Letošní ročník táborského festivalu Bottled Alive je za námi, tentokrát ve větší dvoudenní podobě. Nemusíte se mnou souhlasit, ale za mne se z toho stala akce světového formátu (což je dvojnásob působivé vzhledem k tomu, že se nekoná v Praze, kde ČR pro spoustu zahraničních návštěvníků tak nějak končí) s výtečnou organizací, ale přitom si stále udržela atmosféru a takové těžko uchopitelné „rukodělné“ nadšení a energii, kterou na spoustě jiných festivalů prostě už tolik nezažijete. Upřímně když teď sleduji reakce mezinárodního publika na sociálních sítích, tak nemůžu než být hrdý na to, co Honza Čulík se svým týmem dokázal. V Táboře se sešlo 140+ vinařství z Evropy, s největším důrazem samozřejmě na ČR a Slovensko a následně Rakousko, a představilo nepřeberné množství vín. Které neochutnávalo jen pár domácích nadšenců naturálna, ale též dovozci z různých koutů Evropy (ale i Asie či USA), kteří si sem přišli jak navštívit „své“ vinaře, tak hledat nové tváře. Krom nich jste tam mohli potkat i organizátora super populárních festivalů Karakterre, trpělivě pečlivě degustujícího dopisovatele New York Times, autora knih o oranžádách a skvělého mezinárodně oblíbeného vinného webu nebo třeba hvězdu natur scény a autorku několika populárních knih, Alice Feiring.
pátek 14. února 2025
Bottled Alive a Kamil Barczentewicz
středa 29. ledna 2025
Top vína roku 2024 – část 3.
Trochu to trvalo, leden je vždycky časově dost náročný měsíc. Krom vinných aktivit (které jsou furt jen koníček a ne práce, nakolik má občas někdo na degustacích nebo tak pocit, že se tím už určitě živím…) vždy pořádám ještě
celovíkendové setkání TolkienCon pro 250+ lidí a vůbec je času pomálu. A jak vidět na příspěvcích, resp. jejich nedostatku, tak teď prostě práce příliš a energie se dělit o vinné zážitky psaným slovem málo. Ale snad bude lépe.
Každopádně jsem vzepřel síly a poslední desítka top vín loňského roku je tu. O co přesně jde jsem sepsal v první části, pokračuji více méně postupně v čase a
po „letní“ druhé části je tu podzim a zima :-) Zde jsem o více lahvích už dříve psal a mohu odkazovat na článek, ale pár dosud nezveřejněných skvělých se
také objevilo…
čtvrtek 31. října 2024
Polské vinařství ve zkratce s pár bezva víny
Prodloužený víkend a krátké prázdniny jsme využili k pokračování plánu navštívit s dětmi postupně hlavní města všech našich přímo sousedních a historicky blízkých zemí. Tentokrát padla volba na Polsko. Pobyt v centrální části Varšavy a prohlídka Krakova vám samozřejmě o celé zemi jako takové obrázek neudělají, možná ho naopak spíš poněkud zkreslí, ale já tu stejně chci psát hlavně o vínu. Polském vínu. Které se během docela krátké doby dostalo z fáze „Cože, v Polsku dělají nějací nadšenci i vína?!? Z hroznů?!?“ (ale nedělejme si iluze, takhle svět povětšinou vnímá i nás) do podoby, se kterou bude třeba do budoucna na trhu počítat. Nakolik mělo polské vinařství ještě v 19. století tisíce vinohradů v různých oblastech a velkou vinařskou tradici, vlastně bohatou už od středověku a potvrzenou v rámci klášterů od 9. století, byla po fyloxeře a Druhé světové válce značně pozapomenuta a téměř definitivně doražena komunisty. Teda vína z hroznů padla, jinak se doma fermentovalo všechno možné :-)
