středa 22. února 2017

Srbská Kameničanka a dvě bílá od Jedličky

jelic-kamenicanka-2012Včerejší družstevní párty byla náročná, možná až moc a klidně bych bral něco trochu poklidnějšího :-) Každopádně mi připomněla, že o jednom z rozlévaných vín jsem ještě nic nepsal. Což je trochu zvláštní, protože jsem to byl já, kdo ho na akci nominoval. Aby tam byla taky trocha zahraničí a červených, že jo. Vinařství Milijan Jelić (takže logicky v sortimenu winegeek.cz) a jejich Kameničanka 2012 z oblasti Valjevo. Mělo by jít o tamní klon jedné z mála tradičních srbských odrůd, v centrální části země známější jako Prokupac nebo Rskavac. Víno bylo školeno tři roky v barrique sudech, které si vinařství nechává dělat z místního dubu. Zelená bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá granátová barva. Již lehce zralejší vůně, tmavší ovocnost, trochu moruše, kořenitý tón, zřetelné dřevo a lehká živočišnost. Suché, pěkně ovocné a docela šťavnaté, něco tříslovin a decentní svíravost, celkem důrazné ale velmi dobře pitelné a alkohol 14 % tam není úplně znát. Je to vyvážené, fajn pití. A vzhledem k tomu, že jde o mladé výsadby, by za pár let mohlo dosahovat ještě zajímavějších výsledků. Každopádně se vypilo dost rychle, až překvapivě. Vůbec byl nějak větší zájem o červená, oproti obvyklému stavu, kdy o ně stojí jen zlomek účastníků.

Zobraz celý článek...

úterý 21. února 2017

Trochu netradičně připravené šampaňské

R.-Pouillon-&-Fils-Chemin-du-Bois-2008Šampaňské připravené metodou „imagenée par Fabrice Pouillon“. Co si pod tím představit? R. Pouillon & Fils Chemin du Bois 2008 je Blanc de Noir Champagne, stoprocentní Pinot Noir z jediné vinice Chemin du Bois v Mareuil-sur-Aÿ. Fabrice Pouillon je třetí generací vinařů, na zkušenou byl třeba v Chassagne-Montrachet či Sauternes a oblíbil si zrání ve dřevě, takže víno kvasí spontánně v barrique sudech a tam také na kalech zraje do dubna roku následujícího po sklizni. Nenechává vykvasit veškerý mošt, část zavakuuje a udržuje v chladu, do 5°C. Do hotového tichého víno pak tento mošt přidá a i druhotná fermentace v lahvi tak proběhne spontánně a jen surovinou z téže sklizně a vinice, nepřidává se řepný ani žádný jiný cukr ani kvasinky jak je jinak obvyklé. Po 6+ letech zrání na kalech v lahvi (odstřel květen 2015) hotové víno dozážuje opět trochou moštu ze stejné vinice. Podobné techniky využívají i jiné vinaři (viz třeba Indigéne od Tissota), ale v Champagne to úplně obvyklé není, stejně jako jsou třeba velmi výjimečná nesířená Champagne, riziko že druhotná fermentace a vývoj vína několik let v lahvi neproběhne úplně ideálně je dost vysoké, vzhledem k cenám hroznů se to vinařům nechce moc riskovat. Fabrice Pouillon udělal takto poprvé hodně vyzrálý ročník 2006 a nyní 2008, toho je snad dokonce více lahví (byť stále omezená číslovaná šarže, toto byla 503/2313).

Zobraz celý článek...

pondělí 20. února 2017

Čtyřikrát Pinot Noir – Burgundsko, Alsasko, Languedoc a Argentina

Vincent-FleithPinot-Noir-Letzenberg-2012O víkendu jsem dostal chuť na Pinot Noir. To se mi tak občas stává, s pinotem nebo ryzlinkem či ještě častěji bublinami. A dokud své choutky neukojím, tak jsem otravný společník :o) Tentokrát jsem byl dost nerozhodný co otevřít a nakonec korku zbavil rovnou čtyři lahve. Však, jestli jsou to dobrá vína, v klidu vydrží v rozumné kondici i další dny a něco o sobě prozradí. Dostalo se na Burgundsko, Alsasko, Languedoc (vím, samá Francie, ale nemůžu si pomoct) a taky jednu Argentinu. Dneska odhrnu první dvě a začneme v Alsasku, s Pinot Noir Letzenberg 2012 biodynamika jménem Vincent Fleith, měl jsem tu o něm zápisek před dvěma lety. Po popisované degustaci jsem koupil karton právě tohoto pinotu (a dostal omylem i jeden tramín), pár lahví už jsem vypil a vždy to bylo fajn. Až teď jsem si ale na zadní vinětě všiml poznámky, že víno je bez filtrace a bez přidaných siřičitanů. Vinaři a vínu budiž ke cti, že nic takové mne při pití vlastně nenapadlo, není to žádný punk. A ani dva dny od otevření nemám s obsahem sklenky žádný problém, byť přeci jen lehce „zdivočelo“. Jako u jediného ze čtveřice je láhev protáhlá alsaská flétna, uzavřeno korkem a kovovou záklopkou. Barva vína pěkná rubínová. Příjemná stále ovocitá vůně, peckovinový mix včetně až sušených / uzených, s časem lehce divočejší pikantnost a lehká zemitost. Suché, s výtečnou kyselinou a šťavnaté, středně plné, peckovinové, pěkně postavené a výtečně pitelné. Stále v moc fajn kondici. Nevyžaduji nutně nesířená vína a pokud to nejsou věci na okamžité vypití tak mám možná dokonce lepší pocit, pokud troška síření proběhne, ale když to vyjde i bez síry tak proč ne, že :-)

Zobraz celý článek...

pátek 17. února 2017

Séléque, Bistrot 104, dotace, Družstevní párty

Jean-Marc-SéléqueDneska pár drobností, ve zrychleném režimu :-) Minulý víkend dorazil do Prahy, jen tak na výlet s přítelkyní, Jean-Marc Séléque. Mladý kluk, ještě mu není ani třicet, a stoupající hvězda nejen naturální šampaňské vinné scény. Krom brouzdání po městě a zkoumání památek provedl i nečekanou přepadovku v baru l’Fleur, základně jeho dovozce Terroir Champagne. Takže se mi změnil sobotní večerní program a nečekaně jsem v deset večer vyrazil do centra pít, tímto děkuji shovívavé manželce za opušťák :-) Jeho vína doporučuji sledovat, potřebují teda trochu času v lahvi (= rok a víc od odstřelu kalů nechat ležet, jinak to moc nedává smysl), ale už základka je výborná. A třeba Partition Millésimé 2010 vyloženě výtečná tvrdší seriózní klasika, mňam. Časem určitě sepíšu víc.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. února 2017

Bílé z Etny a dvě pětiodrůdová prosecca

Tenuta-di-Fessina-A'Puddara-2014Dneska zase trocha Itálie. Tenuta di Fessina (web) A'Puddara 2014, stoprocentní Carricante starých keřů, bílé ze svahů Etny z nadmořské výšky asi 900 metrů. Jde o celkem nový projekt, vinařství vzniklo až v roce 2007, majitelka Silvia Maestrelli ale pochází z vinařské rodiny (její otec má podnik v Chianti) a trochu s tím pomohl i vinohradník s dvacetiletou zkušeností z vinařství Gaja. Víno je školeno ve velkých (35 hl) starých dřevěných sudech. Světlá citronová barva. Čerstvá, energická vůně, s takovým tím zvláštním vulkanickým kouřovo-kamenito-reduktivně-zajímavým minerálním štychem společným vínům z Etny, Santorini i třeba Tokaje. Trochu žlutého ovoce a krémovosti, ale ovocnost tu skutečně prim nehraje, v chutí krásně suché, svěží, s parádní kyselinou a dobře postavené, opět ta kouřovost a fajn délka. Je to takové ryze přímě precizní a moc fajn. Konzumováno v Miláně, ale podle všeho se objevují i na našem trhu. Když někde uvidíte, nebojte se zkusit.

Zobraz celý článek...

středa 15. února 2017

Dlúhé Grefty aneb nové moravské objevy

dluhe-grefty-alba-rosalesInternet a sociální sítě mohou být fajn věc :-) Třeba na Instagramu a Twitteru jsem před pár měsíci narazil na jakéhosi naturálního vinaře z Mutěnic, nejspíš mi „lajknul“ fotku nebo tak něco. Ale dál jsem to neřešil. Úplně jinak se k tomu postavil Honza Čulík z táborského Thiru, který okamžitě poprosil o nějaké ty vzorky, pak do vinařství vyrazil a po pár týdnech už společně s vinařem řeší jména vín, nové viněty a vůbec co se s tím vší dá dělat a kde všude by to s radostí mohli chtít pít. A ročník 2015 postupně mizí :-) Vína jsem si ochutnal poprvé na silvestra právě Thiru, poprvé se s vinařem viděl na festivalu Bottled Alive a podruhé opět s ochutnávkou teď v týdnu v Praze. A fakt se u vín dost bavil. Seznamte se – Jaroslav Tesařík a Dlúhé Grefty (aka dlouhé viniční řádky, web), vinařství s podtitulem „Objevujeme terroir Mutěnic. Bez sklepní alchymie.

Zobraz celý článek...

úterý 14. února 2017

Parádní italské bubliny a fajn Sangiovese

Stefano-Milanesi-VESNA-Nature-Pinot-Nero-Extra-Brut-Metodo-ClassicoPřed pár dny jsem se tu zmiňoval o zajímavých italských bublinách menšího rodinného vinařství Stefano Milanesi (web) a že jsem si domů dovezl další, údajně opravdu skvělé, víno od nich. Nemám úplně trpělivost a tak včera láhev VESNA Nature Pinot Nero Extra Brut Metodo Classico padla. Původ hroznů je Santa Giuletta v oblasti Oltrepò Pavese. Ročník oficiálně neuvádějí, ale podle všeho jde o 2012 s degorzáží v listopadu 2016 a na kalech tři a půl roku. Primární fermentace moštu z lisování celých hroznů (z bio vedených a certifikovaných vinic) spontánní, následně zrání na kalech asi do dubna dalšího roku, bez filtrace do lahve. Po druhotné a zrání odstřel, žádná dozáž. Pěkná žlutá barva a velmi výrazné perlení, kvanta malých bublin. Víno je to poměrně důrazného stylu, ale s výtečnou kyselinou a ani v nejmenším utahané. Čisté, podzimní ovoce a citrusy, fajn florální linka a mineralita, kvasnice a chlebová kůrka. Šťavnaté, energické, velmi dobře postavené a poměrně dlouhé, seriózní, vyvážené parádní bubliny. Na úrovni slušného Champagne a s cenou po lahvi okolo 30€. Nechutná to jako Champagne, až na čestné výjimky nemají žádné světové bubliny konzistentně srovnatelní fantastický projev kyselin a strukturu (snad až na ty z Anglie), ale to je dobře. Je to, i přes běžnou bublinovou odrůdu, opravdu své, relativně opulentní a ovocné ale skvěle pitelné, vyvážené, charakterní, bezva. V mnoha ohledech mne naprosto míjí italská mentalita, nechápu je a nerozumím jim, ale víno teda umí. I bubliny. A další kousky tohohle vinařství mne opravdu zajímají. Kdyby to třeba někdo chtěl začít dovážet… :-D

Zobraz celý článek...

pondělí 13. února 2017

Šafrán z amfor a dvě další fajn španělská vína

Safrá-2015-Celler-del-RoureSešlo se mi doma několik naturálních španělských vzorků od BIO Sueño, tak si dneska odhrnu poznámky. Asi nejvíce mne zaujalo víno Safrá 2015 z Celler del Roure. O zajímavém příběhu vinařství už jsem se tu zmiňoval a posléze hodnotil i další jejich vína – Vermell s bezva poměrem cena/kvalita (toho už mám za sebou pár lahví) a výtečný seriózní Parotet. Šafrán, červené z DO Valencia, je jejich novinka a třetí víno do řady „starých“ vín. Nabídka červených už totiž nabobtnala na šest kousků a tak je dělí do dvou řad. Tyhle staré jsou připravovány v amforách a z původních lokálních odrůd, tohle je konkrétně v amforách půl roku a je to z většiny odrůda Mandó s asi 15 % Monastrell a Garnacha Tintorera, asi třetina jsou celé hrozny. Kategorie „moderní“ jsou i mezinárodní odrůdy, nerez a dubové sudy a tak. Burgundská láhev, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Poměrně tmavá granátová barva s fialovým odstínem. Celkem voňavé, zralejší tmavší ovocnost, černá třešeň, decentní středozemní bylinkovost. Suché, středně plné, vyvážené, bezva kyseliny, tmavší ovocnost, dobře postavené a vysoce pitelné. Živé, svěží, tak akorát tříslovin, lehce rustikální, čerstvé, zábavné víno s něčím navíc. Pocitově mne to vedlo k některým frankovkám a betonovým Grenache z Côtes du Rhône, prostě fajn. Zapadá úrovní někde mezi Vermell a Parotet, i cenově, doporučená maloobchodní je 380 Kč.

Zobraz celý článek...

pátek 10. února 2017

Víno lepší vody, bakterie, reklama na klokana, příliš mnoha lahví…

prasatkoPít víno spíše než vodu bylo rozumnou radou v dobách dávno minulých, ale podle všeho dává smysl i nyní, hlavně když cestujete. Alespoň tak praví jeden výzkum. Nemohu tvrdit, že bych se na svých cestách choval do dneška jinak, studie nestudie :-) Ale já mám dost kachní žaludek, takže nemívám žaludeční obtíže prakticky nikdy, nezávisle kolik a čeho kde sním (na fotce jeden z těch lehce divočejších chodů v Miláně, Maialino da Latte Nascosto nella Foresta). Ale možná je to právě i tím vším alkoholem co k tomu vypiju, těžko říct %-) Což mi připomíná, že vyšel aktualizovaný průvodce Michelin pro Francii a zase rozdával nějaké ty nové hvězdy. Decanter tak trochu shrnul která vinařství, respektive majitelé vinařství a zároveň restaurací, mohou letos slavit.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. února 2017

Čtveřice ne úplně obvyklých italských bublin

Erpacrife-Bianco-Metodo-Classico-Dossagio-Zero-2012Vína (a saké, teda…) jsem v Miláně popil dost, dneska se podělím o poznámky k několika bublinám. Vše z podniků doporučených včera + hodně fajn restaurace Ratanà (mrkněte na vinný lístek, rozložení mne bavilo a podtituly některých částí tuplem, třeba Pinot Nero: radical chic o giustamente snob?). Hned první den k obědu jsem dal v některých kruzích už docela vyhlášené piemontské Erpacrife a jejich Bianco Metodo Classico Dossagio Zero 2012 (pouhých 2100 lahvi, odstřel jaro 2016). Chtěl jsem jejich bubliny z Nebbiola, ale došlo k nějaké chybě v komunikaci, takže dostal tohle. Což je směs odrůd Erbaluce, Cortese, Timorasso a Moscato. Tmavší žlutá barva, pěkné perlení menších bublinek. Zralejší, poměrně výrazná aromatika, žluté ovoce, podzimní, lehce květinové, se zvláštními atypickými aromatickými odbočkami, docela unikátní. Suché, poměrně plné a silné, naštěstí má ale i dost kyselin a není utahané, strukturované seriózní delší zajímavé víno s jemnějšími odbočkami projevu, dá se s tím hrát, Ale na můj vkus přeci jen takové moc těžké.

Zobraz celý článek...