úterý 31. května 2016

Šampaňský trapas a degustace Terroir Champagne

Stala se mi v noci z pátku na sobotu taková trapná věc. Vyrazil jsem po festivalu ještě na trochu vína, tentokrát „nepracovně“ a rozhodně bez plivání vzorků, do baru L’Fleur. Tam se totiž chystalo i pár vinařů, mimo jiné Caroline Brun z Champagne Roger Brun. Ta vedla na festivalu šampaňskou masterclass zaměřenou na zajímavá naturální pěstitelská šampaňská a obecně se zabývá propagací Champagne, byla to dobrá příležitost si s ní popovídat. A tak jsme popíjeli a kecali, témata se točila o všem možné týkajícím se šampaňského a bublin obecně, logicky přišla řeč i na kvalitu ročníků, kritiku vín typu Moët & spol. a podobně, znáte to. S Caroline seděl zamlkle další Francouz, který se do hovoru v podstatě nijak nezapojoval, sem tam krátce okomentoval konzumovaná vína. Vůbec jsem netušil, o koho se jedná, byť trochu povědomý mi byl. Po nějaké době jsem se s pár účastníky přesunul o dům dál, spíše pozdravit skupinku co se usídlila tam než že bych měl dostatek energie pokračovat v tahu po barech. Zdržel mne tam příslib, že za chvilku dorazí Benoît Gouez, sklepmistr Moët & Chandon, se kterým bych se určitě měl seznámit. Asi už tušíte, kam tohle vede. Když Benoit, se kterým jsem dobu pil u stolu a vedl vedle něj chytré řeči o Champagne, sestoupil s Caroline po schodech do baru, krve by se ve mně nedořezal. No stane se. Ale jaká je šance, že vedle vás sedí chlapík zodpovědným za několik desítek milionů lahví nejznámějšího Champagne vůbec, aniž by vám to někdo řekl, že jo? :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 30. května 2016

Praha pila víno, Lidl Cru Classé, ČR ve Wine Spectatoru a Decanteru, kroupy v Chablis

V pátek a sobotu proběhl již třetí ročník festivalu Praha pije víno. Bylo to… velmi náročné :-) Nechystám žádnou větší reportáž, spíš se mi bude postupně hodit spousta nasbíraného materiálu. Poznámek k vínům, zajímavostí z debat s vinaři a tak. A samozřejmě, i přes fyzicky velkou únavu, ta spousta energie, kterou jsem nasál z hromady báječných vín a rozhovorů s fajn lidmi všude okolo. Zdaleka jsem nejel jen zahraničí, ale snažil se ochutnat i Čechy a Moravu, kde ostatně pozoroval asi největší pozitivní vývoj. Pár much by se na celé akci našlo, ale žádný vyložený problém, co by to shazoval, jsem ovšem nepozoroval. Určitě tam bylo i nemálo vín, o kterých by sáhodlouhé nadšené popisy psát nešlo, ale na vyloženě vadné kousky jsem zrovna často nenarazil a to je moc dobře. Veskrze pozitivní dojem prostě převládá. Našlo se pár návštěvníků, kteří úplně nepochopili o co jde, jejich putování po stáncích s dotazem „sladší bílé“ nepřinášelo příliš mnoho úspěšných úlovků. Ale jak jsem tak pozoroval, většina si časem to své také našla, i když nemělo hromadu cukru :o) V sobotu navečer jsem i pár lahví zakoupil a odvezl jimi potěšit tchýni, která se uvolila na oba dny pohlídat děti (manželka na služební cestě musela PPV oželet), tímto ji musím veřejně poděkovat :-) Pevně také doufám, že se Praha pije víno uskuteční i příští rok.

Zobraz celý článek...

pátek 27. května 2016

Fajnšmekří párty a bubliny před Praha pije víno

Včerejší podvečer a večer jsem strávil tréninkem na Praha pije víno. Vinaři se samozřejmě sjíždějí trochu s předstihem a tak byla možnost se s některými potkat i mimo festival. Nejprve to byla průřezová degustace Champagne Larmandier-Bernier, v Praze jsou na pozvání dovozce Domaine R&W poprvé Pierre a Sophie Larmandier. Že jde i o pěstitele lze momentálně poznat na Pierrovi, který nedávno uklouzl na mokré trávě ve vinici, noha mu nějak špatně zapadla do díry v zemi a zlomil si kotník. Takže na stánku bude asi aktivnější Sophie. O vinařství se rozepíšu více, každopádně je určitě nevynechte, obzvláště pokud budou rozlévat cuvée Longitude. „Zeměpisná délka“ je na rozdíl od jejich dalších vín směs z různých částí Côte des Blancs, z obcí co se táhnou v nudli nad sebou a protíná je jeden poledník, řekněme :-) Nádherná, šťavnatá, řízná, suchá, minerální, štíhlejší parádní šardonka, perfektní ukázka stylu.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 26. května 2016

Osvěžující ryzlink a cabernet na grilovačku

Co bych mohl pít po litrech? Parádně osvěžující Randolf Kauer 2013 Bacharacher Kloster Fürstental Riesling Kabinett trocken, víno každým měsícem lepší, bohužel už u Vinonauta vyprodané :-) Protáhlá štíhlá klasická láhev, šroubový uzávěr. Světlá citronová barva. Čerstvá, slinosbíhavá vůně, zelené jablko, exotičtější kokosová linka, limetka, lehounce nazrálé směrem med a petrolej. Suché, čisté, šťavnaté, lehčí a řízné, ovocnost kopíruje vůni, dotyk medu, fajn délka, perfektní pitelnost. Prostě parádní ryzlink pro všechny příznivce těch opravdu suchých. Mimochodem Dr. Kauer má od prakticky všude v Německu výtečného ročníku 2015 nové viněty a vypadají moc dobře, věřím že i pomohou prodejům. Každopádně se moc těším na vína jako taková a musím se tentokrát lépe zásobit.

Zobraz celý článek...

středa 25. května 2016

Nibiò, Pelaverga, Nero di Troia...

Nedávno jsem tu měl dvě vína z vinařství La Colombera (Azienda Agricola Piercarlo Semino), šlo o odrůdu Croatina, a teď se mrkneme na další vzorek, Suciaja 2012 Colli Tortonesi DOC Rosso. Jedná se o odrůdu Nibiò, což je v podstatě dobře známé Dolcetto. Kterého ovšem existuje mnoho různých variací, Nibiò je konkrétně Dolcetto del Peduncollo Rosso a to je natolik odlišné, že jde dost možná o úplně jinou odrůdu než běžné Dolcetto. Má menší hrozny i bobule, červenou stopku, dává vína s lepší kyselinou a tříslovinami, ale nedozrává v Piemontu tak snadno. Suciaja 2012 jsem pil s kamarádem z Japonska, který normálně Dolcetto nesnáší, a tohle víno si užil :-) Jde o původní výsadby odrůdy někdy ze třicátých let minulého století, kvasí v nerezu, zraje devět měsíců v barrique sudech. Tmavší, jasná rubínová barva. Poměrně efektní vůně, vyzrálejší teplejší, červeně ovocná, s pikantnější linkou herbálních tónů, pěknou kořenitostí, tabákem a vůněmi ze dřeva. Plnější, zralejší, teplejší červeně ovocné v chuti, s hezkou měkčí tříslovnou, fajn kyselinami, vyvážené, delší, dost zajímavé. Líbilo se. La Colombera se dovozci VPV Praha docela zadařila, dobré doplnění sortimentu.

Zobraz celý článek...

úterý 24. května 2016

Monitor alkoholu, Generace Y, Slípka, Praha pije víno

V poslední době se roztrhl pytel s různými fitness náramky, hodinkami co umí měřit tep, počet kroků a analyzovat spánek. GPS mají, uběhnutou vzdálenost vám spočítají a rychlost ukáží, prostě šikovné věcičky to jsou. No a ochlastové mezi námi si k tomu budou moct pořídit, než funkci do svých produktů implementuje Garmin či někdo další, designový BACtrack Skyn. Vítěz klání, které vyhlásil americký National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism, je krásně kompaktní zařízení měřící v reálném čase koncentraci alkoholu v krvi. Hezky rovnou s Bluetooth připojením k chytrému telefonu, takže můžete sledovat graf a nastavit si notifikace. Někteří přestanou pít, když překročí půl promile. Jiní naopak využijí nástroj k udržování přesné hladinky ;-) Jako bonus získáte i informace o vývoji tělesné teploty.

Zobraz celý článek...

pondělí 23. května 2016

Cava, 3x Prosecco a šumivé slovinské červené

Poslední dny, jak se venku oteplilo až na úroveň co mi přestává být příjemná, mám dost monotematické vinné choutky… ryzlink nebo bubliny. Nebo teda dobré pivo. Každopádně nejčastěji odšpuntovávám právě bubliny. Koho zajímají tichá vína, musí si počkat na ochlazení :o) S návštěvou minulý týden padla Gramona Imperial Cava Brut Gran Reserva 2010, tedy zásadní víno špičkového producenta, o kterém jsem se tu rozepisoval nedávno. Odrůdově 50 % Xarel·lo, 40 % Macabeu a 10 % Chardonnay, na kalech v lahvi 41 měsíců, cukr trošku vyšších 8 g/l a za použití dozážního likéru zrajícího ve dřevě jejich více než stoleté solery. Citronová barva, pěkné perlení spíše menších bublinek. Energická, stále čerstvá a dost efektní vůně, chlebová topinka s máslem, zralá jablka a hrušky, sem tam citronová kůra, dotyk oříšků, kouřová minerální linka. Suché, čisté, bezva kyseliny a velmi hezká stavba, decentně oříšková delší dochuť, spousta z vůně se odráží i v chuti. Harmonické, docela výrazné, krásně připravené vrstevnaté víno. Cena se typicky pohybuje někde okolo dvaceti euro, což za bubliny na úrovni šampaňského není špatné.

Zobraz celý článek...

pátek 20. května 2016

Rakouský slaďák, fajn Aligoté a pár poznámek z uplynulých dní

Rozhodl jsem se, že udělám něco se zásobami sladkých vín, která v posledních letech nahromadil a nějak se nedostává příležitostí je pít. Prostě je otevřu jen tak a užiju si je postupně, v průběhu mnoha dní, večer místo kousku čokolády :o) První šla pod vývrtku láhev z vinařství Wenzel (web) od Neziderského jezera, sídlí v Rustu, konkrétně Beerenauslese Cuvée 2008. Psal jsem o nich více u lahve dalšího sladkého loni. Tohle víno je odrůdově Welschriesling, Gelber Muskateller a Pinot Gris, dvanáct alkoholu, projevem krásná klasika. Zlatá žlutá barva, ve sklence se trochu táhne ale nic sirupového. Výrazná, sladká, medová vůně, meruňková marmeláda, jemně kořenité, dotyk vanilky a exotických květinových tónů, velmi decentní těkavka. V chuti poměrně silné, koncentrované, sladké, mírně pečeně ovocné, delší, teplejší, uhlazené ale s dobrou kyselinou a není utahané. Moc fajn! Po pravdě bych vlastně neměl problém tu 0.375l láhev za večer vypít. Ale mám obavu, že už takhle do sebe cpu dost alkoholu, ještě abych k tomu přidal deka cukru… :-) Tenhle vinař umí, pro studenty WSET v Rustu ideální zastávka, škola s ním pomalu sdílí dvůr.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 19. května 2016

Dvě charakterní ostrovní vulkanická vína

Vím, že nejspolehlivěji mne vinně uspokojí dobrý (německý) ryzlink nebo charakterní (burgundský) pinot, ale stejně „riskuji“ a prostě si nedokážu odpustit neustále objevování. Čím exotičtější odrůda/místo původu, tím lépe. Ostatně nedávno jsem na tohle téma něco psal a také už dříve, o tomhle nadšeneckém těkání od jednoho vína k druhému, místo abych si koupil bednu či dvě vína, které bezpečně chutná :o) Ale nemůžu si pomoct. V mnoha případech jsou ochutnaná vína zajímavá právě a jen svou exotičností, ale sem tam se zadaří ochutnat něco s opravdovým charakterem. Častěji jde ovšem jen o zkušenost, byť i ty se počítají :-) Naposledy se ovšem zadařilo!

Zobraz celý článek...

středa 18. května 2016

Naturální růžové bubliny a nabušený Furmint

Biodynamik Franz Strohmeier, Štýrsko, odrůda Blauer Wildbarcher proslavená růžovým vínem Schilcher s opravdu brutálními kyselinami, Rosé Schilchersekt připravený úplně bez síření a jako Brut Nature, bez dozáže. Kaly normálně odstřeleny, v lednu 2014, přesto by asi leckdo z parametrů výše čekal nějakou velkou divočinu. A ono ne. Oranžovo-růžová barva, na úvod až extrémní pěna, lehce zabarvená do růžova, pevná. Vytrvalé perlení menších bublinek. Čerstvá, efektní vůně, trochu toastová, drobné červené ovoce, jahoda, mineralita, s jemnějšími zábavnými odbočkami. Suché, velmi výrazná kyselina a poměrně přísný projev, ale není to neharmonické, výrazná mineralita, toastovost, červená ovocnost, výborná délka, bezchybná pitelnost. Zábavné, tvrdé ale seriózní, zajímavé charakterní bubliny. Užil jsem si je už dříve, ale další zrání v lahvi tomu jen pomohlo. Moje poslední láhev to byla :-( Veltlín ještě má, byť o pár desítek korun podražilo, ale musím ověřit zda jde o stejný ročník. Jako děsně mne baví leckterá současná trendy pét-nat vína (v podstatě vína, která dokončí prvotní kvašení v lahvi, obvykle ponechávaná i s kaly), ale tohle nepovažuji za méně přírodní a komplexitou je o třídu dál. Což mi připomíná, že jsem furt nedodělal report z degustace naturálních Champagne. Polepším se!

Zobraz celý článek...

úterý 17. května 2016

Litr za euro, sekt Karel IV., syntetické víno, smutné zprávy

Jeden z mých „oblíbených“ (= rozuměj velmi často jsem se o něm zmiňoval v souvislosti s vínem nepříliš jakostním či vyloženými podvody a podvůdky typu návodné doporučení, které z jejích dovozových vín označovat jako Pálava, viz zábavný starší ceník) producentů/dovozců vína, Vinařství Mutěnice, je nyní ve společné skupině s Neoklasem, jedná se tak u druhé největší vinařské uskupení u nás. Na téma si můžete přečíst rozhovor na iDnes, je to hodně zajímavé. Jsme tu my, vinní nadšenci, a naše „bublina“ a významně omezené vnímání světa vína. Hledáme „terroir“, specifický charakter vinic, potenciál odrůd, debatujeme o zásazích vinaře, snažíme se sehnat pár flašek z nějaké malé šarže a řešíme podobné kraviny. A pak je tu ten velký byznys, litr také vína za euro, drsné souboje o pozice v supermarketech a „příklon je k vínům polosladkým“ :-)

Zobraz celý článek...

pondělí 16. května 2016

Bílá Rioja, La Mancha a trocha sherry

Pod bílými víny z oblasti Rioja si mnozí představí hlavně „klasický“ styl, kdy jsou vína vyzrávána hodně dlouhou dobu v sudech, jasně ovoněna americkým dřevem a oxidativního projevu, daleka čerstvé ovocnosti moderní produkce. Druhou kategorií, často označovanou za „moderní“, jsou svěží lehčí bílá připravovaná čistě v nerezu, ale zas taková novinka to vlastně není. Novější trend je ve skutečnosti někde na půl cesty, kvašení ve dřevě a následné zrání tamtéž kratší dobu (nebo vůbec a doškolení v nerezu). Já nedávno zkusmo sáhl po možná nejznámějších představiteli nerezovek, prý jedné z nejstarších registrovaných španělských značek vína (loni oslavila sto let!), které vinařství úspěšně chrlí pár stovek tisíc lahví a přesto s ním sbírá 90+ bodů a umístění v různých prestižních žebříčcích typu Wine Spectator Top 100. Compania Vinícola del Norte de España aka CVNE/CUNE, Monopole 2014.

Zobraz celý článek...

pátek 13. května 2016

Charles Rousseau, pěstitelská Champagne, soutěže a další novinky

V pondělí 9. května zemřel Charles Rousseau, syn Armanda Rousseau, zakladatele jednoho z nejslavnějších vinařství Burgundska a zásadní hvězdy obce Gevrey-Chambertin. Dožil se požehnaného věku 93 let. Doménu již několik desítek let řídí jeho syn Eric a vypadá to, že další generací, která převezme otěže, by mohla být jeho dcera Cyrielle. Mimochodem zásadní součástí úspěchu této domény a vysokých cen, kterých dnes jejich vína dosahují, je krom nesporné kvality také směr, který určil právě Charles Rousseau. Již jeho otec vína aktivně prodával v USA hned po prohibici, angličtinou a němčinou plynně hovořící Charles se na export zaměřil naprosto zásadně a dokázal získat obrovské množství zákazníků ve Velké Británii, Německu a Švýcarsku, ty země jsou jim do dneška velmi věrné a těší se z alokací jinak těžko dostupných vín. Postupem času se ale výrazně exportně prosadil od Austrálie či Japonska po Jižní Ameriku.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 12. května 2016

Fabrizio Iuli – Nebbiolo, Pinot a 3x Barbera

Minulý týden na pozvání dovozce Via Del Vino dorazila do Prahy dvojice energických italských vinařů, Natalino Crognaletti z Marche a Fabrizio Iuli z Piemonte. Byla s nimi dost zábava a věřím, že by se s nimi dobře popíjela i jiná vína než jejich, vypadali na to :-) Natalino z vinařstvi Fattoria San Lorenzo představil zajímavá biodynamická vína starých klonů odrůdy Verdicchio i charakterově hodně odlišná divočejší červená, ale mou pozornost si přeci je znatelně více, a možná trochu překvapivě, získal Fabrizio a produkce Cantina Viticoltori del Monferrato (web), malého družstva specializujícího se na odrůdu Barbera. Ale samozřejmě mají i trochu Nebbiola a, protože Fabrizio je milovník Burgudska, vyzkoušeli v roce 1999 vysadit i nějaký ten Pinot Noir. Skoro všechna vína v sobě měla takovou zvláštní lehkost a báječnou pitelnost, bavila mne velmi.

Zobraz celý článek...

středa 11. května 2016

Máte dotaz pro Riedel?

Letos je tomu 260 let od chvíle, kdy se na našem území začala psát historie rodiny Riedel coby sklářů. Od knoflíků, korálků, lahviček na parfémy či bohatě zdobených pivních sklenic ušli k dnešní produkci dlouhou cestu plnou změn, a v rámci oboru stáli za mnoha technologickými inovacemi, úspěšně propluli divokými dobami jako byl rozpad monarchie či velká hospodářská krize. Konec veškerého jejich podnikání na našem území přinesla až Druhá světová válka. Po letech, kdy už to vypadalo beznadějně, přišel nový start v Rakousku. Dnes je Riedel v podstatě synonymem pro špičkové vinné sklenky, firmou už desítky let určující trendy v oboru, jejich některé výrobky lze označit za ikony moderního designu a bezvadně plní svou funkci na stolech restaurací i u vínomilců doma. O jejich současné přehršli sklenek určených na konkrétní odrůdy či vinařské oblasti si lze myslet leccos, vnímat to už jen jako chytrý marketing (společně s extravagantními dekantéry velmi úspěšný, Riedel vyváží do celého světa, spolknul v posledních letech několik dalších skláren a je extrémně úspěšný a čím dál úspěšnější i ve věkové skupině 25-34 let, což pozitivně nahrává dalšímu vývoji), ale jen si přiznejme… stejně si i mnozí ti, co nakonec koupí sklo od konkurence, nejdříve ověří, jaký tvar na konkrétní vína prodává Ridel ;-)

Zobraz celý článek...

úterý 10. května 2016

Neustále se zlepšující Petr Koráb

Na konci dubna dorazil z Boleradic do pražské vinotéky Fajnšmekr představit svou produkci Petr Koráb s manželkou. Dovezl pár teprve připravovaných a dosud nelahvovaných vín i již hotové a aktuálně nabízené kousky, k tomu i nějakou pochutinu (mají kozy a ovce, snaží se nabízet k vínům i jídlo stejného místa původu). Naposledy jsem jejich vína nějak více chutnal v roce 2014 a nabyl dojmu, že kvalita šla oproti dřívějšku nahoru, respektive byla vyváženější v rámci celé produkce. Dříve mi to přišlo trochu jako na houpačce, něco výborné ale leccos poněkud nedotažené. Tato ochutnávka dojem o pozitivním vývoji jen potvrdila a hodně mne potěšila. Příjemná, poctivá, dobře udělaná vína, která jsem pil s chutí. Pěkně zvládnuté kousky jak v „tradičním“ stylu, tak i macerované bílé, karbonická macerace či zajímavý fortifikát.

Zobraz celý článek...

pondělí 9. května 2016

Maraton s bublinami na závěr

Poctivě jsem se připravoval. Dobu před závodem odpočíval, správně jedl (více méně, víno jsem úplně neosekal, měnit náhle životosprávu by se nevyplatilo ;-) a dostatečně pil, vše důležité jsem měl načteno a teoreticky byl myslím dobře připraven, prakticky pak běhal přes 200km měsíčně a cítil se dobře. Dokonce i celou distanci jsem jednou zkusmo zaběhl a šlo to vlastně lépe než bych čekal. A tak jsem na start Pražského maratonu nastupoval docela optimisticky. Přes 42km v tréninku jsem běžel bez snahy o nějaký zásadní čas, v poklidu a s kamarádem jsme si i povídat stihli, v těžších botách než budu mít na závod, s výrazně větším převýšením, s několika desítkami kilometru naběhanými v týdnu předtím. Teď to přeci muselo jít ještě o hodně lépe, to dá rozum! No nešlo. Nepřítelem se stalo hlavně sluníčko, teplé počasí mi nedělá dobře, a sem tam i docela silný vítr. Když jsem už téměř v závěru zaběhl do Husákova ticha, měl jsem sto chutí si tam někde ve stínu sednout, zvenku by na mne nikdo neviděl a ostatní běžci pochopí, a litovat se. Ale nakonec ještě trochu zrychlil, hlava je silnější než unavené tělo, stále byla totiž šance dostat se pod čas, který jsem si stanovil jako hranici „budu opravdu spokojen“. A povedlo se, výsledný čas 3:44:30 na první opravdový maraton není vlastně blbý. Navíc se dneska cítím úplně v pohodě, byť mistrovství v dřepech bych asi nevyhrál, tenhle pohyb (a cesta za schodů dolů) drobátko bolí…

Zobraz celý článek...

pátek 6. května 2016

6x Champagne Henriot

Šampaňský dům Henriot je jednou z opravdu tradičních značek, rodina se do Champagne přistěhovala již v 17. století a ve spojení s vínem oficiální začínají v roce 1808. A do dnešních dnů je vinařství v majetku rodiny, což je u značek této velikosti (~ 1.5 milionu lahví) spíše výjimkou. Původně se Henriot významně zaměřoval na odrůdu Chardonnay, v současnosti je podíl odrůd zhruba půl na půl Chardonnay a Pinot Noir. Vinic mají paradoxně méně než dříve, z dřívějších více než stovky hektarů v top obcích je to dnes něco přes třicet, takže nákupu se samozřejmě nevyhnou. Většina vín má dozáž někde v zóně 8-10 g/l, ale působí možná o chlup sušším dojmem. Možná i díky vlivu nového sklepmistra, Laurent Fresnet se jmenuje, zájem o jejich vína docela stoupá a kvalita šla ještě o něco nahoru. Na náš trh je dováží Gourmet Services, ale prvním „dovozcem“ do našich zemí byl František Josef I., který učinil z domu Henriot oficiálního dodavatele Champagne pro rakouský dvůr. Včera jsem měl po delší době možnost ochutnat si průřez produkcí (krom demi-sec, to mi nějak nechybí, a nejnovějšího Cuve 38, na ně trochu atypického Grand Cru Blanc de Blancs v podstatě z neustále doplňované solery, ten snad někdy příště) a bylo to fajn.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 5. května 2016

Dva značně odlišné biodynamické ryzlinky

Vypadá to, že dnes se zase vrátí teplé jarní dny, čas nalít si trochu ryzlinku. Kupříkladu úplně základní ze slavného biodynamického vinařství Dr. Bürklin-Wolf z Pfalze, mix různých vinic okolo obcí Forst, Wachenheim, Ruppertsberg a Deidesheim, jakostní Riesling trocken 2014. Bürklin-Wolf je jednou z německých ryzlinkových špiček se specializací na suchá vína, pionýři biodynamiky, už od roku 2001 navíc označující svá vína především dle původu, konkrétních vinic, spíše než přívlastkovým systémem dle cukernatosti. Tenhle základ je uložen v klasické protáhlé lahvi a pod šroubovým uzávěrem, ale používají ho i na některé vyšší řady. Má světlejší citronovou barvu a bezva čerstvou vůni jen s náznaky zrání, trochu reduktivně zaprděnou a vyžadující rozdýchání. Meruňka, dotyk citrusů, herbální linka, minerální tóny. Suché, středně plné, s parádní kyselinou a šťavnatostí, řízné, dobře postavené, skvěle pitelné. Prospěje tomu ještě nějaký čas na lahvi, teprve teď to začíná být přístupné, před pár měsíci to byla dost nepřístupné. Každopádně fajn chlastací osvěžující ryzlink s něčím navíc. Bohužel běžně stojí u 1er Wines přes tři stovky a to je docela dost. Ale Bürklin-Wolf se s tím obecně dvakrát nemaže a z cen jejich top poloh Kirchenstück či Pechstein je mi do pláče. Teda není to záplava slz jako u špičkového Burgundska (nebo když v závěru filmu odlétá E.T., třeba), ale furt nic moc.

Zobraz celý článek...

středa 4. května 2016

Čtvery bubliny – Anglie, Itálie a Morava

V neděli jsem pil dvoje různé bubliny z Anglie, nedám na ně dopustit a už jsem to tu psal několikrát, v názoru na jejich kvality už rozhodně nejsem sám (teda pokud dáte na soutěže a různá slepá srovnání) :-) Pokud jde o špičková šumivá vína, tak ta nejlepší jsem stále měl z Champagne, ale nejblíže k nim má právě Anglie, následně top crémanty a cava, Franciacorta a potom všichni ostatní. Pokud jde o dostupnost, tak s tou je to u Anglie dost špatné. A ani nějak zvlášť neušetříte, svých vín si cení vysoko. S přáteli padla láhev Nyetimber Classic Cuvée 2008 ze Sussexu, klasická směs Chardonnay + Pinot Noir + Pinot Meunier, od většího a známého producenta, kterými mi ale kvalitativně přijde hodně vysoko a skoro nikdy mne nezklamal, psal jsem o jejich vínech už několikrát. A Nyetimber nezklamal ani tentokrát. Víno potřebovalo docela dost nadechnout a pak se odměnilo výraznější, efektní nazrálejší vůní, pečené malvice, toastovost, dotyk citrusové ovocnosti, poměrně komplexní projev. V chuti důrazné, s parádní kyselinou, citrusy, bezva struktura, mineralita, délka, vyvážené, klasické krásně udělané bubliny.

Zobraz celý článek...

úterý 3. května 2016

EP 2015, oregonská marihuana, hustopečská výzva, Manolo Lozano

clos_margalaine_2009V uplynulých letech jsem se sem tam zabýval kampaní En Primeur v Bordeaux, ale po pravdě můj zájem trochu opadl, ostatně určité „ochlazení“ zaznamenal trh jako celek. Letos mi přišlo pár dotazů, zda bych neměl nějaké tipy na výhodný nákup, a docela pěkně to ilustruje současný stav – díky skvělému ročníku (byť ne kvalitou úplně konzistentnímu jak v rámci jednotlivých apelací tak mezi nimi, především na levém břehu) se očekává oživení zájmu, Bordeaux doufá především o návrat větších nákupů z USA, prý se přidává také zájem mladších konzumentů. Po pravdě jsem nezvládl žádné ochutnávky a ohledně kvality vín kompiluji názory světové i místní kritiky. Po několika téměř úplně vynechaných ročnících mám v plánu, i přes spíše zdražení oproti loňsku, pár desítek lahví do zásoby koupit, obvykle cenově dostupné kousky ale takového toho typu, co ze zkušenosti už později nejde (tak) snadno najít v běžné nabídce, nebo stojí znatelně víc (což je vlastně ten hlavní důvod pro nákup En Primeur, že jo…). Pokud někoho mé tipy zajímají, tak se samozřejmě mohu podělit, ale ve výsledku je asi zábavnější sledovat třeba nabídkové maily Tomáše Domince a nechat se zlákat jeho zábavnými popisy a historkami.

Zobraz celý článek...

pondělí 2. května 2016

Minivertikála Cabernetu od Errazuriz

Mám moc rád vertikální degustace, srovnávačky téhož vína ve více ročnících. Před pár dny, když se manželka konečně vyhrabala z nemoci, poprosila mne o nějaké „obludnější“ (= silné, plné, koncentrované) červené. A tak jsem využil příležitost a vytáhl Cabernet Sauvignon Max Reserva od chilského vinařství Viña Errazuriz, o kterém jsem tu psal už mnohokrát a mám je rád. Víno se v mých zásobách shodou okolností vyskytovalo ve třech různých ročnících, takže ve sklence nakonec skončila nejmladší aktuálně prodávaná varianta z ročníku 2014, již trochu uleželejší 2012 a postarší ročník 2009. Max Reserva je u Errazuriz „střední třída“ vín, po základní ale nadprůměrně kvalitní Estate a před prémiovými víny označovanými Icons (psal jsem report z degustace, opravdu povedené kousky). Ještě mají řadu specialit, kvalitativně obvykle někde mezi ikonami a Max Reservou, ale zároveň vína něčím zvláštní oproti typické produkci (jediná specifická vinice, spontánní fermentace, netypická směs odrůd nebo třeba sladký pozdní sběr).

Zobraz celý článek...