čtvrtek 30. srpna 2007

Hurá na víkend, směr Valtice!

Vyšlapujete si po cestě táhnoucí se nádhernou krajinou, všude okolo vinice s hrozny dozrávajícími do vysokých přívlastků. Přistoupíte ke keříku a chcete se podívat, co to asi je za odrůdu, když se z dálky, z bývalé hraniční strážní věže, ozve výstřel a křik: „Nechte to bejt!“. I to je realita špičkových viničních poloh na svazích Pálavy. Ale já nechtěl trhat, jen se podívat. Kdyby tam alespoň sem tam byla tabulka s názvem vinice, ale je to spíš výjimka. A hlídač vinice ani nevěděl, že prochází Železnou či jinou z legendárních tratí. Vlastně ani netušil, že se ty vinice nějak jmenují…

Ale hrozny tam mají výtečné! Vědí to i srnky, celý dav jich z vinice prchal a všechny přežvykovaly! A takový vlašáček to mohl být, inu sesbírají méně… loni jsem si návštěvu Lednice, Valtic a Pálavy prostě opravdu užil. I letos vyrážím alespoň na chvilku v době aktivního vinobranní. Salone vín, těš se! A krásný víkend i Vám!

A než připravím aktuální reportek, alespoň pár fotografií z loňska…


Popisky maličko lžou, tohle ještě není Pálava, ale pohled na rybníček v kempu Apollo u Lednice. Je tam pěkně, jen letos to vypadá na davy komárů… (film)

Vinice pod „Rajstnou“ aka Kolonádou. Jako vzor této stavbě posloužila schönbrunnská kolonáda ve Vídni. Jméno momentálně spojené především s vinařstvím Reisten, jejich Pinot Blanc a Ryzlinky jsou famózní. Z rajstny je výborný výhled po okolí, ideálně je se zde zastavit při cestě po „vinařské stezce“ vedoucí z Valtic. (digi)


Kdo pozná, co je to za odrůdu? Opět z cesty po vinařské stezce, jedná se o vinici vinařské školy, jsou zde prezentovány všemožné odrůdy a druhy vedení révy, vše hezky s tabulkou a popisem. Poučné, tleskám! (digi)


A tohle už je pohled na Pálavu. Je tam opravdu nádherně… (film)

Zobraz celý článek...

Weingut Kirnbauer - Blaufränkisch Classic 2005

Jelikož vím, že ve vínech z Rakouska mám velké mezery, zahájil jsem aktivní „degustační“ kampaň z prostředí domova – tedy postupný nákup vín běžně dostupných v naší distribuční síti a jejich konzumaci. Krom zjištění, že Morava se má co bát (ceny dobré, kvalita skvělá, dostatek suchých bílých vín proti módní přeslazené vlně Moravy a snadná dostupnost – jet do Reztu nebo Znojma v podstatě není rozdíl), jsem učinil i několik konkrétních objevů. Prvním takovým se stalo vinařství Kirnbauer.

Dovozce o tomto podniku říká: „Vinařství rodiny Kirnbauer je umístěno na kopci nad obcí Deutschkreutz. Obhospodařují 22 ha nejlepších poloh v okolí obce. Nejproslulejší vínem vinařství je bezesporu cuvée „Das Phantom“ , ale jistě překvapí i jemné a rafinované Chardonnay.“ Já jen doplním, že mají kvalitně zpracovaný web na adrese www.phantom.at, kde zaujal především seznam vinic včetně interaktivní mapky – můžete se přesně podívat, kde vaše frankovka roste. Seznam obsahuje nějaké ty nepřesnosti, například na vinici Goldberg nemají uvedenu Frankovku, byť právě z této polohy dělají tu nejlepší (a nejdražší). Ale na e-mail briskně potvrdili, že ji v poloze skutečně pěstují, na webu mají chybu a určitě ji nechají napravit. Jaký rozdíl oproti mnohým domácím (i větším než Kirnbauer) vinařstvím, která se odpovědět na dotaz neobtěžují. K těmto pravím jediné: pokud na e-maily neodpovídáte (nebo je ani nečtete), pak adresu neuvádějte na webu a nechte tam jen telefon.

Ale zpět k hodnocenému vínu. Jde o DAC (Districtus Austriae Controllatus) Mittelburgenland, tedy víno s kontrolovaným místem původu a typickým způsobem zpracování. V případě tohoto DAC musí být víno odrůdy Blaufränkisch, obsahovat nejméně 12.5% alkoholu a maximálně 2.5 g/l zbytkového cukru. Tato vína jsou na trh puštěna 1. března roku následujícího po sklizni a mohou zrát pouze v nerezových tancích nebo velkých dřevěných sudech, ale nesmí to v nich zanechat barikové tóny. Zároveň na nich není povoleno detailnější označení místa původu či nějaké „známkové“ jméno (typu „Dědečkova Frankovka“, například). To se mění u vyšší úrovně DAC Mittelburgenland, vín s označením „Classic“, do kterého zapadá i to dnes hodnocené. Zde jsou již různé specifické popisy povoleny, jedná se o vína s výraznějším tělem a je povoleno zrání v použitém bariku a samozřejmě i následný aromatický a chuťový projev dřeva. Nejvyšší úrovní je pakMittelburgenland Reserve DAC“, kde víno již může zrát v klasických malých barikových sudech a na trh smí až 1. března druhého roku následujícího po sklizni. Ale ve všech těchto úrovních víno musí vyjadřovat (a je to kontrolováno, jinak víno nesmí na trh pod tímto označením) „esenci“ místní frankovky, tedy výraznou ovocitost smíšenou s kořenitostí, ideálně s tóny ostružin a třešní. Takových frankovek v roce 2005, prvním roce aplikování této apelace, vyrobilo v Mittelburgenlandu 42 vinařů celkem 800.000 lahví.

Weingut Kirnbauer Blaufränkisch Classic 2005 se skrývá v zelené lahvi standartního bordeaux tvaru, má decentní vinětu, kvalitní kovovou záklopku (národní barvy a DAC klasifikace na vršku vypadají moc pěkně) a více než slušný plný korek délky 46 mm. Víno si poleželo 12 měsíců ve velkém dubové sudu. Mimochodem Kirnbauer používá buď klasické francouzské sudy z oblasti Tronçais, nebo sudy vlastní, vyrobené z místních dubových lesů.

Barva vína je hodně vysoká, stále velmi mladá, perfektně čistá. Ve vůni se z lahve nejprve vyhrnula podivně „zeleninová“ (řepa) vůně, která se naštěstí ve sklence rychle vymíchala. Vůně je výrazná, ovocná až kořenitě pikantní. Nijak složitá, ale určitě ne nudná, na cenovou kategorii nadprůměrná. Lehce je znát sud. Cítím i trochu vaječné bílky, občas se objevují v některých Bordeaux, ale pochybuji, že jde o vliv klasického způsobu čiření. Dovozce píše alkohol 13.5%, na lahvi je 13%, každopádně je zakomponován velmi dobře, nevystupuje a neruší. V chuti je víno překvapivě plnější, harmonické, ovocně šťavnaté s pěkným ale jemným tříslem, slušnou (byť trochu drsnější) dochutí. Ovocné vůně/chutě bych asi přiřadil spíše ke švestkám než “encyklopedickým“ třešním. V prázdné lahvi nacházím depot.

Víno je to kvalitně připravené, čisté, nádherně pitelné. Výrobce tvrdí, že archivace v klidu možná do roku 2011 a já mu věřím. Ale tenhle mladistvý projev se mi líbí, i když zrát bude asi též pěkně. Aktuálně dovozce víno doprodává za 190,- Kč a je to cena více než přijatelná, ba přímo skvělá. Jestli takhle vypadá základní frankovka od Kirnbauera, tak jaká pak je Blaufränkisch Goldberg či oslavované cuvée Das Phantom? Inu za šest stovek za láhev možno zkusit… a výsledek si povíme někdy příště :o)

Odkazy: phantom.at | austriawein.cz

Zobraz celý článek...

Prague Food Festival 2007

Vypadá to, že v Praze se blýská na lepší časy v oblasti zajímavých „jídelně – vinných“ událostí. Krom semi-pravidelných „večeří s vinaři“, které pořádá především Tomáš Dominec (naposledy báječné posezení v restauraci Tvrz v Průhonicích, když si vzpomenu na jehněčí hřbet na grilovaném česneku s Château Cantermerle 1983, zatmívá se mi před očima), Dům vína U Závoje a Merlot d’Or (celá trojka původně jedna firma, postupně se rozpadající na samostatné jednotky) a akcí společnosti AdVivum (Wine & Food festival s hromadou skvělých vinařů, jejich vín a exhibiční večeří Émila Junga, kuchaře se třemi hvězdičkami Michelin a nyní plánovaná série večeří v hotelu Mandarin Oriental), z nichž většina stojí za návštěvu, přichází do Prahy i velká, tedy dokud neochutnáme tak minimálně svým rozsahem, gurmetská událost - Food Festival.



Vše potřebné najdete na www.praguefoodfestival.com, zde se pokusím o krátké shrnutí. Když na ten program koukám, kručí mi v břiše a očkem házím po posledním výpisu u účtu… :o) Pro zjednodušení hezky strukturovaně v jednotlivých bodech…
  • Jídla bude prezentovat okolo třicítky skvělých restaurací (především z Prahy, ale zastoupena je třeba i Plzeň či Liberec)
  • Tři dny plné špičkové kuchyně koncentrované na jednom krásném místě v centru Prahy
  • Doprovodné ochutnávky vína, destilátů a dalších specialit
Vstup na každý den 350,- Kč, z toho 250,- Kč na konzumaci (formou 10 kupónů v ceně 25,- Kč, další možno dokupovat). Krom úplného nadšení je tu i pár menších obav. Bohužel není úplně zřejmé, jak velké budou jednotlivé degustační porce a kolik tak budou restaurace za své kreace požadovat. Snad se udrží v rozumných mezích. Sice jde o špičkové podniky, ale v podobném množství asi nebude úplně triviální udržet konstantní skvělou kvalitu připravovaných pokrmů. Byť nějaký „trapas“ si určitě nezariskují. Stejně tak mám trochu obavu o vína prezentovaná na ochutnávkách. Při „davovce“ by mohl být výběr, například ve srovnávací ochutnávce Burgundska a Bordeaux pod taktovkou Kláry Götzové, omezen na tradiční základní zástupce v sortimentu Závoje, tedy Grand Bateau (nejspíše v mladém ročníku 04) vs. Pinot Noir "barrique" Caves des Hautes-Côtes a podobně. Ve velkém počtu lidí těžko otevřou nějaká větší, zásadnější vína. Uvidíme, třeba příjemně překvapí.

Můj osobní „musím ochunat“ seznam obsahuje především tyto kousky:
  • La Degustation Bohéme Bourgeoise: Hovězí dršťky v lanýžovém bešamelu s čerstvou majoránkou
  • Domov: Grilované plátky z kachních prsíček se zázvorem a pošírovanými švestkami v omáčce z červeného vína, karamelizovanými jablky
  • Mandarin Oriental Prague, Essensia: Thajský „fish cake“ se sladkokyselou omáčkou a nakládanými okurkami
  • Obecní Dům, Francouzská restaurace: COQ AU VIN BORDELAISE, mladý kohoutek na Pinot vinné omáčce s čerstvými hrozny a pasírovaným pórkovým bramborem
  • Radisson SAS Alcron hotel, Alcron: Na grilu uzený losos s čočkovým salátem a jogurtovým dresinkem s koprem
  • U Koně: Pěna z husích jater s hruškovým ragů, marinované višně, selský toust
  • Bellevue: Yakitori kuře s omáčkami pinot Noir a ze sladkého česneku, s čekankou a šalotkovou kaší
Už příští víkend! Těšíte se?

Odkazy: Prague Food Festival 2007 | Dům vína U Závoje | AdVivum
Zobraz celý článek...

Omeleta nebo amoleta?

Dnes jsem se výborně pobavil u článku (či spíše přepisu rozhlasového pořadu) Michala Novotného na téma vzniku slova omeleta (nebo amoleta?). Vřele doporučuji k přečtení. Až zase budete nějakou tu amoletu (nebo omeletu?) připravovat, určitě to bude při vzpomínce na tento článek s úsměvem.

"Nejprve si odpovězme na oblíbenou českou otázku: Co je správně?, která vychází z podivného a životem nikdy nepotvrzeného předpokladu, že správné je vždycky jen jedno. Že když je jedno správně, druhé nutně musí být nesprávně. A že to, co je jiné než správně, musí být potřeno, zničeno, dáno do koncentráku, popraveno. Omeleta je slovo, které se používá častěji v jaksi oficiálních textech, amoleta zní trochu hovorověji, ale není důvod, proč by amoleta a omeleta nemohly žít v jazyce vedle sebe. Čím víc možností jazyk má, tím je bohatší, tedy krásnější." ... celý článek

Zobraz celý článek...

středa 29. srpna 2007

Před zídkou za zídkou nikdo nesmí… vinifikovat terroir

Archivní box i chladnička na vína se plní a jediný způsob, jak se jich dostatečně rychle zbavovat, jsou časté návštěvy :o) Včera dorazil kamarád s manželkou na večerní posezení nad několika vzorky a fotografiemi z jejich dovolené v Burgundsku a na Moravě. Místo původně plánované modré rulandy či alespoň nějakého vína z Francie jsme vše táhli směrem k „obyčejnějším“ věcem – povedená Blaufränkisch Classic 2005 od Weingut Kirnbauer (napíšu časem víc, byť první láhev mi přišla lepší než vzorek tento večer), konkurenční jakostní frankovka z Moravy, ročník 2002 od vinařství Stapleton – Springer (opět velmi slušná věc, i když dost záleží na skladování, lahve z kvalitního sklepa jsou ještě fantastické, ty z horších podmínek se nenávratně hroutí), Svatovavřinecké z Jeviněvsi (raritka, ale vůbec nepřipomínalo domácí vína, asi nějaký kvasinkovo-tříslovinový experiment) a na závěr asi tři roky nedobře skladovaný Denis d’Or Negru 1976, tedy směska Cabernetu Sauvignon s kde čím, původem z Moldávie, ale lahvováno Znovínem Znojmo. Džemovitý stařeček, ale zkušenost zajímavá. Pokud si chce někdo ověřit, zda mu jedou opravdu stará vína, nebo spíš bude preferovat ta mladistvá, plná energie a ovoce, s tímhle kouskem má možnost relativně za slušné peníze pokus uskutečnit.


Chambertin, fotografie z mobilu (p.j.)

Každopádně proč vlastně vůbec něco píšu. V pozdně nočních hodinách, nad fotografiemi „placatých“ Grand Cru vinic, se rozhořela tradiční debata nad významem terroir, procentu vlivu vinaře a technologie a drobných rozdílů mezi keříky „za zídkou“ s cenou vín v řádech stovek euro a „před zídkou“, obyčejných vinic za jednotky či desítky eur. Jak velký je vliv vinaře a postup zpracování? Když necháte vinaře „za zídkou“ s jeho Grand Cru vinicí jeden rok opečovávat keříky o pár metrů dál a následně tyto „obyčejnější“ zpracovat a naopak vinaři, který obvykle zpracovává onu méně kvalitní surovinu, dáte k dispozici Grand Cru terroir a následně i hrozny, jaký bude výsledek? Projeví se více těch několik metrů rozdílu (pravda, asi dost často i jiných klonů révy), nebo tradiční štych mistra vinaře? Bude výsledné víno z Grand Cru hroznů více podobné tomu, co vinař připravil v minulých letech z jiné suroviny, nebo spíše minulým ročníkům z totožné polohy? Kolik procent výsledku je vliv vinaře? Půlka? Sedmdesát procent? Rozlousknutí tohoto problému jsme se, samozřejmě, nedobrali. Ono to vlastně ani nejde, snad jen experimentálně ověřit :o) Kdo zavolá do Romanée – Conti?

Jen pro upřesnění – za „terroir“ považuji spojení jedinečných podmínek polohy vinice (místního mikroklimatu), specifické půdy a keřů vinné révy, tedy faktory nezávislé na vlivu vinaře (samozřejmě krom prvotní volby vhodných keříků a jejich vysázení). Jenže za terroir se považuje, například dle zahradnické (a vinařské) fakulty Mendelovy zemědělské univerzity v Lednici, i oblast „rázovitá svými přírodními podmínkami, tradicí výroby, technologickými postupy a zkušenostmi“. Pokud započítáme i tyto faktory, pak by nebylo co řešit. Terroir Grand Cru „La Tâche“ bude prostě krom půdních a klimatických podmínek specifický i tím, že se z něj víno vyrábí určitým, lehce odlišným způsobem než o pár metrů vedle. Je to věda, ten terroir, že? A kolik nás, milovníky vína, stojí peněz :o)

Fotografie „terroir“ převzata ze stránek vinařství Domaine du Pegau z Châteauneuf-du-Pape. I jejich běžné konzumní „Plan Pegau“ je povedené, Cuvée Réservée 2003 neskutečně dobré.

Zobraz celý článek...

pondělí 27. srpna 2007

Nové číslo Víno Revue (7/8)

Tak je tu dalčí číslo měsíčníku Víno Revue. Sice zdaleka nedosahuje kvalit a rozsahu Víno & Styl, ale přeci jen obvykle stojí za přečtení. V letošním roce především kvůli soutěži Prague Trophy, která se snaží solidněji mapovat a hodnotit vína na našem trhu (ve Víno & Styl mám dost často pocit, že vína některých dovozců jsou propagována až příliš – a to včetně bodových hodnocení – a jindy jsou zase body surově obšlehnuty z Wine Spectatoru, ale třeba je to fakt jen můj dojem…). Aktuální číslo Víno Revue se věnuje mé milované odrůdě Pinot Noir a díky tomu, že jsem část přihlášených vzorků chutnal (a konkrétně z těch lahví, které hodnotila i porota), přidám pár vlastních poznámek

Překvapilo mne docela vysoké hodnocení (87 bodů) výběru z hroznů ročníku 2003 od Tetura. Tohle víno mi nepřišlo jako nějak zvlášť odrůdové a zajímavé, spíš jako masivně ovocná alkoholová šťáva. A to mi jinak jeho vína docela chutnají, především aromatické odrůdy. Naopak potěšilo nízké (byť s 82 body) umístění La Clé St. Pierre z Mommessinu, tuhle burgundu prosazují v „konzumní“ řadě ve vinotékách Le Bouchon a cena okolo (spíše přes) 400,- Kč naprosto neodpovídá kvalitě. Ale možná je to i výrobcem, nijak extrémne mne nezasáhl ani jejich Grand Cru monopol Clos de Tart (v ročníku 1998). Výborných 89 bodů získalo víno z Tesco Selection – Marlborough Pinot Noir (Nový Zéland) ročníku 2005 za bratru 259,- Kč. A upřímně… to víno je skvělé! Pikantní, kořenité, ovocné, plné, hebké a nádherně pitelné už nyní. S hranicí devadesáti bodů bych váhal, ale nad 85 je určitě. Stejně jako Pinor Nero Reserva 2002 z italského vinařství J. Hofstätter, výrazně ovocné víno s ještě pořádným tříslem, projevem sudu a lehce přičmoudlým, uzeným aromatem. I když skoro osm stověk je za něj možná trochu příliš. Docela mne mrzí, že jsem zatím nechutnal Pinot Noir výběr z hroznů 2004 z vinařství Pavla Springera, které též získalo 89 bodů. Znám pouze stejný ročník „Roučí“ od jeho bratra, které je velmi povedené. Překvapilo vysoké umístění pozdního sběru 2004 od Krista, mám s jeho rulandou dost špatné zkušenosti, asi je budu muset zkusit napravit. Zajímavý bude určitě i skvěle hodnocený výběr z hroznů 2005 od Plešingra. Znám jiné ročníky a vína jsou to poněkud technologický, ale nelze jim upřít odrůdovost a příjemnou, nekomplikovanou pitelnost. Výborné je i umístění Vinných sklepů Valtice s pozdním sběrem ročníku 2005 (88 bodů), mám v živé paměti velmi povedené kousky ročníku 2003 a na tenhle pozdní sběr si už dlouho brousím zuby.

Je škoda, že do soutěže nepřihlásil své fantastické pinoty pan Váňa z Českého vinařství Chrámce, zrovna se chystám na jejich košer výběr z hroznů 2003 a jestli se alespoň přiblíží ročníkům 1999 a 2000, tak budu opět slintat blahem. Chyběla mi i účast dalších větších producentů z Čech, jmenovitě Lobkowiczů z Roudnice i z Mělníka. Ti umějí krásné, klasické červené burgundy. Inu asi o další publicitu nestojí. Soutěž krásně ukázala, že odrůda Pinot Noir, byť síla naší malé země bude vždy ve vínech bílých, má v ČR své místo a zkušený vinař z ní dokáže vyrobit nádherná vína, která se mohou směle postavit světové konkurenci. Jen tak dál!

Každopádně tohle číslo mi připomnělo, že jsem si chtěl do archivu koupit pár lahví toho malého zázraku z Tesca a zkusit, co s ním udělá zrání. Vzhledem ke kovovému screw-cap uzávěru to bude zajímavý pokus. No a na závěr bych tak trochu doporučil jeden můj článek na O Víně, taková malá cesta kolem světa právě s odrůdou Pinot Noir.

Odkazy: Víno Revue | Z České republiky až do Oregonu aneb Tour de Pinot Noir...

Zobraz celý článek...

Konečně pořádný nůž...

Když jsem včera plátkoval lilek a cuketu, řezal na medailonky telecí (neskutečně vonící mlékem, ale popravu toho zvířátka si raději nepředstavuji) a v ruce potěžkával novou investici do domácnosti, musel jsem se usmívat. Z úmorného krájení (nezávisle na použitém nářadí) se stal úplně jiný sport. Co že je ten malý zázrak? Inu základní kuchařský nůž Global s dvaceticentimetrovou čepelí od firmy Yoshikin, tedy poctivá ocel z Japonska.

Po štvaní se s noži různých typů a cenových kategorií jsem vsadil na jistotu. Po pravdě mne trochu ovlivnila i kniha Anthony Bourdaina "Důvěrnosti z kuchyně", ve které v podstatě říká něco v tom smyslu, že je lepší jeden pořádný nůž Global, než sada všemožných speciálních nožů jiných značek. Inu kdo ví, každopádně tak dokonale ostrý, perfektně vyvážený a zároveň designově nádherný nůž jsem držel v ruce poprvé a hodlám u této značky zůstat, byť ceny jsou poněkud... prémiové. V ČR je prodává například La Bottega.

P.S. když jsme u toho Japonska... nějaký tip, kde koupit čerstvé ryby na sushi? Zdá se mi to, nebo po odchodu Carrefouru (kde minimálně kvalitní losos vždy byl) je v Praze jen Seafood Shop ve Zborovské a to je tak všechno?

Jen pro zajímavost fotečka domácího sushi, především všemožní nigiri (losos, tuňák, překládaná omeleta atp.). Nějak nemohu najít záběry maki rolek.


Odkazy: Yoshikin | La Bottega

Zobraz celý článek...

Videa pro večer se sklenkou...

Sedím u počítače, právě odešla návštěva z Moravy (skoro nepila, zrovna se jim rodí další potomek do sbírky, takže začnou zase až "bude hotovo"), ve sklence slušná sherry a chuť na nějaký příjemný filmeček, ale ne celovečerní. První volba padá na epizodu ze seriálu "Black books" s názvem "Grapes of Wrath". Výborná záležitost, díky Dyžonovi za tip. Takhle se míchá špičkové víno :o)




No a pak už jen dva díly seriálu Jistě, pane ministře, nahradit sherry skotskou a spát :) Tenhle seriál je neskutečný, bohužel ty hrůzy se nejspíš opravdu dějí i v naší politice. Co nadělám. Tak alespoň ukázka pro Vás (byť z Jistě, pane premiére... ale skvělého dílu). A kupte si lokalizované DVD, vydává to parta nadšenců do britcomů, vděčíme jim i za Červeného trpaslíka



Zobraz celý článek...

pátek 24. srpna 2007

Katastrofický ročník 2007 v Bordeaux?

Ročník 2007 bude ve Francii, jemně řečeno, problematický. Burgundsko prý vypadá fajn, ale Alsasko, Rhona a Bordeaux mají a budou mít problémy. Nejdříve šlo vše strašně rychle, zima jakoby přeskočila přímo do léta a vynechala jaro. Vše začalo rašit nezvykle rychle. Koncem diba se slibně rozběhnutá cesta začala komplikovat, deštivé počasí v květnu, červnu i červenci hroznům zrovna nepřidalo na kvalitě a navíc se začínají objevovat plísně. Jak mělo vegetace na jaře mnohadenní předstih, tak nyní se začíná opožďovat. Decanter hlásil, že kvůli plísním a padlí révovému by mohlo být ztraceno až 90% úrody, což je sice nepravděpodobné, ale je jasné, že snadné to letos nebude. Naděje se upínala k teplému a suchému srpnu, ale ten nepřišel. Dobře dle předpovědi vypadá několik příštích dní (25 – 29. 8.), ale pak jsou opět očekávány bouřky a deště. Co to znamená? Že se prodá více En Primeur ročníku 06, protože sedmičky bude nejspíše až sadisticky málo a krom špičkových Château asi nevalné kvality. Ročník 2007 byl problematický i v zemích, které už mají sklizeno - na jižní polokouli. Především Austrálie zažila skoro vše - mrazy, požáry a sucha. Argentinu zasáhly silné deště a krupobití, v Africe část oblastí trpěla příšernými horky.

Uvidíme, jaké zprávy přijdou z Bordeaux po sklizni. Je možné, že po dokonalém roce 2005 a obtížnějším a spíše průměrném 2006 přijde jeden krizový, překvapivě špatný. A ceny Bordeaux zase pro jednou klesnou. I když, znáte to... "Obrovská redukce, o 70% menší výnos, nemůžeme moc zlevnit, i když to není tak skvělé jako loni". Už to slyším...

Na webu chateau-palmer.com můžete v sekci o počasí sledovat průběh teplot a srážek na pozemcích tohoto vinařství.

Na fotografii z winereview.wordpress.com můžete vidět červencový záběr vinic Ch. Haut Brion…

Zobraz celý článek...

Články Milana Fridricha

Velmi jsem si oblíbil články Milana Fridricha v Hospodářských novinách. Lehký styl psaní a zajímavá témata (velmi často se točící okolo vína a jiných pochutin), doporučuji! Většinu najdete v on-line archivu iHned.cz, viz odkaz nahoře. Zobraz celý článek...

Francis Ford Coppola a degustace filmových vín


Viniční altán v Gröbovce (Havlíčkových sadech) se dostal do povědomí milovníků vína mimo jiné tím, že prakticky týden co týden organizuje nějakou tu ochutnávku, často velmi zajímavou. Obvyklá cena 150,- Kč je skvělá, což mimo jiné znamená, že ochutnávky jsou obvykle plně obsazeny, prostor narván k prasknutí, vzduch vydýchaný a celkově je to poněkud nepohodlné. Zářivkové osvětlení nepřidává na zkoumání barvy vína a všudypřítomný hluk „takymilovníků“ vína soustředění na vzorky neprospívá. Na druhou stranu… sto pade :o) Navíc to mám doslova pár kroků okolo vinice, takže občas rád zajdu. Tentokrát jsem neodolal okusit vína slavného režiséra F. F. Coppoly.

Vína dováží a prezentovala nová společnost Wine4You zastupovaná Alicí Brzobohatou a Davidem Maarem. Firma má kvalitně zpracované promomateriály, aktivně rozjíždí své aktivity a pomalu i buduje webové stránky. Chtějí se zaměřit na USA a snad tedy krom Kalifornie začnou vozit i pinoty z Oregonu, to bych si liboval :o)

F.F. Coppola není ve vinařství typická moderní „rychlokvaška“, jakých nyní vznikají desítky. Vinice vlastní od sedmdesátých let minulého století a navázal na rodinnou zkušenosti, jeho dědeček totiž tvořil víno pro rodinu ve sklepě svého domu v New Yorku. Předpokládám, že to bylo za prohibice. Každopádně v roce 1975 F.F. Coppola zakoupil slavnou, byť v té době již upadající, vinici Inglenook v oblasti Rutherford, kterou proslavil Gustave Niebaum. Na jeho památku produkoval vína pod jménem Niebaum – Coppola, až později vinařsví přejmenoval na Rubicon Estate, podle jejich nejslavnějšího vína. Zároveň však již vyráběl vína i z jiných, méně zajímavých pozemků, v hned několika kvalitativních řadách. Supermarketové Rosso & Bianco, základní odrůdové Diamond Collection (kde barva viněty má vždy nějaký význam, například Malbec má vinětu v barvě Argentinské vlajky) a „dle představ vinaře“ řadě Director’s Cut (ve filmové branži sestřih filmu jiný než pro kina, určený pro domácí sledování, obvykle delší a více „dle představ režiséra“, tedy méně ovlivněný producenty atp.). Vína z Rubicon Estate jsou jiná kategorie, jde o pečlivě připravená odrůdová vína z nejlepších vinic, kde hlavní hvězdou je Rubicon, organicky pěstovaný Cabernet Sauvignon z původních klonů přivezezených z Franice, pečlivě vyzrávaný v bariku a prodávaný za velmi vysoké částky (mladý ročník okolo $115).

Následuje přehled všech ochutnávaných vín včetně „akční“ ceny na degustaci:

1) Sauvignon Blanc 2006, Diamond Collection (317,- Kč)
2) Chardonnay 2005, Diamond Collection (319,- Kč)
3) Chardonnay 2005, Director's Cut (399,- Kč)
4) Sofia Blanc de Blancs 2005, sparkling wine (409,- Kč)
5) Zinfandel 2004, Diamond Collection (349,- Kč)
6) Claret 2005, Diamond Collection (385,- Kč)
7) Malbec 2005, Diamond Collection (383,- Kč)
8) Pinot Noir 2005, Diamond Collection (417,- Kč)
9) Syrah 2004, Diamond Collection (417,- Kč)
10) Pinot Noir 2005, Director's Cut (513,- Kč)
11) Zinfandel 2005, Director's Cut (439,- Kč)
12) Cask Cabernet 2003 (1487,- Kč)


A jaká ta vína byla? Drtivá většina by se dala shrnout zkratkou, kterou mám v poznámkách skoro u každého z nich: EKJ. Evropo, kde jsi. Všechna vína byla technicky velmi dobře zpracována, bez objektivních chyb (pouze první Sauvignon měl překvapivě lehký zákal), ale nenadchla.

Sauvignon i Chardonnay z Diamond Collection jsou tradiční US konzumní bílá, „teplá“, přestřelená, únavná. Za ty peníze dle mého názoru špatný nákup. Chardonnay v edici Director's Cut je přeci jen jiná třída, jde o slušný bílý barik se vším, co k tomu patří. Tedy mne neoslovil, ale pokud si v dřevěných Chardonnkách libujete, tahle nemůže urazit. Navíc viněta této řady je skvělá, točí se okolo celé lahve jako „filmový pás“ a obrázek se postupně mění, takže se můžete narolováním na tužku pustit malý příběh a zavzpomínat na svá školní animátorská léta. Tedy alespoň já tyhle nesmysly kreslit zkoušel a byla to zábava :-) Sekt Sofia Blanc de Blancs (postaven na Pinot Blanc s příměsí Sauvignonu a Muškátu) je ve vůni svěží, příjemný a připomíná běžná „levnější“ šampaňská. Chuťově je ovšem o třídu níže, se zbytečným cukrem, lehký a upřímně poněkud tupý a nezajímavý. Za stejné peníze koupíte skvělou cavu ze Španělska a nebo ještě lépe crémant z Alsaska.

Zinfandel v Diamond Collection je ve vůni klasický červený moderní unifikát, jaký koupíte v každém Tescu. Ano, po odvanutí téhle primární „technologické“ vůně je přeci jen poněkud výše, objevují se slušné ovocné vůně, dřevo, koření. V chuti je víno plnější, čisté, s hezkým tříslem. Ideální konzumka ke grilovaným žebírkům a podobným jídlům. Ale za 350,- nakoupíte i mnohem lépe. Prakticky totéž by šlo napsat k následujícímu Claretu. Malbec byl přeci jen lepší, zaoblené, mohutné a hezky pitelné. Opět spíše k jídlu, ale přeci jen zajímavější, asi i díky trochu animálním tónům, francouzskému dubu a nepřítomnosti „supermarketového“ pocitu. Na Pinot Noir jsem se hodně těšil, první láhev však byla zoxidovaná a i z druhé jsem měl nejistý pocit. Jemněji ovocné víno s trochou brusinek a jahod, trochu netypické na Kalifornii a celkově divné. Tedy v Diamond Collection, v Director’s Cut se sluníčko vrací v plné sílé, víno je barevné až běda, ovšem mladé a zavřené, sotva doluji jen nějaké jahodové aroma, takové jahůdky v lihu. Ty jsou i v chuti, která je ale jednoduchá, jen s jednou vrstvou, prostě červené. Syrah v Diamond Collection je jakási kombinace „Tesca“ s příjemnou Rhonou, ve vůni kůže, drcené tmavé ovoce. V chuti tříslo, ovoce, sud… jednodušší, k masu ideální. Director’s Cut Zinfandel opět obludně barevné, konzumní víno k masu. Jistě, kvalitně a čistě připravené, ale kde je něco navíc, při těhle cenách?

Poslední vzorek, Cask Cabernet 2003, zaujal vinětou vyrobenou ze dřeva. Kompletní detaily (včetně analytik) najdete v tomto Fact Sheetu na webu vinařství. Barva velmi výrazná, ale ne obludná. Poznámka „Evropo, kde jsi“ poprvé nepřítomna. Mnohem „klasičtější“ vůně, krom ovocných tónů i živočišnost, vanilka, krásně zapracovaný sud, komplexnější dojem. Vchuti šťavnaté, s hezkým tříslem, ideálně ovocné, delší v dochuti. A bude určitě ještě lepší, mělo by zrát a při pití nyní nechat pořádně rozdýchat a pít z pořádné sklenky, ne OIVky. Za jeden a půl tisíce v akci trochu drahý špás, byť je to víno s certifikací „organic“ a ze špičkové polohy. Každopádně toto víno je nádherný cabernet z USA se vším, co k tomu patří. Cenu nevyjímaje.

Přínos degustace byl jediný a očekávaný. Ověřil jsem si, že najít v Novém Světě víno, které mne opravdu zaujme a nabídne něco víc, než jen „doplněk k jídlu“ není a nebude snadné. A pokud takové víno je, pak stojí podobně, jako jeho konkurenti z Evropy. Vyjímky existují, ale chce to dát na doporučení a tipy těch, jejichž vkus a chutě znáte. Jinak si prolijete organismus hektolitry (jak krásně říká vinař v Dobrém ročníku) „Havajského punče“ a opravdu krásné víno stejně nenajdete. Ale berte to čistě jako můj laický názor, spousta lidí okolo mne byla z vín nadšena (většina však zároveň vypila i ten příšerný zoxidovaný vzorek).

Odkazy: ffcwinery.com | ffcpresents.com | rubiconestate.com | wine4you.cz

Zobraz celý článek...

pátek 17. srpna 2007

Dobrý ročník


Režisér snímků jako Gladiátor či Černý Jestřáb sestřelen, Ridley Scott, si odskočil do trochu jiných vod. Odjel do Provence, nasál místní atmosféru a natočil Dobrý ročník. Do hlavní role obsadil Russella Crowe a nádhernou Marion Cotillard, přimixoval francouzský venkov, víno, příjemnou hudbu, hromadu klasických klišé i nových výborných vtipů. Celek je nenáročná, ale neuvěřitelně milá záležitost pro večer s lahví či dvěma dobrého vína. Už potřetí a stále mne to baví :o) Zobraz celý článek...

Ochutnávka vinných specialit

Mezi přáteli samovolně vznikla poptávka po bližším seznámení především s portským vínem a proto jsem se rozhodl zorganizovat malou ochutnávku vinných specialit, či spíše fortifikovaných vín, obecně. Abych (doufejme v budoucnu) nadšené ochutnávače příliš netrápil, šlo ve většině případů o vzorky spíše sladké. Nakonec se chutnalo toto...

1 Porto Real Companhia Velha Extra Dry White
2 Sherry Williams & Humbert Dry Sack Fino Very Dry Superior
3 Sherry Williams & Humbert Dry Sack Medium Dry
4 Sherry Valdespino Cream Isabela
5 Dez. víno Orhei Vin Kagor VK 2001
6 Porto Real Companhia Velha Royal Oporto Ruby
7 Porto Real Companhia Velha Quinta das Carvalhas Tawny
8 Porto Real Companhia Velha Late Bottled Vintage 2000
9 Madeira Vinhos Justino Henriques Full-rich 3-years old
10 Pineau Ménard Rosé 5yo
11 Pineau Ménard Blanc 5yo
12 Víno Znovín Znojmo Veltlínské zelené 2002
13 Víno Miolo Late Harvest Terranova
14 Cognac Bache Gabrielsen XO Fine Champagne

Dle očekávání se s velkým nadšením nesetkala suchá sherry. Překvapivě malé nadšení vzbudilo mé oblibené a myslím opravdu skvělé Pineau. Z fortifikátů zvítězilo portské, konkrétně skvělé Quinta das Carvalhas Tawny. Late Bottled Vintage 2000 by mohla být i lepší, ale zatím ještě ne, chce to čas. Oprávněné ovace sklidil ledovka z veltlínu, skutečně fantastické víno. Závěrečný koňak ochutnavače již jen dorazil, rozlít běžnou levnější brandy by bývalo vůbec nevadilo :)

Doplněno: delší verze s článku s detailnějším popisem na O Víně Zobraz celý článek...

Degustace výběru červených vín v Casa Lusitana

Jedna velmi špatná zkušenost z degustace v podniku Casa Lusitana mne neodradila od další návštěvy. Tentokrát se chutnal výběr sedmi červených ze sortimentu této firmy. Buď jsem zmlsaný, mám divný vkus nebo mi ten den ochutnávka prostě nesedla. Ta vína nebyla špatná, ale za podobné ceny (obvykle nad 300,-) očekávám něco jiného. Úvodní mladý Modrý Portugal "Regina Coeli" (Trpělka & Oulehla) měl barvu jak nějaké Chile a navíc byl dle všeho masivně docukřen, jakostka na 13% alkoholu nepůsobila nijak svěže a příjemně. Naštěstí následujcí vzorek mne nadchl, vavřinec (St. Laurent) ročníku 2003 od kolegů z Rakouska, konkrétně vinařství Friedrich, byl nádherně dekadentní, podivné víno s mixem tmavého ovoce a salaše ve vůni a plnější vyzrálou chutí. Byl jsem jediný, kdo tomuto vínu v závěru akce udělil bod a tak skončilo v hodnocení jako poslední. Inu což, u mne vyhrálo :) "Tesco Styl" portugalský syrah opravdu nezaujal, naštěstí to spravila celkem slušnám ale nijak zvlášť zajímavá, kupáž Syrahu a Cabernet Sauvignonu z Libanonu (Ksara 2003). Poslední tři vzorky byly vesměs plná, aromatická vína, ale opět s tím "konzumním tesco štychem" a navíc výrazným a kvůli vyšší teplotě razantně vystupujícím alkoholem. Snad jen poslední vzorek - Bonefant 2003, směs odrůd Trincadeira a Tinta Grossa, měl něco navíc. Jen by musel stát okolo dvou stovek a ne čtyři...

Ze sedmi vín bych si koupil jedno, což při prezentaci "výběru zajímavých vín" jednoho prodejce není zrovna velký úspěch...
Zobraz celý článek...

Inzerce

Myslel jsem, že tato sekce nebude potřeba, ale opak je pravdou. S dotazy na podmínky inzerce se mi ozývá stále více firem z různých oblastí obchodu s vínem. Zájem mne těší, samozřejmě. Ale věc se má tak, že ač tyto stránky sežerou spoustu času (a čas jsou peníze), tak placenou inzerci nepřijímám. Pokud máte zájem o odkaz, banner či PR článek, nemá smysl mi psát (na nějaký svůj nový zajímavý vinný projekt ale klidně upozorněte, třeba se o něm zmíním). Stejně tak nenabízejte láhev zdarma za podmínek, že ji na webu (s odkazem na Váš obchod) popíši a zhodnotím, že taková recenze skutečně vyjde nemohu slíbit. Jsem ale k dispozici pro spolupráci na vinných textech jinam než na tento blog (několik mých článků vyšlo v časopisech Wine & Degustation, Víno Revue a Vinařský obzor, pravidelně vychází mé texty v magazínu Hospodářských novin), nafotografování Vaší vinné akce či nezávislé zhodnocení Vámi dovážených či prodávaných vín a podobné služby.

Trochu „zkorumpovat“ se samozřejmě nechám. Pokud vyjde čas, tak se rád zúčastním vámi pořádané degustace či podobné akce. Stejně tak nabízím možnost, že k dodaným vínům sezvu skupinu (obvykle) 10 – 14 vinných nadšenců a přechutnám je společně s nimi. V obou výše zmíněných případech však negarantuji, že o akci / vínech cokoliv napíši či jak dlouho to bude trvat. A pokud něco psát budu, pak svůj názor + případně komentáře ostatních, skutečně nečekejte reklamu. Chcete-li riskovat, že skupině degustujících vámi dovážené / vyráběné víno přijde špatné či předražené, pak vzhůru do toho a pojďme se domluvit. Odvážným štěstí přeje :o) Zobraz celý článek...

Máte zájem o fotky či texty?

  Jižní svah autora Jan Čeřovský podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika. | Vytvořeno na základě tohoto díla: www.jizni-svah.cz

Pokud máte zájem využít kterýkoliv z materiálů nad rámec licence, například pro komerční účely, nejprve mne prosím kontaktujte. Jak texty tak naprostá většina fotografií (v kvalitě webové i tiskovém rozlišení) jsou po dohodě k dispozici.

Zobraz celý článek...

Kontakt

Nejsem dovozce, vinotéka ani jiný prodejce vína! Hodnocení vín jsou nezávislá, nemám dohodu s jejich prodejci a pokud chcete některé ze zde popisovaných vín koupit, musíte si to zařídit sami! Máte-li nějaký dotaz ohledně tohoto blogu a jeho obsahu, můžete mi psát na cerovsky@jizni-svah.cz či volat na číslo +420 602942423. Fungují také "fanouškovské" stránky na Facebooku - http://www.facebook.com/jiznisvah.

Další možnosti:


Zobraz celý článek...

O stránkách Jižní svah

foto_sklenka O čem že jsou tyhle stránky? V době, kdy jsem je zakládal, popsal jsem obsah jako: „O víně a ušlechtilých destilátech. O labužnických zážitcích, od fantastického chleba s hořčicí a studenou sekanou po neméně skvělé foie gras. O müllerce ze sudu i Grand Cru Classé směskách z Bordeaux. O příjemných stránkách života...“ A tenhle popis platí i nadále. Setkáte se zde s degustačními poznámkami, úvahami a dalšími texty ze světa vína a gastronomie z pohledu jednoho velkého nadšence. I proto je třeba trochy „opatrnosti“. Jedná se vždy o osobní názory jednoho člověka s poměrně vyhraněným vinným vkusem a hodnocení (byť často v komentářích doplněné zkušenostmi čtenářů) se mohou značně rozcházet s názorem obecně rozšířeným či ještě hůře – tím Vaším. Pokud jste kupříkladu vinař či dovozce a naštval Vás nelichotivý popis některého z Vašich vín, pak neváhejte reagovat v komentářích. Od toho tam ostatně jsou.

Na úvod je též dobré vědět, že jsem propadl odrůdám Pinot Noir a Ryzlink Rýnský, které nejspíše vychvaluji více, než zdrávo. Preferuji vinařství s přírodnějšími tradičními postupy (pokud jde výsledek zároveň pít) a nejsem úplně nadšen z těch, které se chlubí speciálními kvasinkami a enzymy. Štve mne zápach cigaret a dokáže mi zkazit dojem z jinak výborné restaurace. S radostí podléhám vyprávění vinařů a možná si i sem tam tak trochu dobrovolně nechávám věšet bulíky na nos – prostě chci těm fajn lidem s výbornými víny věřit :o)

Jižní svah je projekt nevýdělečný (ba přímo naopak, jako většina koníčků), nadšenecká aktivita od milovníka vína pro všechny, které tento ušlechtilý nápoj zajímá. Což neznamená, že se budu bránit případné finanční podpoře dalšího provozu :-) K dispozici je účet 1164838103/0800 a samozřejmě kontakty, pokud to chcete vyřešit nějakou jinou formou.

Nejsem dovozce, vinotéka ani jiný prodejce vína! Lahve v drtivé většině případů nakupuji (případná výjimka je v článku uvedena) a hodnocení vín a reportáže z degustací jsou nezávislé. Nemám žádnou dohodu s prodejci a pořadateli akcí, pokud chcete některé ze zde popisovaných vín koupit, musíte si to nějak zařídit sami :-)

Jan Čeřovský, cerovsky@jizni-svah.cz Zobraz celý článek...