pátek 24. května 2019

F. Schatz a krásná naturální červená

Loni jsem tu psal o výtečné Frankovce z Malagy a vinařství F. Schatz, které ji připravilo. Nedávno jsem měl znovu možnost přechutnat prakticky celou produkci tohoto podniku, s výjimkou bílého Chardonnay. Vína se ke mně dostala již den otevřená a chutnal jsem je opakovaně i v průběhu dalších dvou až tří dní. I přesto, že jsou nesířená, držela si skvěle projev a dokonce šla nahoru! U všech jsme v podoblasti Serranía de Ronda, součásti D.O. Sierras de Malaga, viz předchozí zápisek. U všech bordó láhev, kovové záklopky, celokorek. Krom rosé žádné nebylo sířeno (u červených je to explicitně řečeno, ale i růžové má volnou jen 2 mg/l a celkovou 15 mg/l). Ke každému existují na webových stránkách povedené technické listy s popisem ročníku a analytikou. Vinařství také upravilo viněty, nově na nich najdete jednotlivé rostliny používané na biodynamické preparáty.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. května 2019

Degustace pěstitelských Champagne

Dovozce VinoVinoVino nedávno uspořádal ve Vinografu ochutnávku „Growers? What Else!“, jakýsi úvod do tématu pěstitelských Champagne (často navíc z kategorie s organikou či biodynamikou ve vinicích) s výběrem vín z jejich nabídky. Chutnala se především „základní“ vína jednotlivých producentů, ale to jsou vína hlavní. Pokud takhle nejsou opravdu dobrá, pak investovat do vyšších řad považuji za hazard. A navíc se jmény jako Jérôme Prevost nebo Marie Courtin jsme i jejich nejobvyklejšími víny hodně vysoko :-) I coby pokročilý konzument growers jsem si ochutnávku dost užil a bylo vidět, že jsem v tom rozhodně nebyl sám. Pro některé účastníky šlo o dost objevný zážitek a i následné povídaní u dopíjení lahví si všichni užili.

Zobraz celý článek...

středa 22. května 2019

Šardonka z Bordeaux, novela vinařského zákona, Rober Parker důchodcem, d’Yquem bio…

Jak se dělá nové Chardonnay v Crand Cru kvalitě a také ceně? Stačí, když jste ruský miliardář. Pak si koupíte Château La Grâce Dieu Des Prieurs v Saint-Émilionu. Následně zahájíte velkou obnovu, jejíž součástí je v roce 2014 i osazení jedné hektarové parcely právě odrůdou Chardonnay a také přeroubování původních keřů Merlotu právě na šardonku. Následně najmete špičkového sklepmistra. Potom na panenské sklizni zkoušíte různé druhy sudů, podílů malolaktiky a dalších způsobů zpracování. A pak slíbíte, že ze sklizně 2019 už bude víno právě Grand Cru kvality a cenou směřováno mezi špičku francouzských vín. Jo a budete ho prodávat jen v magnumkách. Samozřejmě, vzhledem k apelačním pravidlům oblasti, půjde o prosté Vin de France. Ale kdo ví, třeba nastolí nový trend a za dvacet let dostane apelaci vlastní. Jako Sassicaia. A všichni budeme pravidelně mluvit o bílých „superémilioncích“. Pokud máte pocit, že mi to celé přijde trochu úsměvné, ač jinak jsem velkým zastáncem odrůd vysazených na nečekaných místech a boření vinných předsudků, tak máte samozřejmě pravdu.

Zobraz celý článek...

úterý 21. května 2019

Myšinové Velasco a parádní pét nat z Mosely

Esencia Rural „De sol a Sol“ Velasco 2015 je víno, u kterého jsem velmi chtěl, aby mi chutnalo. Odrůda Tinto Velasco, kdysi v oblasti La Mancha dost populární ale dnes se vyskytující jen na několika desítkách hektarů. Hektar vinice na písku s nějakým tím jílem a vápencem, pouhých zhruba 1500 původních pravokořenných keřů stáří ke 150 letům, nezavlažovaných. Obhospodařováno biodynamicky, fermentace spontánní, až rok macerace slupek, rok v použitých dubových sudech, bez filtrace a nesířené. A v jednom mém oblíbeném španělském e-shopu jen okolo deseti euro. Od vinařství jsem měl několik vín a příliš nechápal, proč vzbuzují (alespoň soudě dle některých příspěvků na Instagramu) takové nadšení. Ta lehce zasířená byla hodně jednoduchá a spíš nezajímavá. Vína plně naturální měla povětšinou vady, něco bylo fakt otřesné (viz starší zápisek s informacemi i o vinařství jako takovém).

Zobraz celý článek...

pondělí 20. května 2019

První seznámení s vinařstvím Sklep 58

O víkendu jsem měl možnost projet si produkci pavlovského vinařství Sklep Padesatosm (web), malého projektu Filipa a Jakuba, dvou mladých absolventů zahradnické fakulty v Lednici. Vína jsem degustoval (a s chutí v množství výrazně větším než ochutnávkové porce následně i pil) v rámci povedeného degustačního menu Ondřeje Moliny (web, nadaný mladý kuchař, o kterém určitě ještě uslyšíme) v táborském Thiru. Nebral jsem to dvakrát vědecky a poznámky jsou spíše dojmy z konzumace vín v „sociálním módu“ s přáteli, ne ze soustředěné degustace pro vědecké účely :-) Což je možná vlastně i lepší, takhle by se víno mělo pít především.

Zobraz celý článek...

pátek 17. května 2019

Rakouské bubliny od Bründlmayera

V poslední době jsem na různých ochutnávkách přechutnal docela dost šampaňských, viz Instagram fotky níže, a určitě z toho zpracuji zápisky, ale dnes pár bublin odjinud :-) Na výborné akci „Sprechen Sie Wein?“ dovozce VinoVinoVino, i k je třeba něco sepsat, se chutnal i sekt od Weingut Bründlmayer (web) z Langenlois. Docela se na bubliny specializují a v rámci Rakouska patří, teda alespoň podlé mého názoru a vinného vkusu, k úzké špičce. A od roku 2015 jedou v certifikovaném bio, příjemný bonus. Obzvláště mi od nich téměř vždy chutnalo růžové. Rosé Brut (báze 2015, odstřel 10/2017 uvedený na lahvi) je Pinot Noir, Zweigelt a St. Laurent, odrůdy fermentují zvlášť a projdou si malolaktikou, na kalech v lahvi zraje zhruba 18-24 měsíců. Světlejší růžová barva. Čistá, svěží, příjemná vůně drobnější červených plodů, něco jahod, čerstvá, s minerální linkou. Suché, čisté, výborná kyselina, jemnost, ovocnost, pitelnost, skvěle udělané, perfektně vyvážené, stylově hodně „šampaňské“. Elegantní, špičkové růžové.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. května 2019

Špalkův Ryzlink a Rioja lákající architekturou

Před rokem mne dost potěšil vývoj Vinařství Špalek a i od té doby jsem chutnal pár povedených kousků. Naposledy pak otevřel Špalek Ryzlink rýnský pozdní sběr 2017 polosuchý (web) z viniční trati Kraví hora. Víno je to sice polosuché, cukru je tam něco přes osm gramů, ale osmi se blíží i kyseliny. Takže de iure by ho mohl vinař označit coby suché, ale polosuché je určitě přesnější popis. Láhev flétna se šroubovým uzávěrem. Citronová barva, až lehce perlička na úvod. Čistá, z počátku sevřenější vůně a vínu dobře posloužilo rozdýchání. Po kterém se otevřelo do příjemného mixu florálních aromat a ovocnosti do meruňky. V chuti znatelný cukr držený na uzdě výbornou kyselinou, je to ryzlink spíše plnější, poměrně výrazný, opět s ovocností do meruňky a květinovými projevy, s lehkou „muškátovou“ mýdlovostí, delší, chutný. Mají i suchou variantu z velkého sudu, musím vyzkoušet. Láhev stojí nějakých 250 kaček. Jinak vinohrad je v certifikovaném bio, což je věc, kterou bych rád viděl častěji i u dalších našich vinařů, obzvláště těch z naturální scény.

Zobraz celý článek...

středa 15. května 2019

Třikrát velká španělská Garnacha

Zase jednou jsem přijal pozvání a ujal se vedení ochutnávky španělských vín, tentokrát byla tématem španělská Garnacha starých keřů. Tahle teplomilná a suchu odolná odrůda, vzhledem k aktuálnímu vývoji klimatu dost důležitým, má podle všeho původ právě ve Španělsku a ještě relativně nedávno tam byla vůbec nejobvyklejší. Jen od devadesátých let se množství výsadeb propadlo o nějakých sto tisíc hektarů, na současných přibližně 64 tisíc, a roli favorita převzalo Tempranillo. Paradoxně ale Garnacha nikdy předtím neměla tak dobré jméno a nevznikalo z ní tolik opravdu výjimečně dobrých vín. Odrůda je odolná proti chorobám dřeva a i to je jedním z důvodů, proč existuje tolik velmi starých vinic, bez zavlažování a coby samostatně stojící keře, což ke kvalitě přispívá.

Zobraz celý článek...

úterý 14. května 2019

Nachmeleno, alkoholově zreformováno a bublinově erodováno

Několik „zásadních“ zpráv ze světa vína. V roce 2020 se prestižní mezinárodní soutěž vín Concours Mondial de Bruxelles přesune s hodnocením na Moravu. Soutěž je to putovní, pravidelně se odehrává v různých vinařských zemích, při troše štěstí konání u nás místní vinařství trochu zviditelní. Nebo alespoň více než tři stovky hodnotitelů pozná krásy Brna :-) Mohou jim rovnou také představit výsledek dvouletého bádání vinařství VINIUM Velké Pavlovice, které přišlo s nachmeleným Chardonnay. Spojte průmyslové cháčko s vodou, cukrem, chmelovými peletami a isoextrakty, dosypte kyselinu, stabilizujte arabskou gumou a zakonzervujte sorbanem draselným, dosyťte oxidem uhličitým a máte nový trendy produkt. Zhruba čtyři pětky za třetinku v supermarketech. Já myslím, že přesně tímhle směrem by se mělo Vinium ubírat! Asi furt lepší přiznaně podobný výrobek, než jejich flašky s víny z Maďarska na první pohled předstírající původ na Moravě.

Zobraz celý článek...

pondělí 13. května 2019

Nadupaný Hibernal, lehkonohé Tři čtvrtě a valtický Merlot

Zemský Hibernal 2016 od Petra Kočaříka z Čejkovic. Víno, které bude určitě konzumenty trochu rozdělovat, ale mne tedy hodně baví. Z výsadeb stylově v zámrazové dolině, připraveno v sudech od fermentace po roční zrání na kalech. Bordó láhev, plastová záklopka, celokorek. Tmavší, zlatá barva. Expresivní, výrazná aromatika, efektní, hlubší, přezrálý angrešt, něco citrusů a až tropického ovoce, bez, dřevo, minerální linka. Svědčí tomu objemnější sklenice a klidně trochu vyšší teplota. Suché, výrazné, plnější a koncentrované, ale s výraznou až ryzlinkovou kyselinou a šťavnatostí, ovocné, vyvážené, delší. Efektní, seriózní, nadupané bílé. Chvílemi může působit až přehnaně, divadelně exaltovaně, ale rozhodně neztrácí ani v jemných nuancích. Krásná záležitost.

Zobraz celý článek...

pátek 10. května 2019

Lehkonohý Pinot a krásný suchý Riesling

Z Burgenlandu samozřejmě nejraději sahám po Frankovce, ale tentokrát si udělal radost lahví Pinot Noir 2017 biodynamického vinařství Heinrich (web, nedávno jsem tu psal o několika jejich dalších červeniskách). Jde o mix vinic z východního i západního břehu Neziderského jezera, kvašeno spontánně, macerace dva týdny, šest měsíců zrání ve velkých a sudech a použitých 500l, lahvováno před rokem. Burgundská láhev, kovová záklopka, skleněný VinoLok. Pěkná rubínová barva. Čistá, svěží, precizně ovocná vůně, červené peckoviny do třešní, jen decentní dotyk dřeva, florální až herbální (marihuanová) linka. Suché, poměrně lehkonohé, svěží šťavnatě červeně ovocné, křehčí přímočařejší styl, poctivé, slušně dlouhé, s minerální linkou v závěru, skvěle pitelné. Sympatické víno. Jeden z impulzivních nákupu při náhodném zabloudění do nového obchodu Global Wines na pražském Náměstí Míru, 365 kaček to stálo (stejně jako základní Zweigelt a Frankovka). Jejich vyšší řady má v nabídce VinoVinoVino.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. května 2019

Výborná cava a španělská GSM směska

Jedním z vín, která mám doma obvykle v zásobě, je Bohigas Cava Brut Reserva. Vyzkoušel jsem od nich totéž ve variantě brut nature, déle vyzrávané kousky a různé speciality i nějaké to tiché, ale právě k téhle základní rezervě se vracím nejčastěji. Hrozny z vinic v Conca del l'Anoia, trochu výše a s chladnějšími podmínkami než cava z Penedès, již nějakou dobu vedené v organice a momentálně v přechodném období na certifikaci. Odrůdově 50 % Xarel·lo s 30 % Macabeo a 20 % Parellada, na kalech v lahvi zhruba dva roky, dozáž mezi 6-8 g/l. Citronová barva, krásné vytrvalé perlení menších bublinek. Čerstvá, svěží aromatika, s příjemnou minerální linkou, citrusové, světle ovocné (hruška) a klasická linka sušených květin a lehce briošky. Suché, čisté, s moc pěknou kyselinou, vyvážené, trochu uhlazeněji krémové a nic ostrého, pěkně ovocné a s dobrou délkou, skvěle pitelné. Nadprůměrná, parádně udělaná záležitost. Rodina v regionu pěstovala hrozny už na konci třináctého století, alespoň z té doby jsou zmínky o usedlosti Can Macià, kterou vlastní až dodnes. Na webu se podělili o rodokmen. Moderní rodinný podnik se rozrostl na produkci nějakých 650 tisíc lahví ročně, z čehož 560 tisíc jsou bubliny. Takže už žádný drobeček, ale kvalitu drží. Cena nějakých 10€.

Zobraz celý článek...

úterý 7. května 2019

Lipovina od Bély Fekete

Pravidelným čtenářům tohoto blogu nemohla uniknout má náklonost k maďarské oblasti Somló, vulkánu produkujícímu především charakterní intenzivní bílá. A taktéž k zásadnímu tamnímu vinařství Fekete Pince (web, k nám jej dováží Vinorum) specializujícímu se na dlouho vyzrávaná, starosvětská, terroirová koncentrovaná vína se skvělým potenciálem ležení v lahvi. Devadesátník „strýček Béla“ neměl následovníka, syn se vinaření věnovat nechtěl, a před několika lety vinařství prodal trojici nadšených investorů, kteří chtěli pokračovat v jeho stylu a jen přidat i nějaké své vlastní vize. György Emmert, který byl z nich nejaktivnější ve sklepě i vinici a měl podstatnou část práce na starosti, v roce 2017 nečekaně zemřel. Byl jsem ve vinařství krátce po jeho smrti a byla to hodně emotivní návštěva. Každopádně co sleduji vína už pod novým vedením, tak zatím to vypadá dobře. O víkendu jsem ovšem sáhl do zásob po lahvi, co je ještě plně dělal Béla, Hárslevelű 2012 (Aranyhegy-dűlő).

Zobraz celý článek...

pondělí 6. května 2019

Moravská červená z „Víno 66,6 a nic navíc“

Již tuto sobotu, 11. května, se ve Velkých Bílovicích uskuteční oblastní výstava vín, jejíž součástí je také přehlídka Víno 66,6 a nic navíc, tedy sekce vín „naturálních“. Pro letošek v ní vůbec nesoutěžila mladá vína, v hodnocení se utkala bílá (oranžová) a červená ročníku 2016 a starší, což je samo o sobě docela unikátní. Měl jsem tu možnost být součástí komise kategorie červených a naslepo si prochutnat a zhodnotit zajímavý průřez domácí produkcí (byť pravda nemálo vinařů, kteří by se účastnit mohli, chybělo). Na téma bílých bohužel nemám moc co říct, snad jen že nejlépe hodnocená vína jsou výborné kousky, ale projel jsem je jen narychlo a bez poznámek. Dnes tedy čistě červeně.

Zobraz celý článek...

pátek 3. května 2019

Kadeau na ostrově Bornholm

Do téhle restaurace jsem se těšil hodně dlouho, vlastně od chvíle co jsem ochutnal první chod v jejím sesterské podniku v Kodani. Jídlem byl pivní chleba s našlehaným máslem z ostrova Bornholm, párovaný s naprosto suchým parádním pěstitelským šampaňským. V podstatě dokonalé, každá část sama o sobě o celé dohromady. V ten moment jsem věděl, že chci na Bornholm a do původního tamního Kadeau (web). Jak málo stačí :-) Trvalo to nějakých šest let, než se konečně zadařilo. Kodaňské Kadeau se mezitím přestěhovalo a získalo druhou hvězdu, původní podnik si drží jednu, ale po pravdě tohle fakt není důležité. Funguje jen v sezóně, od druhé poloviny dubna do září, naše návštěva bylo vlastně úplně na začátku nové sezóny, třetí

Zobraz celý článek...

čtvrtek 2. května 2019

Výtečné sherry a unavené anglické bubliny z M&S

Před pár dny mi na Forbes vyšel článek o vínech z Velké Británie, kde mimo jiné zmiňuji i rekordní ročník 2018, ze kterého vznikne nějakých 15,6 milionu lahví. A fakt, že pro tamní vinařství znamená výzvu a „nutnost vyvinout větší úsilí v prodeji. Vína se začínají objevovat i v lepších řadách obchodních řetězců (například coby Tesco Finest), můžeme se nejspíš těšit i na silnější exportní aktivity, byť v současné situaci okolo brexitu jsou jakékoli odhady spíše věštěním. Aktuálně se každopádně exportuje osm procent produkce do 40 zemí včetně České republiky.“ V tu dobu jsem ještě netušil, že krom vinařství Ridgeview v sortimentu dovozce Alifea jsou u nás oficiálně i další vína. Včera jsem v jídelní sekci Marks & Spencer narazil na jejich privátní anglické bubliny připravované vinařstvím Chapel Down a také tichý Bacchus Reserve 2014 stejného vinařství. Samozřejmě jsem neodolal a bubliny zakoupil, zlákala i akční cena 419 Kč (což by bylo málo i přímo v Anglii, kde běžně stávalo nějakých £24 a v akční ceně £18, tj. přes pět stovek našich).

Zobraz celý článek...

úterý 30. dubna 2019

Naprosto dokonale chlastací ryzlink

Dneska to bude úplná klasika. Willi Schaefer Graacher Himmelreich Riesling Kabinett 2016, takže sladší moselský ryzlink s nízkým alkoholem. Vím, že za 5+ let bude lepší a vydrží zrát krásně ještě mnohem déle, ale měl jsem na něj chuť v téhle mladičké energické podobě. Willi Schaefer je nevelké moselské vinařství s vinařskou historií rodiny sahající až do roku 1121, oddanými zákazníky a svým způsobem už docela kultovním statutem. Celkem pracují na 4 hektarech ve skvělých polohách Graacher Himmelreich a Domprobst a troše Wehlener Sonnenuhr, mají i nějaké velmi staré keře a tak dvě třetiny jsou pravokořenné výsadby. Snaží se o nižší výnosy, ale ne zas příliš nízké a koncentrované. Ročně připraví nějakých 35 tisíc lahví, dle ročníku, jen a pouze ryzlinků různých kategorií. Ovšem suché kousky musíte hledat spíš u jiných producentů. Vína kvasí spontánně v 1000l starých fuders, obvykle vínům ponechávají dostatek času k vyzrávání na kalech než je nalahvují.

Zobraz celý článek...

pondělí 29. dubna 2019

Mencía z Bierza a tříročníkový Karmazín

Mencía a okolí Valtuille de Abajo. Kombinace skvělé odrůdy a původu v téhle části oblasti Bierzo mne už opakovaně zlákala koupit vína i bez předchozího ochutnání, obvykle jsem byl dost spokojen. Prostě to nějak funguje. A je to i případ Diego Magaña Dominio de Anza Selección de Parcelas 2015, což je sice teprve druhý ročník tohoto vína, ale od mladého vinaře se zkušenostmi z Bordeaux, Argentiny a Chile a hlavně s rodinným vinařstvím v oblasti Navarra (a dalším projektem v Rioja Alavesa, s hektarem předfyloxerových keřů, hodně zajímavé). Při cestě do USA se seznámil s Raúlem Pérezem a ten jej přesvědčil, aby dal šanci Bierzu. Víno je 100 % Mencía ze starých výsadeb, směs několika chladnějších poloh (jílovitější v údolí Valtuille, břidlice a jíl u Otero, břidlice u Toral de los Vados; všechno to jsou ale obce pár kilometrů od sebe), ruční sběr a spontánní fermentace, tři týdny macerace, zrání asi 8 měsíců v 500l dubových sudech z poloviny nových. Vína vzniklo 4700 číslovaných lahví. Dalším produktem vinařství už je jen Finca El Rapolao, tedy selekce z jedné specifické vinice (odkud dělá skvělé víno právě i Raúl Pérez).

Zobraz celý článek...

pátek 26. dubna 2019

Ostrovní červené staletých keřů a chutný Trepat

Pokračuji v reportu z výletu do Kodaně a na Bornholm. Jelikož „ostrov jako ostrov”, s výhledem na Baltské moře a vzhledem k jídlům s chutí na něco lehčího červeného jsme si objednali fajn producenta z Tenerife, Envínate. Už jsem tu o nich psal, po roce se zmínil o vínech znovu v dalším ročníku. Jejich Táganan „Parcela Margalagua“ 2016 je víno z jediné hodně strmé vulkanické vinice (v překladu jméno znamená „matka vody“) na severu ostrova hned u Atlantiku, stoleté směsné výsadby pravokořenných keřů, bez chemie, čistě ruční práce. Ve víně najdete Vijariego Negro, Negramol, Moscatel Negra, Listán Negro, Listán Gacho a další blíže neidentifikované odrůdy. V roce 2016 neprodukovali bílé víno a do směsi šly i bílé hrozny. Fermentují je celé spontánně v otevřených kádích, víno zraje necelý rok v 500l starších francouzských sudech, lahvováno bez čiření a filtrace s jen minimálním zasířením. Vzniká toho nějakých 1200 lahví ročně. Burgundská láhev, celokorek, zavoskované hrdlo.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 25. dubna 2019

Naturální Champagne a fascinující pivo

Během dánského pobytu jsme popili na různých místech všelijaké bubliny, překvapivě i ty vyrobené z hroznů :-) Třeba Cuvée Goustan Blanc de Noirs Brut Nature (na fotografii s předkrmem v baru Underbar) z Champagne Val Frison (web, k nám dováží Champagnier). Což je stoprocentní Pinot Noir z okolí Ville-sur-Arce (Côte des Bar), z vinic v bio režimu, postavený na ročníku 2014. Kvašení spontánní a totéž malolaktika, zrání půl roku na kalech v dubových sudech, bez čiření a filtrace, síření minimální. Sekundární fermentace a zrání v lahvi vlastně relativně krátké, zhruba rok a půl. Tmavší žlutá barva, poměrně výrazné vytrvalé perlení. Ve vůni navinuleji ovocné, kouřové, s krémovou linkou a pěkně zapracovaným dřevem, hodně vinné. Krásné suché s výraznější kyselinou ale vyvážené, trochu pikantnější, podzimně ovocné, opět s krémovostí a dřevem, slušná délka. Víno na větší sklenku a podvečerní posezení, nic vyloženě složitého ale hodně fajn. Měl jsem s vinařstvím několik ne úplně ideálních setkání (myšiny, malolaktika rozjetá v lahvi etc.), tak pevně doufám, že se blýská na lepší časy :-)

Zobraz celý článek...

středa 24. dubna 2019

Bubliny v pokojové teplotě, Champagne udržitelné, Rioja 2018 dobrá a nejvíce rosé v ČR

Někdy to vypadá, jako by se vracela doba „Goût américain“ šampaňského, jen teď to je „Goût chinois“. Společnost Chandon China, vinařství zaměřené na bubliny sídlící v oblasti Ningxia a tamní odnož šampaňského giganta Moët & Chandon (resp. podnik z portfolia skupiny LVMH), oznámila úspěšné zvládnutí cuvée s vyšší dozáží (konkrétně 45 g/l, tedy o pět gramů více než bohémka demíčko) připraveného ke konzumaci v pokojové teplotě. Cílem je, aby bylo možné víno snadno podávat i v podnicích, které nemají vhodné vybavení. Já vám nevím. Chápu snahy o vytvoření líbivky cílící na současné čínské chutě a snahu prodat vína co nejvíc, ale přeci jen bych od značky s takto slavným zázemím očekával spíše nějaké snahy o edukaci trhu, zlepšení kultury konzumace vína a tak. Spíš než „pijete to teplý a z kelímků, tady máte sladký speciál vytvořený právě pro vás“. Ale co už…

Zobraz celý článek...

úterý 23. dubna 2019

Amforový cider s výhledem na moře

Sice už jsem úspěšně zpátky v ČR, ale stále ještě tak trochu v dovolenkovém módu. A navíc se dnes plynule přesunuji do Brna na další Družstvo, doufám že se s někým potkám v Atelieru, budou tam pěkná vína. Dánsko, tedy jeden hodně intenzivní den v Kodani a poté ostrov Bornholm, byl bezva zážitek. Minimálně o jedné restauraci se tu určitě rozepíšu šířeji, stejně jako dojde na pár vín / piv / jiných nápojů. Zde v titulce je Fruktstereo Villvin 2016, dost zajímavý cider (web). Pochází z velmi starých stromů odrůdy Bramley, z různých míst poblíž Malmö. Takže je to sice Švédsko, ale třeba na Bornholm je to tam blíž než z Dánska vlastně :-) Vše čistě, kvašeno spontánně v amforách. Je to jejich první komerční ročník. Zlatožlutá barva, opalizující, výrazně jablečné přirozené ve vůni, lehkost a zároveň důraz v chuti, velmi suché, docela výrazné perlení, lehce zemité, výborně udělané. Čekal jsem větší punk, kterého se mi tam jinak ve víně (a ochucených pálenkách, na šípkové cosi s konzistencí téměř želé dlouho nezapomenu) dostávalo bohatě. Na pobřeží Baltu, do kterého jsem nakonec vlezl ale udělal tak tři tempa a zase se rychle škrábal na skálu zpátky, hodně fajn pití. Až si odpočinu, tak sepíšu víc :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 18. dubna 2019

Za naturálnem do Dánska

Babička se rozhodla hlídat děti a tak jsme začali plánovat nějaký fajn výlet na svátky, coby pohani toho moc slavit nebudeme :-) Ve hře byl Londýn, ale padl kvůli riziku brexitového chaosu. Hodně lákavou se stala Champagne, kde právě probíhají zásadní degustační akce, ale to by mělo daleko k dovolené a odpočinku. Prostě bychom furt jezdili z místa na místo, z degustace na degustaci. Takže jsme nakonec v Dánsku. Pokud vám jde o špičková naturální vína a skvělou gastronomii, tak Kodaň ji nabízí v míře nebývalé. A ostrov Bornholm, kam se přesuneme záhy, taktéž. Jsme tu pár hodin, ale už jsme zvládli bezva restauraci s vínem, zajímavým pivem (třeba lager s ryzlinkovým moštem) i domácími pálenkami. Následoval nákup ve vinotéce spojený s degustací bezva saké a vermutu. A poté jeden populární winebar a cesta do hotelu, abychom se připravili na večerní program :-)

Zobraz celý článek...

středa 17. dubna 2019

Bubliny z Lanzarote a sada prosecca

Venku se zase udělalo počasí lákající na bubliny… :-) Los Bermejos Brut Nature 2013 je již trochu nazrálá stoprocentní Malvasia z vulkanických půd ostrova Lanzarote, místní vinohrady ty naše příliš nepřipomínají :-) Víno vzniká klasickou metodou kvašení v lahvi, jen místo cukru se pro druhotnou fermentaci přidává mošt znovu z Malvasie. Odstřel kalů po minimálně roce a půl zrání. Nazlátlé v barvě, trocha lahvového zrání je znát a projevuje se jasně i ve vůni. Ovoce do sušených malvic, lehce medový tón, toastová linka, poměrně vrstevnaté a zajímavé. V chuti naprosto suché s velmi fajn kyselinou, ale nic ostrého, nazrálé a vyvážené, opět ovoce do malvic, pěkná délka a minerální linka. Velmi slušné bubliny! Pil jsem i jejich růžové z odrůdy Listán a to mi přišlo o kus jednodušší, ale stále fajn pití. Tak pokud někdy vyrazíte na Kanárské ostrovy, tak rozhodně tamní bubliny nevynechejte :-)

Zobraz celý článek...

úterý 16. dubna 2019

Amforové Xarel·lo, cava z Riojy, Cabernet od Anakena

Už je to více než rok co jsem tu psal o Loxarel Xarel·lo Àmfores 2015, naturálním v amforách kvašeném bílém z oblasti Penedès. Jednu láhev jsem si založil, abych otestoval, zda a jak to vlastně zraje. Důležité pro případné další nákupy nových ročníků a rozhodování, kdy víno otevřít :-) A s potěšením musím uznat, že víno na tom bylo více než dobře. Citronová žlutá barva. Ve vůni se pojí bylinková, herbálnější linka, s citrusy, citronovou kůrou. Přidává se lehce medový tón, podběl a meruňka, vlastně to trochu připomínalo nazrávající ryzlink. V chuti suché, čisté, s velice fajn kyselinou ale již trochu uhlazené, jemně ovocné, dobrá délka a stavba, lehce peckové v dochuti, minerální slaná linka. Výborně pitelné, skvěle drželo v otevřené lahvi, docela zábavné a hlavně charakterní bílé. Rád zakoupím znovu, aktuálně je v prodeji ročník 2017 a dám mu šanci.

Zobraz celý článek...

pondělí 15. dubna 2019

Krásný vyzrálý Morgon

Otevřel jsem zase jednou postarší Beaujolais, konkrétně Morgon „Roche Noire“ 2006 z produkce Château des Jacques. Tedy vinařství, o kterém jsem se zde detailně rozepisoval loni. Jde o specifickou polohu v rámci Côte du Py, jedné ze zásadních vinic v rámci Beaujolais, spodní část této polohy. S vulkanickým podložím, réva roste na bazaltu, svrchní jílovitá vrstva půdy je tu ale výrazně silnější než na výše položených částech vinice. Ruční sběr a pečlivá selekce hroznů, delší (asi měsíc) macerace komplet odstopkovaných hroznů s pravidelným přetáčením, fermentace spontánní, zrání 10 měsíců z poloviny v nerezu a z druhé v barrique sudech různých (francouzských) původů a z poloviny nových. Ročník 2006 nepatří mezi moderní legendy (2015 a 2009) ani nedávné výjimečně dobré roky (2011 či 2005), vína byla fajn a skvěle se pila ale obvykle neměla strukturu a potenciál zrání jako 2005tky a většina, to málo co asi ještě není vypito, už bude za zenitem. Ale je to vždycky i o producentovi a dalších faktorech. Jedním z pozitivních u této konkrétní lahve je, že jsem ji kupoval loni přímo od vinařství, ve firemním obchodě Louis Jadot v Beaune, a tedy předpokládám celou dobu vhodně skladovanou.

Zobraz celý článek...

pátek 12. dubna 2019

Odprodej levných značek, podmořské zrání, Družstvo v Brně, vyhlídky vinařství v UK

Constellation Brands, skupina kontrolující několik obrovských značek alkoholu (např. pivo Corona) včetně desítek vinařství a investující miliardy dolarů do byznysu s marihuanou, se zbavila vinařství (resp. značek vína) prodávaných v cenové kategorii pod $11 a méně, ponechávají si jen vyšší kvalitativní (resp. cenové) spektrum. Od Constellation odcházejí i hodně známé a rozšířené záležitosti jako Clos du Bois, Ravenswood, Estancia, Franciscan nebo Wild Horse. Všechny je za 1.7 miliardy dolarů převezme gigant E. & J. Gallo Winery. Constellation v tomhle segmentu nevidí dostatečně zajímavý potenciál. A Gallo megaprodukce levných vín umí, třeba si dobře poradí i s novou akvizicí :-) A možná o levnější domácí vína zase stoupne zájem, pokud základní kousky importované ze Španělska, Francie či Itálie podraží. Což by se, v rámci nově navrhovaných cel, klidně mohlo stát. USA jsou obrovský odběratel produkce z členských zemích EU, v případě vína dělají zhruba třetinu celkových exportních tržeb.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 11. dubna 2019

Pijte Mencíu s Ultreia Saint Jacques

Je to už hezkých pár let, možná deset, co jsme s kamarádem nevěřícně kroutili hlavou nad (a, přiznejme si to, vysmívali se) doporučením galicijské odrůdy Mencía coby alternativy červeného burgundského. Uplynula spousta vody a já piju Mencíu z Bierza či Ribeira Sacra častěji než dobrý Pinot Noir a leckterá tamní vína ve mně dokáží vzbudit podobné emoce jako právě dobrá burgunda :-) Mezi moje zásadní oblíbence patří Raúl Pérez, ať už jeho vlastní vína nebo projekty na kterých spolupracuje. Zásadní je především domovské vinařství z Bierza Castro Ventosa a pak projekt Ultreia, jehož hvězda neustále stoupá. Vidět je to dost na základu Ultreia Saint Jacques 2017, kde na rozdíl od top selekcí zřetelně stoupla i produkce, vinař neustále hledá (resp. se snaží získat) nové skvělé vinice. Základ stále tvoří obec Valtuille del Abajo, ale důležitou roli hraje i sousední Villadecanes a postupně se přidávají i další obce – dnes již velmi slavný Corullón, Villafranca del Bierzo či Cacabelos. Stále se ale bavíme o místech vzdálených od Valtuille del Abajo do 5 km vzdušnou čarou, byť vzhledem ke skokům v nadmořské výšce i podloží je to hodně ošemetný údaj, a vinicích ve věku 50+ let (nejstarší přes sto). Dnes již vína vzniká asi sto tisíc lahví, ale styl zůstává velmi podobný, byť se i přes chlastací zábavný projev stává o něco serióznějším. Docela detailně jsem se rozepisoval o ročníku 2014, vínu jsem před rokem a půl věnoval celý článek, a totéž dělám dneska k sedmnáctce. Jinak řečeno mne to baví hodně :-)

Zobraz celý článek...

středa 10. dubna 2019

Třikrát německý Riesling

Jarní slunečné dny = zvyšuje se spotřeba ryzlinků :-) Byl to třeba Weingut Dr. Randolf Kauer a 2017 Riesling Spätlese trocken Alte Reben Oberweseler Oelsberg. Profesor ekologického vinohradnictví na univerzite v Geisenheimu jako obvykle nezklamal. Tohle víno je sice stále hodně mladičké a má před sebou s klidným svědomím další dekádu, ale už teď nabízí hodně. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Citronová žlutá barva. Mladistvé ve vůni, poměrně výrazné, slinosbíhavé. S linkou žluté ovocnosti a bylinek, minerální, koncentrované. Plnější, intenzivní a koncentrované i v chuti, skvělá šťavnatost s výraznou kyselinou drženou na uzdě trochou cukru, lehce medové, žlutá ovocnost, dobrá délka s lehce kořenitě-pecičkovým dozníváním. Efektní kousek! A bio a takový ty věci jako bonus :-)

Zobraz celý článek...

úterý 9. dubna 2019

Šumivé naturální Xarel·lo a Pinot od Ráspiho

O vinařství Els Vinyerons Vins Naturals už jsem tu psal, hodnotil jsem zde jejich Xarel·lo i bezva červenou směs s dominancí odrůdy Tempranillo. A teď otevřel Pregadéu 2016, což je opět Xarel·lo, ale připravené coby „mètoda ancestral“ cava, šumivka dokvášená v lahvi. Ovšem podle všeho degoržovaná, minimálně působila dost čistě, na kalech zhruba rok a půl. Uváděný ročník 2016 tvoří 90 % směsi a jde o nerez, zbytek je ročník 2015 školený rok ve francouzských dubových sudech. Jde o mix různých vinic, od mladých po velmi staré (80 let), všechno čistě vedené. Ruční sběr, kvašení spontánní, bez čiření a filtrace, žádná aditiva (tj. ani síření). Moc se mi líbí jejich viněty. Víno v barvě nazlátlé, s poměrně výrazným a vytrvalým perlením. Čerstvé, trochu pikantnější s linkou křísnutí křemenem, ovocnost do jablka. Suché, čisté, naprosto suché, živé, opět především jablka a lehce mandlová linka v závěru. Zábavné pití, za osm éček jsem si celkem užil.

Zobraz celý článek...

pondělí 8. dubna 2019

Starosvětská parádní Viura

O Bodegas R. Lopez de Heredia i jejich Viña Gravonia Crianza jsem zde již psal, tenkrát šlo o ročník 2005. V mezičase vinařství z nabídky domácího dovozce bohužel zase zmizelo a je nutné se spolehnout na zahraniční obchody, což mne trochu mrzí. Loni se mi ročník 2009 nepodařilo koupit, od mých oblíbených zdrojů zmizel dříve než jsem stihl objednat, ale aktuální ročník 2010 (ano, teprve teď u suchého tichého bílého vína vypustili 2010!) jsem si už pohlídal. Je to chladnější rok a měl jsem velká očekávání. Viña Gravonia je relativně old school styl bílé Riojy – stoprocentní Viura z vinice Zaconia, ruční sběr, fermentace v 60 hl dřevěných tancích, zrání v použitých amerických sudech 4 roky se dvěma přetáčeními ročně, čiřeno čerstvými vaječnými bílky. Lahvováno bez filtrace a následně dalších 4+ roky v zrání v lahvi než jde do prodeje. I pohled na láhev vzbuzuje pocity něčeho tradičního, původního, s věky neměnného.

Zobraz celý článek...

pátek 5. dubna 2019

Sluníčko ve sklence

Venku se oteplilo, svítí sluníčko a já opět neodolal lahvi sherry. Manzanilla Solear de Barbadillo (web) vlastně dost vybočuje z typu vín, ze kterých jsem obvykle extatický. Zosobňuje úplně jiné věci, než ty typicky „plusové“ pro vinné nadšence podobného ražení jako jsem já. Jde o velkoprodukci a jednoho z vůbec nejoblíbenějších představitelů stylu ve Španělsku, totální mainstream. Celkem má vinařství asi 65 tisíc sudů (nejen tohoto vína, Solear je 12.500 sudů v pěti různých budovách po Sanlúcar de Barrameda; kupu detailů o vinařství i tomto konkrétním vínu už jsem tu měl), prostě gigant. Navíc jde o víno v relativně modernějším stylu, tedy klasicky vyfiltrované, žádná trendy „en rama“. Akcentující především způsob vzniku, spíše než místo původu hroznů. No a jako bonus furt stejné, když nepočítám špatně skladované/staré lahve tak prostě jedna láhev jako druhá, rok od roku. Žádná překvapení, to i u neročníkových šampaňských velkých domů to oproti Solear lítá hodně výrazně a některé ročníkové báze jsou prostě o hodně lepší. Prostě jak ta Coca-Cola :-) Jenže… jenže… je to tak strašně dobrý!

Zobraz celý článek...

čtvrtek 4. dubna 2019

Bezva Mencía z Bierza

O španělské vinařce jménem Verónica Ortega jsem se zde již zmiňoval v souvislosti s vínem Versión Original. To mne nadchlo natolik, že jsem naslepo zakoupil tak nějak vše ostatní červené z její produkce, něco dokonce ve více ročnících. Naštěstí ještě neudělala to, co někteří její kolegové z Bierza předvádějí už roky, a i přes vyloženě skvělá hodnocení nemá v nabídce stoeurová vína (nebo tisícieurová, aktuální mladá Mencía La Faraona od Álvara Palaciose už je běžně přes litr). Dnes to bude její základní víno v mladé podobě, Quite 2017. Stoprocentní Mencía primárně z 80+ let starých výsadeb u Valtuille de Abajo vedených v bio režimu. Jde o stejné vinice, ze kterých pochází (resp. pocházelo) její hlavní víno ROC, jen více písčitých částí. Vinařka získala dojem, že vína z nich jsou jemnější, florálnější, a sluší jim kratší macerace i kratší zrání ve dřevě. Quite je z poloviny zrání ve starších francouzských barrique sudech 7-8 měsíců a z druhé v 800l amforách. Ročník 2017 byl dost extrémní, nečekaný mráz na konci dubna a o dva týdny později krupobití se podepsalo na výnosech, zmasakrovalo spoustu vinic včetně těch nejprestižnějších. Pak velká sucha a horko, velmi časná sklizeň. Ve víně jsou tentokrát i hrozny z dalších poloh v Bierzu, více na břidlici. A celkový projev mnoha vín, nejen tohoto, o něco teplejší, dříve přístupný (skokově je to poznat při srovnání s tvrdými víny ročníku 2016).

Zobraz celý článek...

středa 3. dubna 2019

Fino Spritz a pětkrát bio cidre od Klimenta

Sleduji dění v mé milované Británii a nestačím se divit. Tohle jim vůbec není podobné. A ve sklence mám nápoj, který naopak působí vyloženě britsky a volá po servisu na letním pikniku v parku :-) Croft Twist Fino Spritz je taková roztomilá blbina, kterou jsem musel vyzkoušet kvůli její důležité složce – čtvrtinu tvoří Croft Fino (značka dnes spadající pod Gonzalez Byass), tedy sherry. K tomu likéry z bezového květu, citronu a máty, voda a dosyceno. Alkoholu ne o moc víc než pivo, voňavé, dominuje bez ale i ostatní složky znát, včetně trochy fino pikantnosti. Decentně perlivé, nasládlé (vůbec by mi nevadilo, kdyby bylo sušší), čisté, příjemné pití, sherry základ je trochu cítit v dochuti. Jsem z těch, kdo nic nemají proti koktejlům i za použití vína (třeba fino a Sprite je moc zajímavá kombinace, v Andalusii říkají mixům fino nebo manzanilla a limonád rebujito), a tohle je zábavná záležitost. U nás se, alespoň pokud vím, neprodává. Ale jsem přesvědčen, že třeba v Marks & Spencer by mohla slavit slušný úspěch. Když to srovnám třeba se základním proseccem, tak bych vlastně raději pil tohle, a cílovka bude podobná. A obecně si myslím, že přišel čas přestat předstírat, že běžná průmyslová vína nejsou vlastně taky trochu “koktejl” aditiv. Možná lepší zahodit značení coby víno a otevřít si cestu k přímé aromatizaci :-)

Zobraz celý článek...

úterý 2. dubna 2019

Admura, osobitá piemontská hračka

Z vinařství Rocco di Carpeneto (web) jsem tu již popisoval povedené Barbery a také charakterní Dolcetto. Stylově mi sedí a pokračuji ve zkoumání nabídky, nyní přišla na řadu Admura 2016. V místní dialektu jméno znamená hračka, víno je čistě odrůda Albarossa z velmi mladých výsadeb. Albarossa byla vyšlechtěna v roce 1938 coby spojení dvou zásadních odrůd Piemontu, Barbery a Nebbiola. Nedávné zkoumání DNA však odhalilo, že nešlo o Nebbiolo ale starou francouzskou odrůdu Chatus, původem z Ardèche (o čemž se tedy také vedou spory, dle některých zdrojů přicestovala do Francie z Itálie a ne naopak). Mýlka vznikla nejspíše proto, že Chatus je znám také jako Nebbiolo di Dronero (dle městečka v Piemontu, kde se pěstuje společně s pravým Nebbiolem). Chybky se stávají, šlechtitel zodpovědný za tuto konkrétní ji učinil prakticky ve všech svých výtvorech :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 1. dubna 2019

Jak boduji vína

V dnešní době existuje hned několik hodnotících systémů, od klasické „parkerovské“ stobodovky a mnoha jejích variací, přes britskou a stále méně používanou dvacetibodovku, po různé hvězdičky a více či méně plné sklenky. Každý druhý hodnotitel dává najevo, že jeho systém se od univerzálně přijímaného „v detailech“ liší, čímž mimo jiné vysvětluje obrovský rozptyl bodování jednoho a téhož vína a také usnadňuje dát hodně bodů lahvím od inzerentů. Logicky i já mám speciální hodnotící systém, tzv. Jižně svažitou spotřebitelskou známku (JSSZ, neplést s Japanese Society of Soil Zoology, byť jejich bodování vína má v průměru stejnou vypovídací hodnotu). A dnes vás seznámím s různými faktory, které výsledné hodnocení ovlivňují. Dobrovolně přiznávám, že jde o první pokus celou metodologii nějakým jasným způsobem definovat, JSSZ totiž nepočítám v tabulkách a dosud mi stačilo hodit číslo od oka.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 28. března 2019

Vlakové a supermarketové Rakousko

Jak už jsem zmínil v úvodu včerejšího článku o burgenlandských červených, tak jsem ho sepisoval ve vlaku do Rakouska. A dokončoval ve voze rakouských drah z Lince do Salzburgu, konkrétně v jídelním voze. Jako na potvoru bylo na lístku právě i nějaké to červené z místa, o kterém jsem zrovna psal. A ne ledajaké, nabízí poloviční láhev biodynamické Frankovky od Franze Weningera a též Zweigelt 2016 od dalšího špičkového producenta, Weingut Umathum z Frauenkirchen. Trochu jsem se tu o nich zmiňoval už v minulosti. Zweigelt je mix mladších a starších výsadeb, fermentace a macerace okolo dvou týdnů, zhruba rok zrání ve starých sudech. Láhev uzavřena šroubem. Pěkná čistá rudá barva. Čerstvá, hodně svěží mladistvá vůně, třešně a maliny, dotyk kořenitosti připomínající pepř. Suché, šťavnaté, poměrně hodně kyselin, lehce svíravé, ovocnost kopíruje vůně, je to docela chlastací, výborně pitelné víno. Nic složitého, ale precizní kousek a do vlaku dobrý, navíc k tomu měli i pěknou skleničku. Občas se mne lidé ptají, jak to můžeme vydržet (hlavně s dětmi) bez auta. Inu… kultura cestování se prostě už trochu zlepšuje :-)

Zobraz celý článek...

středa 27. března 2019

Tři burgenlandské hvězdy a především Frankovka

Sedím ve vlaku do Rakouska a přišlo mi to jako ideální příležitost k sepsání poznámek z nedávné ochutnávky tří producentů z Burgenlandu zaměřené na jejich zásadní červená vín. Šlo o lahve z nabídky dovozce Víno Víno Víno, vše vinaři jedoucí v bio(dynamice) / naturálně, jména patřící k tamní špičce a o všech na webu dovozce najdete. Ochutnávka byla neřízená ale se zasvěceným komentářem Vojty Matějky a Tomáše Matějíčka, probíhala v prostředí kina vinárny Bokovka a byla možná ještě trochu komornější než dovozce čekal, což na druhou stranu umožnilo vína tak trochu i popíjet a vracet s k nim, nejen projet na jednom degustačním vzorku. A to vždycky potěší :-)

Zobraz celý článek...

úterý 26. března 2019

Dolcetto, Tempranillo a Blaufränkisch

Dnes to budou tři rozdílná červeniska, která jsem otevíral v uplynulých dnech. O vinařství La Ca' Növa už jsem se tu rozepisoval při chutnání jejich Barbaresca z různých tratí a později tu byla též Barbera, dnes přišla řada na Dolcetto d'Alba 2017. Hrozny pochází z několika různých vinic v okolí obce Barbaresco, fermentují spontánně v nerezu, zrání taktéž jen nerez asi půl roku. Láhev klasika Albeisa, kovová záklopka, DIAM korek. Čerstvá, svěží vůně evokující především červené ovoce, jahody, lehce kořenitá, mile přístupná ale zároveň hlubší než základní vína téhle odrůdy. Suché, šťavnaté, s pěknou kyselinou, středně plné, tříslovin celkem dost ale na pitelnosti nic neubírají, pěkně postavené, vyvážené, sympatické víno. Problém vidím jen v tom, že u dovozce je rozdíl v ceně tohohle a jejich znatelně serióznější a výtečné Barbery příliš malý :-) Je to samozřejmě jiné víno a poslouží jiným účelům, ale pro mne má už v téhle cenové kategorii příliš velkou konkurenci. Každopádně na Prague Wine Trophy si odneslo titul regionálního šampiona, takže se očividně líbilo velmi.

Zobraz celý článek...

pondělí 25. března 2019

Nesířené Družstvo a dvě bílá

Dnes ve čtyři začíná (a nejspíše do ranních hodin se protáhne) další Družstvo, pít se budou nesířená tichá vína, úplně suché bubliny a jeden špičkový cider. I z tohohle důvodu jsem v poslední době chutnal a pil víc nesířených vín. Zážitky… různorodé. Od příjemných přístupných zábavných vín, přes věci nic moc a kousky naprosto otřesné a vadné, po (výjimečně) velké špičkové víno. S jedním z producentů jsem si psal, polovina jeho vín byla právě vadná. Dozvěděl jsem se od něj, že úroveň těkavek co tam má mu přijde v pohodě. A že myšinu bohužel necítí, u svých ani cizích vín, takže v tomhle ohledu nemůže sloužit. U ultra naturálního producenta, naprosto nesířených, myslím trošku nevhodná diagnóza. A praktický příklad „naturálních vín“, které těm poctivých dělají špatné jméno. Pevně věřím, že dneska večer předvedeme to výrazně lepší a chutnější spektrum nesířené produkce. V nejhorším alespoň nepůjde úterní bolest hlavy na síru svádět :-) Následující dvě vína tam sice nebudou, ale v uplynulých dnech jsem je popíjel s chutí.

Zobraz celý článek...

pátek 22. března 2019

Šardonka v podmínce

„To by v Burgundsku nikoho nenapadlo!“ Tahle věta se ozve pokaždé při debatách o vínech z odrůd a/nebo způsobů přípravy pro určitou oblast netradičních, tedy hlavně pokud jde o prestižní apelaci, kde prostě „nedává smysl“ dělat něco odlišného. Prostě v Burgundsku u seriózních vín přes Chardonnay či Pinot udělané hezky v sudech vlak nejede a jen deviant by tam dělal třeba Syrah nebo víno v amfoře! Ale kdo ví, co nám přijde normální za pár desítek let. A jaká budou v té době znění apelačních předpisů :-) Dneska se mrkneme na víno, které je doslova „v podmínce“, ostatně se tak i jmenuje. Zatříděno jako pouhé Côtes de Jura, ač hrozny pocházejí z na západ orientovaného svahu u Menétru-le-Vignoble. Jsme tedy v srdci legendární apelace Château-Chalon, kterou by ovšem mohlo víno nést jen v případě, že by šlo o odrůdu Savagnin a klasické dlouhé zrání pod flórem. Jenže je vyrobené burgundskou cestou, v dolévaných sudech, a především ze starých výsadeb Chardonnay. A až keře zahynou nebo bude nutné je vyklučit, právě Savagnin je také nahradí. Tamní Chardonnay je tedy podmíněně odsouzeno. Bénédicte & Stéphane Tissot (Domaine André et Mireille Tissot, o jejich vínech jsem psal už mnohokrát) Chardonnay 2015 „Sursis“.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. března 2019

Apelační systém ČR, Rakousko rekordní a nejlepší someliér světa

Tak tu máme Přípravný výbor na vytvoření Apelačního systému ČR, skupinu schválenou usnesením představenstva Svazu vinařů s posláním „vytvoření konceptu „Apelační instituce“ a členění Apelačního systému ČR“. Prvním krokem je vytvoření dotazníku určeného především pro vinaře, na jehož základě později proběhne konference, analýzy a vůbec další potřebné kroky. V dotazníku je spousta důležitých otázek a bude mne zajímat, co z toho vlastně vyleze. Protože současný systém VOC je tak nějak… inu zrovna ideálně to nefunguje :-) Vlastně by mne zajímala i odpověď vinných nadšenců, zda vám domácí VOC něco říkají a zda na ně při nákupu vína jakkoliv berete ohled. Klidně tady nebo na FB do komentářů.

Zobraz celý článek...

středa 20. března 2019

Velké nesířené Champagne

Muselo to být pro všechny dost velké překvapení. Při Champagne Battle, která se konala v Praze na konci roku 2017, spolu naslepo soupeřila klasická vína ze slavných domů a bubliny menších producentů / pěstitelů. Fungovalo to jako klasický pavouk, 15 lidí v odborné komisi hodnotilo naslepo a z každého páru prošlo do dalšího kola vždy jen jedno víno. Celkový vítěz v první kole nejdřív porazil Veuve Clicquot Ponsardin Brut Vintage 2008. Ve čtvrtfinále postoupil přes Cédrica Boucharda, Roses de Jeanne 2011. V semifinále proti němu stál Billecart-Salmon Vintage 2007 Extra Brut. A ve finále Taittinger Brut Millésime 2009. Vítězem, tedy spíše vítězkou, se tenkrát stalo Champagne Marie Courtin Concordance Blanc de Noirs Extra Brut postavené na ročníku 2012. Tedy fakt malý producent, Dominique Moreau (vinařství založené v roce 2005 pojmenovala po babičce) se zatím dostala na nějakých 2.5 hektaru, plná biodynamika, čistý Pinot Noir a víno úplně bez dozáže. A navíc s frajeřinou v podobě „sans soufre ajouté“, připravené bez síření. Tentokrát „hipsterské“ bubliny, v komisi často s lidmi co těmto stylům zrovna dvakrát neholdují, porazily elitní šampaňská jména. Jak říkám v úvodu, muselo to být překvapení :-)

Zobraz celý článek...

úterý 19. března 2019

Riesling z Wagramu a jihotyrolské Chardonnay

Dnes začneme ryzlinkem z Rakouska. Weingut Josef Ehmoser (web) z Wagramu a Riesling Vom gelben Löss 2017 Grossweikersdorf, tedy jejich střední „vesnická“ řada (nad ní stojí ještě konkrétní top vinice) ze žlutých sprašových půd vinic u Grossweikersdorfu (Hohenberg, Georgenberg a Kobel). Ruční sběr a selekce na vinici, fermentace a zrání na jemných kalech v nerezu. Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem. Citronová barva. Svěží, čistá fajn vůně, jablko a broskev, decentní krémovost, lehce vápenité. Suché, středně plné, se šťavnatou kyselinou ale nijak vyloženě přísné, pěkně postavené, slušná délka. Dotyk minerality, bezva pitelnost. Sympatické, vyvážené bílé. Nechal jsem za to ve vinotéce dovozce WeinOrt 330 Kč. Zatím vše, co jsem od vinaře měl, jelo tímhle technicky precizním stylem, aniž by působilo „vyrobeně“.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. března 2019

Marcarini a nejen chutné Barolo

Na konci ledna Prahu navštívil mladý Andrea Marchetti, šestá generace vinařství Marcarini (web) z městečka La Morra, aby zde na ochutnávce pořádané dovozcem VinoDoc představil jejich Barolo i další vína. Vinařství převzal teprve v roce 2015 a na práci se podílí s otcem a sestrami, ale samozřejmě (jako každá nová generace) chce tradičnímu rodinnému vinařství vtisknout svůj rukopis a přinést nějaké změny, i s těmi nás seznámil. A samozřejmě i s historií, na které staví. Vinařství dnes vlastní asi 25 hektarů pozemků, kde nejpodstatnější část tvoří vinice v prestižních cru Brunate a La Serra. Právě s Brunate začínali, v podstatě prvních sto let pracovali jen na něm, až poté se pomalu ale jistě začali rozrůstat.

Zobraz celý článek...

pátek 15. března 2019

Suché růžové bubliny a klasické Bordeaux

Vyrazili jsme na prodloužený víkend do Harrachova (děti možná i lyžovat budou, já jako exot běhat po okolí v břečce na silnicích), v jedné z místních vyhlášenějších restaurací Terassa jsem si včera dal růžové bubliny. Docela příjemně mne překvapilo, že zde prodávají zrovna Masia Can Mayol Loxarel "999" Rosat Reserva 2014. Navíc je to Brut Nature, z biodynamické produkce, postavený na odrůdách Pinot Noir a raritnějším červeném Xarel·lo Vermell. Samozřejmě v lístku značeno jako cava, byť jde o Clàssic Penedès, ale to bych jim odpustil. Blbě to má totiž i dovozce a chyba jde za ním :-) O vinařství jsem se zmiňoval opakovaně už dříve. Tohle víno je čistě nerez, barvu kompotovaných jahod má z několikahodinové macerace celých hroznů. Na kalech v lahvi není papírově školeno dlouho, obvykle jen 15 měsíců nebo o kousek víc. Ovšem zde datum degoržování praví až rok 2018, takže znatelně delší zrání. Ve vůni navinule ovocné, jahody, zřetelně zralejší, trochu toastové. V chuti dost výrazné kyseliny, naprosto suché, trpčí červená ovocnost, slušná délka, dotyk minerality. Přísnější kousek. Ale jsem moc rád, že současný stav na lístcích už zdaleka není jen nasládlá bohémka a obligátní Moët :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. března 2019

Vendémiaire od Doyarda s pozvánkou na stadion

V poslední době jsem narazil na několik základních (ve smyslu produkce konkrétního vinaře) neročníkových Champagne, která nabízela zážitek obvykle vyhrazený spíše výrazně vyšším řadám běžných vinařů a chutnala mi víc, než lecjaká ročníkovka. Jedním z takových vín bylo Cuvée Vendémiaire Premier Cru Brut z Champagne Doyard ze stáje Terroir Champagne, dnešní zápisek k němu zároveň využiju jako pozvánku na akci, na kterou se už fakt moc těším. O vinařství jsem tu měl celý článek a později se zmiňoval i o dalších vínech. A také o tom, že extrémně nadaný pracovitý vinař Charles Doyard zemřel roce 2017 na infarkt, v pouhých třiceti letech. Tohle víno je ještě jeho práce. Čisté Chardonnay z 80 % z Vertus a zbytek z Grand Cru obcí v Côte des Blancs, výsadby ke 40 letům staré a v organice vedené. Použito pouze cuvée, víno školeno ze 2/5 v burgundských dubových sudech nejméně pětkrát použitých, malolaktika jen z asi dvaceti procent, celkově na jemných kalech 8 měsíců než šlo na druhotnou fermentaci a zrání do lahve. Tam si poleželo přes čtyři roky, odstřeleno a dozáž 4 g/l. Jde o neročníkovku, v tomto případě je víno postaveno z poloviny na ročníku 2012 a poté rezervách dvou předchozích let.

Zobraz celý článek...

středa 13. března 2019

Someliér: Prolog

Ležel v posteli a neklidně se převaloval. Nemohl usnout, přestože bylo skoro půl čtvrté ráno, jak prozradil rychlý pohled na digitální budík na nočním stolku. Vždycky hůř spal, když předchozí den strávil v tlakové komoře simulující pobyt v dopravním letadle. Ale i tohle prostě neodmyslitelně patří k tréninku špičkového someliéra. Někteří jeho soupeři ze světových klání trénovali raději ve vysokohorských střediscích s nadmořskou výškou okolo 3352 metrů, on ale moc dobře věděl, že bez simulace specifické vlhkosti vzduchu a dalších faktorů nikdy nebudou připraveni dostatečně. Jeho komora samozřejmě všechno tohle uměla. Už nikdy nedopustí, aby ho znovu dostali jako na slepé degustaci při letu z Aspenu do New Yorku, kdy nepoznal zkurvené italské Pinot Grigio, protože kvůli tlaku skoro nevonělo a chutnalo jak alkoholická voda. Teda… ne že by to obvykle bylo jinak, že jo. Kurva. PG mělo bejt to první co ho napadlo!

Zobraz celý článek...

úterý 12. března 2019

Bořetické Svatovavřinecké, runy z Valenice a chilské Carménère

O víkendu jsem otevřel Tři čtvrtě Svatovavřinecké 2017 (Bořetice, Čtvrtě), o vinařství jsem se tu rozepisoval už před nějakou dobou u jejich frankovky. Barva slušně tmavá, lehce mladistvý nafialovělý tón. Ve vůni kombinace krásně čisté milé peckovinové ovocnosti, spíše zralé červené plody, s výraznější zemitější linkou. Suché, čisté, lehkonohé, peckovinové, šťavnaté, vyvážené, skvěle pitelné. Mizelo to ve mně úplně samo, víno které láka k dalším douškům, s přímočarou přístupností ale ne nudné. A vlastně mne dost překvapuje, že tohle vinařství není (alespoň v bublině nadšenců do rukodělných poctivých domácích vín) známější.

Zobraz celý článek...

pondělí 11. března 2019

Parádní Mencía a svěží Albariño

Dnes to bude zase Španělsko, dvakrát vinař Eulogio Pomares. Ten si nejprve udělal jméno v rodinném a dost populárním Bodegas Zárate v Rías Baixas, konkrétně Val do Salnés, kde po studiích v Bordeaux a Německu v roce 2000 navázal na rodinnou tradici a specializuje se na odrůdu Albariño. Zárate by určitě šlo považovat za jednoho z referenčních producentů, pokud projevíte zájem Albariño zkoumat (což lze vřele doporučit). Vinařství i přes dost vlhké klima a neustálé problémy s plísněmi posunul do organiky a zavedl pár zajímavých postupů (místo minerálních hnojiv aplikuje drcené skořápky z pobřeží, coby kompost používá řasy). Mají část starých pravokořenných keřů, která používají pro nové výsadby. V roce 2012 pak Eulogio rozšířil záběr a založil Fento Wines, menší projekt pracující s vinicemi jeho manželky Rebecy a hrozny od několika menších pěstitelů, opět s důrazem na čistou práci a typické lokální odrůdy. Stále jsme v Galicii, původ je především v Rías Baixas, Condado de Tea, ale pro jedno červené také na terasách v Ríbeira Sacra (podoblast Quiroga-Bibei).

Zobraz celý článek...