V pátek jsem na tuhle akci lákal, v sobotu dopoledne vyrazil tak, abych byl u vchodu hned při otevření. Tentokrát žádná fronta a hned v jedenáct šlo vejít. U vchodu panoval mírný chaos, lístky šlo kupovat na obou stranách cesty, ale skleničky a degustační žetony jen na jedné, navíc úplně chyběl nějaký katalog vín, který se nám podařilo ukořistit až po mnohem delší době. Ale co :o) Tentokrát mne a ženu doprovázel velký vinný nadšenec žijící dlouhodobě v Japonsku, který to vzal jako dobrou příležitost prochutnat si větší množství domácích producentů, a měl navíc tu obrovskou výhodu, že u stánků ochutnával bez předsudků vůči jednotlivým vinařům, které spíše neznal. Akce mi tentokrát přišla, myslím v počtu zúčastněných vinařů a dostupných vín, o něco menší než loni. Přesto si šlo stále bez problémů vybrat a objevit mnoho pěkných vzorků.
Paradoxně, ač nejčastěji jsem chutnal klasická révová vína z Moravy, odcházel jsem s celou lahví Serge Mathieu Champagne Brut Millésime 2002 ze stánku pořadatele celé té akce, Českého archivu vín. Naprostá vyzrálá klasika, ukázkové příjemné šampaňské, spousta chleba až do topinek, svěžest, suchost, říznost, vyvážené a skvěle pitelné. Možná ne nějak vyloženě komplexní, ale v cenové kategorii (se slevou na degustaci 699,- Kč, běžně 859,- Kč) asi nejlepší Champagne, co jsem za dlouhou dobu pil. Vlastně něco dost podobného jsem dříve psal o ročníku 2000.
Z opačného konce cenového spektra jsem pak domů táhl dvě lahve višňového vína 2008 od Maňáka, zde 91,- Kč za sedmičku. I o tomhle víně jsem už dříve psal, ročník 2008 se projevuje prakticky stejně. Zahraniční host u višňovky prohlásil: „ty vína byly pitný, ale tohle je moc dobrý“, kde „ty vína“ znamená zbytek produkce u Maňáka. A já bych spíš souhlasil. Příjemné, typické a jednoduše pitelné bylo rosé Cabernet Sauvignon a Rulandské modré 2008 kabinetní. Jakostní Sylvánské zelené 2008 zklamalo nečekanou sladkostí, kterou bych u téhle odrůdy nečekal, zajímavé (ve stylu „smícháno co na té vinici roste“ - Cabernet Moravia, Svatovavřinecké a Rulandské modré) cuvée Modrý Fěruňk se projevovalo dost neharmonicky a navíc bylo ubito dřevem.
Velmi potěšil stánek vinařství Reisten, kde byl k prochutnání hodně zajímavý průřez produkcí, od prvních čerstvě nalahvovaných vín ročníku 2008, po třeba „archivní“ Pinot Blanc 2005. Maidenburg Chardonnay 2008 z Valtické bylo ještě tak čerstvé, že neprozrazovalo mnoho, zato Maidenburg Sauvignon Blanc 2008 (pozdní sběr, Nad Nesytem) bude nejspíš hit. Nádherná čistá aromatika „ve francouzském stylu“, výrazná a elegantní a přitom ne nijak moc vlezlá, je doplněná poměrně mohutným tělem a živou kyselinou. To víno má asi 14g cukru, ale skoro osm kyselin je skvěle schová. Osobně mám Sauvignon, když už tedy, raději v takové té vyloženě řízné a minerální podobě, ale tohle je velmi efektní a skvěle udělané víno. Růžový Maidenburg Klaret 2008 z Valtické, odrůdově zhruba půl napůl Merlot s Rulandským modrým, je líbivější dobrá růžovka, na mne trochu moc cukru. Prezentované ryzlinky jsem znal a jsou skvělé (o jednom psánu tu). Reisten byl jedno z prvních vinařství za vchodem a nasadilo laťku proklatě vysoko.
Ochutnal jsem MOSECCO2, do kterého jsem se lehce opíral dříve, a výsledek není úplně zatraceníhodný a na trhu to místo má. Velmi aromatické, bublavé, hodně lehké a cukru ne tragicky moc, znám skupinu lidí, kterým bych toto víno i doporučil (ti, kterým na dovolené v Itálii chutnalo i to nejzákladnější Asti Spumante, mezi ně budou patřit). Doporučuji donést babičkám, které mají rády bublavá vína, k nedělnímu dezertu. Úspěch zaručen :o)
Příjemně jsem se měl u stánku Vinselektu Miloše Michlovského, který je praktickou ukázkou toho, že i producent statisíců lahví pro supermarkety dokáže vytvořit vyšší menší šarže velmi zajímavých vín. Jeho Rulandské Modré 2006 v pozdním sběru z řady Vinum Palaviense (trať Pod svatým kopečkem) je velmi povedený domácí pinot připravený k pití, trochu kořenitý, spíš v takovém tom módnějším teplejším stylu (méně kyselin, kulaté), ale stojí za pozornost. Jen už bych ho moc nearchivoval. Dost potěšila suchá (konečně zase jednou) Malverina 2006, nádherně svěží a aromaticky netypické víno, čisté, ovocité, bílé ovoce a mandariky, pěkná vyvážená chuť, rád bych dal láhev doma.
Potěšil i svěží, suchý, květinový a velmi typický Ryzlink Rýnský 2007 pozdní sběr od Milana Sůkala, tomu dám asi šanci celou lahví doma. Stánek Vinaře roku, Josefa Valihracha, vznikl až v průběhu dne (což už jsem ani nečekal, protože vůbec není v katalogu, u vítěze soutěže dost divné), ale obsluha byla neuvěřitelně sympatická, ochotná a profesionální. Zde jsem toho moc neochutnal, rád bych jejich produkci někdy projel celou a úplně v klidu, u jejich stánku se dělal dav :o) V nabídce byla nejen vína mladá, ale i průřez kousky staršími, což oceňuji. Ochutnal jsem třeba Blanc de Noir 2007, vyrobeno čistě z Rulandského modrého, a krom příjemné ovocitosti mne tam hodně překvapila vůně medu a propolisu, což se opakovalo i v chuti. Nebo Ryzlink Rýnský 2005 ve výběru, jedno z mála polosuchých vín v nabídce (jedou na suché vlně, což oceňuji), příliš však nezaujalo. Trochu možná teplotou, ale nejspíš také rozházením po cestě. Prostě jim musím dát šanci jindy.
Docela dlouho jsme zatvrdli u stánku vino.italiano, kde se (především kolegy, který je obrovským nadšencem do vín Itálie) ujala paní majitelka a trochu mám obavu, že díky průřezu nabídkou lehce smázla jeho vzpomínky na ochutnané kousky z Moravy. Mně docela chutnalo nabušené, vyzrále ovocité Menhir Quota 29 Primitivo. Taky aromatické, svěží zajímavé Cantine Citra Palio Pecorino a Carignano del Sulcis vinařství Sardus Pater, vyzrálé víno jižního střihu (původem ostrovy Sant’Antioco kousek od Sardinie), ovocné a kořenité, hodně povedené.
Ale tak nějak stejně více inklinuji k místům jiným a mnohem více si budu pamatovat klasický, kořenitý, svěží a minerální Grüner Veltliner 2007 „Alte Reben“ (staré keře) z Kamptalu od vinařství SAX, pěkná věc. Od stejného vinařství bylo hodně zajímavé i cuvée Vision from Burgundern 2007, směs Pinot Blanc a Chardonnay, zklamáním Saxess III Chardonnay v bariku a taktéž Zweigelt v sudu, na můj vkus práce se dřevem necitlivá a přebíjející hrozny. Ale ten veltlín je skvělý. U stejného stánku (wine-bar.cz) byla prezentována i vína z Alžíru, ochutnal jsem jen dvě (Médea 2004 a Chateau Tajna 2004), v obou případech jižně ovocitá a vyzrálá vína, která by si zasloužila delší zkoumání.
K letošnímu ročníku si ale přeci jen nedopustím i pár výtek. Chybou pořadatele není, že i leckterá významná vinařství neměla plivátka/odlívky, některá ani na dotaz neučinila pokus to řešit (jiná nabídla třeba sklenici nebo tak). Podivná byla možnost platit buď žetonky (kus za pět korun), nebo v hotovosti. U leckterých stánků bylo dáno jasně najevo, že preferují peníze a cena při platbě v hotovosti bude poloviční, než žetonky. Když jich máte plnou kapsu, dost vás to naštve. A problém byla i hudba, především dixieland na náměstíčku. Když začal hrát, prakticky nebylo slyšet vlastního slova, natož se bavit s lidmi u stánků o prezentovaných vínech. Cimbálovka na nádvoří v tomhle směru skoro vůbec nevadila. Ale kladů bylo víc, hlavně tedy fajn vín, jen poznámky váznou, já si tam přeci jen spíš užíval příjemný výlet. Příští rok pojedu zase, pokud tedy nebude opět paralelně festival v Pardubicích, který bych také chtěl jednou vyzkoušet. V Dobřichovicích se mi každopádně líbí, krom vína jsou tam i skvělé sýry a celkově to má fajn atmosféru. Zkuste to! :o)