Výborné cuvée ze Somló

Mám rozepsaných hned několik článků, hlavně reporty z degustací, ale vzhledem k aktuálním povinnostem se nemohu dokopat k dopsání. To je z toho, že všichni nechávají a "řeší" (ukázkový Potěmkin, pokud mohu soudit) GDPR na poslední chvíli :) Přejel jsem dětmi a notebookem do rodného kraje a řekl si, že dneska se na blog prostě vykašlu, mimo jiné kvůli zapomenutému zdroji a nutnosti šetřit baterku pro případ nějakých katastrof v práci. Jenže pak jsem otevřel Kőfejtő Cuvée 2016 pojal touhu podělit se o názor :-)

Svatební Pol Roger, nové bílé od DRC, vinná kryptoměna, Bordeaux Cru Artisans

Zásadní událostí uplynulých dní byla samozřejmě jedna malá svatba ve Velké Británii :-) A logicky mnohé zajímalo, co se tam jedlo a pilo. Informací je méně než bych čekal, vzhledem k té obří marketingové mašinérii co se jinak rozjela. A jisté tak jsou jen bubliny, což je mimochodem něco, na co si šlo před svatbou vsadit – jestli budou z UK, klasické Champagne nebo tak. Asi nejmíň jste mohli vyhrát, pokud jste si vsadili, že hlavní roli bude hrát Pol Roger. Ten to skutečně byl, jejich základní neročníkové Brut Réserve. V tichých se spekulovalo o nějakém z kalifornských vín (hlavně Flowers Vineyards & Winery Pinot Noir ze Sonomy), které má nevěsta v oblibě, ale potvrzeno nebylo. Stejně jako je nejistý další z jejích oblíbenců, supertoskánec Tignanello. Na afterparty se pilo také pivo, ležák Bohemia z nového londýnského pivovaru Two Tribes. Mimochodem pokud jde o Champagne, tak UK je jejich s přehledem nejdůležitější trh, byť pokles prodejů (ve prospěch prosecca, světe div se) je zřetelný. Oborová organizace CIVC ovšem vinaře varovala, že po Brexitu mohou očekávat pokračování propadu. A bylo by dobré stabilizovat si další trhy. Co nevypijí šetřící Britové, toho se budeme muset ujmout my… :-)

3x nečekaně skvělý Bobal od Bodegas Ponce

Odrůda Bobal rozhodně nepatří mezi nějaké světové superstar. Najdete ji prakticky jen ve Španělsku, kde je pravda na více než 60 tisíci hektarech a druhá nejčastější červená odrůda. Ještě před dvaceti lety to ovšem bylo přes sto tisíc hektarů, pozici a výsadby si tak vyměnila s raketově stoupajícím Tempranillem (a kupa starých keřů padla za oběť též mezinárodním odrůdám jako Cabernet Sauvignon). Bobal výtečně snáší suché a teplé počasí, stále si při něm zachovává dobré kyseliny a výraznou barvu, a snadno a hodně plodí, což ho předurčilo pro víno do levných směsek a vín prodávaných ve velkém, prostě opravdovou kvalitu si s ním spojit nešlo. To se, v rukou nadaných a determinovaných vinařů, v posledních letech ovšem změnilo. A charakterních vín, jak červených tak výtečných růžových, z této relativně obskurní (i přes výsadby na ploše trojnásobku všech vinic v ČR, svět je někdy krutý…) odrůdy tak najdete čím dál více. Především pak v oblasti na západ od Valencie, ve vyšší nadmořské výšce apelací Utiel-Requena (odkud podle všeho pochází) či Manchuela. Mezi vůbec nejlepší představitele patří vína od Bodega Mustiguillo, Finca Sandoval a v posledních letech až neuvěřitelně dobře hodnocená (i proto body uvedu) vína z Bodegas Ponce. No a právě jejich produkci z oblasti Manchuela se dnes podíváme.

17x Cava od čtyřech různých vinařství

Před dvěma týdny uspořádal dovozce Alifea veřejnou ochutnávku cavy, která probíhala naslepo a měla za účel potvrdit si výběr k dovozu, případně rozhodnutí upravit. Jeli jsme ve čtyřech setech, s odhalením vín po každém z nich, od základů po gran reservy a nakonec růžové bubliny. Předem jsme neznali seznam vzorků ani producenty, o to bylo vše zajímavější. I přes intenzivní přechutnávání cavy v posledních době jsem měl trochu napita vína jen jediného z prezentovaných vinařství, ale ten zrovna patří mezi mé oblíbence a vína jsem si i naslepo v téměř všech případech poznal. V průběhu se u některých vzorků opakovaně rozběhlo téma, zda při hlasování o favoritech dát přednost „typickému projevu“ nebo hlasovat pro víno, které mi chutná třeba víc, ale úplně obvykle nepůsobí. Myslím, že k jednotnému přístupu tam nedošlo :-)

Nabušené červené Španělsko, sladká perlivá Itálie a zajímavé Portugalsko

Jak bonus k nějaké větší objednávce španělských vín jsem dostal Selección Especial 2013 z vinařství Abadia Retuerta (web), původem ve vinicích u Sardon de Duero a zatříděno jako Vino de la Tierra de Castilla y León. Na lahvích se furt ještě chlubí titulem nejlepšího červeného světa na londýnské International Wine Challenge pro ročník 2001, ale obecně i s posledními ročníky dostávají obvykle 92-94 bodů. Je to primárně Tempranillo, selekce hroznů ze všech jejich poloh, s podílem odrůdy Cabernet Sauvignon, trochy Syrahu a snad i malinko odrůd Merlot a Petit Verdot. Přes rok ve francouzských a amerických barrique sudech. Tmavá barva, fialový tón. Ovocně zralé, sladší výrazné aroma, teplejší tmavé ovoce, černý rybíz, lesní ovoce, kořenitá linka, lékořice, výraznější projev toastovaného dřeva, trochu vlezlejší. Suché, plnější, výrazné, fajn kyseliny, opět tmavá ovocnost, cassis, pěkné sladší tříslo, čokoláda, dlouhé. Dělají toho hodně, je předvídatelné a tak nějak… zaměnitelně nudné :-) Zároveň archetyp „komerčního úspěšného červeného“, ještě stále.

Autentikfest v Bokovce

Vyrazil jsem ve středu na Autentikfest do vinného baru Bokovka. Akce to byla spíše venkovní a déšť vhodně ustal těsně před jejím začátkem, kaluže využily k zábavě děti. Muzika, pivo od Matušky, fajn jídlo a samozřejmě spousta vína od Richard Stávka, Tomáše Čačíka, Zdeňka Vykoukala, Jaroslava Tesaříka, Petry Brédové, Oty Ševčíka a Petra Korába. S vinaři se naštěstí v poslední době vídám častěji, takže jsem to bral jako možnost ověřit vývoj některých vín a snad ochutnat nějaké ty novinky. A případně možnost si nějakou tu láhev zarezervovat. Protože se mi čím dál častěji stává, že chci něco koupit, ale už není. Vyprodáno, zbývá poslední karton právě na tu ochutnávku, všechno alokováno a chystá se odjet kdo ví kam po Evropě. Je to takový ambivalentní pocit. Na jednu stranu mne to štve, už se fakt nejde jen tak ozvat a být si jistý, že nějaká ta láhev ještě bude. Na druhou stranu jsem nadšený, že se těm opravdu povedeným vínům daří takhle prosazovat. Od teď, když mne něco fakt zaujme, to chce hned na místě nakupovat / rezervovat. A tak to má být!

Rukodělná šampaňská Chevreux-Bournazel

Co je malý, to je hezký. Se říká. V případě produkce Champagne ovšem obvykle platí, že mít nějakou tu možnost výběru, k dispozici více různých poloh, odrůd a zásoby rezervních ročníků je obvykle ku prospěchu věci. V případě šampaňských, která spolu od ročníku 2012 produkují Julien Bournazel a Stephanie Chevreux, o diverzitě vinic a odrůd mluvit zrovna nejde. Ještě donedávna vše co měli pocházelo z jediné parcely v Barzy-sur-Marne (Vallée de la Marne). Tu majitel několik let neobdělával, nešlo to běžnou technikou. A tak, když ji dal k prodeji a dokonce jim pomohl se zárukami v bance, se „La Parcelle“ ujali oni. 0.40 hektarů osázených starými keři odrůdy Meunier (bohužel s velkými výpadky, které se snaží dosazovat), ve strmém jižním svahu se sklonem 45°. Mix jílu a slínu na vápenci, nějaký ten křemen. To chceš! Vše ručně a v biodynamice (mentorem je jim Vincent Charlot), jedinou pomoc tvoří kozy, od speciálního spřežení po poskytnutí hnoje. Ostatně potom, co sekli se školou, se původně chtěli živit výrobou kozího sýra, kozy mají i na vinětě a i vinařka má tematické jméno :-) Ale výpomoc šampaňským vinařům na jejich pozemcích (a časem také v Savojsku a Juře, kde je zasáhla biodynamika) je postupně přivedla k živnosti na vinohradnické práce, mají dnes prosperující firmu, a později také k vlastnímu vinařství.

Zkoumání bodu G

G jako Grenache / Garnacha, samozřejmě! Comando G je uskupení sestávající ze třech vinařů, spolužáků z univerzity, kde ovšem studovali různé obory a prý se potkávali spíše v barech než ve třídě. Fernando García, Daniel Gómez Jiménez-Landi a Marc Isart (který se nyní ale projektu už nevěnuje) sdílí nadšení pro staré keře odrůdy Garnacha z vyšších nadmořských výšek (a každý sám produkuje výtečná vína, především jméno Daniel Landi doporučuji si zapamatovat) a také staré komiksy a anime. Odtud tedy jméno vinařství a inspirace pro viněty. Vinaří nějakých sto kilometrů na západ od Madridu, na svazích a v relativně chladnějším a vlhčím prostředí oblasti horského pásma Sierra de Gredos. Do projektu v roce 2008 vrhli jak svoje vinice, tak postupně pronajímají či nakupují skvělé polohy se starými keři, obvykle se pohybují někde ve věku 50 až 80 let a nadmořské výšce mezi 800 až 1200 metry. Na půdách ze zvětralé žuly, břidlice a křemene hospodaří bio(dynamicky), sbírají ručně, vína kvasí spontánně v otevřených kádích z francouzského dubu a poté zrají (dle vína) v mixu francouzských sudů (pětistovky a více) a velkých foudres či v amforách, krom síření (do 40-50 mg/l celkové, ale někdy vůbec) žádná aditiva. Připravují vína ze specifických jednotlivých poloh, hodnocená obvykle ve vysokých devadesátkách (viděl jsem tam i 98 od Wine Advocate) a za ne zrovna málo peněz, takže jsem experimenty s jejich sortimentem zahájil trochu přístupnějšími lahvemi a mladými víny.

Shnilý ročník, Emirates a víno, o naturálnu, ceny vinic…

Dnes si dovolím tipy na několik článků a informací ze světa vína. Omlouvám se těm, kteří úplně nevládnou angličtinou, ale všechny myslím stojí za přečtení. A začneme v jedné z mých oblíbených oblastí, Champagne. Caroline Henry sepsala výtečný text Rotten Vintage Challenges Champagne's Reserves, ve kterém se věnuje v mnoha ohledech katastrofickému ročníku 2017, současným snahám o ekologičtější přístup k vinicím (ano, ti s eko produkcí dopadli lépe, mimochodem…) a snahám oficiálních šampaňských institucí ho urychlit, problémům práce s rezervami vína a mnoha dalším věcem. Jde se zasmát u informací o zaorávání herbicidu koněm, ale celý ten příběh je jinak dost smutný. Pokud by vás zajímalo pár ilustračních fotek, tak je najdete třeba tady. U těch ze Champagne včetně typických modrých kousků plastu, pozůstatků pytlů s odpadem z Paříže a dalších velkých měst, který se dříve používal k hnojení. Na zdraví…

Naturální festivaly a dvakrát z Národního parku

Začátkem května The Real Wine Fair v Londýně a výstava vín ve Velkých Bílovicích s velkou sekcí domácího (N/n)aturálna. Problematiku naturálního vína s velkým či malým N si vysvětlíme někdy později ;-) V neděli a dnes, nepochopitelně ve stejný termín, 501 Bio-Dyn v Mnichově a RAW v Berlíně. A také Živé vína včera v Bratislavě, kam jsem vyrazil a celkem si to užil. Ve středu spolek Autentista Moravia Magna v Bokovce a o víkendu festival Praha pije víno. Začátkem června B.O.U.M. Inernational Natural Sparkling Wine Fair a o dva dny později Return to Terroir (alias setkání Renaissance des Appellations), oboje ve Vídni. A navíc jsem určitě ještě na něco zapomněl. Autentická/naturální/nízkointervenčí etc. vína už v Evropě fakt není problém přechutnat, tohle jsou v podstatě jen veliké zásadní a pár menších zajímavých akcí za období sotva něco málo přes měsíc! Vlastně to píšu jen proto, že pro jakéhokoliv profesionála z vinného oboru, který nechápe zájem o tyhle vína a názor si utváří na hromadě předsudků (a že jich furt je), už neexistuje žádná výmluva a může si fakt snadno a rychle udělat obrázek o současném stavu věcí. Dost by to pomohlo porozumění na obou stranách.