Sherry málem ve vesmíru, obludný lis a nedostupná vína, vína v letadle

Nedávno jsem na Gizmodo narazil na zajímavý článek o alkoholu v americkém vesmírném programu, přesněji řečeno o pokusu doplnit stravu kosmonautů o nějaké to víno. Samozřejmě mne potěšilo, že po různých testech bylo za ideální zvoleno sherry! Už o trochu méně pak fakt, že šlo o Paul Masson California Rare Cream Sherry, tedy sladkou volnou americkou variaci na skutečný produkt z Jerezu. Navíc, pokud to správně chápu, i připravený jinou metodou. Článek totiž mluví o nutnosti víno přendat z lahve do speciálních obalů a o vhodnosti sherry díky stabilitě, čekal bych tedy oxidativní oloroso styl. Ovšem jimi uváděný důvod je, že sherry se během výroby zahřívá. Což samozřejmě pro pravé sherry neplatí, touto technikou se připravuje hlavně Madeira :-) Každopádně je to zajímavé čtení. Dozvíte se tam i proč sherry nakonec na palubě nebylo a že sovětský/ruský vesmírný program alkohol řešil trochu benevolentněji (jako mají ve zvyku nedělat si starosti s mnoha jinými věcmi), takže na palubě měli astronauti k dispozici koňak (resp. nejspíš starý dobrý gruzíňák) a dnes na ISS najdete vodku.

Trochu nezvyklý košer ryzlink z Čech

V úterý jsem přechutnával naslepo pár rulandských modrých z Čech a Moravy ročníku 2009, po pěti více či méně „megalomanských“ předchozích ročnících této aktivity už jen v počtu několika málo lahví, ale o těch třeba někdy příště. V paměti mi totiž utkvělo něco jiného. Na úvod jsme si dali několik bílých vín a výrazně z nich vyčníval Košer Ryzlink rýnský 2007 české zemské víno z Českého vinařství Chrámce (web). Zkoumání lahve prozradilo několik zajímavých faktů. Víno je to suché, jen se třemi gramy zbytkového cukru. Poněkud nečekaně, vzhledem k tomu, že hrozno bylo sbíráno při -7.5°C a naměřená cukernatost dosáhla 27.8°ČNM, což splňuje parametry na přípravu ledového vína. Logicky je tam tedy vysoký alkohol, 15 %, byť bych očekával klidně i o chlup více.

Jehla korkem a hi-tech „proměna vody ve víno“

K tomu, abych si užil víno, nepotřebuji žádné výkřiky moderní techniky. Stačí mi kvalitní sklenička a dobrý obsah v ní. A samozřejmě, pokud je láhev uzavřena korkem, spolehlivý otvírák. Současný svět vinných nadšenců (u vinařů už je to tak nějaký pátek…) ovšem očividně žije technologiemi! Asi největší pozornost poutá Coravin, projekt získal investiční podporu v řádech mnoha milionů dolarů a úspěšně dorazil na trh. Jak funguje vám nejlépe vysvětlí video (a zde jejich ofiko reklama). Prostě tenká jehla prorazí korek, natlakuje láhev ochranným plynem (argon) a víno teče do sklenky. Pak jehlu vytáhnete, korek se sám zacelí a víno vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem.

Chutná kyselá pekelná díra

V pátek se u nás sešlo pár lidí na dopíjenou pár otevřených lahví a ochutnávku ve stylu „co kdo přinese“ s tím, že vína se servírovala naslepo. Úspěšnost hádání mizivá, jak by člověk čekal pokud ve sklence může být cokoliv odkudkoliv, ale i tak zábava. Sám jsem hodil do placu láhev, kde pokud s oblastí a stylem nemáte zkušenosti, tak je jen těžko čeho se chytit. Meerea Park Hell Holle Semillon 2008 (web) je typickou ukázkou odrůdy v podání australského regionu Hunter Valley. Velmi nízký alkohol (v tomto případě 10.5 %, u suchých vín číslo dnes už téměř neviděné), připraveno čistě v nerezu a na trh vypuštěno brzy po sklizni, ale s potenciálem zrát a neuvěřitelně se vyvíjet mnoho let, 10+ naprosto běžně. O stylu jsem tu psal již dříve, u dvou top představitelů, tentokrát ochutnávané víno sice mezi naprostou špičku nepatří, ale i tak je to moc zajímavé pití.

Australský shiraz, 3x bio Languedoc, jedno Bordeaux a bubliny z Jury

Zase se mi děsivě hromadí degustační poznámky z různých akcí i lahví otevřených jen tak doma a nestačím je odhrnovat na blog ani do jiné podoby, kde bych je měl snadno k dispozici. Takže dnes opět ve více či méně zrychleném módu pár flašek z posledních dní. Otevřel jsem Heartland Shiraz 2009 (web), záležitost pocházející z hroznů vypěstovaných v Langhorne Creek a Limestone Coast, víno pod kterým je podepsaná jedna ze „stobodových“ australských superstar Ben Glaetzer. Delší macerace, fermentace kvasinkami izolovanými na Rhôně, školení 14 měsíců v dubu (nové a až 4 roky staré 300l). Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem. Temná až neprůhledná barva. Tmavě ovocné, lesní ovoce (ostružina, borůvka), již trochu nazrálé, dřevo, pryskyřice, čokoláda. Suché, suché, plné, dobrá kyselina a dost tříslovin, byť poměrně jemných, důrazné, teplo alkoholu, bezva délka. Opulentní, velmi ovocné, koncentrované, efektní. Ale na mne je toho tam nějak moc, unavuje mne, zvládám degustovat ale ne pít. Ovšem nadšení davů plně chápu a cena něco málo přes tři stovky kvalitě rozhodně odpovídá.

Španělský sud z čínského dubu s vůní slaniny

„Ten sud nebyl dubový, že?“ či „Není tam část amerického dřeva?“, oblíbené to poznámky při ochutnávkách vín, kdy se degustátor snaží oslnit vinaře svou schopností odhadnout, jaké že dřevo bylo použito ke školení vína. Jeden vinař mi kdysi řekl, že chce, aby v jeho vínech „bylo poznat, odkud jsou hrozny, ne kde rostl les“, a měl samozřejmě pravdu. Přesto je ve slepé degustaci typický projev amerického sudu v jinak starosvětském víně vodítkem, které vás navede do Riojy, a podobných „triků“ je kupa. Ale ve slepých degustacích bude hůř! V minulosti populární ořech už příliš často neuvidíte (neucítíte), ale rozhodně nevymizel. Takový akát slaví docela renesanci a to nejen v Evropě, docela se prosazuje v USA. Třeba v Japonsku můžete narazit na cedr, dříve se používala i na víno jedle a borovice, ve větší míře pak modřín, který dnes najdete už jen výjimečně (třeba v oxidativním švýcarském Le Glacier). A pak je tu dub. Francouzský, americký, ruský, maďarský, rumunský či rakouský, to všechno už je dnes běžné. U nás i dub valašský, z Bílých Karpat :-) A začíná se dovážet dub z Číny, používá se ve větším ve Španělsku a začíná v Bordeaux, v údolí Napa či v Itálii, bavíme se už o stovkách tisíc sudů.

Schilcher Sekt, směska ze Somló a kaly ze Ságu

Mám kousek od bydliště takový vtipný obchod hlavně s drůbeží, jehož specialitou je výloha a dveře komplet polepené ručně dělanými propagačními materiály. Na fotce vlevo můžete vidět něco z toho, co si obchod připravil na Valentýna. Srdíčková polévka mi tedy přijde jako mnohem lepší nápad, než různé jiné nesmysly v obchodech nabízené. Ten večer jsme ale nijak speciálně neslavili, bez jakékoliv souvislosti ovšem padla láhev růžových bublin. Což je typ vína, které rád otevřu i kdykoliv jindy. Šlo o Schilcher Sekt Brut z vinařství Langmann vlg. Lex.

Nabušené Carménère

V odrůdách je někdy trochu bordel. Třeba takové Carménère, dnes svým způsobem vlajková loď Chile kde je ho s přehledem nejvíce, je odrůda prapůvodem z Bordeaux. V části Itálie ji dokonce říkají Bordo a zároveň ji tam jde dodnes najít chybně vysázenou jako Cabernet Franc. V Chile si ji zase masivně pletli s Merlotem a v Číně, kde je dnes s oblibou vysazována a nejspíše tam dorazila již na konci devatenáctého století, bývá nazývána Cabernet (s dovětkem Gernicht či Gernischt, případně čínský původ evokující Shelongzu :-). Každopádně světe div se, ale slávu Bordeaux pomáhalo budovat dříve Carménère, než dnes zásadní Cabernet Sauvignon, vymizelo až po fyloxerové nákaze a dnes je ho v regionu jen pár hektarů (najít jde třeba ve víně Clos Louie). Ovšem pozor, zásadní bordeauxská odrůda zvané v historických pramenech Carmenet, u které by svádělo spojit si ji právě s Carménère, je ve skutečnosti Cabernet Franc :-) Vzhledem k příbuzenskému vztahu těchto dvou odrůd, a ostatně i s Merlotem a Cabernetem Sauvignon (všichny mají Cabernet Franc za rodiče), se tím netřeba trápit. Důležitý je obsah lahve :o) Takže dneska jedno Chile…

Nepoužil jsi postřik? Do vězení s tebou!

Burgundský vinař Emmanuel Giboulot, který připravuje vína z Côte de Beaune a Hautes Côtes de Nuits, měl včera slyšení u soudu v Dijonu a je si docela jist, že jeho argumenty budou vyslyšeny. Pokud aféru nesledujete, tak tomuhle biodynamikovi hrozí pokuta až 30 tisíc euro (a teoreticky i šest měsíců vězení) za to, že odmítl své keře postříkat insekticidy v obraně proti šíření fytoplazmy zlatého žloutnutí révy (Flavescence dorée), bakteriální nákaze šířené křískem révovým (Scaphoideus titanus), která způsobuje žloutnutí listí a následně může zapříčinit i smrt rostliny či výrazně omezit její produktivitu. Nákaza se šíří po Evropě, nejen ve Francii, každopádně v burgundském Côte-d'Or kvůli ní v roce 2012 museli vyklučit 12ha vinic. Někteří její nebezpečnost přirovnávají k fyloxeře, která už jednou evropské vinařství zdecimovala, a pro rok 2013 nařídili v Burgundsku povinnou preventivní aplikaci některých prostředků, i v místech kde zatím výskyt nebyl hlášen.

Krása frankovek od Weningera

Minulý týden dorazil do Veltlínu zástupce „uherského“ vinařství Weninger (web). Producent je to biodynamický a své síly momentálně upírá především k frankovce, z 50 hektarů jejich vinic v Rakousku a Maďarsku ji mají na téměř třech čtvrtinách. Vína jsou spontánně kvašena, s minimální sírou, připravována v dubových sudech (čím dál více především pětistovky), jasně terroirová a velmi často z jediné specifické vinice (fanoušci klasické hudby si mohou některé i poslechnout). Ochutnávka prezentovala nejen rozdíl frankovek připravených stejným způsobem z rozdílných podloží, ale i obecně jak tahle odrůda může být skvělá, když se s ní dobře zachází.