pondělí 17. června 2024

3x Cava a 1x Corpinnat

Připravoval jsem nedávno do jednoho časopisu tipy na čtvery skvělé bubliny mimo Champagne i s průvodním článkem, tipy nakonec vyjdou se zástupci Corpinnatu, Franciacorty, německého sektu a kousku z Anglie, ale článek u nich z „kapacitních důvodů“ nebude. Otravný, ale alespoň jsem si během příprav otevřel pár fajn šumivek :-) Třeba teď o víkendu hned čtyři kousky ze Španělska, tři dobré a jeden skvělý. Tak si dneska dovolím zápisek k nim + pozvánku na dvě šumivé akce. U Més U Fan Tres (web) Cygnus Sador Cava Brut Nature Reserva je bio kousek z Alt Penedès, odrůdově Xarel·lo 40 %, Macabeo 40 % a Parellada 20 %. Fermentace v nerezu, na kalech v lahvi 2+ roky, bez dozáže. Už jsem tu psal před pár lety, od té doby se ležení na kalech prodloužilo, ale jinak žádné zásadní změny. Z viněty nevyčtete detaily ročníku, ale odstřel/šarže podle šarže nejspíš v září loňského roku, tj. bych čekal 2021. Citronová barva, pěkné perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, trochu výraznější aromatika, klasika, něco citrusů a sušené bylinky. Suché, čisté, vyvážené, krásně udělané, decentně krémové, s jemnou minerální linkou a slušně dlouhé. Nic složitého, ale povedená cava.

Zobraz celý článek...

středa 12. června 2024

Výborné bubliny AT Roca & Anima Mundi

Před nedávnem jsem objednal „na léto“ balík španělských šumivých vín, mimo jiné též něco od vinařství AT Roca (Agustí Torello Roca, web) z katalánské oblasti Alt Penedès. O vinařství už jsem se tu zmiňoval, jde o dost zajímavého producenta s bublinami pod označením ne Cava ale Clàssic Penedès, a s poctivým přístupem. Mají vlastní vinice v certifikovaném bio a biodynamice a pracují se třemi partnerskými pěstiteli v certifikovaném bio. Aby se to nepletlo, tak vinař přidal o pár let později ještě značku (či spíš řadu vín) Anima Mundi. Nakolik je už AT Roca čistá záležitost, tak Anima Mundi je připravená plně naturálně, bez síření a tak, dovoluje si tam trochu volnější přístup k maceraci a vůbec stylům mimo apelaci, hraje s amforami a podobně. Dnes se mrkneme na dvoje bubliny, po jedné z každé řady. A hned na úvod mohu říct, že oboje skvělé.

Zobraz celý článek...

pondělí 10. června 2024

Zemřel Warren Winiarski, krupobití v Penedès, vinařství Čačík, Švédsko méně monopolní

Dnes to bude mix pár zpráv ze světa vína, pár špatných/smutných a něco zajímavostí. A začneme zprávami špatnými. Ve věku 95 let – a než mohl dohlédnout na svůj šedesátý ročník – zemřela jedna z velkých osobností kalifornského Napa Valley, Warren Winiarski. Vyrůstal v polské čtvrti Chicaga, studoval literaturu a politickou vědu, ale osud mu nakonec přichystal úplně jinou roli. Pokud vám jeho jméno nic neříká, pak vinařství určitě znát budete – Stag’s Leap. Jeho Cabernet Sauvignon 1973, vůbec první vyrobený ročník, zvítězil ve slavné pařížské degustaci v roce 1976 a porazil tam i legendární Bordeaux. A postupně se stal jednou z nejznámějších a nejslavnějších amerických značek. Jednu láhev tohoto Cabernetu najdete i v Smithsonian's National Museum of American History. Winiarski už před mnoha lety vinařství prodal Ste. Michelle Wine Estates a loni jej plně převzala skupina Marchese Antinori, ale v pěstování hroznů a vinaření pokračoval i nadále až do smrti.

Zobraz celý článek...

středa 5. června 2024

Praha opět pila autentické víno

Vyrazil jsem o víkendu, po delší době mi to opět vyšlo, na Praha pije víno (web), jak se sami popisují „festivalu zaměřeného na autentická vína z regionů bývalého Rakouska-Uherska.“ Vzhledem k tomu, že šlo o již desátý ročník, asi není třeba ho nějak víc představovat, i zde jsem psal opakovaně. A určitě časem vytěžím degustační poznámky od některých vinařů i v dalších článcích. Dnes jen pár dojmů a jen tři vinařství, asi žádné velké objevy ale :-) Každopádně začnu tím, že mne potěšila přítomnost ciderů a piv, žádná segregace a hezky vedle sebe. Myslím nejen u natur scény v tomhle ohledu nepanuje žádná velká rivalita a vinaři neshlíží na ostatní z pozice něčeho vyloženě nadřazeného, ale možná to jen dobře maskovali ;-) Takže za mne poctivé cidery a řemeslná piva vedle vína klidně rád uvidím i příště.

Zobraz celý článek...

pondělí 3. června 2024

Výtečné bubliny od Griesel & Compagnie

Pokračujeme v reportu z akce Riesling, Pinot & Co. (viz předchozí post). Tentokrát s vinařstvím, které je již zastoupeno na našem trhu, ale stále vlastně docela nově a úplně se o něm neví. Jsme v sortimentu CCVino Mikuláše Cylka a u Griesel & Compagnie (web) z Bensheimu, tedy Hessische Bergstraße a vůbec nejmenší německé vinařské oblasti (se 467 hektary jsou i některé vinařské obce v jiných oblastech větší). Podnik byl založen před jedenácti lety se záměrem dělat seriózní poctivé sekty klasickou metodou kvašení v lahvi, aktuálně pracují čistěji (ale ne bio certifikovaně) na sedmi a půl hektarech na místních žulových vinohradech. Vinař Niko Brandner původně měl být bankéřem, ale prudce změnil kariéru, nastoupil na vinařskou školu a trénoval šumivky u německé špičky Volkera Raumlanda a jak vypadá dobrý Pinot Noir zase u Rudolfa Fürsta, podle všeho si něco odnesl :-) Do vinařství Griesel naskočil hned ze školy jako na svou první štaci, ve sklepě už pár let spolupracuje s Italkou Rachele Crosara. Šumivá vína dělají i ovocná (různé odrůdy jablek, hrušky a tak, vše hezky nejdříve v sudech školené), ale důležitá je samozřejmě révová klasika. Na ochutnání byla jak tři vína ze základní Tradition řady tak, když někoho zaujala a projevil zájem o rozšíření obzorů, i vyšší části produkce.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 30. května 2024

Württembersko, Dautel a sakra dobrý burgundy

V Praze se uskutečnil další ročník výtečné akce Riesling, Pinot & Co., kterou pořádá Německý vinařský institut a prezentuje na ní vinnou produkci Německa. Letos se ochutnávka přesunula z velvyslanectví SRN do prostor Goethe-Institutu a vína výhledem na Pražský hrad rozhodně neutrpěla :-) Prezentovalo se několik dovozců, stálicemi i novinkami v sortimentu, ale i samostatná vinařství různých stylů a kvalit, která dovozce teprve hledají. Rozhodně jsem neochutnal všechno, to by poctivě a pečlivě prakticky nešlo ani v případě, že by mne stále trochu nepronásledovala únava a zbytky jet lagu (úspěšně jsem během ochutnávání také zjistil, že jsem si blbě nastavil kalendář a pracovní konferenční hovor nemám večer, ale už ve tři odpoledne, takže si musel dát pauzu v poklidné tiché prázdné čítárně německé dětské literatury…), ale nemálo skvělých vín mi ve sklence skončilo. O třech vinařstvích už jsem začal psát články a další možná přidám. Dneska začneme v oblasti nejen u nás trochu opomíjené, Württembersku…

Zobraz celý článek...

středa 29. května 2024

Katastrofy, víno cestuje zdarma, saké, roboti, vínem proti demenci, marihuana…

Po návratu domů doháním zpravodajství z vinného světa a zjišťuji, co všechno jsem zameškal. Bylo to pár velkých vinných festivalů, ty už nedoženu, snad stihnu alespoň teď o víkendu Praha pije víno a něco málo dalšího. Ze světa přišlo pár dost pesimistických zpráv. Po vlně mrazů se hned na několika místech po Evropě dostavila masivní krupobití a vinaři sčítají další škody, třeba Chablis to schytalo dost brutálně. Ale nedá se to srovnat s povodněmi v brazilském regionu Rio Grande do Sul, kde počet obětí překročil stovku, voda zdevastovala města, strhla mnoho mostů a sesuvy půdy mají na svědomí celé vinice.

Zobraz celý článek...

pondělí 27. května 2024

Zpět z Japonska, plný saké (a zážitků)

Uf, zpět z Japonska a pomalu se přizpůsobuji změně času, jídelníčku i pitného režimu :-) Dobrovolně přiznávám, že je to především jídlo (a záchody!), po čem budu tesknit asi nejvíce. Pokud jde o saké (a také okinawské Awamori), tak jsem myslím na chvilku docela saturován. Snažil jsem se chutnat a pít především takové ty věci, co se vyvážejí méně, nepasterované kousky a různé specialitky. Jen je vůči koruně historicky téměř nejlevnější a více než fajn věci se tam dají koupit už okolo 2000 ¥ (= sotva tři stovky!), a velmi slušné i o dost levněji, takže to popíjení ani nepřišlo moc draho. Do třech tisíc jenů jsem vysolil třeba i za unikátní čerstvé daiginjo používající vodu z hory Fuji a smíšené se saké naopak 27 let starým. Podobné věci, když už se dostanou ven, stojí majlant. Nakolik šlo o rodinný výlet s i dětem přizpůsobeným programem, tak jsem i tak stihnul do nějaké té sakévarny zaskočit (dvou dokonce), i do whisky palírny, pivovaru a taky vinařství. Uznávám, že je to na rodinnou dovču asi nadprůměrné, ale vždy šlo spíš jen malou degustaci a nákup!

Zobraz celý článek...

úterý 7. května 2024

Co se (ne)změnilo v Japonsku? Uvidíme!

Tak jo, bylo to silnější než já. Po dlouhých čtrnácti letech vzpomínání a toužení znovu směr Japonsko! Tenkrát jsem zemi navštívil hned dvakrát za sebou, s dvouletou pauzou, a tématu jsem se samozřejmě věnoval i zde na blogu. Detailně saké, vínu, whisky, jídlu i dalším věcem. Spousta těch textů zastarala a když je zkoumám teď, tak mám obavu, že i tenkrát obsahovala nemálo nepřesností, drobných i větších nepochopení či přímo chyb. Za těch čtrnáct let jsem se samozřejmě dozvěděl především o saké mnoho dalších věcí – a dokonce tu dělal nějaké ochutnávky – a třeba tehdejší články nějak aktualizuji. Faktem ale je, že se změnilo i samotné Japonsko a ostatně ani já nejsem stejný, takže zážitky budou určitě dost odlišné. Už proto, že tentokrát jedu i s dětmi, které jsem tenkrát ani neměl :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 6. května 2024

3x Corpinnat s pozvánkou

V poslední době jsem otevřel/pil hned tři zástupce španělského sdružení Corpinnat. O co jde už jsem se tu rozepisoval poměrně dost detailně. Stále za mne platí, že v kontextu španělských bublin je právě tohle jméno na vinětě asi největší garancí, že v lahvi budou charakterní chutné bubliny. Ty samozřejmě najdete i pod značkou Clàssic Penedès, Conca del Riu Anoia a i nejčastěji viděná a nejrozšířenější Cava se může pyšnit, hlavně v nejvyšších kategoriích, hromadou nádherných vín. Ale tam je potřeba přeci jej víc přebírat. V rámci Corpinnatu je to v naprosté většině spíše o tom, zda vám sedí konkrétní stylistika producenta. Loni v červnu se v Praze konal první Corpinnat Den a letos se bude, 22. června, opakovat (odkaz jde na záznam v mém kalendáři degustací, ten snad teď nějak budu aktualizovat o další akce v květnu a červnu). Docela se těším a snad mi vyjde dorazit. Dneska alespoň pár těch degustačních poznámek…

Zobraz celý článek...

pátek 3. května 2024

Naturální Valpolicella a bubliny z Durella

Během výpravy do Valpolicelly jsem se trochu obával, že nám místní vinařské konsorcium představí především… inu řekněme „mainstreamovou“ část produkce a spíše větší hráče. Nakonec byl rozptyl stylů a přístupů, i velikostí produkce jednotlivých vinařství, překvapivě velký. Preventivně jsem si ale po příletu do Verony zašel (po obligátní návštěvě slavného balkónu a pohledu na bizarní scénu davů sahajících na prsa sochy třináctileté Julie…) do jednoho místního naturálnějšího vinného baru, kdyby náhodou… :-) Tor Tor je vlastně nedaleko od arény, ale není to nic vznosného, nekomplikovaně výborný malý podnik s natur víny a zajímavým pivem a fajn atmosférou. A po skle toho měli docela dost lákavého.

Zobraz celý článek...

úterý 30. dubna 2024

Talestri, ženská Valpolicella i v šumivé podobě

Než se dostanu k nějakým obecným informacím o Valpolicelle/Amarone, tak odhrnu návštěvu jednoho vinařství, které se krom těchto červených zaměřuje i na… bubliny! Asi je to vedrem venku, které mne nutí ubírat se tímhle směrem :-) Vinařství se jmenuje Talestri (web), nebo možná přesněji Le Tre Talestri (Soc. Agricola di Marcato Francesco). Jméno nese po Thalestris, mytické královně Amazonek, a zde máte hned tři – sestry jménem Anna, Lisa a Francesca. Lisa je enoložka, Francesca vystudovaná agronomka a vinohradnice (nakolik se věnuje z větší časti řízení podniku) a Anna… inu architektka, ovšem nově vybudované vinařství na konci cesty v kopcích mezi San Pietro di Lavagno směrem na San Briccio je veskrze funkční a povedené! Jako enolog jim konzultuje ještě Enrico Nicolis a samozřejmě do všeho mluví a svou vizi prosazuje i jejich otec, Francesco Marcato. Ten měl původně vinařství o pár desítek kilometrů dál a připravoval Soave a také šumivé Durello, v bublinách patřil jejich podnik k pionýrům v oblasti. Ale nějak se nepohodl s bratrem a nakonec si s dcerami založil vlastní podnik. V roce 2008 se jim podařilo pořídit 10 hektarů vinic, v roce 2015 dokončit vinařství a začít připravovat vína a v roce 2021 s nimi konečně začít i pořádně obchodovat.

Zobraz celý článek...

pondělí 29. dubna 2024

Sucho, Bordeaux, kyseliny, plechovky, Anglie…

Nucená dovolená způsobená vyšší mocí je výjimečným opatřením, které bylo přijato v současném kontextu krize zapříčiněné nedostatkem surovin kvůli velkému suchu, které postihlo odvětví od roku 2021 - a které zasáhlo oblast El Penedès obzvláště silně v roce 2023.“ Bublinový gigant Freixenet, producent světově nejrozšířenější cavy, se od května takto dočasně loučí s 80 % zaměstnanců, celkem jde o 615 lidí. Prostě je brutální sucho a propad výnosů dramatický. Cavy bude na trhu chybět nemálo. Freixenet už začal dělat novou řadu, Cuvée de España, z vín nakoupených od producentů z jiných částí Španělska. Tahle vína ale samozřejmě nebudou značena jako cava. Aktuální pohroma, která opanuje vinné zpravodajství, jsou samozřejmě brutální škody způsobené mrazy v jiných částech Evropy. A hned několik mých velkých oblíbenců toho letos kvůli nim vyprodukuje spíš homeopatické množství a samozřejmě i rok příští bude dost zasažen. Ale zrovna informace výše by také neměla zapadnout, už to totiž zdaleka není jen problém Španělska…

Zobraz celý článek...

pátek 26. dubna 2024

Riesling s dráčkem, fajnový Monastrell a výtečný základní Spätburgunder

Dnes pár lahví z posledních dní. Nejdříve Von Winning (web, vozí Winegeek) z Pfalze, psal jsem tu o nich několikrát, a Riesling Drache 2022. Jde o víno z jejich hlavní produkce (tj. ne nižší řady Dr. Deinhard), ale v jejím rámci základní gutswein a mix různých vinic z údolí pod Forstem a Deidesheimem a komplet v nerezu, oproti všem ostatním vínům. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Poměrně světlá citronová lehce zelenkavá barva. Čerstvé, minerální, čisté, především citrusové do limetky a grepu, trochu „celaskon“ linka. Suché spíše s decentním dotykem cukru (realita je teda skoro osm gramů jak cukru tak kyselin), čisté, středně plné ale docela lehkonohé, citrusové, fajn kyseliny a pitelnost, balanc, solidní délka. Hodně příjemné pití! Vlastně se přiznám, že mne baví více než výše postavený Win Win stejného ročníku, který působí trošku utahanějším dojem (nakolik je analyticky hodně podobný a furt moc dobrý) a vlastně Drache mi přijde bude i lépe zrát.

Zobraz celý článek...

středa 24. dubna 2024

Zpět z Valpolicelly

Uplynulé tři dny jsem strávil ve Veroně, respektive především v okolních kopcích a údolích a ve vinařstvích produkujících Valpolicellu. Počasí bylo hnusné, zima a povětšinou pršelo a foukal silný vítr, ale stále řádově lepší než hned v několika evropských zemích, Českou republiku nevyjímaje. Už v únoru byla nervozita vinařů úplně hmatatelná a nejhorší obavy se bohužel naplnily. Na fotky mrazem poničených vinic byl děsivý pohled, mnoho vinařů přišlo o prakticky celou letošní úrodu a bude potřebovat veškerou podporu, kterou budou moct věrní zákazníci poskytnout. Teplota leckde spadla natolik, a navíc opakovaně, že nepomáhalo už v podstatě nic. Ten pocit musí být strašný.

Zobraz celý článek...

středa 17. dubna 2024

Průřez bublinami od Barone Pizzini

Už je to nějaký pátek, co jsem se tu rozepisoval o bio vinařství Barone Pizzini (web) a jejich bublinách. Nedávno do Prahy dorazil šéf a spolumajitel vinařství (a zároveň prezident Consorzio Franciacorta, už podruhé za sebou), Silvano Brescianini, aby společně s dovozcem Albarelo představil průřez produkcí. A to nejprve na veskrze příjemném neformálním obědě v Amano (odtud jsou poznámky) a následně i večeři (tam jsem nebyl) pod taktovkou mišelinského Vita Mollicy v Aromi. Sám Silvano je původním povoláním someliér, pracoval ve špičkových podnicích v Itálii (kupříkladu v Antica Osteria del Ponte, ve své době jedna z tehdejších pouhých čtyř italských mišelinek) a také v USA a do Barone Pizzini původně přišel v roce 1991 starat se o jejich nově otevíranou restauraci. Za mne celkem inspirativní kariérní posun :-) Úvod k samotnému vinařství najdete v onom starším článku, moc se nezměnilo, a můžeme se mrknout rovnou na jednotlivé chutnané lahve.

Zobraz celý článek...

úterý 16. dubna 2024

Třikrát Španělsko, skvělé i zklamání

Dnes pokračujeme v odhrnování poznámek k vínům ze Španělska, která jsem doma otevíral v poslední době. A začneme s Colet Gran Cuvée Extra Brut 2019 (web) Clàssic Penedès Reserva, tedy bublinami. Už jsem tu psal o jejich Traditional staršího ročníku a také o jedné fascinující šumivé specialitce. Vzhledem k apelaci je jasné, že se jedná o bio produkci a bubliny vyrobené tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi. Odrůdově trochu netradičně 70 % Chardonnay, 20 % Macabeu a 10 % Xarel·lo, na kalech nejméně 24 měsíců. Zde konkrétně odstřel 4. května 2023 a zrání tedy nejméně tříleté. Ročně toho dělají asi deset tisíc lahví. Hodně tmavá barva, s tónem až do bronzové, solidní perlení menších bublinek. Výraznější, oxidativnější aromatika, hnědnoucí jablko, trochu toastové a florální a výrazně zemitější linka a až trochu „korkový dojem“. Suché, výrazné, koncentrovanější, malvice, hrubší a ne úplně vyvážené, divné. Přišlo mi, že jde o vadnou láhev. Druhá (stejná šarže) otevřená o několik dní později vypadala úplně stejně. Přes 16€ bych za to znovu nedal, po předchozích skvělých zkušenostech fakt zklamání. Snad jsem měl jen smůlu a jinak to vypadá lépe…

Zobraz celý článek...

pondělí 15. dubna 2024

Dvě parádní šardonky od Tissota

Po pár trochu rozporuplných zážitcích s novějšími víny od jinak mé velmi oblíbené Domaine Bénédicte et Stéphane Tissot z Jury jsem opět zalovil v archivu a vylovil dvě vína, který vždy bývala skvělá. A to konkrétně čistá Chardonnay z Arbois lišící se „jen“ místem původu. Šlo o Arbois Chardonnay „Les Bruyères“ 2017 a Arbois Chardonnay „Les Graviers“ 2014. Obě jsou školena v podstatě stejně, po ručním sběru z čistě biodynamicky vedených vinic a spontánní fermentaci leží zhruba dva roky v z části nových burgundských sudech na kalech (v té době, dnes spíše větší a neutrálnější sudy) do lahví jdou nečiřená a nefiltrovaná a jen s minimálním zasířením. Bavíme se o tehdejších ročnících, teď je to už jinak. Les Bruyères je špičková poloha, jižní svah na jílu s modrou břidlicí, s keři sice někdy až 80 let starými ale vlastně opravdu „objevená“ právě až Tissotem. Legenda praví, že jeho vína odsud byla zásadním faktorem, který přesvědčil proslulého burgundského vinaře Guillauma d’Angerville k investici do Jury a vlastnímu vinařství zde. Poloha Les Graviers je jihozápadní svah a zde se bavíme především o vápenci a štěrku, nejstarší výsadby šardonky jsou zde z roku 1952 a nejmladší – sélection massale z okolních top keřů když zahušťovali výsadbu – z roku 2002.

Zobraz celý článek...

pátek 12. dubna 2024

Barolo pod šroubem, japonská whisky s pravidly, Yellow Tail solární…

Sergio Germano z vinařství Ettore Germano používá šroubovací uzávěry u svých bílých vín, ale i Barbery a ostatně i Langhe Nebbiolo, již více než 10 let. A posledních 7-8 let zkouší, jak se pod nimi chová Barolo. V nejbližší době Barolo pod šroubem pustit na trh neplánuje, ale… dříve či později k tomu dost možná dojde. Místní vinařské konsorcium si už před pár lety trochu překvapivě odhlasovalo, že povolí jakoukoli formu uzávěru na jakémkoli víně bez ohledu na apelaci a status, takže i pro naprosto zásadní a pro Itálii ikonické Barolo. Mnoho jiných (a zdaleka nejen italských apelací, ale tam to platí třeba pro Brunello a ostatně i Rosso di Montalcino) si do pravidel dalo, že jedině korek je ta správná cesta. Váš pohled? Za mne… to nechat úplně na vinaři a potažmo jeho klientele.

Zobraz celý článek...

úterý 9. dubna 2024

Růžová cava, Lambrusco a fajn Champagne

Na začátek dubna hodně nechutná vedra sice už (doufejme…) končí, ale přesto si dovolím odhrnou alespoň pár z bublin vypitých v poslední době. Snad se žádný z producentů neurazí, že je ve společností dost odlišných apelací :-) Otevřel jsem něco od Celler Kripta (web) aka vinařství Agustí Torelló Mata. Myslím, že to jméno bylo natolik matoucí a pletlo se s tolika různými jinými producenty, že se rozhodli pro změnu a dominantně je na vinětách toto :-) Ostatně Kripta je dlouhodobě jméno jejich prestižního cuvée a o dalších kouscích tohoto vinařství jsem tu psal opakovaně. Mám moc rád jejich lahve se symbolem ručního setřásání kalů přímo ve skle. Jinak bio a jen vlastní hrozny, spontánní fermentace, delší zrání na kalech a tak, v rámci apelace Cava jde aktuálně za mne o jeden ze symbolů kvality. Jejich Trepat Brut Reserva Rosé 2021 (Cava Guarda Superior) jsou růžové bubliny stoprocentně z odrůdy Trepat, kaly odstřeleny na konci ledna 2024 (tj. zrání něco přes dva roky). Výraznější, malinová barva a pěkné perlení menších až středních bublinek. Čerstvá, expresivnější aromatika, drobné červené ovoce, lehce toastové, dotyk bylinek. Suché, čisté, lehkost a pitelnost, ale má i důraz a je docela bohaté, fajn kyseliny, dotyk dozáže a vyvážené, lehounká svíravost a překvapivě dlouhé. Serióznější, krásně udělané růžové bubliny, výborné pití co si dám kdykoliv rád znovu. Zaplatil jsem za to 14€ a nestěžuji si.

Zobraz celý článek...

pondělí 8. dubna 2024

Ročník 2015 u HaJo Beckera a něco z archivu

O víkendu odvysílala ČT první díl cestopisu Vinorodé břehy. Jan Vala započal cestu na Rýně a jedním z vinařů, které navštívil, byl i Hans-Josef „Hajo“ Becker z vinařství J.B. Becker z Wallufu, zásadní postava Rheingau a pionýr produkce suchých vín v téhle oblasti. Pravidelní čtenáři tohoto blogu jsou s ním již dobře obeznámeni, poprvé jsem o něm dost obšírně psal v roce 2010! Postupně jsem se o něm zmiňoval ještě několikrát, naposledy v zápiscích Beckerův výtečný Riesling ročníku 1998 nebo Riesling z roku změny od Beckera. HaJo je trochu zvláštní figurka, vinař hodně svůj a na jeho vínech je to vidět. Kašle na konvence a trendy, má za sebou 55+ ročníků a vína dělá dlouhodobě podle sebe (možná teda krom nedávného několikaletého období s mladou ženou…) a buď vám ten styl vyhovuje nebo ne. Někdy vína pustí na trh hned, někdy si je pár let syslí. Kvasí je spontánně, vyzrává se starých sudech, síří relativně málo (červená rozhodně) ale o „naturálnu“ nemluví. Vinice má v certifikovaném bio režimu už dost přes deset let a i předtím už čisté, ale nikde to nepíše, natož na starosvětských vinětách. Chutnat jeho vína, hlavně když trochu nazrají (mladá tolik radosti neposkytují, nakolik proti nim od jiných vinařů nic nemám, tady to bývá rozpačitý a náročný zážitek), je vždy hodně zajímavé. A tak jsem neodolal a vyrazil k dovozci CCVino na horizontální přechutnávku ročníku 2015. Tedy ročníku (v rukou kvalitních vinařů každopádně) špičkového, možná ještě více u vín sladkých než úplně suchých, ale i ty se s časem též odměňují!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 4. dubna 2024

Velká srovnávačka Châteauneuf-du-Pape od Domaine Jean Royer

O vínech z Domaine Jean Royer (web) jsem tu psal už několikrát. Na nedávné ochutnávce dovozce ve vinném sklepě na Újezdě jsme měli možnost ochutnat si průřez většinou červené produkce vinařství a to navíc obvykle v několika ročnících. Report je tak ideální příležitostí říct si něco trochu víc k samotnému producentovi, odkud a kam se vyvíjí a tak, než se vrhnu na degustační poznámky. Rodina Royerů pěstuje hrozny a vinaří v oblasti již od 19. století. Současný vinař, Jean-Marie Royer, ale začínal z trochu složitější situace. V pouhých 38 letech zemřel jeho otec, Jean-Marie byl tehdy sotva dvouletý, a matka se rozhodla vinice pronajmout. Samotný Jean-Marie říká, že se zajímal spíše o holky a rugby než vinařinu, ale v místně nic moc jiného na práci nebylo a tak nakonec vystudoval enologii a hned po škole začal pomalu přebírat zpět pronajaté pozemky a postupně také dokupovat další, něco zdědil po babičce. Jeho styl vín určitě ovlivnil spolužák a kamarád z rugby, oba hráli profesionálně, velmi slavný enolog Philippe Cambie (viz dřívější zápisek k jinému vinařství).

Zobraz celý článek...

úterý 2. dubna 2024

Chutný fundamentalista ze starých keřů

V nejbližších dnech se budu věnovat vícero novým kouskům ze Španělska, především z „naturálnějšího“ spektra produkce. Pár z nich má i dovozcem do ČR, další (alespoň ne systematicky) zatím ne. Dnes jsme ve Finca Sandoval, jednom z hvězdných jmen oblasti Manchuela. Podnik založil v roce 1998 vinný kritik a novinář (a mimo jiné spoluzakladatel deníku El Mundo) Víctor de la Serna s vinařem Rafaelem Orozco. Podařilo se jim získat i poměrně staré předválečné výsadby v zajímavých polohách ve vyšších nadmořských výškách, 750 až 1000 metrů, tenkrát to ještě málokoho zajímalo tolik co dneska. Začínali s efektními víny z odrůd Syrah a Touriga Nacional, ale postupně se jejich zaměření přesunulo k tradičnějším odrůdám Bobal, Monastrell, Garnacha Tintorera či Moravia Agria, najde se i nějaké to Tempranillo. V bílé je to pak Tortosí, Verdal, Albillo de Albacete, Pardillo, Blanco Castellano či Trepadell. Dokonce starší keře Syrahu, krom těch úplně nejlepších, přeštěpovali na jiné odrůdy. A přístup se změnil ke značně přírodnějšímu. Všechny vinice mají v certifikovaném bio režimu, zpracování vína probíhá se spontánním kvašením ve sklepě a bez jakýchkoliv aditiv krom případného decentního zasíření před lahvováním (které probíhá povětšinou bez čiření a filtrace). Místo novějších sudů je dnes školení v neutrálnějších nádobách, menších sudech použitých, foudres a tinajas (amforách). Vinařství převzal v roce 2019 místní podnikatel Ángel García-Cordero a na změně se výrazně podílel nový sklepmistr Javier Revert, jméno o kterém bude ještě určitě slyšet (ostatně už jsem tu něco psal). A jeho rukopis, trénovaný v mém oblíbeném Celler del Roure i jeho vlastních projektech, je trochu vidět i v dnešním víně…

Zobraz celý článek...

úterý 26. března 2024

Výročí Stelvinu, bio Cava roste, Ruské clo a fajn rozhovor s Katarínou ze Slobodného vinárstva

Těžko tomu uvěřit, ale už je to 60 let, co firma Amcor představila Stelvin, šroubové uzávěry určené pro víno. I když je fakt, že opravdový boom a celosvětové přijetí šroub zažil až v 21. století a to díky Austrálii a Novému Zélandu. Dnes pod ním najdete i špičková velká vína, bílá i červená. Celkově je jím uzavřeno znatelně nad třetinu všech lahvovaných vín a přes polovinu producentů jej používá alespoň pro některé víno. V roce 1964 měl Stelvin řešit specifický problém vinařů švýcarských, křehká vína z odrůdy Chasselas byla totiž obzvláště náchylná na sebemenší náznak korkové vady a hledali něco, čím se jí vyhnout a udržet svěžest a jemný projev co nejdéle a nejlépe. Uzávěr vyvinutý ve francouzském Chalon-sur-Saône zadání řešil skvěle. Kdo by tušil, kam až se z „obskurního“ užití ve Švýcarsku s roky propracuje…

Zobraz celý článek...

pondělí 25. března 2024

Bílá vína na pastvu z Jerezu

V pár nedávných letech jsem se tu několikrát zmiňoval o nefortifikovaných bílých vínech z míst (a odrůd), které jsou proslavené produkcí sherry. Jsou čím dál častější a oblíbenější a objevuje se mnoho nových charakterních kousků. Já je beru trochu jako „iniciační drogu“ pro klasické biologicky vyzrávané sherry, stojí to většinou víc než (z mého pohledu) ještě lepší klasické sherry, má ale některé shodné znaky a obvykle je pro flórem nepolíbené o dost přístupnější. A když někoho zaujme, třeba pak zkusí i tu klasiku a zjistí, že… se to nejen dá pít, ale dokonce je skvělé :-) O tématu jsem se zmiňoval nejvíce v článku O nefortifikovaném sherry s UBE Miraflores, o specifickém výrazu „Vino de Pasto“ pro právě klasická nefortifikovaná bílá jsem více psal v článku Fascinující klasické bílé z Jerezu, o dalším zajímavém kousku jsem se tu rozepisoval třeba v textu Muchada-Léclapart a odlišný pohled na Jerez. A dnes se mrkneme rovnou na tři další vína, žádné troškaření!

Zobraz celý článek...

pátek 22. března 2024

Ao Yun Shangri-La, velké červené z Číny?

V rámci sebevzdělávání jsem včera vyrazil na degustaci několika špičkových (především) červených vín z různých koutů světa, o pár z nich tu bude určitě ještě řeč, šlo o nádherný zážitek. Dnes chci ale odhrnout jediné z prezentovaných vín. Zdaleka nebylo v sadě nejlepší, byť nejdražší tedy ano. Jde o praktickou ukázku zmáknutého PR a „velkého příběhu“. Projektu, kde se nenechalo nic náhodě a utratilo se nejspíš otřesné množství peněz. Aby v rámci „poměřování pindíků“ mohl jeden miliardář říkat – v průběhu přetahování se o slavná vinařství a vinice v Burgundsku, Bordeaux a Champagne s jinými miliardáři – že dělá i nejlepší víno v… Číně. Nakolik se jeho konglomerát jinak pyšní spíše tím, že své luxusní výrobky v Číně nevyrábí ;-) Ano, řeč je o Bernardu Arnaultovi, skupině LVMH (Moët Hennessy Louis Vuitton) a víně Shangri-La Ao Yun 2019 (web). Pouštím špičkový soundtrack ke Kung Fu Panda a jdeme na to…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. března 2024

Šumivé U od Júlie Bernet a Geil Weissburgunder

Po nějaké době jsem zase nakoupil selekci španělských bublin a mimo jiné znovu sáhl po vinařství Júlia Bernet (web, aktuálně hacknutý…), svá „Vinyes de Muntanya“ připravuje pod hlavičkou sdružení Corpinnat (viz obsáhlý článek na toto téma). O vinařství a dvou jejích kouscích už jsem se tu zmiňoval v článku Skvělý Corpinnat vinařství Júlia Bernet, takže dnes už navážu jen dalším vínem. A tím je Cuvée U 2021 Brut Nature. Čisté Xarel·lo z výsadeb mladších i starších (15-40 let) dost na vápenci, čistě nerez, na kalech v lahvi zhruba dva roky (odstřelené v prosinci 2023). Barva čistá, citronová, s pěkným perlením menších až středních bublinek. Čerstvá, příjemná vůně, citrusová s lehce florální a bylinkovou linkou, minerální. Suché, čisté, s fajn kyselinou a trochu hranatějším projevem, citrusové, moc pěkně postavené a dobrá délka. Veskrze povedené, chutné bubliny. Bio(dynamika), Corpinnat a tak všechno, vysolil jsem za to necelých 16€ a nestěžuji si.

Zobraz celý článek...

úterý 19. března 2024

Tiraki Wines z Marlborough na třech vzorcích

Na degustačních Dnech protinožců, a následně znovu něco tento víkend, jsem měl možnost chutnat vína od relativně nového projektu Tiraki Wines (web, dováží Kupmeto) z jižních údolí Marlborough na Novém Zélandu. Na zdejší Longfield Farm hospodaří rodina Hammondových již po šest generací, od roku 1870, a v posledním čtvrtstoletí celkových 260 hektarů pozemků mnohem více zasvětili révě a především odrůdám Sauvignon blanc a Pinot noir. Ovšem hrozno prodávali a to především svému doslova sousedovi, slavnému vinařství Villa Maria. Kde ostatně winemaker Tiraki, Josh Hammond, dlouhé roky pracoval na stejné pozici.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. března 2024

Dobré víno vás učiní šťastnějším a saké letí nahoru (a míchají ho šampaňští sklepmistři)

To si takhle provedete vědecký experiment, ze kterého vzejde, že „po pití kvalitního vína se opravdu cítíte šťastněji“ :-) Pokus proběhl na padesáti konzumentech, u každého s pěti víny, dvě z nich označují jako „vadná“ a tři coby kvalitní, navíc ve stimulujícím prostředí s živou jazzovou hudbou v pozadí. Zaznamenávali jak výsledky prostřednictvím dotazníků, tak prostřednictvím elektrokardiogramu (EKG). Dr. Lucia Billeci z testu vyvodila, že víno bezesporu generuje silnou emociální odezvu, která má navíc souvislost s kvalitou. „Při pití vína totiž i neškolený konzument dokáže dokonale rozpoznat dobré víno ve srovnání s produkty nižší kvality. Kvalitní vína jsou schopna vyvolat spektrum pozitivních emocí, jak bylo zjištěno analýzou EKG signálů, zejména pokud jsou spojena s hudbou v pozadí. Nechci vám do takové vědy mluvit, ale… to vám řekne každý konzument dobrých vín i bez připojených senzorů EKG…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. března 2024

Den ryzlinku a dva chutné německé kousky

Včerejšek byl mezinárodním dnem odrůdy Riesling. A nakolik nepotřebuji žádnou speciální příležitost, abych ryzlinky pil, samozřejmě jsem se nedopustil hereze a neotevíral nic jiného :-) Ale žádná velká degustace se nekonala, jen dva kousky, ale oba rozhodně stojí za pozornost. Něco je trochu opáčko, ale vydržte to se mnou, píšu i o nových věcech :-) Ale někdy je zajímavé ta vína navštívit po roce či více a navíc vždy poznámky píšu znova a nedívám se na ty starší. I pro mne podnětné sledovat, jak moc se (ne)liším. Od Weingut Ratzenberger (web, vozí Vinonaut) padla láhev Riesling Bacharacher Posten 2015 trocken. Jsme tedy u jednoho z nejlepších vinařství v oblasti Mittelrhein, viz starší článek o něm, a na jedné z tamních top břidlicových tratí, mimo jiné i VDP.Grosse Lage. Víno je deklarováno jako jakostka, ale stylisticky je to suché Spätlese. Láhev pistole, kovová záklopka a kvalitní celokorek. Lehce výraznější citronová žlutá barva. Již nazrávající vůně, medovo-kořenito-minerální, citrusy trochu směrem do kandovaných, bylinky a podběl, lehce exotický tón evokující kokos. Suché, středně plné (deklarovaný alkohol jen 11.5 % mi přijde až podezřele nízký) a koncentrované, fajn kyseliny a trocha ovocné sladkosti, citrusy a žluté ovoce, jemná mineralita, dobrá délka, výtečná krásná klasika. Pro zájemce tu starší poznámky.

Zobraz celý článek...

úterý 12. března 2024

3x Německo – velký Riesling, mladý Silvaner a super základní Spätburgunder

V rámci likvidování olejem zasažených lahví, které nechci dát do nové chladničky, jsem otevřel kousek z Weingut Franz-Josef Eifel (web, dováží CCVino) z Trittenheimu na Mosele, konkrétně Riesling Trittenheimer Apotheke „Sonnenfels“ GC 2018. Psal jsem tu o vertikále jejich suchého kabinetu taktéž z Apotheke, který piju pravidelně, i – s více informacemi o samotném podniku – o parádním Alte Reben. Tohle je jejich vrcholné suché víno, ze specifické parcely v Apotheke, se starými (80+ let) pravokořennými keři. Láhev je pistole s kovovou záklopkou a celokorkem. Nějakým omylem mi doma skončil ročník 2018 místo 2019, čehož jsem si všiml až při otevírání. A na víně je poznat. Barva pěkná výraznější žlutá. Poměrně intenzivní, již nazrávající vůně, sladce ovocná do peckovin (meruňka), s kořenitou a krásnou minerální linkou, medovost, lehká pikantnost, příjemná ač trochu hutnější. V chuti středně plné, zakulacené, s uhlazenou ovocností a skvělou délkou, s moc fajn kyselinou a vyvážené. Velmi povedený kousek. Dost „slunečné“, o chlup živější mi vyhovuje více, ale ročník je tu zvládnut skvěle :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 11. března 2024

Weingut Hirsch a fantastické ryzlinky a veltlíny

Do Prahy dorazil zástupce špičkového producenta z obce Kammern v Kamptalu, Weingut Hirsch (web), odprezentovat ve vinotéce VINO WEIN přístup a styl vinařství především na čerstvém ročníku 2022. A to včetně následovníka (dle Falstaffu) stobodového ryzlinku ze Zöbinger Heiligenstein-Rotfels. Středně velké (zhruba 170 tisíc lahví ročně z přibližně 30 hektarů) rodinné vinařství s historií od roku 1878 (ale hospodařící na statku ze 16. století) se na konci devadesátých let, dost proti trendu, rozhodlo úplně zapomenout na červená vína a věnovat čistě dvěma zásadním odrůdám oblasti a jen suchým vínům. Ze sedmdesáti procent je to Veltlínské zelené a ze třiceti Ryzlink rýnský. Navíc vinice už od sedmdesátých let jeli čistěji, od 2010 je to pak certifikovaně bio a v biodynamice, už přes deset let stříhané dle Simonit & Sirch. Snaží se dělat vína seriózní ale relativně lehčí s nižším alkoholem, nakolik je to stále komplikovanější. Hrozny lisují celé, mošt kvasí spontánně v nerezu a vína zrají v nerezu nebo u vyšších řad z přibližně poloviny ve velkých dubových či akátových sudech. Vše lahvují už přes dvacet let čistě pod šroubový uzávěr, včetně nejlepších vín, a na žádné změny se nechystají.

Zobraz celý článek...

pátek 8. března 2024

Apelace Rioja, 7000 ukradených lahví, vinařky a měsíční fronta na burgundské v Oslu

Rioja zareagovala na mnohaleté stížnosti mnohých tamních producentů a trochu přepracovala způsob značení vín. Konečně, je potřeba dodat, a je otázka, zda to bude stačit. V současnosti u DOCa Rioja můžete narazit na tři zeměpisná zatřídění. „Vino de Zona“ umožňuje vinařstvím označovat vína podle jejich původu v podoblastech Rioja Alavesa, Alta nebo Oriental. Pod „Vino de Pueblo“ (dříve „Vino de Municipio“) najdete vína s původem v jedné ze 144 konkrétních obcí. A na vrcholu stojí „Viñedo Singular“ pro jednotlivé specifické unikátní parcely a s výrazně přísnějšími podmínkami (např. stáří keřů nejméně 35 let, ruční sklizeň a podobně). Důležité je také rozšíření Vino de Pueblo na možnost uvést „Viñedo en“ + jméno obce, pokud hrozny pocházejí z jedné určité obce. Do nynějška totiž vesnické víno znamenalo, že v obci sídlí jak vinařství tak se tam nacházejí vinice, což producenty samozřejmě štvalo a nedávalo smysl. Někteří to řešili uváděním různých snadno rozluštitelných zkratek a názvů vín, jiní na to otevřeně kašlali a proti pravidlům se vymezovali (za všechny třeba mé oblíbené Remelluri). Jiní psali na viněty věci jako „z tradiční polohy v ohybu řeky xy u obce abc“, když nemohli uvést vinici. Třeba špičkové vinařství Artadi kvůli nespokojenosti apelaci Rioja opustilo, různá sdružení vinařů volala po menších samostatných apelacích s přísnějšími a lepšími pravidly a podobně. Tohle vše určitě trochu pomůže, ale oblast stejně ještě čekají asi docela dramatické otřesy.

Zobraz celý článek...

úterý 5. března 2024

Dojemné příběhy s lahví Shirazu

Víno a příběhy. Degustace naslepo je skvělá věc, ale nemá smysl předstírat, že obsahu lahve značně nepomáhá vědět co – a proč – pijete. Ostatně jsem na tohle téma psal už několikrát. Na dnešní přehlídce vín z Austrálie a Nového Zélandu šlo objevit pár dost zajímavých vín i příběhů, ale z těch, co jsem vyslechl, mne nejvíce zaujal ten o Orphan Bank. Australské Barossa Valley je místem s opravdu velkou koncentrací starých a velmi starých keřů a jako jedni z mála na světě mají i jakousi klasifikaci, mimo jiné coby snahy zabránit jejich klučení. Jejich Old Vine Charter třídí vinice na staré (≥ 35 let), přeživší (≥ 75 let), staleté (≥ 100 let) a předky (≥ 125 let). Bohužel v kombinaci s aktuálními pravidly nové rezidenční výstavby, která značně limitují možnosti mimo stávající městské zóny, jsou právě lokality s extrémně starými vinicemi v hledáčku developerů. Mnohá zásadní města Barossy byla založena v polovině a na konci 19. století, přičemž průkopníci vysazovali vinnou révu již koncem 30. a začátkem 40. let 19. století právě v okolí těchto prvních osad. A tak jsou dnes takové vinice mnohdy obklopeny zástavbou. Jedna taková vinička, deset řádků na 140 let starého Shirazu, 320 keřů kterým říkali sirotci, mělo právě padnout za oběť výstavbě. Ale vinařství Langmeil (web), které odsud odebíralo hrozny, to nechtělo dopustit. Pěstitel sice vinici prodal, nakolik se vinařství snažilo mu v tom zabránit, ale s developerem se domluvili na jiném postupu než vyklučení…

Zobraz celý článek...

pondělí 4. března 2024

Horizontála ryzlinků z Bechtheimu od Geila

Před nějakou dobou jsem se zde zmiňoval o vinařství Geil (web, celým jménem Weingut Oekonomierat Johann Geil I. Erben), mám doma skoro vždy v zásobě jejich Bechtheimer Riesling -S- trocken, bývá to veskrze chutná záležitost. V pár podnicích u nás jsem narazil i na jejich základní Riesling, ale tenhle vesnický je o kus lepší a cenově stále dost fajn. Přímo ve vinařství jsem nebyl, ale při loňské výpravě do Rheinhessen jsem okolo nich alespoň běžel a dal si východ slunce ve vinicích, včetně průběhu skrz Rosengarten a okraje Geyersbergu. Tenhle víkend jsem pak na návštěvě otevřel čtyři jejich ryzlinky ročníku 2021 (akvizice u Vino Wine) vedle sebe a dal si tak hezkou srovnávačku tří různých tratí + vesnické varianty postavené na stejných polohách, ale z mladších keřů.

Zobraz celý článek...

středa 28. února 2024

Svérázná červená z Rocco di Carpeneto

Dnešní zastávka bude v Piemontu, u vinařství Rocco di Carpeneto (aka Azienda Agricola il Rocco di Lidia Carbonetti, web). Už jsem tu o nich psal opakovaně, například v článcích Tři charakterní Barbery od Rocco di Carpeneto nebo Rapp, Rataraura, Reitemp…, ale už delší dobu jsem se nezmiňoval a jelikož dovozce Víno pro Vás s nimi opět začal pracovat, tak je to dobrá příležitost k opáčku. Vinařství Lidie Carbonetti a jejího manžela Paola jede certifikovaně bio a dost naturálně, jsou členy VinNatur a sami si do podtitulku dávají „Vini radicali in Alto Monferrato“ a nelze s nimi než souhlasit. To, co u nich nalézáte v lahvích, rozhodně nesedne zdaleka každému. Sídlí na náhorní plošině v kopcích Alto Monferrato, v Carpeneto (či Castrum Carpani jak bylo známo za římských časů). Pracují jen s místními odrůdami – hlavně Barbera, Dolcetto a Nebbiolo, ale též Freisa, Albarossa či Cortese – a především staršími výsadbami. Na 12 ha vinic jen síra a ve velmi omezení míře měď, ve sklepě žádná aditiva, vlastně ani ta síra ne (celková u všech vín se pohybuje do 10 mg/l, přidávají naprosto výjimečně). Vína zpracovávají v betonu a nerezu (ty jen fermentace či míšení sudů před lahvováním) i v sudech různých velikostí a původů (hlavně dub a též akát pro bílá) či amforách… prostě komplet sada. Fermentace spontánní (od počátku a v úplně novém provozu bez kontaminace případnými přidanými), delší macerace u červených a obvykle alespoň pár dní u bílých, vše bez kontroly teploty, žádné filtrace a čiření. Lahvování často až po několika letech.

Zobraz celý článek...

úterý 27. února 2024

Hergot, to je Riesling!

Ja vím, je to asi nějaká deviace, ale… po tom týdnu v Burgundsku jsem měl strašnou chuť na chlastací ryzlink. Já si ty šardonky ve dřevě umím moc užít, a komplexita/vrstevnatost které dosahují umí být až neuvěřitelná, ale stejně to do mne padá nějak pomaleji (ještě že tak, za ty prachy) než dobré bubliny nebo rýňák :-) A tak jsem si doma otevřel Riesling Deidesheimer Herrgottsacker 2021 trocken (VDP Erste Lage) z bio Weingut Lucashof (web, report z degustace, něco o vinařství) z Forstu, tedy oblast Pfalz a její část z nejzajímavějších. Hergot, to je tak dobrý pití! Je to docela velká (90+ hektarů) vinice co se táhne od silnice až k lesu na trase z Deidesheimu do Forstu a je poměrně různorodá pokud jde o půdu, najdete tam různé kombinace písku a spraší a pískovec a vápenec, ale vznikají na ní dost pěkné ryzlinky od spousty skvělých vinařů. Za všechny třeba Von Winning, Acham-Magin, von Buhl či Georg Mosbacher. A Lucashof.

Zobraz celý článek...

pondělí 26. února 2024

Živ a zdráv zpět z Burgundska

Uf, zpět z výpravy do Beaujolais a Burgundska. Bylo to náročné, ale více než podnětné. Naším cílem byla maličká (až mikro „jak jste na mne vůbec přišli?“) vinařství i négocianti, ale i větší či velmi slavná vinařské jména, povětšinou producenti jedoucí v bio či biodynamice ve vinicích a čistě i ve sklepě. Bylo skvělé sledovat, jak se oblasti mění a vyvíjí. Jak to kupa producentů v Beaujolais dělá „víc po Burgundsku“ a naopak burgundská vínařství třebas i komplet s třapinami a blízko semi-karbonické maceraci. Do Burgundska jezdí studovat vinařinu a učit se dělat charakterní víno přímo v provozech lidé z celého světa a mnozí tam nakonec zůstanou. Takže můžete poslouchat příběhy typu „jsem sice z Itálie a v roce 2010 jsem pro vinařství jen sbíral hrozny, ale teď už jsem tu pár let sklepmistrem“ i u legendárních vinařství, kde by člověk nikoho než rodilého Burgunďana snad ani nečekal. Kupa maličkých hráčů pracuje pro některé velké vinařství a vypomáhá v dalších a k tomu vlastní pár řádků tuhle či onde a díky práci se dostane k dalším hroznům, takže ve sklepě pak mají docela zajímavou nabídku. Domluvit se anglicky je vlastně snazší než dřív, i když teda francouzština furt dost pomáhá :-)

Zobraz celý článek...

pátek 16. února 2024

Už (skoro) zase chladím a skvělé netypické Fino

Uf, trvalo mi to. Když jsem tu na začátku ledna psal o tom, jak mi chcípla vinná chladnička, očekával jsem, že ji do 14 dní nahradím novým modelem. Nakonec jsem to stále odkládal, počasí umožňovalo v pracovně netopit a víno se nemělo špatně. Ale poslední dny už začala teplota stoupat, i přes vypnuté vytápění, a bylo nutné zasáhnout. A tak jsem dneska umístil nový model a začal ho plnit lahvemi. Ještě není v zásuvce, čekám na ustálení kapalin. Tak snad zítra nezjistím, že chladnička nefunguje, když už se ji podařilo procpat do místnosti :-) Každopádně jsem zároveň vzepřel síly a po letech zahájil kompletní inventuru. Hezky zapisuju co a kam (nejen do ledničky) ukládám. No nevsadil bych si, že seznam udržím v rozumném stavu déle než pár měsíců, ale doufat mohu!

Zobraz celý článek...

středa 14. února 2024

Böjt z Egeru a Csillag, Bikáver i Kékfrankos

Z egerské obce Ostoros k nám nedávno dorazil Gergő Böjt z vinařství Böjt (web), aby na degustační večeři v Danu Restaurant & Wine Cellar prezentoval vína svého rodinného podniku. Večeři jsem nestíhal, ale ještě před ní jsem s vinařem absolvoval ochutnávku dovezených vzorků a moc zajímavý rozhovor nejen o nich, ale o všem možném tematickém. Od problémů se speciální egerskou vinnou lahví, přes současnou nevyzpytatelnost počasí až po obecné problémy Maďarska jako takového. Podnik založili v roce 1993 Böjt László a manželkou Évou na 3 ha pozemků obdržených v rámci kompenzací. K tomu pořídili i v tufu vykutaný sklep. A postupně se rozrostli na současných něco přes deset hektarů, především v (i na oblast nadprůměrně) teplejších polohách Kutyahegy a Bikus. Dnes podnik řídí jejich děti a za vína je zodpovědný od roku 2016 především Gergő, který i vystudoval enologii a absolvoval si vinařskou praxi na Novém Zélandu a také přes celé dvě sklizně v Kalifornii (takže anglicky mluví perfektně). Odrůdově to mají celkem bohaté – Olaszrizling, Leányka, Sauvignon Blanc, Muscat, Chardonnay, Kékfrankos, Cabernet Sauvignon, Blauburger, Turán, Zweigelt, Pinot Noir či Merlot. Ale najdete u nich spíše cuvée a obecně by se vinař rád zaměřil na svou odrůdu z nejoblíbenějších, Kékfrankos aka Frankovku. S příchodem mladé generace začali na vinicích jet ekologicky a nový ročník už bude mít i bio certifikaci.

Zobraz celý článek...

úterý 13. února 2024

Fajn chlastací božo a Pinot z Čech

Jestli všechno vyjde, tak záhy vyrazím na pár dní do Beaujolais a Burgundska. A tak se trochu „kalibruji“ před cestou. Otevřel jsem třeba Gamay Noir „Vignes d’Ecussol“ 2020 od Château Thivin (web, z nabídky ooo.wine). O vinařství a jejich produkci jsem se tu docela rozepisoval a pak znovu u vícero jejich vín, je to hodně fajn producent. Ve sklence mi skončil jejich základní kousek, „jen“ Beaujolais-Villages z jedné specifické polohy u Quincié-en-Beaujolais, z keřů ve věku okolo 50 let. Semi-karbonická macerace, nijak dlouhé školení, v burgundské lahvi pod šroubovým uzávěrem. Rubínová barva, nic vyloženě tmavého. Čerstvé, čisté, vesele „božo“ ovocné, spíše červené plody jako jahody a trochu směrem tmavších, něco kořenitosti, badyán. Suché, čisté, středně plné, s fajn kyselinou a příjemnou ovocností, lehká svíravost ale třísloviny nijak výrazné, fajn délka. Dobře udělané „chlastací“ božo s něčím navíc, to mne baví.

Zobraz celý článek...

pondělí 12. února 2024

Staré keře z Ürziger Würzgarten od Loosena

Udělal jsem si radost a zase jednou otevřel i ryzlink v GG kategorii, konkrétně Riesling Ürziger Würzgarten Alte Reben Großes Gewächs 2015 z Weingut Dr. Loosen (web). Označení GG je na skle vlastně docela decentně, mnohem výraznější je jejich klasická nálepka „Dry“, kterou se snaží bojovat proti zažitým představám o Mosele coby čistě sladkých vínech, své exportní trhy (významně USA, kde si Loosen ostatně udělal jméno partnerstvím na tamním slavném ryzlinku Eroica) znají. I na zadní vinětě mají stupnici sladkosti, aby byla kategorie vína už úplně jasná. Co v jejich podání znamená „Dry“ je samozřejmě trochu otázka a označení „německy suché“ je pravdě blíž :-) Každopádně papírově je tenhle ryzlink opravdu lákavá záležitost, ostatně posuďte sami…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 8. února 2024

Výtečný jurský Savagnin a Pinot z Oregonu

Dostal jsem chuť na důraznější klasiku pod flórem a místo některého z oblíbených sherry sáhl po Domaine Pêcheur (web) a jejich Côtes du Jura Savagnin 2017. O vinařství jsem tu psal nejvíce v článku 3x Jura od Domaine Pêcheur, ale rozepisoval se znovu v průběhu let i o jednotlivých včetně staršího ročníku tohoto Savagninu nebo i o jejich Château-Chalon. Savagnin pochází ze starších (40+ let) výsadeb na svazích u Passenans a Darbonnay, víno v ne úplně plných sudech pod kvasinkovým závojem zraje tři roky a lahvují je do dnes již klasické jurské lahve. Tmavší, matnější zlatá barva, efektn. Intenzivním, klasická vůně, tak typická a lákavá. Když tenhle styl máte rádi, samozřejmě. Stále svěží slinosbíhavý projev, trochu navinulejší ovocnost do malvic a citrusů, starý vlakový vagón, vlhké uzené dřevo a leštěnka na skříňky, oříšková směs a kari. Suché, středně plné, čisté, s výbornou kyselinou, opět malvice a citrusy, lehce svíravé, strukturované, trochu slané ve slušně dlouhé dochutí. Charakterní, moc pěkné. Báječné nejen k sýru Comté nebo tradičnímu zpracování kuřátka z Bresse :-)

Zobraz celý článek...

středa 7. února 2024

Čtyři různorodá červená z Moravy

Otevřel jsem v krátkém sledu čtyři červená z Moravy, různých původů a cenových kategorií. Začneme v supermarketu a skončíme ve vyzrálejším kousku školeném (mimo jiné) v gruzínských kvevri :-) Není to žádný souboj a neférové srovnání, prostě ta vína jen skončila v článku u sebe, tady žádnou segregaci netrpím. K řadě Albert (web) Sommelier Collection říkají „Přinášíme vám unikátní kolekci našich lokálních moravských vín od oblíbených menších vinařů jako je Mádl, Gotberg, Maňák nebo třeba Nové Vinařství.“, ale zdrojem jsou i producenti výrazně větší až vyloženě velcí, jako třeba Vinné Sklepy Valtice, od kterých je i chutnané Svatovavřinecké 2022 jakostní deklarované původem v mikulovské podoblasti. Pod selekci se jménem a tváří podepisuje Klára Kollárová, dnes národní sommelierka ČR, a v řadě najdete nejen vína domácí ale i zahraniční. Vizuál celé téhle řady je nápaditý a dobře zpracovaný. Vína obvykle stojí o něco víc, než papírově srovnatelné kousky hned vedle v regálu, třeba tohle bylo za již „vysokých“ 139.90 Kč a základní jakostní habáni nebo templáři spíš v zóně 79-109 Kč. Trochu tmavší rubínová barva, lehce fialový nádech. Čerstvá, přímočaře jednoduše ovocná trochu „uměle plastová“ vůně, tmavší peckoviny a trochu linka náplasti. Suché, svíravější, ovocnost na pomezí červených a tmavších plodů, solidní kyseliny, jednoduché, s trochu nepříjemným hrubším nahořklým dozvukem. Upřímně trochu zklamání, v zóně 5€+ u privátní značky s velkým odběrem očekávám vlastně čistší a příjemnější projev. A spousta těch levných domácích červených ho má.

Zobraz celý článek...

úterý 6. února 2024

„Alternativní“ ryzlinky od Kováře a Bauera

Už jsem se tu tak nějak opakovaně zmiňoval, že mám problém s „alternativním“ pohledem na Riesling / Ryzlink rýnský. A není to asi jen tím, že je to moje odrůda srdcová, vlastně tomu sám úplně nerozumím. Prostě mne u ryzlinku, mnohem víc než u jiných odrůd, dráždí… nerozpoznatelnost, zaměnitelnost, nezařaditelnost. A málokdy mne osloví různé oxidativní verze, kousky intenzivně macerované a vlastně ani ty s výrazným vlivem nového sudu mi nekonvenují. Podobné speciality od jinak špičkových vinařů, které v klasice uznávám a mnohá jejich vína obdivuji (za všechny třeba velká moselská jména Clemens Busch či Heymann-Löwenstein, nebo Von Winning z Pfalze), mne nepřesvědčily, nakolik mohlo jít o zajímavou zkušenost. Tenhle úvodník nepíšu proto, aby autoři následujících vín nebyli naštvaní, a abych dokázal, že problém je na přijímači a ne vysílači :-) Prostě mi přišlo fajn zopakovat, že nakolik si rád dám šardonku pod flórem klidně čiřenou bílkem z koňských vajec (taky vaše děti hrají Minecraft?), tak u ryzlinku trapně preferuji kousky s projevem řekněme encyklopedickým a předvídatelným :-) I když se ta vína ukázala vlastně možná míň „extravagantní“ než jsem čekal…

Zobraz celý článek...

pondělí 5. února 2024

Vinařství roku, La Dive sířené, Furmint

Minulý pátek jsme se dozvěděli výsledky oborové soutěže Vinařství roku 2023 (web, informace o hodnocení a komisích), pro letošek s generálním a titulárním partnerem v podobě e-shopu Umění vína. Absolutním vítězem se stalo THAYA vinařství z Havraníků (jejich enolog, Jakub Smrčka, mimochodem obdržel titul enolog roku v roce 2021), které zároveň – stejně jako loni – dominovalo kategorii střední vinařství. V kategorii malých producentů zvítězilo bio vinařství Válka z Nosislavi, z velkých (tj. nad 200 tisíc litrů) to pak byl Štěpán Maňák z Žádovic. Maňákův enolog, Karel Novotný, který ale působí i ve vlastním stejnojmeném vinařství, obdržel cenu LOMAX Enolog roku 2023 pro mladého vinaře/enologa do 40 let. Shodou okolností v den převzetí ocenění mi dorazil domů degustační set jeho vín, už jsem je začal otvírat. „Cenu prof. Viléma Krause, CSc.“, ocenění za přínos vinohradnictví a vinařství pro významnou vinařskou osobnost, získal Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo. „Cenu studentů Zahradnické fakulty MENDELU“ si vysloužilo vinařství Horák z Vrbice. „Počinem roku 2023“ si stal spolek vinařů Dunajovské kopce za „příkladnou spolkovou činnost v oblasti rozvoje vinohradnictví, vinařství a obchodu s vínem spočívající v neustálém hledání nových kreativních forem vzájemné spolupráce a propagace místního produktu na úrovni všech členů rozličných velikostí i tržního významu“.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 1. února 2024

Dvakrát chutné Dolcetto z Dogliani

Zúčastnil jsem se nedávno dalšího ročníku akce Barolo & Friends věnované vínům z Piemontu, která byla letos hlavně o těch „friends“ a méně známých (až neznámých, pro mnohé) apelacích z této oblasti. Minimálně jednomu představenému vinařství, nakolik to nebyl objev ale spíš příjemné překvapení z jeho účasti, se budu brzy věnovat. Piemont je druhou největší vinařskou oblastí v Itálii a oblastí s největší sbírkou různých apelací, když sečtete DOC i DOCG. Na celkové produkci země se podílí 5 %, ale na vývozu rovnou 18 %. A naprostá většina konzumentů si Piemont spojí s legendárními apelacemi Barolo a Barbaresco, jakkoliv tvoří jen jednotky procent produkce regionu, a odrůdou Nebbiolo. Do oblasti zařadí a vzpomenou si ještě na odrůdu Barbera, případně apelaci Gavi nebo Moscato d‘Asti, ale tím to hasne. Valli Ossolane? Nizza? Lessona? Colli Tortonesi? Bramaterra? :-) Ne že bych se v tom sám orientoval, dobrovolně přiznávám, mé zájmy jsou přeci jen trošku jinde.

Zobraz celý článek...

středa 31. ledna 2024

Nový ročník Favereau a špičkové Beaujolais

Jako každý rok jsem ve slevové akci 6+6 lahví (na Kupmeto to vypadá ještě furt běží) zakoupil zásobu Château Bois de Favereau Bordeaux Supérieur „Cuvée Jean Jules“, v aktuálně nabízeném ročníku 2020. Psal jsem tu o 2019 a nejvíce k 2016. Vinice se Sauvignonem blanc už má producent v certifikovaném bio, ty s modrými odrůdami se tam snad také výhledově přesunou. Tohohle cuvée specielně pro négocianta J.J. Mortier & Cie dělají nějaký 50 tisíc lahví. Směs tradičně zhruba 60 % Merlot, 30 % Cabernet Sauvignon a 10 % Cabernet Franc. Tmavá, intenzivní barva. Slušně výrazná, tmavě ovocná vůně, švestky a směrem lesní ovoce, linka dřeva, kořenitosti a kouře, uzené maso. Suché, čisté, středně plné, dobré kyseliny, tmavá ovocnost, třísloviny jemnozrnné a nijak výrazné, solidní délka. Dobře udělané, přístupné a nijak komplikované ale zdaleka ne přímočaré. Jako za ty prachy jsem vždycky rád, že mám zásobu.

Zobraz celý článek...

úterý 30. ledna 2024

Papež a nejen víno, inventura v La Tour d’Argent, Evropa pije méně, kokain v bag-in-boxech

Vyposlechl jsem si nedávno výbornou přednášku prof. Pavla Hoška nazvanou „Symbolika vinice a vína v Tóře a Novém zákoně“ a bylo to rozhodně velmi podnětné, kdyby se někde objevil záznam či přednáška v psané formě, určitě na ni odkážu. Každopádně jsem si na ni vzpomněl při čtení zprávy o audienci více než stovky italských vinařů u papeže Františka ve Vatikánu. Při něm mimo jiné prohlásil, že „Víno, půda, zemědělské dovednosti a podnikatelské úsilí jsou dary od Boha. To vše nám Stvořitel svěřil, naši vnímavosti a upřímnosti, abychom je, jak říká Písmo, proměnili v opravdový zdroj radosti pro srdce člověka a každého člověka, nejen toho, kdo má více příležitostí.“ Mluvil i o vlivu rozsáhlého vinařského podnikání na zaměstnanost v Itálii a o dalších tématech, třeba že „Pouhá aplikace průmyslových postupů a obchodní logiky nestačí k zajištění kvalitních výrobků. Půda, vinice, pěstování, kvašení a zrání vyžadují důslednost, pozornost a trpělivost.“ A to my víme! Každopádně vinaři si papeže musí předcházet, aby jim v nějakém kázání davům nenarušil podnikání. Velmi mne pobavilo, že před pár lety byl z dokumentu o jedné kněžské škole zcenzurován papežův výrok, který pronesl při přebírání single malt whisky jako daru od studentů. Podle všeho je fanouškem tohoto nápoje, láhev pozvedl a pronesl „Questa e la vera acqua santa“, tedy „Toto je skutečná svěcená voda.“ A pak se tomu všichni zasmáli a atmosféra byla fajn, ale… do televize se nehodilo! :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 29. ledna 2024

Trojboj: Pinot, Chardonnay bubliny a Riesling

Při revizi zásob jsem narazil na láhev Pinot Noir 2018 od domácího specialisty na tuto odrůdu z největších, čejkovického vinařství Petra Kočaříka (web). V posledních letech poutají pozornost hlavně jejich „single vineyard“ Novosady a nově též Helezný díl, ale byl to právě tenhle hlavní vesnický pinot, byť jde též vlastně jen o jednu trať Niva Hrbatá, na kterém si v odrůdě udělali jméno. Psal jsem o tomhle víně a vinařství v roce 2020 a znovu na počátku roku 2022. Čas na revizi po dalších dvou letech! Nazrávající rubínová barva. Ve vůni se věk již začíná projevovat, stále tmavší červené peckoviny, trochu sušené brusinky, kořenitost, něco kmínu a vlhké podzimní listí, působí o něco hutněji než si pamatuji. Suché, čisté, výraznější kyseliny, šťavnaté a vyvážené, stále ovocné, uhlazenější tříslo, dobrá délka a stavba. A skvělá pitelnost, láká k dalším a dalším douškům, moc příjemné. Ještě mám láhev, tak třeba za dva roky…

Zobraz celý článek...