V podstatě mi chutnala všechna vína co jsme ten den degustovali či pili. Zasloužené pozornosti se dostává MÜVÉ 2017, což je kalnější svěží zábavná šumivka barvy čajové růže vytvořená z milerky (jméno je zkratka pro „müller perlivé“ a vlastně zároveň pro „milé“) v lahvi rozkvašené moštem z pinotu noir. Neodolal jsem a pár lahví vzal pro příští Družstvo na konci srpna. Jako tradičně je parádní i jejich tichý bílý Müller Thurgau 2017, víno čerstvé, lehčí, svěží, s moc fajn kyselinou a nevtíravou elegancí, lehce mandlový, skvěle pitelný. Existuje ve třech různých podobách. Dvakrát je to nerez, jednou z dřívější a podruhé z lehce pozdější sklizně. Nechápu jak je to možné, ale ta rannější je uhlazenější a o trochu měkčí, pozdější působí živějším říznějším dojmem, čekal bych to přesně naopak. Třetí varianta pak přidává školení ve 400l použitém francouzském dubovém sudu a v projevu je dřevo jasně znát, celek je o něco krémovější, voňavější, zajímavé je to. Osobně mi nejvíce sedí druhá sklizeň a čistě z nerezu :-)
Dost povedený je čerstvý, přísnější, pěkně postavený serióznější bílý Charpin 2016, s jasně patrným zatím trochu syrovějším dřevem. Líbí se mi Tramín Orange 2017, čerstvá vybalancovaná voňavější macerovaná klasika, i totéž v ročníku 2016 s hodně expresivní aromatikou, bylinkami a čajovou růží, s až mentolovou linkou, bezva kyselinami, nějakou tou svíravostí a fajn délkou. Výborná je i mladá, čistá, svěží, pěkně postavená a lehce do perníku ve vůní jdou večerka, Veltlínské červené rané. Ve sklepě či v lahvi mají vícero různých ročníků Pinot Noir, ročník 2015 teď v podeji nabízí již nazrálejší, poměrně voňavé červené, peckovinové, s dobře zakomponovaným dřevem, svíravější, s pěknou kyselinou a dobrou stavbou, se sladším delším peckovinovým dozvukem. Všechna vína spojuje relativní lehkost, aniž by jim chyběla váha. Prostě tak správně nepřezrále akorát, to Čechy umí (když je schopný vinař).
