středa 5. srpna 2020

Skvělé prosecco od Marchiori a L'Antica Quercia

Dnes to bude Prosecco. Ne, nepřestávejte číst! :-) Začneme u Marchiori RocciaMadre 2019 Brut (Valdobbiadene Prosecco Superiore). Už informace na webu napovídají, důrazem na různé terroiry a staré odrůdy, že se snaží o něco trochu jiného. Obhospodařují ekologicky 12 ha vinic, 4 ha lesa a 3 ha luk. Tohle víno je odrůdově Glera Tonda 85 %, Glera Lunga 2 %, Bianchetta 3 %, Verdiso 5 % a Perera 5 %, staré výsadby na terasách v nadmořské výšce až 400 metrů. Ruční sběr, krátká macerace, typická druhotná fermentace v tanku (50 dní), dozážováno někam k 6 g/l cukru při více než šesti gramech kyselin. Světlejší, pěkné perlení. Čerstvé, suché, svěží, s mixem florálních tónů a ovoce do hrušky, trochu citrusů a minerální linka. Suché, šťavnaté, poměrně slušně strukturované, bílé ovoce, mineralita, fajn délka. Serióznější, vybalancované, více než chutné prosecco.

Zobraz celý článek...

úterý 4. srpna 2020

Domácí vermutová (mini)revoluce

Už opakovaně jsem se vyznával ze své lásky k dobrému vermutu. Mám pocit, že tu mají zbytečně špatné jméno. Většina si pod nimi představí základní „čízo“ (které, upřímně, přes průmyslový způsob vzniku vlastně není špatné) nebo Metropol a „pití pro ženský“. Případně je tak nějak akceptují v oblíbených koktejlech, ale víc se nad nimi nezamýšlejí. Ale vyvážený poctivě udělaný vermut je prostě skvělé pití, samostatně i právě do různých zábavných mixů. A v zásadě jsem raději za podobný pečlivě připravený nápoj, než za normální víno dohánějící aromatiku a chuť kdo ví čím nepřiznaným. Vždy mám doma pár lahví z Itálie, Francie či teď ze Španělska (kde vermuty dost jedou a příjmy si díky nim vylepšují i tradiční výrobci sherry jako Lustau či Fernando de Castilla). No a konečně se blýská na lepší časy i u nás. Na rukodělné charakterní vermuty se vrhl „tak trochu jiný lihovar“ Landcraft, surovinami primárně z vlastní produkce a případně kooperací s jinými menšími nadšenci, a před několika dny se přidal i domácí specialista na růžová a fortifikovaná vína, Jan Stávek. Dnes se mrkneme na výrazně odlišné vermuty obou dvou.

Zobraz celý článek...

pondělí 3. srpna 2020

Týden ve vinařstvích na Moravě

Po týdnu na obvykle dost rozpálené Moravě zpět do náhle vytrvale deštivé Prahy. Konečně se mi zase podařilo navštívit pár domácích vinařství, ve většině případů docela intenzivně a včetně zkoumání vinic, a k tomu jedny špičkové sklárny. Mám rád festivaly a různé přehlídky, kde si člověk může rychle udělat přehled o produkci mnoha různých producentů, ale osobní návštěvě se stejně nic nevyrovná. Vše jsem absolvoval hezky s celou rodinou. Pravda, druhý či třetí mlýnkoodstopkovač už děti zrovna nebral, on ostatně ani ten první. Ale v sešitech mají spoustu kreseb jak vinařských provozů tak révy, snad to v nich zanechalo nějaké pozitivní stopy. Vinařům vyžraly zásoby rajčat a jiné zeleniny a vypily bezové sirupy, ale jinak byly relativně dost v pohodě. Když se zrovna neztrácely někde v dáli v řádku či nesnažily schovat do betonového tanku. Čímž chci všem zúčastněným poděkovat nejen za čas investovaný do mé návštěvy a rozhovorů o víně a všem okolo, ale i za trpělivost s dětmi :-)

Zobraz celý článek...

pátek 24. července 2020

Chutné Txakoli nejen do veder

Není to tak dlouho, co jsem tu dost spokojeně psal o Txakoli z Bodega K5. Teď jsem otevřel jejich „joven“ variantu téhož, vyzrávanou kratší dobu, KPilota 2017 Getariako Txakolina. I zde stoprocentní odrůda Hondarrabi (nebo Hondarribi) Zuri ale mladší výsadby a na kalech školeno jen pět měsíců, vše ostatní platí. Bordó láhev, kovová záklopka, plastový špunt. Barva trochu do zlaté. Na úvod mírně reduktivně zaprděná vůně, které prospěje rozdýchání. Postupně pěkná ovocnost, jakoby chladnější exotické ovoce, něco citrusů, výrazná minerální linka. Velmi suché, výrazné kyseliny a přísnější projev, takový trochu nervózní, citrusové, lehkonohé ale slušně koncentrované, s trochou slanosti v závěru. Povedené vyloženě letní osvěžující víno, jednodušší než ono hlavní K5, ale taky bezva. Txakoli je tu k dostání málo a je to škoda, dnes se dají najít hodně zajímavé kousky.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. července 2020

Rosé sekt Jan Petrák a Pinot od Sůkala

Vinný lístek restaurace The Eatery (kterou, pokud jste zatím nenavštívili, rozhodně velmi doporučuji!) obsahuje aktuálně nějakých osm set položek, rozkročených od běžným zákazníkům prakticky neznámých jmen a miniaturních produkcí, přes výtečné „naturál“ kousky po slavné klasické značky. Dají se tam najít opravdu zajímavé věci! Mají i spoustu skvělého Champagne, pokud jste ujetí tímhle směrem. Silná je ale i sekce Čech a Moravy. Z bublin u nich najdete kupříkladu Sekt Jan Petrák (web) a jejich Cuvée Rose v méně obvyklé úplně suché variantě Zero. Jde primárně o odrůdu Frankovka z Kobylí, trať Nivky, a pokud to chápu správně, tak postaveno na ročníku 2009 s druhotnou fermentací v lahvi a ležení tamtéž na kalech od roku 2010 a odstřelem v 2019! Výrazná trochu tmavší barva a velmi pěkné vytrvalé perlení. Ve vůni především drobné červené ovoce, diskrétnější projev s překvapivou svěžestí. V chuti velmi suché, super kyseliny a slušná koncentrace, opět ovocnost drobných červených plodů a dotyk kořenitosti, pepře. Dobře pitelné, osvěžující bubliny s něčím navíc. Bavilo.

Zobraz celý článek...

středa 22. července 2020

Čtyři bezva kousky z Jury

Časy, kdy vína z Jury prakticky nebyla na našem trhu k dispozici, snad s výjimkou občasného drahého slavného Château-Chalon, a pilo je jen pár deviantů sdílejících vlastní dovozy z Francie, jsou naštěstí dávno proč. O existenci jurských vín ví a oblíbila se ji spousta vínomilců, v nabídce dovozců najdete konvenční věci, bio(dynamiky) i hard-core naturálky, klasická velká Vin Jaune i základní bubliny, bílá i červená i fortifikáty. A dokonce i extravagantní kousky jako bubliny ochucené grepem. Před pár dny jsem vyrazil na ochutnávku sortimentu Petra Bejblíka aka Společenská vína, na které se pokusil svým tradičním hostům oblast představit nejdříve na bílé klasice, následovat budou brzy i červená. Účastníci, pro které to bylo nejspíše často první setkání s podobným typem vín, vypadali i po skončení degustace… nepoškozeně :-) Projeli jsme deset vín ze třech různých vinařství a v článku se dneska mrkneme na čtyři z nich, kousky které pro mne nějakým způsobem vybočují.

Zobraz celý článek...

úterý 21. července 2020

Bonka a Frankovka od Vulkánců

Vedro, o důvod víc pro bubliny! Pivnica Brhlovce Bonka Pet-Nat 2019 (web) je dost zábavná záležitost. Nejdříve vzniká plně prokvašený suchý tichý lehký “Gemischter Satz”, společně sebrány spolu krátce macerují a kvasí odrůdy Pesecká leánka, Veltlínske zelené, Chrupka biela a Frankovka modrá z Brhlovce, poloha Na viniciach (ovšem zvaná „u Bonky“ podle majitelky, které se prý jinak než Bonka v obci neřekne, a od které má vinařství vinohrad pronajatý) se 40+ let starými keři. Do tohohle základního vína jde mošt z Frankovky a směs následně do lahve pod korunku na druhotnou fermentaci. Každá láhev je mimochodem ručně malovaná, informace o víně jsou na motouzkem přivázané visačce. Barva docela oranžová spíš než růžová, překvapivě jemné pěkné perlení. Divočejší vůně, trochu herbální, trochu navinule ovocné, drobné červené plody. Suché, čisté, šťavnaté, takové… selsky milé :-) S bezva svěžestí a perlením a pocitově vlastně víc evokující klasickou druhotnou fermentaci, pravda trochu nespoutanější, spíš než pet nat. Chutnalo!

Zobraz celý článek...

pondělí 20. července 2020

Barbery Boeri Alfonso a Frankovka od Lassaka

Jako už poněkolikáté jsem měl možnost ochutnat aktuální trojici odrůdy Barbera z vinařství Boeri Alfonso, tuhle horizontálu (a někdy i spojenou s vertikálou jednotlivých lahvování) už jsem tu měl opakovaně a ve starších článcích jsou detaily o vínech :-) Základní Barbera d'Asti 2018 je v projevu čistě spíše červeně ovocná, lehce kořenitá, suchá, středně plná s fajn ovocnosti a kyselinami, dobrá délka. Nekomplikovaně, dobře udělané přímě ovocné víno, pocitově trochu plnější a kulatější než si ho pamatuji. Barbera d’Asti Superiore „Martinette“ 2016 je v projevu důraznější, s čistou teplejší ovocností stále spíše červenou, se sladší linkou dřeva a koření. Suché, čisté, vyvážené, plnější a ovocné, s dobře zapracovaným dřevem, slušně dlouhé. Ten skok dál je hodně vidět. Barbera d’Asti Superiore „Pörlapà“ 2016 je ve všech ohledech víno mohutné – temné, s tmavou ovocností, s výraznějším projevem barrique sudů, důrazné. V chuti vyloženě plné, se sladkou tmavou ovocností ale zároveň bezva kyselinami a na poměrně brutálních 15.5 % alkoholu slušnou pitelností, delší, s tony čokolády, efektní. V nabídce Víno pro Vás, což je v rámci dovozců italských vín určitě největší nadšenec do Barbery :-)

Zobraz celý článek...

pátek 17. července 2020

Top vinařské destinace, Bollinger PN VZ15, Torres z vajíček

Ať chceme nebo ne, tak všichni máme rádi různá „Top 10“ a hledání těch nejlepších mezi nejlepšími :-) Oblíbený žebříček World’s Best Vineyards možná jménem svádí k tomu, že představí ty opravdu nejlepší terroir na světě, ale ve skutečnosti hledá spíše nejlepší viniční zážitky – místa, kde ochutnáte skvělá vína, dozvíte se o pěstování hroznů a vinaření, místa s efektními krásnými výhledy, ubytováním, restauracemi… V padesátce nejlepších najdete docela rozmanitou sbírku z osmnácti zemí na pěti kontinentech. Nám geograficky nejblíž je určitě Domäne Wachau, vyhlášené také top destinací v Evropě, což je v té konkurenci obrovský úspěch. Ač bych v oblasti asi preferoval jiné producenty, tak tomuhle opravdu nejde upřít špičkový servis, chutná vína a parádní dlouho vyzrávané vinné pálenky :-) U kolegů v Německu uspěl Schloss Johannisberg a Weingut Dr. Loosen. Prosadil se můj oblíbený cena/kvalita producent z Chile, Viña Errázuriz. A také Gonzalez Byass – Bodegas Tio Pepe, výtečný producent sherry, který před nějakou dobou otevřel lákavé ubytování. To mám, přiznám se, na seznamu míst, kde bych chtěl časem nějakou chvilku strávit :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. července 2020

Dvě povedená Fleurie

Pijte Beaujolais! Nedávno jsem otevřel láhev Château de Durette (web) Fleurie „En Voluet“ 2017. Novodobá historie se začíná psát v roce 2006, kdy si „na důchod“ Belgičan Jean Joly ve spolupráci s přáteli pořídil usedlost/château v Régnié-Durette. Hned začali investovat do expanze vinic, výstavby moderní haly s nerezy a podobně a z ročníku 2007 už připravují první vína. Postupně získávají další vinice a vysazují nové keře, až na současných zhruba 30 ha v různých apelacích (Chénas, Régnié, Juliénas, Morgon, Moulin-à-Vent, Fleurie a Côte de Brouilly). Sehnali si dobrého sklepmistra (Marc Theissen) a docela se jim dařilo. V 2014 bohužel Jean Joly zemřel, ale vinařství jede dál. Tohle konkrétní víno je z polohy Côte en Volluet na západě Fleurie a docela vysoko ve svahu. Připraveno v kombinaci nerezu a betonu a coby mix vína z celých hroznů a běžně pomletých. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Rubínová barva. Čistá, ovocná, lehounce teplejší zralejší sladší ovocnost, červené peckoviny a trochu jahod, něco kořenitosti, uhlazenější. Suché, čisté, středně plné, typické, s fajn kyselinou, sladší červená ovocnost, jemnější a docela elegantní, s dotyky kořenitosti, méně a měkčích tříslovin, dobrá délka. Fajn pití. Vinařství dováží Chez Greg, v bedýnkách měl i Sklenička.

Zobraz celý článek...

středa 15. července 2020

3 Grácie spod Vulkánu a naturální Riesling

Vulkánci zpod Sitna jsou moc zábavná partička a každý z nich dělá hodně zajímavá, charakterní vína. V lahvi nazvané 3 Grácie spod Vulkánu se skrývá Pesecká leánka, jejích zásadní odrůda (viz report před dvěma lety), ročníku 2019. Pivnica Čajkov přispěla vínem z vinohradu Deberča v Čajkově, víno z Pivnice Brhlovce pochází z obce Žemberovce a vinohradu Modorik a do třetice Marvla Tindo, obec Čajkov a vinohrad Kruhe. Hezky po třetinách, sceleno letos v březnu. Vozí Veltlín, chutnáno v Autentistovi. Citronová barva, opalizující. Poměrně expresivní aromatika, voňavější kytičkové, se sladší lehce jahodově „lízátkovou“ linkou. Suché, lehké, květové, s fajn kyselinou, skvělá pitelnost. Osvěžující, příjemné, aromatičtější poctivé bílé. Tak nějak… milé :-)

Zobraz celý článek...

úterý 14. července 2020

Parádní Pinot Noir z Burgenlandu

V průběhu domácí izolace jsem psal o fantastické frankovce z burgenlandského vinařství Michael Wenzel (web). Ale byl to jeho Pinot, před téměř deseti lety ochutnaný večer naslepo v Rustu se studenty tamní Weinakademie, který mne hned další den nahnal do jeho vinařství. Byl totiž špičkový a významně vyčníval nad pinotový průměr Rakouska. Teď jsem s lehkým rozechvěním otevíral jeho Pinot Noir Kleiner Wald 2017 a doufal, že ona magie se bude opakovat. Víno pochází z výrazně vápencové a chladnější vinice s hromadou mušlí, které ostatně jsou i na vinětě. Školeno rok spíše v použitých sudech, decentně zasířeno, uloženo do burgundské lahve s kovovou záklopkou a celokorkem.

Zobraz celý článek...

pondělí 13. července 2020

Naturální Müller a encyklopedický Veltliner

V uplynulých dvou týdnech se mi zadařilo, díky dětem na táboře nebo u babičky, navštívit pár podniků a zase jednou prochutnat po sklence / dvou / lahvi něco fajn vín. Postupně se o několik z nich podělím. A začneme ve vinařství Martin Vajčner (web), kompletní informace o co jde má na stránkách a já se nebudu pokoušet cokoliv dodat. Mimo jiné i proto, že osobně jsem s vinařem vlastně už dlouho nemluvil, naposledy ještě v dobách projektu NaVajn. Musím napravit. I proto, že jeho naturální víno Křemenné písky, směs Müller Thurgau 2018 (60%) a 2019 (40%) z viniční tratě Pod lesem v Popicích, mne více než bavila. Detaily k vínu opět na webu, já dodám jen vlastní dojmy. Lehce opalizující barva. Čerstvé, lehounce zasmrádlé na úvod a svědčí tomu odvětrání. Květinové, energické, s dotykem citrusů a dřeva, minerální linka. Suché, lehčí, čisté, s fajn kyselinou a dost chlastací, s lehkou krémovostí a nečekaným dotykem až tropické ovocnosti, slušná délka. Zábavné, plné energie a dokonale sedělo do horkého dne, vyloženě volá po tom pít dál a dál. Zkoušeli jsme v baru Autentista různé věci po sklence a tohohle si nakonec dali tři :-)

Zobraz celý článek...

pátek 10. července 2020

Ovocná silná Garnatxa a elegantní cava

„Španělský týden“ zakončíme silným červeným a trochou tradičních bublin. S červeným jsme v Katalánsku, konkrétně v horách v Costers del Segre v podoblasti Les Garrigues, u producenta Cérvoles Celler (web). Ten patří do stejné skupiny rodiny Cusiné jako Cara Nord (psal jsem dříve), Castell del Remei či výtečný Tomàs Cusiné. Cérvoles je moderní nově zbudované vinařství, které obhospodařuje zhruba 55 hektarů výsadeb z let 1970 až 1989, zásadní je Garnacha ale nemálo mají i odrůdy Tempranillo, je tam Syrah, Cabernet Sauvignon, Merlot, Macabeu a Chardonnay. Vše v nadmořské výšce přes 700 metrů, v ekologickém režimu. Jejich Garnatxa de Cérvoles 2017, na lístku a vypitá v El Camino Tapas Restaurant, je stoprocentní Grenache, certifikované bio, vzniká částečně za použití celých hroznů a ve 4000l francouzských tonneau, cílem je expresivní ovocné víno. Úspěšným :-) Rubínová barva. Intenzivní ovocná aromatika, černé třešně, něco jahod, dřevo trochu znát, ovocná sladkost. Suché, plné, s měkčími tříslovinami, plné s teplem alkoholu (fajn lehce přichladit) ale i s fajn kyselinou a ne utahané a dost dobře pitelné, slušná délka. Líbivější, povedená Grenache.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. července 2020

Červené z Rías Baixas? Rozhodně ano!

Dnes budeme v Galicii. A na úvod pár čísel. Oblast Rías Baixas = Albariño. Tedy skoro. Ze zhruba čtyř tisíc hektarů vinic (rozložených do 22 tisíc pozemků) je 99.21 % osázeno bílými odrůdami, 96.5 % je pak Albariño. Červené odrůdy tak tvoří pouhých 0.79 %, přerod regionu na téměř čistě bílý a vyklučení všeho ostatního se zde zadařilo téměř dokonale. Když nedávno Luis Gutiérrez pro Wine Advocate Roberta Parkera oblast hodnotil, tak bodoval vína ze 43 vinařství z nichž 19 mělo i červená. Celých 23 % hodnocených lahví byla červená, což je v poměru k zastoupení na vinicích vlastně strašně moc. A vzhledem k tomu, že do hodnocení jdou producenti už probraní a spíš ty z (nej)lepších, je z toho dost patrné, že budoucnosti červených věří. Luis Gutiérrez není mysl uzavřená, z hodnotitelů ve Wine Advocate mi sedí a vlastně je to jeden z mála kritiků, u kterého mne body v rozhodnutí o nákupech občas ovlivňují. Několik červených (která rozhodně neodpovídají typickému „parkerovskému ideálu“) bodoval velmi vysoko, narazil jsem i na 96 pro Eulogio Pomares Castiñeiro Espadeiro, ale dal i 93 oranžádě z Albariña stejného vinaře :-) Tradičně úspěšným producentem je Rodrigo Méndez a pokud je řeč o červených, tak je nutno zmínit jeho projekt Forjas del Salnés.

Zobraz celý článek...

středa 8. července 2020

Rodinná rezerva z Bodegas Argüeso

Mám náladu tenhle týden celý věnovat vínům ze Španělska a samozřejmě musí přijít řada i na mé milované sherry. Tak třeba hned dnes. Bodegas Argüeso je tradiční producent ze Sanlúcar de Barrameda s historií již od roku 1822. Celé jméno bylo Los 2 herederos de Don León de Argüeso, zmínění dva dědici jsou synovec a neteř zakladatele, který zemřel bez potomků. Podnik se postupně rozrostl do dost velké operace s bodegas, moderní lahvovací linkou a dalšími prostory zabírajícími skoro dva hektary. V podstatě rodinný podnik byl nedávno prodán a přesel pod Bodegas Yuste, relativně nový projekt úspěšného obchodníka s nápoji, který do svého impéria zařadil i několik dalších sherry producentů značek. Každopádně nepřekvapí, že Argüeso se vzhledem k umístění tradičně zaměřuje především na kategorii Manzanilla, ve které představují špičku, a parádní mají také Amontillado (jak zhruba desetiletý základ tak fenomenální Viejo VORS). Sice připravují i další typy sherry, tradiční cream, oloroso a také PX či Moscatel, ale jde spíš o doplněk sortimentu a jejich síla je prostě jinde.

Zobraz celý článek...

úterý 7. července 2020

Fajn Xarel·lo a výtečné Albariño

Otevřel jsem o víkendu víno nazvané… WHITE. Tak nějak vyvolává dojem, že půjde o velmi nenáročné základní bílé. Navíc s jednoduchou vinětou, která se (telefonem) nefotí zrovna ideálně. Vinařství MontRubí (web, složení Mont coby hornatého okolí a Font-­Rubí, kde podnik sídlí) z Penedès si udělalo jméno především na odrůdě Sumoll, o jejíž záchranu se významně zasloužilo. Ve vinicích jedou čistě (včetně bio certifikace) a podobně i ve sklepě. Pracují s nerezem, betonovými vajíčky, amforami z místního jílu a francouzskými sudy, kvasí spontánně a síří rozumně. Heretat Mont Rubí White 2018 je čisté Xarel·lo a v jejich nabídce jde skutečně o základ (který má ještě kolegu Black, částečně karbonikou připravené červené z odrůdy Grenache), pochází z výsadeb z roku 1974 na jílu a vápenci ve vyšší nadmořské výšce okolo šesti set metrů. Krátká macerace za studena a následně kvašení v nerezu a tamtéž zrání několik měsíců na kalech. Burgundská láhev. Světle žlutá barva. Příjemná vůně, ve které se spojuje bílé ovoce, zelené jablko a možná ještě výrazněji projevy sušeně bylinkové, trochu herbální, trochu do fenyklu, mírně evokuje nahořklost se slupkou grepfruitu. V chuti suché, čisté, středně plné, vyvážené s pěknou kyselinou. Opět mix bílého ovoce a bylinek, fajn délka, minerální linka. Povedený kousek, který se prodává někde k deseti eurům (ve Španělsku, dovozce pokud vím nemá). Potěšilo.

Zobraz celý článek...

pátek 3. července 2020

Čtyřikrát velmi chutně z Moravy

Vyrazil jsem ve středu na akci Fandíme našim vinařům! v restauraci Atelier Red & Wine, na které byla k ochutnání produkce více než desítky domácích vinařství. Některá znám docela slušně a chutnám nebo piju častěji (Dva duby, Krásná hora…), jiná alespoň testuji docela pravidelně (Plenér, Jaroslav Springer, Václav), další jsem znal ale v podstatě nikdy pořádně nepil a o jiných slyšel úplně poprvé. Ochutnávání jsem si užil a k některým vínům resp. vinařství se ještě vrátím (Masařík a Baláž určitě), dnes chci odsunout několik lahví, které na mne z toho či onoho důvodu více zapůsobily.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 2. července 2020

Giacomo Conterno a třináctiletá Barbera

Giacomo Conterno, jedno ze zásadních jmen Piemontu a legendární producent z Monforte d’Alba, představitel „tradicionalistického“ přístupu (ale to je celé takové sporné téma…). Delší macerace a fermentace bez kontrol teploty, velké sudy a dlouhověká vína, která ale potřebují dost času a prostoru, než ukáží vše co v nich je. Giacomo Conterno ve své nejslavnější podobě je především odrůda Nebbiolo a tedy Barolo, ale ze své zásadní vinice Cascina Francia u Serralunga d’Alba (14 ha jejich první zakoupené v roce 1974, od roku 1978 přešli plně na vlastní hrozny jen a pouze odsud, teprve v roce 2008 přidali další vinici a v roce 2015 zakoupili 9 ha v poloze Arione, hned vedle Cascina Francia) produkují i Barberu, tvoří i více než polovinu produkce. Mimo jiné proto, že Barolo lahvují jen v dobrých ročnících a výběrové (Riserva Monfortino) pouze ve výjimečných. Já měl teď možnost pít Barbera d’Alba Cascina Francia 2007 a rozhodně si nestěžoval.

Zobraz celý článek...

středa 1. července 2020

Rober Parker, Fabig, Čína a celebrity oranžáda

Ač je vliv různých vinařských kritiků jistě velmi výrazný, pravděpodobně nikdo obor v posledních čtyřech dekádách neovlivnil tak silně, jako jistý právník z Marylandu. Ale nejen samotnou vinnou kritiku, výrazný účinek přímo na vína a potažmo i vkus generace konzumentů je nesporný. Milované a proklínané body jeho stupnice se staly zásadním měřítkem úspěchu a prosté RP90 (protože doprovodný text, ač zásadní, zhusta hrál okrajovou roli…) dokázalo neznáme víno vyšvihnout na výslunní. Robert M. Parker Jr. Oslavovaný, zbožňovaný, nenáviděný. Ale neoddiskutovatelně naprosto zásadní postava vinného byznysu. Na stránkách Decanteru si teď můžete přečíst profil Parkera a obsáhlý rozhovor z pera Andrewa Jefforda, rozhodně doporučuji. A pokud by vám to nestačilo, tak článek The Million-Dollar Nose na stránkách The Atlantic stojí za pozornost stoprocentně, přesto že je již dvacet let starý.

Zobraz celý článek...

úterý 30. června 2020

Veltlín (SK), Frankovka (CZ) a rosé (AT)

Slepá degustace je náročná disciplína. A tak, když jsem dostal v Totalu do sklenky Veltlín 2017 z vinařství Strekov 1075 (web), skončil můj tip u trochu zvláštní Jury či případně něčeho divočejšího ze Slovinsko-Italského pomezí, jistý jsem si fakt nebyl. Ke cti mi budiž připočteno, že jsem seděl u stolu se třemi slovenskými vinaři a domácí víno si také nepoznali :-) Zsolt Sütó, vinař extrémně úspěšný exportně, tenhle veltlín připravil přeci jen trochu netradičně – bez čiření, filtrace a kompletně bez síření (od ročníku 2017 už takto má úplně všechna vína). Jde o směs tří dubových sudů, ve kterých víno leželo bez míchání jemných kalů devět měsíců. Dva z nich jsou navíc bez dolévání a vznikla v nich vrstva „flóru“. Čirá láhev je uzavřena korunkou. Pikantnější vůně, s fajn kombinací ovocnosti do zralejší žluté a malvic, krémová linka, něco květinových tónů a oříšků. Suché, čisté, s moc fajn kyselinkou, opět lehká pikantnost, malvice, dobrá délka, vyvážené, sympatické, výborně udělané pití. „Klasický“ veltlín? Určitě ne. Hodně zajímavé bílé? Určitě!

Zobraz celý článek...

pondělí 29. června 2020

Fajn základní červená burgunda starých keřů

Když se hned dvě zásadní knihy o Burgundsku zmiňují o konkrétním vinařstvím docela krátce a na těch nemálo řádcích hlavně o mechanické sklizni a dodávají „stabilní byť málokdy výjimečnou kvalitu“, není to zrovna popis, co by člověka vyloženě lákal jejich vína zkoušet. Ale i v Burgundsku se ledasco mění, někdy docela rychle (a teď nemluvím o výrazném oteplování, které přináší vysokou kvalitu do míst, kde dříve něco chybělo, a naopak komplikuje život vinařům na mnohých špičkových polohách). A tak i u Domaine Michel Sarrazin et Fils sídlícího v Jamblès nedaleko Givry a s nějakými 35 hektary v Côte Chalonnaise mechanická sklizeň postupně ustoupila, i základní víno kvasí spontánně, ve vinicích se jede „udržitelně“ (minimálně bez herbicidů a pesticidů), červená jsou povětšinou lahvována bez čiření a filtrace, na zrání krom klasických menších sudů zkouší i pětistovky. A trochu se mění i klientela, oproti dřívější naprosté dominanci domácího trhu a prodeje více než poloviny produkce přímo z vinařství přibývá exportu.

Zobraz celý článek...

pátek 26. června 2020

Oranžová Kraví hora v Totalu

Bořetice, Kraví hora, směs odrůd Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Tramín červený, nemálo macerované a tedy „oranžové“, mladý ročník 2019 a víno, za kterým stojí Petra Brédová (web). Čirá bordó láhev, ve které vynikne lehce opalizující výrazná zlato-oranžová barva, uzavřena aglomerovaným FineCork korkem. Sympatická, výraznější aromatika, květinová, pomerančová kůra, propolis. Středně plné, alkohol nijak vysoký ale má to důraz, šťavnaté, trochu svíravé, s fajn kyselinou. Úplně suché, vyvážené, překvapivě už teď krásně pitelné a přístupné. Nic složitého, ale perfektně čisté, zábavné oranžové, které piju (v době psaní těchto řádků) s velkou chutí. Možná by mohlo být o kousek delší, ale jinak nemám moc výtek, baví mne velmi. Vlastně je to docela neobvyklé, aby fungovalo podobně dobře takhle mladé. Celou šarži zhaftl nový pražský naturální bar Total na Vinohradech, kde jsem ostatně i láhev zakoupil, pil a následně odnesl domů.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 25. června 2020

Čtveřice bílých z Plenéru

Na nedávném pikniku s vinotékou Fajnšmekr jsme si v družné náladě projeli hromadu vín, která se mohou či nemusí objevit v jejich sortimentu a bylo třeba se nad tím zamyslet :-) Mimo jiné jsme ochutnali čtveřici vín z aktuální nabídky mladého Vinařství Plenér (web) Dominiky Černohorské. Nejvíce mne oslovil Riesling 2018, nerezovka z pavlovských hroznů. Čerstvé, čisté, s lehce florální linkou a meruňkovou ovocností, s fajn kyselinou ale uhlazenější, s lehkou krémovostí, perfektně vyvážené, slušně dlouhé, s decentní minerální linkou, příjemné elegantnější bílé. Moc dobře se pije a je tam určitá lehkost, kterou další vína trošku postrádala. Pro část účastníků bylo „moc uměřené“, ale mne tenhle styl bavil dost.

Zobraz celý článek...

středa 24. června 2020

Jean-Marc Sélèque a dvakrát Solessence

Vlastně mne překvapuje, že jsem tu o Solessence z produkce Champagne Jean-Marc Sélèque (z polského Szeleczki, odkud rodina přišla) ještě nic nepsal, vzhledem k tomu, že jsem obě bílé varianty chutnal a pil už mnohokrát, v různých ročníkových bázích, a pokaždé si velmi užil. Vlastně tu nic pořádného nebylo ani o vinařství jako takovém, jen o pár jednotlivých lahvích, tak dneska napravím. Jean-Marc je mladý kluk, sotva třicátník, který už v roce 2008 po návratu z praxe u velkých baráků po světě převzal rodinné vinařství v Pierry (existující od roku 1965 a založené jeho dědečkem) a dost ho převrátil na hlavu. Bez herbicidů a pesticidů a přesun k bio a biodynamickým postupům (byť teda ne úplně ortodoxně), ruční práce, redukce sklizně, konec prodeje hroznů négociantům a velkým domům, delší pomalejší a spontánní fermentace, větší podíl dřeva (ale menší sudy spíše opouští a stabilizuje se u 350 – 600l), delší zrání před druhotnou fermentací, postupné opuštění filtrace… Před několika lety se přesunul do nového lepšího sklepa, který mu umožnil gravitační přístup a také pořídit nový špičkový lis (Coquard PAI), což zase vedlo ke snížení už tak dost nízkých přídavků siřičitanů (dnes je s celkovou do třiceti). Nedávno šlo o tzv. nastupující hvězdu nové generace, dnes už je to jméno zavedené a uznávané a stále jde kupředu.

Zobraz celý článek...

úterý 23. června 2020

Charakterní španělská směs z osmi set metrů

Pokračoval jsem v objevování zajímavého Španělska a tentokrát vyzkoušel Bodegas Peixes a jejich Peixes da Rocha 2016. Geograficky jsme v Galicii, v provincii Ourense, nějakých 15 km od hranic s Portugalskem a na zároveň na hranici vinaření v téhle části Španělska. V relativně dost vysoké nadmořské výšce k 850 metrům, na dvou výrazně žulových chladných vinicích, zde v bio režimu pěstují hned několik fajn odrůd a tohle víno je docela „divokou“ směskou mnoha z nich – dominantně Mencía, ale k ní dále Mouranton, Grao Negro, Garnacha Tintorera, Bastardo, Godello, Doña Blanca či Palomino – ze starých až osmdesátiletých keřů. Ruční sběr, spontánně kvašené celé hrozny, dlouhá dvouměsíční macerace a zrání rok v použitých 500l francouzských sudech. Lahvováno v únoru 2018, nějakých 3500 lahví vzniklo.

Zobraz celý článek...

pondělí 22. června 2020

Chardonnay Barrel Selection z Krásné hory

Pokud jde o produkci biodynamického (na cestě k Demeter certifikaci) Vinařství Krásná hora, tak dobrovolně přiznávám, že od nich prakticky vždy preferuji jiná vína než top řadu Barrel Selection, ta „odlehčenější“ a víc chlastací. Naposledy jsem ale otevíral mladé Chardonnay Barrel Selection 2018 (trať Krásná hora, Starý Poddvorov), selekci čtyř rok starých francouzských sudů François Frères (2x 228l, 2x 500l), ve kterých spontánně kvasilo a rok bez síření zrálo na kalech. Prokvašeno úplně do sucha, proběhla tam malolaktika, lehce zasířeno před lahvováním (v prosinci 2019) do burgundské lahve se silnou kovovou záklopkou a celokorkem.

Zobraz celý článek...

pátek 19. června 2020

Hodinka mouder o víně a věcech okolo

Dnešní zápisek bude skoro bez práce. Byl jsem hostem podcastu oblíbených Taste of Prague, povídali jsme si o víně, s velkým důrazem na problematiku „naturálního“, o vinných dogmatech, Družstvu a spoustě věcí okolo. Celý záznam najdete na jejich webu, k dispozici i na Apple Podcasts nebo Spotify. Takže pokud máte hodinku času, víkend se blíží a počasí nic moc, můžete ji strávit ve společnosti mých mouder. Případné stížnosti na obsah a obsažené názory lze směřovat do komentářů zde či na sociálních sítích :-) Příjemný poslech!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 18. června 2020

Německý ryzlink ze supermarketů i vinoték

Zúčastnil jsem se včera fajn slepé degustace německých ryzlinků. V podstatě šlo o to, že v průběhu korona uzávěr a izolace mnoho lidí přišlo o své oblíbené vinotéky a winebary a o něco častěji přihodili do košíku víno v supermarketu či při nákupu u některé online rozvážkové služby. Pořadatel, Martin Marek ze společnosti Alifea, tedy pojal záměr projet si několik vín od běžných dovozců a naslepo do nich zamíchat lahve ze sámošek, zda vůbec dávají smysl. Nakonec jsme projeli osm vín (ve skutečnosti se jich sešlo víc, ale v rámci malého chaosu byla část Morava, jedno z Alsaska a bohužel ke všemu vadná láhev a na dvě německá se zapomnělo), lítalo to ročníky i ledasčím dalším, takže z toho nelze vyvozovat velké závěry. Plus mám tak trochu dojem, že řešit třeba Chianti, tak by výsledek vypadal jinak. Němci prostě mají i ty základní ryzlinky prakticky vždy technicky výborně zvládnuté a Riesling i v té jednoduché čerstvé podobě funguje :-) Čímž tak nějak naznačuji, že jsem vyloženě netrpěl ani u supermarketovek, a pokud mělo být závěrem „jedině od malých dovozců a od sámošky ruce pryč“ tak úplně nevyšlo. Jistě, vína od dovozců a od kvalitních jmen byla lepší. A taky dražší. Vlastně to dopadlo dobře, vína odpovídalo tomu čím papírově byla. A to se ne vždy poštěstí! Každopádně teď už se vrhnu na poznámky. Vína jsme chutnali z krásného českého skla stylově hodně podobného Zalto, docela novinky, ale o tom zase příště samostatně :-)

Víno, které mne oslovilo ze setu asi nejvíce, byl Guts-Riesling Trocken 2017 „Muschelkalk“ vinařství Domdechant Werner z Rheingau. Nazlátlé, již nazrálejší, s pěknou florální linkou, zralejší ovocností a trochou krémovosti, suché s decentním dotykem cukru, plnější, živé, s parádní kyselinou, delší, vyvážené, seriózní, skvělé víno. A přitom spíše základ v rámci produkce vinařství. Naopak na opačném spektru a asi úplně nejméně zajímavý pro mne byl Riesling Pfalz lieblich 2019 z Lidlu (J.F.Brems). Reduktivní, květinové, přímé, nasládlé, čisté se slušnou kyselinou. Jednoduché, vlezlejší, ale technicky v pohodě. Chápu, proč to někdo pije. Sám bych si nedal a ani cenovka okolo 70 Kč by mne nepřesvědčila.

Ze supermarketovek se mi vlastně dost líbil Riesling Mosel 2019 Steillage (aka „Steep Slopes“ neboli strmé vinice) z řady Tesco Finest, který pro ně produkuje velkovýrobce Peter Mertes. Světlé, velmi čerstvé, čisté, lehce florální, limetkové, z vůně přísnější, něco minerality. Suché, čisté, výrazné kyseliny, šťavnaté, slušná délka. Moc dobře udělané, nic složitého ale typické, chutné a upřímně tohle bych v létě na sluníčku neměl problém popít. Peter Mertes má vína všude možně, v supermarketové síti je zastoupen široce, a obvykle mne kvalita nechávala veskrze chladným. Tady to fakt vypadá, že místo strojově sklízených vinic někde na placce do toho šlo hrozno i z kvalitnějších poloh.

Hodně pozornosti, hlavně veletočem ve skle kdy chvilku vypadal jako by se rozpadal a pak znovu nabral sil, na sebe upoutal Dr.Pauly-Bergweiler a jeho 2009 Zeltinger Himmelreich Riesling Spätlese trocken. Tmavší barva a zřetelně nazrálejší, s tóny květového medu, podbělu a výraznějším petrolejem. V chuti jasná nazrálost v kombinaci s až překvapivou živostí, opět med a něco citrusů, fajn délka. Později jsme otevřeli druhou láhev, která působila znatelně svěžeji, citrusověji a o něco méně nazrále. Líbilo se.

Maybach Pfalz Riesling trocken 2019 je z nabídky Kauflandu, pro které je opět vyrábí Peter Mertes. Čerstvé, ve vůni jednouší květino-jablíčkové, přímé ale čisté, suché, čisté, výraznější kyselina, říznější. Hodně jednoduché, oproti Mosele z Tesca o třídu, ale korektní. Základní Geierslay Mosel Riesling trocken 2018 (o vinařství jsem psal nedávno a po téhle degustaci shodou okolností na další ryzlinkové akci Riesling Rocks! chutnal jejich naprosto báječný Riesling Wintricher Ohligsberg Große Lage trocken 2015 z pravokořenných výsadeb 120 let starých) měl pěknou, trochu jemnější citrusovou vůni, decentně krémovou, lehce lipovou. Suché, čisté, bezva kyseliny, přímější, krásně udělané, vyvážené, slušně dlouhé. Poctivá, fajn věc.

S lahví Prinz Salm Riesling trocken 2018 jsme v Rheinhessen a bioprodukci. Citronová barva, již lehce nazrálé, s květinovou linkou, citrusy a exotickým dotykem kokosu. Suché, čisté, živé, s bezva kyselinou a pěknou energií, fajn délka a pitelnost. Trocken je zde lehce matoucí, působí polosuše. Sympatická věc, ale. S Weingut Gerhard Klein Burrweiler Altenforst Riesling trocken 2016 jsme v oblasti Pfalz. Citronová lehce tmavší barva. Lehounká, elegantní, vzletnější vůně, minerální, diskrétní, s jemnějšími odbočkami a zvláštnostmi (bergamot). Suché, čisté, s bezvadnou kyselinou, květinové, čisté. Působilo, že potřebuje prostor a čas, tohle věřím bude skvělé.

Mimo slepou degustaci jsme ochutnali Franz Hoffner Riesling Premium Mosel prý z Albertu (vozí United Brands), ročník neuveden. Čisté, citrus a kdoule, kdoulový macerát, v chuti nasládlé, slušné kyseliny, přímočaré, technologicky působící s lehce pecičkovou nahořklostí v závěru. Nic zásadního. A také Egon Schmitt Dürkheim Hochbenn 2019, tedy zase Pfalz. Voňavé, mladičké, květiny a meruňky, i v chuti mladičké, šťavnaté a energické. Něco cukru vyváženo vysokou kyselinou, ovocnost meruněk a jablka, živé, skvěle pitelné. To mne bavilo dost.

Zobraz celý článek...

středa 17. června 2020

Rioja ze sedmi odrůd coby červené „odkudkoliv“

Dostal jsem jako dárek, respektive bonus k objednávce jiných vín, láhev Baron de Ley (web) Siete Viñas Reserva Rioja 2012. Dvacetieurovka, od slavných kritiků 92 bodů. V minulosti jsem od tohohle vinařského projektu, vybudovaného trochu po vzoru bordeauxských château (akorát používají benediktinský klášter) skupinou vinařů z Riojy, chutnal opakovaně jejich běžnou reservu i gran reservu a dost se to, svým internacionálním nezařaditelným a americkým dřevem hodně ovlivněným projevem, míjelo s mým vkusem. „Sedm odrůd“ vypadalo na papíře o dost lákavěji… jediná vinice v El Villar de Arnedo (Rioja Baja) s keři okolo sedmdesáti let, keříkové výsadby a mix sedmi červených i bílých odrůd – Tempranillo, Graciano, Garnacha Tinta, Mazuelo, Viura, Malvasía a Garnacha Blanca. A pak nastupuje sklep. Čtyři různé vinifikace, s odlišnou teplotou fermentace a dobou zrání. Výsledky vyzrávají zvlášť, tři roky v různých typech a velikostech sudů. Následně jsou smíšeny a dalších rok směs zraje v francouzském foudre o objemu 10 tisíc litrů. Vinařství pracuje s výrazy jako „Total Rioja“ a „Tribute To Intermingling and Biodiversity“ a tak jsem se těšil.

Zobraz celý článek...

úterý 16. června 2020

Mladá Kontra a Michelin ve Slovinsku

Jedním ze zásadních vín při cestě poznávání naturální produkce pro mne určitě byla Kontra ze slovinského vinařství Ščurek (web). Naposledy jsem o téhle specialitce psal ke konci roku 2013 a jednalo se o ročník 2009. Po dlouhé době jsem se k vínu, ovšem v ročníku 2017, vrátil. Stále 50 % Ribolla Gialla a 50 % Chardonnay, zatříděno jako ZGP Brda, zrání přes rok v 300l dubových sudech bez síření a dalších aditiv, kombinace čerstvého moštu a ručně otrhaných bobulí. Lahvováno nefiltrované a neupravované do burgundské lahve. Spousta lidí od popisu bude očekávat nějakou velkou divočinu, ale není to nutně pravda, byť trochu víc funky než si pamatuji starší ročníky to bylo.

Zobraz celý článek...

pondělí 15. června 2020

Povedené Frascati

Frascati, slavná italská apelace v regionu Lazio a jedno z hodně důležitých vín historie, nejen díky blízkosti Římu. Dobrovolně přiznávám, že bych asi spočítal na prstech jedné ruky počet vín odtamtud, které jsem za poslední roky alespoň ochutnal, tyhle místa mne dost míjí. Každopádně jedním z těch mála bylo Eremo Tuscolano 2018, víno které produkuje rodinné vinařství Valle Vermiglia (web). Z 8 ha vinic na svazích Monte Tuscolo u Monte Porzio Catone, as 20 kilometrů od Říma a v nadmořské výšce zhruba 600 metrů, ročně připraví asi 30-40 tisíc lahví Ččstě tohoto vína, žádné další nedělají, vždy coby mix odrůd Malvasia dei Lazio (dominantně) a dílem Malvasia di Candia, Trebbiano Giallo, Trebbiano Toscano a Bombino Bianco. První ročník byl teprve 2012 a od té doby jde o dost oceňovaného představitele aplikace.

Zobraz celý článek...

pátek 12. června 2020

DRC hrátky, ceny vinic a En Primeur 2019

Následující případ mne opravdu pobavil… kolik byste očekávali, že dostanete na aukci za flašku Romanée Conti 1924? A pokud bude láhev bez viněty, jen s nálepkou, kde je název vína napsaný propisko? Aukční dům Acker Merrall & Condit očekával v přepočtu okolo 600 tisíc korun. Láhev z aukce nakonec stáhl, po stížnostech, že je víno navíc v pro DRC na tu dobu netypické lahvi a ještě ke všemu s neoriginálně voskem zalitým hrdlem. I tak se ale hájili, že víno pochází od „uznávaného sběratele“ (což mimochodem před lety psali i o „Mr. Conti“ Kurniawanovi, když protočili jeho vína s obřím podílem padělků za několik desítek milionů dolarů, jak je zavedeným celoživotním sběratelem a stará vína má ve sklepě již dekády… bylo mu tenkrát 28 let), který dle jejich informací víno získal na aukci ze sbírek Azize Khana, který jej snad měl přímo od Collectors’ Cellar vedeného uznávaným Bipinem Desai. Já vám nevím… dobrá vína rád piju, tyhle obskurní investiční hrátky mi přijdou podivné. Každopádně aukční dům prodává od stejného sběratele další vína těch nejslavnějších (a nejčastěji padělaných) jmen… Petrus, Lafite či Romanée-Conti. Ty snad mají kompletní viněty :-) Raději bych ale volil jiný zdroj, téměř jistě pravé budou lahve DRC (a také australských špiček) z online aukce sklepa kritika Jamese Hallidaye, všechny nakoupené přímo od vinařství.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 11. června 2020

Juhfark od Bély Fekete aneb sním o Somló…

Nedávno jsem tu psal o vlašáku od Spiegelberga coby představiteli nezvykle elegantního lehčího stylu Somló. Fekete Pince (web, k nám jej dováží Vinorum) a Juhfark 2009 (Aranyhegy-dűlő) je pak ukázkou stylu starosvětského a typičtějšího, byť v tomto ročníku pravda ne tak ohnivého a alkoholického jak občas umí být. O vinařství jsem se tu zmiňoval vícekrát, naposledy asi zde, o odrůdě Juhfark coby „vínu svatebních nocí“ již také psal opakovaně, vše důležité najdete třeba tady. Dnes se můžeme věnovat konkrétnímu vínu. Ruční sběr, spontánní fermentace v 1100l maďarských dubových sudech a tam rok a půl zrání, poté další rok a půl tři smíšené sudy v nerezu. Uloženo v bordó lahvi s plastovou záklopkou a korkem z drti s pevnou dvojploškou. Tmavší barva do zlaté. Ve vůni naprostá klasika z hory, již nazrálejší do medových tónů aniž by evokovalo sladkost, kovově-minerálkové a plné vzpomínek na železitý pramen v mé rodné obci (voda z pramenů přímo na Somló ten vulkanický projev vín vlastně nemá), s linkou žlutého ovoce. Suché, čisté, středně plné, intenzivní, s bezva kyselinami, decentně žlutě ovocné, lehce svíravé, delší s výraznou kovovou dochutí, vyvážené. Charakterní, moc zajímavé víno.

Zobraz celý článek...

středa 10. června 2020

Riesling z Krásné hory a z Weingut Dreissigacker

Dnes pokračujeme v lehčích ryzlincích. Otevřel jsem Riesling 2018 z vinařství Krásná hora (web). Deklarováno jako zemské, z bio vinic obdělávaných biodynamickými principy (a na cestě k Demeter certifikaci), tří sběrů v různých vyzrálostech. Primárně rovnou nerez, ale asi třetina 3-4 týdny na slupkách. Po scelení obou částí devět měsíců na kalech a lehce zasířeno lahvováno nedávno v zimě. Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem. Nemůžu si pomoct, mně tahle láhev na ryzlinky prostě nesedí :-) Trochu tmavší žlutá barva. Příjemná, dost klasická vůně, s ovocností do meruňek a bylinkovou a lehce lipovou linkou, příjemná. Suché, čisté, štíhlejší až tenčí v projevu, veskrze fajn kyseliny ale nic řízného, ovocnost meruňky a jablka, vyvážené, se slušnou délkou a skvěle pitelné. Příjemné, lehké „letní“ víno.

Zobraz celý článek...

úterý 9. června 2020

Živý vetlín a ryzlinkové bubliny

Měl jsem teď chuť hlavně na lehčí svěží bílá (viz včerejší ryzlinky) a bubliny, tak dneska tímhle směrem. O Weingut Weszeli (web) z Kamptalu jsem se zde dříve zmínil jen velmi krátce s tím, že musím jejich sortiment prochutnat pečlivěji. Uvidíme, zatím se nezadařilo. Vinařství s osázenými 30 hektary okolo Langenlois rozjel Davis Weszeli, když se rozhodl opustit práci ve městě a zainvestoval do podniku rodiny Summerer, s historií od roku 1679, ve kterém následně došlo k mnohým změnám. Mimo jiné šlo o přechod do organiky a biodynamiky (od příštího roku snad již s certifikací Demeter), vše je vegan a bez živočišných čiřidel, po několika letech také přivedl zkušeného enologa Thomase Gansera. Nabídka je postavena dominantně na odrůdě Grüner Veltliner v různých jejich podobách, zásadní roli hraje také Riesling, sem tam se objeví trochu červeného/růžového z Zweigeltu a Cabernetu Franc.

Zobraz celý článek...

pondělí 8. června 2020

Dva výborné svěží ryzlinky

O víkendu jsem otevřel a s velkou chutí vypil Riesling „Steine“ Kabinett trocken 2017 od rodinného producenta z Biebelnheimu v Rheinhessen, Weingut Schönhals (web). Od roku 1988 certifikované biovinařství, úplně nově od ročníku 2019 též Demeter biodynamika a vždy uvádí i „vegan“, bez živočišných čiřidel. Tenhle ryzlink patří mezí tím, co Hanneke Schönhals se sklepmistrem Martinem Knabem vytváří, k úplně základním gutsweine. Nerezovka, uzavřená v protáhlé lahvi se šroubovým uzávěrem. Citronová barva. Čerstvá, energická, již lehce nazrávající vůně. Citrusy a trochu tropiko, decentně krémové, dotyk benzínu. Suché, řízné s výraznější kyselinou a jen malinkým zakulacením cukrem, drobet krémovosti, šťavnaté, citrusové, spíše přímější ale zábavně a parádně pitelné, vyvážené, s minerálním štychem. Výborné letní pití. Jasně, dovedu si živě představit, že pro milovníky „opravdového“ naturálna tohle bude, ač z vinic již vedených v biodynamice, příliš zasířené (třicet volné a k devadesáti celkové) a „konvenčně působící“. Já si to ale užil moc :-) 259 Kč u Oceněná Vína, proč ne.

Zobraz celý článek...

pátek 5. června 2020

Krásné poctivé bubliny od Can Feixes

Finca Can Feixes (web), vinařství rodiny Huguet, je jedním ze zakládajících členů sdružení Corpinnat (viz starší zápisek) a producent charakterních vín se sídlem v Cabrera d`Ánoia, samozřejmě i šumivých. V historickém vinařství na hranici Penedès a Anoia připravují z vlastních ekologicky vedených vinic, v nadmořské výšce okolo 400 metrů na jílu a vápenci a s dost šutry, bubliny s přístupem, který pro „cavu“ není úplně obvyklý, a úplně chápu, proč zvolili jiné označení. I papírově zní Huguet de Can Feixes 2010 Brut Nature Reserva lákavě. Odrůdově dominuje Parellada se zhruba 60 %, dále je tam Macabeo a Pinot Noir po 20 %, ruční sběr hroznů a následně další ruční selekce ve vinařství. Fermentace v nerezu a tamtéž zrání asi půl roku, následně druhotná fermentace v lahvi a ležení na kalech nejméně osm let. Ruční setřásání kalů před odstřelem, žádná dozáž (existuje ale i Brut se 7 g/l, většina je ovšem bez dozáže). Tohle konkrétní víno je láhev č. 45.107 ze 65.781 vyrobených sedmiček (plus ještě udělali 1.468 magnumek), odstřel až v říjnu 2019.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 4. června 2020

Dvojka a trojka od Château Valandraud

Château Valandraud ze Saint-Émilionu, slavný představitel „garážistů“ a moderních Bordeaux, dnes již legendární víno z produkce Jean-Luc Thunevina s manželkou Murielle Andraud. V roce 1989 za v podstatě veškeré úspory zakoupili 0.6 ha vinici a první ročník, 1991, skutečně vznikal v garáži a bylo ho jen 1500 lahví. V ročníku 1995 je Robert Parker ohodnotil lépe než Château Pétrus, v roce 2012 v nové klasifikaci Saint-Émilionu se vyšplhalo mezi Premier Grand Cru Classé, flaška v rámci En Primeur předprodeje nových ročníků dneska stojí ke čtyřem tisícům. Vinařství se trochu rozrostlo, krom hlavního červeného vína produkuje i víno druhé a třetí, dělají i dvě bílá a různé specialitky, někdy jednorázové. Dobrovolně přiznávám, že první víno jsem chutnal vlastně jen v mladé a nehotové podobě, nikdy v uzrálejší. A bylo na mne… takové trochu obludné. A vzhledem k cenám vlastně trochu irelevantní se jím zabývat. Teď jsem ale vylovil ze sklepa starý nákup druhého a třetího vína ročníku 2008 a dost se na ně těšil. K nákupu mne tenkrát přesvědčil e-mail v kampani En Primeur od Tomáše Domince, který cituji ve starším zápisku k jednomu z vín, a kde najdete i nějaké technické detaily.

Zobraz celý článek...

středa 3. června 2020

Parádní biodynamický Riesling

Po dlouhé době jsem si znovu vychutnal ryzlink vinařství BattenfeldSpanier (web) z Rheinhessen, prestižního biodynamického a bio certifikovaného producenta (a člena Renaissance des Appellations) fungujícího paralelně s vinařstvím Kühling-Gillot. Už v minulosti jsem tu nemálo sepsal, naposledy se o vinařství zmiňoval zde, o něco dříve tu měl i poznámky z degustace pár jejich top vín. Riesling Trocken 2018 (VDP.Gutswein) je ale jejich úplný základ, který ovšem vzniká tak, aby vás snadno přesvědčil vyzkoušet i dražší kousky. Hrozny pochází z tratí u Hohen-Sülzen (kde je jejich hvězdou Kirchenstück) a Zellertalu (kudy v podstatě prochází hranice mezi oblastmi Rheinhessen a Pfalz, vinařství má nově i ryzlink deklarovaný z Pfalze), mošt je nějakou dobu v kontaktu se slupkami a kvasí spontánně, víno zraje z části ve velkých dřevěných sudech a na jemných kalech.

Zobraz celý článek...

úterý 2. června 2020

Beaujolais stoletých keřů a Bordeaux tisíce růží ze dvou terroir

Po „základním“ La Napoleon, které jsem popisoval nedávno, jsem od Domaine Clotaire Michal otevřel také Beaujolais Villages 2018 Vignes Centenaires z polohy na písku a růžovém granitu s více než stoletými keři. Školeno v použitých sudech, lahvováno bez filtrace a síření. Burgundská láhev, kovová záklopka a celokorek. Tmavá barva, do fialové, lehce opalizující. Vůně na úvod trochu bezsirně funky, tmavé ovoce, peckoviny především, sladší kořenitosti, divočejší projevy. V chuti suché, čisté, středně plné, svíravější s docela povedenými jemnozrnnými tříslovinami, dobře strukturované, tmavší ovocnost, lehce zemité, slušně dlouhé. Mladičké, docela zábavné naturální Beaujolais, u kterého bych si ale úplně nevsázel na nějaký větší potenciál zrání a klidně bych otevíral spíš teď. Koupeno u Fajnšmekra.

Zobraz celý článek...

pondělí 1. června 2020

Povedený Pinot Noir od Mosely

Mosela, to je samozřejmě Riesling. Ale čím dál častěji, ať už je to odlišným přístupem oproti dřívějšku nebo prostě oteplením, odtamtud chutnám skvělý Pinot Noir. Naposledy jsem otevíral láhev od Wiengut Geierslay (web) z Wintrichu, podniku rodiny Kilburg s vinařskou historií již devatenáct generací! Třináct hektarů, asi 80 tisíc lahví ročně. Konkrétně šel do sklenek Kilburg Pinot Noir Wintricher Ohligsberg 2015, víno pod kterým je již podepsán aktuálně nejmladší vinařící člen rodiny, Max Kilburg. Který se do rodinného vinařství vrátil po studiích a praxi v podnicích nejen v Německu, ale i USA, Jižní Africe či Austrálii. A logicky s novým zápalem a nápady. Jde o pinot z jeho vlastní řady, která se odlišuje i vinětou a použitím názvu Pinot Noir místo Spätburgunder. A taky je víno uloženo v těžší burgundské lahvi s celokorkem a hrdlem zalitým voskem.

Zobraz celý článek...

pátek 29. května 2020

Ingredience ve víně možná již brzy na vinětách

Bylo to jen otázkou času… sotva jsme si zvykli na uvádění alergenů ve víně, které mohou prozradit použití některých čiřících prostředků a dalších látek, blíží se další změna. Která dost možná nabourá romantickou představu mnohých konzumentů, že víno je prostě a jen zkvašený mošt z hroznů. Již jsem se krátce zmiňoval dříve a nyní se vše rýsuje ve větších detailech. Evropská komise pracuje na legislativě, který by již záhy mohla v EU zavést povinnost uvádět na lahvích vína kalorické hodnoty a především seznam ingrediencí. Víno by se tak zbavilo výlučného postavení, kterou má oproti pivu a dalším potravinám. Samozřejmě to není tak jednoduché a zuří boj na téma, co je vlastně „ingredience“ a tedy složka, která je ve finálním produktu přímo zastoupena, a co vlastně jen „processing aid“, který ve víně poté najdete maximálně v množství stopovém.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 28. května 2020

Cesanese a Passerina od Abbia Nòva

Vypili jsme nedávno tři mladá vína od Abbia Nòva (web), menšího naturálního rodinného producenta z italského města Piglio. Region Lazio, nějakých šedesát kilometrů na východ od Říma. Vinice obdělávané přístupem směrem Masanobu Fukuoka a biodynamika, ve vinicích nepoužívají ani síru a měď. Staré výsadby původních tradičních odrůd, především Cesanese ale též Passerina, Bellone, Nostrano a další. Ve sklepě kvašení spontánně, bez velkých zásahů, jen s nějakým tím sířením. Pracují v nerezu a betonu, ale také docela dost se skleněnými 54l demižony a samozřejmě něco zraje i v sudech. Celkem mají zhruba 20 hektarů, révou osázených sedm, a ročně připraví na 30 tisíc lahví vína.

Zobraz celý článek...

středa 27. května 2020

5x starší červené od Mádla

Opakovaně jsem tu psal o postarších povedených červených vínech, za kterými stojí Malý vinař aka František a Hana Mádlovi (web). A o některých, přeci jen tenhle blog a psaní o víně táhnu už nějaký ten pátek, jsem se nejspíš zmiňoval i v době, kdy šlo stále o mlaďochy :-) Každopádně vinař občas „archivy“ vytahuje i na běžných ochutnávkách a pravidelně právě uzrálé kousky dávají i do soutěže Víno 66.6, kde slaví nemalé úspěchy. Červené, Morava, síření dost uměřené a kondice obvykle výborná. Měl jsem teď možnost ochutnat, tedy přesněji řečeno po celých lahvích propít, hned několik různých 12+ let starých vín a s radostí se podělím o dojmy.

Zobraz celý článek...

úterý 26. května 2020

Rosé Prosecco a Wachau DAC

Můžete mít na Prosecco jaký chcete názor, ale že dostalo bubliny do sklenek mnohem častěji než bylo obvyklé mu nejde upřít. V současnosti jde o naprosto zásadní vína na světovém trhu, v počtu prodaných lahví rozhodně, mezi kterými jde najít hromadu nádherných kousků. A aktuálně se schyluje k dalšímu boomu. Dle očekávání většina členů Prosecco DOC podpořila plán na povolení růžového Prosecca, díky kterému odhadují možnost navýšit prodeje o dalších 30 až 75 milionů lahví ročně, a ministerstvo zemědělství návrh nyní schválilo. První lahve se objeví již z ročníku 2019, ve větším z letošního. Pravidla pro růžové jsou o něco přísnější než pro bílou variantu. Krom nižšího výnosu na vinicích musí být všechna vína s deklarováním ročníku (tj. z něj alespoň 85 % suroviny). Povoleny jsou pouze styly Brut Nature a Extra dry. Víno musí být v základu Glera a k ní 10-15% Pinot Nero. Druhotná fermentace v tlakových tancích je vyžadována alespoň 60 dní a na trh mohou od 1. ledna roku následujícího po sklizni. Producenti prosecca samozřejmě již roky růžovky dělají, ty ale nemohou apelaci oficiálně nést. Tak uvidíme, co změna přinese, ale osobně věštím velký úspěch.

Zobraz celý článek...

pondělí 25. května 2020

Fantastický vulkanický vlašák

Z páteční oslavy osmých narozenin karlínského vinného baru Veltlín jsem odešel s otevřenou lahví Somlói Olasz Rizling 2016 od Istvána Spiegelberga (web). Vlašák z mého milovaného Somló od tamního z vinařů nejnadanějších. Už jsem tu o něm psal, ale malé opáčko nezaškodí. Jeho otec byl Němec a matka Maďarka, narodil se a žil v Berlíně, ale k Somló pravidelně jezdil za babičkou. Vinařství, u vinice Szent Ilona a vlastně hned vedle tamního kostela, založil už v roce 1993. Původně mělo jít vlastně jen o chalupu pro občasný pobyt rodiny, ale pozemek měl tak trochu bohužel (z jeho pohledu tenkrát) vinici a… už to jelo. Pravda první komerční ročník byl až 2004 a natrvalo se na vulkán přesunul v roce 2007, kdy seknul s původní prací testovacího jezdce pro BMW (ale dřív se živil i jako DJ a osvětlovač v divadle). Ve vinicích jede ekologicky, pěstuje tamní tradiční odrůdy (a trošku Chardonnay) a ve sklepě čistě bez aditiv krom síření a primárně v 500 a 1000l dubových sudech, často vínům dává přes dva roky prostoru než jdou do lahví a ke zrání jim nechává trvalé hrát nejstarší gregoriánské chorály.

Zobraz celý článek...

pátek 22. května 2020

Ochutnávky se vrací s rosé párty

Koronavirová omezení se postupně uvolňují, lidé více stýkají, podniky začínají otevírat. A tím pádem se vrací i ochutnávky vína, které zase budu (alespoň ty v Praze a okolí) s chutí zapisovat do kalendáře. Sice i za uplynulé měsíce proběhlo docela dost polouzavřených on-line degustací, ale ty jsem nějak neměl sílu sbírat a uveřejňovat. Každopádně jednou z prvních ochutnávek v „nové době“ byla včerejší akce Fun(s)´N´Rosés ve vršovickém Fajnšmekru, možnost pozdravit se s dlouho neviděnými přáteli a ochutnat či spíše popít u toho hned několik dost zajímavých růžových. Těm se obvykle moc nevěnuji a příležitost projet si jich vícero, navíc věcí ze spíše naturálnější scény, jsem ocenil. Dneska se mrkneme na tři vína, která mne z toho či onoho důvodu zaujala.

Zobraz celý článek...