úterý 25. srpna 2009

Trojitě bílé ráno po sofistikovaném opíjení

mikros_vlasak_2004 Sofistikovaném opíjení… tak těm domácím „degustacím“, kdy každý něco přinese a ve výsledku všichni odcházejí s celou sedmičkou v sobě, říká jeden můj kamarád. Dnes ráno, při pohledu na vystavenou baterii lahví, jsem si (bez čtení degustačních poznámek) snažil vybavit, co mi o těch vínech nejsilněji utkvělo v paměti. Jaké víno má asi tak největší šanci přežít v paměti to noční pokřikování a povídání o všem možném, obvykle na témata co mají s vínem jen pramálo společného? Robert Parker, asi nejslavnější vinný kritik současnosti (viz třeba tenhle starší článek), je často obviňován, že preferuje vína silně extrahovaná, hutná, důrazná. Prostě taková, která při rychlém projíždění stovky vzorků opravdu zazáří. Že podceňuje vína jemnější a elegantní, která vlastně nemají šanci se tak snadno prosadit a vyžadují více času a soustředění. Vína, která by jako samostatná láhev v poklidu večera (či k vhodně zvolenému jídlu) nadchla mnohem více, než alkoholická ovocná bomba, která vás rychle unaví a často nemáte ani chuť na druhou sklenku. Na podobných domácích pitkách (teď nemluvím o řízené poklidnější degustaci nějaké pečlivěji vybrané sady vzorků) je to nejspíš podobně. Nakonec možná to první, na co si při pohledu na lahve vzpomenete, bude korková vada u jinak dost slibného Veltlínu…

hromada_lahvi
Já si tedy vzpomněl především na veskrze příjemné pocity ze tří velmi odlišných bílých, ale pro následující poznámky už lovím krom paměti i v notýsku. Mikrosvín a Ryzlink Vlašský 2004 v pozdním sběru z trati Goldhamer má barvu krásně dozlatova a ve vůni jde o perfektně nazrálý komplexní medovo-minerální vlašák. V chuti pět let bez problémů přečkal a rozvíjel se díky vysoké kyselině a zároveň i troše zbytkového cukru, celkový dojem je ale spíše suchý, bohatý, intenzívní, kořenitý, medový a dlouhý. Parádní kousek na vrcholu sil, delší vliv vzduchu a míchání ve sklence začala okamžitě jeho (nyní již křehkou) harmonii nabourávat.

tesch_riesling_2006 Velmi potěšilo vinařství Tesch z Nahe a jejich Königsschild Riesling Spätlese trocken 2006. O jednom jejich víně jsem tu psal dříve v článku „Dozrál čas pro suchý Ryzlink“, část poznámek by se vztahovala i na tenhle. Taková lehce ujetá, rozjívená ambaláž s efektním modrým screw cap uzávěrem a uvnitř lahve klasický ryzlink se vším všudy, takový ten nejtypičtější styl s mineralitou a petrolejem, pěknou kyselinou, medový, stále ještě trochu zaperlí na jazyku, svěží, dotek sladkosti, pohoda. Vyvážený, s pěkným tělem, víno jen tak na pití a skvělé do gastronomie. Ten ocelově suchý Unplugged mne asi bavil o něco víc, ale tohle je stále výborné víno.

trapiche_chardonnay_2007_oa Velkým překvapením pro mne bylo vinařství Trapiche a „oak cask“ Chardonnay 2007 z Argentiny, konkrétně oblasti Mendoza. Tohle jsem otevíral o den dříve večer, kdy jsem prostě měl chuť okusovat trochu dřeva u televize. Čekal jsem spíš nudnější „vyšší supermarketovou třídu“ (Trapiche je vůbec největší exportér vín z Argentiny), ale dostal poměrně povedený kousek. Barva velmi vysoká do zlaté, hodně výrazná vůně naprosto bezproblémově prozrazující odrůdu, dřeva dost ale ne vyloženě barikové monstrum, exotické ovoce, sladší karamelové tóny, pečený banán, ale vyvážené a příjemné. A to i v plnější chuti, která je krásně suchá s kupou kyseliny především ve šťavnatém doznívání, nic přezrále utahaného. Ovocité, možná s ne úplně ideálně zakomponovaným alkoholem, ale určitě ne úplně ploché či jednoduché, nějaká ta vrstevnatost a zábavnost tam je. Velmi dobře udělané čisté Chardonnay v sudu. Vlastně si nejspíš zkusím nějakou láhev sehnat, tohle byl dárek a netuším cenu. Pro zajímavost vyčtená technologie zpracování: ruční sběr hroznů z vinic v Las Palmas (víc než 700 metrů nad mořem), fermentace napůl v nerezu a sudech (30% Francie a 70% USA), pravidelné promíchávání na kvasnicích. Cena v USA pod deset dolarů, u nás doufám tak v ty dvě stovky.

krasna_hora_sauvignon_2008
Vlastně si vzpomínám, že mne ještě dost zaujal Sauvignon 2008 z vinařství Krásná Hora, víno pěkně suché, takové uměřené a vyvážené, lehčí a živé a nádherně pitelné, u kterého se dost řešila aromatika. Je celkem obvyklé, že různé odrůdy voní trochu jako Sauvignon, ale aby mi Sauvignon takhle silně připomínal Muškát Moravský, to se mi ještě nestalo :o) Padala tam i série dalších poznámek, třeba „ve vůni takové jako mydlinkové“, každopádně mně se tohle víno líbilo a láhev na nějaké letní zahradní posezení si dovedu představit velmi dobře.

Komentáře používají Disqus