středa 28. února 2024

Svérázná červená z Rocco di Carpeneto

Dnešní zastávka bude v Piemontu, u vinařství Rocco di Carpeneto (aka Azienda Agricola il Rocco di Lidia Carbonetti, web). Už jsem tu o nich psal opakovaně, například v článcích Tři charakterní Barbery od Rocco di Carpeneto nebo Rapp, Rataraura, Reitemp…, ale už delší dobu jsem se nezmiňoval a jelikož dovozce Víno pro Vás s nimi opět začal pracovat, tak je to dobrá příležitost k opáčku. Vinařství Lidie Carbonetti a jejího manžela Paola jede certifikovaně bio a dost naturálně, jsou členy VinNatur a sami si do podtitulku dávají „Vini radicali in Alto Monferrato“ a nelze s nimi než souhlasit. To, co u nich nalézáte v lahvích, rozhodně nesedne zdaleka každému. Sídlí na náhorní plošině v kopcích Alto Monferrato, v Carpeneto (či Castrum Carpani jak bylo známo za římských časů). Pracují jen s místními odrůdami – hlavně Barbera, Dolcetto a Nebbiolo, ale též Freisa, Albarossa či Cortese – a především staršími výsadbami. Na 12 ha vinic jen síra a ve velmi omezení míře měď, ve sklepě žádná aditiva, vlastně ani ta síra ne (celková u všech vín se pohybuje do 10 mg/l, přidávají naprosto výjimečně). Vína zpracovávají v betonu a nerezu (ty jen fermentace či míšení sudů před lahvováním) i v sudech různých velikostí a původů (hlavně dub a též akát pro bílá) či amforách… prostě komplet sada. Fermentace spontánní (od počátku a v úplně novém provozu bez kontaminace případnými přidanými), delší macerace u červených a obvykle alespoň pár dní u bílých, vše bez kontroly teploty, žádné filtrace a čiření. Lahvování často až po několika letech.

Zobraz celý článek...

úterý 27. února 2024

Hergot, to je Riesling!

Ja vím, je to asi nějaká deviace, ale… po tom týdnu v Burgundsku jsem měl strašnou chuť na chlastací ryzlink. Já si ty šardonky ve dřevě umím moc užít, a komplexita/vrstevnatost které dosahují umí být až neuvěřitelná, ale stejně to do mne padá nějak pomaleji (ještě že tak, za ty prachy) než dobré bubliny nebo rýňák :-) A tak jsem si doma otevřel Riesling Deidesheimer Herrgottsacker 2021 trocken (VDP Erste Lage) z bio Weingut Lucashof (web, report z degustace, něco o vinařství) z Forstu, tedy oblast Pfalz a její část z nejzajímavějších. Hergot, to je tak dobrý pití! Je to docela velká (90+ hektarů) vinice co se táhne od silnice až k lesu na trase z Deidesheimu do Forstu a je poměrně různorodá pokud jde o půdu, najdete tam různé kombinace písku a spraší a pískovec a vápenec, ale vznikají na ní dost pěkné ryzlinky od spousty skvělých vinařů. Za všechny třeba Von Winning, Acham-Magin, von Buhl či Georg Mosbacher. A Lucashof.

Zobraz celý článek...

pondělí 26. února 2024

Živ a zdráv zpět z Burgundska

Uf, zpět z výpravy do Beaujolais a Burgundska. Bylo to náročné, ale více než podnětné. Naším cílem byla maličká (až mikro „jak jste na mne vůbec přišli?“) vinařství i négocianti, ale i větší či velmi slavná vinařské jména, povětšinou producenti jedoucí v bio či biodynamice ve vinicích a čistě i ve sklepě. Bylo skvělé sledovat, jak se oblasti mění a vyvíjí. Jak to kupa producentů v Beaujolais dělá „víc po Burgundsku“ a naopak burgundská vínařství třebas i komplet s třapinami a blízko semi-karbonické maceraci. Do Burgundska jezdí studovat vinařinu a učit se dělat charakterní víno přímo v provozech lidé z celého světa a mnozí tam nakonec zůstanou. Takže můžete poslouchat příběhy typu „jsem sice z Itálie a v roce 2010 jsem pro vinařství jen sbíral hrozny, ale teď už jsem tu pár let sklepmistrem“ i u legendárních vinařství, kde by člověk nikoho než rodilého Burgunďana snad ani nečekal. Kupa maličkých hráčů pracuje pro některé velké vinařství a vypomáhá v dalších a k tomu vlastní pár řádků tuhle či onde a díky práci se dostane k dalším hroznům, takže ve sklepě pak mají docela zajímavou nabídku. Domluvit se anglicky je vlastně snazší než dřív, i když teda francouzština furt dost pomáhá :-)

Zobraz celý článek...

pátek 16. února 2024

Už (skoro) zase chladím a skvělé netypické Fino

Uf, trvalo mi to. Když jsem tu na začátku ledna psal o tom, jak mi chcípla vinná chladnička, očekával jsem, že ji do 14 dní nahradím novým modelem. Nakonec jsem to stále odkládal, počasí umožňovalo v pracovně netopit a víno se nemělo špatně. Ale poslední dny už začala teplota stoupat, i přes vypnuté vytápění, a bylo nutné zasáhnout. A tak jsem dneska umístil nový model a začal ho plnit lahvemi. Ještě není v zásuvce, čekám na ustálení kapalin. Tak snad zítra nezjistím, že chladnička nefunguje, když už se ji podařilo procpat do místnosti :-) Každopádně jsem zároveň vzepřel síly a po letech zahájil kompletní inventuru. Hezky zapisuju co a kam (nejen do ledničky) ukládám. No nevsadil bych si, že seznam udržím v rozumném stavu déle než pár měsíců, ale doufat mohu!

Zobraz celý článek...

středa 14. února 2024

Böjt z Egeru a Csillag, Bikáver i Kékfrankos

Z egerské obce Ostoros k nám nedávno dorazil Gergő Böjt z vinařství Böjt (web), aby na degustační večeři v Danu Restaurant & Wine Cellar prezentoval vína svého rodinného podniku. Večeři jsem nestíhal, ale ještě před ní jsem s vinařem absolvoval ochutnávku dovezených vzorků a moc zajímavý rozhovor nejen o nich, ale o všem možném tematickém. Od problémů se speciální egerskou vinnou lahví, přes současnou nevyzpytatelnost počasí až po obecné problémy Maďarska jako takového. Podnik založili v roce 1993 Böjt László a manželkou Évou na 3 ha pozemků obdržených v rámci kompenzací. K tomu pořídili i v tufu vykutaný sklep. A postupně se rozrostli na současných něco přes deset hektarů, především v (i na oblast nadprůměrně) teplejších polohách Kutyahegy a Bikus. Dnes podnik řídí jejich děti a za vína je zodpovědný od roku 2016 především Gergő, který i vystudoval enologii a absolvoval si vinařskou praxi na Novém Zélandu a také přes celé dvě sklizně v Kalifornii (takže anglicky mluví perfektně). Odrůdově to mají celkem bohaté – Olaszrizling, Leányka, Sauvignon Blanc, Muscat, Chardonnay, Kékfrankos, Cabernet Sauvignon, Blauburger, Turán, Zweigelt, Pinot Noir či Merlot. Ale najdete u nich spíše cuvée a obecně by se vinař rád zaměřil na svou odrůdu z nejoblíbenějších, Kékfrankos aka Frankovku. S příchodem mladé generace začali na vinicích jet ekologicky a nový ročník už bude mít i bio certifikaci.

Zobraz celý článek...

úterý 13. února 2024

Fajn chlastací božo a Pinot z Čech

Jestli všechno vyjde, tak záhy vyrazím na pár dní do Beaujolais a Burgundska. A tak se trochu „kalibruji“ před cestou. Otevřel jsem třeba Gamay Noir „Vignes d’Ecussol“ 2020 od Château Thivin (web, z nabídky ooo.wine). O vinařství a jejich produkci jsem se tu docela rozepisoval a pak znovu u vícero jejich vín, je to hodně fajn producent. Ve sklence mi skončil jejich základní kousek, „jen“ Beaujolais-Villages z jedné specifické polohy u Quincié-en-Beaujolais, z keřů ve věku okolo 50 let. Semi-karbonická macerace, nijak dlouhé školení, v burgundské lahvi pod šroubovým uzávěrem. Rubínová barva, nic vyloženě tmavého. Čerstvé, čisté, vesele „božo“ ovocné, spíše červené plody jako jahody a trochu směrem tmavších, něco kořenitosti, badyán. Suché, čisté, středně plné, s fajn kyselinou a příjemnou ovocností, lehká svíravost ale třísloviny nijak výrazné, fajn délka. Dobře udělané „chlastací“ božo s něčím navíc, to mne baví.

Zobraz celý článek...

pondělí 12. února 2024

Staré keře z Ürziger Würzgarten od Loosena

Udělal jsem si radost a zase jednou otevřel i ryzlink v GG kategorii, konkrétně Riesling Ürziger Würzgarten Alte Reben Großes Gewächs 2015 z Weingut Dr. Loosen (web). Označení GG je na skle vlastně docela decentně, mnohem výraznější je jejich klasická nálepka „Dry“, kterou se snaží bojovat proti zažitým představám o Mosele coby čistě sladkých vínech, své exportní trhy (významně USA, kde si Loosen ostatně udělal jméno partnerstvím na tamním slavném ryzlinku Eroica) znají. I na zadní vinětě mají stupnici sladkosti, aby byla kategorie vína už úplně jasná. Co v jejich podání znamená „Dry“ je samozřejmě trochu otázka a označení „německy suché“ je pravdě blíž :-) Každopádně papírově je tenhle ryzlink opravdu lákavá záležitost, ostatně posuďte sami…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 8. února 2024

Výtečný jurský Savagnin a Pinot z Oregonu

Dostal jsem chuť na důraznější klasiku pod flórem a místo některého z oblíbených sherry sáhl po Domaine Pêcheur (web) a jejich Côtes du Jura Savagnin 2017. O vinařství jsem tu psal nejvíce v článku 3x Jura od Domaine Pêcheur, ale rozepisoval se znovu v průběhu let i o jednotlivých včetně staršího ročníku tohoto Savagninu nebo i o jejich Château-Chalon. Savagnin pochází ze starších (40+ let) výsadeb na svazích u Passenans a Darbonnay, víno v ne úplně plných sudech pod kvasinkovým závojem zraje tři roky a lahvují je do dnes již klasické jurské lahve. Tmavší, matnější zlatá barva, efektn. Intenzivním, klasická vůně, tak typická a lákavá. Když tenhle styl máte rádi, samozřejmě. Stále svěží slinosbíhavý projev, trochu navinulejší ovocnost do malvic a citrusů, starý vlakový vagón, vlhké uzené dřevo a leštěnka na skříňky, oříšková směs a kari. Suché, středně plné, čisté, s výbornou kyselinou, opět malvice a citrusy, lehce svíravé, strukturované, trochu slané ve slušně dlouhé dochutí. Charakterní, moc pěkné. Báječné nejen k sýru Comté nebo tradičnímu zpracování kuřátka z Bresse :-)

Zobraz celý článek...

středa 7. února 2024

Čtyři různorodá červená z Moravy

Otevřel jsem v krátkém sledu čtyři červená z Moravy, různých původů a cenových kategorií. Začneme v supermarketu a skončíme ve vyzrálejším kousku školeném (mimo jiné) v gruzínských kvevri :-) Není to žádný souboj a neférové srovnání, prostě ta vína jen skončila v článku u sebe, tady žádnou segregaci netrpím. K řadě Albert (web) Sommelier Collection říkají „Přinášíme vám unikátní kolekci našich lokálních moravských vín od oblíbených menších vinařů jako je Mádl, Gotberg, Maňák nebo třeba Nové Vinařství.“, ale zdrojem jsou i producenti výrazně větší až vyloženě velcí, jako třeba Vinné Sklepy Valtice, od kterých je i chutnané Svatovavřinecké 2022 jakostní deklarované původem v mikulovské podoblasti. Pod selekci se jménem a tváří podepisuje Klára Kollárová, dnes národní sommelierka ČR, a v řadě najdete nejen vína domácí ale i zahraniční. Vizuál celé téhle řady je nápaditý a dobře zpracovaný. Vína obvykle stojí o něco víc, než papírově srovnatelné kousky hned vedle v regálu, třeba tohle bylo za již „vysokých“ 139.90 Kč a základní jakostní habáni nebo templáři spíš v zóně 79-109 Kč. Trochu tmavší rubínová barva, lehce fialový nádech. Čerstvá, přímočaře jednoduše ovocná trochu „uměle plastová“ vůně, tmavší peckoviny a trochu linka náplasti. Suché, svíravější, ovocnost na pomezí červených a tmavších plodů, solidní kyseliny, jednoduché, s trochu nepříjemným hrubším nahořklým dozvukem. Upřímně trochu zklamání, v zóně 5€+ u privátní značky s velkým odběrem očekávám vlastně čistší a příjemnější projev. A spousta těch levných domácích červených ho má.

Zobraz celý článek...

úterý 6. února 2024

„Alternativní“ ryzlinky od Kováře a Bauera

Už jsem se tu tak nějak opakovaně zmiňoval, že mám problém s „alternativním“ pohledem na Riesling / Ryzlink rýnský. A není to asi jen tím, že je to moje odrůda srdcová, vlastně tomu sám úplně nerozumím. Prostě mne u ryzlinku, mnohem víc než u jiných odrůd, dráždí… nerozpoznatelnost, zaměnitelnost, nezařaditelnost. A málokdy mne osloví různé oxidativní verze, kousky intenzivně macerované a vlastně ani ty s výrazným vlivem nového sudu mi nekonvenují. Podobné speciality od jinak špičkových vinařů, které v klasice uznávám a mnohá jejich vína obdivuji (za všechny třeba velká moselská jména Clemens Busch či Heymann-Löwenstein, nebo Von Winning z Pfalze), mne nepřesvědčily, nakolik mohlo jít o zajímavou zkušenost. Tenhle úvodník nepíšu proto, aby autoři následujících vín nebyli naštvaní, a abych dokázal, že problém je na přijímači a ne vysílači :-) Prostě mi přišlo fajn zopakovat, že nakolik si rád dám šardonku pod flórem klidně čiřenou bílkem z koňských vajec (taky vaše děti hrají Minecraft?), tak u ryzlinku trapně preferuji kousky s projevem řekněme encyklopedickým a předvídatelným :-) I když se ta vína ukázala vlastně možná míň „extravagantní“ než jsem čekal…

Zobraz celý článek...

pondělí 5. února 2024

Vinařství roku, La Dive sířené, Furmint

Minulý pátek jsme se dozvěděli výsledky oborové soutěže Vinařství roku 2023 (web, informace o hodnocení a komisích), pro letošek s generálním a titulárním partnerem v podobě e-shopu Umění vína. Absolutním vítězem se stalo THAYA vinařství z Havraníků (jejich enolog, Jakub Smrčka, mimochodem obdržel titul enolog roku v roce 2021), které zároveň – stejně jako loni – dominovalo kategorii střední vinařství. V kategorii malých producentů zvítězilo bio vinařství Válka z Nosislavi, z velkých (tj. nad 200 tisíc litrů) to pak byl Štěpán Maňák z Žádovic. Maňákův enolog, Karel Novotný, který ale působí i ve vlastním stejnojmeném vinařství, obdržel cenu LOMAX Enolog roku 2023 pro mladého vinaře/enologa do 40 let. Shodou okolností v den převzetí ocenění mi dorazil domů degustační set jeho vín, už jsem je začal otvírat. „Cenu prof. Viléma Krause, CSc.“, ocenění za přínos vinohradnictví a vinařství pro významnou vinařskou osobnost, získal Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo. „Cenu studentů Zahradnické fakulty MENDELU“ si vysloužilo vinařství Horák z Vrbice. „Počinem roku 2023“ si stal spolek vinařů Dunajovské kopce za „příkladnou spolkovou činnost v oblasti rozvoje vinohradnictví, vinařství a obchodu s vínem spočívající v neustálém hledání nových kreativních forem vzájemné spolupráce a propagace místního produktu na úrovni všech členů rozličných velikostí i tržního významu“.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 1. února 2024

Dvakrát chutné Dolcetto z Dogliani

Zúčastnil jsem se nedávno dalšího ročníku akce Barolo & Friends věnované vínům z Piemontu, která byla letos hlavně o těch „friends“ a méně známých (až neznámých, pro mnohé) apelacích z této oblasti. Minimálně jednomu představenému vinařství, nakolik to nebyl objev ale spíš příjemné překvapení z jeho účasti, se budu brzy věnovat. Piemont je druhou největší vinařskou oblastí v Itálii a oblastí s největší sbírkou různých apelací, když sečtete DOC i DOCG. Na celkové produkci země se podílí 5 %, ale na vývozu rovnou 18 %. A naprostá většina konzumentů si Piemont spojí s legendárními apelacemi Barolo a Barbaresco, jakkoliv tvoří jen jednotky procent produkce regionu, a odrůdou Nebbiolo. Do oblasti zařadí a vzpomenou si ještě na odrůdu Barbera, případně apelaci Gavi nebo Moscato d‘Asti, ale tím to hasne. Valli Ossolane? Nizza? Lessona? Colli Tortonesi? Bramaterra? :-) Ne že bych se v tom sám orientoval, dobrovolně přiznávám, mé zájmy jsou přeci jen trošku jinde.

Zobraz celý článek...

středa 31. ledna 2024

Nový ročník Favereau a špičkové Beaujolais

Jako každý rok jsem ve slevové akci 6+6 lahví (na Kupmeto to vypadá ještě furt běží) zakoupil zásobu Château Bois de Favereau Bordeaux Supérieur „Cuvée Jean Jules“, v aktuálně nabízeném ročníku 2020. Psal jsem tu o 2019 a nejvíce k 2016. Vinice se Sauvignonem blanc už má producent v certifikovaném bio, ty s modrými odrůdami se tam snad také výhledově přesunou. Tohohle cuvée specielně pro négocianta J.J. Mortier & Cie dělají nějaký 50 tisíc lahví. Směs tradičně zhruba 60 % Merlot, 30 % Cabernet Sauvignon a 10 % Cabernet Franc. Tmavá, intenzivní barva. Slušně výrazná, tmavě ovocná vůně, švestky a směrem lesní ovoce, linka dřeva, kořenitosti a kouře, uzené maso. Suché, čisté, středně plné, dobré kyseliny, tmavá ovocnost, třísloviny jemnozrnné a nijak výrazné, solidní délka. Dobře udělané, přístupné a nijak komplikované ale zdaleka ne přímočaré. Jako za ty prachy jsem vždycky rád, že mám zásobu.

Zobraz celý článek...

úterý 30. ledna 2024

Papež a nejen víno, inventura v La Tour d’Argent, Evropa pije méně, kokain v bag-in-boxech

Vyposlechl jsem si nedávno výbornou přednášku prof. Pavla Hoška nazvanou „Symbolika vinice a vína v Tóře a Novém zákoně“ a bylo to rozhodně velmi podnětné, kdyby se někde objevil záznam či přednáška v psané formě, určitě na ni odkážu. Každopádně jsem si na ni vzpomněl při čtení zprávy o audienci více než stovky italských vinařů u papeže Františka ve Vatikánu. Při něm mimo jiné prohlásil, že „Víno, půda, zemědělské dovednosti a podnikatelské úsilí jsou dary od Boha. To vše nám Stvořitel svěřil, naši vnímavosti a upřímnosti, abychom je, jak říká Písmo, proměnili v opravdový zdroj radosti pro srdce člověka a každého člověka, nejen toho, kdo má více příležitostí.“ Mluvil i o vlivu rozsáhlého vinařského podnikání na zaměstnanost v Itálii a o dalších tématech, třeba že „Pouhá aplikace průmyslových postupů a obchodní logiky nestačí k zajištění kvalitních výrobků. Půda, vinice, pěstování, kvašení a zrání vyžadují důslednost, pozornost a trpělivost.“ A to my víme! Každopádně vinaři si papeže musí předcházet, aby jim v nějakém kázání davům nenarušil podnikání. Velmi mne pobavilo, že před pár lety byl z dokumentu o jedné kněžské škole zcenzurován papežův výrok, který pronesl při přebírání single malt whisky jako daru od studentů. Podle všeho je fanouškem tohoto nápoje, láhev pozvedl a pronesl „Questa e la vera acqua santa“, tedy „Toto je skutečná svěcená voda.“ A pak se tomu všichni zasmáli a atmosféra byla fajn, ale… do televize se nehodilo! :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 29. ledna 2024

Trojboj: Pinot, Chardonnay bubliny a Riesling

Při revizi zásob jsem narazil na láhev Pinot Noir 2018 od domácího specialisty na tuto odrůdu z největších, čejkovického vinařství Petra Kočaříka (web). V posledních letech poutají pozornost hlavně jejich „single vineyard“ Novosady a nově též Helezný díl, ale byl to právě tenhle hlavní vesnický pinot, byť jde též vlastně jen o jednu trať Niva Hrbatá, na kterém si v odrůdě udělali jméno. Psal jsem o tomhle víně a vinařství v roce 2020 a znovu na počátku roku 2022. Čas na revizi po dalších dvou letech! Nazrávající rubínová barva. Ve vůni se věk již začíná projevovat, stále tmavší červené peckoviny, trochu sušené brusinky, kořenitost, něco kmínu a vlhké podzimní listí, působí o něco hutněji než si pamatuji. Suché, čisté, výraznější kyseliny, šťavnaté a vyvážené, stále ovocné, uhlazenější tříslo, dobrá délka a stavba. A skvělá pitelnost, láká k dalším a dalším douškům, moc příjemné. Ještě mám láhev, tak třeba za dva roky…

Zobraz celý článek...

pátek 26. ledna 2024

Nejlepší vína ČR s degustací třinácti z nich

Vyrazil jsem na tiskovku a degustaci k uvedení průvodce Nejlepší vína České republiky 2023-2024, již desátého ročníku této publikace. U nás jde o celkem unikátní počin, kdy se nejedná o běžnou soutěž, ale hodnocení zaslaných vín komisí prověřených a velmi zkušených degustátorů s mezinárodním rozhledem (Michal Šetka, Ivo Dvořák, Jakub Přibyl, Roman Novotný a Richard Süss), s možností se k vínům vracet, věnovat jim specifickou péči pokud to vinař vyžaduje (nebo si to dle jejich názoru víno žádá) a podobně. Aktuálně je v průvodci 203 vinařů a vinařských firem a 1228 hodnocených vín, s celkem fajn sadou doplňujících informací (jakou formou viz ukázky na webu) suplujících leckdy ne úplně aktuální a informačně bohaté webové stránky vinařů :-) Někteří známí a zásadní vinaři v průvodci nejsou a jde samozřejmě o jejich legitimní volbu, ať jsou jejich důvody jakékoliv, ale v rámci „celkového obrazu domácí scény“ je to trochu škoda. Naopak jsem tam narazil na pár jmen, o kterých se mé povědomí blíží nule či jsem vůbec netušil, že existují :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 25. ledna 2024

Přichází Pavillon Blanc Second Vin

Legendární Château Margaux – a výhled na zámek z příjezdové cesty je určitě jedním z ikonických v rámci Bordeaux – nedávno vybudovalo nejen velmi efektní podzemní Vinothèque (a při bagrování překopalo jednu jejich vinici, která už je sice zase osazena, ale už kvůli tomu nemůže nést apelaci Margaux), která vypadá tak trochu jako skladiště těch největších státních tajemství a detailů o mimozemšťanech ze špiónského thrilleru, ale také novou vinařskou budovu dedikovanou především bílému a také laboratoři a výzkumu, efektní záležitost dle návrh kanceláře Foster + Partners. Vývoj a změny se dějí u všech jejich vín, ale u bílého je teď asi nejzajímavější. To produkují již od 18. století, nejprve pod jménem Château Margaux Vin Blanc de Sauvignon a od roku 1920 jako Pavillon Blanc du Château Margaux.

Zobraz celý článek...

úterý 23. ledna 2024

4x Somló od Kolonics a litrovka ryzlinku z Frank

V rámci nedávné degustace vulkanických vín – už jsem tu reportoval o krásném Morgonu a fantastická suché Tokaji a později o jednom postarším Furmintu – padla i jedno meziročníkové srovnání Furmintu od Kolonics pincészet (web, nedávný článek o nich zde na blogu) a doma jsem otevřel ještě mladý vlašák a také jejich bublinky. Furmint 2021 (sud Atilla) je krásně čisté, florální a pecičkově malvicové a minerální bílé, suché, středně plné, čisté, se fajn kyselinami a pitelnosti, s minerální a lehce železitou linkou, se slušnou délkou a dost fajn. Bavilo velmi. Furmint 2020 (sud Atilla) je znatelně nazrálejší, medovější, se slušnou kyselinou, působí trochu starším dojmem než rozdíl pouhého roku. Stále ale povedené.

Zobraz celý článek...

pondělí 22. ledna 2024

Vitovska a Teran z Krasu od Renčela

Jak je mým dobrým zvykem, tak jednu ze zásadních vinařských akcí roku, táborské Bottled Alive, jsem opět nenavštívil. Ani nevím, kolika lidem jsem za poslední měsíce na „uvidíme se na Bottled Alive“ smutně odpovídal, že bohužel ne. Prostě jen úplně nevhodný termín, už přes dvacet let pořádám touhle dobou TolkienCon. Jednou jsem měl i tematickou vinnou přednášku. Ale snad vyjde příští rok! Na „živá vína“ jsem tedy nezanevřel a stále se v mé vinné dietě vyskytují! :-) Nedávno jsem třeba otevřel dvě vína ze Slovinska, z Krasu na pomezí s Itálií. Od menšího rukodělného a v souladu s biodynamickými principy hospodařícího vinařství Renčel (web), které na místní železité půdě (právem zvané „terra rossa“) pěstuje hlavně tradiční odrůdy Teran (aka Refošk) a Vitovska Grganja, ale ve vinicích mají i Pinot Noir, Merlot, Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Sauvignon a trochu té Malvasie.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 18. ledna 2024

Jakob Jung a trojice chutných suchých ryzlinků

Na vínech od Weingut Jakob Jung (web, dováží Der Weinschmecker) z oblasti Rheingau nejprve zaujmou netradiční a hodně nápadité viněty od berlínského studia Ruska, Martín, Associates. Ty evokují pokerové karty a jednotlivé obrázky jsou vizualizací některých slavných pojmenování míst v regionu a vinic. V roce 2017 za ně mimochodem dostali ocenění Red Dot. Pokud vám na vinětách nesejde a zajímá vás především (mnohem důležitější) obsah lahví, pak i ten stojí za pozornost :-) Vinařství s historií od roku 1799, který jeden svůj historický sklep používá na zrání sýrů, se samozřejmě specializuje na Riesling, ale asi 15 % tvoří Spätburgunder, Weissburgunder a Chardonnay a najde se u nich trochu Sauvignonu blanc a Merlotu. Aktuálně pracují na zhruba 20 ha vinic převážně v okolí dvé domovské obce Erbach a směrem na Kiedrich, včetně dvou Grosse Lage – Hohenrain a Siegelsberg. A hospodaří i na dvou Erste Lage, Steinmorgen a Michelmark. Ve vinicích jedou s trvalým zatravněním, bez herbicidů a ekologičtěji, ale bio nejsou. Ročně vyšvihnout něco přes sto tisíc lahví. Od roku 1997 jsou členy VPD a vína připravují i coby členové sdružení Charta Rheingau.

Zobraz celý článek...

úterý 16. ledna 2024

Který obal na víno je za vás nejhorší?

Dnešní zápisek bude vlastně jen otázka, respektive více otázek. A týkat se budou obalů na vína. Když byste mohli jmenovat jeden jediný – nezávisle na kategorii vína – který za vás určitě ne, co byste zvolili? A jaké proto máte důvody? Co je podle vás nejvhodnější obal pro víno na běžnou spotřebu, u kterého se nepředpokládá delší zrání? Pro nekomplikované víno na běžné rozlévání po sklence, na párty či jinou velkou akci? Furt a jenom skleněné lahve? Dobrovolně přiznávám, že mne vlastně víc než třeba plechovky (statisticky nejčastější odpověď na dotaz, jaký obal na víno je nejvíc mimo) nebo Tetrapak uráží nechutně těžké „aby vypadalo efektně a draze“ skleněné lahve u obyč vín co se vypijí do roka a do dne (a vlastně ve výsledku nejen u nich). Za hranicí jsou pro mne vína balená do PET lahví (čímž nemyslím variantu, kdy si do PETky necháte stočit něco pro konzumaci ten večer), ovšem v těch stejně nejde najít cokoliv poživatelného :-) Jak to máte vy? Podělte se!

Zobraz celý článek...

pondělí 15. ledna 2024

Třikrát Riesling vždy s komplikací při skladování

Vytáhl jsem takhle včera víno z kartonu a zjistil, že sice nebylo v mojí „olej všude kam se podíváš“ chladničce, ale taky je zprzněné! Jak je to možné nevím, ale z jedné láhve – a to mají šroubový uzávěr a vypadal docela neporušeně – uteklo asi deci. A stát se muselo už před hezkými pár týdny. Nachladil jsem, otevřel očekávaje nějakou tu oxidaci a… dostal úplně parádní víno :-) Weingut Kruger-Rumpf Riesling Quarzit trocken 2021 (VDP.Gutswein) je z jejich základní řady, k tomuhle kousku z vinic s křemencem mají ještě Devonschiefer a Phyllit a aktuálně už prodávají ročník 2023. O jejich produkci už jsem se tu zmiňoval. Tohle má světlejší citronovou barvu. Vůně je čerstvá, čistá, trochu „přísnější“ minerální, se zeleným jablkem a limetkou. V chuti středně plné, štíhlejší, s výraznou citrusovou kyselinou a skvělou pitelností, minerální, slušně dlouhé. Moc fajn klasika. Kupoval jsem to ve speciální slevové akci 4+2 zdarma, čímž se česká cena dostala na tu běžnou maloobchodní v zahraničí :-) A jsem rád, že mám pár dalších uloženo.

Zobraz celý článek...

středa 10. ledna 2024

Novinky, novely, salon vín a další zajímavosti

Vinaři se postupně adaptují na povinnost uvádět na vinětách některé nové údaje, často za pomoci QR kódů a se speciálními stránkami na webu. Taky se musí popasovat s novelou vyhlášky, která upravuje použití některých velmi oblíbených termínů, jako třeba oranžové či nefiltrované víno nebo pét nat. V téhle vyhlášce mne ale obzvláště zaujal nový odstavec 11 v § 7, který zní „V označení produktu v obalu určeném pro spotřebitele lze uvést vyobrazení nebo obrazové připomenutí místa nebo objektu nacházejícího se na území České republiky nebo symbolu, znaku, erbu nebo obdobného prvku vážícího se k území České republiky, pokud je a) produkt vyroben z hroznů sklizených na území České republiky a b) jeho výroba proběhla na území České republiky v místě majícím blízký geografický nebo historický vztah k vyobrazenému nebo připomenutému místu, objektu nebo prvku nebo jeho výrobce má blízký geografický nebo historický vztah k vyobrazenému nebo připomenutému místu, objektu nebo prvku.“. To to trvalo! A co taková jména vinařství, která obsahují zásadní vinařskou obec, ale v lahvích běžně střílí produkty jiných zemí? :-) Na fotce v titulce různé lahve jednotlivých vinařství hezky vedle sebe, ale na první dobrou fakt těžko říct, co z toho je Morava a co ne. Ke všem těmto zábavnostem se rozjíždí využití grantu na zkoumání, nejprve na Pálavě a okolí a u Žernosek, jak bychom tak mohli pokročit v románském značení vín alias apelačním systému. Furt se děje něco nového! Ale jsou tu i nějaké neměnné jistoty…

Zobraz celý článek...

úterý 9. ledna 2024

Tři úrovně ryzlinku od Trimbacha

Udělal jsem si radost a otevřel vedle sebe tři úrovně ryzlinku od jedné z největších hvězd Alsaska, již po třináct generací vinařícího Maison Trimbach (web). Není to vinařství malé, z vlastních vinic a vinic pětatřiceti dlouhodobých pěstitelských partnerů ročně vyšvihnout přes milion lahví (a k tomu ještě ovocné likéry a pálenky). Jenže už od sedmdesátých let jedou ve vinících ekologičtěji, v jejich vlastních vinicích a u vyšších řad je to bio (někde od 2008) a už se rozhodli ho mít i certifikovaně, u partnerů jde nejméně o HVE3 a také v procesu na bio certifikaci. Starší keře (průměr mají někde ke 45 letům, nové výsadby jsou už dekády selekce řízků z jejich vlastních vinic), vždy ruční sběr a pečlivé delší školení. Bílá prakticky vždy bez malolaktiky, ale s pár měsíci na jemných kalech. Sice se vyhýbají dřevu, s výjimkou občas velkých starých sudů, ale jejich vína mají obrovský potenciál zrání a často mnoho let, než ukáží pravý potenciál, i potřebují. Zároveň je ale na trh pouští (s jistou rezervou, dle vkusu) už vlastně připravená k pití, i u základů někdy až po 2-3 letech a u vyšších řad to může být 5-9 let. Jejich Riesling Clos Sainte Hune, ze specifické malé monopolní polohy uprostřed svahu Grand Cru Rosacker, je dlouhodobě řazen mezi a hodnocen jako jeden z nejlepších ryzlinků – a bílých vín obecně – na světě.

Zobraz celý článek...

pondělí 8. ledna 2024

Vybouchla mi vinná chladnička. Potřebuji novou!

Zašel jsem takhle včera k vinné chladničce vybrat pár lahví na odpoledne s návštěvou a hned mne trochu zarazilo… úplné ticho. Otevřel jsem dveře a vyvalil se na mne zápach spáleniny a oleje. Po pořádném vyvětrání zůstala příjemná intenzivní olejová vůně nástrojařské dílny, která je ovšem ve „vinném sklípku“ trochu nevhodná. Do té doby spolehlivá chladnička (v Rakousku vyrobený Liebherr, krom tří stěhování bez přerušení běželo 16+ let) se rozhodla rozloučit poměrně spektakulárně a rozstříkat olej z kompresoru (alespoň předpokládám) do vnitřních prostor. Takže jako bonus jsou lahve mastné a kluzké a čeká mne hromada umývání. U mnohých lahví jsou promaštěné samozřejmě i viněty. Na problém jsem naštěstí přišel asi jen pár hodin potom, co k němu došlo, vína byla ještě chladná a v smradlavém uzavřeném prostoru nezůstala dlouho. Olej se mi zažírá do rukou a cítím ho teď už všude, obzvlášť když vezmu do ruky sklenku a chci se napít vína. Asi teď budu muset jet jen starší ryzlinky a doufat v co nejvýraznější petrolejové tóny %-) No co už, ještě jsme třeba taky mohli vyhořet.

Zobraz celý článek...

středa 3. ledna 2024

Pierre Paillard a dvakrát XIX Champagne

S novým rokem je tu čas odhrnout poznámky k pár lahvím ze svátečního období. Na Silvestra jsem s přáteli otevřel, v poklidu dlouho před půlnocí „v Japonsku už nový rok stejně je“, Champagne Pierre Paillard „Les Parcelles XIX“ Bouzy Grand Cru Extra Brut. Z vinařství (web) je to vlastně základ a víno, kterého produkují nejvíce (52 tisíc sedmiček a 2300 magnumek), ale jinak mají parametry běžným základům docela daleko. Už teda láhev vypadá na stole tak nějak „pokročileji“ a „burgundsky“, viněta se mi dost líbí. Odrůdově je to 80% Pinot Noir a 20 % Chardonnay z 20+ různých poloh čistě u Grand Cru obce Bouzy, kde i vinařství sídlí. Postaveno na ročníku 2019 s dvaceti procenty rezervních vín. Kvasilo v použitých sudech a na kalech v lahvi bylo okolo tří let (odstřel březen 2023), dozáž žádná. O samotném vinařství už jsem tu psal detailně (a pak znovu celkem nadšeně o rosé a z jedné srovnávací degustace i o ročníkovce), od té doby se změnilo především to, že i základy jedou ve dřevě, ještě více šlapou do biodynamiky ve vinicích a krom Bouzy přidali také moc zajímavé vinice se starými výsadbami v dalších obcích (Grand Cru Ambonnay, Verzy a Verzenay a 1er Cru Taissy a Ludes), z některých už vína jsou na trhu a s dalších to ještě pár let potrvá.

Zobraz celý článek...

úterý 2. ledna 2024

TOP 10 vinných setkání v roce 2023

Rok 2023 pro mne nebyl z těch nejjednodušších, ale přinesl i nemálo podnětných vinných setkání. A to ať už s báječnými víny ve sklence tak – a to především – se zajímavými vinaři a lidmi z vinařského řemesla. V dnešním zápisku se pokusím vypíchnout desítku těch pro mne asi nejvýraznějších setkání/vinných zážitků s pár řádky k tomu. O některých už jsem psal, o jiných zatím bohužel ne a můžete to brát jako upoutávku na věci budoucí, pokud najdu dost sil zpracovat detailněji. Pořadí v dnešním zápisku nijak nevypovídá o síle zážitku a jdu prostě od začátku roku k jeho závěru :-)

Zobraz celý článek...