čtvrtek 30. června 2016

Tři roséčka téměř domácí

Probojoval jsem se teď pár vzorky „letních“ růžových vín (a trpěl u zbytkových cukrů) a dovolím si alespoň o několika z nich pár řádků (byť zatím nic domácího letos nedosáhlo kvalit, které přinesl Gravettien od Nepraše). Žádný problém jsem neměl s Rosé Trkmanska VOC 2015 z odrůdy Frankovka od Víno J. Stávek. To je prostě tak, když se někdo na něco specializuje, a je to prostě vidět. Intenzivní, poměrně dost výrazná růžová barva. Čerstvá, svěží krásně ovocná vůně, červené plody, třešně, trochu minerální linka. Úplně suché ale vyvážené a výtečně pitelné, středně plné, důrazné s výbornou kyselinou, sladší červená ovocnost, koncentrace, fajn stavba a délka. Jde to pít jen tak, ale i si s tím hrát. Baví dost.

Zobraz celý článek...

středa 29. června 2016

Pozitivní poznatek z postarších domácích pinotů

Minulý týden jsme se ve vyloženě komorním počtu sešli naopak nad dost velkým množstvím postarších vín z Čech a Moravy, s velkým důrazem na pět let starý Pinot Noir. Taková vzpomínka na tradiční velké akce minulosti (viz rozcestník zde) to byla. Buď to byl opravdu dobrý den, nebo jsem měl zrovna měřítka nastavena proklatě nízko, ale naprostá většina vín mi přišla v pořádku. A platilo to i o pětiletých pinotech, kde se ale projevil i velmi zajímavý ročník 2011. A možná i postupný obecný vzestup kvality domácích vín, myslím. Dříve skutečně nebývalo pravidlem, aby většina vín byla bez vad, nerozpadlá a v kondici. Tentokrát žádná obří sbírka vín řepných a sklepně zatuchlých, spíš sem tam nějaká stará dobrá oxidace. Takže dobrý! :-) Oproti začátkům tohoto testování před asi deseti lety se pravděpodobnost, že víno bude alespoň v pohodě i kdyby třeba ne nějak výborné, výrazně zvedla.

Zobraz celý článek...

úterý 28. června 2016

Clos du Marquis, Kékfrankos Balf, Grüner Veltliner Horizont

V poslední době dělám jednu takovou věc. V průběhu večera vytáhnu ze zásob nějakou „lepší láhev“ a bez keců a kravin okolo ji otevřu. Jasně, zvolím vhodné sklo a teplota je taky v pořádku, ale nedělám velké operace s „dýcháním“ hodiny dopředu, dekantací a dalšími kravinami, bez cavyků rovnou na pití, žádné velké rituály a očekávání zásadního zážitku. Jistě, to nejlepší co víno může nabídnout se třeba objeví právě až za několik hodin nebo další den, ale tak nějak jsem dospěl k tomu, že v opravdu skvělém víně (a je jedno zda bylo za sto pade nebo tři tisíce) „to“ prostě je od začátku. Buď rovnou a v plné síle, nebo alespoň cítíte potenciál a můžete vínu dát další prostor ve dnech následujících. Všechny ty speciální příležitosti, plánování a velká očekávání a tak jsou taky bezva, ale občas mám pocit, že do vína až zbytečně projektují sami sebe.

Zobraz celý článek...

neděle 26. června 2016

Pozor na „nigérijský podvod“ mířící přímo na vinaře

Určitě ještě pamatuje na doby, kdy se vaše mailové schránky plnily zprávami, typicky žádostmi o půjčku, která někomu pomůže dostat se k pohádkovému dědictví a ze kterého vy získáte podíl. V různých variacích jich kolovalo mnoho a bylo poměrně snadné je odhalit, byť na ně přesto naletěla obrovská spousta důvěřivců. Doba ale pokročila a dnešní podvody už jsou trochu sofistikovanější, e-maily propracovanější (byť úroveň angličtiny má k ideálu stále daleko) a pracující kupříkladu přímo s předmětem podnikání zamýšlené oběti. A tak dnes i vinařům z ČR v míře nemalé chodí e-maily, které rozesílá jistý Gabriel Dawney, a žádá je o kalkulaci pro návštěvu a degustaci vín členy privátního vinného klubu z Velké Británie. Vinař, který odepíše, obdrží další dopis s žádostí o doplňující informace a popisem operace s šekem pro údajnou společnost, která jim má u nás zajišťovat kompletní servis. Několik vinařů už na první e-mail odpovědělo a zasekli se na druhém kroku, ale jiní v něm možná pokračují. Nedělejte to!!! Možná tu teď supluji něco, co by měl svými kanály aktivně udělat Svaz vinařů, ale varuji všechny vinaře před odpovídáním na maily od pana Dawneyho, podvodníka nejspíše původem z Ruska. Korespondencí jen budete ztrácet čas, žádná degustace a zisk z toho nebudou, přesně naopak. Níže najdete ukázkové maily, které momentálně kolují.

Zobraz celý článek...

pátek 24. června 2016

Vedro s lahváčem

Jsou takové dny… moc se nevyspíte, protože jste do dvou do rána degustovali postarší pinoty z Čech a Moravy. První zpráva, kterou se ráno dozvíte, je výsledek referenda ve Velké Británii. A to vám dokonale zkazí náladu. Pak vám začnou chodit SMSky, že teplota ve firemní serverovně stoupá na hodně nepěkné hodnoty, klimatizace selhává. Ráno ještě postačí pořádně vyvětrat, ale je jasné, že s předpovědí počasí na víkend to není dvakrát ideální stav. A kdo by to byl čekal, že zrovna teď budou mít servisní technici klimošek dost nabitý program, že jo? Vlak má zpoždění, spoj vám ujede, trčíte hodinu na nádraží kde není ani občerstvení (bejvala tu super nádražka, ale kde jsou ty časy). Hromady všemožné práce. A teploty, při kterých přestává můj mozek rozumně fungovat, tyhle vlny veder nedávám. Plánoval jsem dneska místo oběda dodělat a publikovat jeden degustační report z fajn akce, ale odkládám to. Kašlat na vše, tohle má jediné řešení. Do stínu, do přírody, a lahváče. Nějaká hezky suchá šumivka by možná taky fungovala dobře, ale tohle „párování“ je stejně nepřekonatelné. Dost bez ohledu na to, zda je pivo vyloženě průměrné jako to co piju teď, nebo skvělé. Doufám, že dodělám vše důležité, než mi dojdou baterky. Nebo studené pivo…

To vedro mne ničí! #beer #heat

A photo posted by Jan Čeřovský (@belcarnen) on

Zobraz celý článek...

čtvrtek 23. června 2016

Modré víno, Pinot na vrcholu a Družstvo

Když vinařství Petra Marcinčáka vyrobilo a nechalo si patentovat Levandulové víno, přišlo mi to vlastně jako dobrý nápad (a rozdíl od jejich nesmyslu v podobě polosladkého „oranžového vína“ s relativně krátkou macerací navíc zastudena, s klasickou oranžádou to má společného jen velmi málo a samo o sobě chuťově a aromaticky žádná hitparáda), aromatizovaná vína a různé vermuty mají myslím budoucnost. Možná měl ale zapracovat na barvě a dát tomu pořádné promo, mohl slavit úspěchy jako španělská společnost Gïk s Vino Azul, modrým vínem. Nijak zvlášť se s tím nepatlají. Mix levných modrých a bílých hroznů z různých velkých oblastí Španělska a také jihu Francie, zpracováno běžnými průmyslovými postupy, prokvašeno na prakticky nulový cukr při relativně nízkém alkoholu 11.5 % a následné přislazení „nekalorickým sladidlem“ (dle trhu do toho buď nacpou sukralosu, aspartam, acesulfam draselný nebo stevii) a vlezle jasná modrá barva díky přidaným anthokyaninovým pigmentům ze slupek hroznů a hlavně indigu. Čert vem terroir, bio a podobné nesmysly – tohle je brand, produkt s efektní barvou a zmáknutou propagací (doporučuji jejich promofotky). Sami přiznávají, že vlastně „nedělají víno“ a směřují na úplně jiné lidi než běžný vinný marketing. Za pár měsíců po startu toho ve Španělsku prodali 70 tisíc lahví a teď se rozjíždí na další trhy, hlavně vsází na UK a Německo. Oblíbené je u mužů i žen stejně, hlavně jede ve věkové skupině 25 až 34 let. Přitom to není to vůbec levné, při kartonovém počtu 10€/láhev anonymní obarvené vinné hmoty (u které odhaduji, že by při běžné barvě stála 2 až 3€ maximálně). I tohle je současná vinná scéna :-)

Zobraz celý článek...

středa 22. června 2016

Především ryzlinky 2015 s Vinonautem

Léto je tu a úvodní dny prý přinesou tropické teploty, čas na ryzlink! Minulý týden představil více než třicet různých kousků + pár vín dalších odrůd na pravidelné každoroční ochutnávce Vinonaut. Jednalo se především o aktuální mladý ročník 2015 a vína spíše nepřipravená k pití, chtělo to trochu představivosti a zkušeností odhadnou, jak budou vypadat za několik měsíců či ještě lépe pár let. Ne všechna se nakonec objeví ve Vinonautově sortimentu, ochutnávka slouží i coby způsob, jak zapojit zákazníky do rozhodovacího procesu. Práce, prostě, ale s ryzlinky je vždycky i trochu zábavná :o) Ve sklenkách končila jak vína od stálic nabídky – vinařství Toni Jost, Florian Weingart, Dr. Randolf Kauer a Lisa Bunn – tak i několika zajímavých novinek z Rheingau – podniků Corvers Kauter a Laquai. A jak už jsem psal dříve, tak z vín je jasné, že ročník 2015 se v Německu povedl. Čekejte spíše „nabušenější“ vína, koncentrovaná a důrazná, spíše než nějakou jemnější chladnou eleganci :-) Ale kyseliny jim rozhodně nechybí, mají jich více než dostatek.

Zobraz celý článek...

úterý 21. června 2016

Narozeninová vína o slunovratu

V den slunovratu a oficiálního začátku léta slavím narozeniny, je to prostě zásadní den roku, že jo. Dneska jsem si tedy udělal radost, odemknul limit na kreditní kartě a konečně potvrdil objednávku obludného množství sherry, hlavně fino a manzanilla, a španělských bublin na léto (podzim, zimu, jaro a příští léto, když tak koukám na fakturu…). Mám obavu, že témata článků v průběhu následujících měsíců budou poněkud monotónní, ale pokusím se mé flórové a šumivé úchylky něčím proložit, nebojte :-) Na odpoledne a večer jsem si naplánoval hned několik lahví, každá příležitost otevřít něco zajímavého se počítá, však to znáte sami. Dnešní článek tak bude vznikat „živě“, postupně přidám jednotlivé poznámky a dojmy z vývoje vín v průběhu večera. Užijte si to!

Zobraz celý článek...

pondělí 20. června 2016

Dobrá sudovka, vinný Brexit & další drobnosti

Dá se v Praze koupit dobré stáčené víno, jinak též zvané sudovka? Kde ovšem dobré znamená nejen bez vady a ze kterého vás nebude druhý den bolet hlava, ale dokonce takové, které i trochu náročnější konzument bude v pohodě pít a nebo si dokonce užije. Obětuji se za vás v tomto výzkumu zásadní důležitosti, ale stejně ocením jakékoliv tipy! Přeci jen projít všechno není možné. A rád bych do článku tři až pět vín, pokud se ovšem tolik najdu, že jo. Už jsem se ptal na sociálních sítích a už dostal slušnou řádku zajímavých tipů, ale raději se zeptám i zde. Důvod, proč tohle celé dělám, je prostý. Dost často se mne někdo ptá, kde dobrou sudovku koupit. Na svatbu či jinou velkou oslavu, nejčastěji. Automaticky je od této cesty zrazuji, doporučuji některé osvědčené bag-in-boxy či vína v lahvích s výborným poměrem cena/kvalita, ale málokdy se dají přesvědčit. A jelikož jsem v poslední době dvě hodně slušné sudovky pil (mladý veltlín od Neustiftera a jedno dokonce bio aromatické bílé), kvalitou výrazně za hranicí toho co v sortimentu stáčíren pamatuji z minulosti, rozhodl jsem se do útrob PET lahví podívat trochu detailněji…

Zobraz celý článek...

pátek 17. června 2016

Moscato a Barbera, Ryzlink rýnský, Cabernet Moravia

V poslední době doma docela dost lítám, víny z vlastních nákupů i vzorky, z jedné oblasti do druhé, od odrůdy k odrůdě. Nestíhám odhrnovat poznámky, takže dneska takový rychlý průlet pár kousky z uplynulých týdnů. Ze sortimentu Víno pro Vás se postupně propíjím vinařstvím Anna Ghione z Piemonte. Moscato d'Asti Canelli 2015 je dobře udělaná klasika. Světlá žlutá barva, jemné perlení. Čistá, ovocná, muškátová vůně, aromatické ale ne nějak vlezle přestřelené, květiny, hrozny, lehce grep. Sladká chuť ale s osvěžujícím perlením a pěknou kyselinou, plnější sladký dojem, dobrá dochuť. Oslazený grep, decentní zemitost. Baví dost. Vůbec láhev Moscata jsem schopen vypít jen tak a nestydím se za to, cukr není nutně zlo :-) Barbera d'Asti „Old Tradition“ 2013 je víno tmavé barvy, s oxidativním štychem, spíše červená ale teplá až lehce džemová ovocnost, dost výrazná kyselina, zralá ovocnost, dobrá délka, i přes vyšší alkohol dobrá pitelnost. Barbera d'Asti Superiore „Le Brume“ 2009 je víno již lahvově vyzrálejší a také tepleji zraleji ovocné, tmavé plody, marmeláda, hodně výrazně vypálené dřevěné sudy. Plné, výrazné, tmavě ovocné v chuti, slušně postavené, dobrá kyselina, důraznější ovocnost, hodně dřeva. Docela efektní kousek. Ale po pravdě mám raději Barberu udělanou ve velkém starém dřevě než tuto „moderní“ variantu. Ale rozhodně stále lepší, než v současnosti třeba v USA docela populární Barbera v polosuché podobě, že jo :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 16. června 2016

Châteauneuf-du-Pape v Praze 2016

Minulý týden se v Novoměstské radnici na akci Châteauneuf-du-Pape v Praze 2016 představilo více než třicet vín z této slavné jihofrancouzské apelace, v častější červené i méně známé bílé podobě. Degustace to byla víněnková a s nalévanými porcemi spíše vhodnými pro pití delší dobu než degustaci (čemuž odpovídalo i jediné plivátko, které jsem ale z účastníků používal skoro sám), organizátor mi ale umožnil alternativní přístup a tak jsem toho mohl projet docela hodně po menších dávkách a nemusel vypít litr a půl obvykle dost silného vína :o) Châteauneuf-du-Pape není úplně mojí krevní skupinou, vždy se jednalo o relativně mohutná vína a oteplení v minulých desetiletích je posunulo ještě dál. Svým způsobem úsměvně dnes působí apelační pravidlo, že vína nesmí být docukřena a musí mít nejméně 12.5 % alkoholu (což je ale na francouzské apelace nezvykle hodně, třeba takové elitní burgundské Grand Cru Chambertin vyžaduje pouze 11.5 %, u Beaujolais je to 10 %, stejně jako pro základní Bordeaux), dnes nejsou hodnoty okolo 15 % ničím výjimečným a někdy se vína dostávají až na čísla, které jsou častěji vidět u vín fortifikovaných. I přesto dokáže být dobré Châteauneuf vlastně vyvážené, pitelné a po nějaké době zraní nabídnout i překvapivou eleganci.

Zobraz celý článek...

středa 15. června 2016

Čaj ledové víno, DWWA, Zdeněk Reimann

O víkendu jsem narazil na čaj ze sortimentu Oxalisu s aroma ledového vína. Přiznám se, že peníze jsem do něj neinvestoval, ale alespoň si směs očichal. Aroma ledovky obsahuje prý nejméně čtyři procenta, ale voní to docela přesvědčivě, dostat tím ovoněnou vinnou sklenku budu asi chvilku zmaten. Já to říkám furt, že pro určitý segment trhu jsou vína z hroznů nadbytečná :-) Ostatně na tohle téma jsem nedávno odkazoval na článek, pak to docela dobře zpracoval web Osel.cz v článku Legální padělky nejdražších vín, to je oč běží vědeckému vinaření. Což mi připomíná výborný článek o Joe Wagnerovi, jednom z velmi úspěšných vinařských podnikatelů v USA, který nedávno prodal značku Meiomi, pod kterou chrlil miliony lahví nasládlého Pinot Noir (ač na vinětě neuvedeno ovoněného trochou ryzlinku a tramínu), za 315 milionů dolarů – jen značku, bez jediného hektaru vinic či budovy vinařství. „Je to příběh, ve kterém síla značky nahradila hodnotu půdy způsobem, který jsme dosud v americkém víně neviděli.“ Moc zajímavé čtení, opravdu, byť zároveň trochu smutné.

Zobraz celý článek...

úterý 14. června 2016

Po delší době v La Degustation

Mírně předčasně, ale sešlo se dobře hlídání dětí a další faktory, takže jsem včera slavil narozeniny. A podobné příležitosti v poslední době spíš než dárky řešíme tím, že utratíme peníze v dobré restauraci. Tentokrát byl zásah do rozpočtu významný, vydali jsme se totiž zjistit, jak to po rekonstrukci (povedené, za mne) a dalších změnách vypadá v La Degustation Bohême Bourgeoise, kterou dlouhodobě považuji za domácí špičku. A musím říct, že je to stále výjimečně dobré, ač s jednou hvězdou Michelin tak úrovní se nemusí stydět před dvouhvězdami (a upřímně mne bavilo asi víc, než tříhvězdový Alain Ducasse v Londýně). Akorát je to teď poněkud víc „co za trendy proudí ze světa“ a ztratilo leccos z původní a unikátní tváře, tataráková oplatka na úvod je vlastně takovým pomrknutím na štamgasty „jste tu stále správně“… Svým způsobem mne to dříve k opakované návštěvě lákalo více než teď, kdy ten rok či dva vydržím bez svrbění prstů u rezervačního formuláře, a s klidem si vyčkám, jak se podnik dále promění a vyvine. Když člověk sleduje současné kulinářské hvězdy ze Skandinávie a jimi inspirovaných dalších míst, tak i přes téměř výhradně lokální a hodně odlišné suroviny a jejich zajímavé kombinace na mne prostě působí La Degu méně originálně než v minulosti.

Zobraz celý článek...

pondělí 13. června 2016

Parádní Valtellina, povedená cava a chlastací ryzlink

Když Nebbiolo, tak… Valtellina! Jistě, Barolo a Barbaresco, to dá rozum. Ale Chiavennasca, jak Nebbiolu říkají ve Valtellině, mi prostě sedí tak nějak víc. Prostě jsem na ty severnější projevy :-) Balgera Valtellina Superiore Valgella Riserva 2000 je krásnou ukázkou stylu. Jedna konkrétní poloha, zrání dva roky ve velkých sudech a další dva roky v malých. A pak dobu v lahvi, tohle je nákup letos ve vinařství (za úplně směsné peníze, asi jedenáct euro). Již trochu zralejší rubínová barva, nic zvlášť tmavého. Starosvětská, klasická vůně, zralejší ovocnost, sušené peckoviny, staré dřevo, trochu pikantnější. Suché, s výraznější kyselinou a takový bezvadným napětím a energií, šťavnaté, chlastací ale zároveň vrstevnaté a se spoustou drobných odboček, s delší šťavnatou dochutí, třešně a třešňová pecka, kořenitá skořicová linka. Trochu mi to připomnělo třeba pinoty ze starých sudů od Château Arlay z Jury, je to v dost podobném duchu. Baví velmi!

Zobraz celý článek...

pátek 10. června 2016

Trocha čtení a novinek na víkend

Trocha zahraničního čtení a novinek / zajímavostí na víkend. A jeden běžecký dotaz v závěru :-) Jamie Goode je nově jedním z hostujících autorů na oficiální prezentaci vín z Jerezu, v seriálu o sherry nejprve nakousl problematiku zrání pod flórem a má to hezky připravené. Úplně jsem dostal chuť na fino (a musím dodělat velkou objednávku sherry na léto) :o) Jancis Robinson se zase rozepsala o zásadních změnách ve vinařské mapě světa za posledních pár desetiletí. A že se toho děje! Americký časopis Eeater a téma naturální vína. Zmíněn Nestarec a především jako jedna z doporučených lahví „pečlivě střežené tajemství pražské naturální vinné scény“ (jejich slova) Jakub Novák a jeho Pinot Noir/Frankovka 2014. I my už jsme na mapě! ;-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 9. června 2016

Klasické Asyrtiko ze Santorini a Pinot Noir z Chile

Jedna ze zásadních odrůd Řecka, alespoň soudě dle tlaků na její propagaci a stoupající obliby v zahraničních článcích a různých doporučení sommeliéru, je Assyrtiko (nebo také Asyrtiko, obojí možno). Hezky samostatně a jako normální tiché bílé, ne coby součást Retsiny. Prosperuje a vysázena je především na ostrově Santorini, odkud také asi pochází, a dalších ostrovech v Egejském moři. Na Santorini, odkud je i dnešní vzorek, jde navíc zhusta o staré výsadby a navíc pravokořenné (proti révokazu je Asyrtiko nezvykle odolné, ale určitě to bude mít co dočinění i s tím, že se prakticky pěstuje jen na vulkanických půdách). Odrůda pozdě raší, pozdě dozrává, nevadí jí sucho, je odolná proti mnoha chorobám… sen šlechtitelů a ono to samo :o) A má jednu zásadní výhodu, ani při vysoké vyzrálosti a horku neztrácí kyseliny. Což samozřejmě, v kombinaci s minerálním charakterem vín a slušnou strukturou, předurčuje zajímavý obsah lahve. Moc představitelů odrůdy u nás koupit nejde, ale sem tam se na něco narazit dá.

Zobraz celý článek...

středa 8. června 2016

Roséčko, Cabernet Moravia a Neuburské

Dneska třikrát Morava a třikrát spokojenost, dokonce velká. Vždycky jsem tak rád, když to mohu napsat, v té záplavě vín v pořádku, ale naprosto nezajímavých. Tak tahle prostě za pozornost stojí. Propíjím se postupně víny z Vinařství NEPRAŠ & Co. (web), tedy (stále ještě) novým projektem Radomíra Nepraše, zakladatele svého času jednoho z nejzajímavějších domácích vinařství, Reisten, ve kterém svůj podíl ale prodal. Budu se jim věnovat více časem, dneska zatím jen jedno víno. Rosé Gravettien 2015 pozdní sběr je panenská sklizeň z výsadeb vedených v bio režimu v trati Ober Hertalberge (dnes Sahara). Ve směsi je časně sklizené Zweigeltrebe a dále pak odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon, vše zraje v sudu objemu 2500l. Čirá láhev bordó tvaru, šroubový uzávěr. Malinová pěkná barva. Čerstvá, čistá, energická vůně, efektně ovocně líbivá ale ne nějak vlezlá nebo falešná. Drobné červené ovoce, krvavý pomeranč, jemně sladší až lehce vanilková kořenitá linka, mineralita, moc pěkné. Suché, šťavnaté, s bezvadnou kyselinou a velmi slušnou plností, není to žádná lehká růžovka, delší, vyvážené, ovocné, pěkně postavené, výborné pití. Užil jsem si velmi a milerád bych doma vypil další lahve, musím zakoupit.

Zobraz celý článek...

úterý 7. června 2016

Báječný vyzrálý Vavřinec od Judith Beck

V poslední době jsem tu už málokdy psal celý zápisek o jednom jediném vínu, pokud nešlo o nějakou vyloženou specialitu či výjimečnou záležitost. Ale dneska prostě musím. St. Laurent Schafleiten 2007 vinařství Judith Beck z Burgenlandu. Ročník 2007 byl prvním, kdy najela na biodynamiku. Vinice Schafleiten u Golsu jsou písečné spraše s obsahem štěrku, její Svatovavřinecké z této polohy je pravidelně dost povedené. Spontánní fermentace v otevřených kádích, zrání v dubových barrique sudech. Postupně ale zkrátila dobu zrání i podíl nového dřeva, u tohoto ročníku je to ještě 16 měsíců a nová pětina. Prakticky nikdy alkohol nepřekračuje 12.5 %, spíš je někdy jen dvanáct. Klasická burgundská láhev, tlustá kovová záklopka, kvalitní celokorek.

Zobraz celý článek...

pondělí 6. června 2016

Několik tipů z galadegustace Wine4You

V poslední době se v Praze uskutečnilo několik větších vinných přehlídek, jednou z nich byl již pátý ročník galadegustace dovozce Wine4You. Bohužel jsem na průřez jejich sortimentem měl mnohem méně času než bych si býval přál a prolétl jen několik vinařství. Dnes se zmíním o čtyřech z nich, která z toho či onoho důvodu zanechala silnější dojmy. Za pozornost rozhodně stojí vinařství Raventós I Blanc, jejich bubliny i tichá vína. Producent s kořeny až někdy v patnáctém století a zakladatel produkce bublin ve Španělsku nedávno opustil apelaci Cava, která se podle nich z původní ideje šumivých vín světové kvality přesunula k synonymu levné masové produkce s nízkými standardy vinohradnické práce a bez vazby na terroir. Což je asi pravda, byť právě poslední dekáda zažívá renesanci špičkové cavy. Své bubliny nyní značí jako Conca del Riu Anoia a na jejich webu si můžete přečíst pravidla, která vína musí splňovat. Docela drsné, v kontextu běžné cavy rozhodně :-) Bavilo mne tiché čerstvé řízné Xarel·lo Extrem 2014 s minimem síření (a bez filtrace a tak) i o něco uhlazenější zajímavé minerální Xarel·lo Silencis 2014 starých keřů, oboje biodynamika a stojí za další zkoumání. Ale jejich doménou jsou hlavně bubliny a ty prostě umí, o tom není sporu. Povedené jsou i základy, vyšší řady pak rozhodně jako typická cava nevypadají a snahy se od jména distancovat chápu :-) Gran Reserva de la Finca 2012 má perfektní balanc ovocnosti, toastovosti, minerality, hodně fajn. Textures de Pedra 2011 je tvořena i méně známými odrůdami, na kalech je 42 měsíců a na trhu bez dozáže. Zralejší, řízná, toastová, komplexní zajímavá záležitost. Poprvé jsem ochutnal jejich prestižní cuvée Manuel Raventós 2008, výběr top poloh a vín, na kalech 72 měsíců, bez dozáže. Minerální, lehkost a zároveň koncentrace, zralost i čerstvost, ovocnost, toastovost, oříšky, komplexní výborné bubliny. Jen teda bohužel cenově už trochu… no v zóně špičkových Champagne :-)

Zobraz celý článek...

pátek 3. června 2016

Vinotypy, Marselan & otevření Cité du Vin v Bordeaux

Tim Hanni MW, autor knihy Why You Like the Wines You Like: Changing the way the world thinks about wine, se domnívá, že konzumenty vína lze kategorizovat do několika „vinotypů“, u kterých fyziologické i psychologické faktoru určují, jak budou vína popisovat a která jim (ne)budou chutnat. Zkusil jsem si projít dotazníkem, který má můj vinotyp určit, a skončil v kategorii milovníků nadubovaných Chardonnay či mohutných Zinfandelů a těch, co nechápou oblibu černé kávy. Nesmyslně, jak asi tušíte, pokud mne čtete pravidelně. Důvodem prý může být, slovy Tima Hanniho při výtce na nefunkčnost systému, že „čím více ponořeným do tématu vína a destilátů se člověk stane, čím větší v něm má ambice, tím výrazněji neurální plasticita překoná genetické predispozice.“ Jednoduše řečeno je systém určen především těm, kteří víno teprve začínají poznávat, může je na začátku navést správným směrem. Zatímco u těch, kteří už jsou do tématu nadšenci a mají něco za sebou, už se výrazně adaptovali a postupem času naučili na některé chutě, dotazník může svést na scestí například zaškrtnutí obliby skotské whisky. Takže asi tak. Zjistěte si svůj vinotyp a pák dále pijte co vám chutná :-)

Zobraz celý článek...

čtvrtek 2. června 2016

Dvakrát Châteauneuf-du-Pape a jednou skoro

Příští týden se koná akce nazvaná Châteauneuf-du-Pape v Praze 2016, přehlídka několika desítek vín různých producentů z této slavné apelace. Na pár vzorků se dost těším, ale preventivně jsem se třemi lahvemi rovnou trochu zkalibroval doma a udělal si dva pěkné večery :-) Bylo to dost zajímavé srovnání. Jako „základ“ posloužilo Château Beauchêne Côtes du Rhône Premier terroir 2012, směs zhruba 70 % Grenache, 25 % Syrah 5 % Mourvèdre ze starších výsadeb školená přes rok v dubových sudech, stálice v sortimentu Kupmeto. Není to sice Châteauneuf-du-Pape ale jen Côtes du Rhône, ovšem s oblibou dávají k dobru, že od prestižnějšího bratříčka vinice pro toto víno odděluje jen pár metrů silnice :-) Na slavnější apelaci si tak trochu hraje i láhev, která na první pohled může reliéfem v horní části zmást. Víno má pěknou, nijak temnou rudou barvu. Vůně čerstvá, příjemně ovocná, do červeného ovoce, s minerální linkou. Suché v chuti, středně plné a nic hutného, šťavnatá kyselina a sladší dobré třísloviny, sladkost červeného ovoce, dobrá délka. Vyvážené, dobře postavené a pitelné víno za slušnou cenu.

Zobraz celý článek...

středa 1. června 2016

Čtyři fajn až skvělá vína od bohémky

Pokud je řeč o šumivých vínech z ČR, tak prostě nelze opomenout Bohemia Sekt. Pravda, jejich nejdůležitější produkty jsou domácím sektem jen de iure, surovina na ně zhusta nemá s našimi vinicemi nic společného (ano, všechna ta demíčka kvašená v tanku jsou z vína připraveného v Itálii a kdo ví kde všude jinde, veliký nápis Bohemia na přední vinětě mi nepřestává pít krev), ale jakmile se bavíme o v lahvi kvašených bublinách, tak to už je jiná hra. Vrchní sklepmistr Josef Švéda ví, co dělá (a to i u všech těch základů, připravit v konzistentní kvalitě z lecčehos co dostane miliony lahví technicky bezproblémových a pitelných bublin nemůže být žádná sranda), má k dispozici široký rozptyl zajímavé moravské suroviny a dokáže z ní udělat špičkové domácí sekty. Možná nikdo u nás toho o výrobě bublin neví tolik jako on. Je to trochu smutné, a vlastně to nerad říkám, ale i přes současný obrovský boom v lahvi kvašených bublin v Čechách a na Moravě je to stále Prestige Brut, Louis Girardot a Château Radyně od bohémky, které si konzistentně drží slušnou kvalitu a jsou možná nejspolehlivějším nákupem. I když jsou samozřejmě roky, kde je základem trochu „teplejší“ surovina a vína mne baví o něco méně (hlavně u naprosto suché Radyně je to znát velmi, Prestige Brut je trochu plnější styl prakticky vždy). Ale v průměru jsou prostě hodně fajn a za korektní cenu. Fakt mne překvapuje, že se při psaní těchto řádků cítím tak nějak provinile, mám tendenci se omlouvat. Jako by pochválit bohémku znamenalo navždy tyto stránky stigmatizovat.

Zobraz celý článek...