O víkendu jsem vyrazil na třetí ročník pražského Corpinnat Day, představení produkce tohohle skvělého bublinového sdružení z Penedès. O loňsku jsem se rozepisoval celkem obšírně (a v článku je pár dost zajímavých čísel) a totéž platí o samotném sdružení. Poctivě jsem si projel všechny vzorky, z 15 současných členů sdružení bylo alespoň jedním vínem zastoupeno 11 z nich (chyběla Júlia Bernet, Descregut, Viader a Mas de la Basserola) a podstatná část nabízela spíš hezký průřez sortimentem. Určitě k tomu ještě něco napíšu, každopádně dneska bych se rád zmínil o vinařství Cisteller. Jeho přijetí do sdružení mne trochu překvapilo, vinařství v podstatě teprve s bublinami začíná, nemůže nabídnout starší kousky – jak se na Corpinnat sluší (a je v pravidlech) – a jde spíše o producenta tichých vín co připravil sotva pár ročníků. Ale teda očekávat od nich jde skvělé věci a mají za sebou rodinný podnik co můžete znát asi spíš – Castell Sant Antoni. Ten produkuje i u nás dost populární cavu Jazz Nature (po skle je má jako základní bubliny třeba moje milovaná restaurace El Camino) nebo parádní Torre de l’Homenatge.
Za projektem Cisteller stojí Jessica Madigan a Sergi Canals, kteří se poznali „v laborce“ při studiu enologie na UC Davis v Kalifornii. Pak si společně střihli několik sklizní a praxi u skvělých vinařů na obou polokoulích a v roce 2019 zakotvili v Sergiho rodném Subirats. Staví na rodinných pozemcích, aktuálně mají okolo 20 ha a z toho 12 ha plodných vinic. Na trati El Sot, kde vysazoval už Sergiho děda, mají i staré keře a to především odrůdy Xarel·lo, na kterou se i nejvíc zaměřují a nadále budou. Většinou jde o polohy na vápenci a vápenitých jílech, nezavlažované výsadby, navíc vedené v dnes již i certifikovaném bio režimu. Krom odrůdy Xarel·lo mají i raritnější Xarel·lo Vermel, Garnacha Gris a Garnacha Peluda, Manzoni Bianco, Macabeo či Malvasia de Sitges. Sbírají ručně, kvasí spontánně, ve sklepě minimální zásahy, filtrace jen hrubá a síření minimální. Mimochodem jméno Cisteller jde přeložit jako „košíkář“, rodina je s vinařstvím spojena už přes sto let, ale vše začalo výrobou košíků používaných pro sběr hroznů :-) Košík mají i na vinětách tichých vín.
Na degustaci byl k dispozici jejich zatím jediný Corpinnat, Lucidity Brut Nature 2022. Směs Xarel·lo a Macabeu z různých poloh v Muntanyes d’Ordal v nadmořské výšce okolo tří set metrů, z ročníku dramaticky poznamenaném suchem a vlnami veder a s nejranějších sklizní v historii. Vinice sbírají zvlášť, lisují celé hrozny, mošt taktéž kvasí jednotlivé polohy zvlášť v nerezu a 300l starších francouzských dubových sudech. Víno leželo 10 měsíců na jemných kalech a pak až šlo na druhotnou fermentaci, v červnu 2023. Odstřeleno po nějakých 18 měsících, žádná síra ani dozáž (dolito stejným vínem). V kontextu mnoha vín okolo to působilo až trochu nezvykle. Nechci říct že neseriózně, ale prostě lehčeji a veseleji :-) Čerstvé, svěží, kombinace čerstvých malvic a citrusů a se slanější, minerální/mořskou linkou. Jemnější, svěží, lehkonohé, florální, krásně pitelné. Milá, moc příjemná záležitost.
Fotka v úvodu nepochází z víkendu ale z dřívějšího setkání s vinaři v Barceloně. Tam jsem i chutnal jejich tichá vína, ale bohužel si v poklusu neudělal úplně moc poznámek. Všechno to ale bylo, přes jasný příklon k naturální scéně, čisté a voňavé, vyvážené, výborně udělané a poctivé. Obzvláště čisté Xarel·lo bylo parádní, minerální, strukturované bílé. Těším se, co od nich budu moct ochutnat příště!
