Burgundsko ukazující zadnici

Tématem dnešního zápisku nebudou scestné ceny některých burgundských vín, ale něco mnohem prozaičtějšího, trocha vinné erotiky při pátku. Le Montrecul (Bourgogne Montre Cul a pár dalších variant téhož) je samostatné šestnáctihektarové lieu-dit v severní částí Côte de Nuits u Dijonu. Doslova by šlo název přeložit jako ukaž zadek. Říká se, že jméno si poloha odnesla pro poměrně strmý svah, na kterém šlo vidět pracujícím ženám pod sukni (původní rčení možná bylo „Il montre ses écus“, ale tím si radost kazit nenecháme) :-) Z webu dovozce si spíš dovolím část překladu textu z viněty, pěkně se jim rýmuje: „To jméno ta žena tolik ctí, že pracuje s holou prdelí!“ Vinaři si představivost nabuzující jméno nenechávají ujít a leckteří jméno vinice patřičně využívají na vinětách (viz dále). Nedávno jsem doma jedno z nich otevřel, Domaine Derey Frères Bourgogne Montre Cul 2010.

Videorecenze ryzlinku od Michlovského

Píšu rád a hodně. Občas jsem tu spáchal nějaké krátké reportážní video, ale jinak se držel spíš textu a samozřejmě fotek. Před nějakou dobou jsem zkusil natočit asi tři videorecenze, ale žádná v závěru neprošla přes můj interní audit (= pocit, že je to prostě trapné). U příležitosti vyhlášení výsledků Salonu vín, kde jsem pro hospodářky pár vín vybral a nahradil oficiální popis tím svým, se mnou natočili i krátké video. Je to syrové, na jeden zátah a první pokus, vlastně skoro neupravované, hezky u nás doma před zašupovací stěnou do obýváku. V popisech Ryzlinku rýnského 2009 výběr z hroznů (Perná, Purmice) z Vinselektu Miloše Michlovského několikrát opakuji stejný výraz (něco, co bych v psaném slově nemilosrdně upravil) a vůbec, ale úplná tragédie to není. Zájemci se mohou mrknout na wehu ihned.cz. Každopádně vězte, že šlo spíše o výjimečnou záležitost a nadále budu spíš bušit do klávesnice než srkat před objektivem :-) Tedy pokud by nebyl vyložený zájem o nějaký vinný videožurnál, s čímž nepočítám.

Pár českých a moravských bílých při pojídání ryb

Mám to štěstí připlétat se k zajímavým projektům. Jedním takovým je příprava knihy o rybách, konkrétně těch z našich rybníků, potoků a sádek (je to soukromá aktivita několika velkých nadšenců vznikající i v reakci na miliony dotovanou ale dost málo viditelnou kampaň Ryba domácí). Ryby, lidé okolo ryb a vody a k tomu recepty. A vína z Čech a Moravy, asi také rukodělná piva a kdo ví, možná i cider. Uvidíme, jak se to celé vyvine. Každopádně jsem strávil dva dny ochutnáváním nejen rybích pokrmů, psaním poznámek k nim, sledováním profesionála při focení jídla a sám focením zákulisí, očumováním v kuchyni luxusní restaurace a kladením dotazů šéfkuchaři. Jo a taky jsem k tomu něco málo vinného (a pivního, ale pivo ponechám do souhrnného článku, až jich zajímavých sesbírám víc) popíjel, aby byla inspirace :-)

Salon vín 2012 aneb Cabernet vládne všem

Už dva týdny tu zírám do výsledků letošního Salonu vín, ale pod pohrůžkou dekapitace střepem z templářského modrého portugalu mi nebylo dovoleno ani pípnout. To víte, nejdříve je třeba představit vítězné vinaře panu prezidentovi či co. Embargo na výsledky této prestižní soutěže vypršelo včera ve čtyři odpoledne a následně byla výkladní skříň českého a moravského vinařství odhalena. Pohled do ní vyvolává… řekněme rozpaky. Je tam více než pár hodně pěkných vín, to určitě. Oceňuji nárůst průměrného stáří vín oproti loňsku, za což ale dost možná může spíše komplikovaný ročník 2010 než že by šlo o záměr vinařů. Třetina vín má zbytkový cukr deset a více gramů na litr, ale jsou to leckdy vína se zároveň hodně vysokou kyselinou, takže letos Salon vyloženě ulepeně nepůsobí. Krom obřích producentů jsou zastoupeni i menší vinaři, ale že by skupina Bohemia sekt měla ve svém portofoliu 10 ze 100 nejlepších vín v ČR a totéž platilo i o samotném Znovínu Znojmo či Zámeckém vinařství Bzenec (společně s pod ně spadajícím Mikrosvínem Mikulov mají dokonce 16 zástupců!), to se mi nechce věřit. A to nemluvím o odrůdovém složení…

Plastový sud barrique, daň odmítaná, vinice na Špilberku, apelace v Anglii…

O víně zdaleka nevím všechno a tak mám stále to potěšení, že každou chvilku narazím na něco nového, co mne zaujme a překvapí :-) Například ve Vinařském ráji to byl objekt, prý „velmi používaný v jižních vinařských oblastech“, prostě a jednoduše plastový sud barrique. Výraz barrique zde značí pouze to, že plast je vyveden v dekoru dřeva, s jinými typickými parametry barrique sudu nemá nic společného. Plastové soudky seženete v různých velikostech a prodejce je zamýšlí jako produkt pro vinaře, dokonce na kvašení vína. V podstatě nemám nic zásadního třeba proti běžným plastovým kádím, ale tohle mi přijde jako poněkud trapné předstírání čehosi. Ještě bych chápal 30 – 50l variantu někde do vinárny nebo na rádobyhistorický catering pro stáčení základního červeného. Ale pro vinaře? Mám pocit, že někde je chyba…

Výsledky ankety „Co vaše jaterní testy?“

Průzkum, tak trochu vybuzený komentáři v článku Kardiolog radí: pijte víno každý den!, je u konce. Celkem 179 návštěvníků tohoto blogu odpovědělo na otázku, jak jsou na tom s jaterními testy. Přes polovinu (94 hlasů) jaterní testy nemá a ani se na ně nechystá. Nechat se otestovat hodlá sedm hlasujících, patřím mezi ně a už několik týdnů se k tomu nemohu dokopat. Otestovaných je tedy méně než polovina. Z nich největší část (42 hlasů) má testy v pohodě, u 25 to není úplně ideální a 11 by prý pít nemělo… pokud jsou odpovědi poctivé, tak tu máme pár nezodpovědných :-) Komplet tabulka níže. Jinak fotka v titulce je myslím logická, k játrům se tradičně doporučuje sklenka sladkého vína, třeba z Tokaje. Pravda, řeč je tu o foie gras, tedy báječných tučných játrech hus či kachen, a ne ztvrdlých lidských. Tam moc gastronomických tipů neznám, napadá mne jen doporučení Dr. Hannibala Lectera, který je pojedl s fava fazolkami a sklenkou Chianti…

Nejen vavřinec od Heidi Schröck

Jedním z objevů (pokud tak mohu nazývat osobní prochutnání produkce vinařství, co už dávno má skvělé jméno) nedávného výletu do Burgenlandu bylo i vinařství Heidi Schröck (web). Sympatická energická žena a jedna z mála rakouských vinařek, členka uskupení Elf Frauen und ihre Weine (web), je považována za jednoho z nejlepších producentů v Rustu. A navíc je jí připisována velká zásluha na oživění kategorie Ruster Ausbruch, ušlechtilých sladkých vín. Hospodaří na 10ha, podstatná část je vyhrazena pro vína bílá (sladká i suchá), ale samozřejmě připravuje i frankovku a další typické červené odrůdy. Při návštěvě bohužel musela předat prezentaci vín své kolegyni a sama se vrhla do (naprosto úžasné, vypadala jak připravená pro natáčení nějakého gastro pořadu) kuchyně a začala vařit něco zatraceně pěkně vonícího. Skoro jsem měl chuť se do vinařství vrátit později, doufaje v sousto :-) Na nedávné domácí ochutnávce jsem otevíral její mladý St. Laurent Kraxner 2008, z vinice prý osázené sazenicemi od vavřincové specialistky Birgit Braunstein.

Jihozápad Francie nejen s Montusem

Jako první letošní degustaci pořádala společnost Dominec & spol. krátké nahlédnutí do vín z jihozápadu Francie, konkrétně Bergeracu, Gaskoňska a jedním vzorkem i Madiranu. Gaskoňsko je teď velké téma (viz Dvě levná čerstvá bílá z Gaskoňska), ale kvůli němu jsem na degustaci nešel. Ne že bych si nechtěl rozšiřovat vinné obzory a najít nová zajímavá vína, zlákal mne ale spíš poslední kousek v degustačním pořádku, Cuvée Prestige z Château Montus ročníku 2001. Pozici špičkového vína bez větších problémů potvrdilo (a z ochutnávky jsem odcházel s Montusem 1996 a Bouscassé 1997, to se na nějaké domácí ochutnávce pomějeme), ale ani ostatní vína nebyla zklamáním. Na místě mi přišla tak nějak v pohodě a třeba jen trošku zbytečně drahá, při pohledu do poznámek koukám, že mne vlastně docela bavila.

Pinot z Čech, Zweigelt z Itálie

Dnes se mrkneme na dvě červená z nedávné domácí ochutnávky. A začneme, momentálně velmi sympaticky zasněženou, vinicí Grébovka v podstatě v centru Prahy. Psal jsem tu o nich několikrát (Zpráva ze zasněžené Grébovky, Tip na sobotní či nedělní burčákový výlet, Tip na fajn odpoledne v srdci Prahy, atd…), je to pro mne v podstatě nejbližší skutečný vinný sklípek a na vinětě uvedená „vinařská obec Praha 2“ vypadá prostě skvěle :-) Rulandské modré 2009 české zemské víno asi nebylo zamýšleno pro nějakou archivaci, ale stejně jsem ho na víc než rok uložil. A tak posloužilo jako vzpomínka na dlouholetého vinohradníka a vinaře z Grébovky, Antonína Turečka, který bohužel zemřel na konci loňského října (zpracování úrody se nakonec ujala jeho dcera, Iveta Bulánková). Víno mělo poměrně tmavou barvu, matnou. Vůně velmi intenzivní, rybízová šťáva, cassis, k tomu višně, celkově takové dost moštové, navíc s kořenitou linkou. V chuti pěkně suché, čisté, slušně postavené ale poněkud tenčí, vyhlazené tříslo, dostatečná délka. Jednoduché ale fajn. Ta jejich vína tak nějak nejlépe fungují mladá a z karafy a při posezení u sklípku :-)

Divoké komentáře odjinud a otevřený dopis k současné situaci ve vinařství

Po dlouhé době jsem tu včera musel smazat nesmyslný a velmi vulgární komentář (obsahoval mužské i ženské pohlavní orgány a kupu dalších výrazů) a říkal si u toho, jaký je tu jinak klid, komentáře celkem věcné a přes občasnou přestřelku úplně v pohodě. Výhoda soukromého blogu s úzkým zaměřením a tomu odpovídajícím čtenářstvem (ale neplatí to vždy), díky! Vzhledem k tomu, že občas píšu i jinam a jde i o vyloženě mainstreamová média, vybavila se mi série úplně odlišných reakcí. V dnešním zápisku si tak ušetřím práci, napsali ho za mne totiž jiní. Na následujících řádcích následuje malý přehled tradičních frustrací, zlob, předsudků atp. běžných konzumentů vína, posbíraných z komentářů a e-mailů k mým textům uveřejněným mimo Jižní svah. A to mám ještě výhodu, že třeba na webu HN přeci jen ty články nejsou někde na úvodní stránce, takže úplná smršť podivných výplodů je spíš mine. Některé komentáře jsou možná jen ironickou poznámkou a nepochopil jsem je, jinak si je totiž vysvětlit neumím. Tak hurá na kbelík komentářových plivanců…