Zpět ze Skotska a láhev anglických bublin

Vyrazil jsem na krátký výlet do Skotska, oproti tomu předchozímu méně zaměřený na palírny (i když Oban a Tobermory jsme zvládli) a víc na památky, přírodu a poklidný pobyt :-) Samozřejmě jsme pili spíš pivo a sem tam whisky, ale neodolal jsem zkoumat i vinné lístky a nabídku obchodů. A přiznám velmi nelokálně vdechnul trochu Beaujolais, fajn vyzrálou Barberu, šampaňské (dost mne zaujalo, jak často je tam vidět Le Black Label od Lansonu, pocitově „všude“ od sámošek typu M&S či Sainsbury's po hospody) a tak. A v jednom fajn pubu si dal i britské bubliny. V podobě klasiky Chapel Down Brut NV. Vinařství sídlí v Tenderdenu v Kentu, ale vinice mají i v Sussexu a Essexu, je to už docela velký „běžný“ producent, poprvé jsem o nich psal už před více než deseti lety a od té doby ještě expandovali. Zhruba půlka Chardonnay, třetina Pinot Noir a pak něco Meunier a Pinot Blanc a kapka Pinot Noir Précoce (v podstatě dříve dozrávající spontánní mutace Pinot Noir, v Německu na něj narazíte coby Frühburgunder).

Zobraz celý článek →

Dvě šumivá vína ze Sussexu

Postupně jsem se propil degustačními sety několika moravských a slovenských vinařství (Dog in Dock, Mühlberger, Jurečka, Vilavin, Zlatý roh…) a nějak se z toho snažím zpracovat výstupy na blog. Snad se mnou budou mít ještě trpělivost, když se dneska budu věnovat… anglickým bublinám :-) Mám je rád a velkou budoucnost jsem jim věštil už více než před dekádou, měl jsem tu zápisky ze srovnávacích degustací i o jednotlivých lahvích. Mezi značky nejznámější a nejslavnější určitě patří Nyetimber (web) ze Sussexu, nově dokonce mají pro své bubliny apelaci (PDO Sussex Sparkling Wine, psal jsem). Jejich portfolio se postupně proměnilo a dnes už evokuje klasické šampaňské domy – přes vstupní suché neročníkové („víceročníkové“, zní to lépe a spousta vinařství na tom teď trvá) bílé a růžové a demi-sec (nějak se teď vrací) k ročníkovému dlouho na kalech vyzrávanému Blanc de Blancs, specifickému vínu z jediné vinice Tillington a také prestižním cuvée opět v bílé a růžové a naceněných na úrovní špiček z Champagne. Já otevřel vlajkovou loď v podobě základu Classic Cuvee Brut (dříve bývalo ročníkové, poslední byl 2010). Podobně jako jiní kvalitní producenti uvádějí na lahvi kód, díky kterému si můžete o své lahvi zjistit spoustu detailů, aniž by „mátli“ běžného zákazníka několika různými datumy a dalšími technikáliemi přímo na vinětě.

Zobraz celý článek →

Anglická apelace, vesmírná réva a Isole & Olena

Opakovaně jsem se tu zmiňoval o šumivých vínech z Anglie (a potažmo Walesu), mám pro ně docela slabost. Psal jsem tu o různých novinkách, vinařstvích i jednotlivých lahvích. Anglická šumivka se za poslední dvě dekády posunula ze zajímavosti do vína, které je třeba bát vážně. Výsadby stoupají, ostatně do nich investují i prestižní producenti ze Champagne a rovnou si tak pojišťují svou pozici, a to docela rychle. A společně s nimi i velikost produkce. Ve srovnání s Champagne je stále „zanedbatelná“, ale už to fakt není jen rarita a do sklepů jde aktuálně každý rok na zrání i přes patnáct milionů lahví (ovšem počasí je tam přeci jen trochu nevyzpytatelné a čísla dramaticky lítají) a do konce dekády to nejspíš bude výrazně přes dvacet! V dobrém ročníku teď anglické bubliny atakují čísla určitě známější italské Franciacorty. Vlastně to píšu hlavně kvůli další zajímavosti ve vývoji. Anglické bubliny totiž nově mají první apelaci! Výrobci jako Nyetimber, Ridgeview či Bolney budou moct uvádět PDO Sussex Sparkling Wine a ještě o trochu více tak dát najevo svá specifika a unikátnost. Předpokládám, že vinaři třeba z Kentu a dalších oblastí se nenechají zahanbit :-) Však svoji apelaci má i sýr Stilton nebo Cornish clotted cream! Ano, i v podstatě škraloup (kdo ho v dětství nenáviděl na kakau?) má apelaci! Každopádně bubliny ze Sussexu musí být připraveny tradiční metodou, z povolených odrůd (Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier s tím, že použít jde i Arbanne, Pinot Gris, Pinot Blanc, Petit Meslier a Pinot Noir Précoce). Povinnost je alkohol alespoň 11 % a nejméně 6 g/l kyselin.

Zobraz celý článek →

Výtečné sherry a unavené anglické bubliny z M&S

Před pár dny mi na Forbes vyšel článek o vínech z Velké Británie, kde mimo jiné zmiňuji i rekordní ročník 2018, ze kterého vznikne nějakých 15,6 milionu lahví. A fakt, že pro tamní vinařství znamená výzvu a „nutnost vyvinout větší úsilí v prodeji. Vína se začínají objevovat i v lepších řadách obchodních řetězců (například coby Tesco Finest), můžeme se nejspíš těšit i na silnější exportní aktivity, byť v současné situaci okolo brexitu jsou jakékoli odhady spíše věštěním. Aktuálně se každopádně exportuje osm procent produkce do 40 zemí včetně České republiky.“ V tu dobu jsem ještě netušil, že krom vinařství Ridgeview v sortimentu dovozce Alifea jsou u nás oficiálně i další vína. Včera jsem v jídelní sekci Marks & Spencer narazil na jejich privátní anglické bubliny připravované vinařstvím Chapel Down a také tichý Bacchus Reserve 2014 stejného vinařství. Samozřejmě jsem neodolal a bubliny zakoupil, zlákala i akční cena 419 Kč (což by bylo málo i přímo v Anglii, kde běžně stávalo nějakých £24 a v akční ceně £18, tj. přes pět stovek našich).

Zobraz celý článek →

Fino Spritz a pětkrát bio cidre od Klimenta

Sleduji dění v mé milované Británii a nestačím se divit. Tohle jim vůbec není podobné. A ve sklence mám nápoj, který naopak působí vyloženě britsky a volá po servisu na letním pikniku v parku :-) Croft Twist Fino Spritz je taková roztomilá blbina, kterou jsem musel vyzkoušet kvůli její důležité složce – čtvrtinu tvoří Croft Fino (značka dnes spadající pod Gonzalez Byass), tedy sherry. K tomu likéry z bezového květu, citronu a máty, voda a dosyceno. Alkoholu ne o moc víc než pivo, voňavé, dominuje bez ale i ostatní složky znát, včetně trochy fino pikantnosti. Decentně perlivé, nasládlé (vůbec by mi nevadilo, kdyby bylo sušší), čisté, příjemné pití, sherry základ je trochu cítit v dochuti. Jsem z těch, kdo nic nemají proti koktejlům i za použití vína (třeba fino a Sprite je moc zajímavá kombinace, v Andalusii říkají mixům fino nebo manzanilla a limonád rebujito), a tohle je zábavná záležitost. U nás se, alespoň pokud vím, neprodává. Ale jsem přesvědčen, že třeba v Marks & Spencer by mohla slavit slušný úspěch. Když to srovnám třeba se základním proseccem, tak bych vlastně raději pil tohle, a cílovka bude podobná. A obecně si myslím, že přišel čas přestat předstírat, že běžná průmyslová vína nejsou vlastně taky trochu “koktejl” aditiv. Možná lepší zahodit značení coby víno a otevřít si cestu k přímé aromatizaci :-)

Zobraz celý článek →

Degustace anglických bublin

Včera jsme se sešli, skupinka nadšenců do bublin, abychom popili šestici vín z Anglie (o tamním vinařství jsem nedávno dělal myslím docela fajn článek pro BarLife s aktuálními informacemi a statistikami, již mírně zastarávající verzi mám i zde na blogu). Večer nezačal nejlépe, při vytahování oblíbené sklenice na šumivky (kterou si v tubusu od lahve sherry vozím na domácí degustace sebou, taková úchylka) jsem tuto rozlomil a ještě se přitom pořezal. Poté už ale následovala jen příjemná ochutnávka produkce hrdého Albionu. Krom jediného z vín se tu žádné z nich neprodává a objednávky z UK nevycházejí zrovna nejlevněji (z Německa či Španělska celkem běžně nakupuji online a nechávám si posílat, z UK to příliš smysl nedává), berte to spíše jako tipy pro výlet do zahraničí.

Zobraz celý článek →

Čtvery bubliny – Anglie, Itálie a Morava

V neděli jsem pil dvoje různé bubliny z Anglie, nedám na ně dopustit a už jsem to tu psal několikrát, v názoru na jejich kvality už rozhodně nejsem sám (teda pokud dáte na soutěže a různá slepá srovnání) :-) Pokud jde o špičková šumivá vína, tak ta nejlepší jsem stále měl z Champagne, ale nejblíže k nim má právě Anglie, následně top crémanty a cava, Franciacorta a potom všichni ostatní. Pokud jde o dostupnost, tak s tou je to u Anglie dost špatné. A ani nějak zvlášť neušetříte, svých vín si cení vysoko. S přáteli padla láhev Nyetimber Classic Cuvée 2008 ze Sussexu, klasická směs Chardonnay + Pinot Noir + Pinot Meunier, od většího a známého producenta, kterými mi ale kvalitativně přijde hodně vysoko a skoro nikdy mne nezklamal, psal jsem o jejich vínech už několikrát. A Nyetimber nezklamal ani tentokrát. Víno potřebovalo docela dost nadechnout a pak se odměnilo výraznější, efektní nazrálejší vůní, pečené malvice, toastovost, dotyk citrusové ovocnosti, poměrně komplexní projev. V chuti důrazné, s parádní kyselinou, citrusy, bezva struktura, mineralita, délka, vyvážené, klasické krásně udělané bubliny.

Zobraz celý článek →

2x Chardonnay a Sylvaner starých keřů

Mám doma pár „archivních“ kousků vín od Jakuba Nováka, ale nejvíce jsem určitě koupil vín z ročníku 2013, ta přísnost ročníku mne dost baví. Naposledy jsem otevíral Chardonnay 2013 z Kraví hory (viz starší poznámky z ještě sudového vzorku). Výraznější žlutá barva, zlatavý tón. Čerstvá, energická vůně, citrusy, žluté ovoce, komplexnější ovocný projev, jemně krémovost, drahé dřevo, minerální linka. Suché, výrazné kyseliny a trochu hranatější, tvrdší projev. Ovocnost kopíruje vůni, velmi pěkná stavba a délka, seriózní, důraznější bílé. Pokud má někdo rád třeba Chablis, tak hodně doporučuji. Sedí-li vám spíše „měkčí“ kulatější bílá, tohle určitě není pro vás :-) Kubu Nováka prodává Winegeek, ale produkce je mrňavá.

Zobraz celý článek →

Anglické bublání s Ridgeview Cavendish

Připravoval jsem takhle seznam vzorků na Champagne seminář v Brně (již beznadějně obsazen, ale pokud se povede ke spokojenosti všech zúčastněných, tak rád zopakuji) a pro inspiraci si otevřel něco bublavého, pravda ne úplně z Francie. Šlo ročníkové bubliny, toto vinařství používá termín Merret (v sedmnáctém století jistý anglický doktor Christopher Merret popsal techniku přidávání cukru pro druhotnou fermentaci a zabýval se pevnějšími lahvemi schopnými snadno ustát tlak, předstihl tak podobné aktivity v Champagne), konkrétně Cavendish 2006 vinařství Ridgeview (web) z anglického Sussexu. Zde v roce 1994 vysadili třináct různých klonů klasických šampaňských odrůd Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier, na třech různých podnožích, vše zakoupeno v Épernay. První vyrobený ročník byl 1996, kvalita letěla nahoru, dnes je lze považovat za jednoho z nejlepších producentů bublin v UK. Navíc stále drží ceny relativně rozumně, pro základy někde do 25 liber (ještě pár let zpátky se ale dalo ulovit třeba za šestnáct). Relativně, dneska je to na naše přes devět stovek, v místě za podobný peníz koupíte řadu dost slušných Champagne :-)

Zobraz celý článek →

Oblíbené celerové pyré a flaška bublin

Přestože vařím rád a často, příliš receptů zde neuveřejňuji. Prostě proto, že by na nich nebylo nic originálního, řídím se osvědčenými postupy z kuchařek a recepty co už někde jsou. Maximálně sem tam „po babicovsku“ něco nahradím nebo do směsi pro nakládání lososa experimentálně vrazím bůček :-) Ale dneska se chci o jeden bezva recept podělit, výsledek mi totiž děsně chutná a je to parádní příloha k lecčemu, především teda ke kusu masa s nějakou pěknou šťávou. Celerové pyré! Nevím jaký je váš vztah ke kořenové zelenině, já se mohu zrovna po celeru utlouct ve všemožných jeho podobách. A tahle je pro mne jedna z nejoblíbenějších.

Zobraz celý článek →

Anglické víno na vzestupu

Vévodkyně z Cornwallu včera otevřela anglické vinařské výzkumné středisko v Sussexu, Rathfinny Research Winery, a britská vysoká škola začíná nabízet vzdělání v oboru enologie a vinohradnictví. Dva kroky k dalšímu posunu tamního vinařství z obskurity ke světovému uznání kvalit :-) Středisko bude zkoumat boj s plísněmi, mrazy a souvisejícími divokými výkyvy ve výnosech a kupu dalších věcí, které se místním vinařům mohou jen hodit. Nemůžu si pomoct, ale celé tohle snažení je mi tak nějak sympatické. A není to jen tím, že anglické bubliny mne kvalitou baví opravdu hodně (byť zrovna Britagne Blanc de Blancs od Coates & Seely v titulce je hodně… tvrdá záležitost), i tichá vína mne oslovují. Možná je to hrdostí skrytou za tím vším, úpornou snahu v místních podmínkách dosáhnout rozumných výsledků. Ať tak či onak nemohu než jim držet palce.

Zobraz celý článek →

8mm Malaga & bubliny z Anglie

O prodlouženém velikonočním víkendu jsem u prarodičů hledal jednu starou fotku co nutně potřeboval. Ukázalo se, že si to nejspíš pamatuji špatně a záběr nejspíš bude na filmu. A tak děda vytáhl promítačku na 8mm filmy. Čichová paměť je neuvěřitelná věc. Když se ten stroj rozjel a vzduch naplnil specifickou vůní prachu v teplém horkém vzduchu a oleje, okamžitě se mi vybavilo hned několik momentů z dětství, vlastně poprvé od té doby co k nim došlo. Dědovi, k vínu opravdu nemá žádná vztah a většinou kupuje opravdu šílené věci v místním COOPu, jsem dával ochutnat Pedro Ximénez o kterém psal nedávno. Přivoněl, ochutnal a prohlásil, že něco takového se za jeho mládí prodávalo v lékárnách jako lék, prý se to jmenovalo Malaga. Přesný, totožný styl výroby i odrůda a vlastně jen pár desítek kilometrů od Jerezu. Něco, na co si určitě nevzpomněl desítky let. Je neuvěřitelný, jak lidská paměť funguje a co dokáže jedno přivonění…

Zobraz celý článek →

Anglie versus Francie, tentokrát šumivě

Již delší dobu plánuji ochutnávky šumivých vín v jejich různých podobách, ale stále se mi ji nějak nedaří dotáhnout do konce. Jestli to neudělám rychle, tak vypiju některé již připravené vzorky :-) Kupříkladu včera padla láhev Chapel Down Pinot Reserve 2004, tedy ročníková šumivé víno z Anglie. Postaveno je na odrůdách Pinot Noir a Pinot Blanc, připraveno klasickou šampaňskou metodou, v lahvi si před degoržováním poleželo slušné 4 roky. Vinařství (web) sídlí v Tenderdenu v hrabství Kent a je jedním z výraznějších jmen v produkci anglických šumivých vín, ale dělají i tichá (a dokonce pivo, zajímavé). Vinařství samo vlastní a obhospodařuje dvě vinice v Kentu a dlouhodobě spolupracuje s různými pěstiteli, neustále se rozrůstá. Hrozny tak pocházejí z několika míst v jihovýchodní Anglii, krom Kentu je to i Sussex a Essex. Netají se, s hrdostí zemi vlastní, že vinice v některých místech Anglie považují za potenciálně špičkové pro produkci velkých vín. Nebojí se opakovaných srovnání se Champagne co se týče geologických a čím dál více i klimatických podmínek (viz též rozhovor s Richardem Juhlinem). Teď tedy ještě co končí v lahvích…

Zobraz celý článek →