pondělí 12. prosince 2011

Rakouské (nejen) veltlíny ze supermarketu aneb lehké pití co nenudí

highland_teleNěkolik dní jsem teď strávil v Rakousku na horách, dokonce i nějaký pokus o sport jsem prováděl. Další čas pak strávil zkoumáním místních schnitzelů a dalších tradičních pokrmů, ale i na jednu restauraci co se snaží o trochu vyšší gastronomii došlo. No a po večerech jsem popíjel víno, povětšinou veltlín nebo jiné rakouské bílé. Okolí tak úplně nebylo vinařskou oblastí a největší výběr vína poskytoval Spar, takže jsem musel vzít zavděk supermarketovkami. Ale ukázalo se, že zas tak velký problém to nebyl. Ač šlo o vína z běžných regálů (tj. ne nějaký speciální vinotékový koutek), tak kvalita byla dost slušná. I takový chlupatý náhorní skot se nad ním oblízne :o) Výběr ve Sparu navíc poměrně dobře demonstroval i jeden současný, za sebe mohu říct pozitivní, trend.

Už několikrát jsem tu psal o stále ujetějším množství alkoholu u vín ze starého světa (vína z Chile a hlavně USA na 15%+ už nikoho nepřekvapují). Dříve bylo normálních 12% u leckterých parádních červených a dneska jsou ta samá vína s 14%. To, co bylo v minulosti běžné bílé, je dnes kategorie „lehká vína“. A právě leichte jsem viděl v regálech dost často. Leckdy to znamenalo normálních (alespoň já to tak vidím, nejde o žádné zlo) 11.5% alkoholu, ale jindy i podstatně nižších 9.5 – 10%. Ale ostatně i další běžná vína, veltlíny především, která jsem kupoval, nepřekračovala 12.5% (možná šlo ale i o efekt komplikovaného ročníku 2010). A upřímně… ráno po těchhle bílých, i když to v družném hovoru s pitím trochu přeženete, vám umožní v klidu sednout na běžky a vyrazit do zasněžené krajiny :-)

brundlmayer_gv_2010Každopádně šup na vína, začnu asi tím nejpovedenějším (a taky nejdražším, běžně je někde za 10 – 11€) kouskem. Stojí za ním Weingut (Willi) Bründlmayer z Kamptalu, jedna z velkých hvězd rakouského vinařství (šlo asi o top producenta v nabídce tohohle Sparu, kterému sekundovala Familie Jurtschitsch / Sonnhof a vína od Waltera Skoffa, vinařství Lenz Moser a dalších), a jedná se o základní Langenloiser Grüner Veltliner 2010, tedy bez určení konkrétní trati. Svěží příjemná aromatika, květiny, mírně kořenitost, nádech zelených jablíček. Zatím trochu sevřenější. V chuti suché, opět svěží, středně plné, parádní a dobře zakomponovaná kyselina, něco minerality. Velmi mladé, ale překvapivě pěkně postavené, s potenciálem dále zrát. Už teď parádně pitelné víno dokonalé do gastronomie, snadno přístupné ale rozhodně ne jednoduché. Moc se mi líbilo. Vyžaduje trochu času, což se dneska nenosí, ale odmění se za něj. Zde by se hodil citát mé ženy, když jsem se později u sklenky povedené frankovky rozohnil na téma, že časem půjde o další rakouskou superstar a i ve světě víno oslavované stejně jako veltlín: „Před frankovkou smekni, před veltlínem klekni.“ Tož tak. Od stejného vinaře byl i vůbec největší favorit výletu, parádní bubliny, ale ty nejsou ze sámošky a nechám si je na později :-)

biorebe_grunerBiorebe Grüner Veltliner 2010 je víno z cenové kategorie 5 – 6€ a pokud se nepletu, tak jej zpracovává Werner Michlits (biodynamické vinařství Meinklang) z hroznů, které mu dodává Alexander Widerna z Weinviertelu. Poměrně bledá barva. Klasická čistá svěží fajn vůně. Květiny, decentní pepřovost, trochu žlutého ovoce, dost fajn. Suché, lehčí a osvěžující (11.5%), příjemná mineralita a kořenitost, parádní kyseliny a pitelnost, překvapivě dobrá délka. Spíše jednodušeji postavené, ale ne nudné, moc fajn pití. Dobrovolně přiznávám, že jsem ani nevím jak vypil celou sedmičku, první večer u Matrixu v německém znění :-) Ze stejné řady jsem chutnal ještě Zweigeltrebe 2009 a šlo o příjemné, lehčí peckovinové červené, pěkně připravené.

pffifikus_moserVyzkoušel jsem také Pfiffikus 2010 „Der leichte Österreicher“ z Weinkellerei Lenz Moser a hroznů z Burgenlandu. Lenz Moser připravuje kvanta vín, od marketových základek po opravdu špičkové kousky, tohle je jeho příspěvek k lehkým a snadno pitelným vínům, má to nějakých 9.5 – 10% alkoholu. Odrůdy vinař neuvádí, ale tipnul bych si jako základ veltlín ovoněný něčím dalším. Bledá barva. Velmi čerstvá slinosbíhavá vůně, mladičká, příjemně ovocitá připomínající kiwi. Suché, s hodně (snad až příliš) výraznou kyselinou, mírná perlička na úvod. Jednoduché víno, které ale dokonale funguje jako „zapíjecí“ k různým chuťovkám (sýry atp.) na stole při večerním posezení a dovedl bych si ho představit jako základ vinného střiku. Za 2.79€ jsem tedy zklamán nebyl :-) Něco málo přes dvojnásobek stál Lenz Moser Grüner Veltliner Selection 2010 a nemám k němu poznámky, pamatuji si ale víno někde mezi tím Biorebe a kouskem od Bründlmayera, svěží pepřovitý krásně pitelný veltlín, ale již s trochu zajímavější strukturou. Taky dost fajn. Podobně a spolehlivě vypadá kupa rakouských veltlínů. Na jednu stranu to může být trochu nuda, na druhou… no jen kdybych takhle spolehlivě mohl sáhnout do regálu pro veltlín náš :-)

Erzherzog_johann_WelschrieslingTrochu mne zklamal Grüner Veltliner 2010 z Weingut Schloss Fels z Wagramu, taky záležitost asi za 5€, který sice zapadnul do toho rakouského veltlínového standardu, ale měl jsem z něj dojem „a budeš takhle vypadat, i kdybych tě k tomu měl donutit násilím“. To už mne víc bavil Erzherzog Johann Welschriesling 2011 ze Štýrska, někde pod pět éček a opět s nízkým alkoholem (11%), velmi čistě připravené mladé víno, ovoce směrem hrušky, kořenitost, překvapivě trocha medových tónů, snadno pitelný příjemný kousek.

highlandHighland aka skotský náhorní skot :-) Místní restaurace na schnitzel ale zpracovávají spíše vepřové než roztomilá chlupatá telátka (viz ta fotka v titulce).

schnitzelKlasika… vepřový řízek, petrželové brambory a brusinky…

vajecny_trhanecVaječný trhanec a k tomu švestky, v jedné hütte pod sjezdovkami (kterým ale neholduji, já se spíš poklidně projedu po krajině). Naprosto fantastická záležitost. Ostatně i čevabčiči tamtéž bylo parádní a o schnitzelu nemluvě. Nic komplikovaného, jen poctivě provedené. A to leckdy úplně stačí…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails