úterý 12. prosince 2017

Cava, Riesling a čerstvá Rioja

pere-mata-cuvee-barcelona-2009Před pár dny dorazila další zásilka z Barcelony, pomalu ale jistě jsem se do lahví pustil. Dobrovolně přiznávám, že tu dnešní jsem přihodil jen na doplnění kartonu, protože se mi moc líbila viněta. Ano, i mne občas ovlivní takového :-) Každopádně jsem měl celkem šťastnou ruku a od producenta Mata I Coloma, vinař se pak jmenuje Pere Mata, asi vyzkouším i další lahve. Podnik obhospodařuje v bio režimu 5 hektarů vinic v okolí Sant Sadurní d’Anoia, tedy epicentru průmyslové výroby cavy. Cava „Cuvée Barcelona“ Gran Reserva 2009 Brut je 50 % Macabeu, 30 % Xarel·lo a 20 % Parellada, fermentace a zrání primárně v nerezu, ale část Xarel·lo v sudech. Do lahví na druhotnou šlo v červnu 2010 a odstřeleno bylo v červenci 2016, takže na kalech celých šest let. Bez dozáže. Citronová barva, krásné perlení malých bublinek. Překvapivě čerstvá, poměrně ovocná aromatika, citrusová, grepová kůra, šťavnaté jablko, trochu sušených květin, minerální linka, toastový tón. Středně plné ale docela lehkonohé a krásně pitelné, suché, šťavnaté s bezva kyselinami, pěkně čistě udělané, ovocnost kopíruje vůni, fajn stavba, lehce sušeně ovocné delší doznívání. Povedená cava, za 11€ velmi dobrý nákup. A přitom na první pohled vypadá spíše jako dárkový předmět z prodlouženého víkendu ve Španělsku :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 11. prosince 2017

Barta Pince a tokajské výběry i suchý Furmint

Barta-Öreg-Király-Dűlő-Tokaji-6-puttonyos-Aszú-2008Včera byl první Aszuday, svátek věnovaný klasickým sladkým výběrům z Tokaje. A tak si říkám, že bych mohl odhrnout poznámky z jedné velmi povedené ochutnávky, které jsem se zúčastnil v košickém winebaru Villa Cassa. Pozval mne, společně s dalšími vínopsavci z Polska, Slovenska, Maďarska a Singapuru, Dániel Ercsey z portálu WineSofa. Degustace byla slepá, v podstatě jsem u vín věděl jen to, že budou z Tokaje. Při degustaci byl odhalen vždy ročník a kategorie, po všech šesti vzorcích i zbývající informace. A já s potěšením zjistil, že se chutnala (a následně pila) sada vín se dvěma společnými jmenovateli – stejné špičkové vinařství a ve všech případech původ v totožné vinici. A vlastně i odrůda byla prakticky kompletně stejná, Furmint. Ve sklenkách se zaskvěla produkce Barta Pince (web) z tokajského Mádu a vína pocházela z Öreg Király-dűlő, zterasovaného výrazné svahu na Király-hegy a místě, kde se réva pěstovala určitě již ve 13. století a pocházela odsud jedna z nejslavnějších tokajských vín.

Zobraz celý článek...

pátek 8. prosince 2017

Subjektivita, alkohol, VOC Kraví Hora, Texas a nejlepšího víno ČR

sklenka-bublinO víkendu se pro vás pokusím zpracovat nějaké ty poznámky z degustací, pro dnešek pár tipů na zajímavé čtení a novinky ze světa vína. Ve sloupku „Je to subjektivní. A co?“ mluví Matt Kramer o jednom z oblíbených diskusních témat, subjektivitě vnímání vína. O „objektivním“ vnímání vlivu některých faktorů, minerálním složením půdy počínaje a biodynamikou konče, na kterých se vínomilci velmi často shodnout, ale které vědecké důkazy nekompromisně likvidují jako nepodložené. O tom, jak někdy víno může mít úplně stejné měřené analytiky jako dříve, ale… být prázdné. Je to moc dobře napsané, s jedním velmi vtipným příkladem z odlišného (a emocemi stejně, nebo možná ještě více, nabitého) světa akustiky :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. prosince 2017

Specifické fino z menší produkce

Bodegas-Lustau-Fino-del-Puerto-1-143-Almacenista-José-Luis-Gonzáles-ObregónBodegas Lustau Fino del Puerto 1|143 Almacenista José Luis Gonzáles Obregón . Uf, název dlouhý jak u některých německých vín :-) Tak si ho rozeberme hezky po částech. Bodegas Lustau (web) je jedním z mých nejoblíbenějších vinařství produkujících sherry, se špičkovou kvalitou od základu v podobě Fino La Ina (archetypální výrazně acetaldehydový kousek) po VORS a speciality. A mají úplně parádní vermut, nově i v bílé! Fino značí klasické biologicky, pod flórem, vyzrávané víno. A del Puerto pak fakt, že k tomuto zrání došlo v přístavním městě El Puerto de Santa Maria, tedy ne v častějším Jerezu, a víno bude nejspíše více ovlivněno mořským vzduchem. Číselné označení 1|143 prozrazuje, že pochází ze solery o 143 sudech. Velcí producenti běžně nakupují víno od menších vinařů bez licence na lahvování (velkoobchodníků) a míchají jej do svých značek, případně dávají k dalšímu zrání do solery. Lustau vzdává některým těmto tradičním almacenistas hold tím, že jejich víno lahvuje a prezentuje samostatně a pod jejich jménem. V tomto případě je to José Luis Gonzáles Obregón, asi nejstarší velkoobchodník a zároveň majitel baru v El Puerto de Santa Maria, podniku který nyní vede jeho pravnuk a kam si můžete zaskočit na něco drobného k snědku a sherry přímo ze sudu (které mají mimochodem i v trochu exotických velikostech od 64 do 1500 litrů). Název rozklíčován a ani to nebolelo :-)

Zobraz celý článek...

středa 6. prosince 2017

Laissez-faire… osm let v sudu bez síření?

Christian-Tschida-Laissez-faire-2009-8-Jahre-FassgereiftLaissez-faire. Francouzský obrat ve významu „nechat konat“ či „ponechat věcem volný průběh“. Původně ve smyslu liberální ekonomiky, kdy nemá stát do jejího fungování co zasahovat, postupně často i v jiném kontextu a coby protipól autoritářského řízení, s jeho pravidly a jasným řádem. Christian Tschida je znám tím, že skutečně věcem ponechává dost volný průběh, ve vinicích i sklepě. A na leckterá vinařská dogmata hledí s pobavením. Pokud ale jde o kvalitu v lahvi a čisté potěšení, které jeho vína dokáží poskytnout, pak jsou jeho výsledky překvapivě skvělé (a kdo ví, kolik se toho nepovede a na trh nejde). Jeho Laissez-faire 2009 je směsí Scheurebe, Weissburgunder a Riesling, pětistovky sudy ve kterých pracuje i s celými hrozny, komplet bez síření, čiření a filtrace. To samo o sobě je docela výjimečné, jenže zde se navíc jedná o speciální variantu „8 Jahre Fassgereift“. Jednoduše řečeno jeden sud ponechal a nalahvoval až před dvěma měsíci! Většinu spolkne „naturální“ restaurační superstar Noma, ale pár lahví se dostalo i mimo kodaňské břehy a jedna doputovala, od ostravského dovozce Roberta Schwana (a je také v nabídce WineGeeka), dokonce ke mně do Prahy :-)

Vyšší těžší trochu zkosená láhev, kvalitní celokorek, zavoskované hrdlo. Opalizující výraznější žlutá barva. Překvapivě čerstvá, energická vůně, květinová linka, citrusy do mandarinky a citrusová svěžest, žluté ovoce, lehce pikantní, oxidativní projev velmi umírněný. Postupem času a se vzduchem paradoxně ona ovocnost ještě síla, mandarinka, mandarinková kůra a exotické ovoce posilovalo, k tomu lehce mýdlovo-muškátovo-květinové a dotyk kořenitosti. Komplexní, zajímavé a hodně dobré. V chuti suché, šťavnaté, decentně svíravé, mírně zemité, spousta kyseliny a čerstvosti a energie, fajn délka a pitelnost. Čisté, velmi pěkně postavené, seriózní a přitom hodně zábavné a dokonale pitelné víno. Ten celkový dojem byl spíše jako chutnání nějakého čerstvého vína, maximálně dva roky starého, přímo ze sudu v chladném sklepě, ani omylem bych netipoval něco bez síření a osm let zrání a z lahve. Nejen že bych to tak netipoval, ten projev byl k podobným parametrům až nepravděpodobný.

Vznesl jsem tedy dotaz. Víno se prý odpařovalo úplně minimálně, první 3 roky nedoléval vůbec nic, až poté každý rok trošku mladšího vína (jednotky litrů). Sud Tschida skoro neotvíral a téměř netestoval, prostě ještě více laissez-faire než „běžná“ varianta téhož. Inu zázraky se dějí. Každopádně krásné pití a ukázka toho, co vše je možné. Otázkou je, kteří vinaři mohou přijmout podobné riziko a být ochotni celou pětistovku vyklopit do kanálu, kdyby za ten rok bez dohledu úplně zvrhla… :-)

Zobraz celý článek...

úterý 5. prosince 2017

Výtečný Pinot Noir a Sauvignon z Moravy

jaroslav-springer-pinot-noir-trkmanska-2013Potřebuji urvat trochu času na zpracování poznámek z několika povedených degustací v uplynulých týdnech (vinaři od Sitna, Furmint Fórum, především burgenlandské frankovky 2011, galadegustace VinoDoc,…), ale než se mi zadaří, tak zase dvě samostatné lahve. A dnes zůstaneme na Moravě. Při večerním košickém popíjení v dost fajn podniku Villa Cassa jsem z tamního sortimentu vhodil do placu láhev Stapleton & Springer (Jaroslav Springer) Pinot Noir Trkmanska 2013 (bio režim, jde o klon 115, delší zrání v sudech láhev 178/650) a setkala se myslím s dost pozitivním přijetím. Stále čerstvé, energické víno, třešňově ovocné, se dřevem skvěle zakomponovaným a jistou šťavnatou pikantností lákající k napití. A v chuti skutečně šťavnaté, s výtečnou kyselinou, středně plné, červeně ovocné, s dobrou délkou a stavbou, bezchybně pitelné. Klasický, výborně udělaný pinot, který bude ještě velmi dobře zrát. S takovými ve sklence je tesknění po tradičním Burgundsku… inu o chloupek méně výrazné, byť neustává :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 4. prosince 2017

Zahřátí na degustaci Châteauneuf du Pape

Domaine-Fontavin-Ad-Vitam-Aeternam-2012V čase adventním či těsně před ním pořádá již pravidelně Vinný sklep Újezd 19 a dovozce vín z Rhôny, Dr. Ivan Tomek, degustaci oblíbené a slavné apelace Châteauneuf-du-Pape. Letos mi to opět vyšlo a mohl jsem tak prozkoumat úplné novinky, nové ročníky vín, která již v minulosti chutnal, či některé vína po dalším zrání (viz návštěva v roce 2015 a v roce 2016). Jak už jsem psal dříve, tak obecně nevyhledávám úplně mohutná červená (i když se to, po pravdě, v poslední době trochu mění), ale ochutnávku jsem si moc užil. A na zimu poté nakoupil degustační sadu dalších vín z Côtes du Rhône, se kterými budu v následujících týdnech otravovat :-) Ale zpět k Châteauneuf. V detailech u vín uvádím vždy běžnou maloobchodní cenu po lahvi (na degustaci bylo vše o nějakých 15-20 % levněji, další fajn důvod chodit na ochutnávky) a základní „technické informace“, na webu dovozce pak najdete detaily o jednotlivých producentech.

Zobraz celý článek...

pátek 1. prosince 2017

Solidní slovenské bubliny

matysak-sekt-brutPrávě jsem absolvoval, jako předvoj Furmint Fóra, moc zajímavou slepou degustaci vín z Tokaje, o které určitě budu psát. Ale nyní odhrnu zavíňovací vzorek, který do programu úplně nezapadal. Nemám se slovenskými bublinami zas tak velké zkušenosti a dosud měl spíše… inu velmi průměrné. A teď objevil dost slušný kousek. Tedy objevil… vzhledem k hromadě medailí na lahvi (včetně zlaté z Prague Trophy) to víno není žádným tajemstvím, ale taky nemůžu znát všechno, že jo :-) Už větší producent Matyšák, Pezinok a jejich Sekt Brut 2012. Klasická metoda v lahvi, odstřelováno postupně (= různé šarže, které na první pohled od sebe nepoznáte, obzvláště při neuvádění data degoržování a u ročníkových vín tento přístup nemám rád) a konkrétně tato varianta na kalech dva roky.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 30. listopadu 2017

Crémant, Cava, Champagne

bobinet-cremant-de-loireRáno ve vlaku mi byl při odjezdu nabídnut coby pozornost buď pomerančový džus nebo základní bohémka. Dnes mne toho čeká ještě hodně a zvolil jsem džus, ale než mi začne pracovní den na kolejích, tak jsem se rozhodl alespoň dokončit článek s pár šumivkami z uplynulých dní. A začnu na Loiře. Domaine Bobinet (web) je relativně mladé vinařství z oblasti Saumur, Sebastien převzal 1.8 hektarů vinic od prarodičů teprve v roce 2002. Ale vinařskou historii mají už sedm generací. Pod vlivem Olivera Cousina z Anjou naskočil na organiku a práci ve sklepě bez aditiv (i síření se snaží minimalizovat, byť typicky úplně nevylučuje), postupně přidával další vinice a trochu i odrůdy krom obligátního Chenin Blanc a Cabernet Franc. Sem tam karbonická macerace, fermentace spontánní, naprostá většina vín alespoň staré sudy. A obecně dost fajn vína. Já teď pil Crémant de Loire 2013 Brut, což je víno čistě z odrůdy Chardonnay, školeno ve starých barrique sudech a pak druhotná na kalech v lahvi tři roky, bez dozáže. Citronová žlutá barva, perfektní vytrvalé perlení malých bublinek. Od vůně přísnější projev, citrus, zelené jablko, minerální linka a lehounce brioškový tón. Suché, řízné, výrazné kyseliny, bílé ovoce, šťavnatost, pěkná stavba a délka. Mladý, energický, perfektně čistý, osvěžující Blanc de Blancs šampaňského střihu. Cena u vinaře 17€, dovozce pokud vím bohužel nemá.

Zobraz celý článek...

středa 29. listopadu 2017

Erche, Dolcetto v trochu vážnější podobě

rocco-di-carpeneto-erche-ovada-2014Dolcetto je odrůda, ze které vína prakticky nikdy neaspirují na označení „velká“. Měl jsem spoustu parádně chlastacích, zábavných, mile nenáročných vín, obvykle lepších pokud bylo dřevo omezeno na minimum. Ale málo takových, která bych popsal jako seriózní, komplexní, s potenciálem zrát a tak… prostě ty „dražší“ degustační obraty :-) Přiznávám samozřejmě, že mé zkušenosti se omezují téměř výhradně na Itálii, o Dolcettu třeba z USA vím prakticky prdlajs a teorie nestačí, prý ho tam umí velmi dobře. Otázkou také je, zda tato serióznější vína vůbec očekávat a chtít, když v Piemontu se o vážný výsledek v pohodě postará staré dobré Nebbiolo. Dolcetto di Ovada je ovšem samostatnou apelací, která jako jedna z mála nabízí odrůdu právě v podobě vhodné ke zrání a trochu vážnější. Já teď pil Erche 2014 Dolcetto di Ovada Superiore vinařství Rocco di Carpeneto (měl jsem tu článek o jejich Barbeře), které rozhodně předpoklady naplňuje.

Zobraz celý článek...