Celkem vzniklo 9062 lahví, které aktuálně vyprodávají (vzhledem k výše uvedenému přehledu cen pro mne trochu nepochopitelně) po 149 Kč za kus. Ale důležitý je samozřejmě obsah lahve :-)

Zobraz celý článek...

středa 15. září 2021

Nový Vinograf a Bandol od Gaussena

Včera slavnostně otevřel nový Vinograf, další vinný bar tentokrát najdete v Praze na Vinohradech, na Korunní. Prostor už možná znáte, předtím zde sídlila Wine Society. Otevíračka byla ve znamení degustace vín z lahví větších formátů, především 1.5l magnum, ale zkusit šlo třeba i Svatovavřinecké 2013 od Žernoseckého vinařství z třílitrovky. Neochutnal jsem vše, ale pár dost povedených vín si tam rozhodně našel. Vyvážený klasický Pinot Noir 2015 od Petra Kočaříka potěšil, dost povedené lehkonohé červené Špigle-Bočky 2015 od Richarda Stávka taktéž. Pere Mata Cava L'Ensamblatge Brut Nature Gran Reserva jsem měl kvanta sedmiček nakoupených ve Španělsku, už nějakou dobu je ale nabízí i Vinografy. V magnum to byl ročník 2014 odstřelený letos v dubnu, malvicově-květinové výborně pitelné suché bubliny. Určitě by mi nevadilo věnovat více času lahvi Chablis Vieilles Vignes 2014 od Domaine Servin, ve sklence se krásně otevíralo a šlo o povedenou již docela nazrálou ukázku apelace. Za všechny vzorky bych ale vypíchl Château Jean-Pierre Gaussen „Cuvée Longue Garde“ 2011 v magnum, klasický starosvětský Bandol. Poprvé jsem se o víně, samozřejmě o starším ročníku, zmiňoval v začátcích blogu, v roce 2007. A když po sobě čtu tehdejší poznámky, tak bych možná dnes tak uchvácen nebyl :-) Mnohem detailněji se mu ale věnoval v roce 2009 a od té doby žádný další ročník neměl. Takže mne pohled na láhev hodně potěšil a na víno jsem se s chutí vrhnul!

Zobraz celý článek...

úterý 14. září 2021

Výtečný Blanc de Blancs a chutné Sylvánské

Raventós i Blanc (web) patří mezi mé šumivé oblíbence, psal jsem tu o nich vícekrát. Je to také jeden z prvních uprchlíků z apelace cava, vytvořili si vlastní – Conca del Riu Anoia. Navíc biodynamika a takové ty věci. Pravidelně nakupuji Blanc de Blancs Extra Brut, jako poslední to byl vlhčí deštivý ročník 2018. Původ ve Vinya del Llac, vinici se severní orientací u jezera, s keři ve stáří i přes 40 let na jílu s vápenitým podložím, odrůdově něco přes třetinu Xarel·lo a poté Macabeu a Parellada. Novinkou tohoto ročníku je pětiprocentní přídavek hodně zajímavé odrůdy Malvasia de Sitges z vinice La Plana, kde postupně obnovili téměř 1.5 hektaru. Připraveno čistě v nerezu, na kalech minimálně 18 měsíců (zde odstřel kalů 5. února 2021, jedou postupně). Světlejší slámová barva, fajn perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, energická vůně spojující sušené květy a bylinky s citrusy, fenykl, výrazně minerální. Suché, šťavnaté, aperitivně snadno pitelné a osvěžující ale s hloubkou a strukturou, charakterní bubliny. Opět citrusy, mineralita, lehce nahořklost v závěru, fajn délka. Výborný kousek! U nás pětistovková záležitost, já kupoval ve Španělsku za nějakých 12€ a byla to dobrá investice.

Zobraz celý článek...