Výročí Stelvinu, bio Cava roste, Ruské clo a fajn rozhovor s Katarínou ze Slobodného vinárstva

Těžko tomu uvěřit, ale už je to 60 let, co firma Amcor představila Stelvin, šroubové uzávěry určené pro víno. I když je fakt, že opravdový boom a celosvětové přijetí šroub zažil až v 21. století a to díky Austrálii a Novému Zélandu. Dnes pod ním najdete i špičková velká vína, bílá i červená. Celkově je jím uzavřeno znatelně nad třetinu všech lahvovaných vín a přes polovinu producentů jej používá alespoň pro některé víno. V roce 1964 měl Stelvin řešit specifický problém vinařů švýcarských, křehká vína z odrůdy Chasselas byla totiž obzvláště náchylná na sebemenší náznak korkové vady a hledali něco, čím se jí vyhnout a udržet svěžest a jemný projev co nejdéle a nejlépe. Uzávěr vyvinutý ve francouzském Chalon-sur-Saône zadání řešil skvěle. Kdo by tušil, kam až se z „obskurního“ užití ve Švýcarsku s roky propracuje…

Bílá vína na pastvu z Jerezu

V pár nedávných letech jsem se tu několikrát zmiňoval o nefortifikovaných bílých vínech z míst (a odrůd), které jsou proslavené produkcí sherry. Jsou čím dál častější a oblíbenější a objevuje se mnoho nových charakterních kousků. Já je beru trochu jako „iniciační drogu“ pro klasické biologicky vyzrávané sherry, stojí to většinou víc než (z mého pohledu) ještě lepší klasické sherry, má ale některé shodné znaky a obvykle je pro flórem nepolíbené o dost přístupnější. A když někoho zaujme, třeba pak zkusí i tu klasiku a zjistí, že… se to nejen dá pít, ale dokonce je skvělé :-) O tématu jsem se zmiňoval nejvíce v článku O nefortifikovaném sherry s UBE Miraflores, o specifickém výrazu „Vino de Pasto“ pro právě klasická nefortifikovaná bílá jsem více psal v článku Fascinující klasické bílé z Jerezu, o dalším zajímavém kousku jsem se tu rozepisoval třeba v textu Muchada-Léclapart a odlišný pohled na Jerez. A dnes se mrkneme rovnou na tři další vína, žádné troškaření!

Ao Yun Shangri-La, velké červené z Číny?

V rámci sebevzdělávání jsem včera vyrazil na degustaci několika špičkových (především) červených vín z různých koutů světa, o pár z nich tu bude určitě ještě řeč, šlo o nádherný zážitek. Dnes chci ale odhrnout jediné z prezentovaných vín. Zdaleka nebylo v sadě nejlepší, byť nejdražší tedy ano. Jde o praktickou ukázku zmáknutého PR a „velkého příběhu“. Projektu, kde se nenechalo nic náhodě a utratilo se nejspíš otřesné množství peněz. Aby v rámci „poměřování pindíků“ mohl jeden miliardář říkat – v průběhu přetahování se o slavná vinařství a vinice v Burgundsku, Bordeaux a Champagne s jinými miliardáři – že dělá i nejlepší víno v… Číně. Nakolik se jeho konglomerát jinak pyšní spíše tím, že své luxusní výrobky v Číně nevyrábí ;-) Ano, řeč je o Bernardu Arnaultovi, skupině LVMH (Moët Hennessy Louis Vuitton) a víně Shangri-La Ao Yun 2019 (web). Pouštím špičkový soundtrack ke Kung Fu Panda a jdeme na to…

Šumivé U od Júlie Bernet a Geil Weissburgunder

Po nějaké době jsem zase nakoupil selekci španělských bublin a mimo jiné znovu sáhl po vinařství Júlia Bernet (web, aktuálně hacknutý…), svá „Vinyes de Muntanya“ připravuje pod hlavičkou sdružení Corpinnat (viz obsáhlý článek na toto téma). O vinařství a dvou jejích kouscích už jsem se tu zmiňoval v článku Skvělý Corpinnat vinařství Júlia Bernet, takže dnes už navážu jen dalším vínem. A tím je Cuvée U 2021 Brut Nature. Čisté Xarel·lo z výsadeb mladších i starších (15-40 let) dost na vápenci, čistě nerez, na kalech v lahvi zhruba dva roky (odstřelené v prosinci 2023). Barva čistá, citronová, s pěkným perlením menších až středních bublinek. Čerstvá, příjemná vůně, citrusová s lehce florální a bylinkovou linkou, minerální. Suché, čisté, s fajn kyselinou a trochu hranatějším projevem, citrusové, moc pěkně postavené a dobrá délka. Veskrze povedené, chutné bubliny. Bio(dynamika), Corpinnat a tak všechno, vysolil jsem za to necelých 16€ a nestěžuji si.

Tiraki Wines z Marlborough na třech vzorcích

Na degustačních Dnech protinožců, a následně znovu něco tento víkend, jsem měl možnost chutnat vína od relativně nového projektu Tiraki Wines (web, dováží Kupmeto) z jižních údolí Marlborough na Novém Zélandu. Na zdejší Longfield Farm hospodaří rodina Hammondových již po šest generací, od roku 1870, a v posledním čtvrtstoletí celkových 260 hektarů pozemků mnohem více zasvětili révě a především odrůdám Sauvignon blanc a Pinot noir. Ovšem hrozno prodávali a to především svému doslova sousedovi, slavnému vinařství Villa Maria. Kde ostatně winemaker Tiraki, Josh Hammond, dlouhé roky pracoval na stejné pozici.

Dobré víno vás učiní šťastnějším a saké letí nahoru (a míchají ho šampaňští sklepmistři)

To si takhle provedete vědecký experiment, ze kterého vzejde, že „po pití kvalitního vína se opravdu cítíte šťastněji“ :-) Pokus proběhl na padesáti konzumentech, u každého s pěti víny, dvě z nich označují jako „vadná“ a tři coby kvalitní, navíc ve stimulujícím prostředí s živou jazzovou hudbou v pozadí. Zaznamenávali jak výsledky prostřednictvím dotazníků, tak prostřednictvím elektrokardiogramu (EKG). Dr. Lucia Billeci z testu vyvodila, že víno bezesporu generuje silnou emociální odezvu, která má navíc souvislost s kvalitou. „Při pití vína totiž i neškolený konzument dokáže dokonale rozpoznat dobré víno ve srovnání s produkty nižší kvality. Kvalitní vína jsou schopna vyvolat spektrum pozitivních emocí, jak bylo zjištěno analýzou EKG signálů, zejména pokud jsou spojena s hudbou v pozadí.“ Nechci vám do takové vědy mluvit, ale… to vám řekne každý konzument dobrých vín i bez připojených senzorů EKG…

Den ryzlinku a dva chutné německé kousky

Včerejšek byl mezinárodním dnem odrůdy Riesling. A nakolik nepotřebuji žádnou speciální příležitost, abych ryzlinky pil, samozřejmě jsem se nedopustil hereze a neotevíral nic jiného :-) Ale žádná velká degustace se nekonala, jen dva kousky, ale oba rozhodně stojí za pozornost. Něco je trochu opáčko, ale vydržte to se mnou, píšu i o nových věcech :-) Ale někdy je zajímavé ta vína navštívit po roce či více a navíc vždy poznámky píšu znova a nedívám se na ty starší. I pro mne podnětné sledovat, jak moc se (ne)liším. Od Weingut Ratzenberger (web, vozí Vinonaut) padla láhev Riesling Bacharacher Posten 2015 trocken. Jsme tedy u jednoho z nejlepších vinařství v oblasti Mittelrhein, viz starší článek o něm, a na jedné z tamních top břidlicových tratí, mimo jiné i VDP.Grosse Lage. Víno je deklarováno jako jakostka, ale stylisticky je to suché Spätlese. Láhev pistole, kovová záklopka a kvalitní celokorek. Lehce výraznější citronová žlutá barva. Již nazrávající vůně, medovo-kořenito-minerální, citrusy trochu směrem do kandovaných, bylinky a podběl, lehce exotický tón evokující kokos. Suché, středně plné (deklarovaný alkohol jen 11.5 % mi přijde až podezřele nízký) a koncentrované, fajn kyseliny a trocha ovocné sladkosti, citrusy a žluté ovoce, jemná mineralita, dobrá délka, výtečná krásná klasika. Pro zájemce tu starší poznámky.

3x Německo – velký Riesling, mladý Silvaner a super základní Spätburgunder

V rámci likvidování olejem zasažených lahví, které nechci dát do nové chladničky, jsem otevřel kousek z Weingut Franz-Josef Eifel (web, dováží CCVino) z Trittenheimu na Mosele, konkrétně Riesling Trittenheimer Apotheke „Sonnenfels“ GC 2018. Psal jsem tu o vertikále jejich suchého kabinetu taktéž z Apotheke, který piju pravidelně, i – s více informacemi o samotném podniku – o parádním Alte Reben. Tohle je jejich vrcholné suché víno, ze specifické parcely v Apotheke, se starými (80+ let) pravokořennými keři. Láhev je pistole s kovovou záklopkou a celokorkem. Nějakým omylem mi doma skončil ročník 2018 místo 2019, čehož jsem si všiml až při otevírání. A na víně je poznat. Barva pěkná výraznější žlutá. Poměrně intenzivní, již nazrávající vůně, sladce ovocná do peckovin (meruňka), s kořenitou a krásnou minerální linkou, medovost, lehká pikantnost, příjemná ač trochu hutnější. V chuti středně plné, zakulacené, s uhlazenou ovocností a skvělou délkou, s moc fajn kyselinou a vyvážené. Velmi povedený kousek. Dost „slunečné“, o chlup živější mi vyhovuje více, ale ročník je tu zvládnut skvěle :-)

Weingut Hirsch a fantastické ryzlinky a veltlíny

Do Prahy dorazil zástupce špičkového producenta z obce Kammern v Kamptalu, Weingut Hirsch (web), odprezentovat ve vinotéce VINO WEIN přístup a styl vinařství především na čerstvém ročníku 2022. A to včetně následovníka (dle Falstaffu) stobodového ryzlinku ze Zöbinger Heiligenstein-Rotfels. Středně velké (zhruba 170 tisíc lahví ročně z přibližně 30 hektarů) rodinné vinařství s historií od roku 1878 (ale hospodařící na statku ze 16. století) se na konci devadesátých let, dost proti trendu, rozhodlo úplně zapomenout na červená vína a věnovat čistě dvěma zásadním odrůdám oblasti a jen suchým vínům. Ze sedmdesáti procent je to Veltlínské zelené a ze třiceti Ryzlink rýnský. Navíc vinice už od sedmdesátých let jeli čistěji, od 2010 je to pak certifikovaně bio a v biodynamice, už přes deset let stříhané dle Simonit & Sirch. Snaží se dělat vína seriózní ale relativně lehčí s nižším alkoholem, nakolik je to stále komplikovanější. Hrozny lisují celé, mošt kvasí spontánně v nerezu a vína zrají v nerezu nebo u vyšších řad z přibližně poloviny ve velkých dubových či akátových sudech. Vše lahvují už přes dvacet let čistě pod šroubový uzávěr, včetně nejlepších vín, a na žádné změny se nechystají.

Apelace Rioja, 7000 ukradených lahví, vinařky a měsíční fronta na burgundské v Oslu

Rioja zareagovala na mnohaleté stížnosti mnohých tamních producentů a trochu přepracovala způsob značení vín. Konečně, je potřeba dodat, a je otázka, zda to bude stačit. V současnosti u DOCa Rioja můžete narazit na tři zeměpisná zatřídění. „Vino de Zona“ umožňuje vinařstvím označovat vína podle jejich původu v podoblastech Rioja Alavesa, Alta nebo Oriental. Pod „Vino de Pueblo“ (dříve „Vino de Municipio“) najdete vína s původem v jedné ze 144 konkrétních obcí. A na vrcholu stojí „Viñedo Singular“ pro jednotlivé specifické unikátní parcely a s výrazně přísnějšími podmínkami (např. stáří keřů nejméně 35 let, ruční sklizeň a podobně). Důležité je také rozšíření Vino de Pueblo na možnost uvést „Viñedo en“ + jméno obce, pokud hrozny pocházejí z jedné určité obce. Do nynějška totiž vesnické víno znamenalo, že v obci sídlí jak vinařství tak se tam nacházejí vinice, což producenty samozřejmě štvalo a nedávalo smysl. Někteří to řešili uváděním různých snadno rozluštitelných zkratek a názvů vín, jiní na to otevřeně kašlali a proti pravidlům se vymezovali (za všechny třeba mé oblíbené Remelluri). Jiní psali na viněty věci jako „z tradiční polohy v ohybu řeky xy u obce abc“, když nemohli uvést vinici. Třeba špičkové vinařství Artadi kvůli nespokojenosti apelaci Rioja opustilo, různá sdružení vinařů volala po menších samostatných apelacích s přísnějšími a lepšími pravidly a podobně. Tohle vše určitě trochu pomůže, ale oblast stejně ještě čekají asi docela dramatické otřesy.

Dojemné příběhy s lahví Shirazu

Víno a příběhy. Degustace naslepo je skvělá věc, ale nemá smysl předstírat, že obsahu lahve značně nepomáhá vědět co – a proč – pijete. Ostatně jsem na tohle téma psal už několikrát. Na dnešní přehlídce vín z Austrálie a Nového Zélandu šlo objevit pár dost zajímavých vín i příběhů, ale z těch, co jsem vyslechl, mne nejvíce zaujal ten o Orphan Bank. Australské Barossa Valley je místem s opravdu velkou koncentrací starých a velmi starých keřů a jako jedni z mála na světě mají i jakousi klasifikaci, mimo jiné coby snahy zabránit jejich klučení. Jejich Old Vine Charter třídí vinice na staré (≥ 35 let), přeživší (≥ 75 let), staleté (≥ 100 let) a předky (≥ 125 let). Bohužel v kombinaci s aktuálními pravidly nové rezidenční výstavby, která značně limitují možnosti mimo stávající městské zóny, jsou právě lokality s extrémně starými vinicemi v hledáčku developerů. Mnohá zásadní města Barossy byla založena v polovině a na konci 19. století, přičemž průkopníci vysazovali vinnou révu již koncem 30. a začátkem 40. let 19. století právě v okolí těchto prvních osad. A tak jsou dnes takové vinice mnohdy obklopeny zástavbou. Jedna taková vinička, deset řádků na 140 let starého Shirazu, 320 keřů kterým říkali sirotci, mělo právě padnout za oběť výstavbě. Ale vinařství Langmeil (web), které odsud odebíralo hrozny, to nechtělo dopustit. Pěstitel sice vinici prodal, nakolik se vinařství snažilo mu v tom zabránit, ale s developerem se domluvili na jiném postupu než vyklučení…

Horizontála ryzlinků z Bechtheimu od Geila

Před nějakou dobou jsem se zde zmiňoval o vinařství Geil (web, celým jménem Weingut Oekonomierat Johann Geil I. Erben), mám doma skoro vždy v zásobě jejich Bechtheimer Riesling -S- trocken, bývá to veskrze chutná záležitost. V pár podnicích u nás jsem narazil i na jejich základní Riesling, ale tenhle vesnický je o kus lepší a cenově stále dost fajn. Přímo ve vinařství jsem nebyl, ale při loňské výpravě do Rheinhessen jsem okolo nich alespoň běžel a dal si východ slunce ve vinicích, včetně průběhu skrz Rosengarten a okraje Geyersbergu. Tenhle víkend jsem pak na návštěvě otevřel čtyři jejich ryzlinky ročníku 2021 (akvizice u Vino Wine) vedle sebe a dal si tak hezkou srovnávačku tří různých tratí + vesnické varianty postavené na stejných polohách, ale z mladších keřů.