pondělí 22. února 2016

Plíseň, vzorky, maraton

Dneska takový blogísek ze života vínomilce, který se snaží znovu neztloustnout díky běhu :-) Jak nejlépe trávit volnou neděli než inventurou vinné chladničky? Vlastně jsem ji vůbec neměl v plánu, ale byl k tomu donucenou jezírkem vody na podlaze i v chladničce. Původně jsem se domníval, že jde o vylité bílé víno (mám tam i rozpité otevřené lahve a kupu sherry), ale ukázalo se, že je to složitější problém. Podle všeho se v ledničce vylil nějaký slaďák a natekl do odtoku, kterým normálně odchází kondenzovaná voda. V odtoku víno zaschlo a na odparce navíc začalo plesnivět, ve výsledku tam vznikl neprošťouchnutelný nános hnusu. Takže vína ven, ledničku položit, odparku odšroubovat a tak. Alespoň teď už přesněji vím, co všechno za sherry mám otevřeno, a také jsem objevil láhev Svätovavrinecké 2008 Classic z vinařství Strekov 1075 (viniční trať Góré). Víno už je normálně vyprodáno, poslední větší množství odešlo do Japonska. Projevem je to dost „pinotové“, již nazrálejší a trochu divočejší, do peckovin, sušených višní, něco kořenitosti, dost suché s dost výraznou kyselinou, červené peckoviny, dobrá délka, výborná pitelnost. Poctivé zábavné červené stále v kondici. Po práci přišlu k chuti.

V poslední době se mi zase nějak množí dotazy na možnost PR článku (fikaně o nějaké vinařské oblasti, třeba, s tipem na konkrétního dovozce) či doporučení / popis konkrétních vín zde na blogu. PR články odmítám rovnou, u zdegustování vín nabízím celkem jasná pravidla a obvykle pak žádné víno nedostanu :-) Zásadní problémy pro prodejce jsou asi dva. Sice jim rád zašlu hrubé poznámky k ochutnaným vínům, ale prostě nemohu slíbit, že o nich i napíšu veřejně. A pokud ano, tak negarantuji kdy a zda to bude celý „velký“ článek, zmínka o dvou větách či jen fotka na Instagramu. A k tomu navíc výstup může být jak pozitivní tak i negativní :-) Ideální varianta pro prodejce je nadšený článek s odkazy k nim zdarma, ze kterého si použijí hodnocení vína u popisu produktu a za „odměnu“ (kdy ale tou hlavní byla možnost víno vůbec ochutnat, samozřejmě) tam dají odkaz na Jižní svah. Typicky se to navíc týká úplně základních spotřebních vín za pár euro, u kterých se nějaké obří nadšení dostavuje málokdy a chutnat je bývá skutečně spíš práce a zhodnocení, zda v kontextu téhle kategorie dávají smysl. Zásadní vína z Burgundska, špičkové vyzrálé ryzlinky či jiná velká vína mi nikdo nenutí. Nechápu, zrovna u nich je šance na pozitivní až nadšené hodnocení mnohem větší ;-)


Dobrovolně přiznávám, že prochutnat třeba 12 takových spotřebních vín a ke každému něco relevantního napsat je pro mne ve výsledku větší námaha (a každopádně trvá déle), než uběhnout maraton :-) Rozhodl jsem se, že letos tuhle mytickou distanci pokořím, a přihlásil se na Prague International Marathon v květu. Ale jak jsem tak dočetl životopis Zátopka, výtečné Eat and Run Scotta Jurka či trochu přehnanou propagaci běhání naboso Born to run, tak už to prostě nedokázal vydržet, byl z toho úplně přemotivován a jeden delší trénink podél Vltavy, plánovaný někde k třiceti kilometrům, si prostě protáhl na čtyřicet dva a půl. Na jednu stranu jsem nadšený, že se mi to povedlo, navíc bez nějaké fyzické krize a další den jsem byl v pohodě schopen chodit po schodech či doběhnout tramvaj :-) Na stranu druhou teď musím přehodnotit cíl pro ten oficiální měřený závod. Prosté „doběhnout“ už najednou nestačí, mělo by to být v čase lepším než v tréninku (kde ale chybí v čase na fotce zhruba pět minut vynucených pauz, bez kterých bych se spíš obešel; ale zase trať nebyla úplná placka, hlavně od 35 do 41 km furt mírně stoupala, asi 100m výškových to ve výsledku udělalo). Mám obavu, že to bude hodně bolet. Je to jen mužská mysl, která je takhle přiblblá a furt si musí něco dokazovat? Netuším. Ale jestli se to povede, tak večer po závodě bouchnu nějaké pořádné šampaňské. Pokud se někdo také chystáte běžet, tak můžeme naplánovat nějaké před a pozávodní skupinové foto :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails