Somló a Juhfark od vinařství Fekete

Byla doba, kdy jsem měl vína od Fekete Pince (web) ve sklence docela často. Bohužel jsem „na horu“, do maďarské vinařské oblasti Somló, nezavítal už hezkých pár let, v archivu mám od Feketeho menší sbírku lahví z ročníků jako 2007, 2009 či 2011 a nová vlastně nedoplňoval a nebo, ta pořízená po lahvi, rovnou vypil :-) Občas se mi po tamních vínech zasteskne a tak nějakou flašku ulovím či do archivu sáhnu. Teď jsem si z maďarských lahůdek U Zsoltiho na Náměstí Jiřího z Poděbrad přinesl láhev Juhfark 2019 a na vinařství a vinaře zase zavzpomínal. Béla Fekete, strýček Béla, byl vinařský samouk. Sice stavební inženýr, ale ze zemědělské rodiny, a vždy během sklizně si koupil pár desítek litrů moštu a v garáži doškolil na víno. Pak ho jeden vinař přesvědčil, že by si měl hrozny sám vypěstovat, a tak si pořídil tři ary, z knih a od sousedů se naučil co s tím a skoro třicet let si takhle hrál.

Zobraz celý článek →

Crémant od Benoîta a nová vinice u Lucashof

Jedním z nejzajímavějších setkání při nedávné cestě do Jury byl určitě Benjamin Benoit aka Cellier Saint Benoît (web) v Pupillinu. Tenhle mladý, sotva třicetiletý, vinař není už neznámé jméno a nějaký můj objev. Dokonce si odnesl ocenění jurského vinaře roku od Le Guide Hachette. Určitě o něm a jeho vínech zkusím sepsat více, moc lepších Ploussardů než ten jeho jsem nepil (na tomhle výletě teda na podobné úrovni jen kousek od jeho sousedů, Domaine de la Renardière), přístup ve vinicích (a ostatně i ve sklepě) byl docela podnětný a celkově si pozornost více než zaslouží. Pro dnešek jako lákadlo na věci příští alespoň Crémant du Jura Brut Nature 2022. Stoprocentní Chardonnay z polohy Courbes Raies, jílovité nad vápencem, bio ošetřované výsadby z roku 1990. Kvašeno spontánně, rok v dubových sudech a následně dva roky druhotná fermentace a ležení na kalech v lahvi. Odstřel v říjnu 2025 a bez dozáže, celkem je toho 1578 lahví. Citronová barva, pěkné vytrvalé perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, minerální, trochu „jursky pikantní“ a lehce reduktivní aromatika. Citrusy, jemně oříškové a trochu máslové pečivo. Úplně suché ale ne ostré, šťavnaté, čisté, dobrá stavba a délka. Citrusy, lehce pomelo kůra nahořklost, dobrá délka, minerální linka. Fakt pěkné, seriózní bubliny. A vlastně, jak se jinak cen úplně nebojí, tak v kontextu kvality i slušně naceněné! Dovozce zatím nemá, ale pokud byste někde na jeho vína narazili, tak neváhejte ochutnat.

Zobraz celý článek →

Juvé & Camps je nově Corpinnat a skvělé bubliny

Ve Španělsku, konkrétně na tamní bublinové scéně, se zase něco událo. Už mnohokrát jsem psal, že značka / apelace cava má reputační problém a ač se v posledních letech snaží seč může, a vychází vstříc na kvalitu orientovaným producentům (delší zrání, povinná bio produkce u vyšších kategorií, označování tratí… viz starší článek), tak to furt asi úplně nestačí. Producenti dále utíkají k alternativním apelacím/sdružením, za ten nejdůležitější považuji určitě Corpinnat. Psal jsem tu o nich mnohokrát, již při vzniku k nim odešlo pár tehdejších hvězdných producentů cavy (rozuměj takových, které všichni do té doby používali jako příklad, že i cava může být špičkové víno; za všechny superstar Gramona) a postupně se přidávali další skvělí producenti. Nedávno ke sdružení přešlo AT Roca či Agustí Torelló Mata (aka Celler Kripta) a teď dostala cava opravdu velkou ránu. Na stranu Corpinnatu přeběhlo i slavné historické vinařství Juvé & Camps.

Zobraz celý článek →

Elegance L'Étoile s Domaine de Montbourgeau

Při nedávné výpravě do Jury byl program poměrně nabitý a návštěvy vinařství předem domluvené, ale cestou do Château d'Arlay jsem navrhl využít trochu k času k zajížďce do nedaleké obce L'Étoile. Pod apelací stejného jména vznikají na pouhých 67 hektarech ve 4 obcích (L'Étoile, Plainoiseau, Quintigny a Saint-Didier) pouze bílá vína a navíc naprosto dominantně z Chardonnay, Savagninu je tam tak desetina a hlavně na Vin Jaune. Jo a trošku Poulsardu na slámovku tam můžete objevit a sem tam Trousseau. Jméno obec a apelace nese po pěti vápencových kopcích v okolí tvořících cípy hvězdy, ale také po všude se vyskytujících zkamenělinách (pentacrines). Chtěl jsem se jen zastavit u místního vyhlášeného Domaine de Montbourgeau (web) a zakoupit pár lahví na zkoumání večer, ale ve vinařství jsem se setkal s odpovědí „tak snad to nejdřív ochutnáte“ :-) A tak jsme tedy nejdřív ochutnali. A odjeli s mnohem větším nákupem, mají to skvělé!

Zobraz celý článek →

Stopětibodovka a jak se umístit na vrcholu

Doba je zlá. Jak se chcete prosadit na saturovaném trhu s vinnou kritikou? Jak si zajistit, aby zrovna Vaše jméno, název časopisu či průvodce víny byly vidět? Inu udělováním nízkých bodů toho nedosáhnete! Který vinař se bude chlubit, že dostal od Jižního svahu 89 bodů za svůj ryzlink? Žádný! Popravdě už ani nálepka s devadesáti body není co bývala. Takový Luca Maroni, který ovšem rutině dává 96 či 99 – ale trapně nikdy víc a že používá úplně jinou tabulku málokdo ví – by mohl mluvit! Pokud něco vzbudí pozornost, pak je to už jedině plných sto bodů. O absolutním skóre, čí víno a od koho ho dostalo, se – i přes značnou inflaci i v tomto kdysi vyloženě eluzivním hodnocení – stále ještě trochu mluví. I proto jsem se rozhodl na složitou tržní situaci zareagovat jediným možným způsobem…

Zobraz celý článek →