Nákladný koníček a vinná Supernova

Včera jsem přesypával pytel. Pytel korků. Si je takhle doma hromadím, občas z nich udělám nějakou blbost, časem by z nich mohla být celá podlaha :o) Pár desítek jsem jich rozdal, do hodin výtvarné výchovy ve škole a tak. Plasťáky jsem většinou vyhazoval, stejně jako všechny šroubové uzávěry. Ale ten pohled na dva prakticky plné šedesátilitrové pytle mne trochu vyděsil. Úplně jsem najednou viděl, kolik práce má játra měla. A taky si zkusil odhadnout, jakou částku každý korek v průměru představuje. V kontextu hypotéky a dokončování a vybavování bytu je to celé trochu děsivé :-) Ale nelituju! Teda… jak jsem se těmi korky přehraboval a vzpomínal, tak některé lahve jsem snad ani pít nemusel, ale k podstatné části bych se klidně rád vrátil.

Veltlín, ryzlink a dvě pozvánky

Před pár dny jsem otevřel Grüner Veltliner Fumberg 2010 z vinařství Wimmer-Czerny, tedy od velmi zajímavého biodynamického producenta z Wagramu, o němž se tu už několikrát zmiňoval (naposledy více v článku Hans Czerny nejen ročníku 2010). A je to parádní kousek. Pěkná výraznější nazlátlá barva. Čerstvá, osvěžující vůně, ze začátku mírně zaprděná a až lehce kvasniční, rozdýcháním postupně se otevírající do těžších květinových a kořenitých tónů, ovoce v podobě žlutého melounu a parádní minerální linky. Navíc je tam zvláštní vůně, která mi nejvíce připomínala kokos :-) V chuti suché, živé, čerstvé, parádní páteř výrazné kyseliny, krémovější ovocná linka a mineralita, delší, zajímavé, dokonale pitelné. Ideální do gastronomie i na pití po večerech. Používám Fumberg, a obecně veltlíny od Czerného, jako ukázková vína „biodynamika ≠ podivné věci pro pár znalců“, i tentokrát si na půlce lahve velmi pochutnal běžný konzument spotřebních vín a opakovaně se vyptával, co že to je a kde může koupit :-) Hans Czerny navíc dorazí v pondělí do Prahy představit nový ročník svých vín, akce zároveň poslouží jako párty k otevření nového (většího) vinného podniku Veltlín. Nevím jak vy, ale já se nemůžu dočkat! Nedočkavci se mohou níže mrknout na video z přípravy „terroirového“ baru…

Milionový vinný karton a pár piv

Nestává se mi to tak často, ale občas jo. Nesete si takhle domů krabici s báječnými ryzlinky či pinoty a už se těšíte, jak si jednu láhev doma odšpuntujete. Ta otrava, když místo lahví trůní v krabici peníze. Typický obsah kartonu je „sedmička“, ale v případě dřevěných bedýnek na Bordeaux se tam nacpe i (mnohem hůř propratelných, ty zatím skladuju pod podlahou, budou archivní) třicet. Zrovna dneska ráno jsem se dočetl, že se to stalo i chudáku Dr. Rathovi. Hned jsem zaskočil do pracovny mrknout se na nějaké dosud neotevřené zásilky. A co myslíte… bylo to tam, v krabici od Jury! :-) Tentokrát o dost míň, všimné za kladné hodnocení vín z okrajových apelací nikdy nebývá tak vysoké, to asi chápete. Já vím, úplně zpráva na vinný blog to není. Ale uznejte… tak trochu vinnou tematiku Rathova výmluva má. A aby tu dneska bylo i něco zajímavějšího, tak se podíváme pod korunku několika pivům.

Daně, podezřelé náklady, nový prezident, manga

Včera se zvedla vlna nadšení při zprávě, že navrhovaná daň z vína ze zákona vypadla. Informace, kterou rozšířil poslanec ODS Šeich, se objevila hned na několika zpravodajských webech. Zapíjení pozitivní zprávy postupně přešlo v pití na žal. Ministerstvo financí se totiž vyjádřilo takto: "Pan poslanec si patrně neuvědomil, že daň z vína by měla začít platit až od roku 2014, tudíž se to neobjevilo v současném balíčku s novelami, které mají platit od roku 2013. Tento návrh tedy bude podán samostatně." Co naděláte, že jo. Svaz vinařů má proti dani speciální sekci na webu, brojí i Vinařský fond ČR. A ve stejnou dobu vyšel v Euru velmi zajímavý článek, který se zabývá tak trochu podezřelými finančními transakcemi těchto institucí. Ve hře jsou miliony a jména jako PR agentura Omnimedia, společnost Rubikon či Comtech… dost zajímavé čtení, jen co je pravda.

Polosladký růžový máj

Růžové není „seriózní“ víno. Teda tohle se říká, já to vidím trochu jinak, existuje spousta výjimek, nejvíce jich je mezi růžovým Champagne. A najde se i hromada parádních tichých vín, u kterých lze mluvit o složitějším zajímavém projevu. Růžovky z Čech a Moravy jsou ovšem typicky jednodušší pití bez větších ambicí než osvěžit, zpříjemnit posezení venku a tak. A navíc s jednou další charakterovou vadou (když pominu, že jde často o navoněné technologické záležitosti). Jelikož je to pití „pro ženské“ a mělo by být „líbivé“, tak se dělá se zbytkovým cukrem. V sobotu proběhla další z propagačních růžových akcí, se kterými se teď roztrhl pytel (má v tom prsty i Svaz vinařů), a statistika mluví jasně. Dle katalogu bylo ze 72 představovaných vín suchých 24 (tj. jen 1/3), alespoň polosuchých 29 a zbytek, 19 vzorků, šlo do polosladka až sladka. Takže u vína na osvěžení jsou na každé suché dva sladší vzorky. Já vím, roli hraje i ročník 2011, kde cukernatost letěla nahoru a kupa vinařů má se zbytkáčem až zbytečně moc vín. On je samozřejmě někdo rád vypije, však budou mít ty různé vysoké přívlastky, ale já to teda nebudu :-)

Výsledky ankety „Slovenská vína…“

Vy a vína ze Slovenska, to bylo tématem právě ukončené ankety. Celkem mne zajímalo, jak si vína našeho nejbližšího souseda stojí, protože mám dost silný pocit, že jsou na našem trhu zastoupena (pokud je řeč o kvalitních lahvovaných) o hodně méně, než by si zasloužila. Nejvíce z celkových 211 hlasujících, 47 %, již pár slovenských vín ochutnalo. A dalších 25 % je občas vyzkouší. To je nakonec docela slušné, ale mohlo by být i mnohem lepší :-) Vůbec je nezná 15 % hlasujících (byť, pokud si občas koupí některý běžný veltlín či frankovku od moravského velkoproducenta, slovenská vína dostávají a možná to ani netuší…). Hezkých 7 % je popíjí pravidelně a vůbec nejčastěji má ve sklence slovenská vína 5 % hlasujících. Poslední dvě kategorie mohou být silně ovlivněny tím, že návštěvníci ze Slovenska tvoří na tomto blogu druhou největší skupinu s téměř sedmi a půl procenty z celkových přístupů :-) Tabulka výsledků viz níže…

Mladá vína z Vinařství Gala

Vlastně si nejsem úplně jistý, proč jsem doteď produkci Vinařství Gala z Bavor míjel. Tedy tuším, nějak jsem si je spojoval s různými „hortovinami“ a spíše vinařskou technologií než čímkoliv jiným. Včerejší ochutnávka (pořádaná Boutique Wines) se sympatickým Jaromírem Galou se nesla na vlně debat o místech původu, podložích, různých klonech jednotlivých odrůd, o plánech na oživení jedné pozapomenuté vinařské obce s vidinou sprašových veltlínů a ryzlinků (už aby to bylo!)… moc fajn odpoledne. A i vína chutnala. Detaily o vinařství, zkušenostech Jaromíra Galy, jejich viničních polohách a vztahu k odrůdám najdete na výborně zpracovaném webu www.galavinarstvi.cz, já rovnou skočím na degustované vzorky.

Které odrůdy moc nemusíte?

Jeden z oblíbených dotazů na vinné nadšence je „kterou odrůdu máš rád“ a případně jeho opak. Odpovědi nebývají úplně jednoduché, většinou krom prostého jména odrůdy/odrůdy musí obsahovat ještě doplňky jako „pokud ovšem není od/z“ a podobně. Mnoho let jsem mezi neoblíbenými odrůdami měl Sauvignon blanc, z většiny setkání zaškatulkovaný jako převoněnou záležitost, navíc leckdy s cukrem. Pár setkání s minerálními kousky s parádní kyselinou z Loiry, variacemi na slupkách či s dřevem… a všechno je jinak, teď už ho vlastně vyhledávám. Dlouhodobě mám v „příliš nemusím“ Tramín / Gewürztraminer, důvody podobné jako dříve u Sauvignonu, ten domácí mi strašně často přišel bez kyselin a tak nějak plochý, jednorozměrný. Ne že bych nepil i pěkné exempláře, hlavně tedy úžasné pozdní sběry z Alsaska, suché i sladké, ale málokdy si nějaký koupím (většinou bývá na stejné degustaci nějaký ryzlink, co mne dostane víc). Jaké jsou vaše „spíš ne“ odrůdy z takových těch slavných, velkých? A byl nějaký reprezentant v poslední době, který vás téměř donutil změnit na ně názor? :-) Já o tématu přemýšlel včera večer, nad hodně příjemným tramínem od Osičků…

Milerka z Čech & frankovkové rosé od Nestarce

Já vás varoval, že s hypotékou (a teď i dítětem) přijdou vína okolo stovky a piva :-) Nakonec to není tak hrozné, už i nějaké „velké“ věci jsem otevřel (vivat zásoby!), ale je fakt, že v poslední době jsem otevíral více zajímavých piv (o těch později) než vín, možná to bylo i těmi vedry a tendencí spíš brát něco jen tak na osvěžení. Dneska to venku vypadá nadějněji, večer bude nějaké pořádné červené! :-) No ale teď už degustační poznámky. Müller Thurgau 2010 z Žernoseckého vinařství, suchý kabinet z vinice Pod Lovošem, třeba. Tmavší barva. Sladší, ovocnější vůně, směrem do ananasu a tropika, drobátko „falešná“, ale s fajn minerálními tóny. Suché, čisté, svěží, dobrá vyšší ale nijak šílená kyselina (tipnul bych si odkyselování, pil jsem docela dost desítek pár měsíců po sklizni a prakticky vždy byla kyselina někde úplně jinde a na delší ležení na kalech tohle nevypadá), muškátové tóny, dobrá pitelnost. Slušné, na (v Čechách obzvlášť) dost komplikovaný ročník. Jen jsem z toho měl pocit, že vínu bylo současné podoby trochu víc pomoženo. Pokud ale stojí někde okolo stovky (dostal jsem ho) tak proč ne, byť moje krevní skupina to není.

Patrick Piuze a jeho Chablis

Nejraději mám degustace, ze kterých odcházím s nějakým novým objevem. Před pár dny pořádala firma Boutique Wines seznámení s víny zajímavého vinaře z Chablis jménem Patrick Piuze (web). Ten se měl přímo dostavit, ale bohužel stihl jen večer předtím večeři a místo degustace musel z rodinných důvodů odletět zpět do Francie. Dovozce Pavel Kramár ho ovšem zastoupil velmi kvalitně, o vínech i vinaři prozradil dost informací, tak já to zkusím před dál a snad se v téhle tiché poště neztratí moc faktů :-) Patrick Piuze je zajímavá osobnost. Narodil se v  Quebecu, reprezentoval ve sjezdovém lyžování a vůbec hodně sportoval, živil se jako číšník. V mládí se seznámil s Marcem Chapoutierem a podílel na jeho vinařských projektech po celém světě. Poté si otevřel v Montrealu vinný bar s příjemným jménem Le Pinot Noir :-) V roce 2000 se sebral a odjel do Burgundska, kde si udělal vinařský kurz a pracoval v několika vinařstvích zvučných jmen. Začal v Domaine Oliviere Lefleive a později přešel do Maison Verget, kde prý nejvíce zesílila jeho posedlost terroir. Poté pracoval jako sklepmistr pro vinařství Jean-Marc Brocard. No a nakonec založil vlastní podnik, prvním nabízeným ročníkem je 2008.