pátek 30. září 2022

Ikonické jurské BBF a Riesling bubliny z Franken

Po nějaké době jsem znovu otevřel nejnovější inkarnaci jednoho z ikonických vín z Jury, BBF Crémant du Jura Non Dosé od Bénedicte & Stéphane Tissot (Domaine André et Mireille Tissot) z Montigny-les-Arsures. Zkratka znamená Blanc de Blanc élevé en Fût a BBFko je čisté Chardonnay z různých poloh na jílu (převaha) i vápenci, bio a certifikovaná biodynamika je samozřejmostí. Školeno v malých 228l burgundských dubových sudech a následně procházející druhotnou fermentací v lahvi, kde na kalech zůstává nejméně 4 roky. Jde o směs zhruba tří čtvrtin vína vyzrávaného ve dřevě rok se čtvrtinou čerstvého tříměsíčního jen z tanku, u obou ale po plné malolaktice. Ročník báze neuvádí, ale alespoň degorzáž ano, zde duben 2021. A podle všeho půjde o kombinaci ročníků 2015 a 2016. O vinařství jsem tu psal opakovaně a mnohokrát se tu zmiňoval o konkrétních vínech, ostatně i BBF. Jejich základní Chardonnay bylo stálicí v mé vinné chladničce. Už nějakou dobu mám ale dojem, že… na dřívější preciznost mohu jen vzpomínat. Nejprve to byla spíš jen některá nesířená červená, která ujížděla směrem k těkavkám a bohužel i myšinu jsem zaznamenal, ale u novějších ročníků narážím na problémy i u klasických bílých vín. Tissot pro mne býval zárukou čistoty a charakteru a praktickou ukázkou, že biodynamika a naturální přístupy nemusí znamenat ujetá vína. Nevím, možná jsem měl smůlu. Dříve jsem v klidu nakupoval i bez ochutnání, teď už nové nákupy bez degustace riskovat nechci, tuplem když i ceny jsou znatelně vyšší. Každopádně zpět k BBF…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 29. září 2022

Výtečný Riesling z Ratíškovic od B\V

Na soutěže a body nedám, však víte, ale… ech… V červnu jsem tu psal o jednom ze mnoha soutěžních úspěchů B\V vinařství (web) a následně rovnou zainvestoval do několika jejich lahví, včetně top Frankovky a Rulandského modrého (za osm stovek, takže očekávání rozhodně nemohou být malá). A koupil jsem si i malý degustační set ryzlinku. Výsledek domácích degustování dám asi nějak souhrnně v jednom článku, ale dnes si dovolím jednu láhev samostatně, Ryzlink rýnský Reserva 2017 pozdní sběr č.š. 1709. Původ v obci Ratíškovice a viniční trati Hrubé pole, školeno rok na jemných kalech ve velkém sudu od Seguin Moreau. Láhev burgundská, záklopka kovová a celokorek.

Zobraz celý článek...

úterý 27. září 2022

Německo, Riesling a pár zajímavých statistik

Položil jsem v článku k vinařství Steintal, a také porůznu na sociálních sítích dotaz, zda si čtenáři dokáží tipnout/ví, ve kterých německých oblastech má dominantní odrůda více než polovinu celkových výsadeb a o jaké páry oblast-odrůda jde. A bylo to náročné, spojení Franky+Sylvánské třeba padlo opakovaně, stejně jako třeba Pfalz+Riesling. Ani jedno neplatí. Rozuzlení jsem dával do pondělního newsletteru (pokud neodebíráte, přihlaste se!), ale rozhodl se nakonec uveřejnit i tady. V tabulce níže najdete jednotlivé oblasti Německa seřazené podle toho, kolik procent jejich plochy zabírá tamní nejobvyklejší odrůda. Jak vidno, tak největšími specialisty jsou Rheingau, Ahr, Mittelrhein a Mosela. A abyste se nenudili, připravil jsem si rovnou pár dalších otázek na téma Německo & Riesling, odpověď je vždy skryta a zobrazí se až po kliknutí na odpovídající místo.

Zobraz celý článek...

pondělí 26. září 2022

Bodega Las Calzadas a óda na staré amfory

Měl jsem možnost, díky dovozci BioSueňo, po lahvích ochutnat čtveřici víc z Bodega Las Calzadas (web), menšího rodinného ekologického vinařství z obce Pozoamargo v provincii Cuenca, v Castile-La Mancha. Lokalitou jsme ve vnitrozemí a někde na půli cesty mezi Madridem a Murciou a 170 kilometrů na západ od Valencie, apelačně jako Ribera del Júcar a tedy jednom z nejmladších DOP ve Španělsku. Ostatně samotné vinařství funguje teprve někdy od roku 2015/2016. Vína povětšinou mají pod názvem Tinácula, tedy latinským názvem španělské tinaja a amfora po našem, což dost napovídá, jak vína vznikají. Je to klasický příběh mladého nadšeného vystudovaného vinaře, Daniel Sevilla se jmenuje, který se po studiu na univerzitě a praxi různě po světě definitivně vrátil do ospalé malé domovské obce. Už při škole si trochu hrál v garáži a pár stovek lahví udělal, ale postupně to vše dostává komerčnější ráz. Samotné vinařství je postavené ne přímo jako replika ale určitě coby odkaz k původním budovám než venkov zasáhla industrializace a exodus do měst. A celý projekt jde proti tomuhle trendu.

Zobraz celý článek...

pátek 23. září 2022

Gigondas v bílé, šampaňský boj o šířku řádků, muzeum vína v Číně a nejdražší lahve

Nedávno jsem se tu zmiňoval, že údolí Rhôny se snaží výrazně posílit v bílých vínech, v objemu produkce i jménu, jaká mají. Aktuální novinkou je, že po jedenáctiletém procesu bude jedna z prestižních apelací jižní Rhôny, Gigondas, o bílá rozšířena od ročníku 2023. Bílá se v oblasti samozřejmě i dnes připravují, ale mohou nést „pouze“ označení Côtes du Rhône. Nově, pokud splní předepsané podmínky, si budou na vinětu smět napsat i Gigondas :-) A ty podmínky? Základem musí být Clairette Blanche, minimálně 70 %. Může být úplně samostatně nebo ve směsi s tradičními odrůdami z oblasti – Bourboulenc, Clairette rose, Grenache blanc, Marsanne, Piquepoul či Roussanne. Maximálně do 5 % podílu odrůdy lze použít i Viognier a Ugni blanc. Mimochodem z jihu přišla další zajímavá zpráva a to zákaz Vermentina. Tedy používání tohoto názvu v Languedocu, kde je odrůda stále populárnější, což ostatně platí obecně. Je zde nazývána tradičně též Rolle, ale Vermentino má prostě lepší zvuk. A Italům se „parazitování“ na jejich úspěchu, přestože Francie odrůdy dělá podobný objem a nejde o žádnou novinku, nelíbilo. A dokázali si prosadit své.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 22. září 2022

Vinařství Steintal a tak trochu jiné Franky

Franky = Silvaner. A samozřejmě taky pár dalších odrůd, ono možná trochu překvapivě na plochu výsadeb sylvánské nedominuje úplně, má přesně čtvrtinu výsadeb a druhý v pořadí, Müller-Thurgau, 23.7 %. Převažují samozřejmě odrůdy bílé, v poměru 82:18, ale z těch modrých se tam pěstuje ledasco. Pět procent výsadeb je Domina, najdete tam Modrý portugal či Schwarzriesling (aka Meunier), ovšem obzvláště zajímavých výsledků dosahuje Pinot Noir. A to tuplem v jedné hodně specifické části Frank, Churfranken, kde červená vína obecně převažují. Je to oblast se strmými zterasovanými svahy okolo toku Mohanu, i svahy bez teras u řeky Erf, s červeným pískovcem a sprašemi. Čímž se dostáváme k hlavnímu tématu dnešního článku, Weingut Steintal (web) z Klingenberg am Main, špičkovému jedenáctihektarovému bio vinařství, členu VDP a podniku, který má modré odrůdy (povětšinou Pinot Noir) na všech plochách a patří v nich k úplné špičce oblasti.

Zobraz celý článek...

středa 21. září 2022

Muscadet Granite a Naše od Nestarce

Na víkendovém Zažít město jinak jsem si na stánku dovozce a vinotéky Fajnšmekr ochutnal pár dost fajn vín, mimo jiné i Muscadet Sèvre et Maine „Granite“ 2020 z Domaine de l'Ecu (web). Tedy nový ročník vína, o kterém jsem tu psal opakovaně, poprvé u srovnávačky téhož ze tří různých podloží. Vinař Fred Niger se, společně s manželkou Claire, za ty roky docela posunul, v nabídce má kvanta hodně zajímavých/ulítlých věcí, ale tohle zůstává takovou klasikou. Jen s novou, za mne o dost lepší, vinětou. Každopádně je to čistý Melon de Bourgogne (ne muškát, ač uslyšíte často…) z jihozápadně orientovaných starších výsadeb (45-55 let) na kamenité půdě s žulovým podložím, samozřejmě Demeter certifikovaná biodynamika, viz starší text, dělají to takhle už fakt dlouho. Ruční sběr, po lisování spontánní fermentace neodkaleného moštu a zrání v podzemních betonových nádržích na hrubých kalech, vše hezky gravitačně bez přečerpávání. Do lahví šlo až v březnu letošního roku. Není to jejich úplný základ, ale tohohle dělají asi nejvíc, každoročně přes dvacet tisíc sedmiček a pár set magnumek. A je to víno dost fajn mladé, které ale umí pěkně zrát v lahvi. V aktuální podobě se projevuje moc fajn aromatikou kombinující citrusy, žluté ovoce, trochu krémovosti a minerální kamenitou linku. V chuti krémovější a docela zakulacené, působí o něco plněji než by napovídalo 12 % alkoholu, taková… vysportovaná štíhlá postava. Moc fajn kyseliny, vyváženost, bezva slaná linka, lehká svíravost a decentní citrusová slupka nahořklost v závěru, co ale spíš podporuje chuť na další doušek. Baví mne velmi.

Zobraz celý článek...

úterý 20. září 2022

Skvělý Grünspitz s pozvánkou na Družstvo

Na desátého října organizujeme další Družstvo párty – Buď laska: Družstvo wine pop-up & Planeta Za for Ukraine. Výtěžek poputuje na Help Kharkiv – humanitární unii zajišťující léky, jídlo a další potřebnou pomoc obyvatelům ukrajinského Charkova a okolí. A víny bychom se rádi pohybovali především směrem na východ, ale čeká vás toho víc, informace postupně odtajníme. Tak se zastavte popít a sklenkou něčeho zajímavého přispět na dobrou věc! Za sebe bych tam moc rád měl něco od vinařství Edgar Brutler (web, zmiňoval jsem se o něm už dříve) z rumunské župy Satu Mare. A to nejen proto, že z vinic to mají na Ukrajinu nějakých čtyřicet kiláků, ale protože dělají skvělá zábavná vína. Líbil by se mi tam třeba Grünspitz 2020! Grünspitz je okrajová rumunská odrůda, která byla v minulosti celkem běžná ve směsných výsadbách, ale dneska už téměř vymizela a je (potvrzeně) snad na jediné další vinici. Edgarův dědeček ji ovšem zachoval a dnes mají celých… 0.8 hektaru! :-) Navíc tedy v certifikovaném bio režimu.

Zobraz celý článek...

pondělí 19. září 2022

Jülg a krásný německo-francouzský pinot

Dneska se mrkneme ve zkratce na Weingut Jülg (web), zajímavé čtyřiadvacetihektarové rodinné vinařství z obce Schweigen-Rechtenbach v oblasti Pfalz, od roku 2021 nováčka ve sdružení VDP a podniku, soudě dle hodnocení v německých magazínech, zřetelně letícího kvalitativně nahoru. Jde o další z vinařství, podobně jako jsem nedávno psal o Friedrichu Beckerovi, sídlící na současných hranicích s Francií a vinice mají v obou zemích. Vzhledem k lokalitě nepřekvapí odrůdové složení, kde důležitou roli hraje Riesling, ale možná ještě větší Spät/Weiß/Grauburgunder společně s Chardonnay. Aktuální nejmladší generace vinařství, Johannes Jülg, sbíral zkušenosti v top podnicích Německa ve všemožných oblastech. Top myšleno u legend jako Klaus-Peter Keller, Clemens Busch či Alexander Stodden. A zavítal i do Burgundska, mentoroval ho Thierry Brouin na praxi u Domaine de Lambrays, aby se domů vrátil s vizí dělat špičkový Pinot Noir / Spätburgunder. Který ostatně v Německu teď letí obecně kvalitativně velmi nahoru a Johannesova cesta je chováním ve vinici, novými klony a zahuštěním výsadeb i přístupem ve sklepě. Vinice – Grosse Lage Güldenwingert (ta ovšem leží na francouzské straně a jméno používat nesmí, systém je trochu debilní) a Sonnenberg a Erste Lage Pfarrwingert a Springberg – obhospodařují čistě a v současnosti už jsou v přechodném období na bio. Ve sklepě od nerezu přes větší po malé barrique sudy, dle typu vína a záměru. Čím dál vyhlášenější jsou také jejich sekty / crémanty, musím vyzkoušet!

Zobraz celý článek...

pátek 16. září 2022

Výtečný Moulin-á-Vent a Vavřinec z Burgenlandu

Mám to rozpracované reporty z hned několika degustací a větších ochutnávkových akcí, ale nějak nestíhám, tak pro dnešek zase „odhrnu“ alespoň dvě jednotlivé lahve. A začneme v Beaujolais, lahví od Château des Jacques (web) z Romanèche-Thorins, producenta především klasický seriózních červených z apelací Moulin-à-Vent, ale dělají i skvělý Morgon a v menší míře i vína z dalších míst. Ostatně jsem se tu o nich rozepisoval dost detailně a o vínech se zmiňoval opakovaně. Otevíral jsem Moulin-á-Vent „Clos de Rochegrés“ 2019, i o této specifické poloze jsou v článku informace, což je samozřejmě tak trochu vraždění neviňátek. Vzhledem k tomu, že jsem chutnal i verzi 50 let starou a furt byla při životě :-) Víno je školením klasika, po ručním sběru a třídění jsou hrozny obvykle úplně nebo téměř úplně odstopkovány, macerace probíhá tři až čtyři týdny za pravidelného potápění či skrápění matolinového klobouku (s četností dle ročníku a fáze zpracování). Ve sklepě školeno 10+ měsíců v kombinaci nových a použitých menších sudů různých francouzských původů. O ročníku 2019 v Beaujolais jsem se zmiňoval už dříve, i přes veškeré komplikace z něj vznikla spousta špičkových vín. Tohle je v burgundské lahvi, s kovovou záklopkou a celokorkem. Výtečná aromatika, ve které se spojuje červené ovoce, hlavně peckoviny, s florální linkou, pěknou kořenitou a spoustou jemnějších tónů. Dřevo perfektně zakomponované a vyšší alkohol také. Suché, čisté, středně plné až trochu plnější, s krásnou výraznější ovocností, měkčími tříslovinami a velmi fajn délkou. Strukturované, výtečné Beaujolais, se kterým se jde hrát už teď, ale pár let (upřímně 5+ alespoň) mu prospěje. Vozí Kupmeto. Mám doma nakoupeno z vinařství kupu vín, různé polohy Moulin-á-Vent v jednom ročníku i vertikály, někdy by z toho mohla být dost zajímavá degustace…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 15. září 2022

Pinot z Krásné hory v tiché i šumivé podobě

Vinařství Krásná hora si nadělilo úplně nové webové stránky a společně s nimi také výrazné nové viněty některých lahví. A mají kupu vín, která jsem ještě nechutnal. Testování jsem začal dvěma verzemi odrůdy Pinot Noir, jejich srdcovky a odrůdy zásadní. Začneme bublinami. Blanc de Noir Sekt 2020 je nejnovější verze jejich dost úspěšných (po sklence je měla třeba mišelinská tříhvězda a jedna z top světových restaurací, Maaemo; pokud takovéhle věci berete jako měřítko úspěchu ;-)) suchých bublin. Původ hroznů ve viniční trati Nivky v Kobylí, jde o čistý Pinot Noir, lisovány celé hrozny, 30 % kvasilo v 500l starších sudech a 70 % je nerez, síření minimální. Druhotná fermentace v lahvi a na kalech lehce přes rok, po odstřelu (letos v červenci) bez dozáže a jako Brut Nature. Tmavší žlutá barva, fajn vytrvalé perlení menších až středních bublinek. Na první přivonění překvapivě seriózní a „pokročilá“ vůně, určitě bych tipoval víno vyzrávané znatelně delší dobu, hlubší, trochu navinulé do malvic a podzimního sadu, lehce kouřovo-minerální, velmi slušné. Suché, čisté, středně plné, výraznější, bezva kyseliny a šťavnatost a ovocnost, fajn délka a stavba. Možná mírně hrubší v závěru a z vůně jsem čekal snad ještě o kus víc, ale dost povedené bubliny. Stylově pro mne víc na pití samostatně a hrát si s nimi a nebo párovat s jídlem, spíš než jen jako nějaký přípitek :-)

Zobraz celý článek...

středa 14. září 2022

Fred Franzia, Louis Latour

Na dotaz, jak může Bronco Wine Company prodávat víno levněji než láhev vody, vinař pověstně odvětil: „Vodu předražují. Copak to nechápete?“ Ve věku 79 let zemřel Fred Franzia, šéf jedné z největších amerických vinařských společností, kterou založil na vánoce roku 1973 společně se svým bratrem a bratrancem. Mezi vinnými nadšenci a hledači velkých vinných zážitků určitě neměl tak velké jméno jako jiní zásadní američtí vinaři, přesto mezi ně bezesporu patřil. Franzia si zakládal na důležitosti vín v segmentu „hodnota za peníze“ a byl přesvědčen, že většina vinařského odvětví se až příliš upíná k vysokým cenám, kultu jména a prestiži. Chtěl „demokratický“ trh a méně snobismu. Bronco Wine Company asi nejvíce proslavilo obnovení staré značky z údolí Napa, Charles Shaw, kterou koupili roce 2002. Výsledná vína ale byla známější jako „Two Buck Chuck“, prodávala se výhradně v síti Trader Joe's za pouhých $1.99 za láhev a k dispozici byla z odrůd jako Cabernet Sauvignon, White Zin, Merlot, Chardonnay, Sauvignon Blanc či Shiraz. První rok dokázali otočit 2 miliony beden (po 12 lahvích, tj. 24 milionu lahví), o rok později už to bylo 5 milionů beden. Vínům se dostalo docela pozitivních hodnocení i od kritiky. A za roky od uvedení dokázal tenhle archetyp spotřebních vín získat i mnohá ocenění, jejich šardonka si třeba z jedné soutěže odnesla dvojitou zlatou medaili a 98 bodů ;-) Dnešní cena je spíš už $2.99 (a mimo Kalifornii $3.99), jen občas spadne na legendární původní částku v rámci propagačních akcí. A když si připlatíte dolar, dostanete některá vína i z bio hroznů! Vzhledem k mnohé konkurenci se ale už ročně prodává „jen“ zhruba milion beden.

Zobraz celý článek...

úterý 13. září 2022

Eugenio Bocchino a Raìca

Už je vlastně pár měsíců, co jsem měl možnost přechutnat si několik vín od Azienda Agricola Eugenio Bocchino (web) z La Morra, tedy jedné ze zásadních obcí produkujících Barolo. Nějak jsem se nedostal k článku, ale teď si všiml (když jedno jejich víno získalo 95 bodů a platinovou medaili na Prague Wine Trophy, tak to k něčemu přeci jen je :-D), že dovozce Víno pro Vás podnik zařadil do sortimentu, takže dobrá příležitost se zmínit. Manželé Eugenio Bocchino a Cinzia Pelazza (mimochodem bioložka s odborným zájmem o houby v půdě a jejich interakci s révou) se dostali od jednoho sudu a 250 lahví připravených v garáží před pětadvaceti lety na dnešních 20-25 tisíc lahví z pěti hektarů vinic, ze sedmi parcel u obcí La Morra, Verduno, Alba a Roddi. Odrůdově samozřejmě především Nebbiolo a trocha Barbery. Od konvence rychle přešli k ekologickému hospodaření, bio certifikaci a následně též biodynamice, jsou i členy uskupení Renaissance des Appellations Nicolase Jolyho. Ve sklepě vína kvasí spontánně v nerezu a macerují, dle potřeby různě dlouho, s ponořeným matolinovým kloboukem (spíše než s jeho potápěním nebo skrápěním). Nepracují s novým dřevem jen staršími a typicky většími sudy, hodně omezují přetáčejí, nečiří a pokud filtrují tak jen velmi hrubě a i síření minimální. Cílem je spíše (ovšem velmi relativní) lehkost a elegance než výrazná váha a síla.

Zobraz celý článek...

pondělí 12. září 2022

Dva povedené ryzlinky z Rheinhessen

V minulosti jsem se tu krátce zmiňoval o jejich Scheurebe a bílé burgundě, ale vlastně ne o ryzlincích. Přitom jsem vypil docela dost základního (když pominu litrovky) gutswein a asi ještě víc, hlavně za poslední rok v ročníku 2020, vesnického Bechtheimer Riesling -S- trocken. Jsme tedy v Rheinhessen, ve vinařství Geil (web, celým jménem Weingut Oekonomierat Johann Geil I. Erben, pojmenováno po synovi zakladatele, který byl též mnoho let starostou Bechtheimu a také spoluzakládal Raiffeisenbank), rodinném podniku s pětatřiceti hektary vinic, z nichž si nejvíce považují tratě Geyersberg, Hasensprung a Rosengarten. Tohle jejich víno stojí o úroveň níže než traťovky (pochází z top vinic ale mladších výsadeb), ale je to skvěle udělané spätlese-styl nerezové suché bílé, které za nimi kvalitativně moc nezaostává a cena přívětivější. Aktuálně je už v prodeji ročník 2021 a já neodolal. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Citronová žlutá barva. Čerstvá, energická, slinosbíhavá vůně. Lehce pikantní, kombinace ovocnosti až směrem do tropika (ananas, citrusy) se zralým jablkem. Suché, šťavnaté, jen velmi decentní dotyk cukru, osvěžující, s fajn ovocností do broskve a citrusů, slušná délka. Baví! Dobrovolně přiznávám, že mám ryzlinky v téhle mladistvé říznější podobě rád, ať si o tom myslí kdo chce co chce a nejraději by je ještě pár let archivoval. Což tohle klidně může, ono se bude pozitivně pár let vyvíjet. Beru u Kupmeto, kartonové počty :-)

Zobraz celý článek...

pátek 9. září 2022

Rozloučení s lahví Bollingeru

Přemýšlel jsem včera večer co otevřít, u zpráv. Padla sklenička ginu, ale měl jsem tu jen kanadský (a japonský) a pokračovat v něm mi přišlo nevhodné. Na její korunovaci se pil trochu nečekaně Traminac 1947, ročník svatby s Filipem, z Iločki podrumi (Ilok Cellars), ale žádné obdobné chorvatské víno jsem tu neměl. A tak nakonec sáhl po jedné klasice, nic lepšího na uctění její památky jsem nenašel. James Bond a tak, však víte. Navíc má vinařství Royal Warrant, hezky „By appointment to Her Majesty the Queen Elizabeth II.“. Nebyla to moje královna, že jo, a vlastně mne překvapuje, jak mne docela vzalo. Ale byla nedílnou součástí moderní historie Evropy po sedm dekád a zároveň připomínkou její bohaté minulosti. Jako klasické velké víno z tradičního regionu :-) S její smrtí tak trochu definitivně skončilo dvacáté století. A to víno? Báječné, lepší než před třemi lety. Třeba sepíšu víc časem.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 8. září 2022

Nové generace, velké frankovky a jiné problémy

Včera jsem vyrazil do observatoře na Žižkovském vysílači na degustaci šesti rakouských producentů, zastoupených přímo vinaři, kterou pořádal dovozce Umění vína. K tématu, respektive některým z vinařství, tu budu mít časem samostatný článek. Dnes jen dvě lahve a z toho jedna vlastně bez větších degustačních poznámek. Jen dva takové dojmy, co mám potřebu teď odvalit. Ale vydržte to se mnou, občas mám snad i smysluplné texty :-) Začneme ve Weingut Anita und Hans Nittnaus (web), u burgenlandské biodynamické klasiky, ale s víny v podstatě tradičního střihu. A teď přichází nová generace, synové Martin a Andi a jejich sestřenice Lydia. A do zažitých tónů přinášejí trochu toho punku. Z části za to určitě může právě Lydia, která je dcerou protestanské pastorky a, aby to bylo netradiční ještě trochu víc, tak její otec pochází ze severovýchodní provincie Papuy-Nové Guineje, Nového Irska.

Zobraz celý článek...

středa 7. září 2022

Dva základní Rieslingy od Weingut Schloss Lieser

Jedním ze zásadních prestižních jmen na střední Mosele, a v podobě efektního neorenesančního zámku i jednou z nejvýraznějších budov oblasti, je určitě Weingut Schloss Lieser (web) z Lieseru, člen VDP, podnik s maximálním hodnocením ve všech důležitých německých časopisech a vinařství s 25 hektary často velmi starých vinic na 185+ různých parcelách v nejslavnějších tratích od Piesportu po Zeltingen. Ještě na začátku devadesátých let minulého století nebyl podnik ve zrovna dobrém stavu, postupně několikrát změnil majitele, z původních téměř 45 ha vinic se propadl na 6 ha v podstatě už jen v Lieser Niederberg Helden a kvalita vín také významně utrpěla. Až s Thomasem Haagem (který své ostruhy a zkušenosti získal v další z moselských legend, rodinném podniku Weingut Fritz Haag) a jeho manželkou Ute, nejdříve z pozic sklepmistrovských a ředitelských a o pět let později už jako majitelů celého vinařství, se začala psát moderní historie podniku a jeho vzestup k metám nejvyšším.

Zobraz celý článek...

úterý 6. září 2022

Ryzlinky! Žernosecký a VOCčko ze Sonberku

Ryzlinky! Nakoupil jsem teď zase jednu fajn degustační sadu z Německa a navíc, narychlo na nečekané posezení s přáteli, ulovil i něco domácího. Tak vás zas mohu oblažovat poznámkami :-) Třeba k Riesling 2017 VOC ze Sonberku (web), který svého času posbíral kvanta zlatých medailí a špičkových hodnocení, třeba 95 bodů na Decanter World Wine Awards nebo Premium Gold na Prague Wine Trophy 2018 a 2019. Já ho naposledy chutnal v říjnu 2019 a to mi přišel, vzhledem k věku určitě, až překvapivě přístupný a nazrálejší, ale opravdu výborný, šťavnatý a prostě skvěle udělaná klasika. Aktuálně zakoupená láhev má výraznější, tmavší žlutou nazlátlou barvou. Původní meruňková ovocnost už je spíše pryč a zůstává něco sušeného ovoce a bylinek, hodně výrazná toastovost a nazrálost. Suché, čisté, s výraznější kyselinou, minerální linka, pečené ovoce a toast, dobrá délka… stále má co nabídnout, ale na mne působí už trochu unaveně. Po těch letech ale nelze garantovat, při nákupu z regálu běžné vinotéky, že bylo dlouhodobě ideálně skladováno a třeba z chladného sklepa nebude živější. To je obecně riziko a zábava u starších vín. A taky otázka vkusu, někomu by tenhle projev přesně vyhovoval a určitě existuje skupina, která by horovala pro dalších pět let ležení :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 5. září 2022

Krupobití, národní sommelier ČR, ISBN pro vína

V Evropě zuří sklizeň hroznů, vzhledem k suchu a vlně brutálních veder začala v některých regionech (třeba španělská Rueda) historicky vůbec nejdříve a v mnoha dalších jde pak o jednu z nejčasnějších vůbec. Což je něco, co v poslední dekádě slyšíte každé (v lepším případě) druhé vinobraní, takže žádná novinka, vlastně. V části Katalánska za vinaře sklízelo, a bohužel mělo i oběti na životech, krátké ale intenzivní krupobití, v některých místech s kroupami až deseticentimetrovými. Na video ho zachytil třeba jeden z mých oblíbených producentů bublin, Celler Mas Candí. Kruté. Další regiony a vinaři snad budou mít více štěstí. Na jednom z míst na Krétě sklizeň ale ani nezačala, požár zde zničil přes sto hektarů starobylých unikátních předfyloxerových vinic a také staleté olivovníky.

Zobraz celý článek...

pátek 2. září 2022

3/4 Cabernet Moravia a fajn Blaufränkisch

Jsou vína, která vzniknou tak trochu omylem. U dnešního kousku je to poznat už z viněty, písmenko F na ní očividně původně být nemělo! V ročníku 2020 vinařství Tři čtvrtě (web) nevycházel Cabernet Moravia na celý sud a naopak zbylo trochu Frankovky. A tak vznikla tahle směs, CmF 2020, přídavku mé odrůdy z jejich portfolia nejoblíbenější je tam zhruba do pětiny. Obě odrůdy jsou z ještě relativně mladých výsadeb, z roku 2004. Morávka je sbírána na výročí vzniku Československa, Frankovka o týden dřív, obě odrůdy macerace po dobu fermentace a sud francouzský dubový. Korek byl proteklý a na venkovní straně už se usadila plíseň, ale na víně se nijak nepodepsalo :-) Pěkná rubínová barva. Čerstvá, zábavná ovocná poměrně expresivní aromatika. Florální a červené ovoce, kořenitost lehce „studený svařák“, makový závin. Středně plné ale lehkonohé, šťavnaté, čisté, příjemné kyseliny a červená ovocnost, slušná délka, takové… milé. Moc pěkně se to pije, není to složité ale zároveň je zábavné a láká k dalším douškům a zkoumání. Tohle červená od ¾ umí a je to jeden z důvodů, proč je tak rád piju.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 1. září 2022

Valpolicella od Scriani

S odstupem zhruba jednoho roku jsem měl možnost projet si několik úrovní Valpolicelly (a také Luganu a další bílá, ale o tom třeba někdy příště) od vinařství Scriani (web). Vinařství rodiny Cottini, produkci má nyní pod palcem především třetí generace v podobně Stefana Cottini, sídlí v městečku Fumane, nějaký patnáct kilometrů na sever od Verony a podobně daleko to je ke břehu Lago di Garda. Osmihektarový podnik jede na vinicích v udržitelnějším režimu ale bio nejsou, disponují mladými výsadbami i vinicemi přes padesát let starými, povětšinou na zterasovaných svazích. Ve sklepě pracují s nerezem, velkými sudy ze slavonského dubu i menšími a barrique sudy. Jádro produkce tvoří právě Valpolicella v různých úrovních – Classico, Classico Superiore, Ripasso i vrcholné Amarone a Amarone Riserva. A samozřejmě i sladké Recioto. Ale my se dneska mrkneme na suchá červená.

Zobraz celý článek...

středa 31. srpna 2022

Riesling z Pfalze a fajn Charta z Rheingau

Otevřel jsem další ze sbírky / průřezu produkcí od Weingut von Winning (web) z Deidesheimu, další Erste Lage a tentokrát to byl Riesling Rupperstberger Reiterpfad 2020. Jde o dalších ze skvělých poloh v oblasti Pfalz, u Rupperstbergu na úpatí pohoří Haardt, poloha výrazně vápenitá v kombinaci s pískem a pískovcem různých barev. Dost zajímavá a velmi charakterní vína odtud dělá třeba Acham-Magin nebo Christmann. Poprvé byla zmíněna už v roce 1673 jako Rutterpfad, jméno dost možná vychází z cest či jejich křižovatky, kterou zde měly roty římských vojsk. Poloha je to dost velká a kvalita se v jejím rámci liší, nejlepších části mají potenciál dávat jedna z nejlepších vín oblasti na úroveň Großes Gewächs, ale většina samozřejmě. Von Winning disponuje vinicemi v různých částech, ty „slabší“ upotřebí ve vesnických vínech a směsích, top hrozny jdou do tohoto Erste Lage. Z jedné z nejzajímavějších částí také dělají pozoruhodný Pinot Noir. Ryzlink kompletně připravují, včetně kvašení, v dubových sudech jednou a více použitých a nechávají rok ležet na jemných kalech. Láhev těžší pistole, kovová záklopka a celokorek. Spíše světlejší citronová barva. Tohle víno je praktickou ukázkou uměřenosti a elegance. Mladistvá, zajímavá, jemnější florálně-žlutě ovocně-krémová vůně s dotykem kořenitosti, až lehce exotické ovoce ale nic expresivního. Suché, velmi pěkná kyselina a decentní ohlazujícídotyk cukru, středně plné, jemné ale postupem času se hlásí o slovo citrusová svěžest a křídová mineralita, slušně dlouhé, dokonale vyvážené. Tak nějak… správné. Na první dojem jasně špičkové bílé, které se nesnaží nějak vnucovat, ale prostě to v něm vidíte. U nás stojí pětikilo, vozí WineGeek.

Zobraz celý článek...

úterý 30. srpna 2022

Dvě šumivá vína ze Sussexu

Postupně jsem se propil degustačními sety několika moravských a slovenských vinařství (Dog in Dock, Mühlberger, Jurečka, Vilavin, Zlatý roh…) a nějak se z toho snažím zpracovat výstupy na blog. Snad se mnou budou mít ještě trpělivost, když se dneska budu věnovat… anglickým bublinám :-) Mám je rád a velkou budoucnost jsem jim věštil už více než před dekádou, měl jsem tu zápisky ze srovnávacích degustací i o jednotlivých lahvích. Mezi značky nejznámější a nejslavnější určitě patří Nyetimber (web) ze Sussexu, nově dokonce mají pro své bubliny apelaci (PDO Sussex Sparkling Wine, psal jsem). Jejich portfolio se postupně proměnilo a dnes už evokuje klasické šampaňské domy – přes vstupní suché neročníkové („víceročníkové“, zní to lépe a spousta vinařství na tom teď trvá) bílé a růžové a demi-sec (nějak se teď vrací) k ročníkovému dlouho na kalech vyzrávanému Blanc de Blancs, specifickému vínu z jediné vinice Tillington a také prestižním cuvée opět v bílé a růžové a naceněných na úrovní špiček z Champagne. Já otevřel vlajkovou loď v podobě základu Classic Cuvee Brut (dříve bývalo ročníkové, poslední byl 2010). Podobně jako jiní kvalitní producenti uvádějí na lahvi kód, díky kterému si můžete o své lahvi zjistit spoustu detailů, aniž by „mátli“ běžného zákazníka několika různými datumy a dalšími technikáliemi přímo na vinětě.

Zobraz celý článek...

pondělí 29. srpna 2022

Dvakrát Riesling ze střední Mosely

Plnil jsem kalendář aktuálními ochutnávkami (pište pokud něco pořádáte či o zajímavé degustaci víte!) a narazil také na vinařství Weingut Bastgen (web) z Monzelu, s většinou vinic okolo obce Kesten, střední Mosela. Necelých pět hektarů, z většiny Riesling (ale experimentují třeba s odolnými jurskými červenými hybridy) a starší keře na terasách strmých břidlicových svahů, už přes deset let v certifikovaném bio a také členy Bernkasteler Ring. A čistě jedou i ve sklepě. Rozepíšu se o nich určitě víc časem, degustace mi vlastně jen připomněla, že jsem od nich nedávno měl jedno víno. Nešlo, jak je u mne obvyklé při oťukávání producenta, o jejich základ, ale naopak o vrcholné suché přivezené návštěvou. Konkrétně mladý Kestener Paulinshofberger Riesling Trocken Grosses Gewächs 2019. Jde o jejich top selekci z vinice, kvasí spontánně a dlouho do jara, školeno v tradičních foudres. Paulinshofberg je jakési východní prodloužení Braunebergu a jeho špičkových vinic, i tato poloha (hlavně její střední část) byla dříve považována za výjimečnou a díky novým aktivitám vinařům jako Fritz Haag se o ní asi zase bude mluvit více. Víno je aromaticky dost výrazné, s efektním žlutým ovocem do zralých meruněk a až tropika, mučenka a tak, s citrusovou a kouřovou linkou. A také krémovo-kořenito-vanilkovou, skoro jsem měl až dojem, že muselo být školeno v menších/novějších dubových sudech. Suché, s bezva kyselinou a intenzitou a koncentrancí, mladičké ale vlastně docela přístupné, se zralou žlutou sladší ovocností, slanou minerální linkou a fajn délkou. Výrazný, hodně až nečekaně líbivě efektní Riesling, jen co je pravda. Dováží Vinospol. Těším se na další kousky.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 25. srpna 2022

Dvakrát moravský bio Pinot Noir

Před dvěma lety jsem se tu v článku zmiňoval, jak moc mi chutnal (a v té době ještě nenalahvovaný) Pinot Noir 2019 z vinařství Krásná Hora (web). Zakoupil jsem potom dva, tři kartony domů a spoustu lahví už vypil, ale mám dojem, že o víně vlastně už pak nikdy nepsal. Další láhev padla včera s přáteli na večeru s deskovkami (pokud je někdo fanouškem, tak rozšíření Vzestup Iksu ke hře Duna: Impérium z toho dělá mnohem komplexnější a zábavnější záležitost bez které to za mne už ani nemá cenu hrát a upřímně mám dojem, že původní verze byla o tohle úmyslně osekána, aby rozšíření prodali co nejvíc %-)) a furt je to moc dobrý. Světlejší opalizující jahodově červená barva. Docela voňavé, do červeného ovoce jako třešně a jahody, v aktuální nazrálejší podobně také sušeně-květinová a bylinková linka, dřevo krásně zakomponované. Čisté, suché, středně plné, šťavnaté, třešňovo-jahodové a lehce zemité, se spíše uhlazenými tříslovinami, výborně pitelné, zábavné. Stále mne dost oslovuje! :-)

Zobraz celý článek...

středa 24. srpna 2022

Čtyřikrát z Krasu od Castello di Rubbia

Ke konci července dorazila do Prahy, spíš tak trochu na výlet/dovolenou s dcerou, Nataša Černic z vinařství Castello di Rubbia (web) ze San Michele del Carso. Tedy provincie Gorizia, oblast Friuli-Venezia Giulia. Ale když už tu byla, zúčastnila se s dcerou dost zajímavé degustace u dovozce Alifea. Několik jejích vín bylo doplněno dalšími „naturálkami“ a v přátelské atmosféře a mnoha různých jazycích jsme si popovídali o jednotlivých vínech, co nás na nich (ne)baví a tak podobně. Vinařka tedy byla zároveň středem pozornosti i dalším degustujícím u vín co sama neznala, podnětné. K ochutnání bylo vícero povedených kousků a k některým se ještě asi vrátím, ale dnes bych se chtěl věnovat právě těm od Nataši. Vlastně jsem o vinařství psal už před sedmi lety a tolik se nezměnilo. Renovace hradu pokročila, vinice mají stále stejné a vedené ekologicky, odrůdově stále především Vitovska, Terran and Malvasia Istriana, vína nedělají příliš (20 tisíc lahví z 13 hektarů vinic s hustotou i k 10 tisíci keřům; s vedením jim pomohli Simonit & Sirch) ale věnují mu spoustu času a na trh nepouští žádné mlaďochy. Fermentace spontánní, macerace krátké i velmi dlouhé (3+ měsíce), zrání hlavně v sudech ze slavonského dubu, aditiva žádná krom trochy síření, lahvování bez filtrace. Normálka ;-)

Zobraz celý článek...

úterý 23. srpna 2022

Mirco Mariotti a písečné bubliny

Člověk míní, žízeň jiných mění. Na včerejší Družstvo jsem za sebe zařadil moc fajn šumivé víno a z vinařství si na degustaci domů zakoupil další mixovaný karton. Nakonec ale dorazilo tolik lidí, že jsem chtě nechtě musel nachladit i své vzorky. Sice se mi při servisu samozřejmě podařilo ochutnat, ale poznámky z toho úplně nemám. Co naděláte. Zmíněné vinařství je Azienda Agricola Mirco Mariotti, jeho viněty s terčíkem jsou celkem instagramovým miláčkem, s podtitulem I Vini delle Sabbie, tedy vína z písků. A to je přesné. Jsme v oblasti Emilia-Romagna, konkrétně v DOC Bosco Eliceo, což je apelace kterou významně pomohl prosadit právě otec současného vinaře. Někdy jen zhruba 300 metrů od Jaderského moře, jedna z jejich nejzásadnější vinic se nachází dokonce přímo v Natura 2000 chráněné oblasti zvané Duna di San Giuseppe. Staré keře, včetně staletých, rostoucích opravdu v písku. A díky tomu pravokořenných, před révokazem v bezpečí, výpadku keřů dělá hřížením těch původních.

Zobraz celý článek...

pondělí 22. srpna 2022

André Hugel, GC Pinot, nová kampaň domácích vín, Vinař roku a viněty s Hitlerem

Dvě zprávy z Alsaska, na úvod jedna smutná. Ve věku 92 let, po komplikacích následujících nákazu covidem, zemřel André Hugel, jedenáctá generace slavné vinařské rodiny z Riquewihru. Studoval v Beaune a Geisenheimu a krom vinaření se hluboce věnoval historii, k tématu okupace Alsaska Německem napsal dokonce dvě knihy. Krom vlastních skvělých vín přispěl v oblasti k oficiálnímu uznání kategorií sladkých vín Vendange Tardive a Sélection de Grains Nobles. Ač vinařství již nějakou dobu řídí generace dvanáctá a třináctá (Marc, Marc-André a Jean-Frédéric Hugel), André byl do posledních dní v podniku stále aktivní. Dejte si skleničku dobrého alsaského ryzlinku a zavzpomínejte…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 11. srpna 2022

Mencía, dva ryzlinky a Côtes du Rhône

Stále ještě mne neopustila snaha neustále objevovat a zkoušet nová vína, ale přiznávám mnohem více než dříve kupuji ta, která mne osloví, v kartonových počtech a užívám si pak v poklidu bez většího zkoumání a datlení poznámek. Tedy krom případů, že víno otevírám třeba po několika letech :-) A sem píšu tedy spíše o vínech úplně nových, případně aktuálních ročnících něčeho, co jsem už popisoval dříve. Ale někdy mám prostě chuť připomenout lahve, které mne znovu o svých kvalitách přesvědčily. Třeba Adega Algueira Mencía Joven 2019, o té jsem psal zde. Nijak tmavě rubínové v barvě. Stále čerstvé, trochu masité, příjemně kořenité, peckoviny na pomezích červených a tmavých, kamenitost. Fajn kyseliny, šťavnatost a pitelnost, červené peckoviny, vyváženost, kamení, dobrá délka. Takový docela klasický představitel odrůdy v její povedenější ale ne velké podobě a kategorie „není jednoduché udělat víno takhle jednoduše přístupné a fajn“ :-) Bavilo možná víc než napoprvé.

Zobraz celý článek...

středa 10. srpna 2022

Grüner Silvaner od Knewitzů

Původně jsem na dnešek připravoval úplně jiný příspěvek, ale před uveřejněním jsem vyfotil dnešní večerní láhev se západem slunce a řekl si… dnes to bude blogísek. Letní kýčovitá fotka je vše, co dostanete! No dobře, k tomu vínu něco málo taky napíšu, nedá mi to. O Weingut Knewitz z Appenheimu v Rheinhessen už jsem se tu zmiňoval, pak jsem tu psal ještě o jejich bublinách a nepsal o dost příjemné růžovce, brzy otevřu znova tak třeba potom. Dnes ale padla volba na jejich interpretaci Grüner Silvaner, tedy Sylvánského zeleného, v mladičkém ročníku 2021.

Zobraz celý článek...

úterý 9. srpna 2022

4x bubliny od Bortolin Alessandro

Dostal se mi do rukou degustační set čtyř různých bublin od Azienda Agricola Bortolin Alessandro (web). Jsme v rodinném podniku sídlícím v Santo Stefano na okraji Valdobbiadene a řeč tak bude o proseccu, ze srdce jeho produkce a tamních dost efektních strmých svahů obdělávaných povětšinou čistě ručně. Takže žádné industriální prosecco z planin :-) Mají 11 ha, ze kterých připravují několik různých šumivek (včetně nejslavnější polohy Cartizze) a trochu tichého. A také tradiční stáčenky, dnes už víc než do demižonů a kanystrů spíš do velkých bag-in-boxů. Upřímně tohle se teď vrátí, pro běžná vína, ze hned několika různých důvodů. Cena bude hrát velkou roli, stejně jako praktičnost a ostatně i ekologie, sklo má velké nároky. V bagu se stále více objevují i natur vína, od čím dál známějších jmen a v nabídce prestižních prodejců. Ale to je zase jiné téma, zpět k bublinám, jejichž tlak přeci jen láhev vyžaduje :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 8. srpna 2022

Bianco di Ampeleia a pozvánka na Družstvo

Jedním ze zajímavějších vín, a lahví mimo síť supermarketů ale z lístku fajn restaurace, které jsem teď v Itálii vypil, bylo Bianco di Ampeleia 2020 (web). Biodynamické Demeter certifikované Toscana Bianco, v drtivé převaze z odrůdy Trebbiano doplněné o odrůdy Malvasia Bianca a Ansonica, ze společných namixovaných výsadeb na jílu a vápenci. I sklizeno najednou a kvasí společně, po zhruba týden i v kontaktu se slupkami, a zraje nějakého půl roku jen v betonu. Lahvováno nečiřené a nefiltrované, celková síra jen 23 mg/l. O vinařství už jsem se tu zmiňoval, společně s přáteli za ním stojí královna odrůdy Teroldego Elisabetta Foradori, která se rozhodla „sestoupit z hor blíž k moři“ :-) Ale za vína je zodpovědný a plně je vytváří Marco Tait. Víno je v barvě výraznější, takové matnější žluto-oranžové. Ve vůni poměrně výrazné, kombinace podzimního sadu s florálními tóny a středomořskými bylinkami, trochu citrusová kůra, zábavné. V chuti úplně suché, s fajn kyselinou a poměrně lehké (jen 10 % alkoholu!), ale má to zároveň důraz, lehkou svíravost a dotyk tříslovin, opět malvice a bylinky, slušná struktura a délka. Zábavná věc, v letním vedru a s výhledem na moře jsem pil s velkou chutí, ale našel bych pro to využití i na podzim doma :-)

Zobraz celý článek...

pátek 5. srpna 2022

Elegantní Riesling a příjemný Silvaner

Přiznám se, že mi to v tomhle počasí moc nemyslí. A spíš než víno, i kdyby to měl být Riesling nebo nějaké bubliny, mne láká pěkně orosená jedenáctka ležák. A studený čaj :-) Ale že jste to vy, tak poznámky ke dvěma lahvím dneska odhrnu. V rámci propíjení-se celou řadou jejich ryzlinkové produkce jsme otevřeli mladý Königsbacher Ölberg Riesling 2020 z Weingut Von Winning (web). Erste Lage a jedna ze špičkových vinic oblasti (i když menší přilehlý Idig si považují o trochu více), s vápenitými slíny, vápencem a docela velkým podílem červeného pískovce. Spíš než nějaký prudký svah je to skloněná plošina. Jméno, Olivová hora, nese po malé kapličce na kopci, ve které se nachází obraz Krista na hoře. Víno kvasí v pětistovkách dubových sudech. Citronová barva. Čerstvá, svěží aromatika, limetková s linkou kouře, se zajímavou herbálnější linkou a dotykem dřeva. Suché ale s dotykem cukru, s fajn kyselinou ale nic přísného, koncentrované ale nic přestřeleného, zakulacené ale k tučnosti má daleko, s citrusovou a zrale peckovinou ovocností. Fajn kombinace bohatosti a uměřenosti, uhlazenější, jemnější a docela elegantní. Přiznám se trochu větší přísnost mi nevadí a klidně bych snesl o kousek vyšší kyselinu, ale víno jsem si dost užil.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 4. srpna 2022

Na vrchol s lahví starého pinotu od Judith Beck

Mám rád příjemná vinná překvapení. Ostatně kdo, krom nudných patronů, co chtějí mít vše vždy nalinkované a vědět najisto, ne? Byl jsem včera na pikniku s kamarády a objevila se tam dost nečekaná láhev. Blauburgunder od Judith Beck. O vinařství jsem tu psal několikrát, více třeba zde, a měl tu články k mnoha jejich jednotlivým vínům. A manžel Judith teď dělá i pivo :-) Vinařství jsem „objevil“ při cestě do Burgenlandu v listopadu 2011 a nejstarší vína, která od nich tenkrát ochutnal, byla z vyšších řad ročníku 2007. A působila mladě a s velkým potenciálem dalšího zrání. Včerejší Rulandské modré bylo ovšem z ročníku 2002! Šlo o první či druhý ročník, který Judith dělala poté, co od otce vinařství převzala, a také zahájila přechod vinic na bio a biodynamiku. Ve sklepě vznikalo asi ještě s otcovou pomocí, naplno to měla v rukou od roku 2004, ale přesto jde již o její víno. Na lahvi nejsou žádné detaily k tomu, jak víno vzniklo, ale předpokládám (soudě dle pozdějších pinotů) původ z většiny v trati Schafleiten. A zároveň, oproti pozdějším a současným inkarnacím vína, trošku větší podíl nových malých sudů. Však to nebylo dlouho poté, co se vrátila z praxe ve vinařstvích jako Cos d'Estournel v Bordeaux, Braida v Piemontu či Errazuriz v Chile :-)

Zobraz celý článek...

středa 3. srpna 2022

Svět vína je zas o něco chudší…

Bylo jen málo vlivnějších vinných kritiků a odborníků. A nejde jen o to, že by dlouhá léta úspěšně střílel body či hvězdičky a degustační poznámky. Jeho expertíza ohledně Burgundska a literatura, kterou k tématu napsal, se stala de-facto standardem pro studium regionu a základem knihovny každého burgundofila. Ostatně se do Burgundska i „na důchod“, pravda literárně stále aktivní, odstěhoval. Původně chtěl být kuchařem, ale osud jej zavál do Bordeaux a navždy změnil jeho směřování. Stvořil skvělý materiál i k této zásadní oblasti, ještě než se začal intenzivně věnovat Burgundsku, ale pro něj prostě bude vždy známější. Vydal 241 čísel časopisu The Vine věnovaného velkým vínům, pravidelně publikoval v časopise Decanter a byl držitelem francouzského titulu Chevalier de l’Ordre du Mérite Agricole. V březnu také oslavil padesát let coby Master of Wine a na cestě k titulu pomohl svými zkušenostmi mnoha dalším. Po dlouhé nemoci ve věku 81 let zemřela jedna z největších osobností světa vína, Clive Coates. Pohřeb se bude konat 8. srpna v Lyonu.

Zobraz celý článek...

úterý 2. srpna 2022

Oliváč s 99 body, hodnocení a srovnávání

Připravuji pro jeden časopis článek o bodech, jak fungují soutěže a co (ne)znamenají medaile na lahvích. Vlastně jsem si u toho uvědomil, že je občas odsuzuji asi trochu povýšeně, aniž bych dostatečně viděl, jak pro někoho (i z řad zákazníků, nejen producentů ;-)) mohou být reálně užitečné. Mám prostě jiné požadavky, jsem ochoten investovat čas do průzkumu a ve víně se orientuji dost na to, abych si pro sebe uměl najít odpovídající flašku bez nutnosti nápisu 94/100 či medaile. Ač nepopírám, že na názor několika málo kritiků, jejich popisů a expertízy, dost dám a důvěřuji jim. Nebo už u nich alespoň dokážu lépe odhadnout, jak přibližně se jejich popis a hodnocení transponuje do mého vlastního zážitku z obsahu lahve. Vlastně tohle píšu proto, že na dovolené v Itálii jsem na hlavním trhu v Livornu koupil ve specializovaném stánku láhev s 99/100 jako ten úplně běžný zákazník, co se nechal prostě zlákat body. Jenže… obchodník mi dal navíc ochutnat! A v lahvi nebylo víno, ale podle hodnocení tradičního průvodce Flos Olei nejlepší extrapanenský olivový olej světa pro rok 2022.

Zobraz celý článek...

pondělí 1. srpna 2022

Ovíněný zpět z Itálie

Zpět z dovolené s rodinou a přáteli v Itálii a připraven vám opět dodávat články o víně a věcech okolo :-) Naplněn novými zkušenosti (nedávejte dětem tuňákovou majonézu, oblíbí si ji více než kečup) a zážitky (třeba že je možné dorazit uondaní v noci s dětmi do hotelu v Livornu a zjistit, že vám zrušili rezervaci, a ještě se diví že se divíme když nám přece „před hodinou poslali e-mail“). Opět jsem si ověřil, a tohle selhání tím zrovna nemyslím, že některá italská specifika prostě nevyhovují mé mentalitě. A samozřejmě jsem si vzpomněl na scénu z Dobrého ročníku… protože jsem to samozřejmě já, kdo nezapadá do tamního prostředí :-) Během pobytu jsem toho vypil… docela dost. Ale poznámky jsem si příliš nedělal, ve výsledku snad jen asi ke třem vínům a z toho v jednom případě šlo o pěstitelské Champagne ze solery, které jsem v té restauraci „prostě nemohl nechat“. Ale o tom třeba někdy příště.

Zobraz celý článek...

středa 20. července 2022

Dvakrát Champagne Laurent Lequart

Champagne je obrovské, producentů a značek kvanta. A nová jména se stále objevují, často jsou to dříve jen pěstitelé prodávající hrozny velkým domům, kteří se rozhodli sami připravovat víno. Ale je tam prostě i spousta menších vinařů, jejichž vína končila především ve Francii, a je snadné je přehlédnout. A tuna dalších, která prostě dělá úplně obyčejné věci a ničím nevyniká. Champagne Laurent Lequart (web) je z těch zajímavějších, rodinný podnik na pravém břehu ve Vallée de la Marne s 11.4 ha vinic vedených v ekologičtějším režimu (HVE, VDC). Sídlí v Passy-Grigny, což je v původní klasifikaci Autre cru (a oni na viněty hrdě píší, jako by šlo o Premier či Grand Cru) a obec specializující se na Meunier, drtivě u nich převažuje. Jsou členy tamního (dost kvalitního) družstva a oficiálně récoltant-coopérateur, lisování a základ zpracování probíhá právě v družstvu. Laurent Lequart je mimochodem už velmi dlouho jeho prezidentem. Samozřejmě i oni se specializují na Meunier a snaží z něj vymáčknout co to dá, dělají docela dost i všemožných sladších a ne úplně obvyklých variant :-) Součástí hraní je školení ve dřevě, výrazně delší zrání na kalech a tak. Já zatím chutnal jen jejich úplný základ a jedno růžové, vína ze sortimentu The Delivery alias restaurace The Eatery, ale byl dost spokojen.

Zobraz celý článek...

úterý 19. července 2022

Výborná Frankovka od Mádla a drahá domácí vína

Měl jsem včera sraz s kamarádem žijícím v Japonsku, který je teď na pár týdnů zpět v ČR. Je to velký milovník a znalec vína, a představil mi spoustu skvělých a u nás (v té době, ale u některých platí i dnes) těžkou dostupných kousků. Teď obcházel vinotéky a fascinovaně mi psal zprávy na téma „to myslí vážně?“ týkající se cen některých domácích vín. A nešlo o ceny za víno jako takové, je zvyklý utratit hodně peněz za špičkové záležitosti, spíš se snažil ujistit, že obsah lahve se alespoň přibližně blíží úrovni, které by od podobně naceněného vína čekal v zahraničí. Na téma drahých domácích flašek (a proč mi v případě, že je obsah opravdu dobrý, vlastně nevadí) už jsem tu psal, trochu u Reneissance od Romana Fabiga a mnohem víc u Cuvée 1+1 od Michlovského a Mádla. Kamarád se nakonec nechal dvěma lahvemi, bílým i červeným, zlákat a v obou případech byl z poměru ceny a kvality… slabě řečeno zklamán. A mám obavu, že bez ochutnání hned tak do podobných kousků z Čech a Moravy už nepůjde. Vzhledem k tomu, že domácí vína, která ho zaujmou, pravidelně vozí a chutná s přáteli (včetně distributorů vín) v Japonsku i různě po světě a snaží se jim ukázat, že to tu umíme, nejde o zrovna ideální výsledek. Pravděpodobně kdyby koupil víc lahví po třech stovkách, tak by nakonec uspěl víc. Co naděláte. Rozhodl jsem se vzít na návštěvu i dvě domácí vína, která snad pachuť třebas sudem přestřeleného „prestižního“ červeného za dvanáct stovek dokázala smýt…

Zobraz celý článek...

pondělí 18. července 2022

Šampaňská zmrzka, do čtyřicetí nepít, rosé s jalapeños, LVMH na nákupech a Beaujolais

Fortnum & Mason's, tradiční luxusní londýnský obchoďák (dnes už tedy spíš síť obchodů) s širokou škálou vlastních výrobků, má vždycky něco trošku navíc. A tak zatímco po mně děti chtějí zmrzlinu melounovou, zde prodávají zmražené… šampaňské. Blanc de Blancs, Rosé… a nebo ve variantě Kir Royal. A víte co? Vlastně mne to neuráží a věřím, že to může být fakt chutný a zábavný. Navíc je prý staví na bublinách, které pro ně vyrábí Laurent Hostomme, což není vůbec špatný pěstitel :-) Možná lepší šampaňský nanuk, než vysolit dva a půl milionu dolarů (aktuálně zhruba 60 milionů korun) za jednu magnumku šampaňského Château Avenue Foch 2017. Že jste o něm nikdy neslyšeli a přesto jde o aktuálně nejdražší kdy prodané šampaňské? Inu… o vlastní víno vlastně vůbec nejde. Na lahvi je obrázek a láhev přichází s NFT jedné ze slavných „znuděných opic“ a pár dalšími kresbičkami jako doplněk. Láhev a opičku si pořídili italští bratři, kteří se zabývají investicemi do krypta, módy a technologií. A já, pomalu ale jistě, začínám mít chuť pronést slavnou větu Rogera Murtaugha ze Smrtonosné zbraně: „Na tyhle sračky už jsem příliš starej!

Zobraz celý článek...

pátek 15. července 2022

Výborná bio Cava a pár bublinových čísel

Není to tak dávno, co jsem zde psal o Oliver Viticultors (web) a jejich Gemma Cava Gran Reserva Brut Nature Ecològic, šlo o ročník 2016 a teď jsem se mrknul pod korek úplně čerstvému 2017, lahvi č. 976 z celkových tří tisíc. Zrání na kalech uvádí minimálně 45 měsíců, zde byl odstřel kalů fakt nedávno, letos v květnu, a tedy zrání spíše přes čtyři roky. Nazlátlá barva, pěkné vytrvalé perlení malých bublinek. Bohatší, výraznější aromatika, toastová a malvicově a citrusově ovocná s linkou sušených květů. Ovocnější, než bývá u cavy zvykem. Plnější a trochu širší styl, výborné kyseliny, úplně suché, koncentrovanější, projevem ovoce kopíruje aromatiku, delší… opravdu velmi dobré bubliny. Možná mne baví ještě o něco víc než šestnáctka. A krásná ukázka, že i po útěku špičkových producentů k jinému značení bublin stále ještě zůstavají tací, kteří i seriózní bubliny ponechávají se jménem cava :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. července 2022

Charakterní Amontillado a velká Mencía

V rámci finálních příprav na sobotní Sherry & vnitřnosti jsem si pro inspiraci neodpustil něco z plánovaných vín nalít. Volba padla na Amontillado „Viña AB“ Seco 12 Años z vinařství González Byass. O tomhle víně jsem se dost detailně rozepisoval v článku Ani A, ani B… Viña AB a poté znovu, už o jeho aktuální dvanáctileté inkarnaci, v Evoluce jednoho vína. Má docela výraznou vůni, krásně oříškovou s trochou leštidla na dřevěné skříňky, sušeným ovocem a pomerančovou kůrou a pod tím vším jasná pikantnější linka úvodního zrání pod flórem. Je to až překvapivě šťavnaté, naprosto suché a vlastně docela lehkonohé, ale s delší teplejší dochutí. I v chuti oříšky, něco slanosti a oliv, trocha svíravosti a hořké čokolády. Charakterní a zábavné. Věřím, že to o víkendu osloví i někoho dalšího. A kdyby ne… já se o zbylé víno postarám :-)

Zobraz celý článek...

středa 13. července 2022

Fajn bio cava a biodynamická Mencía z Austrálie

Včera byl International Cava Day. Já byl navečer na běžeckém závodě, ale Instagram mi „svátek“ připomněl a tak jsem si ještě večer ještě před spaním dal alespoň sklenku Raimat (web) Cava Brut Nature, mírně netradiční spojení odrůd Chardonnay a Xarel·lo, ale zato z bio certifikovaných hroznů. Na lahvi bohužel neuvádějí ročníkovou bázi ani datum odstřelu, ale na kalech v lahvi zůstává přibližně rok a půjde o úplně nejnovější šarži, kupoval jsem ve Španělsku (a koukám, že u nás prodává justWine). Vinařství spadá pod Grupo Codorníu, ale jede si docela samostatně. Opakovaně jsem si užíval jejich vyšší řady, o něčem i psal, tohle bylo mé první setkání se základem. Světlejší citronová barva, slušné perlení menších až středních bublinek. Poměrně výrazná, trochu zemitější vůně, sušené bylinky a citrusy, minerální linka. Úplně suché, přes pouhých 11.5 % pocitově slušně plné, fajn kyseliny a pitelnost, dobrá stavba i délka, lehce citrusová kůra nahořklost v závěru. Slušná základní cava s bonusem bioprodukce.

Zobraz celý článek...

úterý 12. července 2022

Riesling z vinice Orbel a další z Katalánska

Udělal jsem si o víkendu radost a otevřel jedno „gégéčko“, konkrétně od vinařství St. Antony (web) z Niersteinu, 2018 Riesling Nierstein Orbel Großes Gewächs. O vinařství už jsem se tu rozepisoval a detailně se zabýval dalším jejich zajímavým a lehce netradičním GG, Niersteiner Zehnmorgen. Oproti němu je ale Orbel, tvořící závěr Červeného svahu, polohou naopak známou a slavnou a patří mezi vůbec nejlepší vinice v celém Rheinhessen. Jde o vinici chladnější, typicky s „nervóznějším“ projevem vín, i přes koncentraci nejde ani u tamních top představitelů čekat nějakou tučnost a mohutnost, jejich kouzlo se skrývá jinde. Tohle je fajn příklad. Připraveno čistě v nerezu, fermentace spontánní. Výraznější citronová barva. Mírně netradiční a lehounce funky vůně, železitě minerální s trochu mořskou řasovou slanou linkou k tomu, malvice v kombinaci s citrusy. Suché, čisté, dobrá koncentrace ale relativně lehkonohé (jen 12.5 %) a snadno pitelné, šťavnaté, vyvážené, decentní dotyk cukru, se zajímavou stavbu. Opět kombinace malvic a citrusů, mineralita, slušná délka… charakterní kousek, který jsem pil s chutí. Asi jsem měl už lepší Orbel a komplexnější GG ryzlinky, ale tohle potěšilo též. A 19€ ve vinařství byla fér cena.

Zobraz celý článek...

pondělí 11. července 2022

Martin Waßmer a tří úrovně Pinot Noir

O Weingut Martin Waßmer (web) z Bad Krozingen-Schlatt v Bádensku, konkrétně regionu Markgräflerland mezi Černým lesem a Rýnem a hranici s Francií (a dole Švýcarskem), jsem se zde zmiňoval před… třinácti lety. Dost to letí, jen co je pravda. Vinařství obhospodařuje 38 hektarů vinic a specializuje se na burgundské odrůdy, ostatně vinař právě tam sbíral zkušenosti než se vrátil domů, a postupně se vypracovalo na docela významný a dobře hodnocený podnik. Pravidelně sbírá top ocenění pro svůj Spätburgunder, a to nejen GGčko z Dottinger Castellberg. A jako jeden z mála prý vinař dělá opravdu skvělý Gutedel (známější ze Švýcarska jako Chasselas), ale bohužel jsem nechutnal. Vinice vedou hodně hustě, 10-12 tisíc keřů na hektar, a zároveň s docela nízkým výnosem (do 55 hl/ha pro základní vína, obvykle pod 40 pro vyšší řady), snaží se též udržovat starší keře. V jejich oblasti není úplně moc vyloženě výjimečných (alespoň dle názoru kapacit na tohle téma) špičkových poloh, mají to štěstí pracovat na jedné z nich – Achkarren Schlossberg. Mošty kvasí spontánně v otevřených dřevěných kádích a vyzrávají delší dobu v sudech od burgundských bednářů. Na základní a především bílá vína před pár lety vybudovaly nový sklep, kde je víc nerezu. Nejsou členy VDP, ale vína značí dle jejich systému. Nebo prostě… po Burgundsku :-)

Zobraz celý článek...

pátek 8. července 2022

Levná cava z trafiky a sherry s vnitřnostmi

Po dlouhé době jsem se rozhodl ověřit, a souvislost s pohledem na výpis z účtu (viz včerejší zápisek) to samozřejmě nemá, jak si stojí Cristalino. Tedy tak už se jmenovat nesmí, prostě Cava Jaume Serra (web) z Vilanova i la Geltrú. Jedno z vín, co bývalo stálicí u mne doma v chladničce, něco k tématu už jsem sepisoval. Nově do sortimentu přidali ICE varianty, jako všichni podobní výrobci, mají dost solidní Brut Nature a také, další z trendů ale oproti variantám určeným na led přeci jen sympatičtější, část vinic v bio a už i bubliny z nich. My se ale mrkneme na dva jejich suché základy, klasickou bílou Cava Brut a růžové Rosado Brut. Oboje vína, která jsem maloobchodně v „trafice“ Don Pealo koupil, navíc rovnou hezky vychlazené, po 119,90 Kč :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. července 2022

Zpět se Skandinávie a sklenka bio Lansonu

V uplynulých několika dnech jsem si s manželkou a přáteli udělal malou dovolenou ve Švédsku a Finsku. Moc jsem se neochladil, i tahle místa zasáhla vlna horka, přes den bylo někdy i dost vedro a procházet se v Helsinkách či Stockholmu v jedenáct večer za světla a v košili s krátkým rukávem byl zvláštní pocit. Návrat do ČR a pohled o ceny jídla, piva a vína má tu výhodu, že i se současnou brutální inflací a zdražováním působí vše vlastně stále „levně“ :-) Za celý pobyt jsem použil jen jednou hotovost a to mince do starých skříněk na uložení zavazadel na nádraží v Turku. Pokud někde uvidíte nápis, který se týká platebních karet a dalších bezhotovostních způsobů platby, obvykle je na téma „hotovost už vůbec nebereme“. Ve Finsku docela jela mobilní platební platforma Pivo, nápis zaplaťte pivem mne dětinsky rozesmával celou dobu. Zatímco u nás, po vzedmutí po zavedení EET a hygienické vlně plateb kartou v rámce pandemie covidu, už se zas rozmáhá cash only přístup. Má to ale i výhody, ty mizející bankovky. Trochu se teď bojím podívat na výpis z karty a škody, které pravidelné rychlé a jednoduché pípnutí telefonem tuhle za místní pivo ve stánku, támhle za žitný chlebíček s rybičkami a jinde za kotel horké kávy způsobilo, asi ještě na pár dní tu bolest odložím :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 30. června 2022

Quinta da Romaneira a zdaleka nejen portské

Minulý týden jsem si se zástupcem vinařství prochutnal několik vín ze sortimentu Quinta da Romaneira (web, dováží Kupmeto), tradičního portugalského vinařství z oblasti Douro a producenta portského. No portského… Romainera oficiálně existuje od roku 1757, byť v oblasti vinařila už předtím, a od roku v 2004 v majetku Brita Christiana Seelyho (který stojí za pozvednutím Quinta do Noval a dělá i dost fajn přísné bubliny v Anglii, krom toho že je ředitelem AXA Millésimes a jejich širokých vinařských aktivit v Bordeaux i jinde), v roce 2012 se přidal Brazilec André Esteves, a pod jejich vedením se spousta věcí změnila. Podnik s 412 hektary pozemků (druhý největší v oblasti, révou je ale osázeno „jen“ 86 hektarů a prostor na expanzi tudíž velký) na třech kilometrech toku řeky Douro se více zaměřil na klasická tichá vína, ostatně jako mnozí další v oblasti, portské dnes tvoří necelou třetinu jejich produkce. A budoucnost silně vidí v bílých vínech (z odrůdy Gouveio, ale mají vysazeno i Viosinho a Rabigato a zkoušet budou i ty mezinárodní) z vyšších nadmořských výšek, ale experimentují i s výsadbami v oblasti neobvyklých odrůd jako Syrah či Petit Verdot. Většinu výsadeb ovšem tvoří klasika – Touriga Nacional, Touriga Franca, Tinta Roriz (aka Tempranillo) a Tinto Cão. Vybudovali nový moderní provoz více přizpůsobený právě produkci nefortifikovaných vín, vínům z jednotlivých specifických vinic a podobně.

Zobraz celý článek...

středa 29. června 2022

Otázky a odpovědi o Jižním svahu

Je pozdě a říkal jsem si, že dnes se (po hodně dlouhé době) na článek asi vyprdnu, ale nakonec se rozhodl pár řádků sepsat. Je to trochu závislost, přiznávám. Asi jako pití vína, ale tomu se říká alkoholismus a je to méně společensky akceptované než grafomanie. I když v České republice… no nic, složitější téma. Také jsem závislý na vinném skle, dneska jsem testoval aktuálně dost trendy výrobce a taky novou řadu od toho asi nejslavnějšího, ale o tom někdy příště. Dnešní rychlozápisek si dovolím takové malé Q&A. Pár otázek, co dostávám dost pravidelně, a odpovědi na ně. Jde o směs typických dotazů na degustacích, sem tam v poště na sociálních sítích a ostatně i od návštěv doma. Budu pak moct na „článek“ odkazovat, až některou z nich znovu dostanu. Tak jdeme na věc…

Zobraz celý článek...