čtvrtek 19. dubna 2018

Sluníčko a třikrát bubliny

Champagne-Tarlant-Cuvée-Louis-Brut-NatureVenkovní počasí úplně láká rozvalit se na někde na piknik s lahví dobrých bublin. To časově bohužel nedám, ale alespoň odhrnu pár poznámek k šumivkám z posledních doby. A začnu jednou slavnostní příležitostí a návratem k vínu, které mám moc rád a chutnám (a naštěstí sem tam i piju) v různých jeho inkarnacích posledních osm let, od prvního setkání s vinařstvím. Champagne Tarlant Cuvée Louis Brut Nature je klasické poctivé šampaňské připravené půl na půl z odrůd Pinot Noir a Chardonnay, ze starých (~ 65 let) keřů jediné vinice Les Crayons u Oeuilly. Jde o bázi ročníku 2000 fermentovanou a školenou v použitých dubových sudech za promíchávání kalů do května 2001, bez malolaktiky, poté s rezervami 1999-1998-1997-1996 šup do lahví na druhotnou fermentaci. Zde si poleželo do února 2016, kdy bylo odstřeleno. Dozáž žádná. Existují další šarže odstřelené později, měsíc vždy uvádějí na vinětě. Výraznější zlatá, krásné perlení malých bublinek. Výrazné aroma, sušené ovoce, pečené malvice, jasně zralejší, tóny sudu, minerální linka a pečení brioška. Suché, výrazná kyselina, na Champagne plnější hutnější styl. Dva roky od odstřelu pomohlo vínu se uhladit, ale stále je tam tvrdší čerstvost a říznost. Jako moc pěkné. Sem tam je třeba udělat si radost :-)

Zobraz celý článek...

středa 18. dubna 2018

Vertikála Cros Parantoux, nezdravé víno, tramínový parfém

jayerU mnoha vín se používá přívlastek „legendární“, u málokterém to platí tak jako o Vosne-Romanée 1er Cru „Cros Parantoux“ z rukou vinaře jménem Henri Jayer. Na aukcích dnes dosahuje stejných nebo vyšších cen než všem dobře známé hvězdy Domaine de la Romanée-Conti a Domaine Leroy. Málokdo z běžných vinných nadšenců, i těch postižených víny Burgundska, tohle víno byť jen chutnal. A pokud ano a bylo to v poslední době, je zde navíc poměrně velké riziko, že šlo o padělek. Od ročníku 1995 byl Henri Jayer „v důchodu“ a Cros Parantoux oficiálně v rukou jeho synovce (Emmanuel Rouget), ovšem až do roku 2002 (ročníku 2001) se o révu a vína Jayer i nadále staral. Zemřel v roce 2006. Na aukci, která se nyní bude konat ve Švýcarsku, bude k dispozici naprosto unikátní a neopakovatelná sada lahví (mrkněte se na výtečný katalog a zároveň profil vinařství se spoustou fotek), navíc s perfektním původem. Všechny pocházejí přímo z vinařova sklepa. Součástí je mimo jiné i vertikála patnácti magnum lahví z let 1978 až 2001, každý tento lot má odhadovanou cenu 237 až 407 tisíc euro. Bude mi samozřejmě muset stačit jen listování oním katalogem, ale… snít mohu :-)

Zobraz celý článek...

úterý 17. dubna 2018

O pitelnosti s Vin Jaune a sladkým ryzlinkem

Bürklin-Wolf-Riesling-Ruppertsberger-Auslese-2010Často se tu u hodnocení vína oháním termínem „pitelnost“, stejně tak u nekomplikovaných (levných) lahví jako u komplexních špičkových velkých vín, a zatím se nijak neobtěžoval seznámit vás s tím, co si pod ním vlastně představuji :-) Zjednodušeně jde o to, jak snadno do mne konkrétní víno padá. Zda mizí úplně samo a máte chuť na druhou a třetí sklenku. Existuje spousta nabušených, silných vín, u kterých si odškrtnete spoustu pozitivních vlastností a sesbírají hromadu bodů, ale postrádají onu určitou lehkost, díky které sklenka zmizne ani nevíte jak. A zdaleka to není jen o množství alkoholu, víno se dvanácti může být komplikovanější pít než obludu s patnácti, kde si toho díky balancu ostatních složek ani nevšimnete. Pitelnost je pro mne hodně spojena s vyvážeností. A zralostí vína, špičkové červené Burgundsko či Barolo bych na počátku jeho cesty poznámkou o skvělé pitelnosti asi obdařil málokdy, ale s věkem to přijde. Sem tam má někdo pocit, že ke klasickým velkým vínům a degustačním poznámkám oplývajícím vznosnými termíny jako komplexita, finesa či elegance se prostá pitelnost už nehodí, ale po pravdě… přijde mi stejně důležitá. Bez ní může být to víno charakterní ukázkou potenciálu terroir a schopností vinaře, ale nemusí mi nutně poskytnou úplně stoprocentní potěšení. Mohu samozřejmě otevřít láhev a očekávat od ní hlavně intelektuální výzvu či konfrontaci s nějakými extrémními projevy (občasný případ specifických „naturálních“ vín), ale obvykle preferuji, když je dolévat sklenku radost.

Zobraz celý článek...

pondělí 16. dubna 2018

Více než dvacetileté Montagny a stále při životě

leroy-korekJsou vína pro výjimečné příležitosti a vína, kterými stvoříte výjimečnou příležitost, i kdyby byl třeba jen obyčejný pátek :-) Já se takhle v podvečer oddával tradiční zábavě „co otevřít dnes“, která obvykle sestává z přerovnávání vrchních vrstev ve vinné chladničce, kde jsou lahve na rychlejší vypití. Vyndával jsem, přemýšlel a tu uviděl vzadu v rohu láhev se známou záklopkou a vinětou. Zahrabanou hluboko, aby se s ní zbytečně nehýbalo. Bílé Montagny 1er Cru 1997 z Maison Leroy. Neměl jsem ji v ruce už možná pět let (od stěhování) a tak ji vylovil, pokochat se. Hladina v lahvi už povážlivě klesla a já si řekl… proč ne :-) Víno jsem koupil v březnu 2009 v AdVivum a nejspíš ho předtím chutnal (protože podobná vína naslepo rozhodně nekupuji) v rámci tehdejšího pásma burgundských degustací, ale tehdejší degustační poznámky jsou ještě z doby papírové a navíc nejspíše na nějakém archu a ne v notýsku a nedaří se mi je nalézt. Dost možná šlo o jeden ze vzorků na degustaci, po které jsem sepsal „legáčkový“ článek Podvečer, večeře a ráno s víny Leroy, kdo ví. Každopádně základní bílé Bourgone 1997 od Maison Leroy mám moc rád a chutnal jsem ho i pil docela dost lahví, něco i v poslední době, na vyšší apelaci jsem se těšil velmi.

Zobraz celý článek...

pátek 13. dubna 2018

Burgundsko, Mosela, Pfalz, Penedès

Yann-Durieux-Recrue-des-Sens-DH-Blanc-2014Než si najdu čas na některý z degustačních reportů či obsáhlejších článků tak dneska zase odrhnu pár jednotlivých lahví. A začneme v Burgundsku. K mé velké lítosti tamní výtečná vína piju nějak méně než bych si přál. Ale nedávno se mi poštěstila láhev Yann Durieux (doména Recrue des Sens) DH Blanc 2014. Což je čistá spontánně fermentovaná šardonka z Hautes-Côtes de Nuits od naturálního bio(dynamického) producenta (navíc se snahou eliminovat měď), školená na kalech dva roky v malých sudech (druhé a třetí použití) a lahvová bez síření. Ač zatříděno jen jako Vin de France je tohle víno jeho vrcholným kouskem. Barva znatelně do zlaté. Výraznější aromatika kombinující zralé žluté plody, výrazná mineralita, krásně zakomponované dřevo, lehce nerušivě těkavý tón. Suché, šťavnaté, delší, krémově ovocné, krásně postavené, minerální. Se vzduchem se otevírá do jemnějších komplexních aromat. Krásná bohatší věc, které se až neuvěřitelně skvěle pije, bohužel s cenovou okolo dvou tisíc :-(

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. dubna 2018

Zapomenuté a znovuobjevené Pallagrello Bianco

Il-Verro-Verginiano-Pallagrello-Bianco-2016Dovozce Víno pro Vás zařadil do sortimentu nové italské vinařství, jmenuje se Il Verro a sídlí v obci Lautonis, v oblasti Kampánie. Veškerá vína jsou zatříděna jako IGP Terre del Volturno a dobrovolně přiznávám, že jako někdo kdo se na Itálii nespecializuje, bych měl trochu problém jen s touhle informací nějak rozumně naložit :-) V rámci této apelace je asi sto hektarů a povolena hromada odrůd, krom dobře známé klasiky typu Montepulciano, Primitivo, Sangiovese či Aglianico v červené nebo Pinot Grigio, Riesling, Trebbiano či Fiano v bílé je to několik značně okrajovějších záležitostí. A právě na tyhle původní tamní odrůdy se Il Verro, organicky působící vinařství s asi 4ha vinic (a dalšími deseti hektary sadů) a roční produkcí zhruba 20 tisíc lahví, zaměřuje. Sice by možná bylo lepší, abych si nejdříve co nejvíce rozšířil obzory u odrůd nejdůležitějších a jejich zásadních apelací, ale tyhle relativní okrajovky mne prostě nenechávají chladným a lákají nějak víc. Každý máme nějakou úchylku :-)

Zobraz celý článek...

středa 11. dubna 2018

Kalné bubliny a zaoceánské plány s víny z ČR

Fratelli-Cosmo-Così-È-Col-Fondo-Conegliano-Valdobbiadene-prosecco-frizzanteO velikonočních svátcích jsem s přáteli otevřel dvě další kalné italské šumivky. Z vinařství Bellenda už jsem měl kupu povedených bublin jak v podobě dnes typické, tak i z řady „tradizione e ricerca“ s věcmi mírně experimentálnějšími :-) Fratelli Cosmo Così È Col Fondo Conegliano Valdobbiadene prosecco frizzante (web) je čistá Glera připravená jen s minimální macerací, který po lahvování projde druhotnou fermentací díky dodání trochy moštu. Obvykle se prý kvašení rozjede hned jak se oteplí, na jaře, okolo Velikonoc. Víno je to spíše světlejší, pikantnější, bílá broskev a dotyk hrušky, příjemné. Výraznější chuť, dost kyseliny, výborná pitelnost, slušná délka, minerální linka, lehce zemité, fajn pití.

Zobraz celý článek...

úterý 10. dubna 2018

Zábavná Mencía a dvakrát Godello

El-Castro-de-Valtuille-Mencía-Joven-2016Už je to nějaký pátek, co jsem tu psal u základním červeném z odrůdy Mencía od vinařství Castro Ventosa, za kterým stojí špičkový vinař Raúl Peréz. Od té doby se mé nadšení pro odrůdu výrazně prohloubilo a zkoumám ji, především varianty z oblasti Bierzo, stále častěji. Coby pinotofila a frankovkofila mne její kvalitní provedení vyloženě baví. K El Castro de Valtuille Mencía Joven 2016 jsem se tedy rád vrátil v aktuálním ročníku 2016. Tmavá rudá barva. Svěží výraznější poměrně koncentrovaná aromatika, čerstvé drcené ovoce, až lesní plody, višeň, kamenitá mineralita. Suché, pěkná kyselina a šťavnaté, něco jemnozrnného třísla a decentně svíravé. Opět lesní plody a tmavší peckoviny, dobrá délka a stavba, vybalancované, skvěle pitelné. Baví hodně. Občas mne někdo nařkne, že píšu o moc drahých vínech a tak. Tohle ve Wine Advocate Roberta Parkera dostalo 91 bodů a kupoval jsem maloobchodně za šest euro. A to mi přijde jako slušná čísla pro víno na normální pití ;-)

Zobraz celý článek...

pondělí 9. dubna 2018

Naturální slunovrat a lehce netradiční Albariño

viret-solsticeDomaine Viret je jedno ze známějších jmen Côtes du Rhône, nejen pokud jde o tamní naturální producenty. Jdou ještě za bio a biodynamiku, Alain a Philippe Viret svůj přístup nazývají Cosmoculture®. Celé je to energiích, bioenergetice, paměti vody, vyváženosti ve vinicích a tak podobně, s inspirací u indiánů a Aboriginců, mají tomu věnovanou celou sekci na webu. Mnohým to možná zní přiblble, ale mají vše dost promyšlené a ať už je to jakkoliv, mluví za ně dost slušná vína. Já teď otevíral (a dneska bude k dispozici na Družstvu) jejich základní Solstice Rouge 2014, což je směs odrůd Mourvèdre, Merlot, Cabernet Sauvignon, Caladoc a Marselan. Fermentace spontánní a 3+ týdny macerace v nerezu, dál školeno rok v betonu, kompletně bez síření ale lehce filtrováno. Bordó láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Docela temná barva, lehce fialový tón. Expresivní, výraznější aromatika, naturálně bezsirně lehce funky, tmavé zralé ovoce až do lesních plodů, granátové jablko, lehká divokost a zemitost, něco středozemských bylinek a kořenitosti. Suché, živé, šťavnaté, příjemné kyseliny, lehkost, pitelnost, zábavnost při fajn stavbě a dostatečně zajímavé struktuře. Vin de soif, prostě chlastací, ale s něčím navíc. I druhý den na vzduchu žádné známky upadání. Spokojenost velká.

Zobraz celý článek...

pátek 6. dubna 2018

Zábavná Rioja a minivertikála Furmintu ze Somló

bozeto-de-exopto-2016-riojaTak zase odhrneme pár lahví. A začneme u Bodegas Exopto (název je z latiny a šel by přeložit jako „toužit“ či „dychtit“) a jejich Bozeto De Exopto 2016, což je mladá Rioja zajímavá hned v několika ohledech. Vinař, Tom Puyaubert, odešel z Bordeaux a hraje si raději se starými keříkovými výsadbami ve Španělsku, byť stále konzultuje pro známé bednářství Saury (jejichž sudy původně přišel do Riojy prodávat, než změnil plány). Vinice, a pracuje už na více než dvacítce různých rozprostřených na zhruba 14 hektarech, má zatím jen pronajaté. U tohoto vína půlku tvoří odrůda Grenache z asi šedesátiletých výsadeb na písčitých půdách u Alfaro (tj. Rioja Baja), pak je tam asi 40 % odrůdy Tempranillo taktéž starých výsadeb u Ábalos (Rioja Alta), zbytek tvoří deset procent odrůdy Graciano (Alfaro). Grenache kvasí (spontánně) i zraje v betonových vajíčcích Nomblot, Tempranillo jede trochu v nerezu ale spíše ve starých velkých dřevěných sudech, společně s Gracianem zraje ve starých barrique sudech. Láhev burgundská, kovová záklopka, aglomerovnaý korek a dost zajímavá viněta. Nafialovělá barva. Čerstvá, poměrně expresivní aromatika, černé třešně, lehce bylinková linka a jemně koření, dotyk kakaa. Suché, středně plné, šťavnaté, lehce svíravé a fajn třísloviny, tmavší až trochu lesní ovocnost, výtečná pitelnost (14 % alkoholu není znát), zábavnost. Robert Parker Wine Advocate, pro který Španělsko hodnotí hlavně Luis Gutiérrez, tomu dal 90 bodů. Na to bych čekal větší komplexitu, ale vlastně těžko tomu něco vytknout. Je to výborně udělané a při přemýšlení, zda na devadesát má, tak nějak mizí samo až je láhev pryč. Navíc je super hned od otevření lahve a drží na vzduchu, ideální věc po sklence někde v restauraci. Cena ve Španělsku pod devět éček.

Zobraz celý článek...