Aktuální počasí volá po svěžím bílém a bublinách, ale odskok do slunného Toskánska a na svahy sicilské Etny snad také nebude úplně od věci. Novinkou na domácím trhu je totiž vinařství Pietro Caciorgna (web, dováží Víno pro Vás). Rodina původně vinařila v Marche, ale v padesátých letech přesídlila (se sedmi dětmi!) do Casole d’Elsa, tedy v podstatě doprostřed Toskánska, do místa mezi Sienou a San Gimignano. Dnes hospodaří na zhruba 23 hektarech, ovšem na většině pěstují kukuřici, obílí, slunečnice, zeleninu a krmivo pro malé stádo místního skotu. Vinic mají jen 2.3 ha na svahu kopce Osteria delle Macchie, vše výsadba v roce 2001 a pouze odrůdy Sangiovese a vedené v ekologickém režimu. O farmu se stará především Pietro Caciorgna s manželkou Eldou, ale ve víně jim více než konzultuje Pietrův bratr Paolo, poměrně vyhlášený enolog (Altesino, La Serena ale třeba i dohled nad Il Palagio pro Stinga a či Bocelli 1831 Andrea Bocelliho, konzultuje několika desítkám producentů).
Na otevření svého projektu Tenute delle Terre Nere pozval Paola na Sicílii Marco de Grazia, už nějakou dobu se dobře znali. Paolo mu s tamními víny trochu vypomáhal a Marco se jej snažil přesvědčit, aby tam sám začal vinařit. A pravidelně mu volal s informacemi o vinicích, které jsou na prodej. Paolo se nenechal ukecat, ale v roce 2006 mu Marco věnoval tři sudy vína z ročníku 2005… a tím ho přesvědčil. Už v tomtéž roce Paolo nakoupil trochu hroznů na víno vlastní, o rok později pořídil první vinici u Passopisciaro, na hlavu školeného pravokořenného Nerello Mascalese v Contrada Marchesa. Dnes mají něco přes dva hektary vlastních vinic, opět ekologicky obdělávané, jednu pronajatu a občas nakupují část hroznů ze sousedních parcel. Do roku 2016 vše zpracovávali v Tenute delle Terre Nere, nyní už ve vlastních prostorách v Rovittello.
Já měl teď možnost ochutnat tři jejich vína z Etny a dvě z Toskánska. Etna Bianco Guardoilvento 2024 (burgundská láhev, kovová záklopka, DIAM korek) je Carricante s možným maličkým podílem odrůd Catarratto a Insolia, z části fermentované v jednou použitých malých francouzských sudech a školené jen v nerezu. Mladistvé, čisté, ještě hodně čerstvé „kvasnicové“ a potřebuje trochu času si sednout. Krémovost, žluté ovoce, karambola. Suché, čisté, pěkné kyseliny, vyvážené, slušná délka a balanc, příjemné, minerální linka. Nic vyloženě složitého, ale pil jsem s chutí a moc rád bych viděl třeba za rok.
Etna Rosso Ciaurìa 2023 (burgundská láhev, kovová záklopka, DIAM korek) je čisté pravokořenné Nerello Mascalese, macerace necelé dva týdny, školeno zhruba půl roku v jednou použitých barrique sudech. Rubínová, nijak hluboká barva, na okrajích až oranžová. Zralejší, teplejší červeně ovocné, trochu masité, jemně kořenité, lehce „zpocená“ a marihuanová linka (kterou nejčastěji nacházím v některých novosvětských Pinot Noir, hlavně v taktéž vulkanických Chile). Suché, středné plné, teplejší a znát alkohol ale ovoce čerstvé a neupečené, svíravější tříslo, šťavnatost a pitelnost, fajn délka. Fajn kousek!
Etna Rosso Guardoilvento 2022 (burgundská láhev, kovová záklopka, DIAM korek) je opět pravokořenné Nerello Mascalese, školeno okolo 8 měsíců v mixu nových a použitých barrique sudů. Podobné předchozímu vínu, opět pěkná nijak tmavá rubínová barva. Červené ovoce, peckoviny, opět mix kořenitých tónů a pižmově / marihuanových tónů, trochu bohatší a s jemnějšími komplexnějšími odbočkami. Navíc myslím bude pěkně zrát. Středně plné, vyvážené, dobré kyseliny, jemnozrnné ale celkem výrazné tříslo, dobrá délka. Voňavé, expresivnější, sladce červeně ovocné a herbální zároveň, seriózní kousek.
S Alberaia 2022 Terre di Casole Sangiovese (bordó láhev, kovová záklopka, DIAM korek) se přesouváme do Toskánska a na jílovo-písčitou vinici u Casole d'Elsa. Pokud vám nic neříká název apelace Terre di Casole, pak vězte, že vznikla teprve v roce 2007 a rozkládá se na ploše pouhých devíti hektarů! Na „povýšení“ (dříve to mohlo být buť IGT Toscana, ale také Chianti Colli Senesi) místa na samostatné DOC má docela velkou zásluhu právě Paolo Caciorgna. Víno každopádně čisté Sangiovese, po krátké studené maceraci asi dva týdny macerace a fermentace v nerezu a pak asi 10 měsíců v jednou použitých francouzských barrique sudech. Rubínová, nijak hluboká ale tmavší barva. Mladistvé, čisté, výraznější vůně. Červené ovoce do třešní a višní, trochu florální, dřevo vlastně jen decentně. Suché, čisté, středně plné, s pěknou kyselinou a ovocností, dobrá pitelnost. Uhlazenější tříslo, dobrá struktura a balanc. Povedené, výborně udělané.
Macchie 2019 Terre di Casole Sangiovese (bordó láhev, kovová záklopka, dlouhý DIAM korek) pochází ze stejné vinice, ale jde o selekci hroznů, macerace je prodloužena o zhruba týden a školení probíhá rok a půl v nových barrique sudech. Tmavší rubínová, hlubší barva. Nazrálejší ve vůni, plnější a trochu hutnější projev, zralé červené až trochu tmavší peckoviny, výraznější vliv dřeva, trochu masité a uzené, lehce balzamikové, komplexnější projev. Suché, plnější, poměrně výrazné. Sladší tmavší zralá ovocnost, výraznější ale jemnozrnné tříslo, dlouhé, se sladší delší dochutí. Expresivní, bohatší, velmi pěkné červené.
Cenově jsem koukal je to aktuálně 427 Kč za „základní“ a 851 Kč za selekci Sangiovese. Asi bych nečekal o moc méně. V případě Etny jsem vlastně byl příjemně překvapen, ta je obecně dost drahá a rozpětí 410 Kč (bianco) až 536 Kč (lepší rosso) jsou hodně slušné.
