středa 22. září 2021

Letní přízrak straší i po roce…

Jedno z vín, které loni (alespoň v mé vinné bublině) vzbudilo docela velký rozruch, byl Letní přízrak od Petra Marady (web). Pinot Noir, Blanc a Gris s Chardonnay a také Ryzlink rýnský, z trati Kněžské v Mikulčicích. Vína původně zamýšlená jako základ sektů poněkud ujela a skončila pod kvasinkovým závojem. A když už, tak si tam skoro rok a půl pobyla. Výsledek lidi logicky rozděloval, ale nemalou skupinu nadšenců do dost nadchl. Vím i o takových, co nakoupili nemálo lahví, ale s vidinou velkých zásob upíjeli tak nadšeně, že už nemají nic! :-) Bohužel ani ve vinařství už není. Za ten rok se toho událo nemálo a jednou z události bylo i tornádo, které se na domě, vinařství i sklepě Maradových hodně podepsalo. Já se loni v létě, kdy o víně v rámci článku o vinařství psal poprvé, docela zásobil. A také nakoupil pár kartonů pro Družstvo. To se bohužel loni v září konat nemohlo. Část jsme pustili do světa v domácích degustačních bedýnkách a zbylých 12 lahví konečně mohli rozlít teď v pondělí. Byla to zábavná akce (a na nočních fotkách vynikne asi ještě víc) a víno vzbudilo zaslouženou pozornost.

Zobraz celý článek...

úterý 21. září 2021

Dvakrát Montepulciano od Nicodemi

Zlákalo mne vyzkoušet vína od Fattoria Nicodemi (web). Jsme v italské oblasti Abruzzo, konkrétně na svazích u Notaresco v srdci Colline Teramane. Podnik založil v roce 1970 Bruno Nicodemi, opustil práci v Římě a začal se věnovat půdě s révou a olivovníky, věnu své matky. Podnik od roku 2000 spravuji sourozenci Elena a Alessandro, dnes už mají 38 hektarů, z toho 30 hektarů vinic na jílu a vápenci vedených v ekologickém ale zatím necertifikovaném režimu. Ročně připraví nějakých 200 tisíc lahví vína, čtyři pětiny jdou na export, postavených na odrůdách Montepulciano a Trebbiano, nově se u nich objevuje ještě Pecorino. A i nějaký ten olivový olej mají, ročně asi 4000 půllitrových lahví. Já otestoval dvě různá červená Montepulciano d´Abruzzo.

Zobraz celý článek...

pondělí 20. září 2021

Naturální zábavné Lambrusco

Mám rád klasické dobré (suché, ale i sladší varianty mohou být skvělé) Lambrusco, to už jsem se zde zmiňoval opakovaně. Bohužel jméno je dost zdevalvované hektolitry supermarketové ulepené bezcharakterní tekutiny a u nás zprofanované i coby nejlevnější volba „do karafy“ ve všemožných pizzeriích. Odrůda (resp. odrůdy) a víno má ale hodně co nabídnout, ten styl je unikátní a je s ním spousta zábavy. Na dnešní Družstvo (web, FB události) jsme zařadili jednoho dost populárního představitele z naturální scény, vinařství Cinque Campi („pět políček“, pojmenováno po jejich nejstarší vinici). Vinař Vanni Nizzoli pochází z rodiny, která na místě hospodaří a víno si dělá už dvě století, ale teprve v osmdesátých letech minulé století začali víno i prodávat. Nejdřív v demižonech místním a postupně došlo i na dnešní lahve a specifický přístup. Jedou v certifikovaném bio (od 2003, ale čistě už předtím) a také postupně vrací do oblasti lokální odrůdy. Mají i něco tichého vína, ale základem jsou šumivky. Bez čiření, filtrace a i bez síření.

Zobraz celý článek...

pátek 17. září 2021

Závodnická jižní Rhôna

Dirk „GT“ Vermeersch… Od „Gran Turismo“ ke „Grand Terroir“ :-) Velmi úspěšný belgický automobilový závodník, a to hned v několika různých disciplínách, měl sen si na důchod pořídit domek na jihu Francie. To se mu také před dvaceti lety podařilo, ale místo domku to bylo rovnou vinařství (web). Které se v průběhu let rozrostlo, dnes je to středně velký podnik s moderním vinařským provozem v Suze-la-Rousse, který si udělal jméno víny „na plný plyn“, nabušenými efektními kousky. Se jmény a zkratkami odkazujícími k motosportu, byť vždy s vtipně napasovaným jiným významem, a se šachovnicovou vlajkou prominentně na vinětách. Vlastní něco přes 24 hektarů vinic a jedou v ekologickém režimu (první vinice byla certifikována Ecocert už v roce 2002, postupně přidávají další, ne všechny ale dosud certifikaci mají). Na vinaření se Vermeersch vrhl bez jakéhokoliv vzdělání a zkušeností z oboru, ale od začátku se mu dařilo. Dcera, která ve vinařství dlouhodobě pracuje, už vystudovala enologii :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. září 2021

Ryzlink z Bzence s 95 body od Decanteru

Své nákupy vína neřídím podle bodů. Tedy… přiznávám… občas k nim, při nákupech bez předchozího ochutnání, a od kritiků u kterých trochu znám vkus a mám s jejich hodnocením zkušenosti, přihlédnu. Ale rozhodující faktory bývají výrazně odlišné. Teď jsem však udělal něco, na co nejsem vůbec pyšný… dvě vína koupil jen proto, že dostala vysoké hodnocení %-) Stydím se! První víno je domácí, zmiňoval jsem se o něm minulý týden jako o levném způsobu, jak vyzkoušet kousek s 95 body. Tolik totiž má ve výsledcích Decanter World Wine Awards 2021. Taky má Premium Gold z Prague Wine Trophy 2021 a zlaté (někdy opakovaně ve více ročnících soutěže) ze Salonu vín, Vinařských Litoměřic, Valtických vinných trhů, Grand Prix Vinex, Oenofora… očividně extrémně úspěšné víno! Naštěstí na lahvi, štíhlé tvaru bordó s hodně protáhlým hrdlem, jsou medaile jen dvě :-) Oblepování ve stylu Krista nebo Josefa Dufka se nekoná, uf! O čem že je řeč? Chateau Bzenec VOC Ryzlink Rýnský 2017 Terroir Collection (web vinařství), cukernatostí pozdněsběrové ale zatříděno jako VOC Bzenec, původ na Slovácku v bzenecké viniční trati Zadní hora. Má to 6.5 g/l cukru a 6.4 g/l kyselin při 12.5 % alkoholu a díky poměry cukru a kyselin deklarují jako suché, Decanter jej má v kategorii polosuchých. Celkem vzniklo 9062 lahví, které aktuálně vyprodávají (vzhledem k výše uvedenému přehledu cen pro mne trochu nepochopitelně) po 149 Kč za kus. Ale důležitý je samozřejmě obsah lahve :-)

Zobraz celý článek...

středa 15. září 2021

Nový Vinograf a Bandol od Gaussena

Včera slavnostně otevřel nový Vinograf, další vinný bar tentokrát najdete v Praze na Vinohradech, na Korunní. Prostor už možná znáte, předtím zde sídlila Wine Society. Otevíračka byla ve znamení degustace vín z lahví větších formátů, především 1.5l magnum, ale zkusit šlo třeba i Svatovavřinecké 2013 od Žernoseckého vinařství z třílitrovky. Neochutnal jsem vše, ale pár dost povedených vín si tam rozhodně našel. Vyvážený klasický Pinot Noir 2015 od Petra Kočaříka potěšil, dost povedené lehkonohé červené Špigle-Bočky 2015 od Richarda Stávka taktéž. Pere Mata Cava L'Ensamblatge Brut Nature Gran Reserva jsem měl kvanta sedmiček nakoupených ve Španělsku, už nějakou dobu je ale nabízí i Vinografy. V magnum to byl ročník 2014 odstřelený letos v dubnu, malvicově-květinové výborně pitelné suché bubliny. Určitě by mi nevadilo věnovat více času lahvi Chablis Vieilles Vignes 2014 od Domaine Servin, ve sklence se krásně otevíralo a šlo o povedenou již docela nazrálou ukázku apelace. Za všechny vzorky bych ale vypíchl Château Jean-Pierre Gaussen „Cuvée Longue Garde“ 2011 v magnum, klasický starosvětský Bandol. Poprvé jsem se o víně, samozřejmě o starším ročníku, zmiňoval v začátcích blogu, v roce 2007. A když po sobě čtu tehdejší poznámky, tak bych možná dnes tak uchvácen nebyl :-) Mnohem detailněji se mu ale věnoval v roce 2009 a od té doby žádný další ročník neměl. Takže mne pohled na láhev hodně potěšil a na víno jsem se s chutí vrhnul!

Zobraz celý článek...

úterý 14. září 2021

Výtečný Blanc de Blancs a chutné Sylvánské

Raventós i Blanc (web) patří mezi mé šumivé oblíbence, psal jsem tu o nich vícekrát. Je to také jeden z prvních uprchlíků z apelace cava, vytvořili si vlastní – Conca del Riu Anoia. Navíc biodynamika a takové ty věci. Pravidelně nakupuji Blanc de Blancs Extra Brut, jako poslední to byl vlhčí deštivý ročník 2018. Původ ve Vinya del Llac, vinici se severní orientací u jezera, s keři ve stáří i přes 40 let na jílu s vápenitým podložím, odrůdově něco přes třetinu Xarel·lo a poté Macabeu a Parellada. Novinkou tohoto ročníku je pětiprocentní přídavek hodně zajímavé odrůdy Malvasia de Sitges z vinice La Plana, kde postupně obnovili téměř 1.5 hektaru. Připraveno čistě v nerezu, na kalech minimálně 18 měsíců (zde odstřel kalů 5. února 2021, jedou postupně). Světlejší slámová barva, fajn perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, energická vůně spojující sušené květy a bylinky s citrusy, fenykl, výrazně minerální. Suché, šťavnaté, aperitivně snadno pitelné a osvěžující ale s hloubkou a strukturou, charakterní bubliny. Opět citrusy, mineralita, lehce nahořklost v závěru, fajn délka. Výborný kousek! U nás pětistovková záležitost, já kupoval ve Španělsku za nějakých 12€ a byla to dobrá investice.

Zobraz celý článek...

pondělí 13. září 2021

Auxey-Duresses od Jadota a habánský pinot

V rámci jedné akce Maison Louis Jadot (web, dováží Kupmeto) jsem koupil něco málo z Côte-d'Or a o dost víc jejich (resp. Château des Jacques) Beaujolais. První otevřenou lahví se stalo vesnické červené, Auxey-Duresses 2015. Připraveno z hroznů jižně a jihovýchodně orientovaných vinic ve výšce mezi 260 a 360 metry, na jílu a vápenci. Více se běžně nepodělí. Jo a čistý Pinot Noir, nečekaně :-) Po pár týdnech fermentace a macerace v dřevěných kádích zraje ve spíše použitých dubových sudech rok a půl. Burgundská láhev, kovová záklopka, delší kvalitní celokorek. Rubínová, nijak tmavá barva. Stále hodně čerstvá, mladistvá a pikantnější vůně. Ovocnost spíše červená do třešní s linkou černého rybízu, decentně pěkně zakomponované dřevo, typické, vybalancované a veskrze příjemné. Suché, šťavnaté, středně plné, sladší zralé třešně, něco svíravosti a jemnozrnných tříslovin, slušná struktura, snadno pitelné a delší. Sympatická, poctivě působící vesnická burgunda, nic složitého ale taky žádná nuda :-)

Zobraz celý článek...

pátek 10. září 2021

Oranžová Malvazija a fajn bádenský Pinot

Dostala se ke mně láhev Malvazija Dora 2015 ze Slovinské části Istrie od rodinného vinařství Bordon (web) založeného v roce 1985, prý jako první soukromé vinařství v oblasti, a dnes v rukou Borise a Evy Bordon. V poslední době jsem oranžádám a podobným záležitostem moc pozornosti nevěnoval, ale třeba to zas napravím :-) Tohle je čistá Malvasia z ekologicky vypěstovaných hroznů z dost pozdního sběru, s delší macerací na slupkách a zráním v sudech. Připravují ji jen v dobrých ročnících a v počtu 1200 lahví, tahle měla číslo 1 a vlastně bych rád viděl další láhev, zda číslování funguje :-) Těžká větší bordó láhev, celokorek, hrdlo zalité voskem. Tmavší, výrazná barva směrem do jantarové, trochu opalizující. Výrazná, expresivní aromatika, zralé a sušené ovoce, meruňky, až lehce do marmeládova, linka čokolády a kokosu. V chuti suché, plné, intezivní, teplejší, s tříslem spíš uhlazeným, sladší peckovinové ovocnost, hodně dlouhá teplá dochuť s jasně vyšším alkoholem (15 % to má). Bohatší, efektní oranžové, na můj vkus trochu „únavné“ a spíš na skleničku napárované k jídlu než že bych večer popíjel láhev :-) Mám víno otevřené už několik dní, jen tak v zašpuntované lahvi v 12˚C, a projev se téměř nemění. Takže bych se nebál, že by v lahvi nedokázalo zrát ještě hezkých pár let. Cena, co jsem tak hledal, 30+ Eur.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. září 2021

Výrazné změny v předpisech pro sherry

Už opakovaně jsem se zde dostal k trochu netypickým vínům z Jerezu a okolí, které kupříkladu ani nemohou nést označení sherry, docela detailně v článku O nefortifikovaném sherry s UBE Miraflores. V oblasti také trochu zuřil boj mezi městy Jerez a Sanlúcar týkající se stylů Fino a Manzanilla. Pokud sherry máte rádi, tak víte, že Manzanilla je v podstatě technologicky úplně stejné víno jako Fino, jen dozrávané u moře v Sanlúcar de Barrameda a díky tomu má specifický, „křehčí“ lehčí projev. Respektive tak o tom mluví apelace z roku 1964, do té doby šlo opravdu jen o jeden z druhů sherry produkovaný na více místech. Vtip je ale v tom, že Sanlúcar je jinak samozřejmě součástí i širší D.O. Jerez-Xérès-Sherry a mohou klidně víno označit i jako Fino a běžně se to děje, výrobce na lehčí a delikátnější verzi vína napíše Manzanilla a na trochu plnější Fino a je to, v podstatě to i dává smysl. Ale producent v Jerezu, a co je důležitější ani v přímořském El Puerto de Santa María, Manzanillu deklarovat nemůže, ať už by víno bylo charakterem naprosto srovnatelné. Fino de Sanlúcar jim tak přijde trochu nefér :-) Vzhledem k těmto sporům a dalšímu vývoji regionu, nástupu nefortifikovaných vín, kousků mnohem více orientovaných na terroir a jinak specifických, stoupající oblibě u sherry nepovoleného bag-in-boxu a z dalších důvodů bylo jasné, že apelační předpisy budou muset nějakým způsobem reagovat. A to se i stalo.

Zobraz celý článek...

středa 8. září 2021

Tratě salonu, zlatí z DWWA, Francie -29 %, Družstvo již brzy

Národní vinařské centrum přišlo s novým projektem – Představujeme viniční tratě vítězů Salonu vín ČR 2021. V krátkých videích, venku je zatím první s vínem Louis Girardot brut a viniční tratí Nad Nesytem odkud mají Chardonnay, chce představit vždy konkrétního vítěze v soutěži společně s viniční tratí, ze které pochází. Vlastně by mi vůbec nevadilo, kdyby byla videa o něco delší a jednotlivým tratím se věnovala trochu podrobněji, objevilo se v nich více o specificích, odrůdovém složení, nejvýznamnějších pěstitelích a tak podobně. Ale každý projekt, který se trochu více zaměřuje i na místa původu, nejen na samotný obsah lahve, se počítá! Mimochodem před pár měsíci jsem po vinnou přílohu Hospodářských novin psal právě o „nejlepších“ tratích v ČR. Ač jsem tam pár top kousků jmenoval a spíše povrchně se jim věnoval, tak se text zvrhl více v mudrování o tom, co vlastně tvoří potenciál konkrétní viniční polohy a jak velkou roli v tom hraje samotný vinohradník. A také brblání o složitosti sestavování žebříčků a klasifikací :-) Pokud bychom ale vzali skutečně jen vína ze Salonu, jakkoliv je to měřítko neúplné, výrazně ovlivněné statutem soutěže a pevným zastoupením podoblastí a typem vín co se účastní, tak by tam dost dominovala trať Klínky ve Vracově, díky produkci Zámeckého vinařství Bzenec. Na dalším místě Věstonsko a následuje Purmice, oboje Perná, Horní hory ve Strážnici, Punty ve Velkých Němčicích, trať Na štrekách v Novém Přerově, Helezný díl v Čejkovicích či obec Miroslav a Weinperky. V obcích jasně dominuje Perná, kde jsou obvykle tratě jasně uvedeny (viz výše) a na druhém místě jsou Velké Bílovice, kde ale vína konkrétní trať naopak často uvedenu nemají.

Zobraz celý článek...

úterý 7. září 2021

Vídeňský Gemischter Satz a klasický veltlín

Vídeň je jedním z těch míst, kam do vinic dojedete tramvají, a pokud jde o světové metropole tak městem s největšími výsadbami – 647 hektarů. Mezi nejznámější producenty, a nemalý vliv na to má jejich proslavené heurige a jistě i fakt, že v jednom z jejich domů pobýval Ludwig van Beethoven, je Weingut Mayer am Pfarrplatz (web). A samozřejmě roli hraje i to, že z celkové plochy vídeňských vinic mají skoro desetinu, 61 ha. Konkrétně v lokalitách Grinzing, Hernals a Wiener Nussberg. Výsadby mají též v Erste Lage tratích Preussen a Langteufel. Já pil klasiku v podobě Wiener Gemischter Satz 2020. Vídeňská viniční směska má od roku 2013 vlastní DAC a je to tak správně, vzniká tam spousta veskrze sympatických vín. Pravidla říkají, že víno musí být tvořeno nejméně třemi kvalitními odrůdami, přičemž poměr nejzastoupenější z nich nesmí překročit 50 % a třetí nejzastoupenější musí mít alespoň 10 %. Navíc se nebavíme o směsi hotových vín, hrozno všech odrůd musí být sklizeno a zpracováno společně. Stylově směřují k „čerstvosti“, maximální alkohol je povolen 12.5 %. Vína je dovoleno dávat na trh od března roku následujícího po sklizni. Wiener Gemischter Satz DAC lze připravovat ve všech úrovních pyramidy – od celé oblasti, přes jednotlivé katastry, Großlage či dokonce specifické vinice.

Zobraz celý článek...

pondělí 6. září 2021

Vertikála moselského kabinetu od F.J. Eifel

Mám moc rád vertikální degustace! Ono teda už dva ročníky téhož vína bývají bezva zábava a od tří výš se radost ještě násobí :-) Dnes se vertikálně zastavíme na Mosele, ve vinařství Weingut Franz-Josef Eifel. A to s ročníky 2017 až 2020 jejich „základního“ vína, kterým je Trittenheimer Apotheke Riesling Kabinett trocken, tedy rovnou kousek z jedné z ikonických moselských tratí. Před nedávnem jsem se o vinařství rozepisoval u ročníku 2016 jejich Alte Reben, vše řečené platí i zde. Změnilo se akorát to, že dnes už má dovozce CCVino vína v nabídce, takže článek není jen dělání chutí s něčím v ČR nedostupným :-) Krom ročníku 2018 jsou vína pod šroubovým uzávěrem, osmnáctka má kovovou záklopku a celokorek. Zda je to kvůli specifikům ročníku a vinař tím něco sleduje, šlo o šarži určenou pro trh preferující korky, zrovna mu došli láhve na šrouby nebo je za tím něco jiného netuším, ale mám v plánu ještě zjistit!

Zobraz celý článek...

pátek 3. září 2021

Renaissance Sauvignon Blanc od Romana Fabiga

Na trh přišlo letos v červenci. Četl jsem o něm článek. Vlastně už několik. I rozhovor s vinařem. Viděl propagační video, vyjíždí na mne už týdny neustálé v mé bublině na sociálních sítích. Četl silná slova z pera samotného vinaře. S údivem hleděl na částku, která je za víno aktuálně požadována (a která odpovídá počtu připravených lahví), a kroutil hlavou nad přirovnáními k největším jménům Štýrska a Loiry. A nemohl než ocenit marketing a haló, které vinař za pomoci několika domácích sommeliérských osobností okolo vína dokázal vytvořit. A včera jsem ho konečně ochutnal. Sauvignon Blanc Renaissance 2020 z řady BIG od moravského specialisty na tuto odrůdu, vinařství Roman Fabig (web). „Sebezlepšování nikdy nekončí. Svět kolem nás se víc a víc specializuje a já se o to snažím ve víně. Renaissance je posun v lidském vnímání. Ve vnímání různorodosti odrůdy Sauvignon Blanc jaká až může být. Myšlenka vyčerpat všechny možnosti, jak z vína získat maximum charakteru tady byla už dávno před tím, než vznikla první Renaissance. S ročníkem 2020 se tato vize stala skutečností a první ochutnávky vína potvrdily, že vzniká něco unikátního. Něco se svojí individuální osobností, elegancí a dlouhou dochutí. Věřím, že tohle víno je renezanční právě z důvodu individuality a rozkvětu velkých vín na Moravě. Přesně toto Renaissance symbolizuje.“

Zobraz celý článek...

čtvrtek 2. září 2021

Krásný mladý Riesling od Ratzenbergera

Weingut Ratzenberger 2019 Steeger St. Jost Riesling trocken. Než dočtu celé, už se mi sbíhají sliny! Tohle víno, ve starších ročnících, patřilo mezi mé velké oblíbence, ale už docela dlouho jsem ho neměl. Nově vinařství opět dovezl Vinonaut a tak jsem si udělal radost a zakoupil průřez produkcí, včetně malých vertikál několika vín. Krom ryzlinku pořídil i základní Rivaner (aka Müller-Thurgau) a také Spätburgunder (vinařství má ale i Grau a Weissburgunder). Na všechna se dostane, tenhle kousek jsem ale musel otevřít hned! Než se vrhneme na poznámky, tak krátce k samotnému producentovi.

Zobraz celý článek...

středa 1. září 2021

Chutná červená Rhôna s Coup de cœur

Dnes se zastavíme na jižní Rhôně. Domaine La Lôyane (web) sídlí na úpatí kopce s klášterem Notre-Dame-de-Grâce u Rochefort-du-Gard a poblíž bažin, které zde ve středověku vysušili mniši. Lôyane je historickým názvem místa a znamená v podstatě vlčí doupě. Samotný podnik má historii „jen“ něco přes dvě desítky let, byť rodina vinohradničí již po čtyři generace, v moderní historii ale hrozny jen dodávala družstvu. La Lôyane vzniklo spojením několika menších usedlostí a vinic v apelacích Lirac, Tavel, Côtes du Rhône a Côtes du Rhône Villages, celkem mají zhruba 20 hektarů. Vinice udržovali „čistějším“ způsobem, od roku 2019 jsou v přechodném režimu na plné bio a postupně se také odvrátili od částečně mechanické sklizně i dalších úkonů k ruční práci, pořídili si pár zaměstnanců a také nový vhodnější sklep. Jedou spíš „klasiku“, ale v nabídce už mají i nesířené víno :-) V poslední době se o nich trochu více mluví a získali pár velmi slušných hodnocení. Což platí i pro jejich dnes popisovaný základ produkce, který si v zásadním francouzském průvodci Guide Hachette 2021 odnesl nejvyšší tři hvězdičky (aka „výjimečné víno“) a Coup de cœur k tomu :-) Srdíčko může obdržet dvou či tříhvězdičkové víno, které na toto hodnocení ve slepé degustaci musí doporučit komise a druhá později, taktéž ve slepé degustaci, jejich rozhodnutí potvrdit. Ve výsledku jde jen o nějakých pět procent z již tak vysoce hodnocených vín. „Láska na první ochutnání“ jsou, alespoň pro mne, s velkou spolehlivostí typická a veskrze chutná vína, leckdy etalony kvality či alespoň encyklopedické ukázky stylu / apelace, ale záruka že mi sednou stoprocentně tam samozřejmě není. A jak na body ani podobná hodnocení zas tolik nedám, tak tady to roli při pořízení rozhodně hrálo :-)

Zobraz celý článek...

úterý 31. srpna 2021

Růžová a bílá Cava od DG Viticultors

Nechal jsem se zlákat pozitivními reakcemi a zakoupil a otevřel nedávno dvoje bubliny od DG Viticultors (web) z Pontons u Vilafranca del Penedès nedaleko Barcelony. Rodinný podnik, za kterým stojí Pedro Luís Domènech Garay a Antonio García Blasco, má dva různé pozemky s výsadbami ve vyšších nadmořských výškách. Mas Fonoll je 750 až 820 metrů nad mořem a na jílu s nějakým tím štěrkem a vápenci, réva zde dozrává výrazně později než v okolí a vinice hostí odrůdy Pinot Noir, Chardonnay, Sauvignon Blanc, Riesling, Albariño a nečekaně Incrocio Manzoni. Mas Sapera se nachází vlastně nedaleko, ale znatelně níže – ve výšce jen 600 až 650 metrů. Půda je zde obdobná, jíl a vápenec, a pěstují zde Merlot, Sauvignon Blanc, Albariño, Incrocio Manzoni a Loureiro. Tedy odrůdově jedou pro Penedès ne úplně typickou skladbu a také podstatnou část jejich produkce tvoří tiché bílé a červené a sladká vína, ale Cava samozřejmě nechybí. Mimochodem dozážují, u Brut variant, vlastním botrytickým slaďákem školeným několik let v 400l dubových sudech.

Zobraz celý článek...

pondělí 30. srpna 2021

Riesling z roku změny od Beckera

O víkendu jsem měl příležitost účastnit se zajímavé degustační večeře a prochutnat si fajn sadu německých vín, nejen ryzlinků, několika producentů z nabídky CCVino. K chutnaným vínům se určitě vrátím ještě v dalším článku, dnes to bude jediná láhev. Ne nejlepší, ale „z vědeckých důvodů“ možná nejzajímavější :-) Producentem je J.B. Becker a šlo o Rheingau 2003er Riesling Spätlese Martinsthaler Rödchen. O vinařství jsem se detailně rozepisoval před jedenácti lety v článku Mladé i vyzrálé Ryzlinky a Pinoty od Rýna a letos doplňoval nějaké ty aktuality u článku Beckerův výtečný Riesling ročníku 1998 (a měl jsem tu i článek Padesátiletý Riesling a ročníky ke kulatinám, taktéž s Beckerem). Takhle trať, žádný dramatický svah s půdou tvořenou jílem a hlubokými sprašemi, není v oblasti nijak výjimečná, produkuje stylově spíš plnější vína a patří mezi průměrné. Výborný ročník 2003 také přinesl spoustu opulentnějších vín, nejen v Rheingau. To mne na víně však nelákalo nejvíc…

Zobraz celý článek...

pátek 27. srpna 2021

Manzanilla Pasada En Rama Pastora

Dnes to bude opět pro sherry devianty :-) Je to už hezkých pár let, co jsem se zde rozepisoval o Manzanilla Solear od velkého ale výtečného producenta Barbadillo, který letos slaví výročí 200 let existence. Zaobíral jsem se jak „základním“ vínem, ale Solear je vždy skvělé pití (viz i novější samostatný článek), tak speciální En Rama variantou, nefiltrovanou a s delším zráním. A dnes se mrkneme na třetí víno, které vychází ze stejné solery. A nebude to fantastické amontillado Príncipe (případně totéž ve variantě VORS), které rozhodně doporučuji vyzkoušet, ale další Manzanilla! Konkrétně Manzanilla Pasada En Rama De La Pastora stočená v roce v říjnu 2020. Barbadillo relativně nedávno tuhle značku a potažmo styl vína oživilo a vyplatí se říct si k tomu trochu víc.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 26. srpna 2021

Šumivá degustace na téma Corpinnat

Před pár týdny jsem se tu poměrně detailně rozepisoval o značce šumivých vín Corpinnat a sliboval článek z pražské ochutnávky. Slib dnes konečně plním. Ochutnávka se konala v bublinovém baru Champagneria a vína společně přestavovali dovozci Foltýn Wine a Wine Office, šlo o selekci od jimi dovážených producentů (samotná Champagneria má na lístku ještě Corpinnat od vinařství Huguet de Can Feixes a spoustu cavy), od některých širší přehled, od dvou největších hvězd alespoň „základ“. Konkrétně jsme chutnali vinařství Sabaté i Coca, Nadal, Mas Candí, Recaredo a Gramona. Krom vinařství Nadal jsem tu už o všech psal, čímž si trochu ušetřím práci :-) Každopádně se můžeme rovnou vrhnout na poznámky.

Zobraz celý článek...

středa 25. srpna 2021

Becky Wasserman, maďarské zákonné naturálno, požár v Provence, ceny francouzských vinic

V osmdesáti letech zemřela na plicní potíže Becky Wasserman, zásadní postava amerického obchodu s vínem, mentor spousty současných vinných osobností a člověk, kterého neopomenou jmenovat jako formující postavu oblasti mnozí burgundští vinaři. Mezi její blízké přátele patřil Aubert de Villaine, Michel Lafarge, Lalou Bize-Leroy, Hubert de Montille… takové „kdo je kdo“ Burgundska, prostě. Dovážela vína z leckterých francouzských oblastí, ale její láskou bylo právě Burgundsko, kam se ostatně už v šedesátých letech přestěhovala. Ze začátku obchodovala se sudy François Freres, ale rychle přeorientovala na víno. Zaměřovala se především na menší rodinné podniky a postupem času zvýšila povědomí o spoustě takových. Její síť kontaktů, a setkání které doma pořádala, pomohla vinařům i v jejich práci, některým bezesporu pomohla stát se hvězdami.

Zobraz celý článek...

úterý 24. srpna 2021

Mencía s Pinotem a chutný Riesling

Mencía je tak trochu Pinot Noir Galicie! :-) Uslyšíte to často a celkem chápu proč, sám jsem srovnání už taky použil a k tématu něco psal, i když častěji z toho mám dojem jak ze setkání pinotu s frankovkou. Každopádně mne, při jednom z nájezdů na španělské e-shopy, zaujalo víno El Barredo 2016, které je právě spojením odrůdy Mencía (s přibližně 85 % směsi dominuje) z osmdesátiletých výsadeb s mladšími, asi dvacetiletými, Pinot Noir. Ekologicky pěstovaná réva obou odrůd roste na spíše jílovité poloze El Barredo u Valtuille de Abajo, tedy v oblasti Bierzo. Za vínem stojí Rodrigo Méndez (psal jsem tu o jeho věcech opakovaně), proslavený hlavně víny z oblasti Rias Baixas, a jde o jednu z jeho mnoha spoluprací s Raúlem Pérezem, který je doma právě ve Valtuille de Abajo. Ruční sběr, spontánní fermentace v 500l sudech a zrání rok v 225l barrique sudech, povětšinou ne nových.

Zobraz celý článek...

pondělí 23. srpna 2021

Vinař roku s lahví bublin od vítěze

Minulý týden jsem si udělal už tradiční dovolenou, tentokrát i od blogování, v lesích u Šumavy. Za tu dobu se událo pár zajímavostí, mimo jiné vyhlášení výsledků soutěže Vinař roku České republiky 2021 (web) a souvisejících ocenění. Cenu Vinařské asociace ČR za přínos českému a moravskému vinařství získal sommelier Ivo Dvořák. Šampionem bílých vín pro rok 2021 se stalo Rulandské bílé výběr z hroznů 2017 z Nového vinařství a v červené opět zvítězil Pavel Binder z Rakvic s Rulandským modrým výběr z hroznů 2018. Nejúspěšnějším rodinným vinařstvím se stal Petr Skoupil z Velkých Bílovic. V hlavní soutěži si bronz odnesl Sonberk, stříbro Mikrosvín Mikulov a zlato Zámecké vinařství Bzenec (web), jeden z našich „soutěžně“ vůbec nejúspěšnějších producentů. Z toho, co jsem v poslední době pil, bylo vše vždy technicky perfektně zvládnutí, líbivé ale málokdy vyloženě vlezlé a celkově v běžných samoobsluhách a supermarketech sázka na jistotu. Vlastně možná o trochu větší, než u některých značek, které jsem v tomhle ohledu preferoval. Nebylo to myšleno přímo na oslavu jejich vítězství, ale výsledek soutěže mne inspiroval a po návratu domů jsem v rámci plnění ledničky a chlebníku přihodil do košíku i jejich bubliny, Sekt 1876 Brut stále ještě ročníku 2013.

Zobraz celý článek...

pátek 13. srpna 2021

Zajímavý Bobal a biodynamický alsaský Riesling

Loni jsem zde psal o vinařství a ochutnávce Bruno Murciano (web), v mezičase čtveřici jejich vín (tři úrovně odrůdy Bobal a moc zajímavé bílé) zařadila do nabídky Alifea. Já se znovu mrknul na víno L’Alegria (DO Utiel-Requena), ale tentokrát mladého ročníku 2019, s podtitulem Bobal Cepas Viejas Arcilla Vino Artesano aka řemeslný Bobal starých keřů z jílu. I přesto, že se v řadě Bobalů (viz starší text k odrůdě) jedná o základní víno, jde o skoro 90 let staré keříkové ekologicky obdělávané (certifikované bio) výsadby v nadmořské výšce okolo 900 metrů, z jediné polohy Las Brunas. Tuhle jihovýchodně orientovanou vinici ve skutečnosti tvoří tři terasy s odlišnou půdou, toto víno je z největší střední terasy s dominancí červeného jílu nad vápencem.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. srpna 2021

Růžové liščí sny a osvěžující Riesling

Už je to pět let, co jsem se zde zmiňoval o Cantina Ariano (web) z Apúlie a degustaci průřezu jejich sortimentem, tenkrát jsem nějak vyloženě nadšen nebyl. Ale mám doma opět sadu vzorků a těším se na ně. Už proto, že vinařství dokončilo přechod na certifikované bio a „štempl“ mají i jejich základní vína, o důvod víc dát jim znovu šanci. Ariano je rodinný podnik a jsou členy Slow Food Italia, mají moderní nové vinařství „poháněné“ z velké části soláry, z 15 hektarů vinic ročně připraví nějakých 65 tisíc lahví vína. Jako první ze sady jsem otevřel Sogno di Volpe Rosato 2020 (Puglia IGT), které mne oslovilo už dříve. Ovšem starší ročník byl Montepulciano, dnes používají odrůdu Nero di Troia. „Sen lišky“ je připraven asi dvouhodinovou macerací hroznů, kvasí v nerezu a tamtéž na jemných kalech pár měsíců zraje. Uzavřeno v čiré bordó lahvi s kovou záklopkou a Nomacorc Select Green špuntem (z cukrové třtiny). Hezká lososová růžová. Čerstvé, drobné červené ovoce, lehce krémové. Suché, čisté, s příjemnou osvěžující kyselinou, opět drobné červené plody, pěkná pitelnost, snadno přístupné a nekomplikované ale zároveň ne nudné a s něčím navíc. Tak nějak „akorát“. Vypili jsme s chutí. Vozí Víno pro Vás.

Zobraz celý článek...

středa 11. srpna 2021

Sylvánské zelené a dvakrát Horst Sauer

Mám rád dobrý Sylván. A přiznám se, ač je to odrůda i domácí, že mnohem častěji chutnám nebo piju ty z Alsaska. O dost méně často pak z Franken, odkud je ale možná nejvyhlášenější. Sylvánské zelené, odrůda nesoucí také poetické jméno Cynifál, byla v minulosti v našich krajích tak hojná, že se jí říkalo dokonce Morávka. Dnes je sice součástí VOC Valtice, Mikulovsko a Mutěnice, ale pěstuje se u nás pouze na 172 hektarech, což je sice významný nárůst oproti době před 15-20 lety a i v posledních letech výsadby pomalu ale jistě stoupají, přesto kde jen o zlomek dřívějšího stavu. A podobný osud sylván potkal i jinde v Evropě, kde především v bývalém Rakousko-Uhersku a v Německu patřil ještě na počátku dvacátého století k nejrozšířenějším odrůdám. Dnes si významnější postavení drží jen na několika málo místech. V zapomnění tedy rozhodně neupadl, a dobře tomu tak, byť doba jeho největší slávy je asi nenávratně pryč.

Zobraz celý článek...

úterý 10. srpna 2021

Prinz a Hoffranzen, dva chutné německé ryzlinky

Dnes se zase mrkneme na nějaký ten Riesling. Z bio(dynamického) Weingut Prinz (web) z Rheingau, viz starší článek pro zorientování o kterého z německých princů se jedná, jsem otevřel mladý Hallgartener Hendelberg Riesling trocken 2019 (VDP.Erste Lage). Víno je z jediné polohy, především s křemencem a břidlicí, z výraznějšího svahu a z vrchních částí slunnější polohy. Lisovány celé hrozny, spontánní delší pomalá fermentace v nerezu a následně tamtéž na jemných kalech do jara. Těžká větší pistole, silná kovová záklopka a celokorek. Pěkná citrónová žlutá barva. Mladistvá, svěží vůně, s výraznou minerální linkou, ovocností do zralých meruněk, něco malvic a bylinková linka. Docela koncentrované. Suché, čisté, výraznější, středně plné v chuti, šťavnaté s bezva citrusovou kyselinou, ale nic ostrého, hlubší, delší, postupně opět zralé meruňky a dotyk medovosti. Svědčí tomu čas v otevřené lahvi a bude pěkně zrát. Seriózní kousek co se skvěle pije, užil jsem si hodně. Dováží CCVino, cena po lahvi 499 Kč.

Zobraz celý článek...

pondělí 9. srpna 2021

Corpinnat aneb elitní šumivá vína velmi detailně

Corpinnat jede! Samozřejmě se s úplně novou značkou vín začíná trochu lépe, pokud ji založí ti z nejslavnějších a nejlepších vinařství, ale stejně je to fajn. Uskupení ekologicky hospodařících a na kvalitu orientovaných producentů bublin z Penedès pomalu ale jistě expanduje a v době psaní tohoto článku má už 11 členů, podstatná část z nich patřila mezí mé oblíbence již v době, kdy značili svá vína jako Cava. Jsou to Gramona, Llopart, Nadal, Recaredo, Sabaté i Coca, Torelló, Huguet de Can Feixes, Júlia Bernet, Mas Candí, Can Descregut a Celler Pardas. K tématu, i co vlastně Corpinnat znamená, už jsem tu něco psal opakovaně (Limity apelace aneb případ Cava, Corpinnat od Sabaté i Coca aneb výborné bubliny), ale dnes se na vše mrkneme o hodně detailněji (rozuměj „drtivou většinu čtenářů okamžitě znudí“), se spoustu technických informací nad rámec obvyklého základu. Následovat pak budou poznámky z pražské degustace několika vín.

Zobraz celý článek...

pátek 6. srpna 2021

Spotřební daň na tichá vína

Na přetřes se opět dostala problematika spotřební daně na tichá vína. Aktuálně je nulová a ozývají se hlasy, že by se mělo změnit. A možná, i při započtení veškeré administrativy, a samozřejmě pokud by bylo aplikováno celoevropsky a nekompenzováno v zahraničí nějakými dotacemi, by o ní uvažovat dávalo smysl. Riskuji, že teď naštvu spoustu vinařů (a také dovozců tichých vín a mnoho dalších) i z řad těch, co mne zatím tolerují, ale upřímně… vlastně mi přijde trochu nefér, že na tichá vína žádná spotřebka není. Hodně vysoká je na destiláty, je i na pivo, na fortifikáty, na vína šumivá. Jen tichá mají výjimku a je dost sporné, zda se zdravotní přínos/ztráta z dvojky červeného versus malé sklenky dobré slivovice nějak liší. Úplně nejspravedlivější by mi samozřejmě přišel systém, pokud se tedy stále bavíme o argumentovaných cílech jako „snížení společenských nákladů na veřejné zdravotnictví“ či „řešení kriminality a dopravních nehod“ a podobně, a pokud zatím nebudeme řešit technické komplikace, aby byla spotřební daň stanovena dle obsahu alkoholu a naprosto nezávisle na typu nápoje a zjednodušena administrativa výběru. A pak se bavme o výši daně, počínaje nulou dál. Ovšem pokud by se jako základ vzala spotřebka na destiláty, protože tam ji vůle snížit bude naprosto nulová, a stejně aplikovala na pivo, tak by tu nejspíš došlo k celonárodnímu povstání :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 5. srpna 2021

Výtečné vulkanické slané bílé z Tenerife

Dnešní víno bude zase trochu exotika, zavítáme na Tenerife s Benje Blanco 2018 (D.O. Ycoden-Daute-Isora) od Envínate. Musím se přiznat, že jsem na sebe byl pyšný, když jsem si po zapsání poznámek konečně přečetl k vínu technikálie a „bylo to tam“ :-) Mám podobné styly rád a není to zas tak velký výkon, spíš krásně ukazuje problém s hodnocením. Občas se mi dostane do ruky něco, co mi přijde těžko zařaditelné, pro oblast třeba netypické. Ale někdo, kdo se zrovna tomu místu věnuje, by mi určitě detailně vysvětlil, že naopak vykazuje přesné znaky toho či onoho přístupu z určité specifické části apelace a že prostě jen nemám dostatek zkušeností. Každopádně o projektu Envínate už jsem se tu rozepisoval a později přidal hodnocení nových ročníků a jednoho dalšího vína, takže vás odkáží na starší článek a můžeme se vrhnout rovnou na tuto konkrétní láhev.

Zobraz celý článek...

středa 4. srpna 2021

Dva australské ryzlinky

Dobrovolně přiznávám, že mé zkušenosti s australskými ryzlinky nejsou z největších. Když mám možnost je chutnat či pít, tak hned po příležitosti skáču, není jich ovšem příliš. V uplynulých několika dnech jsem ale chutnal a pil hned… dva! Dost mne zaujal John Hughes, který si coby obrovský nadšenec do odrůdy vysloužil už na škole přezdívku Rieslingfreak, kterou v roce 2009 přetavil do vlastní značky vín (s podtitulem Velebení Ryzlinku a s víny jen z této odrůdy). Tvoří stylově různorodé (suché, sladké, šumivé a dokonce fortifikované) ryzlinky z oblastí pro ně v Austrálii nejvhodnějších – Clare Valley, Eden Valley a Polish Hill River. Každý styl a místo původu má vlastní číslo. Jeho No. 3 ročníku 2018 je suchý Riesling z White Hutt v Clare Valley, z vlastní rodinné vinice na červeném jílu nad vápencem. Vinice obvykle sklízí mechanicky za chladnější noci, lisují metodou „spin and drain“ (v podstatě zhruba co deset minut otočí lisem a počkají až odteče samotok) a zakvášejí selektovanou kulturou. Víno je v pistoli se šroubovým uzávěrem. Docela výrazná aromatika, s citrusovou a lehce žlutě tropicky ovocnou linkou, zajímavou „chlebovinou“ a výrazně minerální, s kouřově-petrolejovou linkou. Suché, čisté, relativně štíhlé, s výraznou kyselinou a šťavnatostí, citrusy a žluté peckoviny, vyvážené, docela dlouhé. Zábavný, klasický, výtečný ryzlink! V sortimentu má Alifea, zadarmo to není a zájem o tahle vína u nás bohužel nevelký a další ročníky se spíš neobjeví.

Zobraz celý článek...

úterý 3. srpna 2021

Evropské červené upomínající na pěstitele fazolí

Jsem nevěrný svým oblíbeným vinařům s novými objevy ze Španělska a dalších míst, ale včera jsem si zase jednou dal červené od Franze Weningera (web), jehož (především) frankovky jsou vždy výtečné pití a vůbec nechápu, že je neotvírám častěji. Dnešní víno je ale z odrůd Zweigelt a Pinot Noir s trochou Cabernetu Franc. Jmenuje se Ponzichter (ročník oficiálně neuveden, ale MMXIX každý samozřejmě rozluští jako 2019) a je to „Europäischer Wein“. Weninger hospodaří jak v Rakousku tak v Maďarsku, ale vinice jsou od sebe jen pár kilometrů a leckteří vinaři to mají do svých poloh ze sklepa dál než oni přes hranice, a toto víno je spojením hroznů z Horitschonu (rakouský Mittelburgenland) a Balfu (maďarský Sopron), z vinic certifikovaně bio a biodynamicky vedených, na spraších a rule. Sběr ruční, fermentace spontánní, jedna část pomleté a druhá celé hrozny. Zrání rok a půl ve starých, čtyřicetiletých, dubových sudech. Lahvováno bez čiření a filtrace ale s decentním přídavkem síry, 10 mg/l.

Zobraz celý článek...

pondělí 2. srpna 2021

Efektní supertoskánec Volpolo

Dostala se mi do rukou, ze sortimentu dovozce Albarelo, láhev Volpolo 2018 od Podere Sapaio (web), tedy klasická Bordeaux směs z Italské apelace, která v nich opravdu vyniká – Bolgheri. Vinařství sídlí u Castagneto Carducci, dnes mají 25 hektarů vinic v Bolgheri a dalších devět mimo apelaci, osázených odrůdami Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot a Petit Verdot. Podnik vznik v roce 1999, kdy třicetiletý severoitalský inženýr Massimo Piccin přesvědčil svého otce k investici do úplně jiného podnikání než byla jejich stavební firma. Jako každý rozumný moderní podnik má vinice vedené ekologicky, v jejich případě v certifikovaném bio. Ruční sběr a selekce hroznů, fermentace a delší macerace v nerezu a zrání ve francouzských dubových sudech. „Klasika“, v tomhle ohledu. O produkci se jim stará proslavený enolog a konzultant Carlo Ferrini (pracuje či pracoval pro Barone Ricasoli, Casanova di Neri, Brancaia, Tasca, San Leonardo, Fonterutoli a další, má vlastní vinařství Podere Giodo v Montalcinu a projekt Alberelli di Giodo na Etně).

Zobraz celý článek...

pátek 30. července 2021

Bio(dynamické) Bordeaux a domácí bubliny

Vypili jsme láhev Château Beynat 2018 (web), červeného z apelace Castillon Côtes de Bordeaux. Odpůrci Bordeaux nemusí přestávat číst, tohle se trochu vymyká. Vinařství má svých 25 ha vinic od ročníku 2011 certifikovaně bio a od 2019 je to dokonce Demeter certifikovaná biodynamika. Odrůdově je to klasika směs Merlot (asi 70 %) a Cabernet Franc, z révy 25+ let staré ze svahů u Saint-Magne-de-Castillon na jílu a vápenci. Víno kvasí spontánně, je připraveno bez jakýchkoliv aditiv krom decentního síření (u některých vín bez síření). Jo a v případě tohoto hlavního vína nepoužívají sudy, zraje rok a půl v betonovém tanku, ale jiná cuvée do dřeva a/nebo amfor jdou. Bordó láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Nijak zvlášť tmavá, pěkná rubínová barva. Čistá příjemná ovocná vůně, tmavší plody, švestka a směrem do lesního ovoce, s výraznější až lehce vánoční/svařákovou kořenitostí. Suché, šťavnaté, slušně plné, alkohol 14 % je skvěle zapracován, sladší uhlazenější třísloviny, fajn kyselina, tmavá ovocnost, slušná délka a balanc, decentní slaná linka. Třístovková záležitost u Kupmeto. Nic vyloženě složitého, ale moc dobře pitelné fajn Bordeaux, už teď přístupné, v trochu odlišném duchu bez typického výrazného vlivu dřeva.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 29. července 2021

Šťavnatý Ryzlink a výtečné mořské Albariño

Ryzlinkově žíznívé počasí pokračuje a čím dál častěji se mi tu objevují i vína z mladého ročníku 2020. Náročného jak klimatickými podmínkami tak logistikou spojenou s koronavirem, objemem obvykle menšího ale na mnoha místech opravdu špičkového. S obvykle extrémně časnou sklizní, léto bylo horké byť bez brutálních špiček jako třeba v devatenáctce, a kyseliny mohou být sem tam trochu nižší a vína „oblejší“. Ale u dobrých vinařů balanc a svěžest není problém. Já naposledy otevíral základní gutswein (když nepočítám to co mají v litrovkách) Riesling trocken 2020 od Weingut Meyer (Karl-Heinz a Andreas z Heuchelheim-Klingen, web), vína z vícero poloh připravené čistě v nerezu. O vinařství jsem psal krátce nedávno, vína ročníku 2020 již nesou bio certifikaci. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Světlejší barva. Čerstvá, mladá, vlastně přísněji působící aromatika, citrusová s trochou žlutého ovoce a kořenitosti. V chuti suché, říznější, lehký zbytek cukru není moc znát a je vyvážen dost slušnou kyselinou (7.5 g/l), středně plné, přímočařejší ale skvěle pitelné, osvěžující, s minerální linkou v závěru, dost fajn pití. K nám vozí 1er Wines, šlo o další láhev z degustačního ryzlinkového balíčku, kde se slevou vyšlo na dvě stovky a to je bezva. Běžná cena 280 Kč.

Zobraz celý článek...

středa 28. července 2021

Dvě šumivá vína z Rhodosu

Dnes si uděláme krátkou zastávku na Rhodosu. V dávných dobá zásadní producent vína a největší exportér v regionu, první z ostrovů v Egejském moři jež se vinohradnictvím zabýval, jehož sláva a důležitost stoupala v podstatě až do 16. století do obsazení armádou Sulejmana I. K významnější obnově vinařství došlo znovu až ve století dvacátém, kdy kontrolu nad ostrovem získala Itálie. Právě skupina italských investorů založila v roce 1928 Compagnia Agricola Industriale Rodi, ve zkratce CAIR, i dnes největšího (a relativně velkého i v kontextu celého Řecka) a určitě nejviditelnějšího tamního producenta vín, jehož sláva je spojena především s bublinami vyrobenými tradiční metodou kvašení v lahvi, byť dělají, a vlastně čím dál častěji, i vína tichá. Vzhledem k poloze ostrova a tamnímu klimatu nepřekvapí, že srdcem produkce je okolí hory Attavyros a vinice v nadmořské výšce k sedmi stovkám metrů, výrazně na vápenci.

Zobraz celý článek...

úterý 27. července 2021

Velké španělské bubliny od Recaredo

Nedávno jsem tu psal o skvělém Palominu z lístku restaurace El Camino, která v době covidové zařadila do nabídky i pár dalších nových výtečných vín. Jedním z nich je Recaredo (web) Serral Del Vell 2013 Brut Nature. O vinařství a několika jejich lahvích už jsem se tu rozepisoval, od těch dob ale došlo k pár změnám. Především jsou součástí sdružení Corpinnat a jejich odchod od označení Cava byl myslím velkou ránou celé apelaci, šlo rozhodně o jednu z největších hvězd. Detaily o vinařství najdete v  dřívějším článku, já si zde ale dovolím přepsat alespoň body z jejich „závazku“ (částečně kopírujícího i přímo požadavky sdružení Corpinnat), který uvádějí na vinětě. Certifikované bio a biodynamické zemědělství. Ručně sbírané hrozny z vlastních vinic. Lokální odrůdy z vápenitých půd. Dlouhé zrání pod korkovým uzávěrem. Ruční setřásání kalů v pupitrech. Ruční odstřel kalů bez zamražování. Zní to hodně nekompromisně :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 26. července 2021

Dva chutné moselské ryzlinky

Před rokem jsem zde psal o Weingut Viermorgenhof (web) z Kinheimu a teď o víkendu znovu vypil jedno jejich víno, základku (teda když nepočítám věci v litrovce) v podobě Riesling Classic 2019. Láhev pistole se šroubovým uzávěrem. Projev je v pravdě klasika. Čerstvé ve vůni, kombinace trochu zralejší ovocnosti, podzimní malvice a žluté ovoce, a minerální linky. V chuti docela lehkonohé, s pěknou kyselinou vyvažující trochu zbytkového cukru, fajn ovocnost a dobrá délka, mineralita, vyvážené a strašně snadno pitelné. Jednoduchý, ale zábavný a typický rýňák (moselák!). V akci v rámci ryzlinkového balíčku u 1er Wines vyšlo na asi 180 korun, což je jen o trošku víc než běžná německá cena po lahvi. Láhev zmizla sama a asi bych jich užil víc.

Zobraz celý článek...

pátek 23. července 2021

Červené z Rías Baixas a fajn amforové bílé

Už jsem se detailně zmiňoval dříve, ale aktuálně prochází renesancí lehčí červená vína a červeniska z regionů, které si lidé spojují spíše s bílým. Takovým je třeba Rías Baixas, kde dnes drtivě převládá Albariño, byť dříve to tak vůbec nebylo. Jedním z vinařů, kteří se červenému věnují a sbírají za ně vysoká hodnocení, je Eulogio Pomares, i o něm už jsem tu psal. Součástí jeho podnikání je i „negociantský“ byznys Fento Wines, pro který pracuje s hrozny a vínem i dalších malých pěstitelů a vinařů. Základní Fento Tinto 2019 (láhev č. 925 z celkových 3360) je právě z Rías Baixas, z trochu teplejší vnitrozemštější hornatější podoblasti Condado do Tea. Je to směska typických lokální odrůd Sousón (57 %), Espadeiro (15 %), Pedral (13 %), Brancellao (8 %) a Mencía (7 %), jen 11.5 % alkoholu. Burgundská láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Tmavší rubínová barva. Čerstvá, spíš tmavě ovocná vůně, peckoviny, trochu pikantní a kamenité. Suché, čisté, lehčí, šťavnaté, do lesního ovoce a peckovin, velmi snadno pitelné. Zábavné, osvěžující červené, které funguje ideálně trochu přihlazené k 12-14˚C. Desetieurová záležitost, proč ne. Asi zůstanu v téhle cenové kategorii u vín postavených na Mencíe a z oblastí jako Ribeiro a Ribera Sacra, ale tohle bylo fajn.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 22. července 2021

Nový Roederer, požáry, aukce a další novinky

Jean-Baptiste Lécaillon, sklepmistr domu Louis Roederer (v současnosti s vůbec největší plochou vinic v bio a biodynamice v Champagne), uvedl na trh nové cuvée a se sebevědomím sobě vlastním oznámil počátek konce éry Brut Sans Année, klasických neročníkových cuvée. No uvidíme :-) Každopádně jejich neročníkový Brut Premier, základka které dělají vůbec nejvíc a většina zná dům právě podle ní, bude ukončena. Nahradí ji cuvée Collection, kdo by to byl čekal o něco dražší, a ve stopách Krugu (ale ještě předtím v podobném duchu Jacquessonu) s každou novou verzí označenou pořadovým číslem. Začínají na čísle 242, protože první Collection bude postavena na ročníku 2017 a ten by měl být právě sklizní č. 242 od založení domu v roce 1776. Dávají tím najevo, že pryč je snaha o „stále stejný projev rok co rok“, kdy ani nevíte co přesně za bázi kupujete. Od ročníku 2012 budují réserve perpetuelle, tedy „solera styl“ odebírání části směsi a jejího doplnění aktuálním vínem, která právě do Collection půjde. Navíc budou součástí Collection i reservní vína školená v sudech. Collection 242 tak sestává ze 34 % z réserve perpetuelle (v té je zatím rovným dílem 2012, 13, 14, 15 a 16) s 10 % reserv ze dřeva (2009, 11, 13, 14, 15 a 16) a 56 % mladého vína ročníku 2017. Odrůdově je to 42 % Chardonnay, 36 % Pinot Noir a 22 % Meunier, malolaktika proběhla ze třetiny a dozáž je o gram nižší než u Brut Premier, „jen“ 8 g/l. Jde tedy o určitě komplexnější směs než jejich původní neročníkovka. A také by mělo být projevem ovocnější a otevřenější a více připravené k pití, spíše než že by se zaměřovalo na mladistvou čerstvost. Docela se na výsledek těším, upřímně totiž musím přiznat, že zrovna Brut Premier se mým vkusem hodně míjí.

Zobraz celý článek...

středa 21. července 2021

Efektní Pinot Nero a Riesling

Vypili jsme láhev Pinot Nero/Blauburgunder 2018 od Cantina Colterenzio (Kellerei Schreckbichl, web) v Alto Adige. Družstvo vzniklo v roce 1960 s 26 členy, dnes mu hrozny dodává na tři stovky pěstitelů s celkem 300 ha vinic v nadmořských výškách 230 až 650 metrů. Ale družstvo je to vyhlášené, s  kvalitní produkcí, a některá jeho vína (Cabernet Sauvignon z vinice LaFòa, Lagrein Gries, bílá směs LR Riserva) patří mezi kousky požívající velké prestiže nejen v rámci oblasti. Něco přes třetinu produkce tvoří vína červená v různých řadách. Tohle víno spadá do jejich základní, „Classic“, a jde o mix starších výsadeb na pergolách i novějších, ze svahů ve výšce 400 až 500 metrů. Fermentace v nerezu a další školení v betonu a větších (800l) sudech, ale z projevu bych tipoval trochu „make-upu“ novým dřevem / menším sudem. Nijak tmavá rudá barva. Výraznější, zralé červené peckoviny, lehce travková vůně, linka dřeva, technicky precizní a poměrně efektní, expresivnější trošku „novosvětské“ ve stylu. Suché, čisté, středně plné, výraznější, s pěknou kyselinou, dobrá délka, červené ovocnost, vyvážené, s měkčím sladším tříslem. Velmi slušný kousek, ale… nějak mi u něj prostě nebušilo srdce rychleji. Běžná cena po lahvi je nějakých 475 Kč.

Zobraz celý článek...

úterý 20. července 2021

Povodně v Německu a Ahr v troskách

Letošní ročník se, minimálně v Evropě, zapíše mezi ty nezapomenutelné. A s největší pravděpodobností to nebude kvalitou vína. Chlad a vlhko a s tím související problémy s růstem révy a chorobami, brutální devastující mrazy, krupobití, na Moravě dokonce tornádo a teď katastrofální povodně především v Německu. Počet mrtvých se už blíží dvěma stovkám a sčítají se i hmotné škody. Nevím, kolik fotek z vinařských oblastí už jste viděli, ale tohle video se záběry na odplouvající (nejen) sudy uprostřed města myslím rozsah katastrofy demonstruje dobře. Nejmasivněji bylo postiženo údolí řeky Ahr, německého ráje odrůdy Spätburgunder aka Pinot Noir, kde destrukce dosáhla otřesných rozměrů a navíc je infrastruktura (situacu komplikují především v podstatě neexistující mosty, ovšem i silnice jsou v dezolátním stavu a drtivě to zasáhlo železnici, ale vlastně nejede též telefonní komunikace, elektřina, voda…) ve stavu, který značně komplikuje jakoukoliv pomoc, snahy o záchranu alespoň něčeho málo či jen posouzení celkových škod. Odplulo nebo bylo ve sklepích a skladech zničeno víno, traktory, auta, vinohradnické i sklepní vybavení a v mnoha případech jsou neobyvatelné a nepoužitelné i samotné budovy, někde to vzalo i níže položené vinice.

Zobraz celý článek...

pondělí 19. července 2021

Svěží roséčko a velmi chutný Riesling

Vdechnul jsem kabinetní Rosé Tercie 2020 z vinařství Jan Stávek (web), spojení odrůd Frankovka a Merlot z Němčiček. Honza Stávek umí připravit charakterní, seriózní růžovky, ale tohle je čerstvá přímočařejší záležitost z panenské sklizně. Barva výraznější, ve vůni směrem jahody lehce do krémova a k tomu herbální linka evokující rybízové listí. Lehčí až středně plné, jen s decentním dotykem ovocné sladkosti a bezva kyselinou, vyvážené, technicky precizně zmáknuto, skvěle se pije a každá sklenka mne bavila. Mám teď takové období, dobrovolně přiznávám, kdy spíš inklinuji k vínům, která mají všechno správně, dobře se pijí a zároveň nevyžadují úplně moc přemýšlet. Nějak na to nemám mentální kapacitu %-) A když nálada na něco komplexnějšího a hlubšího je, tak ale stejně raději sahám po lahvích, co už trochu znám.

Zobraz celý článek...

pátek 16. července 2021

Šestice supermarketových ryzlinků do 129,90 Kč

Většina z vás sem nechodí kvůli tipům na stovková vína ze supermarketu, ale mně občas přijde důležité provést „srážku s realitou“ a ochutnat pár vín mimo mou obvyklou bublinu. Obvykle mne samozřejmě jen utvrdí v tom, že spirála vede pouze jedním směrem a když poznáte skutečně kvalitní charakterní vína, tak k podobným základním lahvím se prostě jde jen těžko vracet a opravdu si je při pití užít. Na druhou stranu je příjemné zjištění, že to (povětšinou) nejsou úplné nesmysly, ale vína normálně pitelná a která není nutné nějak shazovat (samozřejmě pokud nezačneme řešit faktory jako ekologické zemědělství či se dloubat v technologických postupech při jejich vzniku). Mám ryzlinkové období a tak jsem tentokrát pořídil v Lidlu, Albertu, Bille a Kauflandu několik ryzlinkových kousků do 129,90 Kč :-) Jde samozřejmě o určitý poučený předvýběr, šlo by sáhnout po lahvích i levnějších a nebo od „rizikovějších“ domácích producentů, ale tím si radost nemusíme kazit.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 15. července 2021

Třikrát Pinot Noir od Domaine Gitton

Vyrazili jsme nedávno opět na večeři do The Eatery, to se neomrzí, a na vinném lístku mne potěšilo několik novinek přidaných během covidové uzávěry (a k dispozici i na jejich The Delivery e-shopu). Jednou z nich je Domaine Gitton Père et Fils z údolí Loiry. V minulosti jsem tu psal o několika jejich bílých, hodně mne zaujalo především Sancerre „Les Herses“ Silex a „Belles Dames“ Silex či Pouilly-Fumé „Clos Joanne D'Orion“, ale oslovila mne většina jejich vín. Podnik vznikl na konci Druhé světové války, s vinicí o rozloze půl hektaru a jako doplněk k bistru a koloniálu, které rodina provozovala. Dnes Pascal Gitton s australskou manželkou Denise a dcerou Chanel hospodaří na 33+ hektarech, krom dvou výše zmíněných slavných apelací ještě v Côteaux du Giennois. Proslavila je charakterní terroirová vína z jednotlivých specifických parcel a téhle filozofie se povětšinou drží i dnes. Vína kvasí spontánně (Sauvignony ze silexu obvykle v 600l sudech) a nejde do nich ani nic dalšího krom trochy síry, dle typu vznikají v nerezu nebo sudech různých typů a stáří. Některé kousky nechávají zrát poměrně dlouho, i následně v lahvi, než je pustí na trh.

Zobraz celý článek...

středa 14. července 2021

Bezva řecké bílé a newsletter

Jedno z vín, které mne na dovolené oslovilo docela hodně, pochází od Roussas Wine (web). A kdybych ho nedostal ochutnat, nejspíš bych se mu vyhnul kvůli netypické ambaláži (na fotce bohužel ještě s ochrannou síťkou). Ze zkušenosti většinou zastírá… obsah postrádající cokoliv zajímavého. V tomto případě to ale neplatí. Hrozny, certifikovaně bio, pochází z kamenité a písčité vinice ve svahu v nadmořské výšce okolo 400 metrů na úpatí pohoří Othrys, sídle bájných Titánů. Jde o relativně mladé výsadby, které se teprve blíží deseti letům. Za projektem vinařství stojí Vassilis Roussas, jehož hlavní byznys je velká mlékárenská firma, exportně hodně populární producent fety, především té v bio kvalitě a také tradičně dozrávané v březových sudech. Od stejného dodavatele sudů mají i kousky z řeckého dubu, především pro červené víno. Bílé je směs profláklého Chardonnay a naopak odrůdy čistě řecké – Μαλαγουζιά, Malagousia. Ta téměř zanikla, obnovy zájmu se dočkala až ke konci 20. století a od té doby nabývá na popularitě.

Zobraz celý článek...

úterý 13. července 2021

Riesling od Kauera a ze Schloss Johannisberg

Už je tu zase ryzlinkové počasí! A Dr. Randolf Kauer (web) 2019 Bacharacher Kloster Fürstental Riesling Kabinett trocken splní funkci naprosto skvěle. Mittelrhein, certifikované bio, z primárně břidlicové velmi slušné polohy. Vína odtud jsou obvykle trochu „přísnějšího“ stylu, byť nijak přehnaně. Kvasí spontánně a pomalu v chladném sklepě, poleží si nějakou dobu v neutrálních starých sudech, lahvováno bez čiření s decentní filtrací a nepřehnaným sířením. Suché kabinety směřují k alkoholu okolo 11 %, plus minus půl procenta, v suché devatenáctce je to na vrchní hranici s 11.5 %. O vinařství už jsem se tu zmiňoval několikrát a dnes jen doplním, že novou posilou v týmu je Randolfova dcera Anne, která se už plně vrhla do rodinného podniku. Láhev klasika pistole a šroubový uzávěr. Světlejší citronová barva. Čerstvá, chladnější, minerální, slinosbíhavá vůně. Něco citrusů a meruňky, lehká kořenitost a dotyk kerosinu. Suché, lehkonohé a štíhlejší a extrémně snadno pitelné, máte chuť klopit na žízeň, ale zároveň to má důraz a koncentraci. Něco zbytkového cukru je spíš tušeno a dominuje skvělá kyselina a šťavnatost, zábavné, energické, minerální… baví mne velmi, takové ryzlinky já rád! Třístovková záležitost u Vinonauta.

Zobraz celý článek...

pondělí 12. července 2021

Dovolená, šampaňskoje a pár dalších novinek

Žiju. Je to tu neobvyklé, týdenní výpadek článků, ale vyrazil jsem i s rodinou na dovolenou a tentokrát nebyla vinná, netahal jsem děti po sklepích ani vinicích, a rozhodl se dát si volno i od psaní. Když říkám, že dovolená nebyla vinná, tak tím nemyslím, že bych na ní víno nepil. To zas jo, něco více či méně lokálních lahví padlo. I menší řízenou degustaci jsem zvládl a o nějakou poznámku se v následujících dnech podělím. Ale cílem výpravy víno nebylo :-) Za dobu mé nepřítomnosti se… nic zvláštního nestalo. Teda pár drobností jo, třeba Vladimir Putin podepsal nový zákon, ve kterém jen ruští producenti mohou na lahvích používat nápis шампа́нское, šampaňskoje. Producenti z Champagne, kteří si značku žárlivě chrání a podařilo se jim ji obhájit na mnoha světových trzích (i na místech, kde třeba jiní zatím neuspěli a jejich regionální označení je zneužíváno), si mohou nápis latinkou na přední vinětě milostivě ponechat. Ale zároveň na vinětě zadní musí mít, jako všechna produkce odjinud než z Ruska, jen nápis „šumivé víno“ cyrilicí (šampaňské se tam takto objevit nesmí), společně s dalšími zákonnými údaji stejným písmem. Francouzi jsou samozřejmě naštvaní, a právem. Ale zároveň už třeba gigant Moët Hennessy pozastavil dodávky a oznámil, že zadní viněty již exportovaných vín přelepí a nové budou dodávány v souladu se zákonem. O tenhle trh přijít nechtějí. Třeba jim to ovšem poradila umělá inteligence, do které teď šlapou :-)

Zobraz celý článek...

středa 30. června 2021

Tichý a šumivý ryzlink od vinařství Baeder

V březnu a znovu teď jsem otevřel základní gutswein Riesling 2018 trocken od vinařství Bäder (web) z Rheinhessen, certifikovaného bio producenta z Wendelsheimu. Katja a Jens se poznali na studiích v Geisenheimu a společně vinaří od roku 2009, podařilo se jim vysadit či koupit pár vinic a postupně se rozrostli na současných deset hektarů. Zaměřují se především na Riesling, ale najdete u nich i nějaký ten burgunder (Weiß, Grau, Spät i Früh), v podobách tichých i coby bubliny. Jejich zásadní polohou je La Roche v Uffhofenu, ale hodně zajímavý je Rotenfels v Alzey a Heiligenpfad ve Wendelsheimu.

Zobraz celý článek...

úterý 29. června 2021

Dvě výtečná Prosecca a profláklé Champagne

Dneska zase bubliny a trochu opáčko z loňska touto dobou, ale dobré věci je třeba připomínat :-) Opět jsem otevřel Marchiori (web) RocciaMadre 2019 Brut Valdobbiadene Prosecco Superiore a další rok zrání vínu rozhodně neublížil. Stále je to ve vůni čerstvé, především do ovocných tónů, žluté malvice, něco citrusů a minerality. Čisté, suché, šťavnaté, pěkně postavené a vyvážené, s fajn ovocnosti a dobrou délkou s decentní mandlovou nahořklostí. Opravdu hodně povedené, serióznější Prosecco. Takhle prosím ano! Vozí Prosecco Solo aka Prosekárna, stejně jako následující láhev.

Zobraz celý článek...