Nádherné bílé z Tenerife

Podařilo se mi zase jednou navštívit hned několik skvělých ochutnávek, zastavit se na chvilku na Moravě a otevřít s přáteli pár povedených vín. Pevně doufám, že si najdu čas a energii na reportáže a recenze, je to stále trochu boj. Každopádně dneska to bude jediná unikátní láhev. Envínate Palo Blanco 2024. Podtitulek Vinos Atlánticos odkazuje k místu původu, kterým jsou Kanárské ostrovy, konkrétně Tenerife. O vinařství už jsem tu psal opakovaně, před nějakou dobou jsem se zmiňoval i o jiném jejich vínu z Tenerife. V dnešní sklence se nachází odrůda Listán Blanco de Canarias, tedy staré dobré Palomino známé i z produkce sherry. S dříve hodnoceným Benje tedy sdílí ledasco, ale Palo Blanco patří mezi jejich top bílá z oblasti. Extrémně staré výsadby, staleté, v nadmořské výšce okolo 600 metrů ve Valle de la Orotava. Na vulkanické půdě bohaté na fosfor, horčík a draslík. Navíc s keři přizpůsobenými tamním podmínkám a vedenými unikátním „copánkovým“ systémem Cordón Trenzado, nezavlažovanými a samozřejmě ekologicky obhospodařovanými. Ruční sběr, lisování celých hroznů, spontánní fermentace v betonu bez kontroly teploty, zrání 10+ měsíců převážně ve 2500l foudres a z části v menších starých 350l sudech, lahvování bez čiření a filtrace. Není to úplně maličká produkce, v tomhle ročníku vzniklo nějakých 13 tisíc lahví.

Zobraz celý článek →

Pití vína bez stresu

Dnešní článek je bohužel tradičně tak dlouhý, že ho cílová skupina číst nebude. Takže preventivně TL;DR shrnutí na úvod – pijte víno a raději pravidelně v menších dávkách než jednou za čas dvě flašky. Nebojte se, že se otevřená láhev hned zkazí. Nestresujte se složitým párováním s jídlem či kvalitou konkrétních ročníků. Nebojte se šroubových uzávěrů. Raději víno podchlaďte, než abyste ho pili teplé. Klidně si udělejte vinný střik. Nechte si poradit ve vinotéce. Drahé víno, co jste dostali jako dárek, nesyslete na zvláštní příležitost. Riskujte neznámé odrůdy. A pokud v lahvi necítíte angrešt, jak říká popis, tak je to úplně jedno.

Zobraz celý článek →

Tři vesnické ryzlinky od vinařství Georg Breuer

V rámci popíjení „když mám všechny tři, přeci neotevřu láhev samostatně“ jsem zbavil šroubu tři vesnická vína z Rheingau z vinařství Georg Breuer (web) v Rüdesheimu. Vlastně jsem se tu o nich zmiňoval jen jednou – v článku Jak se mi běhalo po vinicích a v souvislosti s lijákem, co mne zastihl ve vinicích. Jde o jedny ze zakladatelů Charta Rheingau a průkopníky suchých terroirových ryzlinků, které i dnes tvoří základ jejich produkce. Po nenadále smrtí otce převzala vinařství v roce 2004 tenkrát dvacetiletá Theresa Breuer a vede jej dodnes, přičemž se i trochu rozrostli jak vinicemi tak šíří sortimentu, ale kvalita rozhodně neutrpěla. Většina výsadeb je v okolí Rüdesheimu (včetně parádních poloh Berg Schlossberg, Berg Rottland a Berg Roseneck) a dále pak v Rauenthalu (včetně monopolní chladnější polohy Nonnenberg, dříve obhospodařované jeptiškami z kláštera Tiefental, moc pěkná vína dává!) a Lorchu, většina ve svazích a z 86 % osázených ryzlinkem. Další velký podíl má Rulandské modré, mají i nějaké Rulandské šedá a trochu dalších odrůd. Na současných nemalých 40 ha jedou v ekologickém režimu. Ruční sběr, kvasí spontánně (nebo předzákvasem z dřívějšího sběru), používají jak nerez tak velké dubové sudy (600 a 1200l). Vína jsou precizní, čistá a obvykle s docela nízkým (resp. tak nějak normálním) alkoholem 11.5-12.5 %, ke třinácti se dostávají málokdy.

Zobraz celý článek →

Macabeu a Silvaner v lehké podobě

Dostalo se mi do rukou z nabídky BioSueňo víno 3 Macabeus 2025 ze španělského vinařství Albet i Noya (web). Psal jsem tu o nich vícekrát, hlavně o bublinách, vzhledem ke startu v sedmdesátých letech šlo o jedno vůbec z první čistě ekologických a bio certifikovaných vinařství ve Španělsku, dnes na vinicích jedoucí i směrem k biodynamice. Jejich současná produkce začala být trochu odlehčenější, měl jsem z pár vín dříve pocit, že trochu moc tlačí na pilu. Tohle víno pochází z pohoří Ordal, z Finca Can Milà de la Roca (jejich nejnovější akvizice, jako první odsud dělali červené La Milana), ze třech různých poloh (El Pou de la Pedra, Les Tuies a La Casilla) v nadmořské výšce okolo 250m na jílovo-vápenitých půdách, z keřů vysázených v letech 1960, 1968 a 1973 a vedených jako gobelet (jednotlivé keříky bez drátěnky). Odrůda čistě Macabeu (nebo též Macabeo či Viura), čímž se jméno vína snadno vysvětluje. Ruční sběr, macerace za studena a následně lis v ochranné atmosféře, pomalejší chladnější fermentace a jen krátké ležení v nerezu a trochu zasířené (76 mg/l celková) do lahví. Burgundská láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Světlejší citronová barva. Čistá, svěží příjemná aromatika. Florální linka, něco malvic do hrušky a trocha citrusů, jemná kořenitost. Suché, čisté, lehkonohé (pod dvanáct alkoholu) a skvěle pitelné, solidní kyselina, dobrá dálka se slanou minerální linkou. Vyvážené, zábavné bílé, bavilo.

Zobraz celý článek →

Pinoty od Valencie a z Valtic

Doba, kdy jsem se intenzivně věnoval průzkumu odrůdy Pinot Noir – ať už hledání všemožných „extrémních“ projevů a netypických míst původu či snaze nalézt levnější ale srovnatelně dobrou alternativu k Burgundsku – je dávno pryč. Ne že by mne to nebavilo, jen té energie (a ochoty riskovat čas a peníze) tolik není :-) Každopádně když jsem při objednávce španělských vín od BioSueňo narazil na Pinot z Fontanars dels Alforins, tedy na jih od Valencie a sever od Alicante, nemohl jsem ho tam nechat. Nějaký ten Pinot je na Kypru či Sicílii a v kontinentální Evropě určitě najdete i jižnější představitele odrůdy než dnešní kousek (třeba z míst poblíž Malagy), ale tady ji dělají z relativně starých keřů a v komerčním množství.

Zobraz celý článek →

Tři zastávky v Juře

Při letošní návštěvě Jury jsem měl možnost opět si projet průřez produkcí slavné biodynamické domény z Montigny-les-Arsures, za kterou stojí Stéphane Tissot. Teda na vinětách vepředu je Bénédicte et Stéphane Tissot a oficiální jméno vinařství stále Domaine André et Mireille Tissot, ale na tohle je našinec z vinět některých moravských producentů dobře zvyklý :-) Chutnali jsme různé zajímavosti a speciality (krom vína třeba skotská whisky dozrávaná devět let v sudu po Vin Jaune od Tissota ve sklepích v Beaune, Michel Couvreur umí!), ale i základ produkce a také různorodé bubliny. Zaujalo mne mimo jiné to, že dnes už místo selektovaných bublinových kvasinek rozkváší všechny crémanty moštem. Dříve to platilo jen pro specialitu Indigéne, která se dnes posunula blíže úrovni elitního BBF, ale má jiné odrůdové složení a je o chlup méně limitovaná. Dnes to ale bude právě legendární BBFko…

Zobraz celý článek →

Sladké není nutně zlo aneb carboloading kabinetním ryzlinkem

Nedávno jsem četl zajímavý článek o problému především vytrvalostních sportovců/běžců s alkoholem. A ač samozřejmě s oblibou říkám, že někdo běhá rychle a jiný zas hodně pije a já se snažím vybudovat tělo, které zvládne oboje, tak problematiku nechci zlehčovat. Každopádně osobní tip na nový osobák na 5k je vyndat z ledničky láhev dobrých bublin, čím déle budete na trati tím teplejší bude! Tak dobře, dneska to trochu zlehčovat budu. Před pár dny jsem měl ve sklence další kabinetní ryzlink, konkrétně Riesling Pünderich Kabinett 2024 od skvělého biodynamického vinařství Clemens Busch, a opět si ověřil několik zásadních věcí. Vezmu to postupně a na „běžecký“ úvod při troše štěstí zase v závěru navážu :-)

Zobraz celý článek →

Zpátky z lesů s degustačními poznatky

Už je to pár dní, co jsem se vrátil z tradičního letního tábora na Šumavě. V dřívější vlhké chladnější oáze bylo letos fakt netypicky sucho, prašno, vody v potoce málo a teplota taková, že sotva vychladila červené. Na bílé třeba led v polystyrenové bedně. Nejbližší spolehlivý bod s mobilním 4G signálem byl tentokrát u křížku s nápisem „Pochválen buď Ježíš Kristus.“ Takhle se dělá marketing náboženství v 21. století! :-) Na plotně se neustále něco vařilo či smažilo, případně peklo v troubě. A samozřejmě padla nejedna láhev vína, včetně sherry. A to jsem ani nedotáhl já! Dokonce jsem spáchal dvě degustace, horizontální i vertikální. Unikátní, litrovek ryzlinku!

Zobraz celý článek →

Ranné sklizně s Cinta Púrpura

Juvé & Camps (web), špičkový výrobce bublin, zahájil sklizeň už 27. července. Jedná se nejčasnější začátek sklizně v historii vinařství v epicentru španělských bublin, Sant Sadurní d’Anoia, a zároveň jde o první případ, kdy hrozny navíc sklízí v noci. Podobný příběh se píše na mnoha dalších místech a zdaleka nejen v Evropě, jedno z historicky nejčasnějších vinobraní hlásí třeba kalifornská Sonoma. Když ale zůstaneme u šumivek, tak v Champagne je start sklizně stanoven už na 15. srpna s tím, že některé lokality (např. Montgueux) začnou už desátého. Což by byl nový historický rekord, v roce 2020 to bylo „až“ 13. srpna. Ale zpět k Juvé & Camps. Nedávno jsem tu o nich a dvou jejich vínech psal v souvislosti s tím, že se stali členy sdružení Corpinnat. Zmiňoval jsem se o víně Essential Púrpura Brut a teď otevřel jeho novou inkarnaci, již pod novou značkou.

Zobraz celý článek →

4x Riesling Corvers-Kauter

Vlna veder je zpět, čas na ryzlinky a bubliny (ostatně jako i mimo vedra, ale co už!). Psal jsem tu už dříve, že se mi doma množí „související vína“. Prostě lahve, které dává smysl otevřít najednou a ochutnat si paralelně. Protože to o vinařství/oblasti/ročníku/odrůdě prostě vždy dává trochu zajímavější obrázek. Takhle jsem o víkendu s návštěvou odšpuntoval (odšrouboval, vlastně…) tři tiché bio ryzlinky ročníku 2023 z Weingut Dr. Corvers-Kauter (web) z Rheingau. Sídlí v Oestrich-Winkel, což je místo které samo o sobě stojí za návštěvu, a od dubna do října tam mají ve vinařství otevřenou i restauraci s fajn velkou zahrádkou pod stromy. O samotném vinařství už jsem tu psal několikrát, třeba zde. Takže se můžeme vrhnout rovnou na jejich vína. Na nějaké bubliny dojde zas příště.

Zobraz celý článek →