Při studování výsledků letošního Salonu vín (viz takové malé postesknutí k tématu) padl můj zrak i na jediné suché bílé víno z Čech, ryzlink z Vinných sklepů Kutná Hora. Víno to moravské konkurenci tak trochu natírá ročníkem, v suchých bílých je ročník 2007 cosi poměrně exotického (jsou tam jen dva stejně staré kousky, jinak vše mladší, hlavně ročník 2010 a nějaké devítky). Ale cenou je taky mezi nejdražšími. Tenhle pozdní sběr jsem doma neměl, z archivu ovšem vylovil dvojče, Ryzlink rýnský 2007 výběr z hroznů (na vinětě uvedeno jako botrytický výběr; a myslím si, že botrytický by mělo být s ypsilon po písmenu r, byť se objevují obě varianty – jsou opravdu možné?) z mělnické trati Budyně, deklarován jako polosuchý s 13% alkoholu. Víno mne nadchlo z tanku při návštěvě vinařství v roce 2008 a rovnou jsem ho koupil i v lahvi (tj. je zde klasický problém, že bylo lahvováno na několik fází s kdo ví jak velkým rozestupem), s plánem záhy jej přechutnat ve více lidech a případně dokoupit. Nakonec ale končilo ve sklence až po čtyřech letech archivace…
středa 29. února 2012
úterý 28. února 2012
Vlašák od Skoffa a veltlín od Neustiftera
Jedním z nedávných supermarketových nákupů (viz i Rakouské (nejen) veltlíny ze supermarketu aneb lehké pití co nenudí) byla šestieurová láhev štýrského Welschriesling 2010 z řady Classique vinařství Walter Skoff (web). Tenhle podnik je slavný především svými sauvignony, ale produkce je poměrně široká a rozhodně nejde o malého hráče. Přesto je hodně potěšující, že v regálech rakouského Sparu najdete i jeho vína (a mnoha dalších prestižnějších podniků) v regálech pro běžný nákup. Ne že by se tam neprodávala i vína za 3€ nebo levněji, ale těch 6€ je celkem normální částka a kvalita vín obvykle o kus vyšší něž u těch našich typických osmdesátikorunových. Byť tohle je zrovna kousek na vyloženě letní nenáročné pití. Čirá láhev, šroubový uzávěr. Velmi čerstvé, mladičké, ovocitost do zelených jablek, lehce kořenitější a navíc i poměrně pěkné minerální tóny, celek trochu evokuje některé mladé veltlíny. Velmi suché, spíše lehké (11.5% alkoholu), řízné, ovocité opět směrem zelené jablko, velmi snadno a dobře pitelné. Volá po sluníčku, salátech a možná i říznutí trochou perlivé vody.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
pondělí 27. února 2012
Sherry aneb rychlý úvod k jedněm z nejzajímavějších vín světa
Britský džentlmen, lovecký pes ležící u krbu a sklenka sherry nalévaná z broušené karafy. Lásku Britů ke sherry zvěčnil William Shakespeare v Jindřichu IV. dlouhým Falstaffovým proslovem zakončeným výrokem: „A kdybych tisíc synů měl, první lidská zásada, kteréž bych je vyučoval, musila by být: odříci se řídkých nápojů a sherry jenom se věnovat.“ Romantický obraz, který vidí mnozí ti, co otevírají svou první láhev sherry, ale leckdy vezme rychle za své. Úplně stačí zakoupit tradičnější suchou variantu tohoto nápoje a očekávat, že půjde o něco sladkého a podobného portskému. Sherry je ale proti portskému zásadně odlišná, svérázná a nečekaná aromata a chutě leckdy zaskočí i ostřílené konzumenty klasických vín. Sherry minimálně zpočátku vyžaduje trochu trpělivosti a ochoty ji zkoumat, tedy pokud nezačnete přímo v její domovině ve Španělsku, kde se jí, ve spojení s jídlem v tapas barech a posezením s přáteli, přichází na chuť snadněji. Jde o jeden z mých nejoblíbenějších stylů vína a často se o něm zde zmiňuji, následující řádky jsou jakýmsi základním shrnutím (hrubě a bez mnohých důležitých detailů) „co to je vlastně sherry“, který zde dosud chyběl.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: oblíbené a vybrané, sherry, víno
pátek 24. února 2012
Výsledky ankety „Jíte ryby?“
Tak trochu kvůli nedávnému zážitku jsem připravil anketu u rybách. Ptal jsem se, zda vůbec ryby jíte a případně jaké. Hlasovalo docela dost návštěvníků tohoto blogu, celkem 261, a jen minimální počet ryby nejí vůbec (nebo je komplet vegetariánem). Vínomilci jsou masožravci :-) Přes 34% z vás jí jakékoliv ryby a co nejčastěji. O něco méně, 31%, preferuje ryby mořské. Naše sladkovodní jsou poměrně pozadu s pouhými 18% procenty. Naprosto výjimečně si rybu dá 12% z vás. To, že naše sladkovodní prohrají s bohatou nabídkou různých lososů, tuňáků, kambal, chňapalů, pražem a kdo ví čeho dalšího se dalo čekat, ostatně se podívejte i na nabídky restaurací. Ale třeba takový pořádný candát se nemá za co stydět a naše domácí produkce si pozornost zaslouží! :-) Kompletní výsledky ankety níže.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: ankety
čtvrtek 23. února 2012
Designová biodynamika Matsu El Recio
Možná to bylo japonsky znějícím jménem Matsu (a skutečně to z japonštiny je a mělo by snad znamenat „vyčkávat“, nebo taky „vkládat naděje“), možná zmínkami o biodynamice, možná výraznou efektní vinětou. Ať tak či onak, při nedávné objednávce sherry jsem do zásilky přihodil i dvě červená z tohoto vinařství. Sídlí v oblasti Toro, tedy rozhodně ne jedné z těch opravdu slavných (ale pár „luxusních“ jmen se tam najde, jako třeba Numanthia), vše ostatní je ale na nejvyšší úrovni. Staré (i velmi, velmi staré) keře, biodynamika, špičkové sudy… je vidět, že ten podnik nevznikl na zelené louce, ale stojí za ním silnější hráč. Konkrétně je to José Miguel Arambarri Terrero a skupina vinařství Vintae, na podnik dohlíží jako sklepmistr Raúl Acha, mladý talent z Riojy. Část zisků jde na ekologické projekty v oblasti. Na svou vinnou trilogii najalo vinařství špičkové fotografy a nápaditou designerskou kancelář (Moruba), výsledek alespoň na mne tedy zafungoval :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: recenze, vinařství a vinice, víno
středa 22. února 2012
Kupujte svá oblíbená vína
Mám obavu, že se dneska budu trochu opakovat, ale nedalo mi to. Vinní nadšenci, mezi které se dost možná počítáte, mají velmi často jednu takovou „charakterovou vadu“. Neustále zkoušejí něco nového. Putují od lahve k lahvi, od stylu ke stylu, objevují, rozšiřují si vinné obzory. Vrhají se po všemožných specialitách, čím obskurnější místo původu či odrůda tím lépe. Milují (polo)zapomenuté ale tradiční vinné oblasti, o které jakoby trh neměl moc zájem. Objeví fantastické víno za super peníze, obvykle je to nějaká okrajovější oblast nebo styl, vychválí ho mezi přáteli (případně na blogu…), koupí si ještě jednu láhev na ověření „jak to zraje“ a posunou se dál. A pak se diví, že dovozce tuhle specialitku přestal dovážet a vinař se na dotaz, zda ji udělá i příští rok, tváří kysele. A odpoví něco ve stylu „A proč bych to dělal? Když ti to tak chutná, proč sis loni nevzal alespoň karton?“.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: zamyšlení o světě vína
úterý 21. února 2012
O sladkém nad tokajským szamorodni
Dělím si vína s vyšším zbytkovým cukrem na dvě hlavní skupiny. Jednou jsou vína sladká, která sice nepřispějí k vaší štíhlé linii, ale i přes hromadu cukru se dají s velkou chutí pít, až z toho skoro máte u třetí skleničky pocit viny, protože něco takového by se přeci mělo konzumovat jen po malých dávkách „na chuť“ :-) No a pak jsou tu cukrové vody, takové ty záležitosti kde cukr je tak nějak „aby to bylo sladké a líbilo se davům“, bez ohledu na fakt, že ho ostatní složky vína nijak nepodporují a výsledek je otravná ulepenina (vezměte náhodný vzorek deseti polosladkých rulandských šedých z Moravy třeba z ročníku 2009, to se pobavíte). Prodává se oboje, člověk holt toužil po sladkém už odpradávna, sladké nám dávalo energii a chuť na něj máme v genech. Sám slaďáky doma otevírám spíše výjimečně, ale rozhodně to není tak, že by byl problém je dopít, když už nějaký odšpuntuji :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: recenze, vinařství a vinice, víno
pondělí 20. února 2012
Pivní odbočka – Strahov, Broumy a Kelheim
Domácí vinný svět se otřásá :-) O „aféře“ se spotřební daní jsem tu psal, i o otevřeném dopisu k současné situaci v našem vinařství informoval. A dnes si dovolím sdělit, že den před valnou hromadou oznámil předseda Svazu vinařů České republiky, Ing. Jiří Sedlo, že stahuje svou kandidaturu na předsednictví na následující období. A zase, jako na potvoru, mi to vyšlo k už připravenému článku o pivě :-) Nedělní výprava za kulturou nás totiž zavedla na Strahov (kdo by to byl čekal, že ten nádherný Filosofický sál ve Strahovském klášteře původně vydlátoval Jan Lahofer; knihovní interiér totiž výhodně odkoupili ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kam se dneska jezdí degustovat vína ze Znovínu…), mimo jiné též do tamního Klášterního pivovaru (web). Ten už je hezkých pár let poměrně vyhlášenou zastávkou náročnějších pivařů, já tam byl naposledy v lednu roku 2008 a dost si tenkrát užil jejich Sv. Norberta světlé i tmavé. Nejsem si stoprocentně jist, ale tenkrát tam možná ještě byl sládkem pan Matuška, který nyní provozuje jeden z mých nejoblíbenějších pivovarů. Každopádně jsem doufal, že úroveň piva si podnik drží. Zapadl jsem do výčepu a ochutnal všechny tři jejich „základní“ kousky, momentálně totiž nebyl žádný ze speciálů a klasickou pšenici vaří spíše na léto (nejbližší speciál bude Velikonoční Pilsener).
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jiný alkohol, recenze
pátek 17. února 2012
Burgundsko ukazující zadnici
Tématem dnešního zápisku nebudou scestné ceny některých burgundských vín, ale něco mnohem prozaičtějšího, trocha vinné erotiky při pátku. Le Montrecul (Bourgogne Montre Cul a pár dalších variant téhož) je samostatné šestnáctihektarové lieu-dit v severní částí Côte de Nuits u Dijonu. Doslova by šlo název přeložit jako ukaž zadek. Říká se, že jméno si poloha odnesla pro poměrně strmý svah, na kterém šlo vidět pracujícím ženám pod sukni (původní rčení možná bylo „Il montre ses écus“, ale tím si radost kazit nenecháme) :-) Z webu dovozce si spíš dovolím část překladu textu z viněty, pěkně se jim rýmuje: „To jméno ta žena tolik ctí, že pracuje s holou prdelí!“ Vinaři si představivost nabuzující jméno nenechávají ujít a leckteří jméno vinice patřičně využívají na vinětách (viz dále). Nedávno jsem doma jedno z nich otevřel, Domaine Derey Frères Bourgogne Montre Cul 2010.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Burgundsko, recenze, víno
čtvrtek 16. února 2012
Videorecenze ryzlinku od Michlovského
Píšu rád a hodně. Občas jsem tu spáchal nějaké krátké reportážní video, ale jinak se držel spíš textu a samozřejmě fotek. Před nějakou dobou jsem zkusil natočit asi tři videorecenze, ale žádná v závěru neprošla přes můj interní audit (= pocit, že je to prostě trapné). U příležitosti vyhlášení výsledků Salonu vín, kde jsem pro hospodářky pár vín vybral a nahradil oficiální popis tím svým, se mnou natočili i krátké video. Je to syrové, na jeden zátah a první pokus, vlastně skoro neupravované, hezky u nás doma před zašupovací stěnou do obýváku. V popisech Ryzlinku rýnského 2009 výběr z hroznů (Perná, Purmice) z Vinselektu Miloše Michlovského několikrát opakuji stejný výraz (něco, co bych v psaném slově nemilosrdně upravil) a vůbec, ale úplná tragédie to není. Zájemci se mohou mrknout na wehu ihned.cz. Každopádně vězte, že šlo spíše o výjimečnou záležitost a nadále budu spíš bušit do klávesnice než srkat před objektivem :-) Tedy pokud by nebyl vyložený zájem o nějaký vinný videožurnál, s čímž nepočítám.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak..., víno
středa 15. února 2012
Pár českých a moravských bílých při pojídání ryb
Mám to štěstí připlétat se k zajímavým projektům. Jedním takovým je příprava knihy o rybách, konkrétně těch z našich rybníků, potoků a sádek (je to soukromá aktivita několika velkých nadšenců vznikající i v reakci na miliony dotovanou ale dost málo viditelnou kampaň Ryba domácí). Ryby, lidé okolo ryb a vody a k tomu recepty. A vína z Čech a Moravy, asi také rukodělná piva a kdo ví, možná i cider. Uvidíme, jak se to celé vyvine. Každopádně jsem strávil dva dny ochutnáváním nejen rybích pokrmů, psaním poznámek k nim, sledováním profesionála při focení jídla a sám focením zákulisí, očumováním v kuchyni luxusní restaurace a kladením dotazů šéfkuchaři. Jo a taky jsem k tomu něco málo vinného (a pivního, ale pivo ponechám do souhrnného článku, až jich zajímavých sesbírám víc) popíjel, aby byla inspirace :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
úterý 14. února 2012
Salon vín 2012 aneb Cabernet vládne všem
Už dva týdny tu zírám do výsledků letošního Salonu vín, ale pod pohrůžkou dekapitace střepem z templářského modrého portugalu mi nebylo dovoleno ani pípnout. To víte, nejdříve je třeba představit vítězné vinaře panu prezidentovi či co. Embargo na výsledky této prestižní soutěže vypršelo včera ve čtyři odpoledne a následně byla výkladní skříň českého a moravského vinařství odhalena. Pohled do ní vyvolává… řekněme rozpaky. Je tam více než pár hodně pěkných vín, to určitě. Oceňuji nárůst průměrného stáří vín oproti loňsku, za což ale dost možná může spíše komplikovaný ročník 2010 než že by šlo o záměr vinařů. Třetina vín má zbytkový cukr deset a více gramů na litr, ale jsou to leckdy vína se zároveň hodně vysokou kyselinou, takže letos Salon vyloženě ulepeně nepůsobí. Krom obřích producentů jsou zastoupeni i menší vinaři, ale že by skupina Bohemia sekt měla ve svém portofoliu 10 ze 100 nejlepších vín v ČR a totéž platilo i o samotném Znovínu Znojmo či Zámeckém vinařství Bzenec (společně s pod ně spadajícím Mikrosvínem Mikulov mají dokonce 16 zástupců!), to se mi nechce věřit. A to nemluvím o odrůdovém složení…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: víno, zamyšlení o světě vína
pondělí 13. února 2012
Plastový sud barrique, daň odmítaná, vinice na Špilberku, apelace v Anglii…
O víně zdaleka nevím všechno a tak mám stále to potěšení, že každou chvilku narazím na něco nového, co mne zaujme a překvapí :-) Například ve Vinařském ráji to byl objekt, prý „velmi používaný v jižních vinařských oblastech“, prostě a jednoduše plastový sud barrique. Výraz barrique zde značí pouze to, že plast je vyveden v dekoru dřeva, s jinými typickými parametry barrique sudu nemá nic společného. Plastové soudky seženete v různých velikostech a prodejce je zamýšlí jako produkt pro vinaře, dokonce na kvašení vína. V podstatě nemám nic zásadního třeba proti běžným plastovým kádím, ale tohle mi přijde jako poněkud trapné předstírání čehosi. Ještě bych chápal 30 – 50l variantu někde do vinárny nebo na rádobyhistorický catering pro stáčení základního červeného. Ale pro vinaře? Mám pocit, že někde je chyba…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: doporučené weby, Jen tak...
pátek 10. února 2012
Výsledky ankety „Co vaše jaterní testy?“
Průzkum, tak trochu vybuzený komentáři v článku Kardiolog radí: pijte víno každý den!, je u konce. Celkem 179 návštěvníků tohoto blogu odpovědělo na otázku, jak jsou na tom s jaterními testy. Přes polovinu (94 hlasů) jaterní testy nemá a ani se na ně nechystá. Nechat se otestovat hodlá sedm hlasujících, patřím mezi ně a už několik týdnů se k tomu nemohu dokopat. Otestovaných je tedy méně než polovina. Z nich největší část (42 hlasů) má testy v pohodě, u 25 to není úplně ideální a 11 by prý pít nemělo… pokud jsou odpovědi poctivé, tak tu máme pár nezodpovědných :-) Komplet tabulka níže. Jinak fotka v titulce je myslím logická, k játrům se tradičně doporučuje sklenka sladkého vína, třeba z Tokaje. Pravda, řeč je tu o foie gras, tedy báječných tučných játrech hus či kachen, a ne ztvrdlých lidských. Tam moc gastronomických tipů neznám, napadá mne jen doporučení Dr. Hannibala Lectera, který je pojedl s fava fazolkami a sklenkou Chianti…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: ankety
čtvrtek 9. února 2012
Nejen vavřinec od Heidi Schröck
Jedním z objevů (pokud tak mohu nazývat osobní prochutnání produkce vinařství, co už dávno má skvělé jméno) nedávného výletu do Burgenlandu bylo i vinařství Heidi Schröck (web). Sympatická energická žena a jedna z mála rakouských vinařek, členka uskupení Elf Frauen und ihre Weine (web), je považována za jednoho z nejlepších producentů v Rustu. A navíc je jí připisována velká zásluha na oživění kategorie Ruster Ausbruch, ušlechtilých sladkých vín. Hospodaří na 10ha, podstatná část je vyhrazena pro vína bílá (sladká i suchá), ale samozřejmě připravuje i frankovku a další typické červené odrůdy. Při návštěvě bohužel musela předat prezentaci vín své kolegyni a sama se vrhla do (naprosto úžasné, vypadala jak připravená pro natáčení nějakého gastro pořadu) kuchyně a začala vařit něco zatraceně pěkně vonícího. Skoro jsem měl chuť se do vinařství vrátit později, doufaje v sousto :-) Na nedávné domácí ochutnávce jsem otevíral její mladý St. Laurent Kraxner 2008, z vinice prý osázené sazenicemi od vavřincové specialistky Birgit Braunstein.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: recenze, vinařství a vinice, víno
středa 8. února 2012
Jihozápad Francie nejen s Montusem
Jako první letošní degustaci pořádala společnost Dominec & spol. krátké nahlédnutí do vín z jihozápadu Francie, konkrétně Bergeracu, Gaskoňska a jedním vzorkem i Madiranu. Gaskoňsko je teď velké téma (viz Dvě levná čerstvá bílá z Gaskoňska), ale kvůli němu jsem na degustaci nešel. Ne že bych si nechtěl rozšiřovat vinné obzory a najít nová zajímavá vína, zlákal mne ale spíš poslední kousek v degustačním pořádku, Cuvée Prestige z Château Montus ročníku 2001. Pozici špičkového vína bez větších problémů potvrdilo (a z ochutnávky jsem odcházel s Montusem 1996 a Bouscassé 1997, to se na nějaké domácí ochutnávce pomějeme), ale ani ostatní vína nebyla zklamáním. Na místě mi přišla tak nějak v pohodě a třeba jen trošku zbytečně drahá, při pohledu do poznámek koukám, že mne vlastně docela bavila.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: degustace, oblíbené a vybrané, víno
úterý 7. února 2012
Pinot z Čech, Zweigelt z Itálie
Dnes se mrkneme na dvě červená z nedávné domácí ochutnávky. A začneme, momentálně velmi sympaticky zasněženou, vinicí Grébovka v podstatě v centru Prahy. Psal jsem tu o nich několikrát (Zpráva ze zasněžené Grébovky, Tip na sobotní či nedělní burčákový výlet, Tip na fajn odpoledne v srdci Prahy, atd…), je to pro mne v podstatě nejbližší skutečný vinný sklípek a na vinětě uvedená „vinařská obec Praha 2“ vypadá prostě skvěle :-) Rulandské modré 2009 české zemské víno asi nebylo zamýšleno pro nějakou archivaci, ale stejně jsem ho na víc než rok uložil. A tak posloužilo jako vzpomínka na dlouholetého vinohradníka a vinaře z Grébovky, Antonína Turečka, který bohužel zemřel na konci loňského října (zpracování úrody se nakonec ujala jeho dcera, Iveta Bulánková). Víno mělo poměrně tmavou barvu, matnou. Vůně velmi intenzivní, rybízová šťáva, cassis, k tomu višně, celkově takové dost moštové, navíc s kořenitou linkou. V chuti pěkně suché, čisté, slušně postavené ale poněkud tenčí, vyhlazené tříslo, dostatečná délka. Jednoduché ale fajn. Ta jejich vína tak nějak nejlépe fungují mladá a z karafy a při posezení u sklípku :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
pondělí 6. února 2012
Divoké komentáře odjinud a otevřený dopis k současné situaci ve vinařství
Po dlouhé době jsem tu včera musel smazat nesmyslný a velmi vulgární komentář (obsahoval mužské i ženské pohlavní orgány a kupu dalších výrazů) a říkal si u toho, jaký je tu jinak klid, komentáře celkem věcné a přes občasnou přestřelku úplně v pohodě. Výhoda soukromého blogu s úzkým zaměřením a tomu odpovídajícím čtenářstvem (ale neplatí to vždy), díky! Vzhledem k tomu, že občas píšu i jinam a jde i o vyloženě mainstreamová média, vybavila se mi série úplně odlišných reakcí. V dnešním zápisku si tak ušetřím práci, napsali ho za mne totiž jiní. Na následujících řádcích následuje malý přehled tradičních frustrací, zlob, předsudků atp. běžných konzumentů vína, posbíraných z komentářů a e-mailů k mým textům uveřejněným mimo Jižní svah. A to mám ještě výhodu, že třeba na webu HN přeci jen ty články nejsou někde na úvodní stránce, takže úplná smršť podivných výplodů je spíš mine. Některé komentáře jsou možná jen ironickou poznámkou a nepochopil jsem je, jinak si je totiž vysvětlit neumím. Tak hurá na kbelík komentářových plivanců…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak...
pátek 3. února 2012
Sushi víno & daňovíno
Na středeční velké ochutnávce sortimentu dovozce Neubauer & syn jsem učinil několik objevů. Možná i díky tomu, že jsem se tentokrát nezasekl u stolků „obvyklých podezřelých“ jako Markus Molitor, Domaine Weinbach (to myslím letos ani nebylo), Douglas Laing a dalších, kde si vína a whisky sice skvěle užiju, ale nic moc nového, samozřejmě krom kvalit aktuálně prodávaného ročníku, nedozvím :-) O pár objevech se určitě rozepíšu, ale dnes se mi vyloženě hodí jedna konkrétní láhev. Dost totiž potěšila možnost ochutnat Sushi Wine z Château Dereszla (ročník myslím 2010). Tohle vinařství má jméno samozřejmě hlavně díky sladkým tokajským, ale připravují i kupu suchých vín. Tohle je jedno z nich, jménem a ambaláží jde rovnou na věc, žádné okolky! Marketingové oddělení nespí, obliba japonské kuchyně (a syrových ryb s rýží především) stoupá všude po světě a vnitrozemské státy Evropy nejsou žádnou výjimkou. Saké ne každému sedne, Château Dereszla volbu vhodného nápoje i méně chápavému zákazníkovi hodně usnadní :-) Ale jak ten výsledek chutná?
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak..., víno
čtvrtek 2. února 2012
Italská degustace „dovážet a kolik dáte?“
Vinohradská vinotéka Le Strade Del Vino specializovaná na Itálii, v podstatě provozovaná jedním sdružením vinařů (psal jsem tu), uspořádala před pár dny zajímavou ochutnávku. Pan Massimo Boido představil několik vín dovezených v počtu jednotek lahví, navíc povětšinou takových na která nemá žádný vliv (tj. žádal upřímný názor), a přizval si pár zákazníků na pomoc při rozhodování o tom, zda vína dovážet. Cílem bylo doplnit především vína bílá, ale i něco červeného se našlo. Diskuse se vedla o kvalitě představených vín a prezentované ceně, psychologické hranici dvou set korun a mnoha dalších tématech (např. kde mají dobrá točená piva, pár lidí jsem nasměroval do vinotéce nepříliš vzdálených podniků – na dvanáctku z Únětic do Starsana a speciály do Kulového blesku). Z akce jsem si, mimo hodně povedeného Mülleru co to při ceně přes tři stovky nebude mít snadné, odnesl hlavně další potvrzení faktu, že zákazník to má o hodně snazší než prodejce :-) Následující řádky obsahují jak degustační poznámky, tak některé „hrajeme si na dovozce a moc nám to nejde“ úvahy, které jsem při akci vyplodil.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
středa 1. února 2012
Bojujeme proti zimě – 3x sherry
Venku je kosa, čas pro rukavice, čepice, svetry, svařáky, destiláty a sherry :-) Nedávno jsem odšpuntoval Alfonso Oloroso Seco, mahagonově hnědé potěšení připravené v podniku González Byass z odrůdy Palomino Fino, v systému solera uložené zhruba deset let. Vůně je klasika pro tenhle styl. Nejsnáze tam jdou identifikovat oříšky, sušené ovoce, takové ty rancio tóny známé z koňaku, fíky a jakoby náznak moře, slanosti, který pomáhá celku až pronikavě štípnout v nose. Sympatické. V chuti velmi suché ale s kyselinou nijak zvlášť intenzivní, výrazné, silnější, s delším dřevěným a karamelkovým (toffee) dozníváním. Vlastně nijak zvlášť složité a spíš na normální pití, pokud tohle jde o olorosu říct. Při ceně nějakých 8€ myslím solidní nákup. Vinařství Alfonso doporučuje ke zvěřině a červenému masu (nevyzkoušeno), ale dokonale to funguje ke slanějším věcem, různým sušeným šunkám, paštikám a „televizním“ pochutinám (ověřeno).
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře