úterý 26. července 2016

Parádní Riesling a fajn Passerina

Venku vedro, sáhnete po německém ryzlinku… a je to tam! Nevím, jak to dělají, ale suchej (klidně s trochou cukru, ale takovou hromadou kyseliny, že ho ani nepostřehnete) rýňák prostě nemá chybu. Mladý i starý, funguje v obou podobách. Vlastně mne napadá velmi málo vín, u kterých by byla pravděpodobnost zklamání tak malá, pokud nebudu řešit ty úplně nejlevnější supermarketovky. Jasně, na degustacích srovnáváte vína mezi sebou, hledáte proč je tohle lepší než tamto, ale při samostatných lahvích doma to prostě vždycky nějak funguje. Navíc, oproti jiným vínům, mi přijde úspěšnější filtrace ze strany dovozců a ryzlinkových nadšenců v jedné osobě, vozí se sem přeci jen ty chutnější kousky. Takový Fritz Haag (vozí OHMS) je samozřejmě už velká hvězda, tam je to vůbec sázka na jistotu. Otevřel jsem nedávno 2013 Brauneberger Riesling -J- Trocken, což je jejich střední třída z vinic okolo Braunebergu (resp. neuvedená poloha Juffer, podle všeho), srdce Mosely ale ryzlink v suché podobě. Zelená pistole, šroubový uzávěr. Citronová, trochu výraznější barva. Čerstvá, energická, svěží parádní vůně. Citrusy, pomelo, něco meruňky a jablka, mineralita, dotyk medu. Suché, středně plné, šťavnaté s parádní říznou kyselinou, minerální, pěkně strukturované a slušně dlouhé. Pije se perfektně. A hlavně po prvním doušku víte, že to prostě skoro nemůže být z žádné jiné části světa, než ze které je. A to jsou další body navíc. Občas prostě cítím potřebu to zopakovat… pijte ryzlinky!

Zobraz celý článek...

pondělí 25. července 2016

Košer, naturální vyzrálá a moderní designová cava

Propíjím se velkým nákupem španělských bublin a zakopávám v pracovně o lahve, cava kam se podíváš. Poznámky jsem načal jedním biodynamikem, dneska odhrnu pár dalších kousků. A začneme u Bodegas Pinord z Vilafranca del Penedès, u rodinného ale velkého producenta s tradicí století a půl. Taanug Cava Brut je klasická směs Xarel·lo, Macabeo a Parellada (50:30:20), na kalech v lahvi nejméně (ale ne o moc více než) rok. Jméno znamená v překladu z hebrejštiny „potěšení“ a přivádí nás k asi jediné zajímavé věci na tomto víně – je totiž košer. A taky vhodné pro vegany a z bio hroznů :o) Světlá citronová barva, hodně výrazné perlení spíše menších bublin. Čerstvá, energická vůně, sušené květy, lehce hruška, minerální tóny, slušné. V chuti čisté, s výraznou kyselinou, docela intenzivní, projevem kopíruje vůni. Vyvážené, dobře pitelné, s fajn dochutí s lehkou hořkostí v dozvuku. Jediné, co mi na tom vadí, je dozáž nejspíš na vrchní hranici kategorie brut a tudíž znatelnější zbytkový cukr. Líbivější, solidní cava. A košer :-) Za dvě stě pade proč ne (cena s nějakou rezervou za kterou jsem to sem zhruba dostal pro sebe při nákupu přímo ze Španělska, u dovozce by bylo asi dražší; číst o vínech, co se sem nevozí, je asi trochu otrava, ale berte to jako tipy na cesty po Španělsku / Evropě).

Zobraz celý článek...

pátek 22. července 2016

Vertikála tramínů od Osičky

Už je to asi dva týdny, co jsme se sešli nad vertikální degustací tramínu z vinařství autentisty Jaroslava Osičky (web). Tramín není zrovna mojí srdeční odrůdou, umím ocenit kvality některých kousků (a některé špičkové třeba z Alsaska a po pár letech zrání umí být perfektní), ale domů si je prakticky nepořizuji. I přesto, že Osička k tramínu přistupuje trochu neortodoxně, a některá jejich vína jsem si v minulosti dost užil, jsem se večera jen s touto odrůdou trochu obával. Ale nakonec to celkem šlo, byť dobrovolně přiznávám, že na celý večer doma bych spíš ocenil zavíňovací moselský Rotschiefer Riesling od Loosena nebo nějakou osičkovic šardonku (či parádní chlastací Milerka Cuvée) :-) Bylo každopádně zajímavé sledovat vývoj vinařství a vína z jedné velkobílovické viniční trati, Zadní hora a výsadeb v letech 2000 a 2001, v ročnících 2007 až 2015.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. července 2016

Taittinger prezidentem, autentické festivaly, ukradené Barolo…

I v létě se toho okolo vína děje spousta. Kupříkladu Pierre Emmanuel Taittinger oznámil, že přináší novou vizi pro Francii a ve volbách v roce 2017 bude kandidovat na prezidenta. Celkem bych se odvážil odhadnout, čím by tento současný šéf jednoho z nejslavnějších šampaňských domů případné vítězství oslavil. Každopádně je to zajímavý kandidát. To nás nejspíš čekají divočejší jména :-) Ve Francii se každopádně bavíc lecčím, nejspíš kvůli sporu ohledně práv na vysazování odrůdy Sauvignon blanc mimo zavedené apelace na Loiře někdy zlikvidoval hektar mladých výsadeb. A to je přitom docela civilizovaná země. Když tam teda zrovna nevypouštějí cisterny s dovozovým vínem. Ono se totiž ukazuje, že ono superlevné dovozové víno ze Španělska je někdy vydáváno za francouzské. Ale alespoň tam padají jasné pokuty.

Zobraz celý článek...

středa 20. července 2016

Večírek s Chardonnay

Včera se pár vinných nadšenců sešlo u nás doma udělat si pěkný večer s několika lahvemi. Aby to nebyla úplně neřízená chlastačka, tak bylo zvoleno téma Chardonnay s důrazem na Burgundsko a jelo se hezky naslepo. Což vyústilo v zábavnou situaci, kdy si nikdo až do nalití první sklenky nevšiml, že papírově hlavní hvězda večera z Domaine des Comtes Lafon je ve skutečnosti červená burgunda. Víno to bylo krásné a možná se ještě časem zmíním, parametry Chardonnay však poněkud nesplňovalo :-) Závěr večera jsem opět věnoval sherry evangelizaci a ty stále odolávající dorazil trochou japonských destilátů, takže celkově dost vydařená akce. Všechna vína, krom jednoho co se vypilo, jsem si krátce přechutnal už hezky rozdýchaná znovu dnes a rovnou sepsal report (výhoda dovolené, byť je nakonec veskrze pracovní, ale přeci jen v trochu méně svázaném režimu).

Zobraz celý článek...

úterý 19. července 2016

Dva ročníky burgundy od Didiera Montchoveta

Po docela dlouhé době, naposledy jsem měl v roce 2011 ročník 2009, jsem si domů znovu pořídil (vozí Domaine R&W) základní červené Bourgogne od biodynamika Didiera Montchoveta (web), pionýra tohoto stylu vinaření v Burgundsku. A aby to bylo zajímavé, tak rovnou ve dvou dobrých ročnících. Bourgogne Hautes Côtes de Beaune 2011 a 2012. Montchovet sídlí v Nantoux, hrozny na tohle Bourgogne pocházejí z biodynamicky vedených vinic asi 4km od Pommardu, výsadby z let 1950 až 1990. Fermentace a macerace v dřevěných kádích, zrání rok v klasických malých 228l sudech (jen desetina nových). Minimální síření při lahvování (dle ročníku, 2011tka měla jen 29 mg/l celkové), ale nebojí se a nepovažují za problém mírné docukření při kvašení.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. července 2016

Naturální Bikavér a biodynamická Cava

K mé velké lítosti jsem na letním táboře zůstal jen pár dní a pak se vrátil do víru velkoměsta (no dobře, Prahy). Víno už nemusím chladit v potoce a má správnou teplotu, sklenky mají vhodný tvar a tak. Ale stejně bych byl raději v lese a u potoka. Co naděláte :-) Pro radost jsem včera sáhnul po lahvi z Egeru, z vinice Pajdos, Egri Bikavér Superior 2012 z vinařství Pók Tamás. Frankovka, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir a Kadarka, přes dva roky v dubových sudech. Na úvod typická tufová zatuchlinka, která ovšem dá brzy prostor fajn frankovkovému projevu, tmavší švestkové peckovinové ovocnosti, troše zemitosti, je to mladé, od vůně trochu tvrdšího stylu. V chuti suché, trochu svíravé, středně plné s výraznou kyselinou, šťavnatá tmavší peckovinová ovocnost, docela dlouhé, dobře pitelné, pěkně postavené. Příliš mladé, ale má potenciál dobře zrát, měl jsem si pořídit víc lahví :-)

Zobraz celý článek...

pátek 15. července 2016

Chladím lahve v potoce


Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. července 2016

Riva Arsiglia & Moscato d'Asti Ribota

V dubnu jsem tu psal o víně Riva Arsiglia z Agricola Menti Giovanni ročníku 2013, který byl mezitím na trhu nahrazen ročníkem 2014. Jelikož mne to víno v minulosti dost bavilo, neváhal jsem a něco málo zakoupil. Ambaláž se nezměnila, furt zelená bordó láhev se šroubovým uzávěrem a jednoduchou elegantní vinětou. Lehounce nazlátlá tmavší žlutá, mírná perlička. Pikantní, minerální, trochu bezsirný a vulkanický funky projev, navinulejší malvice, mírně těkavka. Čerstvé, energické, zábavné bílé, byť pro někoho možná už trochu na hraně. Suché, moc fajn kyselina, docela lehké v projevu ale s fajn délkou, navinulá žlutá ovocnost a trocha krémovosti, charakterní a dobře postavené. Je to třináctce aromaticky i chutí hodně podobné, akorát znatelně lehčí a vyloženě „chlastací“ a zároveň zajímavé. Líbí se mi hodně.

Zobraz celý článek...

středa 13. července 2016

Tichá elegance Grace Koshu

Jelikož se domnívám, že má smysl psát i o vínech špatně dostupných a (zatím) spíše okrajových, protože svět vína se mění velmi rychle a co platilo dnes může být za pár měsíců úplně jinak, zaskočíme si dnes do Japonska. Ano, nejraději bych tam zase na pár týdnů odjel, ale to zatím nehrozí tak alespoň formou vína. Tamní vinařství slaví stále větší úspěchy, vína se lepší, vyhrávají v soutěžích a tak. Sice se prakticky vše patrioticky vypije na místě, kde i nejsnáze nakoupíte, ale už i do Velké Británie či USA exportují a další země se přidávají. Nikdy se nestanou vinařskou velmocí, jako to dost možná čeká Čínu, ale tamní vína se ochutnat vyplatí, když máte tu možnost. Daří se jim leccos, dnešním tématem ovšem bude tamní unikátní odrůda Koshu (甲州), která docela nabývá na popularitě a mluví se o ní výrazněji i mimo Japonsko. O jejím původu zatím moc nevíme, jedna legenda třeba, praví že byla objevena už před skoro tisícem let coby divoce rostoucí. Zásadní dílo Wine Grapes naopak tvrdí, že jde o přivezenou evropskou vitis vinifera, ale za těch pár let od vydání už začíná zastarávat a nejnovější výzkumy (Nami Goto-Yamamoto, 2015) ukazují, že jde o vitis vinifiera z asi 70 % a zbylou část DNA tvoří východoasijské odrůdy, nejspíše z divoké vitis davidii.

Zobraz celý článek...