Pokračuji v bublinách, okolo svátků toho padlo hodně a něco mi napovídá, že i zítra se bude šumět :-) Otevřel jsem opět dvě lahve od Finca Can Macià aka Fermí Bohigas (web), především jejich základní Brut Nature je cava je u nás doma poslední roky skoro vždy k dispozici a psal jsem tu nejspíš několikrát. Tentokrát šlo o základ ale ve variantě Brut a také Brut Nature Gran Reserva, v obou případech aktuální letos odstřelené šarže. Od dřívějších článků jsou snad v procesu certifikace na bio jak už nějaký pátek hospodaří a vinařství si vyhlédl domácí dovozce, jinak se nic moc nezměnilo :-) Brut Reserva je 50 % Xarel·lo, 30 % Macabeo a 20% Parellada, čistě nerez, v lahvi druhotná a zrání nejméně 15 měsíců (a mám dojem, že nějak delší ležení to teď nejsou), dozáž 6 g/l. Čerstvé, čisté, svěží s tóny malvic a sušených bylinek, dotyk toastu. Pamatuji si to trochu ovocnější a „vinnější“, ale tohle je taky dost fajn. Suché, čisté, s dozáží perfektně zakomponovanou a bezva kyselinou, trocha citrusů, hezky postavené a slušně dlouhé. Povedená vyvážená cava a fajn osvěžující kousek! U nás (VinoDoc / OKVino.cz) po lahvi za 289 Kč.
středa 30. prosince 2020
Reserva a Gran Reserva od Bohigas
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, recenze, Španělsko, víno
úterý 29. prosince 2020
Výtečný Extra Age od Lansonu
Champagne Lanson, tradiční barák z Remeše založený už v roce 1760, s nepřehlédnutelným maltézským křížem v logu, poutá v poslední době trochu větší pozornost. Možná je to lepším marketingem a novým majitelem (od roku 2006 je součástí Boizel Chanoine Champagne Group, dnes Lanson-BCC, ve které je třeba i Philiponnat či De Venoge), možná vzestupem kvality i u základních vín… kdo ví :-) Každopádně ve slepých degustacích dopadá hodně dobře (a fakt by mne zajímal jejich kousek z biodynamicky pěstovaných hroznů z Verneuil a Vandières) a hlavně po pár letech zrání bývají ta vína skvělá. Lanson je jedním z mála producentů, kteří se zuby nehty vyhýbají malolaktice v celém portfoliu, takže čas na lahvi potřebují tuplem a velmi svědčí i základní neročníkovce. Dům si prošel těžkým obdobím na počátku 90. let, v krizi jej nakonec koupil Moët, aby jej po sotva půl roce znovu prodal, ovšem už bez více než 200 hektarů vinic (a v rámci obchodní geniality za stejné peníze jako nakoupil). Zůstala jim ovšem zásoba vín, jméno, špičkový sklepmistr a zkušenosti. Ale stejně trvalo nemalou dobu, než si opět zajistili dostatečný přísun kvalitních hroznů.
pondělí 28. prosince 2020
Bollinger PN VZ15 a fajn alsaský Pinot Noir
Už je to nějaký ten pátek, co jsem se tu rozepisoval o Bollinger PN VZ15 Brut, v té době čistě teoreticky coby o zajímavé novince v sortimentu tohohle skvělého šampaňského baráku. Ale neodolal jsem a láhev pořídil a na Štědrý den otevřel. Veškeré detaily z předchozího článku, pokud jde o původ hroznů a ročníky, samozřejmě stále platí. Navíc je informace o degorzáži, odstřel proběhl v listopadu 2019, víno teda mělo nějaký ten pátek si v lahvi trochu sednout. Citronová barva, velmi pěkné vytrvalé perlení malých bublinek. Čistá, ovocná, trochu širší vůně. Pečené jablko a hruška, něco toustovosti, kouřově minerální. Suché s fajn kyselinou, dozáž překvapivě hodně znát, trochu plnější, ovocné, krémovější, dotyk chlebové kůrky a lískového oříšku. Slušně dlouhé. Pěkné bubliny, ale… nějak jsem čekal víc, trochu větší švih a energii, působilo tak nějak měkce a… prostě trochu nečekaně nasládle. Co s tím udělám čas netuším, třeba budu mít možnost za pár let někde ochutnat, stejné peníze asi spíš vrazím do jiných věcí :-) O svátcích vedle Bollingeru padlo i pár dalších bublin, ty zas někdy příště, tam jsem s (třebas i vyšší) dozáží problém neměl.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, Francie, Champagne, recenze, víno
středa 23. prosince 2020
Viña Ardanza Reserva Selección Especial 2010
Je to už dobrých osm let, co jsem zde psal o La Rioja Alta Viña Ardanza Reserva (web), tenkrát to byl ročník 2001. La Rioja Alta je jedno z velkých tradiční vinařství „od nádraží“ v Haro, se jmény jako López de Heredia (naposledy jak psal k Viña Tondonia Reserva Tinto 2006 a Viña Gravonia Crianza 2010, extrémně jsem si ale užíval Tondonia 2007 a teď na svátky se chystám vyzkoušet aktuální nejmladší ročník 2008), Muga, Roda či CVNE doslova přes ulici či nedaleko. Jejich Reserva patří, s produkcí pohybující se běžně nad půl milionem lahví, k nejznámějším z klasických vín Riojy (a Gran Reserva 890 či 904 jsou považovány za tamní špičku). Za celou dobu existence Reservu jen čtyřikrát, když měli pocit že jde o výjimečný ročník a kvalitu ještě vyšší než obvykle, označili coby Reserva Especial – 1964, 1973 a dříve popisované 2001. A nově, pravda v upravené podobě jako Selección Especial, v ročníku 2010. Víno tvoří z 80 % Tempranillo a dalších 20% je Garnacha. Kvašeno spontánně, následně vybraná vína šla do sudů k zrání, každá odrůda zvlášť. Tempranillo 3 roky do amerických sudů, v průměru čtyřletých, a za dobu ležení se šesti přetáčeními. Garnacha taktéž americké sudy, o chlup novější (druhé a třetí víno), na 30 měsíců a s pěti přetáčeními. Po zrání smíšeno a v květnu 2015 lahvováno do lahví spíše burgundského tvaru, s logem vinařství přímo ve skle, s kovovou záklopkou a kvalitním celokorkem.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
úterý 22. prosince 2020
Domácí bílé a P.A.N. 2019
Vytáhl jsem ze sklepa jednu z posledních lahví muškátu/milerky/směsi (je to takové lehce sporné, láhev je špatně označena), moje „vlastní“ víno z ročníku 2013 z modřanských hroznů. Měl jsem tu zápisky Pomáhat a chránit muškát s milerkou a také V demižonech to dobublává. Trochu k tématu jsem se zmiňoval i v článku Modřanský košt s pár moc fajn víny, kde jsem si svou produkci dovolil zařadit mezi tvorbu tamních zavedených vinařů. Víno, vzhledem ke způsobu vzniku až překvapivě, nebývá vadné a všechny otevřené lahve zatím v pohodě. Jen se obvykle hodně rychle rozpadne na vzduchu, zábavné bývá prvních pár desítek minut. Tmavší barva, trochu matnější zlato-oranžová. Ve vůni stále něco květinových tónů a trochu mýdlová linka, troška medu a přezrálá broskev a oříškovo-sójovková linka. Suché, kyseliny to má ale zvládl bych i více, překvapivě ještě trocha ovocnosti, spíše kratší, s mírnou nahořklostí v závěru. Nic zásadního, teda. A zároveň spokojenost, asi jsem měl i nemálo horších naturálních i konvenčních vín, takhle k rozjímání před svátky mne to potěšilo :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Morava, víno
pondělí 21. prosince 2020
PF 2021 od Jižního svahu
Ničím nezkalené svátky a šťastný vstup do nového roku přeje Jižní svah! Dejte vědět, co dobrého se chystáte otevřít na Vánoce, a jakou lahví se rozloučíte s probíhajícím (v pravdě poněkud šíleným) rokem. Snad k nám bude 2021 o něco milosrdnější.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak...
pátek 18. prosince 2020
Co mne letos zaujalo nejvíce
Sleduji teď všemožné žebříčky top vín poněkud šíleného roku 2020, sestavy z časopisů i od jednotlivých vinných kritiků. A samozřejmě jsem sám začal přemýšlet, pošmourno venku a pandemická situace volají po bilancování, že bych něco podobného sestavil. Letos jsem toho sice ochutnal výrazně méně než obvykle, ale vybírat je i tak z čeho, po lahvích toho pravděpodobně naopak vypil více (stydím se). A tak dneska vyhlásíme „Ceny Jižního svahu 2020“ a aby se dostalo na co nejvíce dovozců a vinařů, tak udělám 137 různých kategorií a v každé vyhlásím šampiona a budu prodávat nálepky a taky… ne, samozřejmě vtipkuji, oblíbený trik velkých soutěží sem tahat nebudu. Prostě vyberu pár vín, která mne letos nadchla. A doplním důvod, proč zrovna tohle dávám do žebříčku. Zítra bych možná vybral (trošku) jiné lahve, ale dnes je seznam takový, jak ho najdete níže. Stejně subjektivní, jako zdejší recenze. Můj :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak..., víno
čtvrtek 17. prosince 2020
Naturální Barbera a Veltlín
Otevřel jsem nový ročník Barbery od Rocco di Carpeneto (web), konkrétně Reitemp 2015 Barbera del Monferrato DOCG Superiore. Psal jsem tu o ročníku 2013 a také o 2014, v prvním článku se dozvíte původ jména a v tom druhém zase nejvíce informací okolo o vinařství. Psal jsem tu o nich ovšem i u odrůd jako Dolcetto či Nebbiolo, mají hodně specifický styl co ne každému sedne, ale nelze jim upřít mocný charakter. Tohle víno, čistě vinice Rocco a výsadby z roku 1955, fermentuje v nerezu a macerovalo 23 dní. Zrání 38 měsíců ve větších použitých dubových sudech. Lahvováno v prosinci 2018 do burgundské lahve (č. 1386 z 2000) s kovovou záklopkou a celokorkem, celková síra jen 6 mg/l. Temná barva, fialový odstín, hluboká, se spoustou jemných částeček a „zrnitá“. Expresivní, výrazná, divočejší vůně upozorňující na vyšší kyseliny, jen přivoním už začnu slintat :-) Tmavá, vrstevnatá, s ovocností do lesních plodů a uzených švestek, uzené maso, zaschlá krev, staré dřevo. Hodně se mění s teplotou, vzduchem a časem, každou chvilku jiný zážitek. Suché, se sladkostí ovoce ale hodně výraznou kyselinou, velmi šťavnaté, plnější, svíravost, delší. Vyžaduje trochu pozornosti, ale když tomu dáte prostor… veliká zábava! Je to mohutnější než předchozí ročník, ale rukopis nezaměnitelný.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
středa 16. prosince 2020
Connétable a krabice na víno
Nedávno doma padla láhev Connétable Talbot 2006, druhého vína Château Talbot. O vinařství jsem tu psal opakovaně a už dost dávno, nedávno se tu zmiňoval i o prvním víně tohoto konkrétního ročníku. Zmiňoval jsem se určitě i o tom, že ke Connétable máme doma hlubší vztah, bylo to určitě jedno z prvních „lepších/dražších“ Bordeaux, co jsme s nyní už manželkou otevřeli. Teď ho teda vypila s chutí a přitom se ani nezeptala, k mému zklamání, co jí to vlastně nalévám. Ale alespoň vím, že fungovalo i bez pohledu na vinětu. Složení 52 % Cabernet Sauvignon a 48 % Merlot, 15 měsíců v barrique sudech z 15 % nových. Bordó láhev, kovová záklopka, celokorek v super stavu. Tmavší, již na okrajích znatelně nazrálejší barva, dost depotu. Čisté, tmavší ovocnost, švestka a rybíz, zajímavě uzené, něco kořenitosti, hodně fajn. Suché, čisté, středně plné a nic hutného, kyseliny tak akorát, stále docela tmavší ovocnosti ale již nazrálé, příjemné, skvěle pitelné klasické Bordeaux. Nic z čeho bych lezl po zdi, ale nabízí to co má a každé sklenka bavila. V tomhle ročníku byla cena lehce přes čtyři stovky, okolo to bývalo i levnější. Teď už se v En Primeur pohybujete u stovek šesti. No jo.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Bordeaux, Jen tak..., recenze, víno
úterý 15. prosince 2020
Zlatý roh a vína ročníku 2019
Měl jsem příležitost projet si již nalahvovaný ročník 2019 z malokarpatského vinařství Zlatý roh (web), stále ještě mladého projektu u obce Děvín. Příprava vinic začala v roce 2014 vyklučením asi 3 ha starých neobhospodařovaných(nejneobhospodařovávatelnějšími, jedno z nejdelších českých slov, jen taková vsuvka mimo téma) výsadeb a osazením ploch odrůdami Veltínské zelené, Riesling, Pinot Noir, Merlot a Cabernet Sauvignon. Aktuálně ale už pracují s hektary dvanácti, část je připravena na nové výsadby, část zůstane coby pastviny či pole. Od počátku se jelo bio, nyní již s certifikací, a od 2017 s biodynamickým přístupem (sestávajícím i z přípravy vlastních preparátů, kompostu, výluhů, ale i třeba zapojení koní do vinic a tak…). Vinice mají na polohách s historickými jmény Goldeck (tedy Zlatý roh) a Purweg, s ručním sběrem a selekcí hroznů ve vinici i ve sklepě. Vína zpracovávají čistě i ve sklepě a bez aditiv (tj. fermentace spontánní, žádné enzymy, výživy ani čiřící látky) krom trochy síření (celková je do 50 mg/l) a nefiltrují. Na vinicích ani sklepě, který je součástí nového sídla investora, se asi moc nešetřilo. Za to, jak se réva pěstuje a co a jak se děje s hrozny a vínem, plně zodpovídá Filip Nagy, kterého můžete znát jako součást projektu 7 Řádků / 7 Riadkov, zde má ovšem poněkud jiné možnosti. A pokud to nebude z degustačních poznámek jasné, tak vína mne více než bavila.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), oblíbené a vybrané, recenze, Slovensko, vinařství a vinice, víno
pondělí 14. prosince 2020
Milerka z Dobré vinice a fajn Cahors
Mám trochu skluz v aktuální nabídce Dobré vinice (web), vlastně si jen sem tam někde dám skleničku a trochu jsem přestal je systematicky prochutnávat. Domácí „naturál“ rybníček se hodně rozšířil a vlastně je i čím dál víc ochutnáváníhodných vinařství i mimo něj a prostě se to nedá stíhat. Teda pokud máte vše jen jako koníček k běžnému zaměstnání a chvílemi tak trochu částečnému úvazku v podobě psaní o víně :-) A tuplem platí letos, s brutálním výpadkem festivalů i běžných degustací. Každopádně v pátek jsem před cestou na „výjezdní zasedání“ Družstva stihl alespoň deci Müller Thurgau 2018, vína už s novým divočejším designem vinět. Tahle milerka, z vinice v Národním parku Podyjí v bio režimu, kvasí spontánně v nerezu a tam také přes rok zraje a navíc maceruje s asi desetinovým podílem celých hroznů. Tmavší žlutá barva. Na müller výraznější aromatika, s květinovou a lehce ovocnou linkou, trochu bezové a trochu připomíná Sauvignon. V chuti suché, s fajn kyselinami, vyvážené, středně plné, nekomplikovaně florálně-ovocné a s dotykem minerality, výborně pitelné. Nic složitého, ale tak nějak mile v pohodě fajn.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Francie, Morava, recenze, víno
pátek 11. prosince 2020
Dobré černé z Cori
„Okrajová odrůda centrální Itálie míchaná s Montepulcianem nebo Cesanese“, shrnuje to zásadní o Nero Buono (dříve s dovětkem di Cori, které EU nyní již nedovoluje) encyklopedie Wine Grapes. A doplňuje, že se pěstuje prakticky jen v okolí obce Cori a v přilehlé oblasti Castelli Romani a končí spíše ve směsích, čistě odrůdových vín je pomálu. V roce 2000 jí bylo vysazeno jen 114 ha, v roce 2010 to už ale bylo překvapivě 135 ha a plocha i nadále mírně stoupala. Ian d’Aggata začíná svůj profil odrůdy poněkud lákavěji: „Nero Buono je jednou z nejméně známých původních odrůd Itálie, ale jak už to tak bývá, odrůdou která má mnoho co říci.“ V oblasti ji prý rozšířil slavný politik a generál a později farmář Cincinnato, byť půjde spíše o legendu. K dispozici nejsou oficiální klony, většina výsadeb pochází ze selekcí rostlin asi jen dvou tamních pěstitelů. Odrůda má potenciál dávat, i přes relativně tenkou slupku, temná vína barvě i ovocné aromatice, s herbálními tóny. Vyhovující ji vyšší polohy a vulkanické půdy… a to Cori splňuje. Neustále se obaluje novými listy a je potřeba velká spousta zelených prací.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
čtvrtek 10. prosince 2020
Nestarec s webem a jedním světle červeným
Trvalo to několik let, ale naše naturální superstar (rozhodně v zahraničí) Milan Nestarec spustil funkční webové stránky. O podobných věcech moc nepíšu, ale tohle je skvělá ukázka, jak se to také dá dělat, žádný šedivý průměr podle šablony. A k němu i jeho vínům prostě dost sedí. Pohled na vinaření, vinice, lidi ve vinařství i obchodní partnery. K tomu super fotky. A samozřejmě vína jako taková, konečně jsou snadno k dispozici informace ke všemu, co si od něj můžete pořídit. A ne prosté technikálie, ale často celé příběhy proč to víno vůbec vzniká, které je radost číst a lákají k nákupu. Je z toho trochu cítit, že to celé asi vznikalo především pro zahraniční návštěvníky, a těch určitě bude víc, a česká mutace je trochu doplňková :-) Jo a je tam i e-shop, ve kterém ovšem nenabízí svá klasická vína (s výjimkou degustačních setů), ta plně nechává na svých distributorech. Najdete tam ale (velmi) limitované edice lahví, speciality, kterých vzniklo velmi málo a jinde je neuvidíte. Každá s vinětou, na které se podílel někdo jiný, některé z nich jsou opravdu skvělé a výborné nápady. Z aktuální šestice jsem „pochytal všechny“, byť zatím ne všechny otevřel. Mimo jiné proto, že některé z nich jsou magnumky a čekám na lepší časy a odšpuntování ve společnosti přátel. Každopádně dneska začneme „poločerveným“…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), doporučené weby, Morava, víno
středa 9. prosince 2020
Alsaský Riesling a Pinot z Pfalze
Udělal jsem si radost a krom vždy povedeného základního ryzlinku a bublin vyzkoušel z alsaského vinařství Gustave Lorentz (web) z Bergheimu také jejich Riesling Lieu-Dit Berg 2016. Jediná vinice, teplejší jižní svah (ale v trochu chladnějším ročníku) v údolí poblíž Grand Cru Kanzlerberg, s těžšími půdami, slíny, s keři vedenými v certifikovaném bio. Jsou tam jak 45-65 let staré výsadby tak i mladší, dvacetileté. Láhev flétna, kovová záklopka a celokorek. Výraznější, nazlátlá barva. Již nazrálejší vůně, kde se trocha citrusů a citrusové kůry mísí s nastupující medovostí, kořenitost do bílého pepře. Suché ale s decentním dotykem cukru, čisté, středně plné s pěknou kyselinou ale nic řízného, vyvážené, trochu hebčí, slušně dlouhé. Příjemný, přístupný, klasický ryzlink. Základní mladší Réserve stojí u Kupmeto po lahvi tři stovky, tohle už čtyři. Dobrovolně přiznávám, že ta o něco lehčí a živější základka vlastně mému vkusu vyhovuje o trochu více :-) A ještě ušetřím!
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Francie, Německo, recenze, víno
úterý 8. prosince 2020
Dvakrát Riesling od Weingut Prinz
Zase trochu ryzlinku, tentokrát jsme v Rheingau, konkrétně v obci Hallgarten a v biodynamickém a bio certifikovaném Weingut Prinz (web). Neplést se záplavou dalších německých princů – Prinz von Hessen, Prinz Salm či Hans Prinz – a o těch rakouských nemluvě :-) Rodinné vinařství s 9.5 ha – především výše posazených (bonus při dnešním oteplování) viničních tratí Hallgartener Hendelberg, Frühernberg, Schönhell a Jungfer – s roční produkci zhruba 60 tisíc lahví v klasickém spektru, tedy od suchých (i opravdu suchých, nejen „německy“) po přírodně sladká, se zaměřuje dle očekávání na Riesling, ale mají i nějaký ten Pinot Noir a trochu „exotů“ (sami je tak označují) Sauvignon Blanc, Traminer a Roter Riesling. Ještě do začátku devadesátých let rodina jen pěstovala hrozny a prodávala je družstvu, pak začal Fred Prinz i připravovat nějaké to víno, paralelně k hlavnímu zaměstnání ve vinařství Kloster Eberbach. Teprve v novém tisíciletí, kdy se jim povedlo pořídit kompletní zázemí i nějaké další tratě, se Fred vrhnul na vlastní vinařství naplno. Ve vinicích čistě a obsesivně ručně, ve sklepě pečlivé zpracování po jednotlivých polohách, fermentováno spontánně (ale pokud by byl problém, tak neutrální kvasinky přidá), ryzlinky zrají na jemných kalech především v nerezu ale občas i s podílem starších sudů a lahvují je už relativně brzo na jaře, Pinot kvasí v otevřených kádích a zraje v sudech.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Německo, recenze, vinařství a vinice, víno
pondělí 7. prosince 2020
Nečekaný vítěz Piper-Heidsieck Blanc de Blancs
Sešli jsme se před pár dny, skupinka nadšenců do bublin, nad slepou degustací Blanc de Blancs Champagne. Cílem bylo, tedy krom toho po měsících výpadku zase něco ochutnat, srovnat sérii „základních“ (rozuměj žádná prestižní cuvée, ročníkovky a speciality) šampaňských jen z bílých hroznů, ve všech případech šlo o čisté Chardonnay, od několika oblíbených pěstitelů versus větších i menších populárních baráků. A mít se u toho dobře, spíš než přijít s nějakým dalekosáhlým objevným závěrem. V souboji pět proti pěti nakonec na body vyhrál jedenáctý vzorek přidaný jako dárek navíc, Pierre Legras „Monographie” Brut Nature Blanc de Blancs Grand cru 2012, ročníkovka čistě z GC Chouilly a víno tedy poněkud nesplňující pravidla :-) Pokud ho ovšem nebudeme počítat, pak první místo – po kterém následují vína čtyř pěstitelů – patří trochu nečekaně Piper-Heidsieck Essentiel Blanc de Blancs Extra Brut.
pátek 4. prosince 2020
Menu operace Eureka, ProWein nebude, burgundské muzeum, cla a CEO Moëtu…
Do baru vejdou Josif Vissarionovič Stalin, Franklin D. Roosevelt a Winston Churchill, a objednají si Chablis… :-) Mohl by to být začátek hodně obskurního vtipu, ale vlastně není. Fanoušky historie by mohlo zaujmout menu narozeninové večeře Churchilla z konce listopadu 1943, která se konala coby součást operace Eureka, zásadní válečné konferenci právě s Rooseveltem a Stalinem v Teheránu. Co se jedlo si můžete přečíst v článku, mne každopádně velmi zaujalo nápojové menu. Na úvod, kdo by to byl u Churchilla čekal, Champagne Pol Roger. Ale také koktejly Bloody Mary a whisky Johnny Walker Black Label. Za bílé k jídlu padla volba na Maison Louis Jadot Chablis 1936, červené pak Domaine Laurent Combier Crozes-Hermitage 1934. A samozřejmě nezapomněli si život trochu osladit s portským od Graham’s. V noci tam asi bylo pěkně veselo…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
čtvrtek 3. prosince 2020
Cincinnato a dvě podoby Bellone
Bellone. Okrajová italská odrůda (v roce 2000 jí tam teda ještě bylo přes 1300 ha, dnes už je to pod pět stovek) původem a s domovinou v oblasti Lazio, o které ale třeba Ian Domenico D'Agata, autor opusu Native wine grapes of Italy, mluví s obrovským nadšením jako o špičkové a jedné z nejlepších v současné Itálii. V minulosti výrazně rozšířená po Castelli Romani, legenda dokonce praví, že je to Uva Pantastica, o které se ve svém díle Naturalis historia zmiňuje Plinius starší. Vitální, s kompaktními většími hrozny bobulí s tenkou (ale na pektiny a polyfenoly velmi bohatou) slupkou a hodně náchylná k botrytidě, pro suchá vína je na to třeba dávat velký pozor, ale díky vždy výrazným kyselinám úspěšně používána na sladká (a dříve základ Cannellino di Frascati). Dnes Bellone ale moc často samostatně neuvidíte. Těch pár keřů, co vinařství stále ještě mají vysazeno, obvykle končí poloanonymně malým dílem ve Frascati nebo Marino směsích. Na vhodných půdách, především vulkanických ale třeba také vápencových, a ve vhodných lokalitách, zásadní jsou okolo města a v apelaci Cori, může nabídnout nevšední zážitky. Nic z toho jsem bez chytrých knih nevěděl, od toho tu taky přeci jsou. A ke zkoumání mne podnítily dvě lahve, které jsem nedávno ochutnal. Co ochutnal, s velkou chutí a nadšením vypil!
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Itálie, recenze, vinařství a vinice, víno
středa 2. prosince 2020
Dvě sedmiřádkové frankovky
Už několik dní se postupně propíjím degustačním setem vinařství 7 Řádků / 7 Riadkov (web; a také novinkami od vinařství Zlatý roh, je tam pár opravdu skvělých vín, těšte se!), naposledy jsem je více chutnal před dvěma lety. A musím říct, že jsem velmi spokojen! Dneska se mrkneme na dvě podoby frankovky. Frankovka Pinot Style 2019 moravské zemské s nějakou tou karbonickou macerací má hodně světlou červenou barvu. Vůně velmi čerstvá, červeně peckovinově ovocná, lehce kořenitá, dává najevo vyšší kyseliny. Na první dobrou bych fakt lehčí pinot tipoval. Suché, poměrně lehkonohé, opravdu výraznější kyseliny, přirozené, živé, šťavnaté, červeně ovocné, skvěle pitelné. Skvělé vyvážené lehčí červené ideální trochu přichlazené. A bezvadné se syrovým lososem :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Morava, recenze, víno
úterý 1. prosince 2020
3x Riesling z Mosely od Weingut Loersch
V rámci aktuální ryzlinkové nálady jsem se podíval pod korek/šroub třem lahvím od Weingut Loersch (web, do roku 2011 Loersch-Eifel, fotky na webu vyloženě lákají vyrazit k sousedům na výlet) z Mosely. Rodina se může v místě pyšnit vinařskou tradicí od roku 1640, to není vůbec špatné. Moderní historie a vzestup zájmu se začíná psát od roku 2002, kdy se na vínech začal podílet mladý Alexander Loersch, který podnik od otce plně převzal v roce 2009. Vinařství sídlí v Leiwenu a hospodaří na 4.5 ha. Drtivá většina je samozřejmě Riesling (zbylá část Pinot Noir a trocha odrůdy Rivaner aka Müller Thurgau), na všem dobře známých polohách Trittenheimer Apotheke či Piesporter Goldtröpfchen, ale révu pěstují i na Trittenheimer Altärchen, Dhroner Hofberg, Neumagener Rosengärtchen či Leiwener Klostergarten. Nabízí i „Riesling Skylounge“ a ubytování s krásnou panoramatickou vyhlídkou na efektní smyčku Mosely mezi Leiwenem a Trittenheimem.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Německo, recenze, vinařství a vinice, víno