pondělí 23. ledna 2017

2x Ferdinando Principiano a pozvánka do Tábora

Ferdinando-Principiano-Langhe-Nebbiolo-Coste-2015Nabídka vína na domácím trhu narůstá každým dnem, zajímavých producentů je tu už nepřeberně. Jednou z novinek je v nabídce VinoDoc piemontský vinař Ferdinando Principiano z Monforte d'Alba, fandům naturální produkce možná známý z přehlídek jako RAW nebo VinNatur (ale ostatně bývá i na ProWein a Vinitaly). Rodinný podnik z padesátých let převzal před již téměř před čtvrt stoletím a přes deset let jedou vinice i sklep čistě. Pracuje hlavně s velkými (20-40 hl) sudy ze slavonského dubu a trochou menších čtyřstovek, sem tam něco čistě nerez. Dost se vyhýbá při vinifikaci i síře, ale úplně NSA ta vína spíše nebývají. Odrůdově je to celkem klasika – Barbera (i v šumivé podobě), Dolcetto, Freisa a Nebbiolo a docela svérázné pojetí muškátu. Celkem připraví, dle ročníku, okolo 70 tisíc lahví.

Zobraz celý článek...

pátek 20. ledna 2017

Famózní Chardonnay a proč nestíhám

jaroslav-osicka-chardonnay-2013Často se tu rozplývám nad víny, která u nás nejsou k dostání, nadšeně vám předhazuji superlativy o vínech dávno vyprodaných a jen těžko k sehnání. Dnes to bude výjimečně jinak, tohle víno se JEŠTĚ neprodává a přijde na trh tak za půl roku :-) Chutnal jsem ho v různých vývojových fázích a přišlo mi fantastické. Teď jsem pil testovací vzorek z lahvování loni v březnu, ale oficiálně šlo do lahví až v srpnu a teď se srovnává a čeká na prodej. Jaroslav Osička Chardonnay 2013. Vlastně nevím, jaká je/bude ta úplně definitivní verze, takže je to vlastně něco jako en primeur vzorky v Bordeaux :-) Ale věřím, že k horšímu se neposunulo. Lehce opalizující výrazná žlutá barva. Parádní slinosbíhavá vůně, čerstvost a energie, citrusové ovoce, lehce syrovější dřevo, krémovost, minerální linka. Suché, šťavnaté, výrazná kyselina až řízné, ale zároveň vyvážené, krémové, žluté ovoce, něco minerality, velmi dobrá stavba, strukturované delší seriózní víno které se zároveň úplně samo pije. Pro mne víno světových kvalit, byť asi nebude (hlavně tou kyselinou a absencí perfektní čirosti) vyhovovat každému. Pokud si pamatujete jejich ročník 2011, tak tohle je asi lepší a s o něco větším potenciálem zrání. Osobně si rezervuji a hned jak půjde na trh odebírám několik kartonů, protože ho prostě chci mít doma následujících několik let.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 19. ledna 2017

Několik novinek ze světa vína

italicus-rosolioZačátek rok je vždy obdobím zásadních (a záhy porušených) předsevzetí, obvykle se vyrojí hromady článků na téma diet, prodejci sportovního vybavení si užijí trochu větší zájem a ano, i o výhodách abstinence se píše. Třeba v článku Co vás čeká, když přestanete pít alkohol. Zhubnete a budete lépe spát. Potvrzuji, že když večer nic nepiju, tak asi o něco lépe spím. A ta pleť, to je taky jasný. Předpokládám, že nejpozději v únoru či březnu se ale zase objeví články jako Pijte alkohol denně, ochrání vám to játra a prodlouží život, radí odborníci. Ať si každý vybere, že jo. Alespoň rozhodně máme co pít a ceny se tu hodně lepší. Kdo ví, jak to bude mít jeden z vůbec nejdůležitějších vinných trhů, UK. Jo a pamatujete si na úspěšné modré víno (i následnou aféru, že jedno z nich rozhodně nebylo barveno přírodně)? Tak Španělsko už mu zakázalo značení coby víno :-) Ale nebojte, o diversitu na trhu nikdo nepřijde, neustále se objevují nové více či méně zajímavé produkty. Třeba teď dochází k oživení italského likéru Rosolio, které trochu upadl v zapomnění po výrazném nástupu vermutů. Furt se něco děje!

Zobraz celý článek...

středa 18. ledna 2017

Milá Pesecká leánka a dvakrát „bohémka“

Pivnica-Čajkov-Pesecká-leánka-2015Mám čím dál větší pocit, že se svět nějak vrací do temnějších a nesnášenlivějších časů. Doma ve sklenkách se snažíme dávat prostor širokému spektru míst původu, odrůd, stylů zpracování a tak. Typický vinný „sluníčkář“ a „vítač“, prostě :-) Pivnica Čajkov Pesecká leánka 2015 z vinohradu Debertcha & Kruhe je další z vulkanických slovenských vín, které se u mne objevilo na přechutnání. Kvašeno spontánně, šest měsíců na kalech, lahvováno pod aglomerovaný korek do protáhlé čiré lahve. Nijak tmavá, matnější žlutá do slámové. Čistá vůně, květinovo-ovocná, s poměrně netradiční linkou připomínající jahody, respektive jahodový bonbón (měl to i předchozí ročník, jako by to bylo štrejchnuté nějakým hybridem). Suché, čisté, poměrně lehkonohé v chuti, projev dost kopíruje vůni, fajn kyselina, snadná pitelnost. Dost jednoduchá stavba, ale je to takové zvláštně mile pohodové. Vinařství má Pesecké leánce věnovanou na webu celou stránku, čte se to pěkně. Chutnal jsem odrůdy na Praha pije víno několik variant od různých vinařů zpod Sitna a ač to určitě nebyla nejlepší vína tam, šlo o velmi sympatický zážitek, který mi silně utkvěl v paměti. Ta chuť se podělit, předvést rozdíly, předat energii a nadšení. No musím k nim někdy vyrazit.

Zobraz celý článek...

úterý 17. ledna 2017

Ohnivý Juhfark a nabušená Barbera

Fekete-Somloi-JuhfarkJelikož trochu nestíhám, tak dneska zase „jen“ odhrnu poznámky ke dvěma lahvím otevřeným v posledních dnech. Neodolal jsem a sáhl do svých zásob staré školy ze Somló, vína od Bély Fekete (viz návštěva vinařství + něco o současných změnách). A rovnou s odrůdou pro region unikátní, Juhfark 2011 původem v trati Aranyhegy. Tmavá žlutá barva. Výrazná vůně, zřetelně hodně vyzrálé hrozny. Koncentrovaná, žluté ovoce, podzim, klasická mineralita hory, železitý minerální pramen, lehce funky. Suché, plné, koncentrované, 14.5 % alkoholu je rozhodně znát. Projev krásně kopíruje vůni, s železitou minerální vodou a podzimním ovocem, krásná minerální struktura, délka, teplo. Lehce svérázné (ovšem díky terroir), charakterní víno. Žádné lehké osvěžení, tohle má váhu a je docela ohnivé, s třeskutými mrazy a sněžením za oknem ideál. Nějakou láhev by snad mělo mít v zásobě ještě Vinorum, chtějí za to 375 Kč.

Zobraz celý článek...

pondělí 16. ledna 2017

Jurský korál, Riesling, Moschofilero

Château-d'Arlay-Corail-2011Minulý týden jsem zase po nějaké době otevřel láhev korálu. O starším ročníku, stejně jako o vinařství jako takovém, už jsem se tu rozepisoval. Château d'Arlay (web) Corail 2011 byl lahvován až v roce 2016, což je na lehčí směs červených i bílých hroznů dost dlouhé zrání ve dřevě, ale očividně mu to nijak neublížilo. Nijak temná, rubínová pinotová barva, ale že by v tom byl nějak větší podíl bílých hroznů tento ročník spíše nenapovídá :-) Je jich tam tentokrát taky asi „jen“ deset procent. I aromaticky nejvíce připomíná jejich pinot, staré výsadby odrůdy se nejspíš dost prosazují. Červená peckovinová ovocnost, lehce sušené plody a kořenitost, staré dřevo, jemnější a sympatické. Suché, příjemná kyselina a peckovinová ovocnost, vyvážené, krásně pitelné, zajímavě postavené a docela slušně strukturované, s fajn dochutí s decentním dotykem kávy. Bezva nyní, ale nebál bych se to nechat nějaký rok ležet, v klidu zvládne. Chlastací kousek s charakterem. Což mi připomíná, že dovozce Jiří Matějka nedávno psal, že jede do Jury na lednové Pressée du vin de paille a doveze další zásoby Château d'Arlay, viz nabídka. Uzávěrka objednávek je ale dneska %-)

Zobraz celý článek...

pátek 13. ledna 2017

Tabulka ročníků, Josef Abrle, naturálno a oranžády…

tabulkaKupmeto zkompilovalo různé světové zdroje a vlastní hodnocení a za pomoci Richarda Süsse připravilo tabulku kvality ročníků. Jak mám problém s redukcí jedné lahve na body tak u celé oblasti a roku je to ještě větší pakárna, ale coby obecné vodítko může samozřejmě posloužit. Třeba když někde v restauraci či obchodě mají za podobné peníze dva ročníky staršího vína a jeden ročník je značen jako výjimečný a další coby podprůměrný, tak vám to rozhodování usnadní :o) Byť v reálu může být to papírově horší víno chutnější, že jo. A lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se nikdy těmito souhrny neřídil. Tabulka obsahuje i body pro Jižní Moravu, rozděleno na bílá a červená. Předpokládám, že právě tato čísla mohou být zdrojem největší polemiky :o) Jinak pro zájemce klasická tabulka Roberta Parkera či hodnocení Wine Spectator, Decanter, Berry Bros. & Rudd, Wine Enthusiast, Jancis Robinson, The Wine Society nebo James Halliday detailně pro Austrálii. Je krásně vidět, jak se (leckdy opravdu hodně) v názorech rozcházejí.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. ledna 2017

Podvečerní zkoumání baru s whisky a ginem

helsinginVčera jsem vyrazil na večírek časopisu BarLife, abych konečně osobně potkal šéfredaktorku a další spolupracovníky redakce, když už pro ně teda něco píšu. Kdo by to byl čekal, že mají v rámci svého školícího střediska dost slušně zásobený bar! :-) S chutí jsem si projel sérii nikdy dříve nechutnaných ginů, nějakou tu whisky i další destiláty. Zaujala mne v pěkné lahvi čirá pálenka z matolin (vlašák, furmint a lipovina) ze Somló, od tamního bublinového specialisty Kreinbacher. Výborně udělaný, čisťounký voňavý kousek. Z ginů jsem moc nepochopil anglický Whitley Neill Quince Gin, aromaticky hodně ovocný (kdoule, hrušky) a sympatický, ale v chuti tak strašně sladký že jsem nevěděl co s ním (jejich běžný small batch byl ale úplně v pohodě, byť za mne nic zásadního). Zajímavý byl francouzský Audemus Pink Pepper, krom obligátního jalovce hodně sladce voňavý (evokuje pekárnu ač cukrárnu, sladké pečivo a dortíky) a výraznou linkou červeného pepře, dost zakulacený a lehce nasládlý (na můj vkus až moc), ale s velkým potenciálem. Ovšem nekriticky mne nadchnul finský HelsinGin, krásně suchá voňavá klasika, perfektně vybalancovaný kousek. Tak nějak ničeho moc a všeho tak akorát, nevtíravě precizní. Ten bych do domácího baru zařadil s chutí a za dlouhou dobu asi nejlepší gin co jsem měl, z těch nových (jinak samozřejmě osobní žebříček vede Monkey 47, tam mám pocit už moc nejde zlepšit, a nedám dopustit na OMG od Žufánka).

Zobraz celý článek...

středa 11. ledna 2017

Dva moselské ryzlinky a slavný supertoskánec

Heymann-Löwenstein-Riesling-Uhlen-L-2012-Terroir-Laubach-GGO vinařství Heymann-Löwenstein jsem se tu rozepisoval nedávno v takovém zasněném vzpomínkovém článku a od té doby otevřel další lahve. Konkrétně dvě z vinice Uhlen, ale jak je vinařovým zvykem se specifikací konkrétní části vinice. Riesling Uhlen L 2012 „Terroir Laubach“ GG má tmavší žlutou barvu do zlaté. Krásná efektní vůně, hodně zralý styl s ovocností až lehce do tropika, květový med, sladší, bohaté. V chuti spíše suché ale dotyk cukru tam je, s krásnou výraznou kyselinou, hodně zralé a koncentrované, s bezva mineralitou, trochu medovo-karamelové v delším doznívání, hodně dobré.

Zobraz celý článek...

úterý 10. ledna 2017

Seriózní crémant a nabušené Chianti

tissot-bbfVčera jsem zase otevřel Crémant BBF Extra Brut, což je zkratka Blanc de Blanc élevé en Fût. Biodynamické vinařství Bénedicte & Stéphane Tissot z Jury (viz zápisek z návštěvy), stoprocentní Chardonnay z mixu různých terroirů, jak jíl (obvykle mírná převaha) tak vápenec, většina školena více než rok v malých 228l dubových sudech a poté 52 měsíců druhotná fermentace a ležení v lahvi, finalizováno odstřelem kalů ale bez dozáže. Kupoval jsem to v různých letech a po pravdě, jelikož mám v zásobách vína děsivý (děsivý!) bordel, tak moc netuším kdy přesně zrovna tuhle láhev. Nevýhoda neročníkovek, na kterou nadávám už roky. Od vína s bází ročníku 2009 Tissot změnil přístup a na zadní vinětu dává informaci o datu degoržování, což je velký pokrok a děkuji za to. Ale tohle je víno starší, matně tuším báze 2006. Jinak základní víno je ruční sběr, spontánní fermentace a tak, druhotná fermentace v lahvi je ale startována šampaňskými kvasinkami a cukrem, pro stoprocentní naturál je třeba obrátit se na Crémant Indigéne kde je téhož dosaženo přídavkem slámovky z vlastní produkce :-) Tissot nejede klasickým systémem většina báze + rezerva staršího ročníku, víno je naopak tvořeno zhruba ze tří čtvrtin vínem rok starým ze sudu, která je doplněno čtvrtinou čerstvého aktuálního ročníku jen z tanku.

Zobraz celý článek...