Opakuju se, vím, ale… byl to jednoduchý rok, to nemohu říct :-) Koukám do bublinek tvořících tvary ve sklence a věštím, že rok nadcházející přinese neméně pozoruhodných zážitků a zkušeností. Co vykoukáte vy netuším, ale každopádně vám přeji vše nejlepší, hodně zdraví a spoustu dobrých vín sdílených s těmi, kteří to ocení. A snad příští rok zas trochu víc a pokud možno zajímavých článků zde na webu, letos to bylo fakt složitý, i osobních setkání na degustacích a vinných festivalech.
Jedním z vinařství, které jsem měl letos možnost navštívit, byl podnik jménem Parigot & Richard (web, dováží Domaine R&B) sídlící v Savigny-lès-Beaune. Jsme tedy v jádru Burgundska, ale u vinařství trochu specifického, dělají totiž čistě bubliny. Primárně tedy Crémant d’Bourgogne, klasickou šampaňskou metodou druhotného kvašení v lahvi, a v jeho rámci určitě patří mezi to nejlepší v oblasti. Ročně vyšvihnou nějakých 150-200 tisíc lahví, produkce docela lítá a teď bylo pár výpadků, u některých vín to způsobilo zkrácení zrání aby bylo vůbec co prodávat. Obvykle jsou to ročníkovky, i když tak třeba neoznačeny. Připravují si vlastní tirážní i expediční likér (z vlastního vína a třtinového cukru), vína jsou bez čiření a filtrace ale samozřejmě po zrání s odstřelenými kaly. Dozáž je u nich obecně nízká, obvykle někde v zóně 2-4/gl, byť se vyskytnou i vína co mají trošku víc.
Nedávno mi zase dorazila zásilka Španělska, na svátky je třeba sherry a Corpinnat a tak, a některými kousky už se teď prokousávám. A je to zatím především odrůda Mencía. Padla třeba láhev Vinos Valtuille Pago de Valdoneje Mencía „La Tellería“ 2022 (DO Bierzo), o co jde jsem se tu už detailně rozepisoval u ročníku 2019. Furt mne moc baví hrubá „terroirová“ viněta, má to vyloženě kouzlo. Tmavší rubínová barva. Výraznější, kamenitější aromatika, tmavší až lesní plody, ostružiny, kouřová / uzená a herbální linka. Suché, středně plné až plnější, drsnější svíravější s docela výrazným tříslem, šťavnaté, fajn struktura, tmavší ovocnost, docela dlouhé. Takové trochu neotesané, selsky působící, ani delší rozdýchaní hrany úplně neohladilo a uvidíme jak zrání, ale má to kouzlo a vlastně se pije dobře a je v tom něco zajímavého. Tuplem za nějakých 10€ :-)
Nějak nestíhám psát tolik co bych si přál, hlavně reporty z degustací. Snad se to trochu zlepší. Dneska alespoň odhrnu poznámky k pár lahvím otevřeným v poslední době doma. Z biodynamického Weingut am Stein (web, vozí Der Weinschmecker) ve Würzburgu, psal jsem tu o jejich sylvánech a v září se alespoň proběhl ve vinicích a okolo jejich vinařství, to byl Riesling STETTEN trocken „Late Release“ 2022. Zatříděno jako VDP.Ortswein a původ hroznů v Stettener Stein na muschelkalku. Právě tahle vinice je jejich „domovskou“ a mají v ní nejvíce výsadeb, nakolik sídlo mají ve Würzburger Stein s výhledem na město. Tenhle ryzlink je čistá nerezovka, na trh šel až letos v létě a na jemných kalech si poležel o rok déle. Burgundská láhev, efektní šroubový uzávěr. Citronová žlutá, trochu matnější barva. Již lehce nazrávající ale stále dost čerstvá aromatika, fajn mix zralých malvic, lehké herbálnosti, kouřovosti a minerální linka. V chuti působí plněji než bych od pouhých 11.5 % alkoholu čekal, má to pěknou stavbu a slušnou délka, jde především do malvic s trochou peciček a opět s kouřovou linkou. Kyseliny hodně, ale je tam i podobně zbytkového cukru (+/- 8 oboje) a celek vlastně docela kulatější a uhlazenější. Trocken je to pro mne na hranici, za mne už pocitově najíždí do polosucha. Ale pije se to moc dobře a myslím bude mít úspěch :-)
Pravidelní čtenáři Jižního svahu si možná ještě pamatují lednovou peripetii s mou, do té doby naprosto spolehlivou, vinnou chladničkou Liebherr. Která se ale rozloučila velmi spektakulárně a rozstříkala olej na lahve. Po delším výběru jsem si udělal radost a pořídil pěknou a ne zrovna levnou novou od firmy Haier, s nízkou spotřebou a plnými dveřmi a krásně tichou. A samozřejmě doufal, že i tentokrát vydrží alespoň nějakých těch 15+ let bez problémů. No nestalo se, odešla zhruba před měsícem, prostě z ničeho nic přestala chladit. Reklamace proběhla rychle, servisní technik dorazil nedlouho po nahlášení a ledničku opravil. Jen aby se po dvou týdnech stejný problém vrátil. Ve čtvrtek proběhne druhé kolo opravy, ale že bych teda měl ve výrobek nějakou velkou důvěru, to se říct nedá. Ve všech případech jsem měl štěstí, že venku zrovna byla kosa a mohl jsem udržovat v pracovně nízkou teplotu a lahvím to nijak neublížilo. Ale stát se to v létě v největších vedrech, asi mně jebne. Vyskladnit ledničku a zas těch 200+ lahví naskladnit, opět s malou inventurou (resp. alespoň umístit lahve do stejné police, aby odpovídalo záznamům), taky nějakou tu hodinu zabere. A že by se mi do toho teď znovu chtělo, to se říct nedá. Co naděláte.
