pondělí 20. října 2014

Chablis, výprodejový Pinot a líbivá Frankovka

Domaine-des-Malandes-Chablis-1er-Cru-Vau-de-Vey-2008I přes trochu vyšší počet degustací se mi podařilo v uplynulých dnech otevřít pár lahví i doma, sahal jsem spíše po osvědčených lahvích, ale i něco nového ve sklenkách skončilo. Kupříkladu hodně potěšilo Domaine des Malandes Chablis 1er Cru Vau de Vey 2008, víno zakoupené po degustaci jiného jejich 1er Cru stejného ročníku. Vinice Vau de Vey byla mezi 1er Cru Chablis přijata až při rozšiřování apelace v roce 1978, zároveň se ale jedná o zajímavou polohu, snad dokonce nejstrmější svah v oblasti s dobrou expozicí, v rukou kvalitních vinařů může nabídnout skvělá vína. Malandes zde má starší keře, 40+ let, a víno odsud školí ze třetiny v dubových sudech jeden až pět let starých. Citronová žlutá, čirá barva. Příjemná, klasická vůně, citrusy, žluté jablko, výraznější minerální linka, kouřovost, dotyk dřeva, lehce exotické tropické ovoce. Poměrně vrstevnaté, nabízí drobné odbočky, výborně připravené. Suché, středně plné, parádní harmonická kyselina a velmi pěkná stavba, ovoce opět citrusy a jablko, čistě zakomponované dřevo, delší, výborně pitelné tvrdší Chardonnay co baví. Zakoupeno ze starších zásob od Hrona, vinařství pravidelně dováží a nové ročníky má Dominec.

Zobraz celý článek...

pátek 17. října 2014

Výrazné červené a něco k netypickým balením

Plaimont-Le-Faîte-2011Pečetě, viněty z korku či kovové, kameninové karafy místo lahve či netypické tvary lahví… Pokaždé, když něco takového vidím, jsem ve střehu. Přehnaně rozmáchlá ambaláž či lahve atypické pro region původu vína zhusta znamenají, že vinařství investuje více do marketingového oddělení než do práce na vinicích a ve sklepě, věnuje více pozornosti obalu než obsahu. A cílovou skupinou není milovník opravdu kvalitních charakterních vín, ale někdo shánějící dárkový předmět či ještě častěji zákazník velkého řetězce, kde je třeba v regále zaujmout všemi dostupnými způsoby. Nad jednou trochu netradiční lahví, o které bude řeč níže, jsem si snažil vzpomenout na atypicky balená vína, která mne v posledních letech zaujala a považoval bych je za opravdu kvalitní, ale po pravdě příliš úspěšný jsem nebyl, možná s výjimkou některých kovových vinět (parádní maltský Grand Maitre od Marsovinu, solidní Château la Poujade Grande Réserve z Cahors, španělské Barón de Ley a Bodega Museum). Napadá něco vás? Nebo alespoň balení, které vás opravdu nadchlo, bez ohledu na kvalitu vína?

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. října 2014

Riesling z Alsaska od základu po Grand Cru

Domaine-Aiméstentz-Riesling-Neufeld-2011Než se konečně dostanu k reportu u sauvignonech a pinotech z Loiry, kterých jsem v posledních měsících v sýrárně na Jiřáku nachutnal možná sedmdesát, odhrnu poznámky ze včerejší ochutnávky alsaských ryzlinků tamtéž. Dovozce Jiří Hron si tentokrát připravil 15 vzorků od čtyřech různých vinařů, z představených vín bylo osm v kategorii Grand Cru, navíc každé jiné. Ochutnávka se konala primárně za účelem prozkoumání vinařství Louis Hauller, ostatní v sortimentu běžně má. Ale popořádku.

Zobraz celý článek...

středa 15. října 2014

Dva či tři cukříky do vína, Svatomartinské a Hugel nesupermarketový

cukrenkaŽijeme v bublině, jak poznamenal včera jeden můj kamarád, a myslel tím svět vínomilců a obdivovatelů charakterních vín. Má samozřejmě pravdu. Krásně to ukázal včerejší díl pořadu Prostřeno, kde účastnice vyřešily problém s příliš kyselým vínem jednoduše. Prostě si do něj nasypaly trochu cukru krystal a zamíchaly. A ještě si pak navzájem radily, kolik cukru tak pro zlepšení chuti třeba. Pro zájemce zde, někde od 26:30, když překousnete sérii reklam. Možná lepší… ať vinaři dělají solidní suchá a kdo bude chtít, tak si dosladí, že jo. V hospodě dostanete, jako k čaji nebo kafíčku, dva pytlíky s cukrem. Pohoda! Nebo… nevím. Mimochodem Prostřeno je takové moje občasné „guilty pleasure“, i přes téměř fyzickou bolest při sledování sem tam nějaký díl dám. Ač jinak jsem přesvědčen, že kvalita domácí gastronomie letí úžasným směrem nahoru a restaurace a především některé bary a kavárny se již mohou měřit se světovou špičkou, tak tohle je děs. A vůbec nejsmutnější pohled byl nedávno závěr dílu, kde hned vedle pohledu na špatně naaranžované blafy trůnil záběr Romana Pauluse, jelikož partnerem pořadu je Lidl. Paulusovi spojení s tímhle řetězcem nevyčítám, každý máme hypotéku ke splacení, ale v téhle přímé kombinaci mu výsledek fakt nezávidím…

Zobraz celý článek...

úterý 14. října 2014

Friulani Indigeni s Wine Geekem

Marco-Sara-Erba-Alta-2012Minulý týden spáchal Marko Jelič alias Wine Geek (web, konečně už s nějakým obsahem a nabídkou lahví) degustaci nových akvizic z italské oblasti Friuli. Ne vše bude vozit, šlo tak trochu i o sondování reakcí. Marko vozí hlavně vína bez zbytečných zásahů ve sklepě a chemie ve vinohradech, spíše od menších podniků, tomu odpovídala i většina představených vín. Samozřejmě je otázkou, jak si s termíny typu „přírodní víno“ poradí techniky jako podchlazení hroznů / studená macerace (Borgo San Daniele a jejich „Dry Ice Inside“)… za mne je to vlastně menší zásah než třeba zrání v nových sudech, nic do moštu/vína nepřidáváte. Ale to jsou spíš vinně-filozofické otázky na debatu nad pár sklenkami :-) Prolétli jsme si sedmnáct vzorků (z původních dvaceti, jeden byl korek a dva jen malé lahve stočené ve vinařství a vypili se na prvním kole ochutnávky kde jsem nebyl, ve všech třech případech to byl zrovna vinař Marco Sara, což zamrzí, protože je moc fajn) a nějaké ty objevy jsem učinil. Takže teď letem světem degustačními poznámkami.

Zobraz celý článek...

pondělí 13. října 2014

Bramborový terroir & pivní novinky

bramboryO víkendu jsem zase jednou dorazil k rodičům a prarodičům do Podkrkonoší, rovnou si tam i odskočil zaběhnout Benešovský půlmaratón Pojizeřím, můj první oficiální v životě. Nějak jídlo a kvanta vína kompenzovat musím :-) Při doplňování energie poctivou babiččinou stravou jsem byl vyslán do sklepa pro kompot a tam si nemohl si odpustit vyfotit zásoby brambor. Hezky setříděné podle dodavatele či místa pěstování, je to zásadní údaj! Jak jsou brambory špatné, má děda blbou náladu. A kdo jednou dodá bramboru, která neprojde zkouškou časem a ukáže se, že nesplňuje dědova přísná měřítka, ocitne se okamžitě v nemilosti. Víno nebo brambory, máte to jedno. Na původu záleží! A někdy mám pocit, že normální konzument dneska míň řeší to víno než česnek nebo jogurt…

Zobraz celý článek...

pátek 10. října 2014

Parádní bílé od Loiry

Domaine-Philippe-Tessier-Cheverny-La-Charbonnerie-2007Vždycky si říkám, jak moc tomu či onomu vínu pomůže, že o něm něco vím. Znám skvělou pověst vinaře, že je to třeba biodynamik, když vím že je víno připraveno způsoby, které jsou mi blízké. Nakolik mám tendenci podobným vínům třeba dát větší šanci, pokud mi na první napití nesednou. Ale je jisté, že někdy je všechno důležité už v lahvi a vůbec žádné informace nepotřebujete. Ve středu v sýrárně na Jiřáku otevřel Jiří Hron opět sadu vín z Loiry, především ze Sancerre. Právě odtamtud už jsme postupně přechutnali ani nevím kolik desítek lahví, padesátka to bude nejméně, skoro bych o nich měl něco napsat %-) Každopádně jeden ze vzorků naprosto vyčníval. Ne že by ostatní byla špatná vína, tentokrát byla kvalita dost vysoko (bezva klasika Domaine Serge Laporte Sancerre Millésia 2011, poměrně efektní Balland-Chapuis Sancerre Le Vaillon 2010, bohaté a s výraznějším dřevem Gitton Père & Fils Sancerre Les Herses Silex 2010 a další), ale tohle víno mi sedlo perfektně, dokonale se strefilo do vkusu. Až zpětně jsem si dohledal ty podstatné informace a co myslíte… bylo to tam! :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. října 2014

Timotheus, Atanasius, Josephine a Joschuari

oggau_foceniV rámci pravidelných „ulítlých úterků“, kdy je ve vinotéce Fajnšmekr vždy celé odpoledne otevřena sada zajímavých a obvykle trochu netradičních vín, byla tentokrát představena čtyři vína slavného vinařství Gut Oggau (Eduard Tscheppe s manželkou Stephanie Tscheppe-Eselböck, web), podniku hospodařícího biodynamicky (certifikace Demeter) v Burgenlandu, u Neziderského jezera. Mají 13 hektarů, ze kterých ročně připraví jen do dvaceti tisíc lahví. A ty jsou v regálech obchodů nezaměnitelné. Každé víno nese vinětu s obličejem a jménem jednoho ze členů tří generací rodiny, víno je vždy popisováno jako charakter příslušného člověka. Má to nápad a je výborně provedeno, k úplnému štěstí pak chybí jen to, aby šlo o skutečnou vinařskou rodinu (není tomu tak, za projektem stojí německá reklamní agentura Jung von Matt). Pokud jste vlastníkem moderního kompaktu nebo telefonu, tak se navíc jejich lahve moc dobře fotí, tyhle chytré strojky na obličeje na vinětách ostří samy od sebe :o)

Zobraz celý článek...

středa 8. října 2014

Rosa Inferni a elitní domácí pinot

dva-duby-rosa-inferni-2009O víkendu jsem otevřel láhev Rosa Inferni 2009, výtečné směsi svatovavřineckého a frankovky z kounického vinařství Dva duby (web), od Jiřího Šebely. Bavilo mne to opravdu hodně a ač terroir, odrůdy, obsah alkoholu i techniky zpracování jsou dost odlišné, tak mi v mnohém připomnělo a nejvíce evokovalo některé projevy vín Franka Cornelissena z Etny, hlavně jeho Munjebel Rosso. Vím ale, že Šebela ve vínech od Cornelissena trochu postrádá rafinovanost a vrstevnatost (s čímž já tedy nemohu souhlasit), takže srovnávat nebudu ;-) Každopádně i přemýšlím, zda se pouštět do nějakého delšího popisu Rosa Inferni. Důvodem je jedna z odpovědí, kterou mi Jiří Šebela dal v dotazníku ke článku o mladých vinařích, na otázku o tom, co považuje ve svém vinaření se za úspěch a co za neúspěch: „Úspěchem je, když lidé pijí naše víno, přemýšlí či baví se u toho o všem možném krom vína samotného, je jim dobře a po dopití vína pak, při pohledu na prázdnou skleničku, najednou dostanou neodolatelnou chuť zajet se podívat do Dolních Kounic. A neúspěchem, když u našeho vína lidé řeší, zda jsou ve vůni lesní jahody nebo spíš ostružiny. Pak Kounicím a jejich mocnému kouzlu nepodlehli.“ Takže si nechám pikantnější ovocitost do třešní, mineralitu, jistou zábavnou divokost, šťavnatost, lehkost při zároveň pěkné stavbě a docela bohaté chuti, poctivou pitelnost, zábavnost i všechna ostatní adjektiva od cesty, že jo :o) Nebudu se zmiňovat ani o tom, jak dokonale víno drželo charakter v otevřené lahvi několik dní bez větších známek úpadku. Prostě jeďte do Kounic a ochutnejte sami.

Zobraz celý článek...

úterý 7. října 2014

Rekordní aukce & dosycená šlechtitelka

aukcePravidelně tu narážím na problematické (alespoň pro mne jakožto osoby s dětmi, hypotékou a omezeným rozpočtem) ceny i celkem normálních burgundských vín, které je posouvají z kategorie něčeho, co bych pravidelně a rád pil pro radost, do záležitostí poněkud výjimečnějších. Ale vlastně je to furt ještě dobrý, existuje také další cenová kategorie, jak opět ukázala nedávna aukce Sotheby’s v Hong Kongu, kde padl rekord v utržených penězích za jeden lot. Sada 114 lahví Romanée-Conti, ročníky 1992 až 2010 po šesti lahvích každý, utržila dvanáct a půl milionu hongkongských dolarů, tedy zhruba 35 milionů korun. To je něco přes tři sta tisíc za flašku, což v kontextu běžných tržních cen vlastně relativně ujde :o) Mimochodem v prodeji byla i obvyklá cenová dvojka na podobných akcích, vína od legendárního Henri Jayera, zde konkrétně kolekce 66 magnum lahví Cros Parantoux a Echézeaux z pozdních osmdesátých a raných devadesátých let, dohromady prodána za 8.2 milionu hongkongských dolarů (tj. necelých 350 tisíc korun za magnumku). V tomhle kontextu se ve svém burgundském koníčku pohybuji vyloženě v nízkonákladové kategorii :o)

Zobraz celý článek...