středa 17. července 2019

Družstevní Grenache a tasmánský Pinot Noir

Když jsem nedávno vedl ochutnávku Grenache, tak jsem se zmiňoval, že jedny z v současnosti hodně zajímavých kousků s dobrým poměrem ceny a kvality pocházejí ze španělské oblasti Sierra de Gredos. Tam dříve dominovala vinařská družstva (a také po staletí produkce skleněných oken z místního písku), dnes vzhledem k rozrůstajícímu-se Madridu podstatnou část výsadeb nahradila víkendová sídla a výstavba obecně. Ale stále je tam spousta původních vinic, krásných poloh s velmi starými keři odrůdy Garnacha, a nových vinařství, které je dokáží využít. Agrícola de Cadalso je ovšem původní družstvo, které přišlo o většinu vinic a celkově na tom bylo nedobře. Vedení si ovšem všimlo, že jiným se docela daří, a tak vznikla zajímavá spolupráce s lidmi za projektem Comando G. Fernando García a Daniel Gómez Jiménez-Landi měli nelehký úkol pozvednout jak sklepní práce (byť tam se tolik nezměnilo, stále jedou především ve velkých betonových tancích a jen byla lépe pořešena kontrola teploty) tak hlavně vinohradnické a tak nějak zajistit, že sdruženým pěstitelům se zatím vyplatí v práci pokračovat místo aby své pozemky prodali developerům. Na oplátku získali přístup k hromadě skvělých vinic ve vyšších nadmořských výškách, různých věků, odlišných podloží… prostě super zdroj pro experimentování. Já jsem zakoupil a otevřel láhev Garnacha 2015, vlastně vůbec první ročník a víno vzniklé z téhle spolupráce.

Zobraz celý článek...

úterý 16. července 2019

P.A.N a Oranž od Jaroslava Osičky

O víkendu mne moc potěšila dvě velkobílovická vína od vinařství Jaroslav Osička (web), v obou případech šlo o kousky řekněme „základní“, oproti nedávno hodnoceným šardonkám, ale furt výborné. V červené to byl P.A.N 2018, kde zkratka znamená hned dvě různé věci. Zaprvé jde o směs Pinot a André, zadruhé původ ve skvělé viniční trati Panské (která je po sloučení součástí výrazně heterogennější Přední hory), dost vhodné právě pro modré odrůdy,. Jde o lehčí víno z mladých výsadeb, částečně ze sudu ale větší podíl jen z tanku. Vinař doufá, že André z téhle polohy, až budou mít keře pár let věku navíc, bude skvělé. Takže ač část André zraje samostatně v malém sudu, tak se pod odrůdou asi na trhu neobjeví a „vypijí si sami“ :-) PAN je burgundské lahvi, s kovovou záklopkou a korkem z drti s pevnou dvojploškou. Barva nijak tmavá, lehce tón do fialové. Svěží, ryze čerstvě ovocně voňavé, peckoviny, třešně, pár drobných zajímavějších odboček k tomu. Suché, šťavnaté, lehkonohé, červeně ovocné, lehce pikantní, s dobrou délkou a slušně postavené, ale především poctivé nekomplikované skvěle chlastací zábavné červené z ekologicky vypěstovaných hroznů a čistě i ve vinařství. Pohoda.

Zobraz celý článek...

pondělí 15. července 2019

Stávek archivní – Špigle a Bočky 2009

Nebudu tvrdit, že šlo o úmyslnou experimentální archivaci, ale prostě se mi neustálým čekáním na vhodnou příležitost / návštěvu / srovnávací degustaci stalo, že mi doma zbylo několik lahví starších vín od Richarda Stávka (web), našeho z naturálních vinařů nejpůvodnějších. Mimo jiné jsem vylovil i desetileté bílé Špigle 2009 a červené Špigle-Bočky 2009 a s napjatým očekáváním (však se říká, že naturální vína přece archivaci nedávají a ty s minimální nebo žádnou sírou už vůbec ne) je zbavil korku. Obě vína byla v bordó lahvi bez záklopky, bílé mělo korek lepený z drti s pevnou dvoploškou, červené spíše kratší celokorek. Viněta je dnes už dobré retro, aktuální podoba myslím charakteru obsahu sedí více :-)

Zobraz celý článek...

pátek 12. července 2019

Velmi zajímavá amfora z M&S

Tohle je na produkci pro obchoďák opravdu hodně zajímavý (a nebýt to primárně pro UK, tak bych řekl až odvážný) počin. Fresquito Vino Nuevo de Tinaja produkuje španělské vinařství Perez Barquero S.A. a je v nabídce řetězce Marks and Spencer. Jde o mladé čerstvé bílé z apelace Montilla-Moriles (konkrétně původ hroznů Sierra de Montilla a Moriles Alto), odkud proudí většina odrůdy Pedro Ximénez pro produkci sladké sherry. I tohle víno je PX, ovšem z nesušených hroznů, nefortifikované a prokvašené běžným způsobem do sucha v nerezu, následně vyzrávané několik měsíců v tinajas, v oblasti tradičních kameninových amforách. Navíc pod lehkým příkrovem flóru jako u fino sherry. Lahvováno do burgundské lahve se šroubovým uzávěrem a zamýšleno ke konzumaci nachlazené a v čerstvé podobě, i přes trochu vyšší alkohol ideální na léto, k různým tapas a tak.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 11. července 2019

Washingtonský Riesling a mexické Nebbiolo

Při krátkém šumavském pobytu jsem zbavil korku láhev Chateau Ste. Michelle 2016 Dry Riesling z Columbia Valley ve státě Washington. Protože je třeba dát šanci i ryzlinkům mimo tradiční evropské regiony, že jo. Tohle vinařství stojí i za populárním ryzlinkem Eroica připravovaným ve spolupráci s Ernstem Loosenem z Mosely. Ale jenom v Columbia Valley má Chateau Ste. Michelle přes 1400 hektarů, všechny keře jsou na vlastních podnožích, takže to fakt není žádný drobeček. Vína dělají kvanta a je docela dobře dostupné, v USA jde o u tohoto ryzlinku o desetidolarovou záležitost a u nás stojí tři stovky. Připraveno čistě v nerezu za kontrolovaných nižších teplot. Láhev čirá pistole, kovová záklopka a aglomerovaný korek. Citronová barva. Sympatická již nazrávající aromatika, spíše do květinových tónů s lehkým dotykem citrusů a petroleje, vlastně docela evokuje Alsasko. V chuti suché, čisté, s velmi pěknou kyselinou a celkem příjemným dotykem cukru, vyvážené. Dovozce tvrdí, že jde o „netradiční víno pro USA (evropský styl) má zbytkový cukr nižší, než 1 g/l“, ale tomu bych nevěřil, realita bude spíš v zóně 6-8 gramů. Slušně dlouhé a dobře postavené, nekomplikovaně snadno pitelné, odrůdově zařaditelné. Inu proč ne, vlastně, ale za tři stovky si snadno koupím Německo či Čechy, kde se zabavím znatelně více :-) Ovšem dobrý adept do nějaké slepé ryzlinkové ochutnávky.

Zobraz celý článek...

středa 10. července 2019

Škatulata v Champagne, nejdražší Bordeaux, flexibilnější skotská, víno Leonarda da Vinci

Významná škatulata na pozicích sklepmistrů v nejslavnějších z velkých šampaňských domů. Veuve Clicquot nečekaně (protože tohle je práce, ze které se obvykle neprchá) opouští Dominique Demarville. Nejprve uvedl jen „osobní důvody“ a že vztah s vedením je fajn, teď už je ale jasné, že se přesune do Laurent-Perrier, tamní sklepmistr Michel Fauconnet odchází do důchodu. Pro skupinu LVMH je to docela rána (navíc záhy po odchodu Richarda Geoffroy z Dom Pérignon do důchodu), Demarville byl na vrcholu sil, měl obrovské renomé a jeho vliv na vína byl značný a pozitivní. Volnou pozici v klikotce zaplní Didier Mariotti, který nedávno odešel z Mummu (předtím pracoval v dalších velkých značkách, Moët & Chandon a Nicolas Feuillatte). I Demarville do klikotky přišel po kariéře v G.H. Mumm (a také Perrier-Jouët), na kontě tak bude mít dost unikátní vedení takto zásadních značek. Kdo převezme sklep v Mummu zatím není, alespoň pokud vím, oficiálně známé.

Zobraz celý článek...

úterý 9. července 2019

Milerka a pěstitelské Champagne

Müller Thurgau 2017 jakostní z Žernoseckého vinařství. Sedmnáctkové milerky udělali více šarží, mám obavu že i u jakostky, tohle je každopádně č. 1417 a spontánní nákup v novém obchodě Global Wines na Náměstí Míru, kam jsem šel pro dárkovou krabici na pár lahví :-) Stála 145 Kč a předpokládám, že půjde sehnat i levněji. Zelená štíhlá láhev, plastová záklopka, korek lepený z drti s pevnou dvojploškou. Světlá barva. Čistá svěží vůně, lehce muškátová až do mýdlova, jemně kořenitá, spíše florální, decentně kopřiva. Suché, čisté, výraznější kyselina, svěží, lehkonohé, mírně zemité, snadno pitelné, sympatické a poctivě působící pití. Nic z čeho polezete po zdi, ale užil jsem si a pil s chutí.

Zobraz celý článek...

pondělí 8. července 2019

4x italské bubliny včetně skvělé Sicílie

Zpět po týdenním výpadku, přismahnutý z toskánského pobřeží. Tentokrát jsem se rozhodl, že dovolenou absolvuji v režimu „jídlo, víno a knihy“, bez psaní na blog, bez zapínání počítače kvůli práci (musel jsem porušit jen jednou, zázrak). V klidu s rodinou. Pravda, stále jsem zásoboval příspěvky příběhy na Instagramu, takže kdo mne sleduje tam, tak o záplavu lahví nepřišel :-) Teď jsem vedro vyměnil na dva dny za chladivou Šumavu, z aktuální „home office“ koukám na ovce, večer na srnky a celkově do uklidňující zeleně a na nařezané hromady palivového dříví. Ideál. A se sklenkou fajn červeného sepisuji tyto řádky.

Zobraz celý článek...

pátek 28. června 2019

Růžová šampaňská na léto

Léto, prázdniny na krku. Na jakou poslední degustaci před dovolenou vyrazit než na růžová :-) Je to takové letní klišé, ale v podání Terroir Champagne aka Miloše Danihelky to mělo docela úroveň. Šlo o selekci „lehčích“ růžových převážně pěstitelských Champagne od vinařů pracujících na vinicích čistě, často v bio(dynamickém) režimu, vín připravených častěji coby směs bílého s trochou červeného než macerací (Rosé de Saignée). Ovšem zhusta vín s již trochu starší ročníkovou bází, vyzrálejších a zajímavějších než takové to typické bazénové pití :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 27. června 2019

Osičkovo Chardonnay 2015, 2013 a K.O. verze

Že mám rád Chardonnay z produkce Jaroslava Osičky (web) už jsem tu samozřejmě psal opakovaně, konkrétně s ročníkem 2011 a následně 2013 otravoval stále dokola. Hodně mne oslovují i další jejich vína, ale právě Chardonnay nadchne asi nejčastěji, ať už při degustaci v dnes již legendami opředeném „šardonkovém sklepě“ nebo v lahvi. Baví mne u nich skvěle zapracované dřevo, patrné a plnící svou roli ale nepřehlušující ostatní složky, obvykle bezva struktura a kyseliny. Organicky pěstované hrozny z velkobílovické trati Zadní hora, fermentace spontánní, i přes lehce „netradiční“ postupy jako macerace s celými bobulemi to nejsou punková vína, ale seriózní záležitosti s potenciálem zrát.

Zobraz celý článek...

středa 26. června 2019

Fajn Rully a charakterní Cobrana

Dnes byl vydán zákaz hovorů o kamnech, teplých krajích, peřinách, spále a podobně. Náčelník správně usoudil, že nás takové představy oslabují, a pro následující dny vydal seznam témat povolených k rozhovorům.” Dnes by se naopak hodil, alespoň pro ty z nás co sedí v kancelářích a vrací se do neklimatizovaného podkrovního bytu, zákaz rozhovorů o cestách k moři, lyžování, vychlazeném pivu a podobně :-) Vedra nemám rád, byť je snáším přeci jen lépe od doby, co jsem zhubnul a začal běhat (dnes jsem vyrážel v půl šesté ráno a i tak už teplota v Praze nebyla dvakrát zábavná a sluníčko začínalo bušit do hlavy). Aktuální vlna veder zasáhla Evropu, v některých vinařských oblastech se na vinicích pracuje jen brzo ráno a dopoledne, v Burgundsku nebo Champagne se čekají teploty vysoko přes čtyřicítku, ale réva (prý krom té na podnožích 161/49) nijak zvlášť ohrožena zatím není. Já proti vedru bojuji studeným čajem, nealkoholickým pivem a sem tam i nějakým tím vínem. Třeba takovým Rully Blanc 2015 od Maison Louis Jadot.

Zobraz celý článek...

úterý 25. června 2019

Austrálie, Anglie, Champagne, Furmint a další novinky z vinného světa

Austrálie se pustila do zajímavého projektu, organizace Wine Australia najala firmu Consilium Technology k satelitnímu zmapování veškerých viničních ploch v zemi. Původní statistika z roku 2015 říkala, že je v zemi něco přes 135 tisíc hektarů vinic, aktuální měření mluví o 146.128 ha, tj. o osm procent více. Počítačová analýza přišla i s dalšími zajímavými hodnotami, jako třeba celkem 75.961 jednotlivými viničními bloky a celkovou délkou všech řádků 463.718 kilometrů :-) Ale samozřejmě i užitečnými údaji o přesném rozložení vinic v rámci regionů a podobně. Detailní info se bude jistě hodit, Austrálie to teď nemá snadné, vzhledem ke změnám v klimatu, zřetelnému oteplení a suchům. Ale dělají co mohou. A když už jsme si do Austrálie odskočili (i počasí venku vypadá podobně), tak prý Casella Family Brands (majitel gigantického vinařství Yellow Tail i slavné značky Peter Lehmann) se zajímají, zda by se pro ně našel kupec. Mluví se o částce v přepočtu někde okolo osmi miliard korun. Prostě vyšší vinařská dívčí, pokud jde o objemy. Videa z jejich provozů jsou obecně drobátko šílená

Zobraz celý článek...

pondělí 24. června 2019

Bezva Prosecco a krásné zralé Beaujolais

Decanter má aktuálně docela zajímavý článek o Proseccu, respektive o snahách mnohých vinařů posunout kvalitu výrazně výše. Součástí je i sada deseti doporučených vín, mnohá jsou k dispozici i na našem trhu a jsou výborná (a některá, jako třeba Marchiori či Sorelle Bronca, celkem pravidelně a s velkou chutí piju). Nedávno jsem poprvé zkusil též Mongarda Prosecco Valdobbiadene Superiore Brut 2018. Tohle víno je tvořeno hrozny ze svahu San Gallo, ze starých výsadeb nejen odrůdy Glera ale i tradičních původních odrůd Verdiso a Bianchetta. Vinice vedeny čistě, primární fermentace spontánní. Světlá barva, vytrvalé pěkné krémové perlení. Čerstvé, svěží ve vůni, povedený mix elegantních florálních vůní, bílých květů, a ovocnosti směrem k broskvím. Suché, dozáž opravdu jen decentní a pro doladění vyváženosti, lehkonohé, s minerální linkou, krémovou ovocností a lehkou decentní nahořklostí ve slušně dlouhém závěru. Moc fajn bubliny, za tři stovky v Prosekárně.

Zobraz celý článek...

pátek 21. června 2019

Ročník 2018 u Corvers Kauter

Docela nedávno jsem se tu celkem nadšeně rozepisoval o báječném ryzlinku od Corvers Kauter (a pak, protože jsem zlý, zakoupil tři poslední lahve co dovozce měl…), tohle vinařství jde zřetelně nahoru. Potvrdila to i víkendová ochutnávka mladého ročníku 2018. Ten je v Německu trochu složitější, vína jsou obecně dost slušná a taková trochu přístupnější, příjemná, už teď vlastně fajn pitelná. Pro milovníky vyloženě řízných kousků to obvykle ale úplně není, mají o něco méně kyselin. V Německu se i masivně dokyselovalo, ne přímo plošně ale hodně často. Mlaďoši od Corvers Kauter ovšem působí poctivě a vyváženě.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 20. června 2019

Výborné Beaujolais a seriózní Cava

O doméně Clotaire Michal z Beaujolais už jsem se zde zmiňoval a od té doby vypil nemálo lahví jejich stoletých keřů :-) Od úplných začátků vinař trochu získal na jistotě, síření osekal z původních zhruba 30 mg/l téměř k nule, pracuje více s celými hrozny. Vinice vede v organice, ale certifikaci nemá. La Napoléon Beaujolais-Villages 2017 je z polohy na růžové žule a písku, z keřů 40 až 80 let starých. Zhruba dva týdny semi-karbonická macerace, pak lisování a měsíc klasika fermentace, školeno půl na půl ve dřevěných sudech a sklolaminátu, lahvováno bez čiření a filtrace do burgundské láhve s kovovou záklopkou a celokorkem. Jméno vína vychází z informace, že dům na vinici byl částečně postaven z dřeva lodi La Belle Poule, která v roce 1840 přivezla zpět do Francie ostatky Napoleona. Víno má tmavší barvu směrem do fialové, ale nic vyloženě hutného. Ve vůni výrazné, lehce bezsirně funky, čerstvé spíše červené zralé ovoce, florální fialková linka, fajn kořenitost a mineralita, lehce pikantní a dotyk zemitosti. Suché, čisté, středně plné, poměrně výrazné s nemalým množstvím čerstvých kyselin, trochu svíravé, ovocné, vyvážené, skvěle pitelné, dost fajn víno. Žádná naleštěná moderna, spíš trochu rustikálnější, poctivý styl. Baví! Vozí Fajnšmekr.

Zobraz celý článek...

středa 19. června 2019

Kdo u nás dělá nejlepší…

cavaDnes se mrkneme na jeden z dotazů, které pravidelně dostávám: „Kdo u nás dělá nejlepší _____ (doplňte odrůdu či typ vína)?“ Mé odpovědi jsou obvykle velmi vyhýbavé, plné obratů jako „to záleží, co za typ ti vyhovuje“, „no podle toho z jaké oblasti a v jakém stylu“ a podobně. Asi nemám rád jednoduché výroky a jasná řešení, vždy bych ke jménu musel doplnit všemožné podmínky, ročníkové parametry a také nároky na konzumenta. Jasně, mohl bych to brát podle výsledků nejdůležitějších domácích soutěží, ale… že jo :-) A je samozřejmě jednoduché říct, že Chardonnay piju nejraději od Jaroslava Osičky, Müller Thurgau z vinařství Porta Bohemica, Pinot Noir od Petra Kočaříka a Frankovka je vždy skvělá od Oty Ševčíka. Jenže je mi jasné, že pro mnohé se všechna tato vína nesetkají s pochopením. A tak na podobné otázky neodpovídám a nebo raději vyjmenuji hned několik variant různých stylů, od menších producentů po ty větší a snadno dostupné. Ale schválně si říkám… jak byste odpověděli vy? Níže najdete seznam pár odrůd a vinných kategorií, podělte se :-)

Zobraz celý článek...

úterý 18. června 2019

Domaine Rolet z Jury a vína nová i historická

O významném vinařství z Jury, Domaine Rolet (web), jsem se zde již rozepisoval. A zmiňoval jsem se i tom, že po mnoha letech, kdy bylo vinařství na prodej, se jim konečně zadařilo. Novým majitelem, který se zavázal zachovat vinařství v celku a pokračovat v jeho tradici (i většina původních zaměstnanců se rozhodla v podniku zůstat), se loni stala rodina Devillard z Burgundska. Za dobu, kdy nebyl v rodině Roletů nikdo mladý ochotný či schopný ve vinaření pokračovat (což je trochu jiný příběh než ten z roku 1958, kdy vinařství po otci převzali čtyři sourozenci Pierre, Bernard, Guy a Eliane Rolet), podnik čekal na kupce a nikomu se moc nechtělo do investic, došlo k jistému úpadku jak na vinicích tak ve sklepě. Nový majitel hned spustil revitalizaci sklepů ale i vinic, celých deset hektarů bude úplně přesázeno a dojde také k dlouho plánovanému přechodu na ekologické hospodaření. Vína rodiny Devillard na našem trhu zastupuje AdVivum a není tedy divu, že v nabídce je nově i doména Rolet. A to včetně vín uvolněných z archivu vinařství. Do Prahy je nedávno přijel odprezentovat nový generální ředitel Cédric Ducoté. Ten samozřejmě musel uznat, že s žádným vínem se nemůže úplně chlubit, protože prakticky všechna vznikla ještě než vinařství převzali. Ale přesto alespoň naznačil směry, kterým by se vína mohla ubírat do budoucna.

Zobraz celý článek...

pondělí 17. června 2019

Krásný ryzlink a plně naturální crémant

V rámci boje s vedrem jsem otevřel Domaine Valentin Zusslin (web + kupa starších článků) Riesling Orschwihr 2015, vesnický ryzlink výtečného alsaského biodynamického producenta, rodinného podniku s asi 16 hektary a roční produkcí necelých sto tisíc lahví. Bio jsou certifikování už od roku 1997, biodynamickou certifikaci Demeter mají od roku 2000 a jsou i členy Jolyho Renaissance des Appellations. Po nečekané předčasné smrti Jean-Marie Zusslin v květnu roku 2016 nyní vinařství vede její dcera Marie a syn Jean-Paul. Tenhle jejich základní rýňak byl vždycky skvělý, obvykle se jednalo o mix různých poloh u Orschwihru (Bollenberg, Clos Liebenberg, Grand Cru Pfingstberg), tentokrát je na zadní vinětě uveden jen Bollenberg, což mi přijde lehce podezřelé :-) Každopádně je to poctivě klasicky udělaná záležitost připravená ve velkých starých sudech. Láhev pistole, kovová záklopka a pod ní ještě vosk, celokorek. Tmavší barva již dost směrem do zlaté. Vrstevnatější, již nazrálejší vůně, hlubší a poměrně bohatá. Vyzrálé hrozny, medová linka, něco citrusů a minerality, hodně pěkné. Suché, plnější, koncentrované, již uhlazenější ale s dostatečně výraznou kyselinou (ročník 2015 v Alsasku u suchých bílých občas trochu trpí na jejich nedostatek), slušná délka. Pěkně postavené, seriózní, klasické víno. To prosím ano! Dovezl Jiří Matějka za nějakých 340 Kč, doporučuji se zapsat do jeho mailů s nabídkami.

Zobraz celý článek...

pátek 14. června 2019

Skvělá Barbera a Favorita od La Carlina

František Šamla aka Víno pro Vás zařadil do nabídky nové vinařství z Piemontu, La Carlina (web) z Grinzane Cavour. Vinicemi jsme tedy mezi Langhe a Monferrato, vinařství je mladý rodinný podnik který sourozenci Francesco a Camilla Scavino rozjeli teprve v roce 2014. Jméno nese po farmě jejich babičky, kde poprvé přičichli k vinaření. Vinice vedou v organice, od ročníku 2018 už budou i s certifikací. Odrůdově klasika– v červené Nebbiolo a Barbera, v bílé je to Favorita. Připravují vína spíše klasicky, žádné divočiny (byť i trocha macerace bílého se vyskytne), operují s nerezem a velkými sudy. A moc se mi líbí jejich viněty.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 13. června 2019

Přímý přenos z 8. narozenin Fajnšmekru

Už se z toho pomalu stává tradice, i letos jsem vyrazil na oslavu narozenin vršovického vinného baru a vinotéky Fajnšmekr. Oslavu, která probíhá právě teď a jistě se protáhne do noci, takže ještě máte šanci ji stihnout :-) Stejně jako loni tímto zápiskem provádím „přímý přenos“ z několika ochutnaných vín, letošním tématem je dopíjená posledních lahví z „archivu“. A začal jsem zostra… Gut Oggau Theodora Weiss 2015. Ročník 2014 byl trochu problematický, vinařství se s problémem vypořádalo po svém a patnáctky jsou pod korunkovým uzávěrem. A hlavně už dávno prodané, teď už jedou sedmnáctky. Nefiltrované, nesířené, v sudech různých velikostí nedojelo úplně do sucha a nalahvováno s decentním zbytkem který dojel v lahvi. Odrůdově Gruner Veltliner a Welschriesling. Ale vyloženě pét nat to není. Víno má tmavší žlutou barvu, na úvod velmi mírně zaperlí. Poměrně efektní divočejší trochu zaprděná vůně, výraznější, žluté ovoce a pikantnost. Suché, živé, s výraznou kyselinou a šťavnatostí, lehce svíravé, minerální linka, pikantnost, delší dochuť s lehce grepovou nahořklostí. Zábavná věc. A čím teď pokračovat…

Zobraz celý článek...

středa 12. června 2019

Jakob Schneider a sedm ryzlinků

Před několika dny jsem měl ve Vinografu možnost ochutnat průřez nabídkou vinařství Jakob Schneider (web) z Nahe, jednoho z producentů v portfoliu Magnum Wines. Rodinný podnik hospodaří na zhruba 19 ha vlastních vinic a další mají pronajaté. V rodině momentálně dost převládají ženy. Vinice a sklep má sice na starosti Jakob Schneider, sedmý tohoto jména v řadě, absolvent Geisenheimu s praxí ve Wachau u Knolla, o zákazníky a degustace ale už pečuje jeho matka Monika společně s babičkou Liesel (ta prý i každý den všem zaměstnancům a rodině vaří oběd), o marketing a export se pak stará jeho žena Laura a v nejnovější generaci mají zatím dvě dcery :-) Vína fermentují spontánně (s tím, že pokud se nějaký sud či tank nechce rozjet, pomohou mu kvasícím moštem odjinud) především ve velkých starých dubových sudech ale něco i v nerezu, na zrání používají 2400 a 1200 litrové sudu z německého dubu (z pohoří Hunsrück). Nově pořízené sudy nejdříve zajedou na Pinot Blanc či Pinot Gris, teprve po nějakých čtyřech letech do nich může Riesling. Toho mají ve vinicích převahu, nějakých 85 procent. Top vína jdou pod korek, u ostatních po několikaletých experimentech sáhli po šroubech.

Zobraz celý článek...

úterý 11. června 2019

Champagne pěstitelé versus baráky

Spousta internetových debat i posezení nad nemálo sklenkami bublin nedávno vyústila v hodně zajímavou „degustační bitvu“. Miloš Danihelka coby reprezentant pěstitelských Champagne se domluvil s Vítem Hepnarem, který obvykle kope spíše za klasické baráky a navíc vozí Henriot, na slepé srovnávací degustaci. Přidal se Petr Sláma z Merlot d’Or a na akci poskytl efektní Apartment Bellevue v centru Prahy. Zápas, který poté následovala veskrze povedená Champagne Party s hromadou parádních bublin všech možných stylů (o některých se samostatně ještě rozepíšu), probíhal ve čtyřech kategoriích – neročníková rosé, klasická neročníková Cuvée, Blanc de Blancs vína a ročníkovky 2006. Vždy po třech vínech, po každém setu a hlasování o favoritech byla vína odhalena a každé detailně představeno. Sešla se nemalá a velmi různorodá skupina konzumentů šampaňského a cílem bylo vína zhodnotit bez informace, zda jde o pěstitele či tradiční dům, udělat si obrázek o stylech a hlavně si to užít.

Zobraz celý článek...

pondělí 10. června 2019

Tři „letní“ vína

Pravidelně dostávám zakázky na sezónní články typu „vína na svátky“, „co pít na Velikonoce“, „šumivá na Silvestra“ nebo aktuálně „letní vína“ (vrcholem letní specializace pak byla „vína k melounu“). V podobných textech vyžaduje hodně energie být nějak originální neřkuli objevný, tuplem vzhledem k tomu, že ani zadavatel podobné vypětí obvykle neočekává. Teď u letních vín mám vždy tendenci začít nějakým pořádným červeným ke grilu, místo klišovitých roséček k bazénu. U letních vín mne pobavil nedávný příspěvek na instagramu vinařství Jaroslav Osička, kde mluví o piknicích v parku nebo u vody s Chardonnay a na fotografii je Reserva 2013, jejich momentálně možná nejlepší víno a velké bílé, které bych rozhodně jen tak popíjet někde na dece spíš nedoporučil :-) Každopádně dnes si dovolím tři tipy na „letní“ vína, která ve vedrech fungují bezvadně, ale upřímně s nimi neuděláte chybu ani v třeskuté zimě.

Zobraz celý článek...

pátek 7. června 2019

Ryzlinkové tankování Pinonýra

Včera se přes ČR přehnal přívalový liják, na pár místech i s kroupami. Pro některé to znamenalo čekat o 40 minut déle na taxík a nestihnout začátek degustace. Jiným smetlo na balkóně rajčata v truhlíku. Dalším vytopilo sklep a někde nepěkně zmasakrovalo celé vinice. A chvíli to vypadalo, že to má spočítané i festival Riesling Rocks! na Senovážném náměstí před Vinografem, ale naštěstí se počasí umoudřilo a prostranství postupně utěšeně plnilo. Dorazil jsem především na dvě řízené degustace, o těch bude řeč později, ale samozřejmě neodolal projet si i pár kousků z více než padesátky dalších rozlévaných ryzlinků. A dnes se chci věnovat především jednomu, byť o vlastním víně to zas až tolik nebude…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 6. června 2019

Vína pro státní návštěvu, lepší Svatomartinské, růžovky, odstavené palírny

Na státním banketu u příležitosti návštěvy Donalda Trumpa ve Velké Británii se servírovala zajímavá vína. Logickou volbou jsou místní bubliny a hosté mohli ochutnat hned dvoje – Windsor Great Park 2014 (malá vinice u zámku Windsor, za na Chardonnay postaveným vínem jako takovým stojí Tony Laithwaite, bohužel jsem zatím neměl možnost ochutnat) a skvělá klasika Hambledon Classic Cuvée Rosé non-vintage z Hampshire. Coby tichá padla volba na francouzskou klasiku Chassagne Montrachet 1er cru Morgeot 2014 vinařství Louis Jadot a Château Lafite 1990, coby dezertní víno padla volba na ročníkové portské Churchill’s 1985. Trump si nic z toho nevychutnal, ač sám vlastní vinařství tak je abstinent. Na večeři v rezidenci amerického velvyslance, které se účastnil i princ Charles, se každopádně servírovala z kalifornského vinařství Iron Horse, konkrétně Chardonnay „Heart of the Vineyard“ 2016, Pinot Noir „North Block“ 2016 a k dezertu suché bubliny „Joy“ Brut Reserve 2005. Každopádně jsem začal trochu přemýšlet nad tím, jaká čtyři vína (bubliny, bílé, červené a dezertní) z domácí produkce bych pro státní návštěvu zvolil já. Jakou sadu byste připravili vy (a neřešme nyní vhodnost k menu)?

Zobraz celý článek...

středa 5. června 2019

Nejen (ale hlavně) Müller-Thurgau od Radoar

Už je to mnoho let, ale bylo to právě víno od horské biodynamické farmy Radoar (web, deset let starý článek zde na blogu) z Alto Adige, které mne přesvědčilo, že odrůda Müller-Thurgau může dávat i opravdu výborná vína. Od té doby jsem ochutnal několik dalších opravdu výtečných, včetně vyhlášených kousků typu Feldmarschall von Fenner zu Fennberg a hodně zajímavých vín především z Čech, Moravy, Švýcarska a sem tam Německa. Milerku otevírám výrazně častěji než dříve, pravda hlavně díky opakované nadšené konzumaci různých kousků od českého vinařství Porta Bohemica (a jak se zvyšuje teplota v bytě, přes kompletní zatemnění se sem pomalu ale jistě dere, tak začínám mít chuť něco z jejich vín nachladit k večeři…), a vlastně jsem ji měl opakovaně coby téma v různých časopisech a novinách. Naposledy, společně s dalšími odrůdami na které se mnohdy hledí skrz prsty, v Apetitu. Ale zpět k Radoar, před pár jsem si jejich produkci po dlouhé době znovu ochutnal a stále umí :-)

Zobraz celý článek...

úterý 4. června 2019

Aperitivní šampaňské a tři ryzlinky

Aktuální počasí mne svádí spíš k nealkoholickému pivu a za studena macerovaným čajům, ale přeci jen se s vámi podělím o degustační poznámky k osvěžujícím vínům. Třeba takové Champagne Lacourte-Godbillon Terroirs d'Ecueil Brut Premier Cru. O podniku už jsem tu něco psal, nově mají vinice v certifikovaném bio režimu a došlo k výrazné modernizaci vinět, výsledek se mi dost líbí. Zřetelný je i větší důraz na terroir, specifické polohy a tak, prostě ve všech ohledech sledují aktuální trendy :-) Tohle víno je jejich základ a pohled na Ecueil jako celek, směs různých vinic s průměrným stářím 30 let, odrůdově 85 % Pinot Noir a 15 % Chardonnay, čistě nerez. Tato konkrétní varianta je 64 % ročník 2014 a zbytek rezervy z 2013 a 2012, na kalech v lahvi 32 měsíců, odstřeleno 21.11.2017 a tedy již s prostorem trochu se uležet, dozáž 6 g/l. Hezky vše uvedeno na vinětě. Citronová barva, pěkné vytrvalé perlení. Stále čerstvá vůně ale již se známkami nazrávání, čistá, energická, ovocná do jablka a citrusů, s decentní brioškovou linkou a dotyky sušeného ovoce. Suché, šťavnaté, vyvážené sic lehce přísnější, přímočaře pěkně ovocité, skvěle pitelné, zábavné aperitivní pití s přesahem. Baví dost, vozí WeinOrt.

Zobraz celý článek...

pondělí 3. června 2019

Dva Pinoty a Dolcetto

O víkendu jsem vyrazil s rodinou a přáteli do Jižních Čech a samozřejmě nabral zásoby různorodých vín. Od osvědčené klasiky „tohle chutná skoro každému“, přes zajímavá charakterní vína po trochu netradiční kousky až vinařský punk. Selekce byla myšlena i jako experiment, těšil jsem se jaká (pokud vůbec nějaká) vína vyvolají výraznější reakci, bude se o ně někdo zajímat víc a prostě se jen nevypaří coby doprovod hovoru a jídla. Výsledkem bádání je zápisník prakticky bez poznámek, dva více než příjemné večery s fajn víny a ověření známého faktu, že na náladě a společnosti záleží podobně, jako na obsahu lahve :-) Ale pár řádků jsem si přeci jen zapsal a dnes bych se chtěl, přes venkovní tropické teploty, podělit hlavně o tři červená.

Zobraz celý článek...

pátek 31. května 2019

Vavřinec a dva ročníky šťavnatého Ryzlinku

Otevřel jsem nedávno St. Laurent 2015 z Burgenlandu od Judith Beck, biodynamické červené výborného ročníku primárně z vinice Schafleiten školené zhruba rok v použitých barrique sudech. Mám vína od Judith obecně rád a její Vavřinec jsem v minulosti opakovaně ocenil coby špičkové pití, takže očekávání byla velká. A v poznámkách se krásně ukazují limity veškerého hodnocení vína. Láhev burgundská, silná kovová záklopka a kvalitní, sic do poloviny prosáklý, celokorek. Pěkná rubínová barva. Na úvod hodně čerstvé, od vůně šťavnaté, trochu moruše, lehce káva, decentně zelená linka. V chuti suché, šťavnaté, až překvapivě lehkonohé, hodně kyselin, již lehce nazrálé a o dost jednodušší, než si tohle víno pamatuji. Takže vlastně zklamání. Víno jsem preventivně založil na druhý den a raději otevřel něco jiného. Druhý den o něco lepší, ale stále vzdáleno dřívějším zkušenostem. Ke zbytku vína jsem se dostal za tři dny a… najednou to tam bylo všechno! Pěkná vyvážená tmavší ovocnost, kouřové tóny a výrazně vrstevnatější chuť, šťavnatá lehčí ale skvěle vyvážená chuť, pitelnost, zábavnost… a přitom někde na degustaci bych to nejspíš přešel bez většího zájmu. Víno, a obzvláště tyhle poctivě udělané věci, žije. A je třeba mu věnovat čas a prostor :)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 30. května 2019

Rodinná reserva a roséčko od Juvé & Camps

Otevřel jsem nedávno Juvé & Camps Reserva de la Família Cava Gran Reserva Brut Nature 2015, hlavní bubliny známého a populárního většího vinařství (web) ze Sant Sadurní d'Anoia. Už jsem se tu zmiňoval o starší verzi (a psal i o jejich vyšší řadě, Gran Juvé y Camps), změn v „receptu“ je jen málo. Stále jde o směs 55 % Xarel·lo, 35 % Macabeo a 10% Parellada ze třech jejich různých pozemků a stále nejméně tři roky na kalech a po odstřelu bez dozáže. Od ročníku 2015 ale jako novinku hrdě prezentují bio certifikaci. Uznávám, že to mají v téhle oblasti o hodně snazší než Champagne, přesto je super vidět i tyhle velké hráče, jak do toho hromadně šlapou. Světle zlatá barva, fajn perlení menších bublinek. Čerstvá, trochu výraznější velmi příjemná klasická vůně. Světlá ovocnost, broskev, lehce sušeně bylinkové, minerální, s pěknou linkou máslového croissantu a překvapivě až lehkého dotyku červeného ovoce, malin. Suché, čisté, pěkné kyseliny, poměrně důrazné ale stále s lehkostí a snadnou pitelností, středně dlouhé, dobře postavené, nadprůměrné charakterní bubliny. Svědčí jim lehce vyšší teplota a hlavně nechat rozdýchat, výrazně vychlazené a čerstvé je to mnohem přímočařejší aperitivní pití, teprve s časem se otevírá do komplexnějšího projevu.

Zobraz celý článek...

středa 29. května 2019

Jonathan Maltus, +3 miliony keřů, úspěšný rýňák, rozhovory

O J&T Wine Holding, který nyní vlastní vinařství Kolby a odnedávna též Reisten, už jsem se tu zmiňoval. Nyní se skupina spojila s vinařem z Bordeaux (ovšem proslaveným i projektem v Austrálii a dalším v Kalifornii), Jonathanem Maltusem. Ten je nyní členem představenstva holdingu, bližší informace o jeho dalším angažmá zatím nejsou. Od JCP Maltus, resp. jejich Château Teyssier, jsem nedávno chutnal několik vín a nějak se zapomněl podělit, tak ve zkratce nyní. Pezat 2015 (červené Bordeaux Supérieur) je mladé, přístupné nekomplikované víno, se sladší výraznější ovocností a lehce pepřovou kořenitostí, nic zásadního ale proč ne. Hlavní víno Château Teyssier Saint-Émilion Grand Cru 2013 výraznější, sladší tmavě ovocné, s lékárenskou linkou ve vůni, suché, čisté, dobře postavené, fajn kyseliny, slušně plné, pepřově kořenité, svíravější, s dobrou délkou. Vinařství produkuje také sérii „super-cuvée“, ze specifických terroir a v hodně limitované produkci obvykle nižších jednotek tisíc lahví. Château Saint-Émilion Grand Cru Laforge 2013 vzniká podobně, ale je směsí více top poloh a je toho i okolo dvaceti tisíc lahví. Efektní sladší bohatší vůně, teplejší, koncentrovaná. Suché, strukturované, s bezva kyselinou, delší, čistě udělané, seriózní „moderní“ nabušené červené. Le Carré Saint-Émilion Grand Cru 2008 pochází z jediné polohy původně patřící Château Canon. Hodně tmavé v barvě i aromatice, již nazrálejší, tmavá ovocnosti a živočišnost, suché, čisté, stále především tmavě ovocné, dobře postavené, delší, opět s výraznou živočišnou linkou. Dobrovolně přiznávám, že jsem s víny neměl žádný problém, ale zároveň mne nic nezasáhlo jakkoliv hlouběji.

Zobraz celý článek...

úterý 28. května 2019

Šestice ryzlinků od Wittmanna

Teprve loni jsem se tu poprvé zmiňoval o Weingut Wittmann, jedné ze špiček největší německé vinařství oblasti Rheinhessen. Již 15 generací rodinný podnik se „zkušenostmi více než 350 ročníků“ ve Westhofenu, ale jejich hvězda vystřelila vzhůru především v současném století. Již od osmdesátých let pracující v organice (od roku 1990 s certifikací) a od 2004 dokonce biodynamicky. Jsou členy VDP, Respekt a také Renaissance des Appellations. Důležitou součástí jejich úspěchu jsou výrazně vápencové vinice Aulerde, Kirchspiel, Brunnenhäuschen a Morstein. Na nedávné degustaci VinoVinoVino jsem měl možnost ochutnat sadu šesti ryzlinků, se dvěma třetinami výsadeb jejich nejčastější odrůdy, krásně demonstrujících důvody, proč je Wittmann pojmem.

Zobraz celý článek...

pondělí 27. května 2019

Pár dojmů z Praha pije víno 2019

O víkendu proběhl v Novoměstské radnici další ročník festivalu Praha pije víno, tentokrát s propagací výrazně zaměřenou na vína z Gruzie, která zde také hrála důležitou roli a amfory jste zakopávali na každém rohu :-) Dorazila spousta lidí, vinaři vypadali povětšinou spokojeně a ochutnat šlo velké množství bio a naturálních vín všemožných stylů a míst původu. Poznámek mám zase spousty a budou se mi v následujících měsících rozhodně hodit, dneska bych se podělil jen o pár fotek a něco málo vín, která mne z toho či onoho důvodu zaujala. Někdy proto, že nějakým způsobem narušovala má předsudky. Jindy šlo prostě a jen o potvrzení nesporných kvalit konkrétního vinaře. Jde jen o zlomek, o dalších bude řeč později.

Zobraz celý článek...

pátek 24. května 2019

F. Schatz a krásná naturální červená

Loni jsem tu psal o výtečné Frankovce z Malagy a vinařství F. Schatz, které ji připravilo. Nedávno jsem měl znovu možnost přechutnat prakticky celou produkci tohoto podniku, s výjimkou bílého Chardonnay. Vína se ke mně dostala již den otevřená a chutnal jsem je opakovaně i v průběhu dalších dvou až tří dní. I přesto, že jsou nesířená, držela si skvěle projev a dokonce šla nahoru! U všech jsme v podoblasti Serranía de Ronda, součásti D.O. Sierras de Malaga, viz předchozí zápisek. U všech bordó láhev, kovové záklopky, celokorek. Krom rosé žádné nebylo sířeno (u červených je to explicitně řečeno, ale i růžové má volnou jen 2 mg/l a celkovou 15 mg/l). Ke každému existují na webových stránkách povedené technické listy s popisem ročníku a analytikou. Vinařství také upravilo viněty, nově na nich najdete jednotlivé rostliny používané na biodynamické preparáty.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. května 2019

Degustace pěstitelských Champagne

Dovozce VinoVinoVino nedávno uspořádal ve Vinografu ochutnávku „Growers? What Else!“, jakýsi úvod do tématu pěstitelských Champagne (často navíc z kategorie s organikou či biodynamikou ve vinicích) s výběrem vín z jejich nabídky. Chutnala se především „základní“ vína jednotlivých producentů, ale to jsou vína hlavní. Pokud takhle nejsou opravdu dobrá, pak investovat do vyšších řad považuji za hazard. A navíc se jmény jako Jérôme Prevost nebo Marie Courtin jsme i jejich nejobvyklejšími víny hodně vysoko :-) I coby pokročilý konzument growers jsem si ochutnávku dost užil a bylo vidět, že jsem v tom rozhodně nebyl sám. Pro některé účastníky šlo o dost objevný zážitek a i následné povídaní u dopíjení lahví si všichni užili.

Zobraz celý článek...

středa 22. května 2019

Šardonka z Bordeaux, novela vinařského zákona, Rober Parker důchodcem, d’Yquem bio…

Jak se dělá nové Chardonnay v Crand Cru kvalitě a také ceně? Stačí, když jste ruský miliardář. Pak si koupíte Château La Grâce Dieu Des Prieurs v Saint-Émilionu. Následně zahájíte velkou obnovu, jejíž součástí je v roce 2014 i osazení jedné hektarové parcely právě odrůdou Chardonnay a také přeroubování původních keřů Merlotu právě na šardonku. Následně najmete špičkového sklepmistra. Potom na panenské sklizni zkoušíte různé druhy sudů, podílů malolaktiky a dalších způsobů zpracování. A pak slíbíte, že ze sklizně 2019 už bude víno právě Grand Cru kvality a cenou směřováno mezi špičku francouzských vín. Jo a budete ho prodávat jen v magnumkách. Samozřejmě, vzhledem k apelačním pravidlům oblasti, půjde o prosté Vin de France. Ale kdo ví, třeba nastolí nový trend a za dvacet let dostane apelaci vlastní. Jako Sassicaia. A všichni budeme pravidelně mluvit o bílých „superémilioncích“. Pokud máte pocit, že mi to celé přijde trochu úsměvné, ač jinak jsem velkým zastáncem odrůd vysazených na nečekaných místech a boření vinných předsudků, tak máte samozřejmě pravdu.

Zobraz celý článek...

úterý 21. května 2019

Myšinové Velasco a parádní pét nat z Mosely

Esencia Rural „De sol a Sol“ Velasco 2015 je víno, u kterého jsem velmi chtěl, aby mi chutnalo. Odrůda Tinto Velasco, kdysi v oblasti La Mancha dost populární ale dnes se vyskytující jen na několika desítkách hektarů. Hektar vinice na písku s nějakým tím jílem a vápencem, pouhých zhruba 1500 původních pravokořenných keřů stáří ke 150 letům, nezavlažovaných. Obhospodařováno biodynamicky, fermentace spontánní, až rok macerace slupek, rok v použitých dubových sudech, bez filtrace a nesířené. A v jednom mém oblíbeném španělském e-shopu jen okolo deseti euro. Od vinařství jsem měl několik vín a příliš nechápal, proč vzbuzují (alespoň soudě dle některých příspěvků na Instagramu) takové nadšení. Ta lehce zasířená byla hodně jednoduchá a spíš nezajímavá. Vína plně naturální měla povětšinou vady, něco bylo fakt otřesné (viz starší zápisek s informacemi i o vinařství jako takovém).

Zobraz celý článek...

pondělí 20. května 2019

První seznámení s vinařstvím Sklep 58

O víkendu jsem měl možnost projet si produkci pavlovského vinařství Sklep Padesatosm (web), malého projektu Filipa a Jakuba, dvou mladých absolventů zahradnické fakulty v Lednici. Vína jsem degustoval (a s chutí v množství výrazně větším než ochutnávkové porce následně i pil) v rámci povedeného degustačního menu Ondřeje Moliny (web, nadaný mladý kuchař, o kterém určitě ještě uslyšíme) v táborském Thiru. Nebral jsem to dvakrát vědecky a poznámky jsou spíše dojmy z konzumace vín v „sociálním módu“ s přáteli, ne ze soustředěné degustace pro vědecké účely :-) Což je možná vlastně i lepší, takhle by se víno mělo pít především.

Zobraz celý článek...

pátek 17. května 2019

Rakouské bubliny od Bründlmayera

V poslední době jsem na různých ochutnávkách přechutnal docela dost šampaňských, viz Instagram fotky níže, a určitě z toho zpracuji zápisky, ale dnes pár bublin odjinud :-) Na výborné akci „Sprechen Sie Wein?“ dovozce VinoVinoVino, i k je třeba něco sepsat, se chutnal i sekt od Weingut Bründlmayer (web) z Langenlois. Docela se na bubliny specializují a v rámci Rakouska patří, teda alespoň podlé mého názoru a vinného vkusu, k úzké špičce. A od roku 2015 jedou v certifikovaném bio, příjemný bonus. Obzvláště mi od nich téměř vždy chutnalo růžové. Rosé Brut (báze 2015, odstřel 10/2017 uvedený na lahvi) je Pinot Noir, Zweigelt a St. Laurent, odrůdy fermentují zvlášť a projdou si malolaktikou, na kalech v lahvi zraje zhruba 18-24 měsíců. Světlejší růžová barva. Čistá, svěží, příjemná vůně drobnější červených plodů, něco jahod, čerstvá, s minerální linkou. Suché, čisté, výborná kyselina, jemnost, ovocnost, pitelnost, skvěle udělané, perfektně vyvážené, stylově hodně „šampaňské“. Elegantní, špičkové růžové.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. května 2019

Špalkův Ryzlink a Rioja lákající architekturou

Před rokem mne dost potěšil vývoj Vinařství Špalek a i od té doby jsem chutnal pár povedených kousků. Naposledy pak otevřel Špalek Ryzlink rýnský pozdní sběr 2017 polosuchý (web) z viniční trati Kraví hora. Víno je to sice polosuché, cukru je tam něco přes osm gramů, ale osmi se blíží i kyseliny. Takže de iure by ho mohl vinař označit coby suché, ale polosuché je určitě přesnější popis. Láhev flétna se šroubovým uzávěrem. Citronová barva, až lehce perlička na úvod. Čistá, z počátku sevřenější vůně a vínu dobře posloužilo rozdýchání. Po kterém se otevřelo do příjemného mixu florálních aromat a ovocnosti do meruňky. V chuti znatelný cukr držený na uzdě výbornou kyselinou, je to ryzlink spíše plnější, poměrně výrazný, opět s ovocností do meruňky a květinovými projevy, s lehkou „muškátovou“ mýdlovostí, delší, chutný. Mají i suchou variantu z velkého sudu, musím vyzkoušet. Láhev stojí nějakých 250 kaček. Jinak vinohrad je v certifikovaném bio, což je věc, kterou bych rád viděl častěji i u dalších našich vinařů, obzvláště těch z naturální scény.

Zobraz celý článek...

středa 15. května 2019

Třikrát velká španělská Garnacha

Zase jednou jsem přijal pozvání a ujal se vedení ochutnávky španělských vín, tentokrát byla tématem španělská Garnacha starých keřů. Tahle teplomilná a suchu odolná odrůda, vzhledem k aktuálnímu vývoji klimatu dost důležitým, má podle všeho původ právě ve Španělsku a ještě relativně nedávno tam byla vůbec nejobvyklejší. Jen od devadesátých let se množství výsadeb propadlo o nějakých sto tisíc hektarů, na současných přibližně 64 tisíc, a roli favorita převzalo Tempranillo. Paradoxně ale Garnacha nikdy předtím neměla tak dobré jméno a nevznikalo z ní tolik opravdu výjimečně dobrých vín. Odrůda je odolná proti chorobám dřeva a i to je jedním z důvodů, proč existuje tolik velmi starých vinic, bez zavlažování a coby samostatně stojící keře, což ke kvalitě přispívá.

Zobraz celý článek...

úterý 14. května 2019

Nachmeleno, alkoholově zreformováno a bublinově erodováno

Několik „zásadních“ zpráv ze světa vína. V roce 2020 se prestižní mezinárodní soutěž vín Concours Mondial de Bruxelles přesune s hodnocením na Moravu. Soutěž je to putovní, pravidelně se odehrává v různých vinařských zemích, při troše štěstí konání u nás místní vinařství trochu zviditelní. Nebo alespoň více než tři stovky hodnotitelů pozná krásy Brna :-) Mohou jim rovnou také představit výsledek dvouletého bádání vinařství VINIUM Velké Pavlovice, které přišlo s nachmeleným Chardonnay. Spojte průmyslové cháčko s vodou, cukrem, chmelovými peletami a isoextrakty, dosypte kyselinu, stabilizujte arabskou gumou a zakonzervujte sorbanem draselným, dosyťte oxidem uhličitým a máte nový trendy produkt. Zhruba čtyři pětky za třetinku v supermarketech. Já myslím, že přesně tímhle směrem by se mělo Vinium ubírat! Asi furt lepší přiznaně podobný výrobek, než jejich flašky s víny z Maďarska na první pohled předstírající původ na Moravě.

Zobraz celý článek...

pondělí 13. května 2019

Nadupaný Hibernal, lehkonohé Tři čtvrtě a valtický Merlot

Zemský Hibernal 2016 od Petra Kočaříka z Čejkovic. Víno, které bude určitě konzumenty trochu rozdělovat, ale mne tedy hodně baví. Z výsadeb stylově v zámrazové dolině, připraveno v sudech od fermentace po roční zrání na kalech. Bordó láhev, plastová záklopka, celokorek. Tmavší, zlatá barva. Expresivní, výrazná aromatika, efektní, hlubší, přezrálý angrešt, něco citrusů a až tropického ovoce, bez, dřevo, minerální linka. Svědčí tomu objemnější sklenice a klidně trochu vyšší teplota. Suché, výrazné, plnější a koncentrované, ale s výraznou až ryzlinkovou kyselinou a šťavnatostí, ovocné, vyvážené, delší. Efektní, seriózní, nadupané bílé. Chvílemi může působit až přehnaně, divadelně exaltovaně, ale rozhodně neztrácí ani v jemných nuancích. Krásná záležitost.

Zobraz celý článek...

pátek 10. května 2019

Lehkonohý Pinot a krásný suchý Riesling

Z Burgenlandu samozřejmě nejraději sahám po Frankovce, ale tentokrát si udělal radost lahví Pinot Noir 2017 biodynamického vinařství Heinrich (web, nedávno jsem tu psal o několika jejich dalších červeniskách). Jde o mix vinic z východního i západního břehu Neziderského jezera, kvašeno spontánně, macerace dva týdny, šest měsíců zrání ve velkých a sudech a použitých 500l, lahvováno před rokem. Burgundská láhev, kovová záklopka, skleněný VinoLok. Pěkná rubínová barva. Čistá, svěží, precizně ovocná vůně, červené peckoviny do třešní, jen decentní dotyk dřeva, florální až herbální (marihuanová) linka. Suché, poměrně lehkonohé, svěží šťavnatě červeně ovocné, křehčí přímočařejší styl, poctivé, slušně dlouhé, s minerální linkou v závěru, skvěle pitelné. Sympatické víno. Jeden z impulzivních nákupu při náhodném zabloudění do nového obchodu Global Wines na pražském Náměstí Míru, 365 kaček to stálo (stejně jako základní Zweigelt a Frankovka). Jejich vyšší řady má v nabídce VinoVinoVino.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. května 2019

Výborná cava a španělská GSM směska

Jedním z vín, která mám doma obvykle v zásobě, je Bohigas Cava Brut Reserva. Vyzkoušel jsem od nich totéž ve variantě brut nature, déle vyzrávané kousky a různé speciality i nějaké to tiché, ale právě k téhle základní rezervě se vracím nejčastěji. Hrozny z vinic v Conca del l'Anoia, trochu výše a s chladnějšími podmínkami než cava z Penedès, již nějakou dobu vedené v organice a momentálně v přechodném období na certifikaci. Odrůdově 50 % Xarel·lo s 30 % Macabeo a 20 % Parellada, na kalech v lahvi zhruba dva roky, dozáž mezi 6-8 g/l. Citronová barva, krásné vytrvalé perlení menších bublinek. Čerstvá, svěží aromatika, s příjemnou minerální linkou, citrusové, světle ovocné (hruška) a klasická linka sušených květin a lehce briošky. Suché, čisté, s moc pěknou kyselinou, vyvážené, trochu uhlazeněji krémové a nic ostrého, pěkně ovocné a s dobrou délkou, skvěle pitelné. Nadprůměrná, parádně udělaná záležitost. Rodina v regionu pěstovala hrozny už na konci třináctého století, alespoň z té doby jsou zmínky o usedlosti Can Macià, kterou vlastní až dodnes. Na webu se podělili o rodokmen. Moderní rodinný podnik se rozrostl na produkci nějakých 650 tisíc lahví ročně, z čehož 560 tisíc jsou bubliny. Takže už žádný drobeček, ale kvalitu drží. Cena nějakých 10€.

Zobraz celý článek...

úterý 7. května 2019

Lipovina od Bély Fekete

Pravidelným čtenářům tohoto blogu nemohla uniknout má náklonost k maďarské oblasti Somló, vulkánu produkujícímu především charakterní intenzivní bílá. A taktéž k zásadnímu tamnímu vinařství Fekete Pince (web, k nám jej dováží Vinorum) specializujícímu se na dlouho vyzrávaná, starosvětská, terroirová koncentrovaná vína se skvělým potenciálem ležení v lahvi. Devadesátník „strýček Béla“ neměl následovníka, syn se vinaření věnovat nechtěl, a před několika lety vinařství prodal trojici nadšených investorů, kteří chtěli pokračovat v jeho stylu a jen přidat i nějaké své vlastní vize. György Emmert, který byl z nich nejaktivnější ve sklepě i vinici a měl podstatnou část práce na starosti, v roce 2017 nečekaně zemřel. Byl jsem ve vinařství krátce po jeho smrti a byla to hodně emotivní návštěva. Každopádně co sleduji vína už pod novým vedením, tak zatím to vypadá dobře. O víkendu jsem ovšem sáhl do zásob po lahvi, co je ještě plně dělal Béla, Hárslevelű 2012 (Aranyhegy-dűlő).

Zobraz celý článek...

pondělí 6. května 2019

Moravská červená z „Víno 66,6 a nic navíc“

Již tuto sobotu, 11. května, se ve Velkých Bílovicích uskuteční oblastní výstava vín, jejíž součástí je také přehlídka Víno 66,6 a nic navíc, tedy sekce vín „naturálních“. Pro letošek v ní vůbec nesoutěžila mladá vína, v hodnocení se utkala bílá (oranžová) a červená ročníku 2016 a starší, což je samo o sobě docela unikátní. Měl jsem tu možnost být součástí komise kategorie červených a naslepo si prochutnat a zhodnotit zajímavý průřez domácí produkcí (byť pravda nemálo vinařů, kteří by se účastnit mohli, chybělo). Na téma bílých bohužel nemám moc co říct, snad jen že nejlépe hodnocená vína jsou výborné kousky, ale projel jsem je jen narychlo a bez poznámek. Dnes tedy čistě červeně.

Zobraz celý článek...

pátek 3. května 2019

Kadeau na ostrově Bornholm

Do téhle restaurace jsem se těšil hodně dlouho, vlastně od chvíle co jsem ochutnal první chod v jejím sesterské podniku v Kodani. Jídlem byl pivní chleba s našlehaným máslem z ostrova Bornholm, párovaný s naprosto suchým parádním pěstitelským šampaňským. V podstatě dokonalé, každá část sama o sobě o celé dohromady. V ten moment jsem věděl, že chci na Bornholm a do původního tamního Kadeau (web). Jak málo stačí :-) Trvalo to nějakých šest let, než se konečně zadařilo. Kodaňské Kadeau se mezitím přestěhovalo a získalo druhou hvězdu, původní podnik si drží jednu, ale po pravdě tohle fakt není důležité. Funguje jen v sezóně, od druhé poloviny dubna do září, naše návštěva bylo vlastně úplně na začátku nové sezóny, třetí

Zobraz celý článek...

čtvrtek 2. května 2019

Výtečné sherry a unavené anglické bubliny z M&S

Před pár dny mi na Forbes vyšel článek o vínech z Velké Británie, kde mimo jiné zmiňuji i rekordní ročník 2018, ze kterého vznikne nějakých 15,6 milionu lahví. A fakt, že pro tamní vinařství znamená výzvu a „nutnost vyvinout větší úsilí v prodeji. Vína se začínají objevovat i v lepších řadách obchodních řetězců (například coby Tesco Finest), můžeme se nejspíš těšit i na silnější exportní aktivity, byť v současné situaci okolo brexitu jsou jakékoli odhady spíše věštěním. Aktuálně se každopádně exportuje osm procent produkce do 40 zemí včetně České republiky.“ V tu dobu jsem ještě netušil, že krom vinařství Ridgeview v sortimentu dovozce Alifea jsou u nás oficiálně i další vína. Včera jsem v jídelní sekci Marks & Spencer narazil na jejich privátní anglické bubliny připravované vinařstvím Chapel Down a také tichý Bacchus Reserve 2014 stejného vinařství. Samozřejmě jsem neodolal a bubliny zakoupil, zlákala i akční cena 419 Kč (což by bylo málo i přímo v Anglii, kde běžně stávalo nějakých £24 a v akční ceně £18, tj. přes pět stovek našich).

Zobraz celý článek...

úterý 30. dubna 2019

Naprosto dokonale chlastací ryzlink

Dneska to bude úplná klasika. Willi Schaefer Graacher Himmelreich Riesling Kabinett 2016, takže sladší moselský ryzlink s nízkým alkoholem. Vím, že za 5+ let bude lepší a vydrží zrát krásně ještě mnohem déle, ale měl jsem na něj chuť v téhle mladičké energické podobě. Willi Schaefer je nevelké moselské vinařství s vinařskou historií rodiny sahající až do roku 1121, oddanými zákazníky a svým způsobem už docela kultovním statutem. Celkem pracují na 4 hektarech ve skvělých polohách Graacher Himmelreich a Domprobst a troše Wehlener Sonnenuhr, mají i nějaké velmi staré keře a tak dvě třetiny jsou pravokořenné výsadby. Snaží se o nižší výnosy, ale ne zas příliš nízké a koncentrované. Ročně připraví nějakých 35 tisíc lahví, dle ročníku, jen a pouze ryzlinků různých kategorií. Ovšem suché kousky musíte hledat spíš u jiných producentů. Vína kvasí spontánně v 1000l starých fuders, obvykle vínům ponechávají dostatek času k vyzrávání na kalech než je nalahvují.

Zobraz celý článek...