pátek 29. dubna 2016

New American Tasting

Program nedávného výletu do Londýna byl docela nabitý, rozuměj různé bary a taky pár fajn restaurací, ale podařilo se mi vměstnat i řízenou degustaci. K naturálním vínům z USA se zde příliš snadno dostat nejde, leda když je někdo nakoupí přímo tam a uspořádá ochutnávku, na trhu jsou dostupné především supermarketové kousky z průmyslové velkoprodukce a pak pár slavných jmen, ale tamní nová vlna je prý velmi zajímavá a hnutí jako „In Pursuit of Balance“ představuje výrazně odlišná vína než nabušené cabernety & spol. Akce v malém sympatickém vinném baru The Remedy mne nalákala na americkou frankovku, která k mému zklamání nakonec v degustačním setu nebyla (ale možná se mi podaří jednu flašku vyzískat), šestice prezentovaných vín přesto stála za pozornost. Prezentoval je Douglas Wregg z Les Caves de Pyrené (web), velkého dovozce vín z celého světa právě s velkým důrazem na naturální produkci (a organizátoři populárního Real Wine Fair), jejich The Alternative Natural Wine Manifesto si můžete přečíst v katalogu vín (PDF) a myslím docela dobře shrnuje přístup, se kterým Doug vína prezentoval. Mluvil detailně a nadšeně o jednotlivých vinařích, které zná osobně a byl u nich, o historii jednotlivých vín a tak. Já do podobných detailů zabíhat nebudu a spíš si zde odložím své poznámky, pro budoucí referenci. Dostupnost těchto vín, mimo UK a část USA, je prakticky nulová, takže coby nákupní tip to asi nikomu stejně moc neposlouží.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 28. dubna 2016

M&S Manzanilla, Del Duque, East India Solera

Dneska zase trocha sherry, už dlouho jsem o mém milovaném vínu nepsal a musím napravit. Sice to zajímá asi jen dvacet čtenářů Jižního svahu, ale i to je dost :o) Stav na našem trhu se, pokud jde o dostupnost sherry, výrazně lepší. Ale přesto začneme vínem, které bylo dlouhodobě jedním z mála snadno dostupných představitelů kategorie Manzanilla, a které jsem teď neodolal po letech znovu vykoušet. Marks & Spencer Manzanilla, s podtitulkem Extra Dry & Light, má jako vždy původ ve vinařství Williams & Humbert. Světlá žlutá barva. Čerstvá, klasická, až překvapivě pěkná vůně (pamatuji si o něco jednodušší). Mořská slanost, solené mandle, heřmánek a trocha bylinek, lehce starý vlakový vagon. Naprosto suché, poměrně důrazné a s dobrou délkou, čerstvé a po každém doušku slinosbíhavé a v dochuti vyvolávající chuť se znovu napít, čistě udělané, vyvážené, typické. Zlatá medaile z International Wine Challenge je tu právem, v kontextu „supermarketového“ základního pití je to hodně nadprůměrné. Bordó láhev, šroubový uzávěr, povedená základka vždy po ruce nachlazená z ledničky. Bez slevy za 219 Kč, ale dá se sem tam koupit i levněji. Pokud vůbec netušíte, o čem že manzanilla / fino sherry je, tak bych se tohoto jako prvního pokusu nebál. Pokud vás první dojem vyděsí (nebo dopadnete jako kolegové z práce), tak se snažte vytrvat. Vyzkoušejte znovu v kombinaci s jídlem – olivy, solené mandle nebo třeba Jamón Serrano, mořské plody ale třeba i suši. Možná to kouzlo objevíte. A možná ne, ale mé naléhání vás bude stát jen dvě stovky. Určitě jste nechali už víc třeba za blbý film v kině nebo tak ;-)

Zobraz celý článek...

středa 27. dubna 2016

Mrazy, spotřeba vína, fólie, Amarone

Je docela hezké sledovat aktuální noční fotografie z Chablis (nebo níže z vinice Les Amoureuses v Chambolle-Musigny) kde aktivně ohřívají vinice a chrání je před aktuální vlnou mrazů, případně v podobně efektním výsledku stříkají vodou. V podstatě díky těmhle technikám, a průměrnému oteplení, jsou v posledních dekádách v Chablis slušné ročníky mnohem častější. Dříve jim to pravidelně na jaře pomrzalo. Což se teď bohužel děje na jižní Moravě. Jarní mrazy řádí velmi nepříjemně na Slovácku, ale projevují se znatelně i na Velkopavlovicku a leckde jinde (vlastně i v Čechách včetně Prahy, moje jedna hlava Savagninu na balkoně zatím odolala, ale třeba kus Modřanské vinice to sežehlo), teploty k mínus 3°C nejsou výjimkou a někde spadlo až k mínus 5°C. Výsledkem jsou spálené letorosty a pro letošek znatelně zredukovaná potenciální úroda. Navíc mrazy se dají očekávat i nadále, především ze středy na čtvrtek a možná i další noc, takže škody mohou být ještě větší. Držím všem palce…

Zobraz celý článek...

úterý 26. dubna 2016

Croatina aneb na Itálii nikdy nebude dost času

Občas se mi dostanou do ruky zajímavé vzorky z odrůd, které normálně nevyhledávám a nic moc o nich nevím. Logicky, vzhledem k tomu kolik jich mají, je to nejčastěji z Itálie. Právě odtamtud přichází nesčetné množství nových překvapení a zajímavých zážitků, čtení knihy Native Wine Grapes of Italy (Amazon UK, Amazon US) je pro vínomilce bezva večerníčkem :-) Naposledy mne takhle zaujala Croatina, odrůda pěstovaná především v části Lombardie, ale i na jihu Piemontu či západu Emilia-Romagna. Aby to nebylo úplně beze zmatku, tak někde je nazývaná Bonarda, ovšem neplést s Bonarda Piemontese ani s Bonardou z Argentiny (což zase může a nemusí být Bonarda Piemontese, ale spíše je to další lombardská odrůdá, Uva Rara, ale určitě nejde o Croatinu… :o). Bonarda často končí ve směskách, drobně někdy i v tak slavných vínech jako je Amarone, ale můžeme se vyskytovat i samostatně, nejčastěji v apelacích Oltrepò Pavese Bonarda či Colli Tortonesi. A právě z druhé jmenované jsem měl na srovnání dvě vína z vinařství La Colombera (Azienda Agricola Piercarlo Semino).

Zobraz celý článek...

pondělí 25. dubna 2016

Třebívlice, Bettina Lobkowicz, Deiss, manzanilla…

Zase se mi začínají hromadit zajímavé poznámky, které nestíhám úplně ideálně zpracovat. Určitě bych chtěl něco sepsat k nečekané ochutnávce vinařství Johann W (web) aka Zámecké vinařství Třebívlice. První setkání s nimi bylo docela zklamání (i bez faktoru poměru cena / kvalita, ta vína mne prostě nebavila a „příběh“ k nim taky žádná super romantika), ale aktuálně vypouštěný ročník 2013 vypadá o dost nadějněji. Bavil mne Müller Thurgau ze starších výsadeb, aromatičtější ale ne vlezlý Gewürztraminer, vyvážený a pěkně postavený, tvrdší zajímavé Svatovavřinecké a vlastně i top cuvée Johann W v červené postavené na Pinot Noir s trochou Svatovavřineckého, momentálně trochu vlezleji dřevěné ale s potenciálem z téhle fáze dobře vyzrát. Takže tam budoucnost vidím.

Zobraz celý článek...

pátek 22. dubna 2016

Domácí pinot, bezva burgundská šardonka a dřevěná Rioja

Nedávno pořádal Jiří Hron další ochutnávku Burgundska, tentokrát hlavně bílá z Mâconnais. Možná napíšu víc, každopádně jedno víno tam pro mne docela vybočilo a bavilo mne s přehledem nejvíce. Domaine Nicolas Maillet sídlí ve Verzé a rodina hrozny pěstuje už několik generací, až do roku 1998 vše končilo v družstvo, ale od té doby dělají vlastní vína ze zhruba 7 ha vinic (z toho pět a půl Chardonnay a pak díly Aligoté, Pinot Noir a Gamay; této velikosti dosáhli nedávno a růst už nechtějí), vinice mají vedené v certifikovaném bio, kvasí spontánně a takové ty věci. Změna v podnikání přišla v momentě, kdy Nicolas Maillet dostudoval enologii a odbyl si cesty za zkušenou prací ve vinařstvích ve Španělsku, USA či Argentině. Mâcon-Verzé Blanc 2014 je samozřejmě stoprocentní Chardonnay ze starších (45 let, ale mají v obci i speciální polohu s keři 70-80 let) výsadeb. Pěkná citronová barva. Čerstvá, energická, velmi sympatická vůně. Ovocnost do žlutého ovoce, hrušky, dotyk citrusů, bezva mineralita, komplexnější odbočky, žádné přímočaré víno. Suché, čisté, vyvážené, pěkná šťavnatá ovocnost, lehká krémovost, mineralita, dobrá délka, energie, výborná pitelnost. Moc dobře postavené, charakterní mladistvé bílé burgundské. Líbí velmi! Určitě by mne zajímala i další jejich vína.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. dubna 2016

Smutně z Burgundska, nové značení crémantu a nejlepší sommeliéři světa

Smutné zprávy z Burgundska. Příjmení Gros je především v obci Vosne-Romanée docela obvyklé, nese jej hned několik příbuzenstvím spojených domén. Tři z nich – Domaine Michel Gros, Domaine AF–Gros a Domaine Gros Frère & Sœur – nyní vedou děti Jeana Grose, jedné z důležitých osobností burgundského vinařství druhé poloviny dvacátého století. Právě Jean Gros před pár dny, ve věku 88 let, zemřel. Jen pár dní předtím zasáhlo oblast Mâconnais dlouhé a intenzivní krupobití, v tuto část roku poněkud neobvyklé. Nejvíce jsou postiženy vinice v okolí Pruzilly, Chasselas, Fuissé a Solutré (a také část Beuajolais, hlavně Saint-Amour a Juliénas). Jak stoupací ceny burgundských vín, tak právě Mâconnais se stává jedním z těch míst pro hledání zajímavé kvality za stále slušné peníze. Letos to možná bude s úrodou horší.

Zobraz celý článek...

středa 20. dubna 2016

66.6 aneb sada výborných moravských vín

Minulou neděli jsem se účastnil hodnocení vín ve Velkých Bílovicích. Původní plán sice byl dorazit na Moravu už dříve a postíhat nějaké návštěvy vinařství, ale nakonec jsem byl rád, že stihnul na otočku alespoň přislíbené hodnocení. Byl jsem součástí jedné ze dvou komisí velkého velkobílovického koštu, která hodnotila „naturální vína“ (tohle označení mi přijde divné, ale co už), kategorii „Víno 66,6 a nic navíc“. Ďábelské číslo uvádí maximální obsah veškeré SO2 v miligramech na litr jako jediné povolené příměsi, dalšími podmínkami jsou minimálně integrovaná produkce a přísnější (bio, biodynamika etc.) nebo zbytkový cukr do 4 g/l. U vín je tolerován zákal, ale laboratorní rozbor nejen kvůli síře je vyžadován. Jinak musí splňovat běžné podmínky výstavy. Vína navíc byla hodnocena ve dvou kategoriích – již komplet nalahvovaná hotová vína ročníku 2013 a staršího a pak „vína ve vývoji“, 2014 a mladší, kde může jít a často šlo o vzorky ze sudu / tanku (u stolků vedle, v rámci běžné části koštu, byla zhusta již hotová a dávno nalahvovaná vína ročníku 2015).

Zobraz celý článek...

úterý 19. dubna 2016

Ryzlink ze Španělska a jeden efektní z Rheinhessen

Měl jsem tu předloni článek o vinném sběratelství a zmiňoval se v něm i o tom, že prostě nemohu odolat ryzlinkům z různých netradičních regionů, jak ho vidím tak musím zkusit. Tentokrát mne mé postižení zavedlo přes obchod vinos.de do oblasti Valencie, k vinařství Clos Cor Ví (web). Riesling 2014 má zajímavou vinětou, navíc všechny z třech a půl tisíce lahví jsou číslované, ale je to pro odrůdu netypická lahev burgundského tvaru. Světle citronová barva. Vůně citrusová, grep především, s takovou jakoby lehce odtrženou podivnou petrolejovou linkou, vůbec ne příjemnou jako klasika ve vyzrálých vínech. Setkal jsem se s tím párkrát v mladých ryzlincích z hodně horkých oblastí, ale tohle je ještě jiné. Suché, středně plné, slušná kyselina, meruňková pecková nahořklost, takové nevyvážené a vlastně nic moc. Nebavilo. Coupage 2014 je směs 70 % Riesling a 30 % Viognier. Světlá citronová barva. Svěží ale již trochu nazrálá vůně, jablko, lehce kouřovost, trochu kořenitosti, meruňková pecka, mírně tropiko. Suché, čisté, dobrá kyselina, i při slušném alkoholu spíše lehkonohé, pocitově takové zvláštní Alsasko :-) Nic z čeho bych lezl po zdi, ale určitě bavilo o hodně více než čistý ryzlink.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. dubna 2016

Nejen Sémillon z Hunter Valley

Páteční hádanka byla očividně velmi jednoduchá, skutečně byla řeč o Sémillonu z Hunter Valley. Nejen u nás jsou přeci jen známější základní průmyslová vína velkých australských regionů nebo naopak různé hvězdy z oblastí jako Barossa, Hunter Valley zde moc zastoupeno není. Tamním vínům, a specifickému Sémillonu především, propadl Jan Táborský (jeden z mnoha vínomilců studujících teď na WSET Diploma), který několik tamních vinařství navštívil a do Austrálie se dokonce stěhuje. Nemalých šestnáct vzorků představil na degustaci dovozce Alifea, svým způsobem šlo krom edukační akce také o způsob, jak si na zákaznících ověřit, co jim sedí a co ne, u čeho uvažovat o dovozu. A byla to dost fajn zkušenost.

Zobraz celý článek...