pondělí 31. srpna 2015

Trošku divoký víkendový mix

templarska-karafaO pátek mírně prodloužený víkend jsem trávil s rodinou v rodném kraji, u rodičů a prarodičů. Tentokrát jsem nezaváhal a předem si nechal k dědovi do sklepa zavést zásoby vína, jinak totiž jezdíme vlakem, takže většinou tahám jen něco málo :-) „Bohužel“ bylo v plánu i oslavit ročník narozeniny dcery, takže jsem se nevyhnul něčemu z tamních sámošek. Konkrétně přípitkové bohémce demíčku. Oceňuji schopnost v těch obřích objemech, ve kterých víno vzniká, a ze suroviny ne vždy ideální, udělat čisté bubliny. Ale stejně to nedávám, ten cukr vše opatlává příšerně a kyselin prostě není dost. Už jsem také nedokázal odolávat dědovu nátlaku konečně otevřít kameninovou karafu s muškátem od Templářských sklepů. Zde mohu jen říci, že oproti témuž před mnoha lety mají balení trochu vychytanější a víno nebylo brutálně zoxidované, jak se celkem běžně dělo, dalo se normálně pít. Jinak jsem u templářů ochoten bavit se o jejich nových marketingových vychytávkách, velmi efektních baleních řady New Cross či „diamantových“ vinětách, ale samotná vína prostě diskutovat nehodlám :-) Možná snad bio řadu, ale tu si kupte raději rovnou z Veritasu Bošovice, kde pro templáře vzniká. Takže asi tak.

Zobraz celý článek...

pátek 28. srpna 2015

Moderní povedený Juhfark ze Somló

kreinbacher-juhfark-2012Pokud dnes přijedete do Somló (něco o oblasti a jedny víkendové dojmy), jen těžko na úpatí hory přehlédnete novou budovu Kreinbacher Birtok (web). Sám jsem drobátko rozpolcen. Ten barák se mi dost líbí, ale tak nějak mi nezapadá do romantické představy, kterou o Somló mám. A vlastně i vína působí modernějším dojmem, než je v oblasti zvykem. Což neznamená, že jsou nějak horší, že jo. Obzvláště v případě bublin, u kterých výrobní procesy konzultoval i sklepmistr ze šampaňského domu Paul Bara, jde o hodně velký nadprůměr. Já jsem však otevíral víno tiché, navíc ze zásadní lokální odrůdy, Juhfark 2012. Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem, elegantní viněta. A víno?

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. srpna 2015

Příjemná ochutnávka alsaských (nejen) sylvánů

lahve_alsaceVčera se v Sýrárně na Jiřáku konala další z ochutnávek Jiřího Hrona, tématem bylo tentokrát Alsasko. Ryzlinky si nechám třeba někdy na příště, vlastně mne o chlup více zaujal „základní“ set před nimi. A především jedno víno úplně nadchlo. Ale popořádku, začneme mladou růžovkou. Vinařství Clément Weck & Fils z Gueberschwihru, D'R Rossarot Pinot Noir Rosé 2014. Světlerůžové, čerstvé, jemně ovocné ve vůni, minerální, čisté, trochu kulatější, s dobrou kyselinou, decentně krémové, ovocné do drobných červených plodů, slušně dlouhé, fajn vyvážené víno. U dalších vzorků bych pak docela často musel opakovat výraz uměřenost, o vínech tohoto typu jsem se tu už rozepsal dříve. Domaine Henri Florence et Fils z Ammerschwihru a jejich Edelzwicker 2013 je praktická ukázka. Odrůdově 70 % Chasselas aka Chrupka a 30 % Sylvaner. Citronová světlejší barva. Pěkná, trochu listnatě lesní vůně, jen jemně ovocná. Suché, čisté, jemně zakulacené s dobrou kyselinou, decentní ovocnost, listnatost, dotyk žlutého ovoce a minerality, příjemné nepodbízivé a krásně vyvážené pití. Tohle bych si dovedl doma představit s radostí.

Zobraz celý článek...

středa 26. srpna 2015

Oranžová v Decanteru, ukradený megakorek, australský export

oranzoveOranžová vína, s jejich hlubokými odstíny, intenzivními vůněmi a komplexními chutěmi, jsou to nejosobitější, nejvíce vzrušující a přátelské jídlu, co můžete dnes v regálech vinoték potkat. Alespoň tak praví konvertité. Argumenty protistrany jsou silné: oranžová jsou císařovy nové šaty, vína která milují jen trendy sommeliéři a hipsteři, kteří jim odpouštějí zoxidovaný, vadný projev. Jsou to nepoživatelné kuriozity, které žádný rozumně uvažující milovník vína nikdy nemůže zvolit k pití pro potěšení.“ Tak pravil Decanter u článku s 24 tipy na nejlepší oranžová vína, jejichž degustaci provedl poprvé teprve nedávno. Holt je to starosvětský magazín a nové trendy se v něm prosazují pomalu ;-) Pro domácího konzumenta je fajn, že v seznamu je pár vín, která zde lze už roky zakoupit. A zároveň obsahuje vína z USA, Jižní Afriky či Austrálie, která se sem prakticky nedostanou a tedy zajímavé tipy při dovolené / nákupu v cizině. A ukazuje, jak se trend rozšířil. V ČR jsou k dostání, krom domácích oranžád, především vína z Itálie a Slovinska (kde jich ostatně najdete nejvíce), případně ze Slovenska, Rakouska či Gruzie. Ani těch Španělských či Švýcarských tu příliš neobjevíte.

Zobraz celý článek...

úterý 25. srpna 2015

Slušná nesířená Valpolicella

Télos-Il-Rosso-2011-Valpolicella-Superiore-Tenuta-Sant'AntonioNejsem nějaký dogmatik, který by trval na tom, že jediné správné „naturální“ víno je to bez přidaných siřičitanů. Líbí se mi, že se vinaři snaží síření omezit, je fajn že se hledají nové cesty konzervace a tak (a ostatně právě tohoto tématu se týkala důležitá část mé přednášky na festivalu Praha pije víno, ovšem stále jsem se nedokopal k tomu, abych ji rozumně převedl do webové formy), ale pro mne je důležitý i výsledek. A pokud nesířené víno (oblíbené zkratky NSA a SSA) není dobré samo o sobě, pokud by jeho hlavním tahákem mělo být právě a jen nesíření, pak děkuji ale ne. Na druhou stranu dobrovolně přiznávám, že když v běžné vinotéce narazím na nesířený kousek, a docela nečekaně se mi to v poslední době stalo už několikrát, tak neodolám a obvykle láhev koupím. Včera jsem, po troše váhání vzhledem k ročníku a tomu, že láhev byla normálně na stojáka v regále, sáhl po Télos Il Rosso 2011, což je Valpolicella Superiore ze speciální řady/projektu (i s vlastním webem) vinařství Tenuta Sant'Antonio. Tedy praktická ukázka „komerčního“ vína vezoucího si na vlně obliby naturálních a nesířených vín v rámci solidního moderního rodinného producenta, stojí za ním čtyři bratři, se zhruba 100 hektary vinic a roční produkci někde k 700 tisícům lahví.

Zobraz celý článek...

pondělí 24. srpna 2015

Bezva weissburgunder a povedené Soave

judith_beck_weissburgunderMinulý týden jsem tu docela nadšeně psal o pár červených od Judith Beck, včera pak dostal chuť na osvěžující bílé a vzpomněl si, že mám v chladničce i jedno její. Konkrétně Weissburgunder 2013, v lahvi se šroubovým uzávěrem, víno spontánně fermentované ve velkém (1500l) dřevěném sudu a pět měsíců takto vyzrávané na kalech. Pěkná citronová žlutá barva. Svěží, energická vůně, decentně citrusová, snad trocha hrušek, mineralita. V chuti středně plné, čisté, svěží, přímé, s bezvadnou kyselinou, lehkonohé a fantasticky pitelné, ovocnost kopíruje vůni, dobrá délka. Nic složitého, ale ve své poctivé přímočarosti vyloženě bezva. Takové nenápadné to je, uměřené, ale rozhodně ne jednoduché nebo obyčejné. Toho bych byl schopen vypít litry (ovšem láhev byla dovezena přímo z vinařství a už je to nějaký pátek, víno je vyprodáno). A přemýšlím, proč i u nás není víc takových vín. Proč jsou ta základní obvykle o dost jednodušší až nudná a ta „vyšší třída“ zase hodně vyzrálá, plnější, případně se dřevem. Možná jen špatně hledám :-)

Zobraz celý článek...

pátek 21. srpna 2015

Krátké gastrotipy, jeden českobudějovický

umyt_ruceDobrovolně přiznávám, že objevování domácí restaurační scény teď tak trochu zanedbáváme, holt tříleté a roční dítě v tomhle ohledu nejsou ideální společníci :-) Spíš točíme pár logisticky dobře dostupných a naše požadavky splňujících podniků, třeba jako Vinohradský pivovar. Dost mne ale potěšil indický fastfood Bombay Express, který nedávno otevřel v nákupním centru Atrium Flora (a už nějakou dobu funguje, ale nikdy jsem nenavštívil, i ve Vodičkově). Přímo před očima pečou v tandooru jednu bezva placku za druhou, jídla velmi chutná a rozumně naceněná, prostředí má na rychlé občerstvení celkem atmosféru a vše navíc rychle odsýpá. Vracíme se s chutí! Potěšilo také otevření další pobočky Las Adelitas, tentokrát poblíž Jiřáku (Náměstí Jiřího z Poděbrad), hned od začátku je tam docela frmol a kvalitu si drží.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 20. srpna 2015

Na ryzlincích s mistry vína

masterclassVčerejší odpoledne a večer jsem strávil ve velmi zajímavé společnosti. Na cestě do a z Tábora, ryzlinkové degustaci a následné večeři jsem doprovázel Elsie Pells (Cape Wine Master) a rovnou tři držitele titulu Master of Wine, konkrétně se výpravy účastnil Andy Howard, Demetri Walters a John Umberto Salvi. Byla to pro mne cenná zkušenost, protože v minulosti jsem jiným MW maximálně tak položil pár „zásadních“ dotazů ohledně vín z ČR či nějakých vinných trendů obecně, zatímco teď jsem měl možnost bavit se s nimi velmi neformálně v klidu o všem možném, poslouchat jejich historky, názory, sprosté vtipy a pobavit se o ledasčem týkajícím se (nejen) vína. Dokonce i nesouhlasit jsem si dovolil :-)

Zobraz celý článek...

středa 19. srpna 2015

Pětice výborných červených od Judith Beck

beck_titulkaO burgenlandských vínech Judith Beck (web) z Golsu, od Neziderského jezera, jsem se tu v minulosti zmiňoval několikrát. Nadchlo mne opakovaně její Svatovavřinecké, má parádní Pinot Noir a Frankovku, ale i ostatní odrůdy jsou bezva (a dělá i „úlety“ typu oranžového Chardonnay, o něm třeba příště, nebo Zweigelt karbonickou macerací). Sympatická vinařka, členka sdružení 11 Frauen & ihre Weine, Pannobile a Respect, převazala rodinný podnik v roce 2000 a od roku 2007 hospodaří na 15 hektarech biodynamicky. Studovala vinohradnictví v Klosterneuburgu a praxi si absolvovala v podnicích jako Château Cos d'Estournel v Bordeaux, vinařství Braida v Piemontu a Errazuriz v Chile. Po různých nárazových nákupech přes známé přímo ve vinařství se konečně našel český dovozce, František Šamla alias VPV Praha, tak snad vína v jeho sortimentu chvilku vydrží. Jelikož věděl, že mne vína Judith Beck baví, nebál se dát mi pětici vzorků na zhodnocení :-) Nešlo zatím o špičku produkce, tu možná zařadí do nabídky později dle zájmu, ale spíše o cenově dostupnější vína z aktuální mladé nabídky. Ovšem i ty si pozornost bezesporu zaslouží, Judith Beck prostě umí.

Zobraz celý článek...

úterý 18. srpna 2015

Sucho a teplo, soudní spory, kvevri, 104 bodů

graf_teplotaNěkolik posledních týdnů bylo ve znamení vedra a dlouhodobě velkého sucha. Teď konečně prší, někde zase možná až příliš, holt všeho moc škodí. Sucho ale nebylo problém jen u nás, v mém milovaném Burgundsku čekali na každou kapku jako na smilování. Po několika letech menších výnosů kvůli bouřkám a krupobitím bude letos méně vína právě kvůli suchu a vedru. Červenec tam byl nejsušší od roku 1949, což je (prý, neměl jsem možnost chutnat) ročník výtečný. Uvidíme. Ostatně červenec byl možná nejteplejším na celé planetě za posledních 4000 let. Což mi připomíná Moselu. Už několikrát jsem tu psal o posunu stylu vín, respektive vyzrálosti hroznů, a že co se dnes někdy deklaruje jako Kabinett mohlo být před pár desítkami let Auslese. Důvodů je více, ale zásadním jsou průměrné ročník teploty. Pohled na graf myslím lepší než tisíc slov. Zvýšení teplot znamená pro vinaře kratší rozptyl v možných termínech sklizně a nutnost přizpůsobit aktivity na vinici i ve sklepě, vlastně i hledat nová chladnější místa pro pěstování hroznů.

Zobraz celý článek...