úterý 20. října 2020

Lehčí frankovky z Mátry a Bořetice

Otevřel jsem nedávno záhadně založenou a teprve nyní objevenou láhev od maďarského vinařství H2, rozepisoval jsem se o nich u jiného kousku před rokem a půl. Falubor 2016 je čistá Frankovka z tratě Külső-Puszta, z asi třetiny celé hrozny, fermentace a macerace asi dva měsíce, zrání půl na půl nerez a starší malé dubové sudy. Bordó láhev, plastová záklopka, DIAM korek. Světlá rubínová barva. Příjemná, vzletná, červeně peckovinově ovocná vůně, jemně kořenitá, moc příjemná. Suché, šťavnaté, bezva kyseliny, lehkonohé a velmi snadno pitelné, útlejší ale ne tenké, vyvážené, opět hlavně červená ovocnost a sladší „vánoční“ kořenitost v závěru, tříslovin nepříliš. Takové vyloženě milé pití. Mělo v nabídce Vinorum za něco lehce přes dvě stovky. Klidně bych zkusil nový ročník, kdyby se objevil :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 19. října 2020

Pichler bez Smaragdu, netopýři a česnek, Passalacqua, 100+ bodů, falešná Sassicaia

F.X. Pichler, špička Wachau a určitě z jedno z tamních jmen vůbec nejznámějších, vystupuje ze sdružení Vinea Wachau Nobilis Districtus. Od letošního ročníku tak na jejich vínech přestanou používat oblíbená označení Steinfeder, Federspiel či slavný Smaragd. Správně poznamenávají, že celé tohle rozložení vzniklo v době, kdy hrozno dozrávalo drobátko jinak, takže dneska není prakticky žádný problém mít Smaragd z libovolné vinice a v každém ročníku, zatímco lehký Steinfeder aby člověk pohledal. Navíc je Wachau nově dalším DAC regionem se vším, co k tomu patří, což bude další malý hřebíček do rakve zaběhlého systému…

Zobraz celý článek...

pátek 16. října 2020

Čtyřikrát Nebbiolo / Barbaresco La Ca' Növa

Podzimní plískanice, čas na Nebbiolo! Dnes si ušetřím práci, protože o všech vínech už jsem tu psal, jen v jiných ročnících. Začneme ve vinařství La Ca' Növa, základní info můžete najít v zápisku Třikrát Barbaresco od La Ca' Növa a take v Barbera a skvělé Nebbiolo od La Ca'Növa, já se vrhnu rovnou na degustační poznámky. „Základní“ Langhe Nebbiolo 2017 nabízí rubínovou barvu, nijak tmavou. Ve vůni zralejší červené ovocnost, čerstvá a s postupem času a vzduchu je to širší a „teplejší“, znát zralost a trochu vyšší alkohol, něco kořenitosti, lehce divočinka a živočišnost. Suché, čisté, slušně plné, svíravost a dost třísla, mladičké, se sladší červenou ovocností a delší. I přes třísloviny přístupné a dobře pitelné, sympatické poctivé červené s něčím navíc, které bude ještě zrát. A teď už tři podoby Barbaresca…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 15. října 2020

Dva výtečné ryzlinky z vinařství Korrell

Dnes se zastavíme v Nahe, na okraji Bad Kreuznach, ve vinařství Korrell. S mírným odkazem k mé aktuální úchylce zkoumání vín ze Španělska, odkud totiž rodina pochází. Pravda v Německu vinaří už na dvě stovky let, Martin Korrell je šestá generace vinařů a s manželkou Brittou obhospodařují na 30 ha vinic, vedených blízko organice ale zatím ne stoprocentně a tedy bez certifikace. Ve sklepě typicky delší ležení na kalech, pro ryzlinky teda nerez ale některá vína ve velkých (i menších) sudech. Marketingem trochu těží z trati Paradies, kdo by nechtěl vína z ráje, a lahve mají hodně výrazné efektní a draze vypadající viněty. Ale důležité je samozřejmě to co teče a leckterá jejich vína, ryzlinky především, se mohou směle měřit s německou špičkou.

Zobraz celý článek...

středa 14. října 2020

Champagne Jacquesson Cuvée n° 735 Brut

Včerejší příspěvek o červeném jsem psal pod vlivem lahve od Champagne Jacquesson (web), skvělého vinařství sídlícího v Dizy a s vinicemi především v Avize, Oiry, Aÿ, Dizy a Hautvillers. Ve vinicích čistě, ve sklepě pečlivě a precizně, typicky s delším školením na kalech a ve dřevě. Dlouhodobě jedna ze šampaňských špiček, a to jak výjimečné dobrými neročníkovkami (sedmistovková řada, přesto že jich dělají 300+ tisíc lahví) tak víny ročníkovými a selekcemi ze specifických vinic. Právě na vlnu „terroirového“ Champagne naskočili docela brzy a inspirovali mnohé další. Já včera pil Cuvée n° 735 Brut, což je z 72 % ročník 2017 a zbytek rezervy (22 % 2006 a 6 % 2005). Odrůdově 47 % Chardonnay, 33 % Pinot Noir a 20 % Meunier z 1er a Grand Cru obcí, škole ve foudres a s batonáží co týden, lahvováno bez filtrace. Dozáž 3.5 g/l, odstřeleno v květnu 2011 (ale existuje i verze D.T. alias Degorgement Tardif, která ležela o dalších šest let déle). Tohle víno je myšleno spíš pro pití v průběhu pár let po uvedení na trh, ale zde musím říct, že delší archivace mu nijak neublížila. Možná se do nálady dnešních dní psát o šampaňském nehodí, ale… co už.

Zobraz celý článek...

úterý 13. října 2020

Skvělá Mencía otevřená moc brzy

Dnešní příspěvek píšu trochu pod vlivem trochu moc vína k obědu. Poslední den, kdy budou otevřené restaurace, bylo třeba využít. Ne každý věří, že za tři týdny bude možné jít si někam normálně sednout, to je vzhledem k současnému vývoji iluze. Možná v prosinci, kdo ví. Některé oblíbené podniky otevřou ale až na jaře, pokud vůbec. Tak to prostě je. Trochu „blbá nálada“. Možná i proto, že při snaze udělat hezkou fotku lahve, o které se chystám psát, jsem rozbil svou oblíbenou sklenku (už včera a za střízliva!). Fouknul vítr a spadla na ni ta dřevěná deska v pozadí. Moje debilita, co naděláte. Na fotce výše se již láhev topí v deci skvělého vína a Riedel střepů. Ale co už, hlavně že to víno je fajn a nerozprskla se celá láhev. Descendientes de J. Palacios Villa de Corullón 2015 si totiž rozhodně rozlévat po balkóně nezaslouží.

Zobraz celý článek...

pondělí 12. října 2020

Vesnické Beaujolais a teplý život bez spánku

Mám rád Beaujolais a vyhledávám především serióznější poctivá cru, ale umím si užít i běžnější chlastací veselá vína. Louis Jadot (web), zásadní négociant a velké burgundské vinařství, je v nabídce rozkročeno po celé oblasti a samozřejmě nabízí i vína z Beaujolais. Má exkluzivitu na produkci Château de Juliénas, patří jim Château des Jacques v Romanèche-Thorins (viz starší článek z návštěvy, ale psal jsem o vícero jejich vínech) a v roce 1998 otevřeli vinařství Combe aux Jacques poblíž Brouilly, kde začali zpracovávat přímo hrozny a ne nakupovat už mošt či víno. Právě tam vzniklo i Beaujolais-Villages „Combe aux Jacques“ 2017, z hroznů z Lancié, Lantignié a také Régnié z velmi dobrého ročníku. Semi-karbonická macerace, jen nerez. Burgundská láhev, kovová záklopka, DIAM korek. Výraznější nafialovělá barva. Energická, čerstvě ovocná vůně, višně, sladší do jahod, dotyk lékořice. Suché, čisté, středně plné a šťavnaté, vlastně překvapivě koncentrované, s trochou tříslovin a lehkou svíravostí, výborně pitelné. S talířem uzenin, paštiky a sýrů super kombinace. Za 250 Kč u Kupmeto. V následujících dnech se od Jadota chystám na jednu trochu méně obvyklou záležitost, zůstaňte na příjmu :-)

Zobraz celý článek...

pátek 9. října 2020

Trocha pryskyřice neuškodí

Je to už přes pět let, co jsem se tu ve zkratce zmiňoval o tom, co je to vlastně Retsina. Jestli jsem od té doby ale chutnal jednu nebo dvě, tak to bude hodně. Až nedávno jsem měl možnost projet vzorky od naturálního vinařství Kamara (web) rodiny Kioutsoukisových. Dimitrios, vzděláním chemik který si ale doplnil vinařské vzdělání díky UC Davis, a jeho dcera Stavroula si také střihla enologii, na jedenácti hektarech v severním Řecku nedaleko Thessaloniki osázených tradičními řeckými odrůdami jedou úplně čistě (a certifikovaně bio) jen s přírodními prostředky a spoustou ruční práce. I ve sklepě bez aditiv, delší zrání na kalech, podstatnou část vín nesíří a nefiltrují. Přiznám se, že většina vín mí přišla „v pohodě“, ale nic co by mne vyloženě zasáhlo. Výjimku tvořila dvě s přidanou pryskyřicí a deklarovaná jako Retsina. Energické charakterní zábavní plně naturální Nimbus Ritinitis, asi týden macerované Assyrtiko spojující vyvážené zábavné „oranžové“, hodně bylinkové, středomořsky kořenité s nějakou tou pomerančovou kůrou a bezva pryskyřičnými tóny, skvělé. A pak „klasičtější“ (a trochu zasířená) Kamara Retsina 2019.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 8. října 2020

Zemřela Lucie „Lulu“ Peyraud née Tempier

Včera zemřela, v úctyhodném věku 102 let, kuchařka, vinařka a matka sedmi dětí Lucie „Lulu“ Peyraud. Pokud vám jméno nesecvaklo, možná vám bude bližší varianta za svobodna… Lucie Tempier. Společně se svým manželem byla zásadní hybnou silou, která učinila z Domaine Tempier (web) legendu Provence. A to nejen vínem, ale i pohostinností, které tohle místo nabízelo. Jejímu kuchařskému umění bylo věnováno nemálo stránek v časopisech i celá kniha. Lulu pomohla definovat apelaci Bandol jako takovou a samotné vinařství stále představuje etalon kvality tamních vín. Příběh Domaine Tempier je i součástí zásadní vinné knihy Adventures on the Wine Route Kermita Lynche, právě od něj jsem se smutnou zprávu dozvěděl.

Zobraz celý článek...

středa 7. října 2020

Silné červené a základní bubliny od Albet i Noya

Při jednom chladném deštivém večeru jsem s přáteli (a doufám, že brzy nebudu muset psát „v domácí izolaci“) otevřel láhev od španělského bio(dynamického) vinařství Albet i Noya (web), červené z vrcholu jejich nabídky, La Milana 2016. Jde o směs Caladoc (francouzský kříženec Grenache x Malbec), Ull de Llebre (alias Tempranillo) a Merlot, výsadby 24 let staré ve vinici Can Milà de la Roca v oblasti Costers de l'Ordal. Ruční sběr a selekce hroznů, 18 dní macerace za pravidelného přečerpávání, bez čiření (a deklarováno jako vegan) ale s hrubou filtrací, školeno rok a půl v nových francouzských barrique sudech. Těžší burgundská láhev, silná kovová záklopka a celokorek. Hodně tmavá barva. Intenzivní, sladší vůně, koncentrovaná, mix červeného a tmavého ovoce, výraznější projev dřeva, linka pryskyřice a balsamikový tón. Suché, s dobrou kyselinou, plné, intenzivně sladce ovocné, s jemnozrnnými sladšími tříslovinami, delší, hutnější. Velmi efektní kousek s bonusem bio produkce. Upřímně to ale jde trochu mimo můj vkus, byť věřím, že si obdivovatele najde (a ostatním tedy sedělo dost). Víno z nabídky dovozce Bio Sueño a už není levné, doporučená cena po lahvi okolo sedmi stovek. Pohledem na hodnocení staršího ročníku koukám, že se moc nezměnilo :-)

Zobraz celý článek...

úterý 6. října 2020

Základní břidlicový Riesling od Van Volxem

Vzhledem k tomu, jak hodně mne zaujala spousta vín od špičkového moselského (nebo spíš Sárského, vlastně) vinařství Van Volxem (web), a jak moc jsem si užil masterclass majitele Romana Niewodniczanského na akci dovozce VinoVinoVino, jsem vlastně překvapený, že jsem tu o nich článek ještě neměl. Dneska tedy ve zkratce, časem se rozepíšu víc. Nadchl mne nejen jejich legendární Scharzhofberger Riesling v suché i sladké podobě, ale fascinující pití je i „běžný“ Saar Riesling. Vinařství nedávno dokončilo efektní moderní provoz na vrchu Wiltinger Schlossberg, kde moderní znamená použití tradičních materiálů, kompletně gravitační, s jezerem pro sběr dešťovky a špičkovým systémem recyklace vody, ekologickým chlazením i ohřevem, fotovoltaikou na střeše a tak. Po oživení značky se jim postupně podařilo nakoupit a znovu vrátit lesk výtečným viničním polohám (v roce 2000 prý za podobně kvalitní vinice platil 44x méně než dnes), vyloženě se zaměřili na ty nejstrmější kousky. Sběr ruční, samozřejmě, fermentace ve sklepě spontánní, rodina vysázela dubové lesy a dnes jim z nich Stockinger dělá sudy… „Dánský“ pohled na přírodní víno jako nesířené ale nebere, chce u svých vín garantovat dvacet let zrání a síře se nevyhýbá.

Zobraz celý článek...

pondělí 5. října 2020

33 Cru Soave, marže, něco ze Champagne

Určitě to vzbudí menší pozornost než 1er Cru v Pouilly-Fuissé, ale slavná italská apelace Soave nyní může na vinětách uvádět 33 konkrétních cru (resp. UGA, Unità Geografica Aggiuntiva), tedy ovšem pokud víno pochází a jen pouze z deklarované polohy. Navíc k tomu mají hezky zpracovaný web s veškerými detaily (včetně vedení v různých částech vinice, kdo vlastní kterou její část a podobně). Nově schválená cru coby polohy produkující vína specifických a vyšších kvalit pokrývají zhruba 2660 ha, tedy 38 % z celkové plochy (7000 ha) apelace. Vinaři mohou nové označení použít již u lahvovaného ročníku 2019, zatím požádali u 23 z těchto cru a pro nějakých 3.5 milionu lahví. Nová cru se nacházejí na všech čtyřech hlavních typech půd v regionu a jde ve všech případech o polohy na svazích. Většina, rovnou 28, je v zóně Soave Classico.

Zobraz celý článek...

pátek 2. října 2020

Cascina Massara a třikrát Nebbiolo / Barolo

František Šamla z Víno pro Vás nedávno rozesílal výsledky 3. kola soutěže Prague Wine Trophy 2020, kde v kategorii Nebbiolo z jedenácti přihlášených vín získal jedenáct velkých zlatých medailí a všechno nad devadesáti body. Moc na tohle nedám, upřímně, a podle bodů se příliš nerozhoduji. Ale dostal jsem možnost hodnocená vína sám přechutnat a docela mne bude zajímat, jak se v názorech sejdu s odbornou porotou :-) První sadou, kterou jsem otevřel, byla trojice z vinařství Cascina Massara di Burlotto (web), už dříve jsem se tu o nich zmiňoval, včetně poznámek k jejich top Barolo Massara ve starším ročníku. Tentokrát chutnal „základní“ Langhe Nebbiolo a dvě varianty Barola.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 1. října 2020

Champagne Etiénne Calsac na osvěžení podzimu

Otevřel jsem, mimo nějakou zvláštní příležitost ale tak nějak s obavami, že v nadcházejících dnech na to možná nebude nálada a kdo ví kdy taky přijdu o čich a chuť, láhev Champagne Etiénne Calsac L´echappée Belle Extra Brut. Mladý vinař (teď je mu 36 let) představuje dalšího ze současných „klasických příběhů“, v roce 2010 se rozhodl začít dělat víno z necelých 3 ha vinic prarodičů, především okolo Avize (ale krom Côte des Blancs mají i něco jinde, hned ze začátku vysázel trochu v Côte Sezanne a hraje si tam s odrůdami Pinot Blanc, Arbanne a Petit Meslie), do té doby využívaných velkými domy. Práci postupně přesunul směrem k organice, přidal trochu dřeva, perpetuální rezervy vín pro neročníkovky a vína poslal víc „terroirovým“ směrem.

Zobraz celý článek...

středa 30. září 2020

Chlastací Gamay a nesířené bílé z Penedès

Náhodou jsem zároveň otevřel dvě vína, který vinětami vypadají tak nějak příbuzně, i když vůbec nejsou. Tedy… v obou případech jde o produkci z ekologicky/biodynamicky vypěstovaných hroznů s nízkým nebo dokonce nulovým obsahem přidaných siřičitanů a o základní „chlastací“ vína jednotlivých producentů. A začneme ve Francii. Marcel Lapierre je jméno v naturálních kruzích skloňované s velkou úctou a jeho Beaujolais, především pak apelace Morgon, patří k legendárním vínům. Dnes vinařství vede Mathieu Lapierre a kvalita vín rozhodně neupadá, stylově se nic nezměnilo. Já otevřel jejich prosté Vin de France Raisins gaulois 2019. Povětšinou je to ale z mladých výsadeb s větším výnosem v cru Morgon, čisté Gamay. Karbonika, nerez, lahvováno brzy v zimě a pod šroubovým uzávěrem s trochou zasíření (celková do 45 mg/l). Tmavší barva do fialové, ne vyloženě hluboká. Čerstvé, mladistvé, přímě čerstvě ovocné, červené ovoce směrem k tmavšímu, trochu kamenité, snadno přístupné ale má to i nějakou hloubku. Suché, šťavnaté, bezva kyseliny, přímější ale fajn struktura, výtečná ovocnost opět na pomezí tmavého a červeného ovoce, pitelnost, lehce mandlička v závěru. Svědčí tomu nižší teplota. Bavilo, pilo se skvěle. Jako jasně, ze 10€ (cena ve Francii, k tomu ještě doprava) koupím vína, co mi asi dají víc. Ale láhev fakt mizela velmi rychle a to je vždy dobré znamení :-)

Zobraz celý článek...

úterý 29. září 2020

4x Carménère od Viña Errazuriz

Podzimně, chladno a lezavo a deštivo… O víkendu jsem vylovil ze sklepa a otevřel několik ročníků Carménère, které se do tohohle počasí docela hodí, od mého oblíbeného (ještě kdyby se jim povedlo jet bio na všech vinicích a ne jen, tak budu úplně nadšený) chilského producenta Viña Errazuriz (web). Nešlo o úplně ideální vertikálu, tří vína byla ze základní Estate řady a jedno z vyšší Max Reserva, ale co už :-) Všechno jsou to nákupy v průběhu let u Kupmeto. Papírově jsou si tři základní Estate ročníky 2014, 2016 a 2017 docela podobné – původ v údolí Aconcagua, alkohol 13.5 %, kyseliny blížící se šesti gramům a zbytkový cukr něco nad dva. Mladší ročníky jsou nerez a ze zhruba tří čtvrtin pár měsíců dubové sudy, u 2014 je poměr naopak. Jo a 2014 deklarují jako stoprocentní Carménère, v mladších je přídavek patnácti procent především Syrahu. Všechno jsou to vína na okamžité pití, teď už je na trhu ročník 2019, spíš než něco co by posílali do soutěží sbírat body a předpokládali nějakou archivaci. Mohou se objevit i se šroubovým uzávěrem, ale já je měl všechny s celokorkem.

Zobraz celý článek...

pátek 25. září 2020

Efektní francouzský Pinot od Mosely

Víno z Mosely = skvělý německý ryzlink, tohle spojení je prostě zásadní. Ale může to být i koncentrovaný francouzský pinot :-) Mosela pramení ve Vogézách, přes tři sta kilometrů teče Francií, skoro čtyřicet následně tvoří hranici mezi Německem a Lucemburskem a na závěrečné dvě stovky kilometrů už jede čistě Německem, než se u města Koblenz vlije do Rýna. A tak si můžete ve sklence užít coby „moselské“ i spousta dalších vín. U mne to byl Vignobles Molozay - Château de Vaux Pinot Noir „Les Clos“ 2018. Jsme v relativně nové apelaci Moselle, kousek od města Méty. Marie-Geneviève Molozay je pátou generací tamních obchodníku s vínem, Norbert Molozay se živil jako „létající vinař“ a pomáhal podnikům po celém světě. Château de Vaux je jejich společný projekt, jehož věhlas budují lehce přes dvacet let.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 24. září 2020

Špičková baskická šumivka

Artadi je zásadním pojmem španělského vinařství a jedním z etalonů Riojy, ač tedy svá vína od roku 2015 značí jinak a s apelací se (tak trochu ve zlém) rozešli. Na jejich nový projekt, šumivku z Baskicka (konkrétně ze zóny Getariako Txakolina, ale opět nenese apelaci), jsem se každopádně hodně těšil a očekával velmi slušnou kvalitu. Dostalo se mi mnohem více! Ve spolupráci s pěstitelem v Zarautz jménem Inaxio Manterola mají k dispozici necelé čtyři hektary tradičních odrůd Hondarrabi Zuri (ve víně dominuje) a Hondarrabi Beltza. Réva je pěstována čistě (samotné Artadi už jede v certifikovaném bio), na pergolách s výhledem na oceán, na jílovité půdě s bazaltem a břidlicí. Izar-Leku Brut Nature 2016 vzniká z hroznů macerovaných asi dva dny za studena, následuje kvašení v nerezu a tiché víno zraje rok na jemných kalech z části v sudech. Následuje klasická druhotná fermentace v lahvi, kde si víno před odstřelem poleží nejméně 18 ale spíše 30 měsíců za docela nízkých teplot (pod 13˚C, dnes 11.5˚C), dozáž žádná.

Zobraz celý článek...

středa 23. září 2020

Ocenění Decanter, staré lisy, Diego Planeta…

Po měsíci hodnocení jsou tu výsledky Decanter World Wine Awards 2020, již sedmnáctého ročníku této velké soutěže. Tentokrát pro domácí vína žádné ocenění Best in Show. Ale alespoň bronzu a stříbra docela dost. A taky čtyři zlaté – Sonberk Riesling VOC 2017 s 95 body, polosuchý Dvě Tratě Ryzlink vlašský 2017 Mikrosvín Mikulov taktéž 95 bodů, polosuchý Terroir Moravia „Za Cihelnou“ Ryzlink Rýnský 2017 Zámecké Vinařství Bzenec znovu 95 bodů a konečně sladký Tramín červený 2017 od Znovínu Znojmo s 96 body. Jo a abych nezapomněl i dvě platinové a 97 bodů, pro Riesling Noble Rot 2017 od Sonberku a slámový Ryzlink rýnský 2015 od Vinných sklepů Lechovice. Naše rýňáky bodují, zajímavé! Celkem má nějakou frčku 141 lahví. Pobavilo B/V Vinařství, které soutěž masivně „zaspamovalo“ vzorky a nějakou nálepku má u 26 vín (většinou bronz nebo pochvala), tak trochu komicky působí pohled na řadu Ryzlink Rýnský Pozdní Sběr Lot 1826, Ryzlink Rýnský Pozdní Sběr Lot 1827, Ryzlink Rýnský Pozdní Sběr Lot 1828… :-) Ovšem podobnou hromadu vzorků poslali i na MUNDUS VINI v Německu nebo AWC Vienna. Prostě nálepky na lahvích asi furt prodávají a jsou relevantní marketingovou strategií.

Zobraz celý článek...

úterý 22. září 2020

Šumíme s Danger a Efecte

Před pár dny jsem konečně otevřel nový ročník hitovky od Milana Nestarce (web), co si budeme nalhávat super úspěšně v zahraničí nejen díky obsahu lahve ale i vinětě, DANGER 380 Volts 2019. Viniční směs Neuburské, Müller Thurgau a Muškát kvasí společně ve velkých starých sudech a dojíždí v lahvi, ale pet nat tomu říká nerad. Je to spíš decentně perlivé a vyloženě živé, žádné exploze když láhev brutálně nepodchladíte :-) Nefiltrované, neodstřelené, nesířené a pod korunkovým uzávěrem. Opalizující žlutá barva, na úvod hodně pěny a pak spíše uměřené perlení. Čerstvé, lehce funky mladičce nemanipulovaně ovocné a florální, lehce divoké a svědčí tomu odvětrání, zábavné. Suché, živé, lehké, řízné, mírně nahořklé takovým tím způsobem co volá po dalším doušku, překvapivě dlouhé, nebezpečně snadno pitelné. Bavilo mne hodně. Nic vážného, ale extrémně osvěžující zábavná „párty“ věc.

Zobraz celý článek...

pondělí 21. září 2020

Ota Ševčík verze 2019

Ochutnal jsem nedávno průřez kroupami zredukovaného ročníku 2019 od Oty Ševčíka (web) z Bořetic, jednoho z mých oblíbenců především pokud jde o poctivou moravskou Frankovku, viz i starší zápisky. Ota slaví úspěchy v kvalitních restauracích a v poslední době čím dál víc i exportuje, třeba takové Neuburské skončilo z podstatné části ve Finsku. A to jsem měl tu zemi dost rád! :-) Vinice má certifikovaně bio, ale nějak zvlášť to nikde neprezentuje. Do nového kamenného obchodu WineGeeka vinař dovezl a osobně představil osm vín, čtyři bílá, jedno macerované bílé a tři červeniska. Zatím jde o mladé kousky a vezmeme to ve zrychleném režimu. Každopádně bych si vybral.

Zobraz celý článek...

pátek 18. září 2020

Skvělé Beaujolais z révy vysazené v roce 1903

Vydal jsem se opět zkoumat mystérium staletých keřů, tentokrát s lahví Moulin-à-Vent „Vieilles Vignes de 1903“ 2016, klasického Cru Beaujolais ze sklepů Domaine Yohan Lardy. Třicátník Yohan studoval enologii v Beaune a pak prchnul do světa, nějakou dobu pracoval třeba pro biodynamické vinařství v Chile. V roce 2012 se ale přeci jen vrátil do domovského Beaujolais, kde rodina pěstovala révu už čtyři generace před ním, a podařilo se mu pořídit dva hektary především starých výsadeb. Postupně expandoval na současných zhruba osm ve Fleurie, Moulin-à-Vent, Chenas a Beaujolais-Villages. Základ tvoří Moulin-à-Vent s většinou v poloze Les Michelons, s půdou obsahující písek a tmavou a na mangan bohatou růžovou žulu. Ruční práce, ve vinici jen měď a síra (bio certifikaci nemá, jen od aktuálních ročníků bude HVE), přírodní hnojivo. Tohle víno jsou keře samozřejmě odrůdy Gamay, vysazené na podnožích Riparia Gloire právě v Les Michelons dědečkem předchozího majitele, v nadmořské výšce nějakých 300 metrů. Připraveno semi-karbonickou macerací v betonu, samozřejmě kvasí spontánně, bez přidaných siřičitanů. Školeno do roku ve starších burgundských sudech, lahvováno bez čiření a filtrace. Vína buď nesíří vůbec nebo jen minimálně (do 20 mg/l).

Zobraz celý článek...

čtvrtek 17. září 2020

Barolo a Roero Arneis od Boschetti Gomba.

Tentokrát zase jednou zavítáme do Itálie, konkrétně Piemontu a ještě přesněji do města Barolo. Tam, ve vinici Boschetti, sídlí vinařství Cascina Boschetti Gomba (web). Rodinný podnik vede Sergio Gomba a na práci se podílí i dcera Stefania a další příbuzní. Zamlada se Sergio živil jako řidič náklaďáku, ale v roce 1977 se vrátil k rodinné tradici a v Langhe pořídil vinici a sady lísek (tradiční to produkt oblasti, však je odtamtud Nutella). V roce 1991 přidal farmu přímo v Barolu, postupně k ní dodal a osázel pár dalších hektarů až expandoval na současných zhruba dvacet. Nové vinařství, přímo ve na vrcholu kopce ve vinici Boschetti která se tak dostala i do jména podniku, začali budovat v roce 2003 a časem k němu přidali u ubytování. Ročně připraví asi 200 tisíc lahví, z toho 90 tisíc je Barolo a další Dolcetto, Nebbiolo dalších apelací, Barbera, Roero Arneis (i šumivé!) a Moscato. Ochutnal jsem tři Barola výtečného ročníku 2015 a jedno bílé.

Zobraz celý článek...

středa 16. září 2020

Tři vermuty od Bodegas Lustau

Už je to čtyři roky, co jsem se tu rozepisoval o novince v sortimentu Bodegas Lustau (web), jednoho z mých oblíbených producentů sherry. Byla to výtečný červený vermut. Od těch dob jsem se tu věnoval několika dalším vermutům, nedávno konečně i domácím, a teď pořídil od Lustau jejich kompletní aktuální nabídku. Krom červeného totiž přišli i s bílým a růžovým. Ve všech případech jde o vermuty výrazně sladké a s alkoholem 15 %, ale především postavené na klasických sherry. Ovšem netřeba čekat nějaké divokosti, dalšími složkami jde o celkem běžnou záležitost a je to myslím povedená „barová klasika“ :-)

Zobraz celý článek...

úterý 15. září 2020

Milovníci vína v ČT, výsledky Concours Mondial v Brně, kouř na hroznech a sklizeň v Champagne

Česká televize začala vysílat nový pořad o víně Milovníci vína, další z projektů, které pro ně připravil Jaroslav Berka (např. Kouzelné bylinky). V celkem 16 dílech, odvysílané jsou zatím dva, se budou snažit přiblížit svět vína z různých jeho stran – rok ve vinici (kterým provází Jaromír Gala), odrůdy a regiony, ale i správná konzumace, skladování a věci okolo. V pořadu se objeví pár známých a profláklých domácích vinařských osobností, zahraniční cesty za vínem navštíví opravdu špičkové producenty a i na domácí scéně se natáčelo na zajímavých místech. Soudě podle odvysílaných dílů se na to kouká dobře, vizuální stránka je velmi nadprůměrná. Teda u některých rozhovorů a křečovitých slovních výměn šustících papírem mi trochu cuká v koutku a určitě by se našlo pár věcí, které bych třeba viděl jinak nebo s nimi nesouhlasil, ale vlastně se bavím dobře a těch 25 minut týdně asi i nadále investuji :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 14. září 2020

Les Deux Albion a Gosset Excellence

Už je to nějakých osm let, co jsem tu psal o vinařství a několika vínech od Château de Saint Cosme, známého historického vinařství z Gigondas. Od těch dob jsem měl kupu dalších, povětšinou na velkých degustacích dovozce 1er Wines & Spirits, včetně elitního Gigondas, a bavilo mne to dost. Ale doma a v restauraci se opakovaně vrátil především k jejich Côtes du Rhône rouge „Les Deux Albion“, tam byl poměr ceny a kvality pro mne nejzajímavější. Už delší dobu jsem víno ovšem z nějakého důvodu neměl, až teď o víkendu ročník 2017. Směs z poloviny Syrah a pak s klesajícím podílem Grenache, Carignan, Mourvèdre a Clairette ze třech různých villages v Côtes du Rhône – Plan de Dieu, Saint Maurice a Cairanne. Vše už certifikovaný bio režim. Spontánní fermentace celých hroznů v betonu, společně postupně všechny odrůdy, a zrání v kónických dřevěných tancích a betonu rok a půl. Tmavá barva. Zrale tmavě ovocné, poměrně intenzivní, hlubší, s výraznou pepřově kořenitou linkou, pečeným masem a černou olivou. Intenzivní, plné, hutnější (patnáct procent alkoholu je poznat, ale neruší) a poměrně koncentrované, s dobrou kyselinou, s tmavou ovocností, dlouhé a strukturované, kořenité, s výraznějšími tříslovinami. Mladistvé a bude určitě slušně zrát, v rámci kategorie „jen“ Côtes du Rhône hodně nadprůměrné. Na mne možná tentokrát až trochu obludka, ale… vypili jsme s chutí :-)

Zobraz celý článek...

pátek 11. září 2020

Vermell, Cullerot a Parotet 2018

Rok se sešel s rokem a opět jsou tu nová vína od mého oblíbence Celler del Roure. Vše potřebné se dozvíte v loňském článku a případně na odkazech z něj vedoucích :-) Vinař se nově snaží červená vína trošku odlehčit, ročník 2018 mu v tom každopádně byl nápomocen, byť krom nižšího alkoholu byla třeba i výrazná selekce hroznů. Základní červené Vermell 2018 je opět dominantně Garnacha Tintorera a k tomu Mandó a Monastrell, bio certifikace, ve velkých amforách do půl roku. Jako i další vína burgundská láhev, kovová záklopka a celokorek. Trochu tmavší rubínová barva. Čerstvá, svěží, decentně červeně ovocná a především florální aromatika. Suché, čisté, šťavnaté, relativně lehkonohé, lehce svíravé, třísla spíše méně, přímější, snadno pitelné, jasně volá po nižší teplotě. Příjemné a skvěle pitelné víno, ale u starších ročníků jsem měl přeci jen komplexnější dojem. Někdy jsem je připodobňoval ke Cru Beuajolais, tohle spíš „jen“ k village :-) Ale ve Wine Advocate má RP 91+, víc než starší ročníky, tak nevím. Doporučená maloobchodní cena po lahvi u nás je 250 Kč :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 10. září 2020

Riesling z Kamptalu a „oranžový“ z Mosely

Vinařství Allram (web) z Kamptalu se pomalu ale jistě propracovalo mezi jedny z tamních hvězdných producentů. A to nejen díky výborným vínům z  Erste Lage Heiligenstein, Gaisberg a Renner, ale i pro vyloženě parádní „základní“ veltlíny a ryzlinky. V uplynulých měsících jsem opakovaně měl výborný vyvážený bohatší Grüner Veltliner Hasel 2018 a především Riesling Strass 2018. Ručně sbírané hrozny, krátká macerace, spontánní fermentace a zrání pouze v nerezu několik měsíců na jemných kalech. Pistole se šroubovým uzávěrem. Světlejší citronová barva. Čerstvé energické ve vůni a od prvního přivonění napovídá, že víno bude říznějšího stylu. Ovocnost do meruňek a citrusová linka, mineralita a dotyk petroleje. Suché, středně plné, čerstvé s výraznou říznější kyselinou volající po troše tučného masa ale vyvážené, štíhlejší, se skvělou pitelností, velmi fajn klasika. Měl jsem v rámci akce u Kupmeto, aktuální běžná cena po lahvi 370 Kč.

Zobraz celý článek...

středa 9. září 2020

Kosmokulturní GSM(C) směs a nesířené Nebbiolo

Z cosmoculture od Domaine Viret z Côtes du Rhône už jsem tu v minulosti představil tři červená vína – Solstice Rouge 2014 a Energie 2018, v článcích se o vinařství a jejich přístupu něco dozvíte, a Fratis 2016 ze spolupráce s Fredem Nigerem z Domaine de l'Écu. Dnes se mrkneme na kousek z vinařství možná nejoblíbenější, Renaissance 2015, a jedno z vín, které dala Klára Kollárová na svůj degustační seminář o naturálních vínech ve Vinografu. Jde o spontánně fermentovanou směs odrůd Grenache, Mourvèdre, Syrah a Carignan ze starých keřů na jílu a vápenci. Delší macerace, měsíc až měsíc a půl. A poté školeno více než dva roky v betonu a lahvováno bez úprav, celková síra přirozeně (nepřidaná) jen 13 mg/l. Nic odebráno ani přidáno, neovlivněno dřevem.

Zobraz celý článek...

úterý 8. září 2020

Naturální španělská frankovka a bezva bubliny

Dneska si připomeneme víno, o kterém jsem tu psal v minulosti už opakovaně, jen v aktuálně nabízeném ročníku. Ale stejně, když ho hodím třeba na sociální sítě, vždy vzbudí pozornost. Ono mám obavu, že kteroukoliv ze stories na Instagramu asi vidí víc lidí, než čte články tady, co naděláte. Je to frankovka, což není nic neobvyklého, ale ze Španělska! A jako bonus úplně nesířená a z eko produkce. F. Schatz (web) a Acinipo 2014. Článek detailně o dřívejším ročníku je tu, a dalších kouscích z vinařství pak tady. U aktuálního ročníku se vlastně nic nezměnilo, pokud jde o zpracování. Alkohol 14 %, bordó láhev, kovová záklopka celokorek. Tmavší trochu opalizující barva, docela dost depotu. Voňavější, červené až tmavé ovoce, kořenitá (kompletní směs na smetanovou omáčku z divočiny) a trochu herbální linka, trochu kamenité, lehce funky a s již známkami nazrávání a s tím související komplexitou. Čerstvost a energie a zároveň teplo a zralé plody. Suché, šťavnaté, čisté, s výraznější kyselinou a zároveň sladší ovocností, středně plné, vyvážené, s již trochu ohlazeným tříslem. Dobrá délka, naprosto čisté, zrale ovocné, zajímavé, zábavné. I třetí den v jen zašpuntované lahvi v 12-14˚C bez známek upadání a výskytu všemožných podivností, které naturální nesířence občas provázejí. Výborná věc z nabídky BioSueňo.

Zobraz celý článek...

pondělí 7. září 2020

Zemřel Alain Voge, 1er Cru Pouilly-Fuissé, Meunier od Billecart-Salmon a další novinky

Ve věku 81 zemřel Alain Voge, jedna z vinařských legend, zásadní postava severní Rhôny a člověk, který se masivně zasloužil o pověst svahů apelace Cornas a zachování vinic na místech ohrožených výstavbou. Extrémně talentovaný vinař, ač bez formálního vzdělání v oboru, a také více než obratný obchodník, jehož vína v průběhu více než půlky století zaplnila vinné lístky těch nejlepších restaurací a stala se jedním z etalonů kvality, kterých Cornas může dosáhnout. Ovšem nelze zapomínat ani na apelaci Saint-Péray, i k té se mu podařilo přitáhnout mnohem větší pozornost a připravit zde vína výjimečné kvality.

Zobraz celý článek...

pátek 4. září 2020

Skvělé Albariño Alberto Nanclares

Pokračuji ve zkoumání různých podob odrůdy Albariño, tentokrát jsem vyzkoušel kousek z vinařství Nanclares y Prieto. Samozřejmě Španělsko, Galicie a oblast Rías Baixas, konkrétně pak podoblast (ke které nějak přirozeně inklinuji a vína odtamtud mne zaujala asi nejvíce) Val do Salnés. Alberto Nanclares původně vůbec nezamýšlel dělat víno, ale od roku 1997 si zkusmo trochu hrál (s vinařstvím v garáži, klasika), vína lidem chutnala a v roce 2001 začal expandovat a věnovat se vinaření naplno. V roce 2015 se k němu přidala Silvia Prieto, dnes vinařství dělá, čistě ve vinici i ve sklepě, ke sto tisícům lahví. Primárně různé podoby (odlišné terroiry, stáří keřů a způsoby vinifikace) Albariña a k tomu trochu červeného, z kolaborace s bio vinařem v Ribeira Sacra. Kvašeno spontánně každá parcela zvlášť, lahvováno s velmi omezeným sířením bez čiření a filtrace. Cílem jsou seriózní bílá s potenciálem zrání.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 3. září 2020

Nesířený Poulsard a povedená cava

Zklamání někdy přichází na nečekaných místech. Domaine André et Mireille Tissot, které vede špičkový biodynamik a perfekcionista z Jury Stéphane Tissot, je jedním z mých velkých oblíbenců, viz i report z návštěvy vinařství a mnoho dalších článků zde na blogu. Ujíždím hlavně na jejich bílých, ať už tradičně pod závojem nebo z dolévaných sudů, a bublinách, ale měl jsem o nich i povedená červená. Tentokrát jsem otevřel Poulsard 2016 Vieilles Vignes. Jde o selekci starých keřů z jílovitých půd výborných poloh Les Bruyères, La Vasée a La Mailloche, tři měsíce macerace ve starších foudres a dále zrání tamtéž, bez filtrace a nesířené. Klasická jurská láhev, kovová záklopka a celokorek. Světlejší rubínová barva, lehce zakalená. Divočejší, trochu bezsirně funky na úvod, vzletně červeně ovocité, lehce zemité, rustikálnější, masité, s trochou lékořice, zábavné. Suché, lehkonohé, živé a šťavnaté v chuti, snadná pitelnost, zajímavá struktura, i přes lehkost znatelné třísloviny a zajímavě „zrnitý“ projev. Dost povedené. Nechal jsem si polovinu vína na druhý den, abych sledoval vývoj, a bohužel se naprosto rozpadlo do nepřijatelné a nepolknutelné myšiny. Brrr. A přitom těch pár hodin po otevření bylo tak fajn!

Zobraz celý článek...

středa 2. září 2020

Výborné kalifornské pinoty od Hirsch Vineyards

O vínech z Kalifornie se zde příliš nezmiňuji. Chutnám/piju je minimálně a vyloženě pozitivní dojmy se také nedostaví zrovna vždy. Že mne bavil třeba Grgich nebo Peter Franus jsem tu psal, o obrovském nadšení z vín Continuum Estate (když pominu ceny, ze kterých se protáčí panenky) nevím proč ne. Každopádně jsem si před dvěma lety udělal radost nákupem dvou lahví od Hirsch Vineyards (web) a konečně obě dvě vypil a mohu se podělit o dojmy. Hirsch je vinařství tak jak mi přijde normální – čistě obdělávané vlastní vinice a ve vlastním provozu připravená vína z vlastních hroznů (výjimečně do základní řady občas něco dokupují z okolí, do desetiny hroznů). Zní to automaticky, ale (nejen) v USA opravdu není. Lokalitou jsme Sonoma, asi dva kiláky od pobřeží u tektonického zlomu San Andreas, dnes spadají pod Fort Ross - Seaview AVA.

Zobraz celý článek...

úterý 1. září 2020

Fajn Manzanilla a chutné Clàssic Penedès bubliny

Čekání na výsledky Covid testu dětí (negativní, uf) jsem si krátil lahví od Bodegas Rey Fernando de Castillo (web), skvělého producenta sherry. Pod tímhle jménem se vždy vyskytovala kvalitní vína, ale poslední dvě dekády je to ještě lepší. V roce 1999 vinařství a jeho solery koupil v Norsku narozený Jan Pettersen, přidal k tomu výtečné kousky od almacenisty jménem José Bustament a zaměřil se na top vína (a brandy, octy a dělají i vermut a likéry, ale objemem produkce je to normální střední podnik), byť mají i „střední“ řadu běžných ač obvykle nadprůměrných kousků. Nevěří na VOS/VORS značení, i přesto že některé jejich věci jsou 30+ let tak tam tohle nenajdete. Vína při lahvování netrápí nějak drastickou filtrací a úpravami, ale mají i vyloženě En Rama kousky. V minulosti jsem tu o pár jejich vínech už psal, tentokrát pil Manzanilla Classic, čisté Palomino Fino z polohy Balbaino, v soleře zhruba tři roky. Lehce slámová žlutá barva. Klasická, pikantnější vůně, se slanou linkou, trochou mandlí, citrusové kůry a až jakoby dotykem petroleje. Úplně suché, poměrně výrazné, s překvapivě výraznější kyselinou, docela dlouhé. S lehkou nahořklostí a slaností. Slušný kousek báječný k jídlu. Ale přiznám se mám v téhle cenové kategorii jiné favority, viz starší články k tématu sherry :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 31. srpna 2020

Německý Pinot a české Zweigeltrebe

Jsem čím dál spokojenější s Pinot Noir z Německa. Ať už je to oteplením nebo (zřetelnou) změnou přístupu, ta vína prostě působí čím dál seriózněji. Naposledy jsem sáhl po láhvi z Rheinhessen od nadané vinařky jménem Lisa Bunn (web), už jsem tu psal dost hlavně o jejích ryzlincích. 2016 Wintersheim Spätburgunder je čistý Pinot z 20+ let starých keřů, kvašeno v 400l otevřených kádích a macerace asi dva týdny, zrálo rok v barrique sudech z třetiny nových a dvou třetin jednou použitých, lahvováno nefiltrované do těžší burgundské láhev s kovovou záklopkou a celokorkem. Trochu tmavší barva i aromatika, nazrálejší ovocná do peckovin a lesních plodů, trochu teplejší s kořenitou linkou. Suché, středně plné až plnější, čisté, s fajn kyselinami a vyvážené, s tmavší ovocností a slušnou délkou. Vůbec ne špatné, solidní kousek. Platil jsem něco přes čtyři stovky u dovozce, Vinonauta.

Zobraz celý článek...

pátek 28. srpna 2020

Pětice Champagne od Palmer & Co.

Když už píšu o Champagne, tak jsou to v poslední době spíše menší vinaři zároveň i majitelé vinic, spíše než větší domy. Dnes to bude trochu jinak… dokonce družstvo! :-) Palmer & Co. z Remeše je v tomhle ohledu ale zajímavý případ. Krátce po válce, v roce 1947, se spojilo sedm rodin, dali dohromady své vinice a vybavení. Samotná značka vznikla o rok později a teprve v roce 1959 koupili větší sklepy a objekt v Remeši (a v roce 1997 přidali další sklep poblíž). Teď pracují se 415 ha, z poloviny v Premier a Grand Cru obcích především v Montagne de Reims (s doplňky v podobě Côte de Sézanne, Côte des Bars a Vallée de la Marne), ve více než čtyřiceti Cru. A to není zrovna málo :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. srpna 2020

Růžová cava a krásné BdB Champagne

Dnes zašumíme. O vinařství Jané Ventura už jsem se zde zmiňoval a teď měl opakovaně jejich růžovku Reserva de la Música Brut Rosé v aktuálním ročníku 2017. Cava, čistá Garnatxa negra, na kalech v lahvi přes dva a půl roku (odstřel 06/2020) a ač brut, tak jen s malou dozáží okolo 3 g/l. Světlejší lososová barva. Hodně fajn delikátnější aromatika, drobné červené ovoce, krvavý pomeranč, lehce sušené bylinky a květy a minerální linka. Suché, čisté, s bezva kyselinami a šťavnatou ovocností, vyvážené, středně plné ale velmi snadno pitelné, dobrá délka. Krásně udělané růžové bubliny, které fungují na pohodu v létě jako aperitiv/jen tak ale krásně se to pije i k lehčím jídlům. Kupoval jsem ve Španělsku, k nám vozí Petrus.

Zobraz celý článek...

středa 26. srpna 2020

Bílá od Boeri Alfonso a fajn Rasteau

Od vinařství Boeri Alfonso tu pravidelně chutnám odrůdu Barbera, ale v průběhu let si projel i jejich další vína v různých ročnících, včetně těch bílých. Mojí guilty pleasure je Moscato d'Asti, jejich aktuální Ribota 2019 je úplná klasika – aromatická, muškátová, jemně perlivá, sladká a zábavná. Klidně bych snesl o chlup víc kyseliny, ale baví i takhle. K srdci mi nikdy nepřirostlo jejich Chardonnay. Základní nerezové Bevión 2018 je čisté, žlutě ovocné, krémové, zakulacené ale… prostě v tom nevidím nic zajímavého a postrádá pro mne trochu živost a něco navíc. Bevión Selezione 2018 je rok v nových barrique sudech a je to hodně voňavé, vanilkové, krémové, strašně dřevěné, s vysokým alkoholem, teplé, sladce ovocné a vyloženě mi nesedí. Obě cháčka sbírají medaile a vysoká hodnocení, ale jdou naprosto mimo můj vkus. V nabídce mají ale ještě víno odvážně nazvané Delicious :-) A to jsem naopak pil s velkou chutí!

Zobraz celý článek...

úterý 25. srpna 2020

Naturální katalánské červené se zajícem

Po zklamání z myšinového pinotu jsem přeci jen znovu zkusil víno od Escoda Sanahuja (web) z katalánské apelace Conca de Barberà. Přeci jen mají docela jméno a starší ročník pinotu byl vyloženě fantastický, třeba jsem měl jen smůlu. Podnik existuje od roku 1997 a od začátku jeli čistě, o několik let později už komplet biodynamicky na celých deseti hektarech. Krom révy mají mandloně, olivovníky a pěstují kvanta zeleniny, která končí primárně v jejich restauraci. Mají slepice, ovce, krávy… opět se s nimi můžete potkat na jídelním lístku, ale díky nim mají vlastní hnojivo. Prostě ideál. I tak jsem tentokrát raději sáhl raději po základním víně Nas del Gegant 2018 :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 24. srpna 2020

Zábavný Pinot Noir a poločervené biodynamické bubliny

Strávil jsem teď týden na Šumavě, v lese a u potoka. S lokálním pstruhem, sýrem od malé místní producentky, uzeným z nedaleké udírny… takhle mne to baví! Jen tedy révy tam moc neroste a vína jsem si musel dovézt :-) Otevřel jsem třeba Pinot Noir 2018 z Bencze Családi Birtok (web), z vinařství o kterém tu psal opakovaně, více poprvé už před třemi lety. Velmi mne bavil hlavně jejich Riesling a Pinot Noir, skvělá vína, ale byl jsem trochu zklamaný z vín po najetí z „jen“ eko na plně naturální vlnu. O čemž jsem se už také rozepsal. Tenhle pinot je už naturálka, z níže položených vinic než Atlas a připravený bez dřeva, o síře nejde moc mluvit. Uloženo v burgundské lahvi s celokorkem a zavoskovaným hrdlem. Světlejší rudá barva, opalizující. Ovocné, krásně peckovinový příjemný jasný pinot, na úvod tak trochu „bezsirně funky“ a svědčí tomu rozdýchaní, postupně nabízí bezva drobné odbočky, pepřovou kořenitost, ale dominuje svěžest a ovocnost. Suché, šťavnaté, živé, lehkonohé, s trochu výraznější kyselinou a skvělou pitelností. Ovocnost, relativní lehkost, zábavnost… chlastací s něčím navíc. Bavilo dost. Jestli se situace nepodělá nějak dramaticky, tak bude na příštím Družstvu.

Zobraz celý článek...

pátek 14. srpna 2020

Kosmický pet nat v boji s vedrem

Vedro mi leze na mozek. Jako že fakt, nedávám tohle počasí úplně dobře. Včera jsem se pokusil osvěžit naturálními bublinami. Láhev zasyčela během chvilky a vedro mi bylo furt! Španělské vinařství Celler Còsmic Vinyaters sídlí v Alt Empordà, v obci Agullana, patnáct kiláků od francouzských hranic a sotva čtyřicet od Perpignanu (mají to tam blíž než do Girony). Vinař Salvador Battle Barrabeig vyrůstal a od dětství makal v rodinném vinařství, zkušenosti sbíral na Novém Zélandu ale pak se vrátil do Španělska a rozjel vlastní projekt. Na necelých deseti hektarech, místní mu rádi přepustili staré vinice na kterých už nikdo z nich nechtěl makat, jede v certifikovaném bio a biodynamice a vína vyrábí v podstatě úplně naturálně. Zásadní odrůdou je pro něj Cariñena Blanca, baví ho pracovat s amforami byť dřevo a nerez používá samozřejmě taky.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 13. srpna 2020

Dvakrát Gavi a jednou Frascati

S vedrem bojuji různými způsoby, onehdy večer jsem třeba otevřel dvě mladá vína z Azienda Agricola Cinzia Bergaglio (web) z Tassarolo, dva různé pohledy na odrůdu Cortese a apelaci Gavi. Od doby, co jsem vína chutnal naposledy, vinařství významně a k lepšímu upravilo viněty, vypadají teď o dost moderněji, ale jinak se moc nezměnilo. Ve vinicích jedou ekologicky, ve sklepě spíš moderně čistě – nerez s kontrolovanou teplotou, zakvašení neutrálními kvasinkami a nějaká ta filtrace. Obě vína byla uložena do bordó lahví s plastovou záklopkou a DIAM korkem. Gavi Fornace 2019 má citronovou žlutou barvu. Čerstvé, mladičké ve vůni, lehce krémové, ovocnost do broskví a žlutého ovoce, citrusovost připomínající pomelo, trocha florálních tónů. Suché, čerstvé, s dobrou kyselinou, vyvážené, ovocnost kopírující vůni včetně lehké nahořklosti pomela, jemně minerální. Fajn věc za slušný peníz, 235 Kč.

Zobraz celý článek...

středa 12. srpna 2020

Finalisté Vinaře roku 2020, cukr v červených a morová okénka

vinarrokuCovid-19 do hodnocení vidle nehodil a tak už známe finalisty MAKRO Vinař roku České republiky pro rok 2020. Při pohledu na seznam jsem se musel ujistit, že mi omylem nepřišla tisková zpráva z loňského či předloňského ročníku, ale ne. Prostě se v rámci kolekcí v téhle soutěži točí obvyklí podezřelí oslovující široké spektrum hodnotitelů. Pro letošek jsou tedy ve finále Vinařství Mikrosvín Mikulov, Ing. Miroslav Volařík, Milan Sůkal, Znovín Znojmo, Sonberk, Zámecké vinařství Bzenec, Spielberg a Nové vinařství. Mikrosvín a Zámecké vinařství Bzenec jsou navíc „jedna parta“. Už příští týden uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Zobraz celý článek...

úterý 11. srpna 2020

Na návštěvě u Petra Marady v Mikulčicích

Report z moravských návštěv začnu od té poslední, z vinařství Petr Marada (web) z Mikulčic. Jeho vína sleduji už mnoho let a opakovaně jsem se tu o leckterých zmiňoval, ale vlastně nikdy nepsal nic obecně o vinaři jako takovém, až teď zde a před pár dny anglicky na Instagramu. Petr Marada, nadaný muzikant a primáš cimbálové muziky Slovácko, je vinař stále docela mladý (stejný ročník jako já :-) a vlastně první „profesionální“ generace vinařů v jejich rodině. Sice se u nich víno vždy vyrábělo, ale spíš jako doplněk k hlavnímu zaměstnání. Petr se do toho pustil po absolvování Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě a Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (obor Zpracování zahradnických produktů). Postupně se dopracoval k aktuálnímu přístupu „méně je více“ a přesvědčil i starší generaci, že jet ve vinicích ekologicky a ve sklepě bez aditiv (krom trochy síření) je ta správná cesta.

Zobraz celý článek...

pondělí 10. srpna 2020

Skvělý Corpinnat vinařství Júlia Bernet

Tenhle tropický týden začneme bublinami. Vinařství Júlia Bernet, s podtitulem „Vinyes de Muntanya“, sídlí v obci Subirat spadající pod Alt-Penedès, na úpatí pohoří Ordal. Takže vinice jsou v nadmořské ke 400 metrům i výše. Svá vína nedeklarují jako cavu, ale připravují je v rámci sdružení Corpinnat, jehož jsou i zakládajícími členy. To alespoň zatím plní přesně ten efekt, který mělo mít… pokud je na lahvi španělských bublin Corpinnat, tak si můžete být jistí, že jde o nadprůměr či patří mezi tamní absolutní špičku. Júlia Bernet je relativně nové vinařství, začalo v roce 2003 a vinař Xavier Bernet jej pojmenoval po dceři. Čistě vlastní vinice (7 ha) a již několik let jsou i v certifikovaném bio, víno připravují pouze z nich. A veškeré další zpracování, od úvodní spontánní fermentace po finální odstřel kalů, probíhá přímo u nich. Ročně takto připraví zhruba 40 tisíc lahví, hlavně šumivých. V kontextu bublin prostě takový styl poctivého menšího pěstitelského šampaňského :-)

Zobraz celý článek...

pátek 7. srpna 2020

Passalacqua na černé listině a další novinky

Valentina Passalacqua, jedna z hvězd naturální vinné scény, zažila raketový vzestup a nyní prožívá stejně rychlý pád. Vinařka z Puglie s více než 60 ha, jejíž základní vína řady Calcarius v litrovce s vinětou evokující periodickou tabulku prvků byla miláčkem Instagramu, už je odstraněna z nabídky jejích tří zásadních distributorů v USA (Zev Rovine Selections, Jenny & François Selections, Dry Farm Wines) a odvracejí se od ní i další prodejci po světě (ale kupříkladu britští Les Caves de Pyrene za ní stále stojí). Důvodem je, že její otec, zemědělský magnát s 2000 ha pozemků a majitel mramorových lomů, byl dán do domácí vazby a obviněn z praktiky zvané „caporalato“, zneužívání námezdných dělníků najatých skrz prostředníky. Často jde, a platí i v tomto případě, o migranty, kterým byla vyplácena naprosto minimální mzda a práce probíhala v nepřijatelných podmínkách, především pokud jde o možnosti odpočinku a hygieny. Valentina sice odmítala, že má s otcovým podnikáním cokoliv společného, a o podmínkách pracovníků na jeho pozemcích prý nevěděla, ale podle Jenny & François Selections prozkoumané dokumenty nezávislost obou podniků bohužel neprokazují. Případ krásně ukazuje křehkost celého tohoto oboru, který v mnoha případech stojí jen a pouze na důvěře, a to i když na lahvích mohou být všemožné certifikace. (Ne)použité postřiky a spontánní fermentace nemusí nic vypovídat o otrocké práci…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 6. srpna 2020

Štavnaté Albariño a opulentní Ryzlink vlašský

Průzkum bílého Španělska pokračuje, tentokrát to bude opět oblíbená odrůda Albariño a původ v Galicii, apelaci Rías Baixas, konkrétně údolí Salnés. Jsme v Bodegas Fulcro, podnik Manuela Moldese má oficiální historii sotva deset let a nejde o nic velkého (30k lahví), v začátcích vinaři vypomáhal Rodri Méndez z mého oblíbeného Forjas de Salnés a i dnes na něčem spolupracují. „A Pedreira“ 2019 je jejich hlavním vínem a největší produkcí, z relativně starých keřů okolo čtyřiceti let, spontánně kvašeno v nerezu, úmyslně bez malolaktiky, zraje něco přes půl roku na jemných kalech, z malé části v použitých sudech. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Citronová barva. Čerstvá, docela výrazná vůně, s lehce herbální linkou, citrusy a lehkou krémovostí. Mladé, čerstvé, suché, čisté. Středně plné, s výbornou kyselinou a slanou minerální linkou, s citrusovou ovocností, delší. Vyvážené, šťavnaté, výborné pití. Kterému myslím trocha zrání rozhodně neuškodí a bude bavit milovníky suchých ryzlinků. Tohle vinařství musím prozkoumat víc, mají v nabídce hodně zajímavě působící kousky. Za láhev jsem dal 12€. Pro sběratele čísel – ve Wine Advocate má RP 93, takže bohužel žádný „můj objev“, už se o nich ví…

Zobraz celý článek...

středa 5. srpna 2020

Skvělé prosecco od Marchiori a L'Antica Quercia

Dnes to bude Prosecco. Ne, nepřestávejte číst! :-) Začneme u Marchiori RocciaMadre 2019 Brut (Valdobbiadene Prosecco Superiore). Už informace na webu napovídají, důrazem na různé terroiry a staré odrůdy, že se snaží o něco trochu jiného. Obhospodařují ekologicky 12 ha vinic, 4 ha lesa a 3 ha luk. Tohle víno je odrůdově Glera Tonda 85 %, Glera Lunga 2 %, Bianchetta 3 %, Verdiso 5 % a Perera 5 %, staré výsadby na terasách v nadmořské výšce až 400 metrů. Ruční sběr, krátká macerace, typická druhotná fermentace v tanku (50 dní), dozážováno někam k 6 g/l cukru při více než šesti gramech kyselin. Světlejší, pěkné perlení. Čerstvé, suché, svěží, s mixem florálních tónů a ovoce do hrušky, trochu citrusů a minerální linka. Suché, šťavnaté, poměrně slušně strukturované, bílé ovoce, mineralita, fajn délka. Serióznější, vybalancované, více než chutné prosecco.

Zobraz celý článek...

úterý 4. srpna 2020

Domácí vermutová (mini)revoluce

Už opakovaně jsem se vyznával ze své lásky k dobrému vermutu. Mám pocit, že tu mají zbytečně špatné jméno. Většina si pod nimi představí základní „čízo“ (které, upřímně, přes průmyslový způsob vzniku vlastně není špatné) nebo Metropol a „pití pro ženský“. Případně je tak nějak akceptují v oblíbených koktejlech, ale víc se nad nimi nezamýšlejí. Ale vyvážený poctivě udělaný vermut je prostě skvělé pití, samostatně i právě do různých zábavných mixů. A v zásadě jsem raději za podobný pečlivě připravený nápoj, než za normální víno dohánějící aromatiku a chuť kdo ví čím nepřiznaným. Vždy mám doma pár lahví z Itálie, Francie či teď ze Španělska (kde vermuty dost jedou a příjmy si díky nim vylepšují i tradiční výrobci sherry jako Lustau či Fernando de Castilla). No a konečně se blýská na lepší časy i u nás. Na rukodělné charakterní vermuty se vrhl „tak trochu jiný lihovar“ Landcraft, surovinami primárně z vlastní produkce a případně kooperací s jinými menšími nadšenci, a před několika dny se přidal i domácí specialista na růžová a fortifikovaná vína, Jan Stávek. Dnes se mrkneme na výrazně odlišné vermuty obou dvou.

Zobraz celý článek...