pátek 22. března 2019

Šardonka v podmínce

„To by v Burgundsku nikoho nenapadlo!“ Tahle věta se ozve pokaždé při debatách o vínech z odrůd a/nebo způsobů přípravy pro určitou oblast netradičních, tedy hlavně pokud jde o prestižní apelaci, kde prostě „nedává smysl“ dělat něco odlišného. Prostě v Burgundsku u seriózních vín přes Chardonnay či Pinot udělané hezky v sudech vlak nejede a jen deviant by tam dělal třeba Syrah nebo víno v amfoře! Ale kdo ví, co nám přijde normální za pár desítek let. A jaká budou v té době znění apelačních předpisů :-) Dneska se mrkneme na víno, které je doslova „v podmínce“, ostatně se tak i jmenuje. Zatříděno jako pouhé Côtes de Jura, ač hrozny pocházejí z na západ orientovaného svahu u Menétru-le-Vignoble. Jsme tedy v srdci legendární apelace Château-Chalon, kterou by ovšem mohlo víno nést jen v případě, že by šlo o odrůdu Savagnin a klasické dlouhé zrání pod flórem. Jenže je vyrobené burgundskou cestou, v dolévaných sudech, a především ze starých výsadeb Chardonnay. A až keře zahynou nebo bude nutné je vyklučit, právě Savagnin je také nahradí. Tamní Chardonnay je tedy podmíněně odsouzeno. Bénédicte & Stéphane Tissot (Domaine André et Mireille Tissot, o jejich vínech jsem psal už mnohokrát) Chardonnay 2015 „Sursis“.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. března 2019

Apelační systém ČR, Rakousko rekordní a nejlepší someliér světa

Tak tu máme Přípravný výbor na vytvoření Apelačního systému ČR, skupinu schválenou usnesením představenstva Svazu vinařů s posláním „vytvoření konceptu „Apelační instituce“ a členění Apelačního systému ČR“. Prvním krokem je vytvoření dotazníku určeného především pro vinaře, na jehož základě později proběhne konference, analýzy a vůbec další potřebné kroky. V dotazníku je spousta důležitých otázek a bude mne zajímat, co z toho vlastně vyleze. Protože současný systém VOC je tak nějak… inu zrovna ideálně to nefunguje :-) Vlastně by mne zajímala i odpověď vinných nadšenců, zda vám domácí VOC něco říkají a zda na ně při nákupu vína jakkoliv berete ohled. Klidně tady nebo na FB do komentářů.

Zobraz celý článek...

středa 20. března 2019

Velké nesířené Champagne

Muselo to být pro všechny dost velké překvapení. Při Champagne Battle, která se konala v Praze na konci roku 2017, spolu naslepo soupeřila klasická vína ze slavných domů a bubliny menších producentů / pěstitelů. Fungovalo to jako klasický pavouk, 15 lidí v odborné komisi hodnotilo naslepo a z každého páru prošlo do dalšího kola vždy jen jedno víno. Celkový vítěz v první kole nejdřív porazil Veuve Clicquot Ponsardin Brut Vintage 2008. Ve čtvrtfinále postoupil přes Cédrica Boucharda, Roses de Jeanne 2011. V semifinále proti němu stál Billecart-Salmon Vintage 2007 Extra Brut. A ve finále Taittinger Brut Millésime 2009. Vítězem, tedy spíše vítězkou, se tenkrát stalo Champagne Marie Courtin Concordance Blanc de Noirs Extra Brut postavené na ročníku 2012. Tedy fakt malý producent, Dominique Moreau (vinařství založené v roce 2005 pojmenovala po babičce) se zatím dostala na nějakých 2.5 hektaru, plná biodynamika, čistý Pinot Noir a víno úplně bez dozáže. A navíc s frajeřinou v podobě „sans soufre ajouté“, připravené bez síření. Tentokrát „hipsterské“ bubliny, v komisi často s lidmi co těmto stylům zrovna dvakrát neholdují, porazily elitní šampaňská jména. Jak říkám v úvodu, muselo to být překvapení :-)

Zobraz celý článek...

úterý 19. března 2019

Riesling z Wagramu a jihotyrolské Chardonnay

Dnes začneme ryzlinkem z Rakouska. Weingut Josef Ehmoser (web) z Wagramu a Riesling Vom gelben Löss 2017 Grossweikersdorf, tedy jejich střední „vesnická“ řada (nad ní stojí ještě konkrétní top vinice) ze žlutých sprašových půd vinic u Grossweikersdorfu (Hohenberg, Georgenberg a Kobel). Ruční sběr a selekce na vinici, fermentace a zrání na jemných kalech v nerezu. Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem. Citronová barva. Svěží, čistá fajn vůně, jablko a broskev, decentní krémovost, lehce vápenité. Suché, středně plné, se šťavnatou kyselinou ale nijak vyloženě přísné, pěkně postavené, slušná délka. Dotyk minerality, bezva pitelnost. Sympatické, vyvážené bílé. Nechal jsem za to ve vinotéce dovozce WeinOrt 330 Kč. Zatím vše, co jsem od vinaře měl, jelo tímhle technicky precizním stylem, aniž by působilo „vyrobeně“.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. března 2019

Marcarini a nejen chutné Barolo

Na konci ledna Prahu navštívil mladý Andrea Marchetti, šestá generace vinařství Marcarini (web) z městečka La Morra, aby zde na ochutnávce pořádané dovozcem VinoDoc představil jejich Barolo i další vína. Vinařství převzal teprve v roce 2015 a na práci se podílí s otcem a sestrami, ale samozřejmě (jako každá nová generace) chce tradičnímu rodinnému vinařství vtisknout svůj rukopis a přinést nějaké změny, i s těmi nás seznámil. A samozřejmě i s historií, na které staví. Vinařství dnes vlastní asi 25 hektarů pozemků, kde nejpodstatnější část tvoří vinice v prestižních cru Brunate a La Serra. Právě s Brunate začínali, v podstatě prvních sto let pracovali jen na něm, až poté se pomalu ale jistě začali rozrůstat.

Zobraz celý článek...

pátek 15. března 2019

Suché růžové bubliny a klasické Bordeaux

Vyrazili jsme na prodloužený víkend do Harrachova (děti možná i lyžovat budou, já jako exot běhat po okolí v břečce na silnicích), v jedné z místních vyhlášenějších restaurací Terassa jsem si včera dal růžové bubliny. Docela příjemně mne překvapilo, že zde prodávají zrovna Masia Can Mayol Loxarel "999" Rosat Reserva 2014. Navíc je to Brut Nature, z biodynamické produkce, postavený na odrůdách Pinot Noir a raritnějším červeném Xarel·lo Vermell. Samozřejmě v lístku značeno jako cava, byť jde o Clàssic Penedès, ale to bych jim odpustil. Blbě to má totiž i dovozce a chyba jde za ním :-) O vinařství jsem se zmiňoval opakovaně už dříve. Tohle víno je čistě nerez, barvu kompotovaných jahod má z několikahodinové macerace celých hroznů. Na kalech v lahvi není papírově školeno dlouho, obvykle jen 15 měsíců nebo o kousek víc. Ovšem zde datum degoržování praví až rok 2018, takže znatelně delší zrání. Ve vůni navinule ovocné, jahody, zřetelně zralejší, trochu toastové. V chuti dost výrazné kyseliny, naprosto suché, trpčí červená ovocnost, slušná délka, dotyk minerality. Přísnější kousek. Ale jsem moc rád, že současný stav na lístcích už zdaleka není jen nasládlá bohémka a obligátní Moët :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. března 2019

Vendémiaire od Doyarda s pozvánkou na stadion

V poslední době jsem narazil na několik základních (ve smyslu produkce konkrétního vinaře) neročníkových Champagne, která nabízela zážitek obvykle vyhrazený spíše výrazně vyšším řadám běžných vinařů a chutnala mi víc, než lecjaká ročníkovka. Jedním z takových vín bylo Cuvée Vendémiaire Premier Cru Brut z Champagne Doyard ze stáje Terroir Champagne, dnešní zápisek k němu zároveň využiju jako pozvánku na akci, na kterou se už fakt moc těším. O vinařství jsem tu měl celý článek a později se zmiňoval i o dalších vínech. A také o tom, že extrémně nadaný pracovitý vinař Charles Doyard zemřel roce 2017 na infarkt, v pouhých třiceti letech. Tohle víno je ještě jeho práce. Čisté Chardonnay z 80 % z Vertus a zbytek z Grand Cru obcí v Côte des Blancs, výsadby ke 40 letům staré a v organice vedené. Použito pouze cuvée, víno školeno ze 2/5 v burgundských dubových sudech nejméně pětkrát použitých, malolaktika jen z asi dvaceti procent, celkově na jemných kalech 8 měsíců než šlo na druhotnou fermentaci a zrání do lahve. Tam si poleželo přes čtyři roky, odstřeleno a dozáž 4 g/l. Jde o neročníkovku, v tomto případě je víno postaveno z poloviny na ročníku 2012 a poté rezervách dvou předchozích let.

Zobraz celý článek...

středa 13. března 2019

Someliér: Prolog

Ležel v posteli a neklidně se převaloval. Nemohl usnout, přestože bylo skoro půl čtvrté ráno, jak prozradil rychlý pohled na digitální budík na nočním stolku. Vždycky hůř spal, když předchozí den strávil v tlakové komoře simulující pobyt v dopravním letadle. Ale i tohle prostě neodmyslitelně patří k tréninku špičkového someliéra. Někteří jeho soupeři ze světových klání trénovali raději ve vysokohorských střediscích s nadmořskou výškou okolo 3352 metrů, on ale moc dobře věděl, že bez simulace specifické vlhkosti vzduchu a dalších faktorů nikdy nebudou připraveni dostatečně. Jeho komora samozřejmě všechno tohle uměla. Už nikdy nedopustí, aby ho znovu dostali jako na slepé degustaci při letu z Aspenu do New Yorku, kdy nepoznal zkurvené italské Pinot Grigio, protože kvůli tlaku skoro nevonělo a chutnalo jak alkoholická voda. Teda… ne že by to obvykle bylo jinak, že jo. Kurva. PG mělo bejt to první co ho napadlo!

Zobraz celý článek...

úterý 12. března 2019

Bořetické Svatovavřinecké, runy z Valenice a chilské Carménère

O víkendu jsem otevřel Tři čtvrtě Svatovavřinecké 2017 (Bořetice, Čtvrtě), o vinařství jsem se tu rozepisoval už před nějakou dobou u jejich frankovky. Barva slušně tmavá, lehce mladistvý nafialovělý tón. Ve vůni kombinace krásně čisté milé peckovinové ovocnosti, spíše zralé červené plody, s výraznější zemitější linkou. Suché, čisté, lehkonohé, peckovinové, šťavnaté, vyvážené, skvěle pitelné. Mizelo to ve mně úplně samo, víno které láka k dalším douškům, s přímočarou přístupností ale ne nudné. A vlastně mne dost překvapuje, že tohle vinařství není (alespoň v bublině nadšenců do rukodělných poctivých domácích vín) známější.

Zobraz celý článek...

pondělí 11. března 2019

Parádní Mencía a svěží Albariño

Dnes to bude zase Španělsko, dvakrát vinař Eulogio Pomares. Ten si nejprve udělal jméno v rodinném a dost populárním Bodegas Zárate v Rías Baixas, konkrétně Val do Salnés, kde po studiích v Bordeaux a Německu v roce 2000 navázal na rodinnou tradici a specializuje se na odrůdu Albariño. Zárate by určitě šlo považovat za jednoho z referenčních producentů, pokud projevíte zájem Albariño zkoumat (což lze vřele doporučit). Vinařství i přes dost vlhké klima a neustálé problémy s plísněmi posunul do organiky a zavedl pár zajímavých postupů (místo minerálních hnojiv aplikuje drcené skořápky z pobřeží, coby kompost používá řasy). Mají část starých pravokořenných keřů, která používají pro nové výsadby. V roce 2012 pak Eulogio rozšířil záběr a založil Fento Wines, menší projekt pracující s vinicemi jeho manželky Rebecy a hrozny od několika menších pěstitelů, opět s důrazem na čistou práci a typické lokální odrůdy. Stále jsme v Galicii, původ je především v Rías Baixas, Condado de Tea, ale pro jedno červené také na terasách v Ríbeira Sacra (podoblast Quiroga-Bibei).

Zobraz celý článek...

pátek 8. března 2019

Miliardářský sklepmistr, ukradená voda, královna a Krug, večeře z Titanicu

clos_de_tartFrancouzští miliardáři se pošťuchují, už v minulosti se porvali třeba o značku Gucci a teď si mění sklepmistry :-) Dvě zásadní clos v Morey-Saint-Denis jsou v majetku dvou z nejbohatších Francouzů. Bernard Arnault s LVMH si pořídil Clos de Lambrays, François Pinault o dva roky později kontroval s Clos de Tart. A právě sklepmistr Clos de Tart, Jacques Devauges, nyní odchází do Clos de Lambrays. Jeho roli přebírá vinař z legendární domény Château Grillet na Rhôně. Ať tak či onak u obou vinic a domén můžeme čekat rychlý vzestup cen, z již tak nepříliš sympatických úrovní.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. března 2019

Červená burgundská základka a chutné prosecco

V pondělí jsem tu psal o špičkovém Burgundsku, dnes se mrkneme apelačně na opačný konec :-) Velký producent Louis Jadot a jejich základní Coteaux Bourguignons Rouge 2016. Jde vlastně o docela novou apelaci, teprve od roku 2011, a zjednodušeně „zahrnuje vše“. Celé Burgundsko od Auxerrois až po Beaujolais a v podstatě všechny pěstované odrůdy. Tedy jak zásadní Pinot Noir, Gamay a Chardonnay, tak důležité typu Aligoté po okrajové jako Pinot Gris, Pinot Blanc, César a další. A umožňuje i různé směsi, dovoluje bílá, červená i růžová a celkově dává vinařům relativně velkou volnost. Apelace má celkem dobré jméno a oficiálně nahrazuje levně znějící Bourgogne (Grand) Ordinaire a svým způsobem i Bourgogne Passe-Tout-Grains, zároveň zachovává „lesk“ burgundského původu (a krásně do něj skrývá i hrozny méně prestižního Beaujolais). Tohle konkrétní víno, s na Jadota o trochu modernější vinětou (a na některých trzích i šroubovým uzávěrem, k nám ale jde s DIAM korkem), je právě směsí Pinot Noir z Côte-d'Or a Gamay z Beaujolais. Školeno čistě v nerezu. Lehce nafialovělá rubínová barva. Ve vůni přímočařejší ale milá ovocnost, jahody a maliny a dotyk kořenitosti. Suché, čisté, lehkonohé, s fajn kyselinami, šťavnatostí a pitelností. Příjemné, přístupné nekomplikované víno, které jsem ale vyzunkl s chutí. Jadota vozí Kupmeto. Bohužel ani Coteaux Bourguignons nejsou zadarmo a běžná cena je tři stovky. Holt Burgundsko :-)

Zobraz celý článek...

středa 6. března 2019

Výtečný Pinot a nejlepší červené Itálie

V neutuchajícím hledání skvělých pinotů jsem nedávno pokračoval lahví Pinot Noir 2015 z Burgenlandu, kousek od Neziderského jezera, od tamní výtečné biodynamické vinařky Judith Beck (viz starší zápisky). Tahle místa si mnozí spojí hlavně s Frankovkou nebo Zweigeltem, ale od Judith Beck mi vždycky nejlepší přišlo Svatovavřinecké a právě Pinot Noir. Jde o selekci ze třech různých vinic s důležitým dílem polohy Schafleiten, víno kvasí spontánně v dřevěných kádích (ponechává asi pětinu celých hroznů) a zraje něco přes rok v barrique sudech, ovšem žádné nové. Burgundská láhev, silná kovová záklopka, uzavřeno celokorkem (v mém případě hodně vlhkým a víno proteklo pod záklopku, ale kvalita neutrpěla). Tmavě rubínová barva, lehce nafialovělá. Krásně peckovinově ovocné, tmavší zralejší višně, jemně dřevo, trochu kouřových tónů a květinovo-bylinková linka. Suché, šťavnaté, výborná kyselina, středně plné, pěkně postavené, delší, vyvážené, seriózní. Tradiční pinot burgundského střihu a výborné víno v kondici připravené k pití. Dobrovolně přiznávám, že mi od vinařky tato klasická vína sedí o chlup více, než její plně naturální řada Bambule!. Vozí VPV, cena už úplně v kategorii „levná náhrada Burgundska“ bohužel není :-)

Zobraz celý článek...

úterý 5. března 2019

Grenache a Sumoll ze stoletých výsadeb

Staré keře. Tohle označení má sakra dobrý zvuk. Přestože v různých vinařských oblastech znamená klidně o desítky let rozdílný věk a typicky vlastně ani není regulováno. Když jsou keře více než stoleté, začíná to vínu dodávat až lehce mystický rozměr. Pro vinné nadšence ještě můžete dodat, že keře jsou předfyloxerové. A svrbění ruky s vývrtkou se stane nezvladatelným :-) Víno z extrémně starých keřů samozřejmě nemusí být o nic lepší než víno z výsadeb běžného „středního věku“, záleží na mnoha dalších okolnostech, ale přiznejte si to… stejně si do něj určitá očekávání začnete projektovat. V uplynulých dnech jsem ochutnal a pil hned dvě vína ze 100+ let starých výsadeb, obě ze Španělska. Jednou šlo o stoprocentní Grenache z provincie Zaragoza, apelace Cariñena, podruhé o starou odrůdu Sumoll původem v katalánském regionu Penedès.

Zobraz celý článek...

pondělí 4. března 2019

Bílý Vougeot a šťavnaté Puligny-Montrachet

Minulý týden jsem měl zase jednou to štěstí ochutnat a pít několik výborných vín z Burgundska, podobných příležitostí je bohužel pomálu a každou je třeba využít :-) Vertikále jednoho z tamních slavných téměř monopolů se budu věnovat časem, zpracování si vyžádá dost času, dnes se mrkneme na dvě výtečná bílá. Na narozeninové ochutnávce Vinného sklepa Újezd se vždy nachází „VIP stánek“, který nabízí klasická vína z Burgundska, Bordeaux či Rhôny. Dostupná, stejně jako všechny ostatní otevřené lahve, za víněnky či coby součást vyššího paušálu. Jedním z letos nabízených vín byl Vougeot 1er Cru „Le Clos Blanc de Vougeot“ 2008, monopolní bílé z Domaine de la Vougeraie (viz zápisek k jednomu vínu dříve). Tahle výrazně vápenitá poloha, oficiálně vedená též jako La Vigne Blanche (či v minulosti Petit Clos Blanc de Cîteaux), je od počátku zasvěcena bílým odrůdám, výjimečně v okolní záplavě těch modrých. Navíc, přes Velkou francouzskou revoluci i několikerou změnu majitelů, šlo vždy o monopol, vinici s jediným vlastníkem.

Zobraz celý článek...

pátek 1. března 2019

Vinselekt Michlovský ve Vinografu

Před několika dny dorazil do Prahy Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc. a na komorní ochutnávce ve Vinografu v Míšenské (na který se s tím „velkým“ na Senovážném trochu zapomíná, ale má svoji nezaměnitelnou atmosféru a pozornost si zaslouží) odprezentoval řadu výtečných vín různých řad a stylů, Vinselekt Michlovský (web) toho ostatně produkuje požehnaně. Hned na úvod se zmínil, že neumí na ochutnávku vzít méně než 35 vzorků, takže finální selekci musela udělat již Klára Kollárová. Ta navíc společně s šéfkuchařem Milanem Hořejšem napárovala k vínům i několik jídel. Ochutnávka byla, ostatně jako každé setkání s Milošem Michlovským, více než podnětná. V některých momentech (kmeny kvasinek, kupříkladu) připomínala ponejvíce vysokoškolskou přednášku, jindy se vášnivě debatovalo o všem možném od vín pro supermarkety, medailích, velkých vínech i naturální produkci. Padlo několik výtečných vtipů a správně nekorektních otevřených poznámek a komentářů. Ochutnávalo se, popíjelo a prostě jsme se měli dobře.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 28. února 2019

Riesling a crémant z vinařství Gustave Lorentz

Dovozce Kupmeto nedávno zvolil nového dvorního dodavatele vín z Alsaska, vinařství Charles Wantz v nabídce vystřídal Gustave Lorentz z Bergheimu. S potěšením jsem zjistil, že jsem tu o nich psal před téměř deseti lety a článek nijak zásadně nezastaral. Novinkou je snad jen to, že celých 33 hektarů vlastních vinic mají certifikováno bio a od roku 2014 navíc nepoužívají žádné živočišné produkty (čiřící prostředky, například) při přípravě vína. Bohužel jsem nezvládl zajít na lednovou průřezovou degustaci a tak při poslední objednávce alespoň přihodil (alespoň pro mne) lakmusový papírek kvality produkce každého alsaského vinařství v podobě základního ryzlinku. Pokud ten bude dobrý, klidně budu zkoušet dál. A samozřejmě jsem neodolal a zkusil i crémant, že jo.

Zobraz celý článek...

středa 27. února 2019

Šedo-modro-bíle s Kubou Novákem

Před pár dny jsme poseděli s Družstvem a při plánování dalších doufejme zajímavých akcí samozřejmě popili a prochutnali nemálo vína. WineGeek donesl mimo jiné též dvě od Jakuba Nováka. Mám tohohle znojemského vinaře rád a chutnám kdy jen mohu, psal jsem tu o něm již několikrát. Pravidelně tvoří velmi zajímavá charakterní a v domácím prostředí dost unikátní vína. Bohužel jich není moc, ročně jen pár tisíc lahví. Na večírku padl Bílý Pinot 2017, stoprocentní Pinot Blanc z Kraví Hory fermentovaný a vyzrávaný v dubových sudech. Kousek poměrně voňavý, intenzivní, se sladkostí ovoce a dřeva, s dobrou kyselinou, středně plný, se žlutou ovocností, fajn délkou a lehce jurským štychem. A ten je v plné míře a ve vší své krásné pikantnosti u druhého vína, Šedý Pinot 2015. Tohle víno je intenzivnější, nazrálejší ale stále s energickou čerstvostí, s bezva dřevem, vyvážené, koncentrované, docela dlouhé. Koho baví všemožné „Tradition“ jurské kousky, směs Chardonnay a Savagninu s nějakým tím zráním pod flórem, tak si tady najde solidní alternativu.

Zobraz celý článek...

úterý 26. února 2019

Collin, Doyard & Prévost

V pátek večer jsem se s velkou radostí zúčastnil improvizované komorní slepé ochutnávky Champagne. Každý z účastníků prostě při posezení v l’Fleur zakoupil nějakou fajn láhev z místní široké nabídky a naservíroval ji ostatním. Vzhledem k festivalu následující den se zábavy účastnili také Adrien Dhondt (Champagne Dhondt-Grellet), Julien Bournazel a Stephanie Chevreux (Champagne Chevreux Bournazel / La Parcelle) a logicky jsem se trochu obával, abych neřekl nějakou úplnou kravinu a neztratil veškerou kredibilitu, ale vše proběhlo ve veskrze přátelské atmosféře a ani vinaři to neměli vždy správně :-) Ze všech vypitých vín ten večer pro mne nejvíce vystoupila z řady tři jména – Ulysse Collin, Doyard a Jérôme Prévost. A, docela překvapivě, hned dvě z vín byla růžová :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 25. února 2019

Domácí vína v nejlepších světových restauracích

Sepsal jsem před pár dny další článek pro Forbes, tentokrát byl o vínech z Moravy (a Čech), kterým se podařilo dostat na lístky nejvyhlášenějších restaurací světa. Ač je v omezené míře samozřejmě exportováno více našich vín, tak jsem pro Forbes jako měřítko úspěchu zvolil právě toto. Pro mnohé totiž bude překvapením, že si domácí produkce, navíc jde často o červená vína, našla své místo v nabídce podniků z top světové padesátky, v legendárních poutních místech foodies z celé planety a restauracích se dvěma i třemi hvězdami Michelin. Článek vzbudil celkem dost reakcí, sdílení po sociálních sítích a tak podobně, což mne samozřejmě těší. Bohužel, jak už to u mých „zbytečně“ obšírných výtvorů bývá, vyšel text v poněkud krácené podobě (+ výrazně volněji operuje s výrazem „české víno“). A chybí v něm pár drobností, které bych rád doplnil zde.

Zobraz celý článek...

pátek 22. února 2019

Champagne Pierre Paillard z Bouzy

Pokud všechno vyjde jak má, tak mne čeká náročný šumivý víkend. A to díky festivalu La Bouteille de Champagne a vinařům, kteří na něj dorazí. Jedním z nich bude i Antoine Paillard z Champagne Pierre Paillard. Před pár dny jsem měl díky TerroirChampagne možnost prochutnat jejich nabídku a byl dost spokojen. Antoine, společně s bratrem Quentinen, je již osmou generací vinohradnické rodiny a po pět generací dělají i víno. Po studiích v Dijonu a Montpellier pracoval ve světě, včetně krátké epizody coby someliér v UK, ale v roce 2008 se bez větších vinařských zkušeností vrátil do rodinné domény. Vlastně je to podobný příběh jako u mnohých dalších, u kterých kvalita a jméno ve světě letí nahoru. Učil se, dělal změny, zaměřil na lahvování specifických poloh, omezil výnosy a sklízel vyzrálejší hrozny, ještě hlouběji se ponořili do ekologického zemědělství (již jeho otec vyřadil umělá hnojiva a postupně i omezil herbicidy) a postupně přešel na všech vinicích na bio a také začal používat biodynamické preparáty… klasika :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 21. února 2019

Krásná Rhôna, Frankovka a nerezová Barbera

Na Instagramu jsem se nedávno zmiňoval, u lahve fajn suchého Furmintu z Tokaje, jak mám rád vína, u kterých vám na první přivonění v hlavě něco secvakne a prostě víte, co a odkud to je. Sice si ujíždím na různých bláznivinách a svérázných vínech, které jde leckdy jasně zařadit jen těžko, ale stejně se mi oči vždycky rozzáří u jasného moselského ryzlinku nebo červené burgundy. Obšírný úvod k vínu, které jsem právě naslepo poslal do jiné odrůdy i části regionu, ale bavilo mne velmi. Côtes du Rhônes lieu-dit Clavin z Domaine de la Vieille Julienne. Můj tip byl Syrah z žulových poloh na severní Rhôně. Mělo to přesně tu správnou pikantnější aromatiku, vyzrálé červené ovoce a masitost, drcené kameny, kouřovost, lehounce herbální štych a pepřovitost. Středně plné, šťavnaté, s bezvadnou kyselinou a zároveň vyzrálou sladší ovocností spíše červených plodů, vybalancované, slušně dlouhé, mladistvé a s potenciálem zrát (a za rok či dva asi bude lepší) ale už teď výborné. Krásné, velmi nadprůměrné CdR. Ale vůbec to není dominantně Syrah, toho je tam jen pár procent společně s odrůdou Mourvèdre, většinu tvoří Grenache z velmi starých keřů, z jediné polohy doslova přes cestu od apelace Châteauneuf-du-Pape. Vinařství jede v bio(dynamice), víno kvasilo spontánně, zrálo ve velkých dřevěných sudech, lahvováno bez filtrace. V sortimentu Vinit, chutnáno ve Vinografu na Senovážném. Asi budu muset od producenta zkusit další věci, toto mi sedlo velmi.

Zobraz celý článek...

středa 20. února 2019

SOMM 3, someliérský trénink, padělané Tignanello, párování vína a jídla je volovina

V neděli jsem shlédl film SOMM 3 (ukázka). První díl byla tak trochu „reality show“ o přípravách několika špičkových someliérů na prestižní a velmi obtížné zkoušky na titul Master Sommelier. Pro vinné blázny myslím zajímavé, nenudil jsem se u toho, ale nějak hlubší dojem ve mně nezanechalo. Výpravný a vizuálně nápaditý díl druhý, SOMM: Into the Bottle, je i pro běžné publikum (čímž stále myslím ty, kteří se trochu zamýšlí nad tím, co si lijí do sklenky) přístupnější, jde o zajímavý exkurz do smyslu someliérského řemesla ale i vzniku vína jako takového, co vše jej provází a hraje v projevu vína roli, o historii, tradici, bodech… A navštívíte v něm několik báječných vinařství a vinic. Je velmi vtipné poslouchat výrok Auberta de Villaine, se sklenkou DRC Échezeaux v ruce, jak se zapomíná na to, že účelem vína je i zahánět žízeň :-) Dvojku bych doporučil určitě nejvíc. V díle třetím si nad lahvemi zásadních vín svého života povídají legendy Steven Spurrier, Jancis Robinson a Fred Dame. A do toho parta dalších špičkových someliérů naslepo ochutnává Pinot Noir a chce slepou degustací podobně jako slavná Judgement of Paris v roce 1976 změnit svět. Ve zkratce. Běžný divák podle mne po pár minutách usne a předtím si bude říkat něco o bandě magorů. Jako doprovod ke slepé degustaci s partou vínomilců, a praktická ukázka subjektivity hodnocení, to ale celkem fungovalo :-)

Zobraz celý článek...

úterý 19. února 2019

Dva německé pinoty a fajn Prosecco

Nakupoval jsem pro kamaráda zásoby jeho oblíbeného ryzlinku od Weingut Petri (web) a při té příležitosti na zkoušku přihodil i dvakrát Spätburgunder. Základní jakostní Pinot Noir trocken 2016 je školen v dubových sudech, spíše použitých větších dle projevu. Lahvováno do burgundské lahve pod celokorek. Rubínová světlejší červená vůně. Vůně příjemná čistě červeně ovocná, třešně a jahoda a jen dotyk dřeva. V chuti suché, čisté, pěkné kyseliny, středně plné a takové lehkonohé a snadno pitelné, opět červené ovoce, něco tříslovin, slušná délka. Relativně přímočaré, ale mělo to takového docela „burgundského ducha“, připomínalo tamní základní věci a pilo se výborně.

Zobraz celý článek...

pondělí 18. února 2019

Riesling, oranžová Leányka a růžová Cava

Dnes se mrkneme na tři víkendová vína, zase jsem těkal po Evropě :-) Bürgermeister Carl Koch „Erster Sack“ 2015 Oppenheimer Sackträger Riesling trocken je výběrový kousek z vinařství, o kterém jsem tu už nedávno něco psal. Jde o víno z místní top trati, navíc výběr poloh, certifikované bio, školeno na kalech deset měsíců v 600l dubovém sudu od Stockingera, jen hrubá filtrace. Láhev tradiční pistole, kovová záklopka a celokorek. Výraznější, tmavší barva, nazlátlé. Krásná výraznější vůně, s kombinací slinosbíhavé svěžesti a vyzrálých hroznů, žluté ovoce, medovost, podběl. Suché, čisté, plnější, bohatší trochu opulentnější projev na úvod s lehce kovovou linkou, žluté ovoce, bylinky, něco minerality, pěkná délka. Cukru jen nějaké dva gramy, kyselina moc pěkná a drží vše dostatečně svěží. S potenciálem zrát dál do krásy. Vyvážené, zábavné, dost pěkné víno ze sortimentu Vinonauta.

Zobraz celý článek...

pátek 15. února 2019

Severní Rhôna od Cave de Tain

Před několika dny jsem vyrazil do Novoměstské radnice, již tradičního to místa pro ochutnávky dovozce Kupmeto. Tentokrát byla na pořadu dne vína z Cave de Tain (web), od významného producenta severní Rhôny se sídlem v Tain l´Hermitage. Možná nemají takové jméno jako slavná velká trojka Jaboulet, Chapoutier a Guigal, ale se členy vlastní přes tisíc hektarů, pochází od nich polovina veškerého Crozes-Hermitage a i v Hermitage mají 30 hektarů (= 22 procent této nejslavnější apelace). Možná jde o desítky pěstitelů a družstvo, což je termín, který v mnohých vzbuzuje obavy, ale speciálně na Rhôně najdete pár opravdu povedených a s kvalitou, které se netřeba obávat. Cave de Tain mezi ně patří bezesporu. Ostatně zakladatel uskupení, Louis Gambert de Loche, se aktivně podílel na vzniku apelace. Dnes mají vinice a připravují Hermitage, Crozes-Hermitage, Saint-Joseph, Cornas a Saint-Péray a k tomu vína z IGP Collines Rhodaniennes. Vinice udržují v ekologičtějším režimu, část je v certifikovaném bio, vinifikují separátně přes padesát různých poloh. Experimentují i s víny bez síření, ale jde o okrajovou záležitost.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 14. února 2019

Dvě předvalentýnská šampaňská

Pomalu ale jistě se blíží další Družstvo (detaily již brzy!) a já si na něj vybral jedno báječné Champagne. Abych následně zjistil, že už ho není k dispozici dostatek a další určitě nebude včas. A tak, těžká to práce, musel vyrazit přechutnat pár dalších potenciálně vhodných vín :-) Mimo jiné kousek od biodynamického Champagne Augustin, neúnavného hledače nových zajímavých cest a producenta svérázných kousků (viz nedávné Rosé Gaïa), jeden z jeho základních elementů –Terre čili zemi. Kompletní jméno zní Elément Terre - Cuvée CCXCI Brut 1er Cru.

Zobraz celý článek...

úterý 12. února 2019

Riesling, Champagne a Mencía v Mariánských Lázních

Vyrazil jsem s rodinou na dovolenou zkoumat krásy Mariánských Lázní. Pokud jde o místní gastronomii, tak náš rozptyl nakonec nebyl zrovna široký. Již docela vyhlášený „tapas“ podnik Medité a pak restaurace hotelu Villa Patriot. A nějaký ten nákup vína ve vinotéce a vinném baru Smaragd, podniku jehož jméno již také přesáhlo hranice Mariánek. Pečlivý výběr předem úspěšně zajistil velkou spokojenost :-) V Medité vědí co dělají a jídlo bylo velmi chutné, navíc nebyl problém otevřít mi na skleničku víno co zrovna rozlévané nebylo. Nakonec jsem si stejně vzal celou láhev. Villa Patriot předvedla taktéž veskrze chutnou kuchyni a perfektní sympatický servis. Měl jsem trochu obavu, že to tam bude trochu „namyšlené“, ale nakonec mělo překvapivě parádní uvolněnou atmosféru. Při druhé návštěvě nás čekalo předem otevřené víno, které jsem si den předtím nakonec nedal proto, že by se v průběhu večeře nestihlo otevřít (v lístku u něj nebyl uveden ročník, takže jsem se na něj specificky ptal). Jen jako návrh, kdybychom chtěli mohli jsme pít něco jiného, ale s radostí jsem jejich volbu přijal. Navíc jsme si tam dali velmi povedené Champagne menšího producenta (André Clouet), na lístku mám dojem levněji než základy z velkých domů. Takže opět spokojenost.

Zobraz celý článek...

pondělí 11. února 2019

Čas dát slovenským oranžádám sbohem?

Zajímavá věc, všechna ta „jiná“ vína. Kousky svérázných barev, pro jednu z nich se vžil a po celém světě používá termín oranžová, netradičních vůní a chutí, oxidativní, s vlivem „flóru“, leckdy kalnější, někdy přirozeně perlivá s hromadou sedimentu. Trh si s nimi poradil, produkce si našla své dovozce, prodejce a především zákazníky. Zabydlují s na lístcích slavných restaurací a pomalu ale jistě je začíná brát na milost i donedávna neústupná stará someliérská škola, která si mezi nimi našla opravdu špičkové exempláře a vína hodná pozornosti. Mnozí, a různé instituce, úřady a tvůrce předpisů nevyjímaje, si s nimi ale stále úplně nevědí rady. A hledají cesty, co s nimi.

Zobraz celý článek...

pátek 8. února 2019

Chutný Vermell a Cullerot ze starých amfor

Přechutnal jsem nový ročník jedno z mých oblíbených vín, Celler Del Roure Vermell 2017. Pravidelně jsem pil především ročník 2014, měl jsem tu i poznámky k 2016. V přípravě vína se nic nezměnilo, je to stále Garnacha Tintorera, Monastrell a Mandó, školeno do půl roku ve velmi starých v zemi zakopaných amforách. Vinařství dlouhodobě jede bio ve vinicích a čistě ve sklepě, tuším od sklizně 2016 mají i bio certifikaci. Víno je v burgundské lahvi, s kovovou záklopkou a celokorkem. Tmavá, hlubší barva tónem do fialové. Čerstvá, slinosbíhavá vůně, energická mladá přímočará ovocnost tmavých zralých plodů, černé třešně, trochu kořenité. Ten projev je hodně fajn, nejblíže má vínům z betonu, není tam takový ten úplný „chlad“ čistě reduktivních nerezových vín, ale ani otevřenost dřeva. Suché, šťavnaté, středně plné, něco tříslovin a jemný povlak v ústech, dobrá délka, sladkost ovoce. Nic složitého, ale skvěle pitelné, zábavné a docela zajímavé. Svým způsobem mi připomíná některá Cru Beaujolais. Vypil jsem s chutí.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 7. února 2019

Výtečná zralá Barbera a elegantní růžová cava

V uplynulých několika týdnech jsem se postupně propíjel 24 lahvemi italské Barbery (a jednou vysokohorskou z Argentiny z jiného zdroje, o té časem) od Víno pro Vás, o pár vínech už jsem tu psal. Nakonec jsem si do domácí zásob objednal tři kousky. Parádní svéráznější Rocco di Carpeneto Reitemp 2014 Barbera del Monferrato Superiore a seriózní krásné La Ca' Növa Barbera d’Alba 2016. I o třetím kousku už tu byla řeč, ovšem v květnu roku 2017, Poggio Paolo Colli Tortonesi Barbera „Derio“ 2012. Ale za tu dobu víno uzrálo do krásy. Vinařství z kopců Val Curone je rodinný podnik, krom vinic má také několik hektarů sadů, takže od nich můžete mít několik odrůd jablek (a případně i hrušky a meruňky). Vinice ošetřovány především mědí a sírou (ale bio nejsou), mošt kvasí spontánně, v podstatě jediný přídavek je síra v omezené míře. Derio pochází z 60+ let starých keřů, zraje rok v dubových sudech a další rok a půl nechávají ve vinařství než jde na trh. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Již trochu zralejší tmavší barva. Výraznější, tmavší peckovinově ovocné ve vůni, teplejší, dobře zakomponované dřevo, trocha živočišnosti a celkově divokosti, poctivé, již nazrávající, s fajn kořenitými tóny. Suché, šťavnaté, trochu svíravé, poměrně dost kyselin a i přes zralost a plnost a ovocnost živé, tříslo se již uhlazuje ale stále relativně výrazné. Klasické, starosvětské, poctivé červené. Za tři stovky fajn nákup.

Zobraz celý článek...

středa 6. února 2019

Limity apelace aneb případ Cava

recaredo-Serral-del-Vell-2008Otevírám takhle k večeři španělské bubliny, ostatně je to posledních let má oblíbená kratochvíle, jsou možná trochu překvapivě z Riojy. A říkám si, že bych měl sepsat pár řádků k současné tamní bublinové situaci. Totiž… co si představíte, když se řekne Cava? Pro většinu, co o víně ví alespoň trochu, to bude „šumivé víno ze Španělska“. Další přidají, že se dělá tradiční metodou kvašení v lahvi, stejně jako Champagne. A názory na kvalitu se budou velmi různit. Současné DO Cava pokrývá produkci deseti provincií (Barcelona, Tarragona, La Rioja, Lérida, Gerona, Álava, Zaragoza, Navarra, Badajoz a Valencia), přičemž drtivá většina vín ale pochází z katalánského regionu Penedès (tj. provincie Barcelona a Tarragona). Za posledních třicet let (ale v podstatě kontinuálně od počátku 20. století) produkce cavy neustále rychle stoupala a nyní již překročila 250 milionů lahví, z toho 160+ milionů jde na export. Svého času šlo o exportně vůbec nejúspěšnější bubliny na světě, dnes tento titul samozřejmě drží Prosecco. Cava byla dlouhodobě vnímána hlavně jako levná, až extrémně levná, alternativa Champagne. Cenová politika, a image běžného levného pití, je na mnoha trzích natolik zafixována, že se jen těžko prosazují změny. Je jedno, že krom velkého navýšení produkce základu (ve kterém je kvanta solidního pití a také hromady veskrze nudného balastu) vzniká stále více opravdu skvělých vín, charakterních a propracovaných. Jen těžko se vysvětluje, proč za cavu platit 10 a mnohem více euro, když dlouhodobě byla k dispozici hlavně vína klidně okolo pěti a „všechno je to stejně na jedno brdo“...

Zobraz celý článek...

úterý 5. února 2019

Oslavu Furmintu krásným tokajským od Lenkey

Na konci roku 2017 (strašně to utíká…) jsem si udělal výlet do Košic na Furmint Forum, velkou přehlídku zaměřenou právě na tuhle úžasnou odrůdu. Sešla se tam pestrá směsice vinařů především ze Slovenska a Maďarska a ochutnal jsem několik vyloženě špičkových vín. Možná nejsilnější dojem na mne učinila trojice vín prezentovaná Lenkey Család Szőlészete és Pincészete z epicentra špičkových (nejen) suchých furmintů, tokajského Mádu. Hned dvě lahve jsem si od nich tenkrát odvezl domů a o Lenkey básnil kudy chodil. A tak trochu doufal, že je někdo začne dovážet. Nestalo se, bohužel, ale času snad zatím dost. I když už to zdaleka není nějaký neznámý podnik, dnes hodnocené víno jsem měl i v rámci vinného párování k humrovi s nudlema a houbou v legendární newyorské restauraci Le Bernardin, takže si jich „všimli“ i za oceánem :-) A znovu se rozhodl otevřít na oslavu Furmint Day.

Zobraz celý článek...

pondělí 4. února 2019

Velka Frankovka na počátku zralosti

Dnes to bude Frankovka. Jedno ze zásadních jmen, pokud se budeme bavit o téhle fantastické odrůdě, je určitě burgenlandský producent Weingut Gesellmann (web). I jejich směs Cabernetu a Merlotu Bela Rex je považována za špičku v rámci rakouských červených, ale vrchol produkce tvoří právě Frankovka (a směsi ve kterých dominuje). Blaufränkisch Hochberc 2012 stojí v jejich nabídce téměř na vrcholu, ve Frankovce mají výše jen „G“ ze starých vinic. Hochberc pochází v ročníku 2012 z patnáctileté vinice, vedené v bio režimu, na těžší jílovo-vápenité půdě. Ruční sklizeň, fermentace v otevřených dřevěných kádích za ponořování matolinového klobouku, macerace dlouhých 40 dní (což je u nich obvyklé). Zrání 30 měsíců v 500l sudech, kde proběhla i malolaktika. Lahvováno v srpnu 2015. Vinařství uvádí, že k pití by mělo být od lahvování a nejméně do roku 2025. Myslím, že to desetileté rozmezí mělo být o dobrých pět let posunuté…

Zobraz celý článek...

pátek 1. února 2019

Furmint Day, běh ve vinném sklepě, Reisten s novým majitelem, obří aukce

Dnešek je oficiální Furmint Day, oslava téhle báječné odrůdy, které se v posledních letech daří stále více poutat pozornost i mimo Maďarsko, Slovensko a Rakousko. A to vlastně více díky parádním charakterním suchým vínům (a bublinám) více než díky tradičním slaďákům z Tokaje. Mám (suchý) Furmint opravdu rád, když se to tak vezme tak ho možná piju už častěji než třeba bílé Burgundsko :-) Rozhodně tu o něm častěji píšu a dokonce jsem si pořídil (a zatím nijak nevyužil, klasika…) doménu Furmint.cz. Zda se mi podaří nějaký pěkný vulkanický Furmint otevřít zrovna dneska netuším, ale o víkendu to vyjde určitě. Zkuste to taky :-) Bezva má Vinorum, parádní od Wenzela vozí Veltlín, v sortimentu Domaine R&B jsou špičkové věci od Szepsyho, nabídku suchých i sladkých najdete v Maďarských delikatesách, suchý kousek z Tokaje má i Alifea… nabídka se lepší :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 31. ledna 2019

Gavi, Riesling a Veltlín

Dnes začneme v Itálii u biodynamického Giordano Lombardo Vigne di San Martino Gavi di Gavi 2017. Naposledy jsem tu psal o šestnáctce a technicky se nic nezměnilo, mohu se rovnou vrhnout na poznámky k obsahu lahve (zelená bordeauxská, kovová záklopka a DIAM aglomerovaný korek). Tmavší, nazlátlá žlutá barva. Pěkná, výraznější aromatika, žluté ovoce až trochu dotyk tropických plodů, svědčí tomu vzduch kdy začne nabízet znatelně více. Lehce mandlovina, minerální kouřovost. Suché, čisté, středně plné, velmi fajn kyseliny a žlutá ovocnost, čistě udělané, seriózní stavba, minerální slanost v delším závěru. Povedený kousek. Zítra začíná tradiční slevová akce u dovozce Kupmeto, chystám se naházet do košíku pár svých oblíbených vín a tohle bude mezi nimi.

Zobraz celý článek...

středa 30. ledna 2019

Slušná Cariñena se scestným hodnocením

Dnes se mrkneme na Solà Fred Negre 2017 z Celler Masroig, jsme ve španělské apelaci Montsant a u odrůdy Samsó alias Cariñena/Carignan. Družstevní podnik s více než stoletou historií (založeno 1917) není žádný drobeček, pracují na 500 hektarech vinic, olivovníků a mandloní a v oblasti jde o jednoho z nejvýznamnějších hráčů. Hodně sází právě na Carignan, výrazně pracují karbonickou a semi-karbonickou macerací a víny na rychlejší vypití. Ale v posledních letech se snaží trochu přitlačit na kvalitu a dodávat nejen solidní konzumní vína, ale i serióznější kousky. Červené Solà Fred patří ovšem k jejich základu, po nějaké té studené maceraci kvasí za nižších teplot v nerezu a čistě v nerezu také chvilku zraje. Uloženo v bordó lahvi, s kovovou záklopkou a celokorkem. Mladá, tmavá barva, tónem do fialové. Čerstvé, voňavé, zralé sladší ovoce, mix červených a tmavých plodů, sušená švestka, decentně kořenitá a bylinková linka. Suché, čisté, středně plné až plnější, něco třísla ale spíše měkčí, sladce přímočaře fajn ovocné, ovšem dobrá kyselina a balanc. Dostatečně výrazné, pěkně ovocné, snadno pitelné víno a pěkně udělaná nerezovka (mimochodem na běžnou „nenaturální“ produkci s celkovou sírou jen 51 mg/l). Stojí to pod 6€ a za tyhle peníze proč ne, pokud máte rádi podobný styl.

Zobraz celý článek...

úterý 29. ledna 2019

Someliéři doporučují #2

Před dvěma týdny jsem zde uveřejnil první ze série příspěvků someliérů především z výborných restaurací, bister a barů na téma „co pít v roce 2019“, bližší informace o celém nápadu najdete v úvodu. Článek měl dobrou odezvu a dnes tedy pokračujeme snad neméně zajímavou částí druhou. Věřím, že tento výlet mimo mou názorovou bublinu a deviantní vinný vkus dává dostatečný smysl ;-) Pár textů mám totiž ještě přislíbeno a něco v zásobě, takže vás ještě čeká část třetí. Takže bez zbytečného protahování pojďme na to…

Zobraz celý článek...

pondělí 28. ledna 2019

Ráspiho Frankovka 2017 a H2 z Mátry

Po výpadku ročníku 2016 je tu opět má oblíbená základní frankovka z obce Fertőrákos, maďarské oblasti Sopron, vinářství Ráspi. Kékfrankos 2017 je překvapivě přístupná a pitelná už teď, byť trocha vzduchu tomu rozhodně neuškodí, a i stylově se od dřívějška trochu odlišuje. A možná víc sedne těm, pro které byla patnáctka (a tuplem třináctka) moc tenká :-) Pochází ze starších (50 let) výsadeb v trati Újhegy, fermentace spontánní, školena 14 měsíců v 255l a 5hl dubových sudech. A má nemalých 14 % alkoholu. Bordeaux láhev, silnější kovová záklopka a slušný celokorek. Nový styl viněty, takový který dříve Ráspi používal na (nej)dražší řady vín. Tmavá, výraznější barva, tónem trochu do fialové, zřetelně bez filtrace. Aromaticky poměrně výrazné, mladé, trochu divočejší s nějakou tou živočišností a zemitostí, jasný vliv dřeva, zároveň krásně čerstvé peckovinově ovocné, spíše tmavší plody, efektní. Pocitově „naturálnější“ než dřív, přijde mi se sířením osekaným na minimum. Suché, šťavnaté, peckovinové expresivně ovocné v chuti, tříslo jemnozrnné a vlastně nijak zvlášť výrazné, vše z vůně i v chuti. Pitelnost, zábavnost, bezvadný kousek. Cenově to šlo oproti dřívějšku nahoru, u Vinorum po lahvi za 320 Kč. Ale upřímně je to blíž výběrové (válogatás) variantě, takže odpovídá.

Zobraz celý článek...

pátek 25. ledna 2019

Pivo na poště, USA bez státní správy, Michelin ve Francii, Vinařství roku a Salon vín

Nevím, jaký je váš vztah a zkušenost se servisem České pošty, ale já v Praze si rozhodně nemohu… vymyslet dostatek vulgárních slov. Spíš než o konkrétních lidech, občas je vidět že se vlastně dost snaží, je to systémový problém. Ale co už. Možná by se pošta mohla inspirovat v Rusku, ostatně to je i třicet let po pádu komunismu stále vzorem mnohým našim politickým špičkám, a krom losů, pojištění a omalovánek začít prodávat alkohol. Věřím, že se sklenkou vína by se fronta na legendárních pobočkách jako ta ve Sportovní snášela o dost lépe. Ruská pošta začala alkohol, konkrétně pivo, zařazovat ze dvou různých důvodů. Ten první odhadnete snadno, je jím vydělat nějaké peníze navíc. Druhý motiv je zajímavější a důležitější. Postupně chtějí nabídku rozšířit až na 3200 poboček a to především na venkově, kde se každý rok otráví zhruba 1200 lidí nekvalitním a všemožně padělaným alkoholem. Pošta tak spěchá na pomoc nabídkou alkoholu kvalitního, legálního a bezpečného. Pravda, čekal bych že to bude spíš vodka než pivo. Vlastně to dává smysl. Maličká pošta někde na vesnici je neekonomická, každá další aktivita má šanci udržet ji funkční. Jestli by nebylo snazší rovnou pořešit poskytování základních poštovních služeb hospodami a bary. Vyřešil by se tím i problém s otevírací dobou :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 24. ledna 2019

Starosvětská Rioja a koncentrovaná Barbera

Po delší době jsem doma zase jednou otevřel opravdovou španělskou červenou klasiku. Bodegas R. Lopez de Heredia (web) a jejich hlavní víno, Viña Tondonia Reserva Tinto 2006, aktuálně nejmladší ročník na trhu. O vinařství jsem se rozepisoval už dříve, dnes tedy jen konkrétní víno. Bordó láhev obalená drátěnou síťkou, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Viněta, která dost jasně dává najevo starosvětský přístup k obsahu lahve. 70 % Tempranillo, 20 % Garnacha, 5 % Graciano a 5 % Mazuelo, šest let v použitých amerických sudech, co rok to dvě přetáčky. Lahvována celá šarže naráz v průběhu dvanácti dnů v květnu 2014. Rubínová, již nazrálejší barva. Na úvod je víno docela sevřené a celkem tvrdé, prospěje mu několik hodin v karafě (nebo lehce odpitá láhev otevřená do dalšího dne, případně nějaký ten rok zrání ještě). Aromatika mix tmavších (výrazněji) a červených plodů, sušené peckoviny, pikantnější a slinosbíhavé, přes nemalý věk čerstvé a energické. Postupně uzené tóny, hlubší projev, jakoby hutnější. V chuti čisté, suché, středně plné, pevné, tvrdší a výraznou kyselinou, stále dost třísla, mladistvé a svíravé. S výbornou strukturou a chutí na další doušek. Chce to ale dát pozor na teplotu, svědčí tomu spíš 18˚C a víc, při nižších má takovou trochu hadrovitou dochuť :-) Starosvětské, specifické, zajímavé červené. Nějakou dobu bylo tohle vinařství v nabídce 1er Wines, ale už není. Kupoval jsem ve Španělsku za 25€.

Zobraz celý článek...

středa 23. ledna 2019

Champagne Billecart-Salmon

Skončila nám doma jako dárek láhev Champagne Billecart-Salmon Brut Réserve, základního (rozuměj nejdůležitějšího a tvořícího největší podíl produkce, byť kvanta dělají také roséčka) vína tohoto populárního producenta, který loni oslavil kulaté dvě stovky let od vzniku. I vzhledem k tomu, že šlo o jedno z prvních Champagne, které jsem chutnal nejen díky zařazovaní coby aperitiv na degustacích dovozce AdVivum pravidelně, měl jsem pro něj trochu slabost. Byl tu o nich delší článek před lety a psal jsem i o jednotlivých vínech. Ale přišlo mi, že bylo ne úplně krátké období, kdy to víno působilo… o dost jednodušším dojmem než dříve, snad s kratším zráním a menším podílem rezerv, nevím. Poslední tři setkání už byla zase pozitivní. Brut Réserve nyní zraje na kalech v lahvi už tři a půl roku a chystají se posunout na čtyři (momentálně mají veškerých lahví ve sklepě asi osm milionů, celková ročník produkce je dva miliony a výš jít nechtějí), celkově se tam dějí významné změny – speciální místnost pro zrání ve dřevě, od malých sudů po 8000l rakouské, posun k bio ošetřování vinic a tak. Chce se mi říct, že jde o další klasický dům, na kterém se podepisuje úspěch menších pěstitelských Champagne, ale podobné závěry mi nepřísluší :-)

Zobraz celý článek...

úterý 22. ledna 2019

Favereau 2015 a mělnický Saint Laurent 2015

Již tradiční lednová akce dovozce Kupmeto je opět v plném proudu a já naskladnil pár kartonů Château Bois de Favereau Bordeaux Supérieur „Cuvée Jean Jules“ 2015. O co jde a proč viz zápisek k předchozímu ročníku. Patnáctka (i následující šestnáctka) jsou v Bordeaux dost povedené ročníky, takže jsem se samozřejmě těšil a hned se na jednu láhev mrknul. 60 % Merlot, 30 % Cabernet Sauvignon a 10 % Cabernet Franc, rok zrání v dubových sudech (po třetinách nové, rok staré a dva roky staré). Bordó láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Tmavší barva, tón do fialové, ale nic vyloženě hutného. Čisté, tmavě ovocné ve vůni, švestka a černý rybíz, na úvod lehce živočišná linka, později při rozdýchání spíše dotyky kořenitosti (lékořice) a kouře. Suché, fajn výraznější kyseliny, mix tmavého a čerstvějšího červeného ovoce, středně plné, nic hustého ale spíše osvěžující dobře pitelné, něco svíravosti, třísloviny to má ale celkově už měkčí, dobře zakomponované dřevo. Bezvadně přístupné už teď, ale bude v klidu pár let zrát. Nic složitého, za 130 Kč (běžně po lahvi 260 Kč, nízká cena v akci 1+1 karton zdarma) fajn nákup.

Zobraz celý článek...

pondělí 21. ledna 2019

Táborské Bottled Alive potřetí

Co se stane, když přijdou na festival živých vín vystavovat své vzorky i chemik a muzeolog? Inu skončí to tak, že mají úplně jiný přístup k vhodnému počtu šarží v nabídce :-) Jeden preferuje různá vína spojit v jednu ideální směs (i když ve sklepě vás nechá ochutnat je zvlášť), druhý naopak oštítkovává každé vyprodukované víno, i kdyby ho byl jen demižon, hezky zvlášť. U obou lze ovšem nalézt parádní kousky a dozvědět se kupu zajímavých informací. I takový byl festival Bottled Alive v Táboře, již třetí ročník setkání producentů živých/naturálních/etc. vín, který si postupně získává stále větší popularitu a láká čím dál početnější skupiny návštěvníků ze zahraničí (kteří, alespoň soudě dle sociálních sítí, nešetří nadšenými reakcemi). Organizátor, Honza Čulík z táborského bistra Thir, je kamarád a společně s ním pořádám párty uskupení Družstvo, což asi většina z vás ví. Věřím ale, že mne to v posouzení celé akce nijak významně neovlivňuje. V současné podobě považuji Bottled Alive za vůbec nejlepší možnost, jak se seznámit s vývojem vinného naturálna v České Republice a na Slovensku, na přehlídce chyběl málokdo. A zároveň způsob, jak si domácí vína srovnat s několika zajímavými jmény z Rakouska, Maďarska, Slovinska, Srbska i odjinud. Výtečná uvolněná atmosféra a dobrá nálada zážitku jen přidávají.

Zobraz celý článek...

pátek 18. ledna 2019

Gerard Basset, víno z Dorne, rok travky a měď

Vinný svět zasáhla smutná zpráva. Přes chemoterapii a radikální operaci nakonec na rakovinu jícne zemřel Gerard Basset, světově jeden z vůbec největších znalců vína a someliérů. Držitel Řádu britského impéria, Decanter Man of the Year 2013, čestný prezident WSET… za svůj život posbíral kvanta titulů. Mimo jiné byl unikátně jak Master of Wine tak i Master Sommelier. Původně se učil na kuchaře, ale přešel do světa vína a dobře udělal. V roce 2010 zvítězil na World Sommelier Championship a stal se nejlepším someliérem světa. Byl učitelem a inspirací spousty dalších výrazných osobností v oboru, měl i obrovský vliv na mnohé vinaře. V průběhu neúspěšného léčení sepsal své memoáry, který budou doufejme vydány díky crowdfunding kampani.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 17. ledna 2019

Dva ryzlinky od Corvers Kauter

I v novém roce je třeba dostatečně doplňovat zásoby kyselin díky ryzlinkům :-) A začneme lahví Weingut Dr. Corvers Kauter 2015 Rüdesheimer Berg Roseneck Riesling Kabinett trocken. Takže jsme v Rheingau, s vinicemi v bio a v tomto případě fakt výtečnou polohou, se suchou podobou ryzlinku. Láhev klasika pistole, šroubový uzávěr. Citronová žlutá barva. Stále čerstvá, živá vůně, s linkou citrusů a citronové kůry ale výrazněji o jiných věcech než jen ovocnost, s mineralitou a decentním dotykem petroleje, velmi sympatická. Suché, štíhlejší v chuti ale má to jistou váhu a koncentraci, na úvod až přísné s výraznou kyselinou, ale postupně nahrazené opět citrusovostí, mineralitou, jen jemným dotykem sladkosti. Čerstvé, svěží, delší, krásný ryzlink tak jak ho mám rád. Který navíc bude ještě zrát do krásy. Baví hodně, tenhle styl ryzlinku opravdu můžu. Dováží Vinonaut, ale trochu se bojím, že tohle už bude nějakou dobu pryč. Tak holt nový ročník :-)

Zobraz celý článek...

středa 16. ledna 2019

Svérázná červená směs a Schiava od Manincoru

manincor-cassianoV pondělí pořádal VinoDoc zajímavou ochutnávku vín z Jižního Tyrolska, zásadní roli tam hrála produkce vinařství Manincor (viz starší článek s detaily). Bohužel jsem nemohl dorazit, ale alespoň jsem doma otevřel dvě lahve. Vigneti delle Dolomiti Rosso „Cassiano“ 2016 je tak trošku úlet. Tedy minimálně odrůdově, pokud jde o tuhle oblast. Merlot 42 %, Cabernet Franc 35 %, Syrah 8 %, Petit Verdot 6 %, Cabernet Sauvignon 5 % a úplně mimózně i 4 %Tempranillo, vše selekce hroznů z jejich top poloh. Spontánní fermentace jednotlivých poloh zvlášť v dřevěných kádích, macerace tak tři týdny, zrání rok a půl v barrique sudech z třetiny nových. Lahvováno do těžší burgundské lahve s erbem ve skle, silná kovová záklopka a aglomerovaný DIAM30 korek. Docela tmavá barva. Hlubší ve vůni, poměrně výrazné, s ovocností tmavších peckovin, znatelná linka dřeva, koření připomínající lékořici a kmín. Intenzivní, zrale ovocné v chuti, pěkně postavené, strukturované, znatelné ale jemnější třísloviny, dobrá délka. Už teď docela přístupné, ale bude tomu slušet ještě nějaký ten rok zrání. Manincor je někdy takový trochu „schematický“ a tady jsem se bál, že víno bude (s přimhouřením očí) zaměnitelná „Bordeaux variace“, ale má to svůj vlastní a rozhodně ne nezajímavý charakter. O kvalitách svědčí i to, že původní plán nechat si sklenku na test další den nevyšel, vypili jsme to celé hned první…

Zobraz celý článek...

úterý 15. ledna 2019

Vyzrálá Cava a svérázné Prosecco

Bertha-Siglio-XXI-Gran-Cava-Reserva-Brut-Nature-2007Dnes se zase mrkneme na nějaké nové bublinky. A začneme ve Španělsku, oblasti Penedès, s Bertha (web) S. XXI Gran Cava Reserva Brut Nature 2007. Podnik vznikl v roce 1989 (a ze začátku fungoval pod jménem Josep Torres Sibill), ještě nedávno sídlil v Sant Sadurní d’Anoia, poté se kousek přestěhovali do nového vinařství obklopeného vinicemi v Subirats. Měl jsem od nich různé kousky a jde o solidní pití za ještě přijatelný peníz, ale srdce mi u toho většinou nijak rychleji nebušilo. Siglio XXI je jejich vlajkovou lodí, odrůdově Macabeu 40 %, Xarel·lo 40 %, Parellada 5 % a k tomu i Chardonnay 15 %. Žádné dřevo, nějaká ta studená macerace před alkoholickou fermentací, minimální síření, zrání na kalech 60 měsíců. Tedy… vzhledem k postupnému odstřelování (ručnímu, stejně jako setřásání kalů a etiketování) to může být i mnohem více, moje láhev byla odstřelena 5/2018 a tudíž zrála přes deset let!

Zobraz celý článek...

pondělí 14. ledna 2019

Someliéři doporučují #1

korekJak doufám všichni víte, tak tenhle web je „one man show“, všechny příspěvky a hodnocení a názory jsou čistě moje. To není jako když někde vidíte bodové hodnocení označené Robert Parker :-) Ten ve svém The Wine Advocate již od roku 2001 postupně přidával mnoho dalších hodnotitelů specializovaných na různé oblasti a před několika lety samotný časopis prodal, drtivé množství všech těch 90+ bodů co vidíte se zkratkou RP v časopisech či coby nálepku přímo na lahvi tudíž pochází od autorů jako jsou Luis Gutiérrez, Lisa Perrotti-Brown MW či Monica Larner, dříve býval zásadní Antonio Galloni (ten má ale už vlastní projekt). To jsem ovšem zbytečně odbočil… Je mi jasné, že funguji v nějaké bublině, mám specifický vkus i názory, se kterými rozhodně nemusí souhlasit každý. Osobní názor a v letech se možná vyvíjející ale jasný vkus na vína, na který se lze vlastními ochutnávkami kalibrovat a vědět, co od „je to na mne moc/málo kyselé“ nebo „je tam příliš dřeva“ očekávat, je myslím hlavní kouzlo podobných samostatných nezávislých projektů oproti kompilaci bodování celé komise či materiálům, které musí projít přes filtr redakce :-)

Zobraz celý článek...

pátek 11. ledna 2019

Tři charakterní Barbery od Rocco di Carpeneto

Rocco-di-Carpeneto-BarberaDnes se mrkneme na tři kousky čistě z odrůdy Barbera, její rázovitá pojetí a vína která rozhodně nebudou pro každého, ale mají své specifické kouzlo. Jsme ve vinařství Rocco di Carpeneto (web) z kopců Alto Monferrato, o vinařství i leckterých vínech už jsem tu psal, včetně vysvětlení zajímavých názvů. Ruční práce, certifikované bio (a na vinicích jen měď a síra), fermentace spontánní, často delší macerace (až dva měsíce), minimální (jednotky či nízké desítky mg/l) nebo žádné síření, bez filtrace a čiření, sudy různých velikostí (od malých barrique po 15 hl dubové, trocha akátu), sem tam nezakopaná terakotová amfora ale i betonové tanky a nerez pro fermentaci, vinařství v několika patrech a co jde čistě gravitačně, přírodní systém čištění odpadové vody… :-)

Zobraz celý článek...