pondělí 10. června 2019

Tři „letní“ vína

Pravidelně dostávám zakázky na sezónní články typu „vína na svátky“, „co pít na Velikonoce“, „šumivá na Silvestra“ nebo aktuálně „letní vína“ (vrcholem letní specializace pak byla „vína k melounu“). V podobných textech vyžaduje hodně energie být nějak originální neřkuli objevný, tuplem vzhledem k tomu, že ani zadavatel podobné vypětí obvykle neočekává. Teď u letních vín mám vždy tendenci začít nějakým pořádným červeným ke grilu, místo klišovitých roséček k bazénu. U letních vín mne pobavil nedávný příspěvek na instagramu vinařství Jaroslav Osička, kde mluví o piknicích v parku nebo u vody s Chardonnay a na fotografii je Reserva 2013, jejich momentálně možná nejlepší víno a velké bílé, které bych rozhodně jen tak popíjet někde na dece spíš nedoporučil :-) Každopádně dnes si dovolím tři tipy na „letní“ vína, která ve vedrech fungují bezvadně, ale upřímně s nimi neuděláte chybu ani v třeskuté zimě.

Raventós i Blanc Blanc de Blancs 2016 Extra Brut jsou bubliny z Conca del Riu Anoia, o produkci tohoto biodynamického vinařství už jsem tu psal několikrát a krátce se zmiňoval i tomto víně (a opakovaně o ročníku 2015). Jde o směs 50 % Xarel·lo, 16 % Macabeo a 34 % Parellada, v suchém ročníku 2016 dost raná sklizeň, zpracováno v nerezu. Hodnocená šarže odstřel kalů 16. října 2018, tj. na kalech v lahvi asi dva roky a také už mělo šanci se trochu uležet v lahvi, podle všeho bez dozáže. Lehce nazlátlá barva, výrazné perlení menších bublinek. Ve vůni čerstvé, energické, jemnější sušeně květové, jasmínové, minerální, decentně ovocné do citrusů a malvic. Krásně suché, lehčí až středně plné, s výbornou kyselinou a pitelností a dotykem slanosti. Dobře postavené, vyvážené, s lehce nahořklou linkou hořké dřeně grepu v závěru. Momentálně v parádní kondici a hodně povedený ročník.

Weingut Toni Jost 2017 St. Jost Riesling trocken (VDP.Erste Lage) je suchý mladý ryzlink z vinice Steeger St. Jost a ač mají i lepší polohy tak jakási vlajková loď vinařství. Čistě nerezová záležitost s trochou zbytkového cukru ale zároveň typickou hodně výraznou kyselinou. Krásně čerstvé ve vůni, s bezvadnou minerální linkou a expresivnější ovocností, až exotické tropické plody. V chuti sice dotyk cukru znát, ale dominuje výrazná skvělá kyselina a šťavnatost a jistá pikantnost a decentní kořenitost. Ovoce do exotických plodů, citrusy. Důraznější, dlouhé, minerální, šťavnaté, parádní víno na počátku své cesty ale už teď parádně zábavně pitelné! Vozí Vinonaut. Mám doma ročníky 15, 16 a 17 a říkám se, že by chtělo někdy otevřít najednou na srovnávačku… nějaká návštěva bude mít pěkný večer :-)

O Porta Bohemia St. Laurent 2017 jsem se tu nadšeně zmiňoval už loni o prázdninách, tenkrát bylo víno úplně čerstvě nalahvované a přesto fantastické. Utekl necelý rok a skvělé je stále, ten projev se vlastně tolik nezměnil :-) Obzvláště mi sedí lehce nachlazené, kdy nabízí výtečný osvěžující projev v kombinaci s dostatkem zajímavosti a zábavnosti. Je to víno úplně suché, spíše lehčího střihu, se šťavnatou chutí tmavších peckovin, výraznější kyselinou, dobrou dochutí. S vůni opět tmavších ale jasně kyselých peckovin, s kořenitou linkou a hroznovými slupkami. Přirozeně bezva. Vypít láhev na posezení není nejmenší problém, po pravdě.

Komentáře používají Disqus