Vím, že dnešek bývá spíše dnem oslav a bujarého veselí, ale zasáhla mne jedna velmi smutná zpráva. Zemřel otec dvou dětí a výtečný vinař z Kobylí Tomáš Čačík. Souboj se zákeřnou nemocí prohrál autor báječných lehkonohých frankovek, tvůrce jednoho z nejlepších neuburských co jsem kdy pil a člověk, který mi ukázal, že i Cabernetu Moravia se vyplatí věnovat pozornost. Už ani nevím, kolik lahví z Tomášovy produkce jsem v životě vypil, ale existuje maximálně jedno či dvě vinařství od kterých to bylo více. Vytahuji ze sklepa nějaké starší lahve a přemýšlím, co k tomu víc říct. Tohle jsem nikdy neuměl. Hodně sil rodině a upřímnou soustrast…
pondělí 31. prosince 2018
pátek 28. prosince 2018
Pinot Noir od Kočaříka a Lisy Bunn
O svátcích a okolo nich jsme otevřeli nemálo zajímavých lahví, a na další nejspíš ještě přijde řada ve dnech následujících. Dnes si dovolím poznámky ke dvěma kouskům z odrůdy Pinot Noir. A začneme na Moravě, u Petra Kočaříka, který (alespoň podle mne, samozřejmě) zvládá červenou burgundu jako jeden z vůbec nejlepších u nás a tvoří seriózní vína s potenciálem zrát. Jeho novou vlajkovou lodí je Pinot Noir Novosady, zatím ještě z mladých výsadeb tří klasických francouzských klonů pinotu (115, 777 a 828), ale už teď velký příslib věcí příštích (byť mám zatím stále tendenci preferovat původní variantu vína). Mladý ročník 2016 má moc pěknou rubínovou barvu. Vůně je čistá, čerstvá, krásně červeně peckovinová, lehce kořenitá, přístupnější „milý“ voňavější projev. Suché, čisté, šťavnaté v chuti s bezva kyselinami, červené peckoviny, trochu plnější ale 14 % alkoholu parádně zapadá do vyváženého projevu, skvěle pitelné. Výborný pinot v jeho trochu veselejší podobě, už teď přístupný ale má potenciál dál zrát. Vidíte je, mladé keře :-) Mimochodem víno jsem měl v restauraci Výčep, novince na Vinohradech specializované na pivo z Dalešic a moderní (a dost chutné) pojetí kuchyně „české, moravské a valašské“. Chutnalo mi tam dost a když jsem spatřil láhev tohohle pinotu, tak přes fajn pivo neodolal :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Morava, Německo, recenze, víno
čtvrtek 27. prosince 2018
Dvě nesířená družstevní červená z Rhôny
Dneska se mrkneme na dvě červená bez přidané síry, ale nebude to u malého biodynamika v okrajovém regionu. Camille Cayran (Cave de Cairanne) je družstvo z jihu Rhôny s tradicí od roku 1929, momentálně sdružují na 65 pěstitelů nejen z Cairanne ale i z oblastí okolo. Ročně vystřelí nějakých 10 milionů lahví, od základních Vin de Pays du Vaucluse po Châteauneuf-du-Pape, zvládají i nadprůměrně chutné kousky. V sortimentu mají i bioprodukci a nyní, asi i díky příchodu nového sklepmistra, vína kompletně bez přidané síry. V kontextu velikosti celého družstva jde o malé šarže, jednotky tisíc lahví, ale i to se počítá. A je na tom myslím hezky vidět, že i podobní hráči hledají nové cesty (nebo alespoň nové zákazníky, když bych odhodil bloggerskou naivitu). Ale dost řečí, jak to teda chutná?
Obě vína vznikají podobně, s nějakou tou studenou macerací před fermentací za řízené teploty, školení probíhá v betonu. Uložena jsou v burgundské lahvi, v případě Cairanne s logem podniku přímo ve skle, s kovovou záklopkou a celokorkem. Obě měla nemalých 14.5 % alkoholu, ale skrývala to skvěle. Côtes du Rhône Sans soufre ajouté 2017 je směs odrůd Grenache a Carignan z vinic v Cairanne a okolí. Tmavá, hlubší barva, fialový tón. Čerstvá, pěkná svěží „betonová“* ovocnost, na pomezí červených peckovin a tmavšího ovoce, černý rybíz, dotyk černého čaje. Středně plné až plnější, suché, šťavnaté, ovocnost do višní, bezva pitelnost, něco třísla a svíravosti, fajn délka. Zábavné, nic to nepředstírá a prostě se skvěle pije. Potenciál zrání asi nebude velký (druhý den se v otevřené lahvi** objevilo polévkové koření, znatelnější oxidace a projev trochu zhrubl), ale vzhledem k tomu, jak dobré je právě teď, to nijak zvlášť nevadí. A je tam zlatá medaile z Mâconu! :-)
Cairanne Sans soufre ajouté 2017 je odrůdově Grenache, Syrah a Mourvèdre, čistě jen z Cairanne a trochu starších výsadeb. Tmavá, hlubší barva, tón do fialové. Výrazná, čerstvě efektně ryze ovocná vůně, tmavší peckoviny, kořenitá linka. Energické, i druhý den v lahvi si udržovalo čerstvost a naprostou čistotu. Suché, středné plné až plnější, bezvadné kyseliny, šťavnatá ovocnost, decentně minerální linka, dobrá délka. Parádně udělané víno, nic složitého ale zároveň si s tím jde hrát. Opět už teď krásně pitelné, vinařství tomu dává dva roky při skladováni v chladu a s tím bych i souhlasil, k pití teď.
Cairanne bylo o něco zajímavější a lépe drželo v otevřené lahvi, ale rozdíl oproti Côtes du Rhône nebyl zas tak zásadní, obě jsem pil s chutí. Cena 250 Kč u CdR a 315 Kč u Cairanne. Dovezl Dr. Ivan Tomek alias rhona.cz. Bohužel jsem nezvládl žádnou z jejich degustací v poslední době a vína si ochutnal až doma, takže Cairanne už je vyprodané. Pro příště si je ohlídám.
* Rozhodl jsem se postupně vybudovat výkladový slovník mých degustačních obratů, mám obavu že ne vždy odpovídají zažité degustátorské praxi či pravidlům WSET ;-) Možná si to jen sugeruji, ale „betonová ovocnost“ mi přijde ne tak chladná a reduktivní jako nerez a zároveň bez otevřenosti a vlivu dřeva. Ovšem už jsem měl beton i v poznámkách u nerezů i velkých starých dřevěných sudů, takže…
** Otevřenou lahví myšleno s vínem upitým a jen zastrčeným korkem, bez nějakého odsávání vzduchu nebo hrátek s konzervačním plynem. Otevřená bílá (krom nějakých oblud výrazně se dřevem či macerovaných kousků) do dalších dní skladuji na stojáka při 4˚C, červená taktéž stojící v chladničce nastavené na 12˚C.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
pátek 21. prosince 2018
12x Champagne od pěstitelů i velkých domů
Minulý týden uspořádal dovozce Jiří Hron ve spolupráci s Vinotékou u Lachtana ochutnávku Champagne. Teď před svátky se jich vždycky vynoří spousta, pro bublinofily ideální období poznat nové věci. Tématem byla především vína od pěstitelů a rodinných producentů, ale k nim šlo na srovnání i několik klasických domů, došlo i na dvě vína z magnumky. Ochutnávka krásně předvedla hned několik pravd. Velké domy nejsou samozřejmě jen marketing, umí udělat výborné víno. Menší producenti fakt nejsou jen nějaká „poznámka pod čarou“ a kvalita jejich vín může být špičková. Stejně jako produkují i vína nezajímavá, kde s lahví z velkého domu uděláte lépe. Champagne připravené výraznějí v sudech může být parádní pití, stylově často budou vyhovovat těm, co jinak preferují spíše tichá bílá. Champagne připravené výraznější v sudech může být i dost o ničem, kvašení a zrání v dřevě dokáže víno totálně přejet a ne každý je prostě Anselme Selosse nebo Olivier Collin, že jo. Bubliny jsou prostě super, jejich spotřeba už čtvrt století právem neustále roste. A je prostě fajn je pít jen tak, nejen o zvláštních příležitostech. Uznávám, že v případě Champagne je tak trochu limitujícím faktorem cena… :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), degustace, Francie, Champagne, oblíbené a vybrané, vinařství a vinice, víno
čtvrtek 20. prosince 2018
PF 2019 od Jižního svahu
Svátky se nezadržitelně blíží, zítra nás čeká první zimní den a venku sněží. Přeji Vám do nového roku vše nejlepší, zdravím počínaje a mnoha skvělými zážitky s vínem spojenými konče. Věřím, že i v roce 2019 zachováte Jižnímu svahu svou přízeň. A já se pokusím Vás stále zásobovat doufám zajímavými články a vinnými tipy, nějaké chystám ještě letos :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak...
středa 19. prosince 2018
7 Řádků / 7 Riadkov a Zlatý roh
Je to necelý rok, co jsem tu měl reportáž z ochutnávky vinařského projektu 7 Řádků / 7 Riadkov, který se mi k mé velké radost daří sledovat prakticky od počátků. Za tu dobu nedošlo k žádným zásadním změnám, na rozdíl od skoku mezi ročníky 2015 a 2016, a mohu se tedy vrhnout rovnou na vína. Rosé Pet Nat 2018 postavené na Cabernetu Moravia a André zatím ještě neperlí, takže je to intenzivně růžová, čerstvá, ovocná limonádka s bezva kyselinou, až se rozjede tak mne bude zajímat víno ochutnat znovu. Moravské Bílé Cuvée 2017 je trochu divočejší mix sedmi odrůd, květinovější v projevu, suchý, čistý, s velmi fajn kyselinou ale zároveň krémovou zakulaceností, lehkonohý, živý, pěkně pitelný. Slovenské Dark Ages 2017 je oxidativně postavená (nedolitý sud) směs veltlínu a ryzlinku, matnější tmavší a opalizující v barvě, podzimní ovocná aromatika, suché, čisté, bezva kyseliny a efektní živost v chuti, zábavné, delší, skvěle pitelné. Tohle se bude „deviantní“ skupině vínomilců velmi líbit a mně teda baví dost :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: degustace, Morava, Slovensko, vinařství a vinice, víno
úterý 18. prosince 2018
Náckovský Zweigelt, LVMH při chuti, Agent 007 alkoholik, Mouton 2016 …
Co nového ve světě velkých (i těch o něco menších…) vín? Kupříkladu v Rakousku uvažují o přejmenování odrůdy Zweigelt, dokonce už i v našich novinách se o tom psalo. Friedrich Zweigelt, který odrůdu na počátku dvacátých let minulého století v Klosterneuburgu vyšlechtil (a sám ji nazval Rotburger), totiž podle všeho sympatizoval s nacisty. Ankety mezi lidmi i vinaři zatím dopadají ve prospěch ponechání zavedeného názvu, ale kdo ví.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
pondělí 17. prosince 2018
Tři francouzská bílá v Bruxxu
Dobrovolně přiznávám, že už se těším na „klid“ Vánoc, večírky a různá setkání jim předcházející už mne začínají vyčerpávat a vybírat si svou daň. Ale alespoň strohé degustační poznámky si zvládám psát i do pozdních nočních hodin :-) Pravda, nebývají už dvakrát rozsáhlé, ale základní dojem z nich člověk získá. Dnes bych rád odhrnul pár lahví z posezení v Bruxxu (kam rádi chodíme s přáteli na oběd, vaří obvykle výborně a dětský koutek je tam skvělý) jsem postupně pil tři bílá a ve všechny případech byl docela spokojen. Trimbach Riesling je sázka na jistotu, i tento jejich základ (primárně z hroznů od dlouhodobých partnerů, čímž myšleno i několik generací, a ne jejich vlastních vinic) je výtečně udělaný alsaský ryzlink, zde ho mají v ročníku 2015 což se projevuje výrazně koncentrovanějším a nabušenějším projevem než v letech „klasičtějších“, má to dost alkoholu ale zároveň až překvapivě parádní výrazné kyseliny a není tedy utahané, z ovoce jako meruňky to už nazrává směrem k vosku a petrolejovým tónům. Když si vezmu, že toho dělají někde mezi 300 a 400 tisíci lahvemi tak, klobouk dolů. K nám vozí Global Wines a za flašku chtějí zhruba čtyři stovky, akorát na webu se mám dojem úplně netrápí mít správně aktuálně prodávané ročníky a konkrétní je třeba ověřit.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
pátek 14. prosince 2018
Tříčtvrtinová Frankovka z Bořetic
Na Moravě a v omezené míře i v Čechách se neustále objevují nová menší vinařství (i ambiciózní větší projekty), do konce roku bych se tu rád zmínil o dvou nebo třech. Dnes to bude Rodinné vinařství Tři čtvrtě z Bořetic. Narazil jsem na ně tak dva a půl roku zpátky a na fotkách mne hned zaujala viněta, víc lahví vedle sebe působilo jako periodická tabulka odrůd. Poprvé jsem je ochutnal loni v létě, nečekaně při výpravě do maďarského Somló, které se účastnila i vinařka. A hodně mne zaujala jejich Frankovka. Tu jsem teď otevřel konečně i doma (ano, více než roční rozestupy to jsou, žádný spěch…) v novém ročníku a byl více než spokojen. Další vína mne na ochutnání ještě čekají, ale nějak mám chuť se o dojem podělit už teď.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Morava, recenze, víno
čtvrtek 13. prosince 2018
Trocha španělského naturálna
Ať hledám jak hledám, nemohu zde najít žádný článek o vinařství Alfredo Maestro, krom fotky jeho oblíbených „marťanů“, což mne trochu překvapuje. Přeci jen jsem ho něco vypil a měl i na Družstvu. Inu což, napravím alespoň trochu dnes. Jsme v regionu Castilla y León a u většiny vín v oblasti Ribera del Duero, ale nečekejte tamní typický styl nabušených a výrazně nasudovaných vín. Samotný Alfredo začal dělat vína někdy v roce 1998, od začátku z bio hroznů ale ve sklepě jel podle příruček (enologii nikdy nestudoval) a cpal do nich všechno možné. Po pár letech mu ale přišlo divné, že má sice zdravé eko hrozny, ale potom s nimi dělá podobné psí kusy, tak přešel na čisté postupy i ve sklepě. Včetně toho, že prakticky nesíří. Má to štěstí, že může pracovat s několika hodně starými zajímavými parcelami, ze kterých produkuje momentálně asi 16 různých vín. Marťani (El Marciano) a dnes chutnané El Rey Del Glam 2017 patří mezi dostupnější kousky, u nás s doporučenou maloobchodní cenou po lahvi nějakých 370 Kč (vozí BIO Sueño). I vinětou jasně naznačuje, že jde o pití pro radost a nic vyloženě vážného :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), recenze, Španělsko, vinařství a vinice, víno
středa 12. prosince 2018
Nádherný ryzlink z Kurdějova od Galy
Když jsem se před šesti lety bavil s Jaromírem Galou na jedné degustaci, tak nadšeně rozprávěl o obnově vinic na místech kde tradičně bývaly a novém projektu se specializací na ryzlink. Nějak jsem to pak vypustil z hlavy a vlastně teprve nedávno si uvědomil, že vše úspěšně proběhlo a vinařství Gurdau (web), podle původního německého názvu Kurdějova, od ročníku 2015 produkuje víno. První révu na kurdějovských vápenitých spraších vysadili v roce 2012 a postupně dosazovali v další letech, na různých místech u obce, až na současných finálních 8 ha. Pro ryzlink namíchali osm kvalitních klonů z Alsaska, Wachau, Rheingau a Pfalze (a do budoucna nás určitě čekají různé speciální šarže, tedy alespoň doufám) a mají i trochu veltlínu a odrůdy Pinot Blanc. Ale rýňák dominuje a především s ním bude asi jméno vinařství spojeno nejsilněji. Na teprve druhý ročník a mladičké výsadby je výsledek každopádně velmi působivý.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Morava, recenze, vinařství a vinice, víno
úterý 11. prosince 2018
Krásná Barbera a fajn Amontillado
Vyzkoušel jsem pár další lahví odrůdy Barbera a naprosto zřetelně z nich vybočila Barbera d’Alba 2016 vinařství La Ca' Növa. Psal jsem o nich v souvislosti s Barberescem a jejich styl mi sedí, což se projevilo i zde. Tahle Barbera, původem z jedné vápencové a pískovcové vinice, kvasí a maceruje v nerezu dva až tři týdny dle ročníku za pravidelného potápění matolinového klobouku, poté zraje rok v 30 hl sudech z rakouského dubu. Láhev Albeisa, kovová záklopka a celokorek. Tmavší rubínová barva, fialové odlesky. Výrazná, trochu divočejší starosvětská vůně, zřetelná výraznější zralost hroznů až do marmeládových tónů ale zároveň jasně kyseliny, ovocnost až do lesních plodů v kombinaci s živočišností, energické, zajímavé. Suché, středně plné až plnější, s výbornou kyselinou, zralejší tmavá ovocnost, tříslo vlastně docela uhlazené, delší. Šťavnaté, poctivé, zábavné a výborně pitelné (přes 15 % alkoholu, který krom dlouhé teplejší dochuti krásně skrývá) a přitom hodně zajímavé a na zkoumání celý večer. Oslovilo velmi. Cena 335 Kč po lahvi u Víno pro Vás je fajn.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Itálie, recenze, sherry, Španělsko, víno
pondělí 10. prosince 2018
Ročník 2017 od Nepraše
Součástí narozeninové oslavy vinného baru Bokovka byla i volná ochutnávka pavlovského Vinařství NEPRAŠ & Co. (web) za osobní účasti Radomíra Nepraše a sklepmistra Ondřeje Veselého. O vinařství už jsem se tu párkrát zmiňoval, nadšený jsem byl z Rosé Gravettien 2015 a dost si užil vlašák, oslovilo mne i Chardonnay a nebyl úplně odvařený z Ryzlinku rýnského (2014 kabinet, 2015 pozdní sběr Altenberg). Nestíhám toho ochutnat tolik kolik bych chtěl (dostanu se na méně degustací než dříve a doma toho prostě nejde pozotvírat po lahvích tolik, nejen z důvodů čistě ekonomických), takže za nečekanou možnost projet si průřez ročníkem 2017 jsem byl velmi rád.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
pátek 7. prosince 2018
Má oblíbená šardonka a seriózní „ženská“ cava
Jsou vína, ke kterým se vracím strašně rád. A pokaždé lituji, že jsem při jejich nákupu škudlil a vzal jich málo :-) Takovým je i Chardonnay Patchwork 2015 od Domaine André et Mireille Tissot. Detaily si můžete přečíst v článku z doby, kdy úplně čerstvé víno dorazilo. Teď už nějaký pátek zraje. Citronová výraznější žlutá barva. Poměrně intenzivní, krásná klasická aromatika, „jursky pikantnější“ byť jde o víno z dolévaných sudů a ne školené pod kvasinkovým závojem, s krásnou citrusovou linkou, výtečně zapracovaným dřevem, kouřovostí, intenzivní mineralitou. Suché, koncentrované, středně plné až plnější a trochu opulentnější styl, ale s výraznou osvěžující kyselinou, dost dlouhé. Krásné, seriózní „cháčko na béčku“, jak s oblibou říkají někteří naši vinaři a dovozci. A to je přitom opravdu jejich základ. Nechápu. Bylo to pro mne poměrem ceny a kvality jedno z nejlepších vín co jsem znal. Teď už poněkud podražilo, nový ročník stojí u 1er Wines přes sedm stovek, tohle jsem kupoval v ČR od Matějky za 370 a pamatuji dobu, kdy jsem za láhev v obchodě u vinaře platil nějakých deset euro. No jo, co naděláte…
čtvrtek 6. prosince 2018
Čtyři podoby Barbery od Agostino Pavia e Figli
Asi už jsem se zmiňoval v minulosti, že František Šamla (Víno pro Vás) je velkým nadšencem do odrůdy Barbera, ve svém sortimentu jich shromáždil na třicítku. O mnohých jsem psal, o dalších se třeba zmíním, samotného mne tahle odrůda dost baví. Jasně, slávu Piemontu dělá především Barolo a Barbaresco (a pro „běžné konzumenty“, ať už se vám to líbí nebo ne, odtamtud kraluje Moscato d'Asti), ale Barbera umí parádní vína v různých stylech a v rukou nadaných vinařů je to charakterní pití. Jako bonus obvykle dříve přístupná než to Barolo :-) Vinařství Agostino Pavia e Figli (di Giuseppe e Mauro Pavia, abych byl úplný, detaily viz web) sídlí v Agliano Terme a tam, s výjimkou trochy v Montegrosso, mají i vinice. Jsou tedy v oblasti Asti (a nedaleko Monferrato), kde Barbera kraluje a specializují se právě na ni, další věci dělají jen okrajově. Mají přibližně deset hektarů vinic, které obdělávají bez chemie, certifikováni bio ale nejsou.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Itálie, vinařství a vinice, víno
středa 5. prosince 2018
Skvělé Blanc de Blancs Champagne s pozvánkou
Minulý týden jsem u Terroir Champagne ochutnal sérii báječných Champagne a opravdu hodně silný dojem ve mně zanechala aktuální podoba Champagne André Jacquart Vertus Expérience Extra Brut Blanc de Blancs 1er Cru. Možná i proto, že jsme jej chutnali „na zavínění“ před hlavním programem a ono přesto dost strhlo pozornost, alespoň tu moji určitě. Je tedy fakt, že na základ vinařství jsou parametry dost výjimečné. Jde o stoprocentní Chardonnay z obcí pro něj zaslíbených, Vertus a Le Mesnil sur Oger, z vinic vedených blízko organice a připraveno v použitých burgundských sudech. Před druhotnou fermentací alespoň půl roku leží na kalech. Neročníkový brut tvoří aktuální ročník jen z poloviny a druhou pak rezervy z pěti předchozích let. V lahvi poté zraje zhruba pět let, dozáž jen 4 g/l. Tohle jsou parametry spíš na úrovni prestižních cuvée.
úterý 4. prosince 2018
Parádní Mosela v podání Immich-Batterieberg
Mám teď zase takové trochu ryzlinkovější období, takže mne moc potěšila neformální volná degustace moselské Weingut Immich-Batterieberg (web) ze sortimentu Marka Jeliče aka WineGeek v pražském vinném baru Bokovka. Jsme na střední Mosele, v obci Enkirch. Historii vinařství lze vystopovat až k jeho klášterním kořenům a roku 911 (některé zdroje uvádějí 908, sklepy dokonce do roku 870), rodina Immich jej pak koupila v roce 1495 a prodala krátce před pětistým výročím v roce 1989. Nový majitel přešel z velmi tradiční produkce na ovocnější, moderněji připravená vína, nerezy, kvasinky, sterilní filtrace. Jménu vinařství dvakrát nepomohl a v roce 2007 zkrachoval. Současná historie se tak začíná psát až v roce 2009, kdy společně s několika investory podnik od banky zakoupil vinař Gernot Kollmann. Původní jméno, jako odkaz na dávnou minulost a také kvůli touze používat historické viněty, ovšem ponechal.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), degustace, Německo, oblíbené a vybrané, vinařství a vinice, víno
pondělí 3. prosince 2018
Karakterre 7
Sobota se nesla ve znamení naturálně vinných radovánek na vídeňském festivalu Karakterre, již sedmém ročníku téhle báječné (a stále lehce punkové, byť méně než dříve) přehlídky především středo- a východoevropských vín s logickou dominancí Rakouska a také Slovinska, ale i silným obsazením od nás a ze Slovenska, dost jmény z Itálie a solidní sbírkou především bublin z Francie. Maďarska méně než bych čekal. Letošní ročník zase lehce zpřísnil podmínky, nově se vinař svým jménem zaručuje, že ve vinici i sklepě praktikuje bio(dynamické) postupy, kvasí jen spontánně (výjimkou je druhotná u Champagne), v prezentovaných vínech má maximálně 50 mg/l celkové síry, jde o rodinný malý podnik (proč ne, ale zde bych fakt přísný nebyl) a vinařství snažící se propagovat lokální specifika, původní místní odrůdy a tak podobně. Na stovku producentů a nepočítaně vín, prostory a atmosféra MUMOK, i přes obří davy to mělo dost fajn energii. Pojal jsem to sice intenzivně, ale už bez dřívější snahy „ochutnat všechno“, spíš si to fakt užíval.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), degustace, reportáže, víno
pátek 30. listopadu 2018
Příprava na Karakterre lahví Neuburského
Podstatnou část včerejška a dneška od časného rána jsem strávil řešením problémů s tajemně a nenadále přetíženým SQL serverem. Ač si někteří domnívají, že mne živí psaní o víně nebo kdo ví co s ním spojené, tak je to samozřejmě úplně jinak. Práce v IT je to, co mi umožňuje vás oblažovat svými literárními výtvory a sem tam si pořídit nějaké opravdu pěkné víno. Pár hodin před odjezdem do Vídně na přehlídku Karakterre ale tak nějak nechcete vidět všechny procesory vytížené na sto procent a odezvu webů v křeči :-) No nic. Před pár minutami se podařilo nějak pořešit a já si konečně mohu oddychnout a rovnou i sepsat něco na blog. Úspěch jsem se rozhodl oslavit, a na zítřejší naturální smršť se naladit, jednou lahví z hlubin archivu. Zdeněk Vykoukal a moravské zemské Neuburské 2011 (Stará hora, Hostěrádky – Rešov). Svého času, tak v roce 2013, mi přišlo opravdu fantastické. Tak uvidíme…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Morava, recenze, víno
čtvrtek 29. listopadu 2018
3x Rioja – Jarrarte, Valenciso a Roda
Otevřel jsem v uplynulých dnech tři docela lahve z Riojy a dnes se podělím o poznámky. A začneme tou „nejjednodušší“, Jarrarte Maceración Carbónica 2017. Manželský pár Abel Mendoza a Maite Fernández sídlí v San Vicente de la Sonsierra (odkud bylo jedno nedávné parádní víno) na hranicí Rioja Alta a Rioja Alavesa, obhospodařují asi 20 hektarů rozprostřených do více než 40 parcel, vše v bio režimu. Mají hodně zajímavá i také trochu nečekaná bílá (včetně třeba odrůdy Torrontés), ale samozřejmě u nich dominuje červené, připravené v trochu modernějším stylu (= francouzské sudy a kratší zrání v nich). Tohle víno je trochu odlišné, je zpracováno z celých hroznů v betonu, dřevo vůbec nevidí. A je to čisté Tempranillo. Bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá barva, do fialové. Čerstvá, vzletně ovocná vůně, spíše tmavé plody, florální linka a kořenitost, badyán. Suché, středně plné, šťavnaté, něco třísla, přímočařejší ovocité snadno pitelné víno, delší, lehounce připečený nahořklý závěr. Proč ne, pokud máte rádi tenhle styl, cena asi 7€.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), recenze, Španělsko, víno
středa 28. listopadu 2018
Šampaňská exotika od Augustina
Sleduji více či méně pozorně různé internetové diskusní skupiny věnované všemožným stylům vín a oblastem. A pravidelně jedny z největších emocí vyvolávají „divná“ vína z tradičních regionů jako je třeba Burgundsko nebo Champagne. Rozumějte třeba když někdo udělá v Chablis bílé ve stylu „oranžád“, s delší macerací hroznů, nebo v Burgundsku použije úplně jinou odrůdu. Měl jsem teď možnost ochutnat dva pozoruhodné šampaňské kousky, oba patří mezi ukázkovou exotiku. A za oběma stojí biodynamický vinohradník, vinař a neúnavný experimentátor Marc Augustin z Avenay Val d'Or (Montagne de Reims). Ze svých deseti hektarů ročně vystřelí asi deset tisíc lahví, zbytek vína prodává především domům Leclerc Briant (a dříve též Duval Leroy). Sudy, minimum nebo žádná síra, příznivce pojmů jako bioenergetika, homeopatie a aromaterapie. Takový trochu alchymista, ovšem s patřičnými biodynamickými certifikáty a perfektními znalostmi běžné šampaňské technologie ;-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, Francie, Champagne, víno
úterý 27. listopadu 2018
Bio bílá Cava, XIC a Riesling
Vyzkoušel jsem nějaké bubliny z Bodega Cuscó Berga z Les Gunyoles (tj. Penedés, Španělsko), jejich ročníkový Brut Gran Reserva stával pod sedm euro a šlo o výborné bubliny, pravda s hnusnou levně působící vinětou. Základní Brut Reserva (dva roky na kalech a dnes za stejnou cenu jako dříve Gran Reserva) prošel redesignem a „moderní“ viněta je možná horší než ta původní, ale víno se pije dobře :-) Jistý designový pokrok lze sledovat u Gran Reserva Organic řady, já teď otevíral ročník 2013 (nedeklarovaný) ve variantě Brut za necelých 12€ (ještě mají Brut Nature, kde je viněta černá a víno stojí o tři eura více!). Vlastní vinice vedené v certifikovaném bio, odrůdově zhruba Macabeo, Parellada a (obvykle o něco vyšší podíl) Xarel·lo. Sekundární fermentace samozřejmě v lahvi (přídavek bio certifikovaných kvasinek a bio cukru), na kalech čtyři roky, dozáž mezi 6-8 g/l. Citronová barva, vytrvalé krásné perlení malých bublinek. Výraznější aroma, klasické, jasně nazrálejší, fajn ovocnost směrem žluté plody, linka sušených květin, mineralita, decentně toastové a oříškové. Suché, výrazné, bezva kyseliny, dobrá stavba, delší, vyvážené, v chuti se pěkně opakuje projev z vůně. Serióznější, dobře připravená cava.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, Německo, recenze, Španělsko, víno
pondělí 26. listopadu 2018
Eggstasy of Wine Alpinist
Tekutá slovenská extáze :-) Slobodné vinárstvo – Majer Zemianske sady (web) je momentálně dost zásadní slovenský naturální producent, jeho vína získávají na popularitě v zahraničí a i díky nim stoupá obecně zájem o celý „náš“ region. O nějakých jejich oranžádách už jsem tu psal, překvapuje mne že ale neměl žádný větší obecný článek. Časem napravím. Eggstasy of Wine Alpinist 2017 je jednou z jejich novinek, stoprocentní deset dní macerovaný Ryzlink rýnský, školeno osm měsíců v terakotových vajíčkách, první jejich víno takto zpracované. Nesířené (celková přirozeně 15 mg/l), nečiřené, nefiltrované. Lahvované pod šroubem a určeno na okamžité pití. Výraznější oranžová barva, opalizující, v lahvi je poměrně dost kalů a je fajn nechat je usadit a nalít opatrně. Efektní vůně, šťavnatá, citrusová, kandovaná pomerančová kůra, trochu bylinková. Suché, středně plné, živé, lehce svíravé, šťavnaté, vyvážené, dobrá délka, decentně zemité. Zní to tak nějak banálně, ale celek je výborně pitelný, zábavný, nijak extrémně složitý ale přitom rozhodně nenudí a je na něm mnoho co zkoumat. Baví velmi.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), recenze, Slovensko, víno
pátek 23. listopadu 2018
Henri-Frédéric Roch, Leroy není na prodej, čínská razie, aukce v Hospices de Beaune
Na úvod dnešních novinek a zajímavostí ze světa vína jedna smutná zpráva. Na konci minulého týdne podlehl ve věku pouhých 56 rakovině zásadní burgundský vinař Henri-Frédéric Roch. Společně s Aubertem de Villaine řídil od roku 1992 Domaine de la Romanée-Conti a v doméně zastupoval rodinu Leroy (jeho matkou byla Pauline Roch-Leroy, starší sestra Lalou Bize-Leroy), ale měl i vlastní vinařství, Domaine Prieuré-Roch. Jeho viněty jsou nepřehlédnutelné a vína připravovaná v dost naturálním stylu patří mezi velmi zajímavé kousky, byť někdy je to trochu… divočina. Pravou rukou Henri-Frédérica v podniku byl Yannick Champ a styl vín jistě udržet dokáže, úmrtí vinaře ale samozřejmě způsobilo vlnu spekulací, co se s podnikem dále stane.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: doporučené weby, zprávy
čtvrtek 22. listopadu 2018
Císařovna Evženie ve sklence
Vyhledávání detailních informací k vínu, které vás opravdu osloví, může být i pěknou (a dobrovolnou!) výukou dějepisu. Vezměte si takovou Evženii z Montijo, do včerejška jsem o této poslední francouzské císařovně nevěděl skoro nic a teď mám informací na rozdávání. Ovšem nebudu vás tím trápit, zájemci mohou Wikipedii navštívit sami. Evženie se dožila požehnaného věku 94 let a zemřela na své poslední cestě do rodné vlasti, Španělska, v roce 1920. Krátce před svou smrtí navštívila Jerez a na její počest zde v roce 1921 jistý Emilio Lustau vybudoval novou soleru určenou pro oloroso sherry. Ta je stále v plné síle a vzniká z ní Lustau Very Rare Oloroso Emperatriz Eugenia, víno zatříděné do jejich řady „specialit“, klasické suché oxidativní sherry lahvované někde ve věku 15 až 20 let a dnes primárně do jejich speciálně hezky tvarované lahve o objemu půl litru.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
středa 21. listopadu 2018
Ryzlink ze Slovácka a z Rheinhessen
Pravidelně za mnou chodí příbuzenstvo a známí, když potřebují doporučit (a nebo rovnou rychle zajistit) nějakou „výjimečnější“ láhev vína. A nebo naopak vícero chutných vín ale levně. Paralelně ke svým zásobám jsem si zvykl hromadit především bílá do sto padesáti korun, ze kterých jde snadno poskládat krabici „budeme mít oslavu a potřebovala bych…“ :-) Mimo jiné je těší, že nejde o lahve, na které běžně narážejí v sámošce. Ale nedávno jsem udělal výjimku a přiznávám, že se pro tyhle účely předzásobil i lahvemi z akce v Albertu. Ten totiž za nějakých 109 kaček (= o nějakých 40-60 Kč levněji než je obvyklé) prodával přívlastky ze Zámeckého vinařství Bzenec v řadě Herbarium Moravicum. V posledních letech jsem měl některá jejich vína z různých řad i naslepo a musím přiznat, že to bylo obvykle hodně slušné a byl jsem (postupně čím dál méně…) při závěrečném odhalení překvapen, že jde zrovna o jejich lahve a navíc dostupné v regálech supermarketů. V nabídce byl třeba suchý Ryzlink rýnský 2017 pozdní sběr (podoblast Slovácká). Světlá citronová barva. Celkem voňavé, svěží, decentně krémové, docela ovocné do tropických plodů, citrusy, lehce kořenité. Suché, čisté, středně plné, velmi dobrá kyselina a jen zaoblující dotyk cukru, slušná délka, dobře udělané, solidní bílé. Nic složitého, ale za kilo bezva. A hlavně mi umožní, při dalším požadavku krabice bílých do sto páďo, nacpat tam i něco zajímavého dražšího a průměr stále udržet v limitu :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Morava, Německo, recenze, víno
úterý 20. listopadu 2018
Efektní Sauvignon a punkový šumivý Ryzlink
Z posledních dvou článků to skoro bude vypadat, jako bych nakupoval podle bodů. Ale obvykle tomu tak není. Byť přiznávám, že v případě dnešního vína bylo extrémně pozitivní hodnocení v kombinaci s pro experiment akceptovatelnou cenou důvodem, proč jsem ho zakoupil. Přeci jen 97 bodů v soutěži Decanter World Wine Awards 2018 (tj. nejvíc, co tam Sauvignon dostal), platinová medaile a ocenění nejlepšího vína v poměru k ceně není blbé, k tomu kupa dalších zlatých medailí odjinud a 93 bodů od novozélandského specialisty Boba Campbella MW. Vavasour Sauvignon Blanc 2017 pochází z Marlborough na Novém Zélandu, pro Sauvignon asi nejslavnější světové oblasti s výjimkou klasických vín ze Sancerre a Pouilly‑Fumé, konkrétně z části Awatere Valley. Burgundská láhev, šroubový uzávěr. Světlejší citronová barva. Velmi expresivní aroma, černý rybíz, výrazná herbální linka, zralé broskve, tropicky citrusové, slinosbíhavé. Suché, výrazná kyseliny a krásně šťavnaté, říznější ale zároveň lehce zaoblené, travnatost, citrusy, skvělá pitelnost, dobrá délka. Líbivý aromaticky profil ale jasně pro příznivce suchých vín a ty, kteří se výraznějších kyselin nebojí. Běžná cena po lahvi u Alifea je 366 Kč a pokud máte tenhle styl Sauvignonu rádi, tak je myslím dost v pořádku. 97 bodů je pro mne ovšem dalším důkazem inflace v hodnocení, ale budiž :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, Nový Zéland, recenze, Slovensko, víno
pondělí 19. listopadu 2018
Parádní Rioja za skvělou cenu
V průběhu listopadu jsem zkontroloval „zásoby na zimu“ a rovnou doplnil pár stylů, ve kterých byl s šíří výběru na štíru. Červená na zahřátí, německé ryzlinky a nějaké to sherry, aby se neřeklo. A jako vždy hned začal novinky otevírat. A začneme teda ve Španělsku, s Lindes de Remelluri Viñedos de San Vicente de la Sonsierra 2014, což je vlastně stále relativně nové víno z Remelluri (kompletně Granja Nuestra Señora de Remelluri), významného vinařství v oblasti Rioja. Psal jsem nedávno o jejich hlavním víně (a zakoupil další lahve) a z článku se jde proklikat na další informace. Lindes de Remelluri, v překladu něco jako „hranice Remelluri“, je na trhu od ročníku 2010, kdy do vinařství naplno vstoupil Telmo Rodriguez. Vzniká ve dvou verzích, z vinich v bio režimu u obcí Labastida a San Vicente de la Sonsierra, od několika pěstitelů kteří dlouhodobě poskytovali hrozny pro jejich hlavní Reservu (který je nyní pouze z vlastních hroznů vinařství) a nyní mají možnost zazářit takto samostatně. Cílem je ukázat projev každé ze specifických obcí, na první dobrou bývá San Vicente o něco koncentrovanější, teplejší a také dříve přístupné. Odrůdově i školením je to ale stejné, hlavně Tempranillo doplněné odrůdami Graciano a Garnacha a případně trochy bílé Viury. Ruční sběr, selekce hroznů znovu ve vinařství, fermentace spontánní, školení zhruba rok v klasických 225l francouzských barrique sudech.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
pátek 16. listopadu 2018
Tři mladá Beaujolais od Domaines Chermette
Včera byl třetí listopadový čtvrtek, což samozřejmě znamená, že se opět mohlo oficiálně otevřít mladé Beaujolais. Oproti předchozím letům pozoruji zvýšený zájem. Ne nutně v supermarketech a nejprofláklejších producentů, ale mezi vínomilci o zajímavé kousky. I na našem trhu je teď kupa menších vinařství a neprůmyslových lahví, často kousků nefiltrovaných nebo dokonce nesířených (u vín na okamžitou spotřebu to dává celkem smysl, i pro běžné průmyslovky ovšem apelace limituje síření pro mladá vína na 100 mg/l celkové). Navíc s kvalitou úplně někde jinde než průměrné mladé „božo“. O Beaujolais stoupá zájem obecně a letošní ročník by tomu měl dále pomoci, dost se totiž vydařil. Vinaři mluví o výborném počasí. Na úvod dost deštivém, ale po předchozím suchu tohle uvítali a réva měla poté kde brát, následně bylo dost tepla a sluníčka. Sklizeň přišla o něco dříve než obvykle (což ovšem uslyšíme stále častěji…), hroznů bylo hodně a perfektně vyzrálých a zdravých. Letošní vína budou mít o chlup více alkoholu*, koncentrace a „tučnosti“, ale zároveň by jim neměla chybět svěžest a energie. Kvalitou by se mohla zařadit mezi výtečné roky 2017 a 2015 či legendární 2009. Tolik teorie. U špičkových Cru Beaujolais si ji začneme prakticky ověřovat nejdříve za rok, ale spíše za tři až pět. U mladých vín můžeme už teď.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Francie, oblíbené a vybrané, recenze, víno
čtvrtek 15. listopadu 2018
Vysokohorská argentinská Criolla
Už jsem se tu zmiňoval dříve, že jsou slovní obraty a klíčové výrazy, která mne v propagačních materiálech vinařství a dovozců spolehlivě zaujmout a přinutí zvažovat nákup. Tentokrát to byla odrůda, o které toho moc nevím, navíc pod méně obvyklým jménem. K tomu původ v nadmořské výšce přes 2600 metrů (Argentina, Valles Calchaquíes, provincie Catamarca) a jako bonus z vinice vysazené na konci devatenáctého století, v roce 1898. Vinařství Vallisto, kooperace tří různých enologů, a jejich Extremo Criolla 2017. Criolla je známá spíše jako País nebo v USA coby Mission, přišla do Ameriky ze Španělska (kde je zvána Listán Prieto) společně s misionáři. Bývala to v Jižní Americe vůbec nejčastější odrůda a v podstatě jediná v Kalifornii, vznikalo z ní naprosto vše od suchých i sladkých vín na běžné pití v bílé i červené podobě, mešních vín, fortifikátů i destilátů, ale i rozinek a moštů. Postupně byla nahrazena odrůdami jinými, hrozno ze zbylých výsadeb končilo zhusta v základních směskách, teď ale zažívá malou renesanci. Tedy pokud se ovšem bavíme o odrůdě Criolla Chica. Problém totiž trochu vzniká s tím, že coby Criollas (criollo znamená španělsky kreolský) je v Argentině označováno vícero odrůd přivezených ze Španělska a Portugalska či vzniklých na jejich základě. Třeba stále masivně rozšířená (ale rychle upadající) Criolla Grande, dost možná příbuzná s odrůdou Tempranillo, odrůda znatelně světlejší používaná pro roséčka či tmavší bílá a spíše naprosto základní vína. Upřímně tohle mne na víně fakt baví, jak se snadno ztratíte v chytrých knihách a článcích všude možně ve snaze dobrat se dalších informací. A jak, přes veškerý pokrok vědy, stále existuje spousta „asi“ a „nejspíše“ :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
středa 14. listopadu 2018
Mladistvé červené a seriózní nazrálé bubliny
Dnes zase zabrousíme do Španělska. Bodegas Vizcarra je jedním ze zajímavých producentů v oblasti Ribera del Duero a jejich top cuvée Celia a Inés sbírají výborná hodnocení a pravidelně atakují hranici 95 bodů u prestižních hodnotitelů. Ovšem to jsou vína i za šedesát éček, že jo, a úplně samostatné téma je obecná inflace bodových hodnocení. Každopádně i jejich základní Vizcarra Senda del Oro bývá v zóně 89-90 bodů a ve špičkových ročnících i výš. Ročník 2017 tohoto vína je stoprocentní Tinto Fino alias Tempranillo hlavně z vinic na vápenci a písku ve vyšší nadmořské výšce přes 800 metrů. Fermentace a macerace asi dva týdny v nerezu, zrání ve dvakrát použitých sudech z francouzského a amerického dubu půl roku. Vyšší láhev bordó tvaru, kovová záklopka, celokorek. Tmavá barva, do fialové. Expresivní efektní tmavě ovocná aromatika, ostružiny, projev působí až takovým tím vzletným dojmem z karbonické macerace, linka kůže a lékořice. Suché, plnější, tmavě výrazně ovocné, s fajn kyselinou, uhlazenější s jemnozrnnými tříslovinami, dobrá délka, dotyk dřeva. Efektní, i přes 14.5 % alkoholu dobře pitelný kousek. Žádný naturální punk, tentokrát, ale za zhruba 9€ nemám velkých výhrad. A docela se těším na vyšší řadu.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
úterý 13. listopadu 2018
Heston o víně, žebříčky, Bordeaux a měď, vedro v Burgundsku, MW
Kuchařská legenda (a můj idol nejen pokud jde o výrazné tvary brýlí :-D) Heston Blumenthal byl vždy příznivce „multi-senzorických zážitků“, především v jeho restauraci The Fat Duck a v televizních programech, na kterých se podílel, často nejde jen o vůni, chuť a vzhled. Vždy přidával něco navíc a zabýval se vlivem, které mají naše další smysly na vnímání jídla. V rámci zkoumání vztahu „žaludku a mozku“ přišel i s jedním prostým tipem, jak zajistit, že vám bude víno chutnat lépe. Prostě při jeho konzumaci myslete na někoho, koho opravdu milujete. Nic víc v tom není :-) Myšlenkami na osoby, které nesnášíte, vám prý víno tak akorát zhořkne. Žádný velký objev to není, víno vždycky chutná nejlépe ve společnosti těch, kteří jsou vám nejdražší. A praktické zkušenosti nejen z degustací praví, že negativní atmosféra a debata o „těch špatných“ tak nějak způsobuje, že máte tendenci na víno reagovat ostřeji, úsečněji, víc ho kritizovat. A to nikdo nechce :-) Mimochodem pokud jde o vliv hudby, tak prý ta s vysokými tóny pomáhá projevu sladkých a kyselých jídel, zatímco poslech hudby s tóny hlubokými zvýrazňuje hořké chutě. Tuhle informaci musím předat DJovi na příštím Družstvu, aby zbytečně nekazil zážitek, co kdyby fungovalo i na vína… :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: doporučené weby, víno, zprávy
pondělí 12. listopadu 2018
Oranžová pozvánka na Česko-Slovenskou párty
O víkendu jsem otevřel láhev Oranž 2016 z vinařství Jaroslav Osička (web). Trocha technikálií na úvod. Jde o směs 70 % Tramín červený + 30 % Pinot Gris, hrozny obou odrůd pochází velkobílovické vinice Zadní Hora, výsadby jsou z roku 2002. Šlapání hroznů v otevřené kádi, spontánní fermentace celého rmutu včetně stopek, macerace deset dní. Školení staré 500l sudy, částečně 1000 litrový akát, kde i proběhla malolaktika. Zrálo na kalech rok a pak šlo do po lehkém zasíření bez filtrace do lahví, finálního vína vzniklo 700 lahví (bordó se šroubovým uzávěrem). Pěkná výraznější efektní oranžová barva. Lehce divoká, jasně bylinkově macerovaná vůně, těžší květinový tón do růží, citrusová kůra. První den živé, svěží, energické. Druhý se rozkročilo více do široka a působilo hutnějším dojmem. Preferoval jsem onu „fresh“ variantu. Suché, moc fajn kyseliny, výraznější, s nějakou tou tříslovinou a dobrou strukturou, slušně koncentrované, delší. Čistá, dobře udělaná a přístupná oranžáda, nic vyloženě komplexního ale hodně fajn kousek co mi do sobotního podzimního odpoledne dobře sedl.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Morava, recenze, víno
pátek 9. listopadu 2018
Osm mladých naturálních vín
Už tento víkend nás opět čeká husí masakr a oficiálně dorazí Svatomartinská vína. Ročník vypadá dobře. Kvalita fajn, hroznů hodně a sklizeň navíc probíhala celkem brzo, oproti leckterým předchozím letům tak měla vína více času dostat se do nějaké rozumnější formy. Svatomartinských letos prošlo zatříděním 387 různých a na trh půjde asi 2 200 000 lahví od 110 vinařských firem. Z odrůd jasně dominuje Müller Thurgau v bílé, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe jsou na tom podobně u růžových a v červené vede Modrý Portugal. A krom oficiálních Svatomartinských už je v prodeji také kupa dalších mladých vín. Já si včera ve Fajnšmekru ochutnal pár z naturální části domácí nabídky, co taky ode mne čekat jiného (byť něco z té mainstreamové vlny asi taky zkusím), a byl spokojen.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Čechy, degustace, Morava, víno
čtvrtek 8. listopadu 2018
Německé, jihofrancouzské a řecké červené
Dnes budeme dost těkat po Evropě. Na nedávné výtečné degustaci ryzlinků u WeinOrt, o které bude ještě řeč, jsem ovíněn odešel s krabicí různorodých hlavně německých vín a bylo tam nejedno Rulandské modré. Kupříkladu Weingut Müller-Catoir Haardt Spätburgunder trocken 2013 (VDP Ortswein), suchá klasika z Pfalze. O mladším bratříčkovi tohoto vína (ale v té době výrazně méně nazrálém), co je tam za révu a dost detailů o vinařství jsem tu psal před pár lety. Stále platí bio, poctivý přístup, zrání deset měsíců v německých dubových sudech. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavší již lehce nazrálá rubínová barva. Výraznější ovocná aromatika, tmavší peckoviny, lesní plody hlavně ostružiny, kořenité do kmínu, již nazrálejší. Suché, čisté, šťavnaté, s výraznější kyselinou, nic složitého ale dobře pitelné, jasný slušný pinot. Pravda, mladé víno u vinaře stojí sedmnáct éček a tohle zralejší v ČR v kamenné vinotéce 560 Kč, což už není málo. A je tam příplatek za prestiž vinařství.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Francie, Německo, recenze, Řecko, víno
středa 7. listopadu 2018
Klasické „základní“ skvělé Champagne
Dneska zase jednou zabrousíme do úplného mainstreamu ;-) Charles Heidsieck Brut Réserve v poslední době sbírá jedno ocenění za druhým (nemálo se na tom podílela výjimečně skvělá inkarnace postavená na ročníku 2008), v posledním desetiletí šlo dost nahoru, kritikou je považováno za jedno z nejlepších základních neročníkových Champagne z klasického domu*, které dnes můžete pořídit. Je postaveno klasicky na všech třech základních šampaňských odrůdách (Pinot Noir, Chardonnay, Meunier) v poměru 30-40% Chardonnay, 30-40 % Pinot Noir, 20-25 % Meunier, odrůdy i asi šedesát různých poloh vinifikováno separátně. Jedním z faktorů kvality by mělo být Chardonnay z Grand Cru Oger, Pinot Noir původem taktéž v Grand Cru Ambonnay a Meunier z Verneuil, byť to oficiálně neuvádějí. Do směsi jde 60 procent aktuálního ročníku a 40 procent rezervních vín 5 až 15 let starých, někdy i starších, průměr okolo deseti let. Na kalech v lahvi Brut Réserve dříve leželo nejméně tři roky, ale teď je to obvykle výrazně déle. Kupříkladu láhev, kterou jsem teď dvakrát pil, byla založena do sklepů v roce 2011 (= báze 2010) a odstřelena v roce 2017, tj. nějakých šest let! Mimochodem dům rok uložení a odstřelu na vinětách uvádí, v tomhle ohledu se dějí v poslední době velké pokroky.
úterý 6. listopadu 2018
Netradiční ale výtečná naturální směs z Kantábrie
Včera jsem tu byl u nesířeného naturálna trochu zklamaný, ale dnes to bude na pozitivnější notu, byť pravda z vinařství mám zatím zkušenost jen s jednou lahví :-) Goyo García Viadero je synem zakladatele dobře známé Bodegas Valduero v Ribera del Duero a v téhle apelaci také připravuje většinu vína, ale postupně mírně expandoval do méně známých oblastí jako Cantabria (odkud je jeho matka) nebo Arlanza. Malé vinice, typicky ve vyšší nadmořské výšce (i ke kilometru), staré smíšené výsadby a často coby viniční směs i vinifikováno. Fermentace spontánní, bez čiření a filtrace, bez síření, školení ve starých francouzských dubových sudech. Cobero 2013 je Cantabria, oblast na severu Španělska přiléhající k Biskajskému zálivu, ovšem z její hornaté části Liébana z vinice v nadmořské výšce zhruba 800 metrů na břidlici, výsadby 80+ let staré.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), recenze, Španělsko, víno
pondělí 5. listopadu 2018
Naturální Alsasko od Jeana Ginglingera
Chutnal jsem sadu vín od Domaine Jean Ginglinger (web) z alsaského Pfaffenheimu. Tradiční rodinné vinařství jede už přes dvacet let v biodynamice (od 2001 s certifikací Demeter), traktor byl postupně nahrazen koněm a ve sklepě přešli na tvrdé naturálno, takže krom obligátního vyřazení filtrace a čiření ani nesíří. Podstatnou část vinic mají v Grand Cru polohách Steinert a Zinnkoepflé, ale na vinětách to neuvádějí (prý klasifikace preferuje úplně jiný styl vín a tak ani nezkoušejí dávat komisím). Jak to všechno zní pěkně, tak… prostě jsem se s těmi víny úplně nesešel.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), degustace, Francie, víno
pátek 2. listopadu 2018
Večer s Peseckou leánkou
Pivnica Čajkov, marvla TINDO a Pivnica BRHLOVCE, partička třech rukodělných vinařství vystupujících velmi často společně coby „Víno spod vulkánu Sitno“. Prochutnávám je pravidelně a mnohá jejich vína mne hodně baví, psal jsem o nich ale zatím překvapivě málo. O jejich frankovkách a také pohledu na Pinot Noir (a směskách s těmito odrůdami) by se mělo mluvit více :-) Ve středu každopádně přijeli do Prahy do vinného baru Bokovka prezentovat jinou zásadní součást své produkce – Peseckou leánku. Zde by jistě bylo na místě se o odrůdě více rozepsat, ale o to se už dobře postaral Marek Uhnák právě z vinařství Pivnica Čajkov a připravil web www.peseckaleanka.sk. Takže šup tam, pokud vás zajímá minulost „princezničky“, něco o identifikovaných klonech a vůbec ledasco okolo. A já si zde jen odložím své degustační poznámky :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, degustace, Slovensko, víno
čtvrtek 1. listopadu 2018
Dvakrát Raúl Pérez a španělská Mencía
Dnes se mrkneme na dvě španělská červená postavená především na odrůdě Mencía. Už zase, možná si říkáte, ale… no jo, trošku jsem jim propadl. Začneme s Castro Candaz Mencía 2015, základním červeným producenta, o kterém jsem se tu rozepsal v souvislosti s jejich top vínem a psal i o jejich „střední třídě“. Obvykle u nových vinařství logicky začínám nejlevnějším základem a až když jsem spokojen zkusím i dražší vína. Tady to bylo přesně naopak, jména osob stojících za celým projektem byla dostatečnou zárukou. Jsme v oblasti Ribeira Sacra a jde o čistý projev odrůdy Mencía bez kupáže s něčím dalším, spontánně kvašeno a bez kravin ve sklepě, zrálo půl roku v použitých 500l francouzských sudech. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek, oproti velmi uměřeným seriózním vinětám předchozích vín trochu veselejší design :-) Tmavší barva, tón do fialové, depot. Tmavší ovocnost ve vůni, peckoviny, dost kamenité / břidlicově šutrovité. I v chuti tmavé ovoce, šťavnatost, „zrnitá“ struktura, třísloviny, mladé, zábavné, skvěle pitelné červené. Užil jsem si, cena okolo 10€ dost fér. Má 91 z Wine Advocate (psát od Roberta Parkera už opravdu není vhodné, hodnocení dělají jiní a jeho jméno je jen značka nad celým magazínem) a kdo nehledá hutnější jižní věci bude spokojen :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), recenze, Španělsko, víno
středa 31. října 2018
Moše Váňa, norský ryzlink, nové odrůdy v Bío Bío a úspěšné šumivé Somló
Možná se k vám už donesla smutná zpráva z domácího vinařského světa. Minulý pátek nečekaně zemřel František Moše Váňa, vinař z Českého vinařství Chrámce. Ještě ve středu míchal červená, ponořoval matolinový klobouk, přemítal jak přesně naložit s Rulandským modrým a byl více než spokojen s aktuálním ročníkem. A právě káď s červeným se mu nakonec stala osudným, o život ho připravila nehoda při práci a oxid uhličitý vznikající během kvasu. Vína Českého vinařství Chrámce piju méně často než by si zasloužila. Ale košer Rulandské modré, nejen z legendárního ročníku 2000 ale možná ještě výrazněji 1999 a z novějších let 2011, bylo jednou ze zásadních lahví a ve velké míře formovalo můj pohled na odrůdu, potenciál Čech a vlastně vůbec na to, co od vína očekávám a jaké emoce dokáže přinášet…
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
úterý 30. října 2018
Naturální Prosecco a Bordeaux v Café Lounge
Jak už jsem psal (opakovaně) dříve, tak na hodnocení restaurací mne moc neužije a zvládají to mnohem lépe jiní. Takže doporučení bude jen krátké. V Café Lounge mají bezva naturální vinný lístek a také tam výborně vaří, ostatně šéfkuchařem je tam Michal Černý (provozoval v Praze Story a zkušenosti má z londýnských mišelinek včetně The Ledbury, kterou stále považuji za jeden z top tamních gastronomických zážitků). Byl jsem tam už na degustacích a dalších akcích, ale nikdy jen tak posedět na večeři. Má to tam zvláštní ale fajn atmosféru, není stísněné ale přeci jen takové kavárensky těsnější než restaurace bývají a zároveň prostředí trochu evokuje něčí obývací pokoj. Lístek na večeře má pět předkrmů, pět hlavních chodů a tří dezerty + výběr sýrů. Vybrat si bylo složité, chuť jsem měl prakticky na vše :-) A nic z jídel, co jsme si nakonec dali, nezklamalo. Vína jsme si nedali po skle ale „napárovali“ si spokojeně dvě lahve na které měli chuť, kvůli kterým ostatně tenhle zápisek dělám především.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Bordeaux, bublinky, Francie, Itálie, recenze, restaurace, víno
pondělí 29. října 2018
Řízný ryzlink, slovinská oranžáda a efektní Syrah
Včerejší sváteční den jsem trávil u rodiny v Podkrkonoší. Původně jsem plánoval delší běh na vrch Zvičinu, přes hrad Pecku a po okolních obcích, takhle na podzim to tam vypadá nádherně a lepší způsob jak si vyčistit hlavu neznám. Ale počasí na plány a významná jubilea nedbá a byl to neuvěřitelně hnusný den, bez ustání foukalo a pršelo. Druhá varianta nakonec také nebyla špatná… vykydnout se u prarodičů před krbem, cpát se buchtami s tvarohem nebo povidly a popíjet dobrá vína (a na závěr si svátečně udělat radost Becherovkou) a celkově se tak nějak svátečně flákat. Na webu Forbes jsem si přečetl článek o domácnosti TGM, který obsahoval i menu první výroční večeře ve Španělském sále z 28. října 1919. Jídla vypadala lákavě a vína jakbysmet. Nechybělo sherry, samozřejmě, ale jinak se servírovala vína z Mělníka. A to včetně červeného ročníku 1908! Trochu jsem se zastyděl, když sám při tomto výročí popíjel vína zahraniční. Ale ta domácí, včetně kousků z Čech, si ostatně dopřávám v průběhu celého roku a nejen svátečně :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Jen tak..., Německo, recenze, Slovinsko, Španělsko, víno
pátek 26. října 2018
Třikrát chutná cava
Ve zkratce třikrát španělské bubliny. Vyzkoušel jsem Bohigas Cava Brut Rosat, růžovou základku velmi fajn rodinného producenta, od kterého mám pravidelně doma a s chutí popíjím Reserva Brut. Tohle je 85 % Trepat a 15% Pinot Noir ze starších výsadeb, na kalech minimálně rok, dozážováno na 6 g/l. Pěkná, světlejší barva, vytrvalé perlení menších bublinek. Vůně čerstvá, příjemný mix florálních tónů, sušených květin, a drobného červeného ovoce. Dost fajn. Suché, čisté, pěkné svěží kyseliny a pitelnost, opět červené ovoce, dobrá stavba a délka, dotyk minerality. Nic složitého, ale veskrze fajn elegantnější růžovka s něčím navíc. Potěšilo. Cena byla do 9€.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, recenze, Španělsko, víno
čtvrtek 25. října 2018
Další Družstvo, myšina, játra a vína na chalupu
Píšu si takhle různé poznámky, které pak chci rozptýlit do článků, ale dneska pár drobností odhrnu najednou. Lehce nestíhám, uzávěrky několika článků mimo blog, práce co mne živí a další aktivity… a do toho Družstvo :-) Už 12. listopadu vás čeká další, devatenácté! Název Družstvo x Humbuk
Make Česko-Slovensko Grape Again myslím napovídá mnohé. Připravili jsme si přeshraniční spolupráci se slovenskou partičkou Humbuk. My vybrali šest poctivých slovenských vín, oni šest českých a společně vám je představíme a s lehkým zpožděním zapijeme ono zásadní kulaté výročí, které nás jinak čeká už v neděli. Kde přesně v Praze se sejdeme sdělíme již brzy :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak...
středa 24. října 2018
Komiksové Bordeaux A.K.A
Na letošní Prague Bar Show jsme měli s Družstvem dvě přednášky o (n/N)naturálních vínech, v neděli více zaměřenou směrem konzumentům a v pondělí spíše pro profesionály a s důvody, proč nějaké takové víno zařadit na lístek. Mluvil jsem i o tom, že krom pozornosti hodného obsahu lahví nabízí (podobně jako dnešní vlna rukodělných piv) i leckdy hodně zajímavé a neotřelé viněty. Jsem tím posledním, kdo by nějak výrazně dal na ambaláž, ale dobrovolně přiznávám, že dnešní víno jsem primárně kupoval kvůli vinětě. Když totiž něco takového má víno z Bordeaux, konkrétně Cadillac - Côtes de Bordeaux, poměrně zřetelně dává najevo, že se snaží vybočit ze zažitého trendu. Dnes bude řeč o Cuvée A.K.A 2015 z Château Lagrange.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Bordeaux, Francie, recenze, víno
úterý 23. října 2018
Nádherné Champagne a chutné Rully
Dostal jsem nedávno dárek, jako poděkování za zapůjčení různorodé literatury o Champagne a bublinách obecně. Šlo o láhev Champagne Fallet-Gourron Blanc de Blancs Grand Cru Extra Brut, čistého klasického Chardonnay z Avize. O vinařství už jsem se tu zmiňoval i s pár detaily, viněta jak vidíte prakticky stejná, liší se jen jméno vinařství. Krom Fallet-Prévostat v minulém zápisku a Fallet-Gourron v dnešním můžete narazit ještě na Fallet-Crouzet či Fallet-Martine, ovšem pro totožná vína. Z důvodů, které netřeba hlouběji zkoumat :-) Lehce tmavší citronová barva, pěkné vytrvalé perlení malých bublinek. Klasická, energická vůně, citrusy a pečené malvice, bohatší hlubší projev a slinosbíhavě čerstvě svěží a namísto zkoumání lákající rychle se napít. Suché, šťavnaté, středně plné, parádní kyseliny ale ne říznost mnohých moderních Blanc de Blancs, rozložitější, poměrně dost vinné, minerální, dobrá délka s lehce oříškovým dozníváním. Energie, čerstvost, struktura, komplexita a parádní pitelnost. Chci víc!
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bublinky, Burgundsko, degustace, Francie, Champagne, recenze, víno
pondělí 22. října 2018
Krásnohorský Sauvignon, uzený Merlot a zajímavá Cava
Minulý týden jsem vyrazil na průřezovou ochutnávku justWINE (web), dovozce a prodejce vín a provozovatele hned tří winebarů v Brně. Postupem času se myslím dostanu k vícero ochutnaným vínům (především k ryzlinkové selekci asi samostatně), projel jsem podstatnou část představených kousků, dnes alespoň tři tipy. V prvním případě tak trochu „než se vyprodá“, v poslední době je u některých vinařství důležité udělat nákup včas. A Krásná hora je rozhodně jedním z nich. Třeba jejich výtečný Pinot Noir 2016 jsem stále jen ochutnával a nenakupoval až byl pryč, naštěstí jsem si uložil a stále mám něco ročníku 2015 :-) Pinot Noir 2017 je stylově lehčí, čerstvý, peckovinově ovocný, svíravý, snadno pitelný. Líbil se mi Pinot Gris 2017, mix několika tratí a klonů, částečně ve starších sudech. Čerstvé, čisté, energické bílé, spíše florální, s bezva kyselinou, vyvážené, s decentním projevem dřeva. Bezvadné přímější pití ideální po sklence v restauraci. Ovšem tentokrát mne hodně zaujal Sauvignon 2017. Tuhle odrůdu umí, jak v podobě přímějšího říznějšího voňavého vína tak coby složitější komplexnější víno s výraznějším vlivem dřeva. Tahle sedmnáctka je něco mezi – různé klony a vinice, navíc několik postupných sběrů. Mix dřeva, nerezu a části macerované měsíc se slupkami. Čerstvé, voňavé, s poměrně komplexní aromatikou mísící ovocnost, něco herbálních tónů a bylinek. Suché, šťavnaté, s výtečnou kyselinou, středně plné, pěkně postavené, docela dlouhé, s fajn strukturou. Parádní pitelnost a přístupnost s mnohým navíc, pokud chcete vínu věnovat větší pozornost. Tohohle je zrovna docela dost, ale stejně bych neváhal. Tuplem ne při maloobchodce pouhých 235 Kč.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, degustace, Morava, Rumunsko, Španělsko, víno
pátek 19. října 2018
DRC rekordní, miliarda prosecca, nové Crus Bourgeois, dostatek bílého Burgundska
Domaine de la Romenée-Conti opět upevnilo pozici nejdražších vín světa a získalo i skalp vůbec nejdražší jednotlivé lahve. Na nedávné aukci v New Yorku dům Sotheby’s střelil dvě lahve Romanée Conti 1945, jednu za 496 tisíc dolarů (11.2 milionů Kč) a druhá se vyšplhala dokonce na 558 tisíc dolarů (12.6 milionů Kč). A to prosím ani nešlo o velký formát, ale klasickou sedmičku! Předchozí rekord držel také ročník 1945, Château Mouton Rothschild, ovšem ve formátu jeroboam a tedy ekvivalent šesti lahví (a imperial, tj. šest litrů a ekvivalent osmi běžných lahví, amerického Screaming Eagle 1992 se vydražil za půl milionu dolarů, ale tam šlo o charitativní aukci). Důvodů pro takto vysokou cenu je, krom mírného šílenství, hned několik. Už dříve jsem se o této aukci zmiňoval, dražila se vína ze sklepa vinaře a négocianta Roberta Drouhina, jehož otec Maurice získal v roce 1928 exkluzivní práva na distribucí vín DRC ve Francii a Belgii. Ročník 1945 byl pro červená burgundská špičkový, šlo o první poválečný a kvalita byla velmi vysoká, ovšem ruku v ruce s tím šla velmi malá sklizeň. V tomto případě se jednalo o nějaké dva sudy, 600 lahví. No a navíc vinařství keře následně vyklučilo, vinici osázelo znovu až v roce 1947 a znovu víno vyprodukovalo až v roce 1952. Romanée Conti 1945 je navíc extrémně padělaným vínem, falešné lahve se prodávají už desetiletí a vzhledem k minimální produkci se padělků celosvětově vypilo násobě více než skutečného moku. Objevují se dokonce velké formáty, které v tom ročníku DRC vůbec nevyrobilo. Takže extrémní cena lahví s dokonalým původem a jistojistě pravých, v podstatě z první ruky a celou dobu uskladněných v perfektních podmínkách, je „pochopitelná“. Nic takového už se dost možná nebude opakovat.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Bordeaux, Burgundsko, doporučené weby, Francie, víno, zprávy