Dvě krásná seriózní naturální vína

Můj milý deníčku, vedra trochu polevila a mozek začíná zas fungovat, tak se podělím o dvě výjimečná vína z poslední doby. Když jsem před třemi lety psal krátký report z Chorvatska, tak jsem jako titulní foto použil láhev od Vinas Mora (web), která mne dost oslovila. Z vinařství se stal miláček restaurací a docela se o nich mluví, nově jsou i na domácím trhu díky Alma Wines. Byl jsem na degustaci a na večeři s vinařem a mám v plánu brzo větší samostatný článek. Každopádně jejich Kaamen II 2022 bylo víno, které mne v poslední době nadchlo asi nejvíc. Takže Chorvatsko, Primošten, stoprocentně odrůda Babić, staré (50-100 let, většina ale 70+ a výnos do půl kila, čistě ručně obhospodařované) keříkové výsadby na vápencové půdě kousek od moře. Odstopkované, fermentace v otevřených kádích bez kontroly teploty a macerace méně než týden, zrání z necelé poloviny v pětistovkách dubových sudech a druhá část ve sklolaminátu, bez filtrace a čiření a síru to taky moc nevidělo. Čistá rubínová barva, trochu tmavší. Čerstvá, čistá, energická vůně, šťavnatě peckovinová do třešní a višní s trochou kamenitosti, kouřovosti a středomořských bylinek. Je tam trošku vyšší těkavka (0.8 zhruba), ale upřímně vůbec ničemu to nevadí a tak nějak pomáhá nést ty ostatní vůně. Suché, čisté, precizní, na to jak zrale „teple“ ovocné až neuvěřitelně dobře pitelné, delší, charakterní. Mňam.

Zobraz celý článek →

Saints Hills a špičkový Dingač a Pošip

Po krátké zmínce minulý týden se dnes poprvé podíváme na vína z Chorvatska trochu konkrétněji. A začneme v Saints Hills Winery (web). Za vinařstvím stojí podnikatel Ernest Tolj, zakladatel Eurocable Group, který se sice narodil chorvatským rodičům až po jejich emigraci do Německa, ale vyrůstal v Dalmácii a většina jeho příbuzenstva v nějaké míře vinařila. Saint Hills Winery ale není „hobby“ projekt v malém, ale vinařství spojující vinice na špičkových lokalitách, odborníky na slovo vzaté (v počátcích jim radil slavný Zlatan Plenković a coby konzultujícího enologa nemají nikoho menšího než „mikrooxidačního ďábla“ a jedno z určitě největších hvězd oboru, Michela Rollanda) a moderní vinařský provoz, ve kterém najdete na dvou sklepních úrovních sbírku betonových tanků, velkých sudů i malé barrique sudy.

Zobraz celý článek →

Vivat Pošip aneb zpět z Chorvatska

Zpět z Chorvatska. S pocitem výjimečnosti, že jsem zas v něčem snad úplně poslední, jinak tam už byl každý správný Čech :-) Nešlo o výlet za vínem, ale normální rodinnou dovolenou (i když i ty u nás někdy probíhají ve stylu „a tady děti vidíte velký sud od Stockingera…“) u moře. Před pobytem na malém ostrově jsem ale nenechal nic náhodě a předem ve spolupráci s obchodem v Zadaru nakoupil zajímavou selekci chorvatských vín, další ochutnal v restauracích a otestoval i nabídku malé sámošky a supermarketů :-) Od konvenčních vín po úplné naturálno, od nerezu a betonu po amfory i nové dubové sudy, od technicky precizních moderních kousků po starosvětskou klasiku, od běžných spotřebních lahví po tamní vinařské legendy. Zkusil pét naty i seriózní vína klasickou druhotnou fermentací. Neodpustil jsem si prozkoumat ukázky práce s mezinárodními odrůdami, dokonce i Riesling byl, ale samozřejmě pil především vína z odrůd lokálních :-) Plavac Mali osvědčil kvality, které jsem znal už z dřívějška. A nemusí jít nutně jen o nabušený koncentrovaný Dingač. Nejspíš se ale stanou fanouškem odrůdy Pošip, ta mne zaujala opakovaně! A oblíbil jsem si některá chorvatská slova, třeba pjenušac :-) Pokusím se sepsat trochu více v průběhu následujících týdnů, tamní vína si to rozhodně zaslouží. Prozatím níže alespoň dvě menší galerie…

Zobraz celý článek →

Refošk z Istrie od Piquentum s pozvánkou

Včera jsem příspěvek nějak nestíhal, ale dnes vám to vynahradím měrou vrchovatou, tohle zaujme tak tři lidi maximálně! Na pondělním Družstvu (dorazte, budeme podávat moc zajímavé kousky, včetně několika unikátů, a výtěžek jde na dobrou věc!) zavítáme i do Chorvatska, na Istrii, do vinařství Piquentum (původní latinský název obce kde sídlí). Založil jej Dimitri Brečević, který se ale narodil ve Francii, v Jurançonu, obor studoval v Bordeaux a první ostruhy získal tamtéž, v Domaine de Chevalier v Graves, než odjel na zkušenou na Nový Zéland a pracoval různě po Evropě. Nakonec u něj ale zvítězilo volání rodného kraje jeho otce. Sklep má v původním podzemním tanku na vodu z Mussoliniho éry. Na necelých pěti hektarech čistě vedených vinic, především na různých sedimentech s výrazným obsahem železa, jede tradiční lokální odrůdy Malvasia, Teran a (jeho slovy „mladšího příbuzného Teranu“) Refošk. Sklizeň ruční, fermentace spontánní a bez kontroly teploty. Podzemní nádrž je ale tak studená, že občas musí otevřít vrata a vhánět tam teplejší vzduch zvenku, aby se to vůbec rozjelo. Zrání typicky ve dřevě a opět bez jakýchkoliv aditiv. Lahvování bez čiření a filtrace a jen s minimální stabilizační dávkou síry. Tohle platí i pro Refošk, který maceroval nějaké tři týdny a v menších barrique sudech, ale spíše ne nových, si poležel skoro rok a půl.

Zobraz celý článek →

Nabušený Moulin-à-Vent a efektní červená Istrie

Dnes začneme v Beaujolais, u Domaine Paul Janin & fils (web), vinařství s více než stoletou historií v jehož čele od roku 2008 stojí čtvrtá generace pěstitelů a vinařů, Eric Janin, a generace pátá v podobě jeho dcery Perrine dokončuje studium enologie. Vinařství sídlí v Romanèche-Thorins a jádrem jejich produkce je apelace Moulin-à-Vent, ať již v podobě jednotlivých Cru nebo různých směsí. Připravují i Beaujolais-Villages v bílé i červené podobě a trochu jako doplněk apelace Brouilly a Chénas. Celkem pracují na zhruba deseti hektarech, z velké části velmi starých keřů. Eric Janin se věnoval problematice biodynamiky a ekologického zemědělství, ale své vinice mají jen v „čistším“ režimu něco nad rámec lutte raisonnée, certifikované bio to není.

Zobraz celý článek →

Šumivý Sauvignon a bubliny z Istrie

O svátcích jsem otevřel Sauvignon Sekt 2019 Extra Brut z řady Soul od vinařství Fabig (web), domácího specialisty na odrůdu (nedávno jsem tu trochu kontemploval nad jeho nejdražší lahví). Čistě sovošové bubliny vyrobené klasickou metodou, na kalech v lahvi rok a půl, dozážováno na čtyři gramy. Teprve druhý ročník tohoto vína, ale první celkem slavil úspěchy a rychle zmizel. Spíše světlejší barva, fajn perlení menších bublinek. Čerstvá, čistá, svěží vůně, pocitově trochu reduktivní a svědčil tomu vzduch, citrusové tóny (grep, kůra), florální linka a mineralita. Suché, přímější, čisté, s výraznější kyselinou, osvěžující a výborně pitelné. Zmizlo snadno a rychle, fajn bublinky. Čekal jsem možná trochu komplexnější dojem, ale rozhodně potěšilo.

Zobraz celý článek →

Skvělá chorvatská Malvasija osm let v sudech

Po nějaké době jsem zase otevřel láhev z vinařství Roxanich (web), měl jsem tu o nich report z degustace. A od té doby, co fotku lahve označil na Instagramu, tak mi ještě častěji vyskakují fotky jejich hotelu a lákavé pohledy na krajinu z bazénu se sklenkou jejich vína a dobrovolně přiznávám, že chuť někam vypadnout je aktuálně dost silná :-) Ale zpět k vínu. Otevíral jsem láhev Antica 2011, což je čistá Malvasija Istriana, spontánně kvašená a macerovaná půl roku a dalších osm let školená ve velkých starších dubových sudech, v podstatě jde o aktuální ročník! A pak ať mi nikdo neříká, že naturálno jsou rychlokvašky a vyšší ceny si nezaslouží ;-) Do lahví bez filtrace a dalších úprav a jen trochu sířeno, celková je něco málo přes čtyřicet mg/l.

Zobraz celý článek →