úterý 31. března 2020

Parádní moravský ryzlink a nic moc oranžáda

Na téma ryzlinku z vinařství Gurdau už jsem se tu rozplýval nějakou dobu zpátky a ani dnes si nebudu stěžovat. Tentokrát to bude Riesling Stará Hora 2017, tedy výsadby z jediné vinice a stále dost mladé a lze očekávat, že výsledky budou jen lepší (dá-li klima). Jde o kombinaci nerezu, ze dvou třetin, a velkých sudů. Deklarováno jako moravské zemské víno. Láhev pistole, kovová záklopka, celokorek. Pěkná barva, tmavší citronová trochu do zlaté. Bezva vůně, lehce sladší, květový med, podběl, meruňka a zralé malvice. V prázdné sklence zelený čaj. V chuti zřetelných pár gramů cukru ale zároveň bezva kyselina která všechno vyvažuje a v celkovém dojmu bych se přiklonil spíše k „suché“, ale je to na hranici. Zároveň trochu plnější a trochu tepla z alkoholu, koncentrovanější, projev v chuti pěkně kopíruje vůni, delší. Výborný, klasický a poměrně seriózní ryzlink. Bavilo velmi! Prodejců více, já zakoupil v Českém archivu vín za 359 Kč. V nabídce mají kupu dost povedených víc a je to další prodejce, kterého doporučuji v téhle nesnadné době podpořit.

Zobraz celý článek...

pondělí 30. března 2020

Frankovky od Hummela a Wenzela

Zprávy z izolace, den patnáctý. Provedl jsem několik experimentů s videoblogem, s výsledky naprosto nejsem spokojen a nic neuveřejňuji, jen pár drobností na Instagramu (i ve stories). Uvidíme, třeba se časem zlepší. Otevřel jsem několik báječných vín a pár ne zas tak úžasných, ale celkově spokojenost. Zásoby se tenčí, budu muset opět nechat něco zavézt nebo vyrazit někam k výdejnímu okénku :-) Každopádně dnes dvě vína z kategorie potěšujících. Začneme v Maďarsku, ve Villányi, s Kékfrankos 2017 od Hummel Pincészet (web). V nabídce Horsta Hummela patří tohle víno, společně s Modrým portugalem, k úplnému základu. Z certifikovaně bio vinic na spraši, spontánně kvašené a připravené bez vlivu dřeva, nefiltrované a nečiřené a lahvované minimálně sířené (celková 27 mg/l) do burgundské lahve se šroubovým uzávěrem. Dost tmavá barva, fialový tón. Čerstvá, tmavě červeně ovocná vůně, do višní. Poctivě přímočařeji fajn. Suché, bezva kyseliny, něco třísla a svíravosti, zábavné snadno pitelné vyvážené červené. S bezva kombinací trochu chladnější šťavnatosti a zároveň pěkné vyzrálosti ovoce. Baví dost. Před pár dny bylo ve slepé on-line degustaci dovozce, Veltlínu, a nedopadlo nějak zářně. Což mne mrzí, protože je to víno bezva chlastací co zároveň nenudí. Na advokáta z Berlína dobrý ;-)

Zobraz celý článek...

pátek 27. března 2020

Fajn maďarské červené a popcorn z Weinviertelu

První dnešní lahví bude Gneisz és Csillám 2016 od Franze Weningera, pro mne jedné ze zásadních hvězd rakouských frankovek, ale tentokrát z jeho vinic kousek za hranicemi v maďarské oblasti Sopron. A i odrůdově jsme jinde, dominuje Merlot a Syrah, okrajově k tomu Pinot Noir. Jsme na vinici Steiner, v biodynamice, jméno odkazuje k tamním půdám – rula a slídnatá břidlice (svor). Vykvašeno spontánně v nerezu, rok ve velkém dřevěném sudu, lahvováno bez filtrace a čiření jen s trochou zasíření (celková 51 mg/l) do burgundské lahve pod šroub. Tmavší barva, ale ne hutná, již lehce nazrávající. Čisté, tmavší docela čerstvě ovocné, kořenitost do pepře a dotyk papriky, zajímavá zábavná kombinace zralé ovocnosti a zároveň trochu chladnějšího, kamenitého čerstvého projevu. Suché, čisté, středně plné, dost kyselin a šťavnatost, lehce svíravé, dobré délka a stavba. Nic složitého, ale poctivě udělané a výborně pitelné. Pořízeno teď u Velltínu za necelé tři stovky.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 26. března 2020

Francouzské označení vin méthode nature

Zajímavá novinka z Francie, kde vzniklo a bylo schváleno označení vin méthode nature. Spolek Défense des Vins Nature'l, který založil a vede vinař z Loiry Jacques Carroget, pokročil v jednáních s ministerstvem zemědělství, INAO (Institut national de l'origine et de la qualité) a DGCCRF (Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes) a dosáhl schválení jasných pravidel pro tuto „certifikaci“. Jde o soukromou aktivitu, ke které se ale může připojit kdokoliv další. A kdo ví, třeba to bude jednou obecné označení pro „naturální“ vína z Francie. Níže najdete podmínky, které musí vína splňovat. Sdružení bude provádět analýzy a také každoroční kontroly a certifikace, členem může být jen vinařství splňující „chartu“ a které se analýze vín podvolí. Členem by vinařství mělo být vždy ještě před sklizní. Očekává se, že už letos vyjde pod tímhle označením nějakých sto značek od asi 50 vinařů. Součástí je i logo, v barevné a černobílé verzi a ve dvou variantách – pro vína s malým přídavkem siřičitanů po fermentaci a úplně nesířená.

Zobraz celý článek...

středa 25. března 2020

Výborná červená Suciaja a Archè z La Colombera

Dnes se mrkneme do Itálie (virtuálně a bezpečně), konkrétně do kopců u Vhò nedaleko Tortony, na půl cesty mezi Milánem a Janovem. La Colombera (Azienda Agricola Pier Carlo Semino, web) je rodinná farma zabývající se pěstováním pšenice a cizrny, k tomu mají pár hektarů sadů s meruňkami, broskvemi, třešněmi a švestkami (které vám prodají kompotované, jako džemy a tak). No a mají i nějaké ty vinice, už od padesátých let minulého století, ročně z nich připraví asi 80 tisíc lahví vína. Nejdříve hrozny jen prodávali, od sedmdesátých let s expanzí vinic začali i sami vyrábět víno, ale až v letech devadesátých i začali stáčet do lahví a nejen prodávat v místě coby sudovku. Jedou bez herbicidů a pesticidů, ve vinících jen měď a síra, a čistě i ve sklepě. Jediné aditivum je opět síření, před lahvováním. Pěstují hlavně místní tradiční odrůdy Croatina a Timorasso, v něm excelují, a k nim ještě Barberu, Cortese a Nibió. K nám je dováží Víno pro Vás a v uplynulých letech jsem prochutnal vše a i jsem tu měl pár článků, s víny byl vždy spokojen. A stejně to bylo i tentokrát.

Zobraz celý článek...

úterý 24. března 2020

Nestarec WTF & Drinking Against Sinking

Dnešní láhev jsem vlastně otevřel především coby doprovod informování o jedné bohulibé činnosti vinařů, ale o tom za chvilku. Nejdříve Milan Nestarec, nesporná hvězda domácí naturální vinné scény a jeden z vůbec nejznámějších a nejpopulárnějších moravských vinařů za hranicemi, a jeho WTF 2016. Zkratka What the Flor, aneb to nejlepší, co můžeme veltlínské zelené potkat, je školit ho pod kožkou. Tohle jsou konkrétně odstopkované hrozny z nichž mošt spontánně kvasí a zraje v použitých (5+ let) 600l akátových sudech, zhruba třetina je dva týdny v kontaktu se slupkami. Následně sedm měsíců zrání ve stejných ne úplně plných sudech a pod flórem, lahvováno bez čiření, filtrace a bez síření do burgundské láhev pod korek.

Zobraz celý článek...

pondělí 23. března 2020

Růžová solera z amfory a naturální směsná ovce

Vinné zprávy z izolace mimo centrum Prahy, den osmý. Příchodem jara skončilo teplé slunečné počasí, začalo mrznout a chvílemi sněžit. Z ryzlinků opět přecházíme na frankovku. Kalná vína lze snadno vyfiltrovat konzumací přes jednorázovou roušku. Do zdejší výspy pražské civilizace příliš restaurací nezaváží a tak, ač bychom rádi podniky podpořili, si vaříme (což ale my rádi) sami. Dovozci vína naštěstí mé zřetelně podceněné zásoby, minimálně pokud šlo o šíři nabídky když už ne o množství, vyřešili velmi snadno. Dorazila například Revolution Pink Solera z vinařství Johannes Zillinger (web) z Weinviertelu, jejich interpretace chlastacího zábavného naturálního vína vznikajícího různorodými způsoby.

Zobraz celý článek...

pátek 20. března 2020

Paradigma z Burgenlandu

Dnes je první jarní den. Ve sklence mám ryzlink, ale v článku bych se chtěl ještě věnovat červenému. Otevřel jsem Paradigma 2012 z vinařství Claus Preisinger (web), jedné z v současnosti asi největších hvězd rakouského naturálního vinaření a Burgenlandu. A ač by mnozí příznivci „tradice“ (vy víte o kom mluvím!) některá jeho aktuální vína, kalná macerovaná bílá bez aditiv a tak, nejspíš zavrhla, tohle by mohlo sedět i jim. Jde o směs 60 % Blaufränkisch aka Frankovka a 40 % Merlot, selekce top hroznů (nejdříve na vinici a pak podruhé ve vinařství) ze starých keřů na mírných svazích Wagramu. Nevzniká každý rok a patří mezi nejlepší vína vinařství. Spontánní fermentace v otevřených kádích, macerace tři až čtyři týdny, následně rok a půl zrání v dubových sudech, hlavně pětistovky. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek s hromadou usazenin. V rámci karanténní zábavy jsme s ním nějakou dobu kreslili :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 19. března 2020

Nádherný červený Saumur

Asi nejlepší víno, které jsem v poslední době otevřel, pocházelo od Loiry. Jsme v oblasti Saumur u Domaine Guiberteau. Vinařství založil na počátku minulého století Clément Manguin a později jej předal svému zeti, nadanému vinaři (a mimo jiné zakladateli místního družstva) Robertu Guiberteau. Ten jej, především v padesátých letech, rozšířil o některé špičkové polohy (třeba Clos des Carmes v Brézé) a vůbec docela nakopl. Jenže neměl následovníka, nikdo z jeho dětí se do vinaření neměl, a od roku 1976 do 1996 veškeré vinice pronajímali. Poté vešel na scénu Romain Guiberteau, pravnuk zakladatele, kterému se úplně nedařilo na studiích práv a rozhodl se nájem neprodloužit. S vinařením mu poradil Nady Foucault (z legendárního Clos Rougeard) a Romain úspěšně vyrobil prvních pár tisíc lahví. A pak už to šlo rychle. Příklon k ekologickému resp. biodynamickému vinohradnictví (dnes bio certifikovanému) a čistě i ve sklepě, se spontánní fermentací a bez aditiv krom trochy síry, bez čiření a sem tam jen s hrubou filtrací. Necelých deset hektarů osázených vinic, půlka Chenin a druhá Cabernet Franc, jak mladé výsadby tak keře osmdesát let staré.

Zobraz celý článek...

středa 18. března 2020

Nesířené Xarel·lo a zajímavá Nascetta

Známé španělské bio (už od konce sedmdesátých let!) vinařství Albet i Noya (web) z Penedès má docela široký sortiment obvykle dost fajn vín, od bublin pod apelací Clàssic Penedès, přes charakterní červená až po specifické okrajové odrůdy a zajímavosti. Mají též odrůdu Xarel·lo v čisté podobě a různých variantách zpracování, včetně úplně nesířené, i tu má v nabídce dovozce Bio Sueño. NOSODOS+ Xarel·lo 2016 vzniká z keřů vysazených v roce 2000 na vápenitých terasách v nadmořské výšce asi 400 metrů v Costers d'Ordal. Ruční sběr, pečlivá probírka hroznů až jednotlivých bobulí, spontánní fermentace v nerezu a následně čtyři měsíce částečně v barrique akátových sudech na jemných kalech. Od prvních experimentů před pár lety trochu ustoupili od čistě sterilního kovu a ochranných atmosfér, ani už nepřidávají zkusmo trochu Chardonnay. Víno je v čiré lahvi tvaru bordó se šroubovým uzávěrem. Tmavší barva, lehce nazlátlá. Již trochu naleželejší vůně, sušené bylinky, trochu pikantně ostřejší, hruška v různých podobách, anýz, citronová kůra, širší a hodně zajímavé. Úplně suché, čisté, trochu toastové, dost kyselin a jemně nahořklé v závěru, citrusové, dotyk slanosti. Středně plná, dobře pitelné a je s tím zábava! A ty roky v lahvi dalo v pohodě.

Zobraz celý článek...

úterý 17. března 2020

Žufánek, LVMH i Pernord Ricard dezinfikují…

Dějí se zajímavé věci. Celá ČR šije roušky. Taky mám domácí výroby. Zítra začneme vyrábět plicní ventilátory, jak znám domácí kutily. A pak je tu samozřejmě těžce nedostatková dezinfekce na ruce. Když se Žufánek na Facebooku zmínil, že má doma materiál na výrobu stovek litrů dezinfekčního gelu dle základní receptury WHO, a že ho asi pojmenuje OMD – Oh My Disinfection (ve stylu jeho oblíbeného ginu) a aromatizuje pelyňkem, málem mu lidé utrhali ruce. Pak musel vysvětlovat, že si gel pro osobní potřebu samo vyrobí, ale jinak by byl kvůli použitému kolkovanému potravinářskému lihu děsně drahý a ke všemu něco takového vůbec nemůže prodávat, protože na komerční výrobu podobných věcí nemají licenci. Já se zatím dezinfikuji alespoň vnitřně jeho výbornou rynglovicí, to se neomrzí! Každopádně Žufánek v tomhle nápadu zdaleka není sám, pár firem přesměrovalo výrobní kapacity ve větším…

Zobraz celý článek...

pondělí 16. března 2020

Chutný bořetický Ryzlink a jeden z Mosely

Nevím, zda má někdo náladu číst o víně, ale snad jo. Z e-shopů a vinoték chodí maily o rozvozech zdarma (tohle víno je třeba WineGeek), různých akcích a speciálních nabídkách… takže žízní neumřeme. Venku se otepluje, počasí chvílema dost jarní, stoupá chuť na ryzlinky. Co třeba takový Ota Ševčík a Riesling 2018? Stoprocentní rýňák z tratě Čtvrtě v Bořeticích, certifikované bio. Klon 239 a selekce od Jamka z Wachau, podnož Fercal (primárně kvůli kyselinám a odolnosti k suchu)... Ota se o těchto věcech vždycky rád rozpovídá! Fermentace spontánní, nečiřeno a nefiltrováno. Burgundská láhev, u ryzlinku je to vždycky trochu nezvyk, a celokorek. Tmavší, nazlátlá barva. Čerstvé, voňavější, mix florálních tónů a meruňky. Podběl, dotyk květového medu a minerality. Suché, čisté, vyvážené, středně plné s moc fajn kyselinou, ovocnost, trošku „francovková“ bylinkovost, dobrá délka. Příjemné, vybalancované, poctivé bezva pití.

Zobraz celý článek...

pátek 13. března 2020

Podpořte svůj winebar a oblíbenou restauraci

Dnes to bude jen ve zkratce takový malý apel na spřízněné vínomilce. Včera vyhlášený stav nouze, jehož součástí je i výrazné omezení pracovní doby restaurací a dalších podniků, dopadne obzvláště tvrdě na ty, které se spoléhají na večerní návštěvníky (a trpí už nějakou dobu výpadkem turistů) – dobré restaurace a bary všeho druhu, ty vinné nevyjímaje. Některé z nich rovnou na měsíc (nebo déle) zavírají. Některé restaurace vzhledem k uzávěře škol zavádí zlevněná jídla pro děti a nabízí třebas krabičky na odnos zadarmo. Další se snaží přizpůsobit, seč to jde… typicky otevírací dobou znatelně dříve, třebas i vyloženě přes poledne a nabídkou brunche, a také slevou na lahve odnesené sebou vyšší než obvykle. Alkohol coronavirus nevyléčí, ač kolují obrázky tvrdící opak. A omezit večerní davová posezení asi dává smysl. Přesto… podpořte své oblíbené podniky, ať těžké období přečkají v jakž tak slušné formě (ač se obávám, že ne všechny to dají). Dejte si občas jídlo v restauraci, i když to nebude večerní posezení. Zajděte po práci na skleničku a vyberte si nějakou pěknou láhev, kterou si pak zpříjemníte večer doma. Toť vše, konec hlášení!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. března 2020

La Guita ve dvou podobách

Dorazila mi „karanténní“ zásoba lahví ze Španělska, mimo jiné i dvě vína z Hijos de Rainera Pérez Marín (součást Grupo Estévez). Tohle vinařství ještě donedávna vlastně produkovalo jedno jediné víno, velmi úspěšné a oblíbené Manzanilla La Guita. Co přesně to je jsem zde už ostatně psal a od těch dob se moc nezměnilo. Snad jen že zrání je dnes oficiálně deklarováno jako minimálně čtyři roky. Tohle sherry máme doma pravidelně a pijeme trochu jako běžné bílé víno, obvykle k vaření. Možná nepadne za večer, ale třeba jen na dvakrát jo. Na ambaláži se šroubovým uzávěrem a provázkem se také nic nezměnilo. Aktuální čerstvá verze stáčená v lednu tohoto roku. Světlá nažloutlá barva. Vůně klasika, zřetelná mořská slanost, heřmánek, slané mandle, olivový lák a citronová kůra. Suché, čisté, vlastně docela slušné kyseliny, lehce nahořklé mandle a slanost, delší, lehounká oříškovost v dochuti. Mizí to samo!

Zobraz celý článek...

středa 11. března 2020

Třikrát Zweigelt vinařství Sepp Moser

Vinařství Sepp Moser, o kterém jsem tu naposledy psal ke konci minulého roku, má jméno spojeno především s bílými víny z Kremstalu. Ale spoustu vinic, a to už od šedesátých let minulého století, mají také v Burgenlandu, u Neziderského jezera okolo Apetlonu. A právě odtamtud pochází jejich červená, která si pozornost zaslouží také. Já ochutnal (rozuměj s chutí vypil) tři různé podoby odrůdy Zweigelt, té ostatně mají suverénně nejvíc, z nabídky dovozce Víno pro Vás. I zde jsme v bio(dynamickém) hospodaření, slunný Apetlon je prý nejnižší body v Rakousku s nadmořskou výškou jen 114 metrů, navíc dost placatý, s vinicemi na černozemi se štěrkem.

Zobraz celý článek...

úterý 10. března 2020

Jaroslav Osička – Chardonnay, Pinot Gris a další radosti z Velkých Bílovic

Minulý týden dorazil do Prahy Jaroslav Osička (web) s manželkou, aby zde v Autentistovi představil aktuální produkci vinařství (a následně ve Veltlínu unikátní vertikálu Pinot-Chardonnay, které jsem se bohužel už neúčastnil). Vína dosud v sudech či tancích, ta již připravená k prodeji i lahve co ještě budou čekat ještě hezkých pár měsíců ve vinařství už v lahvích, než se srovnají a budou připraveny k prodeji. U Osičku totiž není nic neobvyklého, když jde víno na trh až po třech či čtyřech letech, pokud to podle nich potřebuje. Tenhle producent z Velkých Bílovic byl vlastně jedním z mých prvních zásadních setkání s filozofií „autentických“ vín na Moravě a jde o vinařství, které za uplynulých mnoho let sleduji asi nejdetailněji a také jsem u nich byl nejčastěji (a obvykle opouštím sklep s poznámkami k mnoha desítkám různých vín, čím dal kratších a méně smysluplných, občas už je to jen zkratka odrůdy a nějaký znak typu vykřičník či několik teček…). Je na nich vidět že vědí co dělají a proč, vývoj jde u nich zřetelně kupředu – od jasně formulovaného macerování celých bobulí u bílých, přes nově tisícilitrové dubové sudy z domácí dřeva po možná ne tak důležitý ale zřetelně pozitivní vývoj vinět a textů na nich.

Zobraz celý článek...

pondělí 9. března 2020

Bublinky aneb jak rychle letí korek

Dnešní téma bude hodně uvolněné… bublinky! Žádné konkrétní degustační poznámky a hodnocené lahve, ale pár snad zajímavostí o bublinách v Champagne a dalších šumivých vínech. Fakta a informace, které jsou (minimálně většině z nás) asi úplně k ničemu, ale až se zase jednou budete nudit na nějakém večírku, třeba vám přijdou vhod coby konverzační téma. Případně způsob, pro ty z vás s podobně introvertní povahou jako mám do třetí skleničky já, jak hromadou vychrlených čísel zajistit, že vás dočasně nebude nikdo obtěžovat ;-)

Zobraz celý článek...

pátek 6. března 2020

Bruno Murciano a nejen výtečný Bobal

Bruno Murciano (insta), nejlepší someliér Španělska pro rok 2008 a o rok později druhý na mezinárodním klání, se rozhodl poznat obor i z pozice vinaře. Přidal se k němu jeho bratr José Luis Murciano a společně začali připravovat hodně zajímavá vína primárně z apelace Utiel-Requena, v domovském Caudete de las Fuentes nějakých sedmdesát kilometrů od Valencie. Bruno studoval ve Francii v Toulouse, pracoval především v UK pro špičkové restaurace a začal do UK dovážet španělská vína, ale peníze se rozhodl investovat do nákupu vinic ve své domovině. Zaměřil se hlavně na hodně staré výsadby odrůdy Bobal. Jedou v organice a biodynamice, výsadby jsou hlavně ve vyšší nadmořské výšce a zajímavou demonstrací vlivu různých půd – především jílu, ale s místy s pískem a vápencem. Ve vinařství čistě, fermentace spontánní, typicky použití dubových sudů různých velikostí a stáří. Každopádně pojďme na degustační poznámky. Vína jsem chutnal naslepo, společně s několika dalšími z Austrálie a Itálie na degustaci Alifea která uvažuje o dovozu, a poté si je přechutnal ještě jednou po odhalení a s trochou více času na nadechnutí.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 5. března 2020

Thierry Germain a Domaine des Roches Neuves

Jedním z účastníků pražského La Paulée 2020 byl i Thierry Germain. Ač původem a dlouhou rodinnou historií je z Bordeaux, tak se se svou Domaine des Roches Neuves stal jedním za zásadních představitelů apelací Saumur a Saumur-Champigny a vůbec vín z údolí Loiry a také důležitým propagátorem biodynamiky. Na La Paulée měl přednášku o odrůdách Chenin Blanc a Cabernet Franc, tu jsem bohužel nestihl, ale samozřejmě představil i několik svých aktuálních bílých i červených vín. Všechna mají společné čisté vinice vedené v biodynamice a obvykle kompletně zatravněné, ruční sběr a třídění ve vinařství a spontánní fermentaci. Červená obvykle stoprocentně odstopkována, použité dřevo nebývá nové. Má „samozřejmě“ i různé zajímavosti jako nesířené macerované bílé z amfor a tak, ale představena byla klasika.

Zobraz celý článek...

středa 4. března 2020

St. Antony – Riesling a Pinot z Červeného svahu

Těstoviny, rýže, fazole v tomatě… no a další základní potravina do výbavy proti epidemii je samozřejmě Riesling! Nedávno mi kamarád dovezl sadu lahví z vinařství St. Antony (web) v v Rheinhessen, konkrétně Niersteinu. Na zdejším slavném Červeném svahu mají nemalý podíl vinic. Ve vinařství jedou již nějakou dobu v bio certifikovaném ekologickém zemědělství, přešli dokonce na biodynamiku, od ročníku 2018 již i s certifikací Demeter. Na 26 ha vinic pěstují logicky především Riesling, ten je pro ně zásadní, ale hodně a úspěšně se věnují též Frankovce. Najdete u nich ale i burgundské odrůdy Pinot Noir, Chardonnay a Pinot Blanc a také trochu Merlotu a Svatovavřineckého. Ve sklepě spousta starých i novějších dřevěných sudů, malé i velké, a čistá práce bez aditiv krom síry. Dnes se mrkneme na základní mladý Riesling a Pinot Noir, někdy příště třeba i na něco z řady vyšší a s více detaily o producentovi :-)

Zobraz celý článek...

úterý 3. března 2020

Gavi, naturál bubliny a Mencía

Zhruba po roce jsem znovu otevřel Giordano Lombardo Vigne di San Martino Gavi di Gavi 2017, víno o kterém se tu už zmiňoval v tomto i starších ročnících. Nový závoz má odlišnou vinětu, ale víno by mělo být stejné :-) Tmavší žlutá barva. Čerstvá, pikantní, trochu kouřová, minerální vůně. Uměřenější žluté ovoce, lehce sušené květy. Suché, bezvadné kyseliny a pitelnost, lehká pecko-květová hořkost v závěru, dotyky zralého žlutého ovoce, dobrá délka, mineralita. Vyvážené, čisté, má to charakter a výborně se pije. Mimo akce třístovková věc u Kupmeto. Omylem jsem víno umístil v ledničce na místo, kde je obvykle bílé na vaření, nemalou část rozpité lahve manželka použila do boloňské omáčky… omáčka se povedla, ale já potěšen nebyl :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 2. března 2020

Výborné Vendémiaire a Zéro Dosage crémant

Otevřel jsem nedávno doma Champagne Doyard Cuvée Vendémiaire Premier Cru Brut, základ ale rovnou dost seriózní pití od skvělého pěstitele ve Vertus. Čisté Chardonnay z 80 % z Vertus a zbytek z Grand Cru obcí v Côte de Blancs (Le Mesnil, Avize, Cramant, Oger), z části školeno v sudech, na jemných kalech v dřevě a nerezu asi osm až deset měsíců než jde na druhotnou fermentaci a zrát do lahví kde zůstane alespoň čtyři roky. Dozáž jen 4 g/l. Víno je tvořeno z poloviny aktuálním ročníkem, vzhledem k odstřelu na začátku roku 2019 a šarži to bude komplikovanější 2013, a rezervami dvou předcházejících ročníků. Tmavší žlutá barva, vytrvalé perlení menších bublinek. Pěkná, docela výrazná vůně, trochu hlubší, nazrálejší ovocnost, máslové sušenky, pikantní linka a mineralita. Suché, intenzivnější, se super kyselinou tak akorát zkrocenou trochou dozáže, sladší žlutá ovocnost, fajn délka, pitelnost. Povedený kousek! Nedávno jsem tohle víno chutnal i v aktuální podobně postavené z poloviny na 2014 a po čtvrtinách 2013 a 2012, odstřelené nedávno. V projevu čerstvější, krémověji žlutě ovocné a s jasným dotykem dřeva, v chuti parádní balanc čerstvosti a hlubšího projevu z delšího zrání na kalech, krásně udělané, seriózní a výtečné. A bude skvěle zrát, domů určitě něco naskladním. Další skvělá věc sortimentu Terroir Champagne, až budou zase dělat nějakou degustaci tak určitě vyražte. Ale sledujte je spíš na Facebooku, web stále stojí za prd a chybí na něm strašně moc věcí.

Zobraz celý článek...

pátek 28. února 2020

Velmi chutné Teroldego

Když si řekne Teroldego, tak si samozřejmě nejdříve vybavím vína nekorunované královny této odrůdy, Elisabetty Foradori. Ale vybírat jde i z dalších zajímavých vinařství, mezi které určitě patří další producent z Trentina ze svahů Monte Corona, Azienda Agricola Eredi di Cobelli Aldo („Dědicové Alda Cobelli“). Rodina sice v oblasti pěstovala hrozny už po několik generací, ale toto vinařství vlastně vzniklo až v roce 2012, kdy tři bratři Devis, Titian a Ivano poskládali dohromady původní rodinné pozemky postupně rozkouskované v různých dědických řízeních. Už jejich otec víno dělal a byl proslavený právě Teroldegem, ale víno se vypilo mezi přáteli. Menší rodinný podnik, čistě ve vinicích i ve sklepě. Lokální odrůdy Teroldego a Nosiola a k tomu Chardonnay a Gewürztraminer, především tichá ale i trochu bublin tradiční metodou. Celkem mají asi 8 ha na křídovém podloží, křída se ostatně v oblasti i těžila a jméno Grill vychází z farmy, která musela dolu ustoupit, a ročně připraví okolo 30 tisíc lahví.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. února 2020

Epidemie, vykradená restaurace, sudy na Eiffelovce

Nejen v Praze mizí z regálů především trvanlivé potraviny a vypadá to jak přípravy na válku, služby typu Rohlík sotva zvládají naskladňovat. Dobrovolně přiznávám, že krom běžných „kdyby byl nějaký problém“ zásob, které jsou tu vždy, zatím doma nekřečkuji a v nejhorším se pokusím měnit za zásoby vína ;-) Každopádně se podělím o válečné Národní listy z 18.10.1914 a inzerát, který se tak nějak hodí i do dnešních dnů. Pijte s mírou vína z Mělníka a okolí, třeba to pomůže! Mimochodem Covid-19 narušil i nákupy vína v Asii, někteří producenti hlásí propad o desítky procent, a zrušeno bylo několik vinařských výstav (např. ProWine Asia se přesouvá na červenec). Obecně ale asijská spotřeba vína rapidně stoupá, viz graf níže.

Zobraz celý článek...

středa 26. února 2020

Svatováclavské z Čejkovic a fajn Plan de Dieu

Petr Kočařík (web) z Čejkovic je specialistou na Pinot Noir, ty jeho bezesporu (klidně se budu hádat, ideálně na slepé degustaci s dalšími zástupci a lahvemi ve věku okolo pěti let ;-)) patří mezi domácí špičku. Umí naprosto fantastický ulítle expresivní Hibernal, který má spoustu oddaných konzumentů a tak trochu kultovní statut. Ale má i další vína, která zůstávají tak trochu v pozadí jeho zásadních kousků, třeba báječný macerovaný tramín a další vína. Nebo dnešní červená směs Svatováclavské 2016. Tu tvoří Svatovavřinecké a Modrý portugal, školeno rok v použitých dubových sudech a pak ještě nějaký měsíc smíšené sudy v nerezu. V projevu již trochu nazrálejší, spíše tmavší a hlubší ovocnost, kořenité, pepřová linka, trocha dřeva. V chuti suché, středně plné a lehkonohé, s bezva kyselinou a pitelností, stále trochu sladší tmavší ovocností a trochou lesního podrostu. Krásně pitelné, poctivé, příjemné červené. Asi bych neřešil nějakou archivaci a pil teď. Bavilo dost, šlo o další úlovek v Roubence.

Zobraz celý článek...

úterý 25. února 2020

Skvělé bubliny od Champagne Jacques Lassaigne

Staronovým přírůstkem na domácím trhu je vinařství Jacques Lassaigne z Montgueux. Sice tu už bylo dříve, ale teď má nového zástupce v podobě Terroir Champagne aka Miloše Danihelky a k dispozici je úplné portfolio (zatím krom omezených každoročních experimentů značených a číslovaných „Acte“ a „Scène“, kde si vinař hraje s různými technikami a přístupy, které se mohou ale nemusí objevit u hlavních vín). Lassaigne je jedním ze současných zásadních jmen Champagne a zájem o unikátní terroir Montgueux nakopla hlavně jeho vína. Obec se nachází kousek na západ od Troyes a vinice jsou vlastně na jednom nečekaném kopci, široko daleko nikde žádné další nenajdete. Sice technicky spadá do Aube, ale jde o vlastně čistou křídu a vlastně mnohem jižnější pokračování masivu Côte des Blancs. Na kopci najdete z 9/10 Chardonnay, které zde dozrává hodně dobře a projevem se sune do až exoticky ovocných projevů, ale vždy s hromadou minerality a kyselin. Vinař Emmanuel Lassaigne, jehož otec byl jedním z prvních kdo v obci vinice po teprve v šedesátých letech minulého století vysázel, převzal podnik v roce 1999. A začal se zaměřovat na výrobu vína a „umístění oblasti na mapu“, do té doby prakticky všeho hrozno odsud šlo négociantům.

Zobraz celý článek...

pondělí 24. února 2020

Pár ryzlinků od Markuse Molitora

Včerejší návštěva preferovala trochu sladší víno a tak jsem pro ni otevřel Markus Molitor Riesling Ürziger Würzgarten Kabinett 2016 se zlatou záklopkou. A dobrovolně přiznávám, že sám pak dost upil, tohle prostě můžu. Moselská protáhlá láhev, kovová záklopka a kvalitní celokorek. A sedm a půl alkoholu. Světlejší citronová žlutá. Parádní, čerstvá, výraznější a vyloženě slinosbíhavá vůně. Nektarinky a meruňky, trocha kořenitosti, vlhký šutr, mineralita. Sladké, lehkonohé ale koncentrované, s parádní výraznou kyselinou, úžasně šťavnaté, ovocné, delší. Jakmile víno začne doznívat, tak máte chuť hned se napít znova. Mizí úplně samo. Tenhle styl „cukříku“ prostě mohu. Měl jsem tu ze stejné vinice a ročníku i kabinet s bílou kapslí a také „suché“ spätlese, vše výborné.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 20. února 2020

Báječný veltlín a chlastací rýňák

Další z úlovků v Harrachově v Roubence (a víno ze sortimentu Veltlínu) byla rakouská biodynamická legenda z Wachau Nikolaihof a konkrétně jejich Grüner Veltliner Federspiel „Im Weingebirge“ 2010, skoro sedm let ve starých sudech a lahvováno v dubnu 2017. Klasická pistole, šroubový uzávěr. Ve vůni báječná kombinace jemnosti a bohatšího projevu, zralejší hruškové ovocnosti s bylinkami, podběl, lehce toastově kouřové, mineralita, nazrálost. V chuti suché, čisté, moc pěkná kyselina, nazrálé ale stále s čerstvostí a svěžestí, lehce slané, delší, elegantní. Lehké, komplexní, zajímavé výtečné bílé, které hraje na úplně jinou notu než je intenzita a koncentrace, tak obvyklá u současného Wachau, ale spíše sofistikovanou uměřenost. Fakt krásný.

Zobraz celý článek...

středa 19. února 2020

Parádní frankovka a charakterní suchá Tokaj

Po delší době mi doma skončil Peter Wetzer. Vinař z rakousko-maďarského pomezí sídlí v městě Sopron, jede čistě ve vinicích i sklepě, zaměřuje se na staré vinice a zajímavé unikátní polohy. Produkce malá, kvalita vysoká :-) Otevřel jsem Blumenthal Kékfrankos 2017, tedy čistou frankovku z jedné z jeho novějších viničních akvizic. Malá vinice v Soproni, 50-60 let staré keře namnožené z původních výsadeb v oblasti, na spraši se štěrkem a vápenci. Většina hroznů odstopkována, fermentace a macerace v otevřené kádi asi tři týdny s občasným potápěním matolinového klobouku, pak přetočeno do starších 300 až 1000l dubových sudů, lahvování bez filtrace a čiření a jen s decentním zasířením. Zavoskovaná burgundská láhev s DIAM korkem. Tmavá rubínová barva, fialový tón. Čerstvé, mladistvé a ještě úplně nepřipravené, ale i tak zábavné. Kořenitost, šťavnaté od vůně, švestka, minerální linka, kouřovost, hlubší a zábavné. Středně plné, výraznější, šťavnaté se super kyselinou a s každým douškem vyvolávajícím chuť na dalších. Strukturované, mladistvé, kamenité, delší. Výborná klasická frankovka co bude dál krásně zrát.

Zobraz celý článek...

úterý 18. února 2020

Nové sklenky a chutné slovinské červené

Aktivně pokračuji v pobytu v Harrachově. Počasí nic moc. Včera jsem poprvé stál na sjezdovkách, dnes podruhé. Primárně kvůli dětem, které to baví. Mne tenhle „sport“ vždycky děsil a… nic se nezměnilo. Nechápu vás, které to baví, ale budiž, nemusím rozumět všemu. Zítra se na to vykašlu a půjdu běhat :-) Navštívili jsme místní sklárny Novosad a syn. Založeno 1712 a tvrdí, že jsou (minimálně v Čechách) nejstarší stále fungující sklárnou. Mají i vinné sklo, kvalitní poctivá ruční práce. Sem tam najdete něco jen s barevnou nožičkou a ty jsou bezva, už je tu pár let používám, ale jinak má vše vhodného tvaru bohužel i zabarvení kalichu. Vypadá to pěkně, ale praktické to není, byť jsem dneska jedněm málem podlehl. Čisté „moderní“ vinné sklo aby u nich člověk pohledal, jejich zaměření je trochu jiné. Teda našel jsem tam jednu nádhernou velkou burgundskou sklenici, která z jejich běžné produkce velmi vybočuje a jsem si skoro jistý (přeci jen jsem na vinné sklo trošku úchylák, ale nikomu tím nezpůsobuji škodu a tak se snese…), že jde o zakázkovou výrobu pro někoho jiného co neprošla kvalitativní kontrolou (tj. drobné odchylky tvaru, druhá jakost prostě, ale objektivní problém jsem neodhalil). Super tvar a nádherný kus skla, byť trochu těžší a žádné pírko to není. On taky objem nemalý, zhruba litr, slabší vína to zabije. Už z toho piju třetí víno a jsem nadšen. Stojí to 450 Kč, což je tak polovina až třetina ceny za obdobně kvalitní ručně foukané sklo jinde. Jenže je to cena za krabici šesti kusů. Mám nutkavou potřebu jít vykoupit úplně vše :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 17. února 2020

Vulcanica a tip v Harrachově

Pivnica Čajkov je jedním z mých oblíbených slovenských producentů a jejich perlivá Vulcanica, postupně v několika různých verzích, mne opakovaně dost bavila. Včera jsme vypili láhev Vulcanica #3, což je opět „methode untraditional“, protože to není typická druhotná ani obyčejný pét nat. Jde o směs Pesecká leánka 2017 a Pinot gris 2016, vinice Stará hora a Sádowie, kterou znovu přirozeně v lahvi rozkvasil mošt ročníku 2018. Pod korunkou, neodstřelené a s kaly. Před servisem otočeno dnem vzhůru, výsledkem výraznější kalná žlutá barva. Voňavé, lehce nasládle až jakoby muškátově květinové, minerální linka. Suché, šťavnaté, bezva kyseliny a skvělá pitelnost, decentní perlení, slušná délka, ovocnost. Naturální, zábavná záležitost, která se pije jak limonáda a mizí s chutí.

Zobraz celý článek...

pátek 14. února 2020

Tři různorodá šampaňská

Dnes odhrnu poznámky ke třem lahvím tří různých šampaňských producentů, od báječného vína po poněkud zklamání, takových náhodných úlovků v rámci zkoumání domácí nabídky mimo degustace. Určitě největší úspěch slavil pěstitel J.M. Tissier (web) a jeho Champagne Brut Millesimè Ancestrale 2012. Jsme v Chavot-Courcourt, tedy kousek pod Épernay, v rodinném podniku s historií pěstování hroznů od roku 1931 ale s vinařstvím fungujícím od roku 1998. Výsadby, celkem téměř šest hektarů, mají u obcí Chavot, Moussy, Pierry, Épernay, Cuis, Cramant a Damery. Jedou v udržitelnějším režimu a na cestě k vyložené ekologickému pěstování. Tohle víno je polovina Chardonnay z Pierry, Moussy a Cuis z asi třicetiletých keřů a pak po čtvrtinách Pinot Noir a Meunier z keřů 40+ let u Chavot-Courcourt. Tiché víno školeno ze čtvrtiny na kalech sedm měsíců v dubových sudech, částečně malolaktika, druhotná a zrání na kalech v lahvi pět let do ledna 2019, degorzáž ruční „à la volée“ a dozáž 6 g/l. Nazlátlá citronová, fajn perlení spíš menších bublinek. Čerstvá vůně, především malvice, kdoule, trochu sušené ovoce a hlubší tóny, dotyk dřeva, lehce kořenité a máslové, povedené. Suché, čisté, středně plné, trochu výraznější, pěkně minerální, bezva kyseliny, delší, vyvážené, seriózní, hodně solidní Champagne. Potěšilo. Úlovek při procházce na Štědrý den v Chez Greg, stálo něco okolo dvanácti stovek mám dojem.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 13. února 2020

Tři úrovně cabernetu od Errazuriz

Především základní červená od chilského vinařství Errazuriz patří mezi jedny z nejčastějších lahví, které sebou vozím na grilovačky, večírky, víkendové chaty a další setkání, na kterých se schází lidé s hodně odlišným vztahem k vínu a vkusem. Samozřejmě nabalím i různé zajímavosti, exotické kousky a „naturálno“, ale upřímně tohle beru pro jistotu, funguje prakticky vždycky. A vyšší řadu mám doma coby rezervu, když chce někdo něco výraznějšího, efektního, jako dárek. Teď jsem doma udělal takový malý pokus. Otevřel vedle sebe najednou tři úrovně Cabernetu Sauvignon, resp. směsí na něm postavených, od základního kousku po jejich ikonické víno. A snažil se dopátrat, nakolik je rozdíl v ceně a kvalitě vidět. Sice mají ještě něco mezi „střední třídou“ a řadou ikon (Aconcagua Alto či Single Vineyard Cabernet Cabernet Sauvignon), ale tím se teď trápit nebudeme, následující tři vína představují hlavní část jejich cabernetové image :-)

Zobraz celý článek...

středa 12. února 2020

Parádní Riesling ze starých keřů

Před pár dny dorazil do ČR Christopher Loewen, který spolu s otcem Karlem-Josefem řídí skvělé moselské vinařství Carl Loewen. Bohužel jsem nestihl ani jednu z ochutnávek, což mne hodně mrzí. Jejich vína ale od počátku roku 2017 chutnám celkem pravidelně a většina mne opakovaně dost bavila, takže mne překvapuje, že jsem se tu snad jen jednou krátce zmínil. Doma jsem každopádně teď otevřel jejich Riesling Alte Reben 2018 (zakoupeno na Kupmeto, kde je vinařství zastoupeno nově) a byl nekriticky nadšen. Tak nejdřív něco k vínu a pak vinařství obecně. Jde o výběr ze starých keřů několika různých ekologicky vedených vinic, kde starých znamená 70 až 90 let. Kvasí pomalu spontánně, dost omezené síření, zrání v 1000l dřevěném sudu. Láhev klasická pistole, kovová záklopka a DIAM10 korek. Pěkná citronová barva. Skvělá, mladistvá, slinosbíhavá vůně, poměrně intenzivní. Zralá hruška a meruňky, dotyk medu, lehce zrající kozí sýr a exotičtější tón do kokosu, minerální linka. Spíše suché ale lehký dotyk cukru tam je, super kyseliny, intenzivní, šťavnaté, žlutá ovocnost, dobrá délka, balanc, skvělá pitelnost. Přístupný a chlastací a zároveň dost komplexní ryzlink, který je radost pít teď, ale bude výtečně zrát. Měl jsem vlastně problém nevypít láhev na posezení a nechat si něco na zkoumání vlivu vzduchu na druhý den :-) V poměru k ceně prostě parádní věc.

Zobraz celý článek...

úterý 11. února 2020

Fajn kolekce bublin od Ouriet-Pature

Dnes odhrnu něco málo z „archivu“, mám nahromaděnu velkou spoustu zajímavých akcí, degustací a setkání s vinaři, které se mi zatím nepodařilo zpracovat. V rámci zkoumání zajímavých šampaňských producentů na našem trhu jsem třeba vyrazil na ochutnávku Champagne Ouriet-Pature (web) z Ambonnay. Na pozvání dovozce, vinotéky U Mouřenína, dorazila přímo majitelka vinařství Jannetta Ouriet, v doprovodu jednoho ze svých synů a současného enologa vinařství. Rodinný podnik vznikl v roce 1958, Jannetta převzala vedení v roce 1992 a společně s manželem rozšířila vinice na současných zhruba 6 hektarů čistě v Grand Cru polohách. Podstatnou část hroznů stále prodávají slavným barákům, po hroznech z GC je logicky poptávka, sami připraví nějakých dvacet tisíc lahví. Ve vinicích mají Pinot Noir, toho i keře staré osmdesát let, a Chardonnay. Průměrný věk vinic je ke čtyřiceti rokům. Vína připravují čistě v nerezu, ve vinicích jedou hodně ručně (mají na ně tým tří lidí) ale žádná velká ekologie. Ne každý šampaňský pěstitel jsou automaticky sudy, biodynamika (Champagne je i v rámci Francie na úplném chvostu, tedy pokud jde o procento ekologicky obdělávaných ploch) a různé speciality, opak je ve skutečnosti pravdou.

Zobraz celý článek...

pondělí 10. února 2020

Další Mencía – ROC 2015 a 2016

Trápení čtenářů odrůdou Mencía pokračuje (oproti sherry nebo saké ovšem slavím větší úspěchy!), tentokrát zamíříme do trochu vyšších pater. Vinařka Verónica Ortega, o které zde již byla řeč poprvé (a s dostatkem důležitých informací) u Versión Original a následně jsem psal i o její základce Quite, VO nového ročníku a také zajímavé single vineyard selekci Cobrana. Dnes to budou ovšem dva ročníky jejího hlavního, nejslavnějšího a nejúspěšnějšího vína, ROC. Mencía v čisté podobě ze dvou různých a spíše písčitých poloh (El Couso a La Rata) u Valtuille de Abajo, z keřů 80+ let starých. Z poloviny celé hrozny, spontánní fermentace ve velké otevřené dubové kádi, spíše jemnější extrakce, zrání 14 měsíců v podruhé a potřetí použitých 228l burgundských dubových sudech.

Zobraz celý článek...

pátek 7. února 2020

Viermorgenhof a fajn moselské ryzlinky

Dalším z „objevů“ na nedávné ochutnávce Premier Wines & Spirits se stal Dr. Daniel Molitor a jeho Weingut Viermorgenhof (web) z Kinheimu na pravém břehu střední Mosely. Pracují na nějakých 6.5 ha a pěstují Riesling, Rivaner (aka Müller-Thurgau), Pinot Blanc, Pinot Noir a Dornfelder. Jsou členy PIWI International a v rámci experimentu s ekologickým zemědělstvím vysázeli i Cabernet blanc a Sauvignac. Na placatějších polohách se, po případném ručním předsběru, nebojí mechanické sklizně. Ale v tradičních vinicích ve svahu je to samozřejmě ruční práce. Ve sklepě bílá v nerezu a nějakou dobu na kalech, červená spíš v sudech. Zkouší kvasit i spontánně a tak, ale jedou spíš na jistotu. Tedy žádný z mých oblíbených naturalistů, ale vína mne přesto bavila hodně a vinař je moc sympatický chlapík.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 6. února 2020

Krásná jurská šardonka a povedená Mencía

Vína z biodynamické jurské Domaine Courbet z Nevy-sur-Seille mám rád, v minulosti jsem tu měl pár řádků o návštěvě vinařství a už dříve obsáhlejší report o podniku a poznámky z degustace. Naposledy jsem doma otevíral Chardonnay „Les Isles“ 2014 Côtes du Jura, což je ouillé varianta produkce a jejich pohled na „burgundské“ školení odrůdy, z dolévaných malých sudů s částí nových, bez vrstvy flóru. V sudech víno leží něco pod rok, následně smíšené sudy další téměř rok v tanku. Jde o výběr z jediné vinice na vápenci (je ho tam mnohem více než v dalších jejich polohách s šardonkou) a jílu, ze starších výsadeb z roku 1973. Lahvováno do typické jurské lahve, s kovovou záklopkou a celokorkem. Nazlátlá žlutá barva. Klasická, výborná vůně, s výraznou mineralitou a trochou jurské pikantnosti, citrusy a malvice, máslový croissant, linka dřeva a kořenitosti. Suché, šťavnaté, středně plné, ovocnost kopíruje vůni, trocha krémovosti, vyvážené, minerální, delší. Krásné Chardonnay, u kterého je poznat původ a bavilo velmi.

Zobraz celý článek...

středa 5. února 2020

Burgundská petice, Vinařství roku 2019 a několik drobností navíc

Pokud by měl někdo zájem, může podepsat petici proti připravovaným změnám týkajícím se především apelace Bourgogne AOC (a kdo má čas a cestu kolem, může jít zítra společně s vinaři demonstrovat před kanceláře INAO). Tahle všeobjímající apelace vznikla už v roce 1937 a obsahuje jak Côte de Nuits, Côte de Beaune, Côte Chalonnaise a Mâconnais, tak i Côte d'Auxerre / Chablis a Beaujolais. Což v průběhu let vedlo k mnoha kuriózním situacím. A snahy o změnu a jasnější delimitaci jsou tak pochopitelné, ostatní viz i nedávný vznik „prestižnějšího“ Bourgogne Côte-d'Or. V zásadě se jedná o to, že navrhovaná změna sebere zhruba 7000 hektarům (z toho 5500 osázených vinicemi) možnost značit víno jako Bourgogne AOC, zůstane jim jen nižší a hůř znějící Coteaux-Bourguignons s volnějšími parametry. Změna by zasáhla na šest desítek obcí, především v severní části Côte d'Or, u Dijonu, a také oblastí v Chablis. A naopak kodifikuje možnost značit jako Bourgogne blanc vína z Beaujolais, byť pravda jen z části (dodnes tuto možnost mělo celé Beaujolais). Novinkou je též úprava z mého pohledu dalšího nesmyslného pravidla, že červená vína z Cru Beaujolais jde taktéž značit jako Bourgogne, i když jsou připravena z Gamay a ne z Pinotu. Nově by toto bylo možné jen v případě, že je ve víně Gamay do třiceti procent, pokud je ho více mohlo by víno nést leda nové označení AOC Bourgogne Gamay. Je to trochu bordel a mám dojem, že si to celé před zavedením změn ještě zaslouží diskusi :-)

Zobraz celý článek...

úterý 4. února 2020

Trocha Godella ještě nikoho nezabila

Po klasice z Bordeaux zase odskok do méně známých regionů a odrůd. O Bierzu tu píšu často, obvykle v souvislosti s červenou Mencíou. A s tou jsem se opakovaně zmiňoval i o vinařství Raúl Pérez, hlavně v kontextu vín jako Ultreia Saint Jacques. Dnes to ale bude Ultreia La Claudina 2016, což je bílé čistě z odrůdy Godello. U té, hlavně v různých částech Galicie, výsadby neustále stoupají a je to potenciálně špičková odrůda, která dokáže dávat intenzivní, koncentrovaná, minerální a seriózní vína nepostrádající eleganci a rozhodně o ní bude v budoucnu slyšet. La Claudina pochází z vícero poloh a výsadeb ve věku okolo dvaceti a čtyřiceti let, na jílu nebo písku, u Valtuille de Abajo. Kvasí v otevřené kádi částečně s kontaktem se slupkami a třapinami, následně zraje v použitých sudech až dva roky a buď se tam vytvoří vrstva flóru nebo ne, roky se liší a podle toho i doba zrání. V šestnáctce moc flóru nebylo :-) Lahvováno bez čiření a filtrace.

Zobraz celý článek...

pondělí 3. února 2020

La Confession, Cantemerle a body

Otevírám teď docela dost španělských vín, jak větších produkcí tak věcí připravovaných v počtu stovek nebo nižších tisíců lahví a vín a vinařství, o kterých „nikdo neví“ a fungují pár let. Někdy jde o mladá a vlastně relativně přímočará pití za pár euro, přesto lahve hodnocené RP 90+ a sem tam dost výrazně. Bodová inflace! A zároveň lovím ze sklepa staré nákupy Bordeaux, slavná jména s body pod devadesát a za mnohem víc peněz. Je to vtipný a vlastně strašně směšný, protože ty body vůbec nemají souvislost, naprosto neodráží případný zážitek z vína. A přitom jsou furt tak populární. Co naděláte. Vždycky mne ale pobaví, když se mne nějaký šampaňský barák snaží v propagaci přesvědčit, že bych měl koupit právě jejich víno, protože má 91. Moje oblíbená zábavná Mencía pod deset éček dostala teď 93 a milované sherry Fino Inocente (nebo nejnověji zde) má hned 94! :-) A je to irelevantní, pokud vám styl konkrétních vín nesedí, což jsem si u obou ověřil že je pravidlem.

Zobraz celý článek...

pátek 31. ledna 2020

Les Terres Froides na Ještědu

Vyrazili jsme směr Liberec, na Ještěd a do okolí. Včera to ještě úplně nahoře vypadalo docela zimně, dneska už tolik ne. Každopádně jsme se rozhodli ochladit lahví bublin z Champagne R. Pouillon & Fils., konkrétně jejich Blanc de Blancs „Les Terres Froides“ Premier Cru Brut. Je to čisté Chardonnay z keřů okolo 35 let starých v eko režimu z dost chladné polohy, severně orientované vinice Les Fourches na křídě v Tauxières (které v původním hodnocení skončilo s 99 % a tedy pouhý bodík od Grand Cru statutu, ale co naděláte), postaveno na ročníku 2014 s asi třetinou rezerv, dozáž 3 gramy a odstřeleno v první třetině roku 2017. Tiché školeno hlavně v neutrálních starších sudech na kalech a rezervy leží ve velkých foudres. O vinařství i tomhle víně jsem psal před dvěma roky a tenkrát naznačoval, že bych tomu před dalším verdiktem raději dal alespoň rok v lahvi. Takže co s tím udělalo další zrání hned dvojnásobné?

Zobraz celý článek...

čtvrtek 30. ledna 2020

Výtečné Soave od vinařství Pieropan

Vyrazil jsem včera na každoroční degustaci portfolia Premier Wines & Spirits, přechutnat oblíbence a třebas i objevit něco nového. Chutnat rozhodně bylo co, ale mezi „objevy“ bych zařadil hlavně italskou Azienda Agricola Pieropan (web) a jedno moc fajn německé vinařství o kterém bude řeč později. Hlavně u té Itálie mnozí zakroutí hlavou, že už je neznám dávno, ale když lovíte obskurní mikroproducenty ze španělských hor, tak vám občas něco uteče ;-) Takže ve zkratce hurá na ně. Pieropan je tradiční vinařství ze Soave, s historií od konce 19. století. Vinice jedou v bio režimu a primárně se zaměřuji na bílá z tamních vulkanických půd, ale najdete u nich i Valpolicellu a Amarone. Jejich základní Soave classico 2018 je mix různých poloh, odrůdově Garganega 85 % a Trebbiano di Soave 15 %, školeno v betonu na kalech a lahvováno na jaře následujícím po sklizni. Svěží, čisté, čerstvé, s jemnější ovocnou a lehce florální aromatikou, suché a šťavnaté, s bezva minerální linkou a lehkou mandličkou v závěru, vyvážené a slušně dlouhé. Uměřená, příjemná bezva věc.

Zobraz celý článek...

středa 29. ledna 2020

Olovnatý Beethoven, pesticidy na vzestupu, vinice ve Star Treku a Salon vín

Co zabilo Beethovena? Ke konci života mu kolabovalo hned několik orgánů a už tehdejší lékaři jako jednu z příčin určili alkohol. Ukazuje se ale, že by mohlo jít spíše o víno nekvalitní až jedovaté než prostě jen nadměrné množství vína jako takového. Ludwig van Beethoven byl nejen geniálním skladatelem, ale též chlastal první ligu a podle všeho nebyl velkým labužníkem. Nedávná toxikologická analýza kostí a vlasů odhalila, že měl v organismu obrovské množství olova. Řádově vyšší, než by šlo vysvětlit pravidelným používáním olovnatých sklenic a nádobí s olovem, ale docela snadno masivní konzumací podřadných vín výrazně upravených klejtem, oxidem olovnatým. Ten dokázal kvalitně zamaskovat především zoctovatělá vína, v kombinaci s kyselinou octovou se mění na nasládlý octan olovnatý. Šlo o bezva přídavek do nezralých, řídkých a vadných vín, prostě. Že jde o pěknou prasárnu a jed se ovšem vědělo už dávno před Beethovenovými časy. Za používání klejtu vám mohli už na konci 18. století klidně setnout hlavu, informování byli lékaři ve vinařských oblastech a trest mohl dostat i každý, kdo o používání klejtu věděl a nedal o něm vědět. Jenže… byznys je byznys…

Zobraz celý článek...

úterý 28. ledna 2020

Bezva bílé i červené od Marañones

V listopadu loňského roku jsem se tu rozepisoval o zajímavém červeném z Bodega Marañones (web, výjimečně se spoustu skvělých detailů, map, fotek i informací o vínech) a v článku bylo i pár faktů o producentovi jako takovém. Sierra de Gredos, tedy nedaleko Madridu, starší keře, bio(dynamika) a tak. Potěšen prvním ochutnaným vínem objednal jsem další dvě. Picarana 2017 je ranná odrůda Albillo Real, z různých vinic (převážně na žule, kamenité, sem tam břidlice) okolo jediné obce v nadmořské výšce 650 až 850 metrů, z révy ve věku 30 až 70 let. Zpracováno v použitých francouzských sudech nejen obvyklé kapacity 500l, ale i 600 a 700 litrů. Celkem deset měsíců si poleželo, lahvováno bez filtrace a čiření a jen s decentním zasířením. Burgundská láhev, kovová záklopka, Nomacorc Eco Select. Citronová barva. Výraznější aromatika, krémové tóny, tropiko ananas (ale přirozeně působící, žádná taková ta uměle vyhnaná záležitost), trocha jasmínu, mírně kouřové a evokuje slanost. Suché, čisté, středně plné, fajn kyseliny, lehce krémové, diskrétnější žlutá ovocnost, decentní pomelo nahořklost v dochuti, slušně dlouhé, vyvážené, pěkně udělané pití. Přišlo mne na něco přes 14€. Charakterní, zajímavé víno. Běžně sbírá 90+ od RP a dalších, chápu proč.

Zobraz celý článek...

pondělí 27. ledna 2020

Nečekaně skvělé Txakoli

Před nějakou dobou jsem měl možnost prochutnat si sérii různorodých baskických bílých s důrazem na Txakoli. Typicky lehká bílá (s alkoholem klidně jen okolo 10 %) s hodně výraznou kyselinou, svěží kousky určené na okamžité vypití a často i s decentním zbytkem CO2, konzumovaná ve větším množstvím v barech k lokální variaci tapas, pintxo. Dnes je naprostá většina nerezovka, dříve se školilo v kupels, sudech z dubu nebo kaštanu. I ty dnes najdete, ale je jich opravdu zlomek. Většinou Txakoli nevzniká se záměrem mít „seriózní“ víno, cílem je zábavná chlastací záležitost. A pak jsou tu, jako všude, výjimky. Vyloženě mne potěšil Juanjo Tellaetxe (web) aka Tantaka a jeho Arabako Txakolina 2018 (Txakoli de Álava) z Valle de Arrastaria.

Zobraz celý článek...

pátek 24. ledna 2020

Krátce o degustaci naslepo

Nedávno jsem pro Forbes páchal článek o pořádání domácích degustací a věnoval se v něm i degustaci naslepo. Mimo jiné i psal: „Slepá degustace je náročnou a někdy krutou disciplínou i pro ostřílené profesionály a je dobré nesklouznout do poznámek jako „Vždyť tohle je přece jasné…“ vůči zřetelně se trápícímu degustátorovi. I nejlepší vinaři si někdy nepoznají vlastní vína a držitelé prestižního titulu Master of Wine u specifických vín spletou Burgundsko s Bordeaux. Je extrémně snadné najít taková vína, která správně nemá šanci identifikovat prakticky nikdo, ale to není cílem. Je prostě poučné snažit se určit místo původu vína, odrůdu, cenovou a kvalitativní kategorii a další parametry úplně bez předpojatosti. Nejdůležitější je cesta, kterou jste se k závěru dostali, podpůrné argumenty. Debata nad tipy a názory jednotlivých degustátorů před odhalením lahve je na „slepici“ to nejlepší. Ať už jste byli úplně mimo, nebo se dokonale strefili.“ A včera si vše zase jednou ozkoušel v praxi na vzorku vinných nadšenců z Hradce Králové.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. ledna 2020

Špička Prioratu Clos Mogador a Manyetes

V úterý jsem opět předával nějaká svá moudra na degustaci, tentokrát šlo o průřez slavnou španělskou oblastí Priorat. O čem že tahle oblast vlastně je a jakým způsobem nastartovala její obliba jsem se tu celkem obšírně rozepisoval, v poslední době se též zmiňoval o dvou výtečných vínech (Álvaro Palacios Les Terrasses 2005, Cellers de Scala Dei St. Antoni de Scala Dei 2013) a dnes navážeme. Na ochutnávce byla spousta skvělých vín, ale já bych se chtěl zmínit především o dvou z nich. Jejich tvůrcem je totiž René Barbier, právě on byl jakýmsi katalyzátorem oné obrovské změny, která se v oblasti udála. Jeho vína (ale ostatně i olivové oleje a pálenky) dnes najdete pod jménem Clos Mogador, pravidelně sbírají top hodnocení všude po světě a s raritním slaďákem se jim podařilo získat i stovku od Parkera. Ale my se budeme věnovat zásadním červeným.

Zobraz celý článek...

středa 22. ledna 2020

Biodynamický Sylvaner a fascinující štýrský Sauvignon s Chardonnay

Dnes začneme v Alsasku a u odrůdy, kterou vlastně dvakrát často neotvírám. Jsme ve Westhoffenu v Domaine Loew (web), rodinném vinařství manželů Etienna a Carolie. Obhospodařují 12 ha vinic v Demeter certifikované biodynamice, ve sklepě kvasí spontánně (obvykle v nerezu, zrání pak případně i ve starých sudech), lahvují s hrubou filtrací a síří spíš v dost omezeném množství. Sylvaner Verité 2017 je jejich vyšší varianta odrůdy, ze starých (80+) vinic na červeném a zeleném slínu, krátká macerace a dlouhá pomalá fermentace a ležení na kalech do léta dalšího roku. Láhev flétna klasická, kovová záklopka, DIAM korek. Tmavší citronová barva. Čistá, nijak vyloženě výrazná ale jakoby „hutnější“ vůně, žluté ovoce, zralý citrus, dotyk medu a slámy. Hodně fajn. Suché, středně plné, zakulacené ale s výbornou kyselinou, opět ovocnost do žlutých plodů s dotykem citrusu, něco tepla z alkoholu, pecičkovo-oříškové a decentně nahořklé v dlouhém doznívání. Hodně zajímavý, charakterní kousek! Dováží Sklenka Francie a stojí to po lahvi 350 Kč.

Zobraz celý článek...

úterý 21. ledna 2020

Michel Lafarge, clo zatím nebude, propad hobby vinařů a Miraval šampaňské

Dnešních pár novinek ze světa vína opět začneme smutně. Ve věku 91 let zemřel Michel Lafarge, legendární vinař z burgundského Volnay (a stejně jako jeho dědeček a poté i otec nějakou dobu též starosta obce). Jeho nádherné elegantní pinoty ze starých keřů patří mezi špičku toho, co apelace Volnay a obecně červená z Côte de Beaune dokážou. Krom Volnay a Beaune získal ještě vinice v Pommardu and Meursaultu. Dlouhodobě se vyhýbal chemii ve vinicích a na přelomu tisíciletí přešel na certifikovanou biodynamiku, čímž se stal inspirací pro mnohé další. Dlouhodobě, už od roku 1978, připravoval vína se svým synem Frédéricem. A aktuálně se již angažuje i jeho vnučka Clothilde. Takže o pokračování vinařství ve stejném duchu a v rodině je postaráno.

Zobraz celý článek...