úterý 28. června 2022

Vlašáky a Sauvignon od Thomase Straky

Dostala se mi do rukou tři bílá vína od Weingut Thomas Straka (web) z obce Rechnitz. Pomezí středního a jižního Burgenlandu, na hranicích s Maďarskem. Sice Straka, ale rakouský, byť do téhle oblasti původně dřevorubecká rodina přišla v osmnáctém století z Čech. Každopádně straku na vinětách vytěžují co to dá :-) Rodina poměrně záhy na svých pozemcích vysadila révu, od padesátých let minulého století také provozovala první heuriger v obci. Osvěžit se u nich, a také ubytovat, můžete dodnes. Vinice mají svazích Günser Gebirge (aka Kőszegi-hegység, Kysecké pohoří), kde se nachází i nejvyšší hora Burgenlandu, Geschriebenstein s nadmořskou výškou 884 metrů. Straka má vinice i v pěti stech metrech (samotný Rechnitz je okolo 360 metrů), navíc na rule, krystalické břidlici a vyvřelinách. Aktuálně pracují na přibližně 8 ha vlastních vinic (a stále se pomalu rozrůstají) vedených ekologicky, bez herbicidů jsou od roku 2003 a bio certifikováni od 2017.

Zobraz celý článek...

pondělí 27. června 2022

Třikrát ryzlinkové bubliny

Miluju bubliny i ryzlinky a když je to dohromady, tak… dost často vlastně úplně nadšený nejsem, přiznám se. I z Německa či Alsaska a od vinařství, která dělají špičkové ryzlinky, bývají bubliny lepší z jiných (obvykle burgundských) odrůd. A ty ryzlinkové spíš výjimečně stejně komplexní a zajímavé, upřímně docela často je to pro mne spíš zklamání, ač ta vína voní hezky a pijí se dobře. Pokud jde o nějaký poctivý déle vyzrávaný klasický flaschengärung (o německých a potažmo rakouských sektech jsem se nedávno rozepisoval), tak už to většinou taky není zrovna levný a očekávání bývají větší. Ale stále platí, že Riesling je odrůda, která dokáže nabídnout prakticky všechny bílé vinné styly, díky nízkému pH a přirozeně vysokým kyselinám bubliny nevyjímaje. Ať už v podobě s kratším ležením a výrazně ovocné, nebo s typicky teplejší fermentací a delším ležením na kalech, kde už je to o trochu jiných projevech. Dneska se mrkneme na tři různé kousky. Dva jsem chutnal na nedávné ryzlinkové masterclass, o které ještě bude řeč, další už hezky celou láhev doma.

Zobraz celý článek...

pátek 24. června 2022

Ryzlink od Mlýnka a červené Chassagne

Hledání skvělých ryzlinků nikdy nekončí! Tentokrát jsem se místo Německa mrknul na Moravu. Ale vinař Filip Mlýnek (web), krom času stráveného u Michlovského a obrovských úspěchů vinařství Volařík v době kdy tam pracoval jako sklepmistr, pracoval několik let také u slavného Weingut Künstler. A jak vypadá skvělý ryzlink by tedy měl vědět :-) Já zkusil Ryzlink rýnský Staré 2020, suchý pozdní sběr z vinice v katastru Dobrého pole. Jde o jednu z teplých poloh Dunajovických kopců, s černozemí a sprašemi ale také (a to by mělo platit pro tenhle ryzlink) v nižších polohách dost písčitou, každopádně ve všech případech také hodně vápenitou. Připraveno čistě v nerezu. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Tmavší, nazlátlá barva. Poměrně expresivní aromatika, již lehce nazrávající, minerální, medovo-kořenitá s linkou sladšího žlutého až tropického ovoce. Suché, intenzivní, poměrně koncentrované ale nijak plné, cukr prakticky neznatelný a kyselina naopak velmi vysoká, víno je to řízné, ostřejší. Slušná délka. Cena 250 Kč nebo tak nějak. Inu proč ne, upřímně. Byť, a teď pár pravidelných čtenářů možná klepne, ta kyselina možná až trochu vyčuhovala a stoprocentně harmonické to nebylo :-) Což neznamená, že v acid freaks nevzbudí neskonalé vzrušení!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. června 2022

Kroupy, vedra, nové odrůdy a všichni umřeme

Mrazy v dubnu zasahující k životu se probouzející révu, od ledna sucha a v květnu réva úplně dehydrovaná, na začátku června krupobití následované brutální vlnou horka s absolutními rekordy v měřené historii a to ještě nebylo léto, poté další krupobití a včera masivními přívalové deště s bleskovou povodní a znovu i kroupami. Oh, putain de merde. Něco se týká Francie obecně, většina ale přímo Burgundska. Dobrovolně přiznávám, že tenhle milovaný region už zkoumám spíše ze zpráv, co vše se zase pokazilo (a jak i přesto jsou vína skvělá, byť je jich méně a opět podraží). U vinařů a vín, co mi opravdu rozbuší srdce rychleji a chtěl bych pít, obvykle prostě nejsem ochoten zaplatit požadované ceny. Na Burgundsko tak hledím (obvykle, sem tam si láhev dám, ale fakt málo) jen z povzdálí a usmívám se u článků s hodnocením dvaceti vyzrálých špičkových lahví z 60.-80. let :-)

Zobraz celý článek...

středa 22. června 2022

Plani Arche a charakterní vína z Umbrie

Dnes se budeme pohybovat v Itálii, v kraji Umbrie, jen pár kilometrů přes údolí od starověkého města Assisi. Elena a Roberto DiFilippo zde provozují podnik Plani Arche (web), rodinné vinařství se šesti hektary vinic rozprostřenými v šesti různých polohách. Jméno podniku je latinskou verzí názvu místní svatyně, Pian d’Arca, kde prý sv. František z Assisi pronesl své slavné první kázání ptákům. Mají vinice v certifikovaném bio a jedou s velkým příklonem k postupům biodynamickým a také těm, které učí Masanobu Fukuoka. Pro práci na vinici používají spíše koně než traktor, ač Roberto už měl dvakrát zlomenou nohu po kopanci. Ale traktory mají zase jiná rizika! Pěstují především Grechetto a Sagrantino a také nějaké to Sangiovese, Barberu a lokální klon Trebbiana. Co a jak a proč (ne)dělají ve vinicích sepsali do přehledného PDFka. I ve sklepě jedou čistě a bez aditiv, některá vína jsou i nesířená. Podnik je postaven na dědictví rodiny Eleny, Roberto své rodinné vinařství (které je mimochodem bio již od roku 1994, takže to pro ně není nějaký aktuální trend) přenechal sestře ale sám je ještě spolumajitelem a vinařem v podniku La Sapata, který ovšem nenajdete nikde poblíž, ale v Rumunsku :-) Vzhledem k výše uvedenému v kombinaci s vzhledem vinět, a husami prohánějícími se mezi řádky, jsem čekal trochu funky záležitosti, ale byl příjemně překvapen.

Zobraz celý článek...

úterý 21. června 2022

Výtečný Meunier od Pouillona k narozeninám

Udělal jsem si k narozeninám radost a otevřel Blanc de Noirs od Champagne R. Pouillon (web), jejich čistý Meunier Les Châtaigniers 2014 Extra Brut, láhev č. 345 z celkových 612. O vinařství jsem tu více psal před čtyřmi lety, letos v únoru jsem měl konečně možnost je i navštívit. Fabrice Pouillon se posunul, od ročníku 2018 už vše jede „svou metodou“ (M.F.P., Méthode Fabrice Pouillon), dotáhl ke své spokojenosti druhotnou fermentaci za pomoci moštu a mohl tak přestat přidávat kvasinky odjinud. Od Pouillona jsem moc nepil šampaňská, která by šlo popsat jako elegantně lehká či filigránská, spíše silnější důraznější vína s bublinami. A tenhle postup mu v rámci stylu hezky funguje. Navíc to opravdu vypadá, že dospěl ke stabilním výsledkům bez nadměrného rozptylu projevů v rámci šarže, což je jeden z hlavních důvodů, pro který většina ostatních spíš skončí na úrovni experimentu či u jednoho speciálního takto připraveného cuvée. Mám trochu podezření, že je to drobátko složitější než jen využití zavakuovaného zachlazeného moštu stejného vína a sklizně, ale bude i přidávat cukr separovaný z téhož moštu a kdo ví jaké další triky má. Mimochodem s touhle metodou si nehrají jen nějací „okrajoví ezoterici“, ale experimentuje s ní třeba i Jacques Selosse.

Zobraz celý článek...

pondělí 20. června 2022

Skvělý základní Riesling od Knewitzů

Degustační poznámky ke všem ochutnaným vínům, i kdyby to mělo být fakt jen ve zkratce a hlavní dojem, jsou dost užitečná věc. To jste třeba takhle v restauraci a víte, že nějaké víno jste chutnali ale nejste si jisti, nakolik vás oslovilo, protože ten večer toho bylo fakt hodně. Chvilka hledání a hned víte, že si ho rozhodně chcete upřesnit, protože naposledy vyloženě zaujalo. Základní Riesling trocken 2020 z Weingut Knewitz (web) z Appenheimu v Rheinhessen, jejich gutswein. Bratři Björn a Tobias Knewitz dovedl během pár let vinařství ke štemplu VDP, úplně čerstvě se stali kulatým dvoustým členem sdružení. Dnes už mají 25 hektarů čistě obdělávaných (aktuálně v přechodném období na bio certifikaci) vinohradů, na několika odlišných polohách. Velmi často ale (hlavně v případě Hundertgulden) na Německo až netypicky výrazně vápencových, ale také se sprašemi, jíly a velkým podílem železné rudy. Vína z těchto poloh v jejich podání mají dost specifický charakter, dost to svědčí šardonce či rulandskému šedému, ale jejich hlavní odrůdou je stále Riesling.

Zobraz celý článek...

pátek 17. června 2022

Anglická apelace, vesmírná réva a Isole & Olena

merret_brutOpakovaně jsem se tu zmiňoval o šumivých vínech z Anglie (a potažmo Walesu), mám pro ně docela slabost. Psal jsem tu o různých novinkách, vinařstvích i jednotlivých lahvích. Anglická šumivka se za poslední dvě dekády posunula ze zajímavosti do vína, které je třeba bát vážně. Výsadby stoupají, ostatně do nich investují i prestižní producenti ze Champagne a rovnou si tak pojišťují svou pozici, a to docela rychle. A společně s nimi i velikost produkce. Ve srovnání s Champagne je stále „zanedbatelná“, ale už to fakt není jen rarita a do sklepů jde aktuálně každý rok na zrání i přes patnáct milionů lahví (ovšem počasí je tam přeci jen trochu nevyzpytatelné a čísla dramaticky lítají) a do konce dekády to nejspíš bude výrazně přes dvacet! V dobrém ročníku teď anglické bubliny atakují čísla určitě známější italské Franciacorty. Vlastně to píšu hlavně kvůli další zajímavosti ve vývoji. Anglické bubliny totiž nově mají první apelaci! Výrobci jako Nyetimber, Ridgeview či Bolney budou moct uvádět PDO Sussex Sparkling Wine a ještě o trochu více tak dát najevo svá specifika a unikátnost. Předpokládám, že vinaři třeba z Kentu a dalších oblastí se nenechají zahanbit :-) Však svoji apelaci má i sýr Stilton nebo Cornish clotted cream! Ano, i v podstatě škraloup (kdo ho v dětství nenáviděl na kakau?) má apelaci! Každopádně bubliny ze Sussexu musí být připraveny tradiční metodou, z povolených odrůd (Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier s tím, že použít jde i Arbanne, Pinot Gris, Pinot Blanc, Petit Meslier a Pinot Noir Précoce). Povinnost je alkohol alespoň 11 % a nejméně 6 g/l kyselin.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. června 2022

Katja a Jens Bäder a nejen výborný Riesling

Přibližně před rokem jsem tu psal něco málo o zajímavém rodinném bio vinařství Bäder (web) z Wendelsheimu v Rheinhessen. Včera jsem měl poprvé možnost potkat se přímo se sympatickými vinaři. Na pozvání dovozce justWINE dorazili Katja a Jens do Prahy představit svou aktuální nabídku. Byli tu poprvé a původní plán byl přijet o den dříve a obhlédnout si město, ale práce si řekla jinak a místo krás Prahy shlížel Jens na vinice z traktoru. Údaje v předchozím zápisku jsou správně, snad jen se jim podařilo získat další vinici a také něco dosadit, takže dnes už mají hektarů dvanáct. Bavili jsme se o vývoji klimatu a sklizních v srpnu místo alespoň v září, o uzávěrech na vína (špičkový celokorek nebo kvalitní šroubový, všechno mezi tím podle nich nedává příliš smysl a i přes každoroční Jensovo lobování za více korků i u bílých vín jsou teď především pod šrouby a nijak jim to neškodí), německých pravidlech pro značení šumivých vín a spoustě dalších zábavných témat. Z usměvavých vinařů sršela dobrá nálada a tak nějak… spokojenost. A samozřejmě se přenesla i na vína :-)

Zobraz celý článek...

středa 15. června 2022

Čtyřikrát Chardonnay z Kalifornie

Minulý týden jsem tu psal o týdnech kalifornských vín a jedné výtečné lahvi, kterou jsem díky nim vypil. To odpoledne jsem ale ve Vinografu ochutnal ještě čtyři různá Chardonnay. Asi nejsem úplně ten pravý, kdo by je měl hodnotit. Snažím se být „objektivní“ a vidět jejich nesporné kvality, ale obvykle jdou podobné krémové dřevěné kousky dost mimo můj vkus. Teda pokud nejsou opravdu špičkové a nenabízí i dost navíc. Není to tak, že by mi to vyloženě nechutnalo, jen v tom prostě nenacházím úplně velké potěšení a mnohem raději sáhnu po nějakém obyč klidně nerezovém německém ryzlinku (například…). Prostě hodnocení berte tentokrát ještě s větší rezervou než obvykle, můj vkus se tu projevuje až příliš ;-) Všechna vína jsou každopádně v sortimentu Californian Wines, společně s až neuvěřitelným množstvím dalších, taková nabídka se jen tak nevidí.

Zobraz celý článek...

úterý 14. června 2022

Jochen Beurer a charakterní švábská vína

Bývalý BMX šampion, týpek s nápisem „Riesling slut!” (což má hlubší a smutnější pozadí, jakkoliv je jinak vtipné a vůbec bych se tomu nebránil) na tričku, producent charakterních biodynamických a naturálních švábských vín z vinic nedaleko Stuttgartu, člen VDP a spoluzakladatel spolku Junges Schwaben. Jochen Beurer (web). Táta vedl místní vinařské družstvo a vlastní hrozny do něj prodával, Jochen sám vinařinu vystudoval. Vlastní vinařství založil v Kernen im Remstal s manželkou po studiích a má za sebou necelých 25 let historie, začali se třemi hektary a dnes jich mají už čtrnáct. Poměrně rychle opustili konvenční přístup a přesunuli se směrem bio (2004) a biodynamice (2008, následně i certifikováno Demeter, k přechodu Jochena nakopla návštěva u alsaského vinařství Barmès-Buecher) na komplet výsadbách a čistě pracují i ve sklepě. První dva roky prý jel „podle příručky“, v podstatě místo postřikového kalendáře od výrobce trochu slepě následoval jiný návod, ale pak postupně začal vidět co a jak je třeba a přestal brát tak dogmaticky. A dnes už je to nejen o fázích měsíce pro střih vinic, ale stejně tak o zatravnění, včelách, zvířeně a světě okolo :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 13. června 2022

AirBnB vinice, španělské výsadby, nejbohatší mezi nápojáři a Apocalypse Wine

Při cestách do (nejen) zahraničí jsem opakovaně využil ubytování skrze AirBnB (a kamarádi provozují milý apartmán v Mikulově, kdybyste někdo měli cestu tam), párkrát se nám podařilo spát na dost fajn či netradičních místech. Nově tato služba rozšířila filtrování i na kategorii „vinice“ a ubytování ve vinařských oblastech, respektive přímo ve vinařstvích (či sudech!) a v těsné blízkosti či přímo uvnitř vinic. Další důkaz, že coby turistické destinace podobné lokality táhnout! Radost si nebudeme kazit tím, že kategorie vinic se objevila až po jeskyních či kontejnerech :-)

Zobraz celý článek...

pátek 10. června 2022

UFO letící směrem od Châteauneuf do Kalifornie

Je to jedna z oblíbených perliček a nepříliš užitečných vinných znalostí. Od roku 1954 platí v Châteauneuf-du-Pape obecní vyhláška, která zakazuje „přelet, přistání i vzlet letadel známých jako létající talíře či létající doutníky, nezávisle na jejich národnosti, na území celé oblasti.“ Pokud by nějaké UFO zákon porušilo, bude okamžitě vzato do vazby, o což se postará místní policie. Zákon je stále v platnosti a jde o jeden z těch, které jsou podle všeho pečlivě dodržovány, alespoň tedy neexistují důkazy, že by byl kdy porušen. S nápadem přišel v roce Lucien Jeune, tehdejší starosta Châteauneuf-du-Pape, a v podstatě šlo o sprostou snahu dostat se na přední stránky novin a více upozornit na vína z oblasti. Fungovalo to skvěle, i dávno před internetem a jeho schopností každou podobnou kravinu dostat do povědomí světa během pár hodin, a vlastně do dnešních dnů budí pozornost a v médiích se objevuje pravidelně. Dnes se to může jevit jako bizarní nápad, ale tenkrát byl svět posedlý cestováním do vesmíru, snahou dostat člověka na měsíc. A zuřila také UFO mánie, ve Francii se to v padesátkách jen hemžilo očitými svědky jejich přeletů a dokonce zprávami o výstupech mimozemšťanů (obvykle oblečených v něčem, co připomínalo tehdejší potápěčské skafandry) na francouzskou půdu! Vtipné je, že tento v podstatě vtip je asi prvním případem „vesmírného práva“, mezinárodní Kosmická smlouva vstoupila v platnost až v roce 1967 (pravda, předcházela jí Deklarace právních zásad činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru přijatá Valným shromážděním OSN v roce 1963, ale tím si radost kazit nebudeme!).

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. června 2022

Třikrát Cortese / Gavi od Cinzia Bergaglio

Dnes se mrkneme na tři vína od Azienda Agricola Cinzia Bergaglio (web) z Tassarolo, vinařství v nabídce Víno pro Vás. Jsme tedy v Piemontu, ve všech případech půjde o čisté Cortese a ve dvou pod prestižní oblíbenou apelací Gavi. O vinařství jsem se tu už zmiňoval u ročníku 2019 a nic moc se od té doby nezměnilo, jen tentokrát budeme pít znovu čerstvá vína. A začneme u lahve Cortese Goccia Secca, což je jejich základní bílé, připraveno v nerezu a z hroznů od obce Tassarolo, ale deklasováno na prosté Vino Bianco a ročník tedy neuveden. Stejně jako všechna ostatní vína je v lahvi tvaru bordó, s plastovou záklopkou a aglomerovaným korkem. Baví mne tvar na vinětě, podobné věci často kreslím třeba když se někdo moc vykecává do telefonu :-) Světlejší citronová barva. Čerstvá, trochu krémová vůně do hrušky, lehce kvasnicová. Suché, čisté, uhlazenější, dobré kyseliny, přímé a slušně pitelné, takové „po sklence v restauraci k běžnému obědu rozhodně neurazí“. Inu proč ne.

Zobraz celý článek...

středa 8. června 2022

Crémant z Jury a opulentnější Pinot z Mostu

Po delší době jsem otevřel základní crémant z Domaine Bénédicte et Stéphane Tissot z Jury, v mnoha uplynulých letech jsem spíš chutnal jejich legendární BBF školený v sudech nebo Indigéne rozkvášený v lahvi moštem slámovky a tedy bez jakéhokoliv vstupu mimo hroznů. Crémant Blanc Doságe zero je taková „normální klasika“, v aktuální nejčerstvější šarži (odstřel v listopadu 2021) pochází samozřejmě čistě z jejich vlastních biodynamických vinic a odrůdově je to 50 % Chardonnay, 40 % Pinot Noir, 5 % Poulsard a 5 % Trousseau zhruba z poloviny fermentované a školené ve starších dubových sudech. Jde o neročníkovku, ale hrozno bude pocházet jen z jednoho roku, zde bych odhadoval 2019. Tmavší barva, až lehce narůžovělý tón, pěkné bohaté perlení menších bublinek. Kouřové, navinule malvicové a minerální s dotykem kořenitosti, badyánu. Suché, širší a výrazné, lehce svíravé, na víno bez dozáže relativně měkčí a uhlazené, čekal bych výraznější kyseliny a živost, slušně dlouhé. Taky jsem si trochu říkal, zda i tohle víno už dnes nerozjíždí moštem, mělo to některé znaky. Pije se velmi dobře, to zas jo, ale nějak… nevím, očekávání byla větší. Není na tom vůbec nic špatně, prostě jsem jen doufal, že srdce bude bušit rychleji. Profesionální hodnocení, že? Žádné body, žádná tabulka, jen sprosté dojmy!

Zobraz celý článek...

úterý 7. června 2022

Červená z Egeru od doktora Stumpfa

Dnes se zastavíme v Maďarsku. Poprvé jsem vyzkoušel vína od Stumpf Pincészet. Rodinný podnik založil Dr. János Stumpf, který začal na počátku devadesátých let v Egeru pracovat jako lékař na záchrance, často jezdil se sanitkou. K révě měl vztah, vyrostl v Tokaji, a tak se rozhodl přidat k práci a nějaké to vinohradničení a vinaření. Začal na pronajatých vinicích, ale dnes už mají nějakých 20 hektarů vlastních. Vinařsky ho dost nakoplo přátelství s Tiborem Gálem seniorem i společný frankovkový projekt s Master Sommelierem Johnem Szabo (nebo snad Jánosem?; na autora Volcanic Wines: Salt, Grit and Power a prvního MS v Kanadě jsem poprvé narazil díky slepým degustačním videím od WineAlign), ale vše se mnohem víc rozjelo v momentě, kdy se syn Péter rozhodl, že se bude vinařině věnovat profesionálně. A aby nebyli komplet jen samouci, tak si střihl v Rakousku i formální vzdělání. Vinice obdělávají čistěji, na nových výsadbách v podstatě v bio režimu a v dohledné době asi dojde i k certifikaci a rozšíření přístupů na komplet plochy. I ve sklepě, starém hlubokém v tufu a druhém nedávno vyhloubeném, jedou bez větších zásahů, spíše ve dřevě (hlavně 500l maďarské dubové a akátové sudy) a s velmi omezeným sířením. Většinu výsadeb mají v trati Sikhegy, v oblasti tradičně vulkanické dominantně tufové, a jedné z možná nejproslavenějších poloh v Egeru – Nagy-Eged. Ta je místním „Grand Cru“, alespoň tak ji mnohá prestižní vinařství prezentují, s vyšší nadmořskou výškou a terroir netypicky postavený na šedém vápenci a vápenitých sedimentech.

Zobraz celý článek...

pondělí 6. června 2022

Las Pizarras aneb velká „chladná“ Chile

Nedávno jsem tu psal o srovnávačce dvou ročníků vlajkové lodi od Viña Errazuriz (web, dováží Kupmeto) a zmiňoval se, že časem bude řeč i o jejich relativně nové řadě prestižních vín zvané Las Pizarras. Dnes tedy slib plním. Vína z téhle řady jsem chtěl dlouho zkusit a srovnat s jejich běžnou produkcí, ale cena lahví pro mne byla, alespoň pokud jde o nákup bez ochutnání, trochu prohibiční. Takže jsem byl za degustaci, navíc se zástupcem vinařství a díky tomu pár informacemi, ke kterým se nejde jen tak doklikat, dost rád. Tahle řada má ukazovat potenciál chladných části oblasti Aconcagua Costa s výrazným vlivem Pacifiku (jsou od něj tak 10 km), jde o selekci hroznů a následně i vín z pečlivě vybraných vinic, nechali si detailně zmapovat na 250 hektarů, s velkým podílem metamorfovaných hornin, břidlice především. Odtud také název řady, pizarra je ve španělštině výraz pro školní tabuli ale také břidlici :-)

Zobraz celý článek...

pátek 3. června 2022

Riesling s pozvánkou a další šťavnatý z Frank

Jsem důvěřivý jedinec. Pokud by mne někdy někdo chtěl otrávit, stačí mi poslat lahvičku se jménem fajn vinaře a vinice a nejspíš to vypiju… :-) Takhle jsem otevřel a vdechnul „předkrm“ a tekutou pozvánku na festival Riesling Rocks pořádaný vinnými bary Vinograf, lahvičku od Weingut Josef & Philipp Bründlmayer (web, psal jsem o nich nedávno). Konkrétně šlo o jejich základní Riesling Kaiserstiege 2021, takže Kremstal, nerez a víno okamžitě přístupné ale s potenciálem pár let ležet a vyvíjet se. V aktuální podobně víno mladičké, svěží, s ovocností do peckovin (meruňky) a jablka s lehce kořenitou linkou. Suché, šťavnaté s výbornou kyselinou, přímočaré a snadno pitelné, s lehce slanou linkou v závěru ale jinak spíš veskrze nekomplikovaně fajn. Inu proč ne! Cena něco přes tři stovky. Zda zvládnu dorazit na festival zatím nevím, ale ryzlinků není nikdy dost, to je jasné!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 2. června 2022

Univerzitní aukce, St.Emilion, bio družstevní Champagne a soutěžní úspěch B\V vinařství

Příští týden se začnou, skrze aukční dům Christie’s, dražit vína z historického sklepa King’s College v Cambridge. Seznam burgundských producentů je skutečný crème de la crème – Domaine Roumier, Domaine Coche-Dury, Domaine de la Romanée Conti, Armand Rousseau, Domaine Leflaive… či Henri Jayer. A pár dalších obvyklých podezřelých a špičkových jmen. Ale najdete tam i kolekce ze stále populárnějšího španělského vinařství Terroir al Limit, záplavu klasického Bordeaux včetně některých starých ročníků těch nejslavnějších vín či velkou Itálii a nějaký ten destilát, mimo jiné raritní Bowmore 1964 Trilogy. Je toho pořádná zásobička! Docela by mne zajímalo, jak to vypadá ve sklepích našich prestižních univerzit! I když po zkušenostech z těch pod VŠE, kde jsem protrpěl civilku, vlastně možná raději ne…

Zobraz celý článek...

středa 1. června 2022

Třikrát Jura od Château d'Arlay

Opět jsem si pořídil pár lahví z jurského Château d'Arlay (web, na úvodní stránce nádherné časosběrné video s rozbřeskem nad vinicemi a ruinou starého hradu), jednoho z vůbec nejtradičnějších a nejstarších producentů ve Francii. Trochu více jsem se o nich rozepisoval u lahve „poločerveného“ vína Corail před osmi lety a pak se k jejich vínům pravidelně vracel. Tentokrát otevřel červené a dvě bílá. Začneme Côtes du Jura Rouge Pinot Noir 2016, tedy jejich aktuálním (!) červeným pinotem. Líbí se mi protáhlá číst viněty na hrdle, která krom ročníku vína neméně výrazně informuje i o roce, kdy bylo víno lahvováno. V tomto případě tedy 2019. Víno pochází ze starších (40+ let) keřů na šedých a modrých slínech, je školeno rok v použitých burgundských 228l sudech a další dva roky sudy scelené ve větších tancích. Burgundská láhev, tenčí kovová záklopka, aglomerovaný korek. Světlejší rubínová barva. Čistá, příjemná, vyvážená, poměrně precizní červeně ovocitá peckoviná vůně v burgundském duchu, s jemnější kořenitou linkou a dotykem lesního podrostu. Relativně lehkonohé ale váhu to má, suché, čisté, červeně ovocné, s jemným tříslem a lehkou svíravostí a minerální linkou. Charakterní, příjemné, klasické. Elegantní, přístupné nyní, ale nebál bych se, že by 5+ let nezrálo do krásy a v kondici nevydrželo i déle. Byl to právě pinot, na kterém si Château d'Arlay začalo v 15. století budovat renomé. Uteklo dost času, ale i v moderní historii se jim s touhle odrůdou daří.

Zobraz celý článek...

úterý 31. května 2022

Na sylvánech z Frank

Minulý týden se v Art Restaurant Mánes konala hodně zajímavé akce s vinaři z Frank zaměřená především na tamní Silvaner (ale i vína dalších odrůd, byť ve velmi omezené míře; třeba Riesling tam byl preventivně jen okrajově, asi aby nekradl pozornost ;-). Akci pořádala Česko-německá obchodní a průmyslová komora a alp Bayern – Agentur für Bayerische Lebensmittel ve spolupráci s Domaine Hugo a CC Víno a vína představila na pultové degustaci, řízené masterclass a také při několikachodové večeři s chřestem coby důležitou součástí. O odrůdě jako takové jsem se zde docela nedávno rozepisoval a dnes tedy nemusím! A ve velmi zrychleném režimu sepíšu pár dojmů z toho, co si vybavuji. Bohužel jsem nestíhal masterclass a pultovou degustaci spíš v závěru a pak následně „dopíjenou“ po večeři, což mělo i své výhody, protože jsem se úplně nesestřelil a okolí (včetně vinařů) mělo naopak již veskrze dobrou náladu :-) Výhodu to má proto, že si dost věcí pamatuji. Stala se mi totiž taková věc…

Zobraz celý článek...

pondělí 30. května 2022

Dva mladé ryzlinky z Alsaska a Kamptalu

Z vinařství Gustave Lorentz (web, viz starší článek) často popíjím jejich bubliny, hlavně Zero Dosage crémant jsem si dost oblíbil, ale obvykle tu mám i jejich základní tichý Riesling, už jsem tu o něm také psal a ve více než jednom ročníku. Teď jsem otevřel ročník nový a velmi potěšil. Riesling Réserve 2020 pochází z vinic okolo Bergheimu, především na jílu a vápenci, a zpracováno je pouze v nerezu. Ročník 2020 byl další z těch dost horkých, navíc s červencem vůbec nejsušším, co z měření v Colmaru pamatují. Ale vinaři už si zvykají a přizpůsobují se, tohle je bezva ukázka. Alkohol necelých 12.5 % a kyseliny skoro 7 g/l a víno krásně suché a nijak přismahlé, byť pocitově trochu nazrálejší než bych čekal. Láhev pistole, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Tmavší výraznější žlutá barva. Čisté, již lehce uleželé, bezva kombinace malvic a citrusů, citrusové kůry, s florální linkou a jemnou kořenitostí. Suché, čisté, příjemné kyseliny a krásně vyvážené, opět kombinace malvic a citrusů, lehká slanost, fajn délka. Klasické, krásně udělané, jak dělané po sklence k dobrému jídlu v restauraci ale bez problémů vdechnu celou láhev. Hodně potěšilo. Třístovková záležitost u Kupmeto.

Zobraz celý článek...

pátek 27. května 2022

Kočaříkův nový Pinot Noir

Včera jsem měl to štěstí vést ve vinotéce U lachtana degustaci vín Petra Kočaříka (web) z Čejkovic, pro mne jednoho z nejzajímavějších moravských producentů, ze skvělé návštěvy před nějakou dobou jsem se tu obsáhle vypsal. Ochutnali jsme několik charakterních bílých, podařilo se nakonec projet komplet vertikálů všech jeho ročníků Pinot Noir z trati Novosady (o tom určitě ještě něco napíšu) a také horizontálu tří pinotů ročníku 2020. Ano, tří! Krom klasiky z Nivy hrbaté a trati Novosady je v nabídce další kousek. Jak jsem v zápisku z návštěvy již naznačoval, tak se jim podařilo získal vinohrad ve skvělé viniční trati Helezný díl. Na mírném jihozápadním svahu s hlinitopísčitou půdou nad vápenitými sprašemi mají celkem 0.65 hektaru Pinotu Noir ze starých (můj ročník a nepovažuji se za starého, ale u keřů je to jinak!) výsadeb v roce 1981 ve sponu 3x1 metr. Začali s podsadbou chybějících keřů a to hned dvěma způsoby. Celkem 753 sazenic si nechali vyrobit z nejvitálnějších keřů na vinici, stará dobrá selection massale. A k tomu přisadili do volného prostoru dalších 500 keřů především klasického dijonského klonu 115.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 26. května 2022

2x základní Pinot z Falce od špičkových vinařů

Další dva německé pinoty do sbírky! Oba z Pfalze, v obou případech základní kousky vinaře a značeno coby „prostá“ jakostka či VDP.Gutswein. Ale já upřímně nejsem ochoten investovat do žádných dražších (a při troše štěstí i opravdu lepších) lahví, pokud mne nepřesvědčí u vinaře základní vína. Jdeme na věc! O vinařství Dr. Wehrheim (web) z obce Birkweiler jsem tu ještě nepsal, ale budu určitě víc. Mladý Franz Wehrheim coby čtvrtá generace, společně s otcem Karlem-Heinzem, vytváří z poměrně široké mozaiky podloží a specifických terroir expresivní, charakterní suchá vína, hvězdný Riesling a burgundské odrůdy, především Pinot Noir. Vinice jedou v biodynamice a certifikovaném bio, od roku 1991 jsou členy VDP a právem patří mezi špičku regionu. Otevřel jsem Spätburgunder trocken 2020. Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem. Trochu tmavší rubínová barva s fialovými odlesky. Ve vůni docela znát deset měsíců školení v malých barrique sudech a víno by si zasloužilo nechat ještě nějakou dobu ležet, dřevo je docela patrné a vlastně jsem to, u téhle kategorie vín, úplně nečekal :-) Ale není ve vůni a chuti osamoceno, je tam krásná ovocnost zralých černých třešní, moruše, sladší kořenitá linka a čokoláda. Suché, středně plné, šťavnaté s moc pěknou kyselinou, dobrá délka a vyváženost. Hezky postavený, vlastně poměrně seriózní strukturovaný kousek!

Zobraz celý článek...

středa 25. května 2022

Friulano, Ribolla a Schioppettino vinařství Spolert

Dnešní zastávka bude v regionu Friuli-Venezia Giulia, pod apelací Friuli Colli Orientali, u vinařství Spolert (web) z Prepotto a novinky v nabídce Víno pro Vás. Před nějakou dobou jsem přechutnal čtveřici jejich hlavních/základních vín z řady, které říkají „Millennial“. Podnik založil Riccardo Caliari společně s manželkou teprve před pár lety – první sklizeň byla 2018 – pořídili si starší vinařskou usedlost a rozšířili ji na současných osm hektarů vinic na písčitých a jílovitých půdách. Riccardo sice pochází z vinařské rodiny a obor studoval, ale žádný příběh o dědictví po generace a tak, prostě hledal nějaké místo kde mu to sedne :-) Jméno vinařství odkazuje k tradičnímu hlavnímu prvku kuchyně, kamnům, které po původních majitelích zrekonstruovali. Ve sklepě u nich nenajdete nerez, vína kvasí a leží v betonu a kameninových amforách, případně ve dřevě. Ve vinicích jedou „udržitelně“, ale certifikované bio to není, a tradiční lokální odrůdy – Schioppettino a Refosco pro červené a Friulano a Ribolla Gialla pro bílé. A mají zkusmo i trochu Merlotu.

Zobraz celý článek...

úterý 24. května 2022

Don Maximiano v původní a moderní podobě

Už mnohokrát jsem tu psal vínech od Viña Errazuriz (web, dováží Kupmeto), je to můj oblíbený producent z Chile. Základy v řadě Estate stojí o něco víc než známější supermarketová konkurence, ale kvalita je u nich hodně vysoko. A produkují několik „ikonických“ vín a snaží stále posouvat dál, aktuálně třeba řadou „cool climate“ fantastických kousků o kterých bude řeč časem. Ostatně o jejich ikonách už jsem tu psal a měl zde třeba zajímavé srovnávačky jedné odrůdy různých úrovní, dokonce několikrát. Jejich Don Maximiano Founder’s Reserve je jakousi poctou zakladateli vinařství a jedním z prvních „prestižních“ vín Chile, produkováno od roku 1983. A hned od začátku ukládali až polovinu každoroční produkce ve sklepě, aby měli v budoucnu zásobu vyzrálých vín a mohli světu ukázat, že Chile nejsou jen vína na vypití do roka a do dne, ale jejich potenciál jde mnohem dál. Nedávno archiv vypustili na trh a jen se po nich zaprášilo :-) Já měl teď na ochutnávce možnost srovnat „mladý“ ročník 2010 s teprve druhým vyprodukovaným, 1984. Oboje z Aconcagua Valley, z jejich nejstarších výsadeb v blocích Max I, Max II a Max V, s odlišným podložím a podmínkami. Včetně detailů o sklizni a technice zpracování je popisují na webu.

Zobraz celý článek...

pondělí 23. května 2022

Vlašákový a veltlínový pet nat

Než se dostanu k reportům ze zajímavých degustací, především o evoluci jednoho šumivého „ne tak úplně pet natu“ ze Slovenska, tak pro dnešek jiné bubliny. Vdechli jsme Dion Pet Nat 2021, biodynamickou naturální šumivku od Weingut Schmelzer (web) od Neziderského jezera, z vinic na písku a štěrku. Odrůdově je to dominantně Welschriesling a část odrůda Sämling, po pomletí krátká macerace a následně samotok spontánně fermentuje a před dokončením je stočen do lahví kde dojede. Klasika. Žádná filtrace, žádné síření ani jiná aditiva. Čirá láhev, korunkový uzávěr a na vinětě text Písně májové od Goetheho. Tmavší slámově žlutá barva, opalizující, pěkné živé perlení středních bublinek. Zábavná kombinace florálních a ovocných tónů, trochu grep, kvasnice. Suché, živé, s bezva kyselinou, citrusovost, výborná pitelnost. Hodně zábavné „letní“ bubliny a mizelo úplně samo. Mám pet naty rád, ale můj problém s nimi je ten, že ta přímočará zábavnost dost často nekoresponduje s cenou. Za požadovaných 460 Kč prostě koupím i o dost serióznější bubliny, no.

Zobraz celý článek...

pátek 20. května 2022

Skvělý Riesling z Wachau a Pinot Noir z Falce

Proběhl obří ProWein v Německu, v Rakousku zásadní festival naturálních vín Karakterre a teď se ve Vídni rozjelo i VieVinum a přidružené akce. Já jsem teda bohužel doma, sem tam stihnu menší degu či jedu v poklidu po jednotlivých lahvích. Třeba ještě nějaké větší akce zvládnu, ale teď se nezadařilo, přeci jen je to furt „jen“ koníček a holt je třeba se věnovat i jiným věcem. Což nepíšu, abyste mne litovali, nijak zvlášť netrpím :-) Pojďme odhrnout dvě lahve co jsem v poslední době pil. A začneme ryzlinkem. Vinařství Leo Alzinger (web) a Riesling Smaragd Ried Liebenberg 2020, tedy nejvyšší kategorie v rámci ryzlinků z Wachau, z výtečné  polohy a od vinaře patřícího mezi tamní naprostou špičku. Já vám říkal, že netrpím :-) Kombinace dvacítky ročníku a smaragdu jsem se trochu obával, očekával jsem trošku obludku, ale naštěstí dobrý! Vinice je mezi Dürnsteinem a Weissenkirchen a pro ně trochu netypická, chladnější s větším podílem slídnato-křemenné břidlice. Víno kvasí v nerezu a zrajé také ve větších neutrálních sudech z rakouského dubu. Víno je v lahvi tvaru pistole uzavřené celokorkem. Je čerstvé, čisté, voňavé, s krásnou kyselinou a strukturou. Mladé a teprve na cestě, ale už teď extrémně zábavné. Především do citrusů a peckovin jako bělomasá broskev, s lehce exotickým a florálním nádechem. Suché, šťavnaté, má to váhu ale zároveň lehkost a živost a fantastickou pitelnost, citrusy a opět peckoviny a minerální linka v delší dochuti. Krásné víno. U nás už zhruba osmistovková záležitost, no, což je hodně. Já chutnal ve Wonder Wine Bar na Andělu.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 19. května 2022

Blaufränkisch Kirchholz & Frankovka od 7 Řádků

První dnešní zastávka bude v Rakousku, v Burgenlandu, u Blaufränkisch Kirchholz 2017 biodynamického vinařství Weingut Weninger (web). Tahle frankovka už je zástupcem jednotlivých vinic, zde konkrétně na spraši a jílu a štěrkopíscích. Přímo navazuje na polohu Hochäcker, ale přeci jen se trochu liší a krom onoho štěrkopísku navíc svou roli hrají i starší, až šedesátileté, keře. Kirchholz pro mne byl ve starších ročnících obvykle takový „sweet spot“ frankovek od Weningera, charakterní víno s potenciálem zrání ale přístupnější (i cenově) než třeba Dürrau nebo Steiner. A obecně o Weningerovi jsem toho tady už sepsal spoustu. Tohle je samozřejmě ruční sběr, spontánní fermentace a macerace deset dní v dřevě a betonu. Zrálo 18 měsíců ve velkých dřevěných sudech, lahvováno bez filtrace a jen s 5 mg/l přidaných siřičitanů. Burgundská láhev, celokorek ještě zalitý voskem. Rubínová barva. Fajn aromatika kombinující červené peckoviny, až lehce navinulé, s kořenitostí a trochou divokosti. Suché, středně plné ale lehkonohé, šťavnaté, s pěknou kyselinou a slušně dlouhé, hezky postavené a sympatické. Druhý den s výraznější zemitostí a otevřenější a trochu se bojím, co s tím udělá další vzduch. Upřímně… určitě „naturálnější“ než dřív, ale tenkrát mi to přišlo jako lepší a serióznější víno. Franz Weninger svá vína obecně trochu „odlehčil“ a ač mne to baví (hlavně u základnějších vín) a vše je přístupnější a snáze pitelné, tak si upřímně nejsem stoprocentně jist, jestli u těch terroirových kousků je vždy úplně na místě.

Zobraz celý článek...

středa 18. května 2022

Legendární Domaine Weinbach

Domaine Weinbach (web). Legenda Alsaska. Vinařství pojmenováné podle říčky protékající jejich pozemky sídlí na úpatí Grand Cru Schlossberg, na místech osázených révou již v devátém století a v prostorách fungujících jako vinařství v držení kapucínů již od roku 1612. V roce 1898 vinařství a pět hektarů vinic zakoupili bratři Fallerové, Théodore a Jean-Baptiste, a později přešlo na jejich syna a také synovce, Théa, který byl významnou postavou alsaského vinařství a formování apelací. Zemřel v roce 1979, podniku se ujala jeho žena Colette společně s dcerami Catherine a Laurence. Především pod vedením Laurence a jejího zápalu pro kvalitu ve vinici, s jejich postupným převedením do ekologického zemědělství a od roku 1998 na části a poté od 2005 komplet 28 hektarů i do (dnes Demeter certifikované) biodynamiky, dosáhlo vinařství dalších kvalitativních vrcholů a napevno se zařadilo mezi alsaskou i světovou špičku. V roce 2014 Laurence naprosto nečekaně zemřela, ve věku pouhých 47 let. A o necelý rok později ji následovala i Colette Faller. Těžce zkoušeného vinařství se ujala Catherine se svým synem Théem. V roce 2017 kariéru v bankovnictví opustil a do rodinného podniku se vrátil také její druhý syn, Eddy Leiber-Faller.

Zobraz celý článek...

úterý 17. května 2022

Tautavel a Bordeaux od Château Carbonneau

Před pěti lety jsem tu psal o lahvi Côtes du Roussillon Villages Tautavel „Hommage aux Vignerons“ 2013, výběrové edici vína z této zajímavé oblasti od aktuálně extrémně úspěšného vinařství Gérard Bertrand. A teď vylovil ze sklepa další láhev (č. 7366 z celkových 7466), abych se podíval, jak (ne)vyzrálo do krásy :-) Hodně tmavá až neprůhledná barva. Stále poměrně tmavě ovocné ale již nazrálejší, sladká kořenitost a vliv dřeva z dřívějška není tak výrazná, zralé fíky, kakao, lehce „polévkové koření“ otevřenější projev. Suché, silnější, plnější, velmi solidní kyseliny, tmavší ovocnost, již uhlazující se třísloviny a slušná délka. Nepůsobí tak obludně jako dříve, solidní plnější záležitost. Inu proč ne. Měl jsem tři lahve a jednu věnoval jako dárek, takže další zkoumání vývoje neproběhne :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 16. května 2022

Jurský crémant a tříčtvrteční Qiller

V minulosti jsem tu psal o Domaine Pierre Richard (web) z Jury, přesněji o jejich ročníkových bublinách. Zkoušel jsem i jejich základní, které jsou fajn, a také růžovku, ale u ročníkovky byl prostě nejlepší poměr ceny a kvality. S mladou krví, po studiích a praxi v jiných podnicích se domů do vinařství vrátil mladý Vincent Richard a došlo k pár změnám. Například funkčnímu webu a také jiným vinětám, byť u těch o úplně zásadní kvalitativní pokrok nejde :-) Ale důležité jsou vinice, 11 hektarů rozprostřených u Vernois, Voiteur a Mantry, které začali převádět do bio režimu a dnes už jsou i certifikované. U crémantu jsem se naposledy zmiňoval v roce 2019 o ročníku 2013 a velmi mne překvapilo, že i nejnovější závoz před pár dny byl ročník totožný! Tohle víno je Chardonnay, ale ne čisté, nově na zadní vinětě drze přiznávají přídavek 5 % Pinot Noir o kterém dříve nemluvili! Předpokládám také z projevu, že zrání na kalech bylo výrazně delší než obvyklé 4+ roky a víno bylo odstřeleno později, tedy nejde o to samé co jsem měl dříve a vyzrávané déle po degorzáži. Crémant du Jura Millésimé 2013 tmavší žlutá barva a intenzivní, vytrvalé perlení menších bublinek. Výraznější aromatika, nazrálejší trochu, kombinace citrusů a navinulejší malvice, decentně minerální, s trochou až exotičtější ovocnosti do pečeného ananasu a tropika, trochu oříškové. Hodně dobré! Suché, středně plné, s moc pěknou kyselinou, ovocnost směrem malvice a slušná délka, lehounká nahořklost v závěru. Chuť nedosahuje komplexity vůně, ale stále jsou to zatraceně sympatické bubliny. Cena postupně vystoupala, od nějakých 360 Kč přes 390 po současných 440 Kč.

Zobraz celý článek...

pátek 13. května 2022

Pryč s názvem Prosecco, Champagne Charlie plachetnicí, 7 tisích hektarů na prodej

Prosecco to nemá lehké. Teda vlastně… Prosecco to má až příliš lehké! Vlastně… je to složitější. Na jednu stranu se prodá sebeobyčejnější takto označené víno, i kdyby „jen“ coby součást ultrapopulárního Aperol Spritz. Prosecca se vyrábí stále víc, nově oficiálně i v růžové, a všechno to z trhu zmizí. Na stranu druhou Prosecco spousta vínomilců a odborníků vlastně nebere vážně a za seriózní (šumivé) víno, kterým v dobrých rukou a z kvalitních vinic rozhodně umí být, což producenty samozřejmě vůbec netěší. A podobně jako to potkalo ve Španělsku cavu, od které se kupa producentů opravdu kvalitních bublin odvrátila a nechtěla být s apelací dále spojována, začíná se totéž dít i v Itálii. Příkladem budiž vinařství Col Vetoraz (k nám je vozí VinoDoc), s vinicemi v srdci Valdobbiadene a to včetně nejprestižnější části Cartizze, které se rozhodlo výrazu prosecco z vinět úplně zbavit. A nejen z vinět, ale z veškeré propagace a marketingové komunikace. Od teď to bude už jen apelace Valdobbiadene DOCG a hotovo.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. května 2022

Tiché Xarel·lo a efektní Blaufränkisch

O Oliver Viticultors (web) jsem se zde již krátce zmiňoval dříve v souvislosti s jejich výbornou cavou. Teď jsem si pořídil jejich tichou novinku. Nějakou dobu dělali jen čtyři základní tichá a k tomu jednu serióznější vyšší Malvasia de Sitges, teď přidali víno BROTS v ročníku 2020. Což je tiché Xarel·lo z bio(dynamicky) vypěstovaných hroznů (bio certifikováno) z jediné vinice, La Rosella. Krátká studená macerace, z poloviny francouzské dubové sudy a z druhé nerez, zrání na jemných kalech a již v únoru 2021 v biodynamicky vhodný den dle lahvováno do burgundských lahví uzavřených kvalitním celokorkem a s kovovou záklopkou. Tmavší barva, lehce nazlátlá. Na odrůdu tak jsem na ni zvyklý až překvapivě uhlazená, krémovější a zaoblenější „burgundštější“ vůně, se žlutým ovocem a trochou citrusů a dotykem středomořských bylinek, čisté a sympatické. V chuti středně plné, suché, s pěknou kyselinou a delší, vyvážené, docela seriózní bílé. Opravdu moc fajn. Jen… mi u toho srdce nebušilo rychleji, odrůdu si představuji trochu jinak (můj problém) a víno mi přišlo prostě tak nějak úplně v pořádku a trochu postrádající nějaký unikátní charakter. A zároveň jsem si prakticky jistý, že bude bavit mnohem víc lidí než některé ty „kyselina co loupe sklovinu“ ryzlinky či lehké frankovky co často nadchnou mne… :-)

Zobraz celý článek...

středa 11. května 2022

Cava, svěží Riesling a naturální rosé

Po včerejším obsáhlejším monotematickém článku dnes zas taková všehochuť. Ventura Soler Cava Reserva Brut Nature (web), zdegustováno ve wine baru/obchodě Wine Office, který se na španělské bubliny (ale i nějaká ta tichá vína) specializuje. Vinařství je rodinný podnik sídlící na okraji Sant Sadurní d’Anoia, s historií od roku 2003, kdy se rozhodli přestat prodávat hrozny a dělat vlastní víno. Čistě(ji) ve vinicích, ale bez certifikace. Vína jen z vlastních hroznů. Tohle je jejich základ, obvyklé spojení Macabeu, Xarel·lo a Parellada, nerez, druhotná v lahvi a ležení na kalech rok a půl. Bez dozáže. Pěkně perlení menších až středních bublinek. Čistá, klasická aromatika, kombinující ovocnost jablíčka a bílého ovoce se sušenými květy a bylinkami. V chuti suché, čisté, přímé ale moc dobře pitelné, hezky postavené a vyvážené, s bílým ovocem a trochou nahořklosti citrusové kůry v závěru. Fajn osvěžující záležitost.

Zobraz celý článek...

úterý 10. května 2022

O německém sektu nad parádním od Raumland

Nejúspěšnější německé překlady díla Williama Shakespeara uvádějí běžný výraz pro sherry, sack (vysvětlení zde), jako sect. Jeden listopadový večer roku 1825 prý významný herec Ludwig Devrient dorazil do svého oblíbeného berlínského podniku, krátce poté co odehrál roli Falstaffa, a požádal číšníka o pití slovy „Bringe er mit Sekt, Schurke!“ („Přines mi sekt, lotře!“, věta z první části Jindřicha IV.). Číšník neváhal a donesl herci jeho obvyklý nápoj – Champagne. Postupem času se v berlínských kruzích stal sekt výrazem pro šumivé víno a zbytek je historie. Alespoň taková je jedna z legend o tom, kde se vlastně vzal výraz sekt pro šumivá vína v Německu či Rakousku a vlastně i u nás. Jak dobře víte, tak šumivá vína mám velmi rád rád, a snažím se pozornost věnovat právě i těm z Německa. Kde jsou všemožné šumivky populární možná víc než čekáte!

Zobraz celý článek...

pondělí 9. května 2022

Pet-nat od Němečka a další od Zlatého rohu

Před pár týdny jsem si dost užil ochutnávku mladých vín ročníku 2021 z Vinařství Němeček (web) z Března u Chomutova. Ročník přinesl báječné vyšší kyseliny (z mého pohledu zase česká vína jak mají být!) a v kombinaci občas s nějakým tím cukrem to všechno krásně fungovalo. Až tak, že jsem si i já pořídil vína označená jako polosuchá! :-) Vyloženě výtečný a v „německém stylu“ byl Hibernal, opravdu parádní záležitost a asi můj favorit z nabídky tohoto roku. Zábavný byl i suchý a hoooodně přísný Sauvignon a nečekaně mne oslovilo i polosladké líbivější voňavé Cuvée Vyhlídka kombinující Donauriesling s nějakým tím Tramínem, Hibernalem a Kernerem. Dost se jim daří s odrůdou Kerner, v jednadvacítce je to krásně postavená šťavnatá záležitost. Odrůdu už opakovaně připravili i jako šumivku. O víkendu jsem otevřel Pet Nat Kerner 2021. Ten nejdříve kvasí v nerezu a pak dokváší v lahvi pod korunkou. V aktuální podobně je to víno docela voňavé, malvice hlavně do jablka a florální linka, decentně šumivé, krémovější a vlastně docela uhlazené, tichá verze mi přišla s vyššími kyselinami. Přístupná fajn záležitost.

Zobraz celý článek...

pátek 6. května 2022

Degustace a ochutnávkové sety sherry

sherry_sklenkyDocela pravidelně dostávám dotaz na téma, zda nemám k dispozici nějaké sherry na ochutnání či jestli zase neuspořádám ochutnávku. Pravda, jde stále o tu stejnou malou skupinku vinných nadšenců, takže zájem o tahle skvělá vína nejspíš trochu přeceňuji, ale přesto… :-) Rozhodl jsem se připravit edukační degustaci klasicky s průřezem celým regionem a tamními styly, pravděpodobně později v červnu, od poslední akce to bude zas o trochu bohatší o styl vín i nové informace o velkých změnách co se v oblasti ději. Protože degustace je hezká věc ale pro dost omezený počet lidí a navíc ji asi zvládnu jen v Praze (i když…), rozjel jsem zároveň možnost dodat degustační balíčky pro vaše domácí potěšení a/nebo kdybyste chtěli uspořádat degustaci sami pro své přátele. K degustaci i balíčkům připravím, respektive aktualizuji, své výukové materiály a asi i natočím nějaké to video se zdravicí a základními informacemi ;-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 5. května 2022

Parádní Müller-Thurgau a slušný Juhfark

Loni jsem se tu dost rozepsal o odrůdě Sylvánské zelené nad dvěma skvělými kousky od Weingut Horst Sauer (web) z Eschendorfu v německé oblasti Franky. Letos jsem si od vinařství skrze pana Skleničku pořídil malý degustační set vín z ročníku 2021, který to zatím vypadá bude dost vyhovovat mé deviantní touze po výrazných kyselinách :-) Propíjet se krabicí jsem začal lahví z kategorie VDP.Ortswein, konkrétně to byl Escherndorfer Müller-Thurgau trocken 2021, tedy víno vesnické ač původ by měl být hlavně z Erste Lage Escherndorfer Fürstenberg. Čistě nerez, pár měsíců na jemných kalech s trochou batonáže, lahvováno do klasického „kozího měchu“ se šroubovým uzávěrem. Analyticky (i po těch letech mne stále na degustacích překvapuje, kolik hostů tahle čísla od vinařů vyžaduje a cítí se trochu ublíženě, pokud nejsou k dispozici ideálně rovnou na seznamu vzorků) je tam 11.5 % alkoholu, 6.1 g/l kyselin a 4.3 g/l zbytkového cukru, ale osobně bych asi tipoval cukru méně a kyselin více. Světlejší, zelenkavá barva. Čerstvá, živá, energická vůně, zelené jablko a lehká listnatost a decentní dotyk citrusů. Suché, lehčí a štíhlejší, s krásnou kyselinou a osvěžující parádní pitelností, ovocnost opět do jablka a trochu citrusů, velmi dobrá délka. Tohle mne baví moc a krásná ukázka (viz i starší video ;-), že tahle odrůda za pozornost stojí!

Zobraz celý článek...

středa 4. května 2022

Spotřeba vína , vinné expozice, herbicidy, regály

Poprvé za čtyři roky se opět zvedla spotřeba vína a celosvětově dosáhla 236 milionů hektolitrů (ekvivalent 31.47 miliard klasických sedmiček), rok 2021 také přinesl historicky nejvyšší množství exportovaného vína – 111.6 milionů hektolitrů. Ale v aktuálních statistikách OIV jsou i další zajímavé údaje. Spotřeba stoupla i v USA a ti si tak upevnili pozici největšího konzumenta s 33.1 miliony hektolitrů. Což je ovšem neřadí ani do první desítky zemí s největší spotřebou na hlavu, jsou na místě šestnáctém a i my jsme o tři příčky „lepší“! Na bedně nejsou překvapivě tři evropští premianti v objemu produkce. Pravda, o druhé a třetí místo se neustále přetahují Itálie s Francií, ale Španělsko je na tom podobně jako my (23 až 24 litrů na osobu) a žebříčku jasně vévodí Portugalsko s téměř 52 litry na osobu! Z tohoto pořadí jsou vyřazeny Vatikán či Lucembursko vzhledem k malé velikosti, jejich čísla jsou masivně zkreslena. Mimochodem docela zajímavý je jeden z významných důvodů propadu spotřeby v posledních letech a to je dramatický pokles zájmu Číny. Pokud někdo na tamní trh sázel, a boom předvídal leckdo, šeredně se zklamal. Vypadá to, že Čína se vína nabažila, spotřeba vytrvale a dlouhodobě stoupala až do roku 2017 a od té chvíle stále a mnohem rychleji klesá, už spadla v podstatě na polovinu vrcholu (aktuálně 10.5 milionů hektolitrů) a stav z roku 2000.

Zobraz celý článek...

úterý 3. května 2022

Querbach a Riesling se svérázným přístupem

Desetihektarové vinařství Querbach (web) z Oestrich-Winkel v Rheingau se pyšní rodinnou historií od roku 1650, ale rozhodně nepatří mezi ty úplně „klasické“. Po zhruba dvanáctihodinové maceraci nechávají mošt kvasit spontánně, ale hrozny předtím klidně sklízejí kvůli rychlosti mechanicky. Připravují vína především na horní hranici suchého až nižší polosuchého a s velkým potenciálem zrání, ale jen a pouze v nerezu a s poměrně dlouhým ležením na jemných kalech před lahvováním. Fest je zasíří s tím, že je prostě potřeba vína nechat ležet a neotvírat mladá. Jo a lahvují, komplet všechno už od roku 1999, pod korunkový uzávěr! Takže se obejdete bez vývrtky, stačí vám běžný otvírák na pivo. Vinařství bylo dlouhodobě členem VDP, ale v roce 2014 se rozhodli odejít (podle všeho po mnoha letech neshod, vzhledem k některým kontroverzním úpravám pravidel nebyli jediní), sdružení přišlo Peterovi Querbachovi až příliš restriktivní pro to, co a jak chtěl dělat. Taky ne zrovna obvyklý krok, členství je prestižní záležitost. Pracují především na výtečných tratích v okolí Oestrichu – Doosberg a Lenchen – ale také na tratích Schönhell (Hallgarten) či Hasensprung (Winkel). Drtivou většinu jejich vinic zabírá Riesling a malou část Pinot Noir, po několikaletém výpadku se k němu teď výrazněji vracejí. Krom tichých vín u nich najdete i nějaké ty v lahvi kvašené bubliny, ryzlinkové i Blanc de Noir právě z pinotu.

Zobraz celý článek...

pondělí 2. května 2022

Ryzlink! Chutné kousky z Pfalze a Weinviertelu

Když jsem v pátek u bublin od Weingut Von Winning (web) psal, že preferuji jejich tichá vína, rovnou jsem se rozhodl toto tvrzení ověřit. A volba padla na Deidesheimer Mäushöhle Riesling 2020 (VDP.Erste Lage), suchý Riesling z výtečné polohy, výrazně kamenitého tak trochu údolí s převahou pískovce různých barev a nějakým tím vápencem v podloží. Jde vinici vůbec nejdříve jmenovanou z těch v okolí Deidesheimu, byť dnes jsou slavnější jiné. Jméno svádí k překladu na „myší jeskyni“, ale s myšmi (svádí mne to napsat myšima a vůbec nejraději bych použil myšmami!) jako takovými nemá nic společného, jako že bych jich tam bylo nějak víc nebo nějaký vzácný endemický druh, pouze odkazuje k rodině jménem Maus. Kompletně připraveno v neutrálnějších větších dubových sudech rok školeno na jemných kalech. Láhev pistole se šroubem. Jemnější, poměrně elegantní aroma, evokuje zelená jablka, trocha žlutého ovoce, decentní bylinkovost a kořenitost. V chuti středně plné, suché ale se zřetelným dotykem zbytkového cukru (analyticky je to zhruba sedm gramů kyselin na sedm gramů cukru), přesto stále poměrně šťavnaté, s ovocností do malvic a slušnou délkou. Příjemné, vyvážené víno, které je už teď hodně přístupné, skvěle se pije a vlastně bych ho asi nenechával zrát nějak dlouhou dobu. Myslím, že v přísnějších ročnících (2021!!!) to bude ještě o kus zábavnější, ale i teď mizí až nebezpečně rychle. Vozí Winegeek.

Zobraz celý článek...

pátek 29. dubna 2022

Osvěžující Prosecco a Riesling sekt z Pfalze

Jednu dobu jsem opakovaně měl doma Rive di Rua di Feletto, cru Prosecco od producenta Bepin de Eto (web), krásně suchou zábavnou záležitost, a dost si ho užíval. Tohle populární vinařství, s produkcí okolo 1.5 milionu lahví ne zrovna malé, se od té doby na našem trhu dost zabydlelo a jejich vína najdete ve spoustě obchodů. Nejsou z nejlevnějších, ale v atypické lahvi se vzorem budí pozornost. Upřímně patřím spíš do kategorie těch konzumentů, u kterých neobvyklá ambaláž spíš vzbuzuje pocit, že tím kompenzují nedostatečně zajímavý obsah. Ale při jednom z nákupu u Kupmeto jsem dal šanci jejich klasickému Conegliano Valdobbiadene Prosecco Superiore Brut Millesimato 2020. Čistá Glera ze svahů u Feletto, pouze nerez a druhotná v tanku na nějakých 4.5-5 atmosfér tlaku a s krátkým ležením na kalech, cukr na 8 g/l. Světlejší žlutá barva, Fajn perlení. Svěží vůně, jablko a hruška, příjemná květová linka a dotyk pomeranče. Suché, čisté, vyvážené, moc pěkně udělané Prosecco. Sladší bílé ovoce, broskev, lehounká nahořklost v závěru. Inu proč ne. Jako problém vidím, že to občas obchody střílí za třeba i 350-400 Kč. A to je prostě moc. Daň ze efektní láhev :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 28. dubna 2022

Sedm šampaňských odrůd v jedné lahvi

V pondělí jsem tu psal o skvělém Aligoté a zmiňoval se, že v případě Burgundska jde o jakousi „poznámku pod čarou“ a většinou se mluví o tamním Chardonnay (a Pinotu v červené, samozřejmě). V Champagne je to zase Chardonnay, Pinot Noir a Meunier. Na ostatní odrůdy se často zapomíná, byť jejich důležitost každým ročníkem a stoupá. Především pokud sledujete skvělé pěstitele, nejenom vína od největších baráků, už jste určitě narazili na nějaký ten Pinot Blanc, třeba. Ale je toho mnohem víc. Krásnou ukázkou dřívější a pomaličku pomalu se navracející šampaňské odrůdové diverzity je třeba Champagne Laherte Frères (web, jsou vedeni jako negociant a ne pěstitel, důvodem je nakupují hrozny z vinic různých příbuzných, mezi které byl rodinný majetek v rámci obludných francouzských dědických zákonů rozparcelován), konkrétně jejich cuvée zvané Les 7 Extra Brut.

Zobraz celý článek...

středa 27. dubna 2022

Nejen Pinot Noir od bádenského Dr. Hegera

Dnešní zastávka bude v německé oblasti Bádensko, v Ihringenu, nedaleko hranice s Francií. Do alsaského Colmaru to nemají o moc dál než do Freiburgu, jen musí překročit Rýn :-) Řeč bude konkrétně o Weingut Dr. Heger (web), 44 ha vinařství specializujícího se téměř exkluzivně na suchá vína a to především z „burgundských“ odrůd Spät/Grau/Weissburgunder a Chardonnay, které tvoří více než tři čtvrtiny jejich vinic. Ryzlinku mají sotva desetinu výsadeb a dost pyšní jsou na svůj Silvaner. Od roku 1986 jsou členy VDP. Joachim Heger má to štěstí pracovat na vulkanických svazích tratí jako Winklerberg (část Vorderer Winklerberg je prý vyloženě pec a vůbec nejteplejší poloha v Německu; Winklerberg byl bohužel výrazně rozšířen a jeho placaté části na spraši zdaleka nedosahují výjimečnosti původních tradičních poloh) u Ihringenu či špičkový amfiteátr Schlossberg u Achkarrenu. Vína z těchto poloh končí především pod „prémiovou“ značkou Dr. Heger, ale mají ještě druhou, Weinhaus Joachim Heger, pod kterou hrozny i nakupují od partnerských pěstitelů. Posledních zhruba 15 let jedou bez herbicidů a chemických pesticidů a přístup se blíží ekologickému, bio certifikováni ale nejsou. Vzhledem k odrůdovému složení asi nepřekvapí, že v jejich sklepě najdete dost dřeva, včetně malých sudů.

Zobraz celý článek...

úterý 26. dubna 2022

Slané Albariño a Riesling Unplugged

O vinařství Forjas del Salnés už jsem se tu zmiňoval několikrát, nejvíce v článku Atlantické červené z extrémně staré révy, a pokaždé byl s jejich víny velmi spokojen. Viz i zápisky Parádní Albariño v oceánu vyzrávané, A Escusa 2013 a Červené z Rías Baixas? Rozhodně ano! Z nějakého důvodu jsem tu ale nikdy neměl víno, které tvoří podstatnou část jejich produkce a od vinařství se s ním setkáte nejčastěji, Albariño Leirana, které jsem teď otevřel v ročníku 2019 (ale na trh už přichází 2021). Jde o čisté Albariño ze starších – 35 až 60 let – výsadeb v Salnés, několika různých parcel (blíže k moři, trošku na kopečku, o něco více ve vnitrozemí) na písku a zvětralé žule. Sběr ruční, fermentace spontánní a školeno v nerezu a v dubových foudres. Podíl dřeva býval do pětiny, aktuálně je to okolo 40 % a snaží se jej navýšit, víno mívá dost vysoké kyseliny (klidně 9+ g/l) a nevyhledávají u něj malolaktiku, hodně čerstvé může být velmi přísné. Těžší burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Citronová barva. Již trochu nazrálejší aroma s dotykem medu, žluté ovoce až lehce do tropika, ananas, k tomu jistá pikantnost a mořská linka, jasmín a něco bylinek. Zaslouží si pozornost a hrát si ve sklence. Suché, čisté, středně plné, dost výrazné kyseliny a šťavnatost, minerální slaná linka, citrusovost, fajn délka s lehce pecičkovým dozníváním. Dost solidní kousek! Poctivé Albariño z těhle míst je něco, co vždy s chutí doporučuji ryzlinkovým nadšencům.

Zobraz celý článek...

pondělí 25. dubna 2022

Krásné Aligoté z vinařství François Carillon

Aligoté, ta druhá odrůda, dlouhodobě vnímána spíše jako „poznámka pod čarou“ bílého Burgundska a dominantního Chardonnay, které tamním velkým vínům kraluje. Popisována jako jeho tenčí, kyselý kolega vhodný především coby základ pro tradiční koktejl Kir (v kombinaci s crème de cassis). Přitom do konce devatenáctého století byla role Aligoté mnohem důležitější, začátek přesazování vinic na americké podnože po epidemii fyloxery na konci 19. století však znamenal začátek jeho úpadku. V posledních několika letech ovšem zažívá malou renesanci. Důvodem zvýšeného zájmu jsou nejen nižší ceny (ovšem i ty už letí nahoru), ale také styl vín, umí nabídnout dost charakterní projev a ona „tenkost“ a „kyselost“ v posledních letech je spíše přívětivou lehkostí a svěžestí. Prostě má přirozeně dost kyselin a méně cukru a tím pádem i alkoholu, při současném oteplení hezky dozraje a zároveň nemá sklony ke zbytečné tučnosti. Naposledy se mi do sklenky dostalo Bourgogne Aligoté 2019 od Domaine François Carillon (web) z Puligny-Montrachet, které je praktickou ukázkou, jak moc fajn tahle odrůda při troše péče může být. Vzestup kvality Aligoté v posledních letech jde přičíst na vrub nejen klimatickým podmínkám, ale opravdu spíše snaze o seriózní výsledky a větší péči, které odrůdě vinaři věnují. Mimo jiné proto, že za vína s tímhle jménem už dostanou o dost víc peněz než dřív.

Zobraz celý článek...

pátek 22. dubna 2022

Chidaine a nádherné „legálně ne Vouvray“

Udělal jsem si nedávno v restauraci radost lahví François Chidaine (web) Baudoin 2019, klasickým Pineau de Loire aka Chenin Blanc z Vouvray. Víno se dříve jmenovalo Clos Baudoin Vouvray, neslo jméno prestižní apelace a termín Clos, protože pochází z jediné obezděné vinice, špičkové polohy považované za jedno z „Grand Cru“ oblasti, s hodně starými keři (ale i mladými výsadbami z počátku tisíciletí) na půdě tvořené jílem a křídou s podložím v podobě tuffeau, měkkým vápencem. Dnes jde o prosté Vin de France, na kterém se navíc výraz Clos používat nesmí, ač vzniká stále stejně a z totožné polohy a kvalita se nijak nezměnila. Důvodem jsou upravená apelační pravidla, která vyžadují, že Vouvray musí kvasit a zrát na území apelace. Chidaine má sklep sice hned za řekou a nedaleko, ale už v Montlouis. A tudíž na apelaci nemá nárok. Vinici získal v roce 2001 a převedl ji, stejně jako své další polohy, do biodynamického režimu. A víno odsud připravuje vždy v suché podobě, kdy podle něj nejlépe předvádí potenciál terroir.

Zobraz celý článek...