O svátcích jsem otevřel dost bublin, nějaké ty ryzlinky a na Silvestra to vidím podobně, ale přiznávám, že poznámky jsem si dělal jen u pár z nich. Prostě si užíval dobrá vína, často kousky co už dobře znám a mám rád a právě proto otevírám, a nesnažil se je „vědecky uchopit“ :-) Ale došlo i na nějaké červené a zrovna tohle jsem ještě neznal, takže tam jsem si dělat něco naškrabat dovolil. Před rokem jsem se tu rozepisoval o třech úrovních Barola od vinařství Cascina Boschetti Gomba (web), taky pár řádků k samotnému producentovi v článku najdete. A teď otevřel jejich vrcholné víno, Barolo „Boschetti“ Riserva 2012. Z révy zhruba 70 let staré, první a původní jejich vinařství. Po ručním sběru a odstopkování a pomletí maceruje a fermentuje něco přes tři týdny, poté zraje ve starších sudech ze slavonského dubu asi čtyři roky a následně smíšené sudy ještě v nerezu a poté v lahvi než jde na trh (od sklizně je to pět až šest let). Nic složitého, ale trochu trpělivosti to teda vyžaduje :-)
čtvrtek 30. prosince 2021
úterý 28. prosince 2021
Šumivý Sauvignon a bubliny z Istrie
O svátcích jsem otevřel Sauvignon Sekt 2019 Extra Brut z řady Soul od vinařství Fabig (web), domácího specialisty na odrůdu (nedávno jsem tu trochu kontemploval nad jeho nejdražší lahví). Čistě sovošové bubliny vyrobené klasickou metodou, na kalech v lahvi rok a půl, dozážováno na čtyři gramy. Teprve druhý ročník tohoto vína, ale první celkem slavil úspěchy a rychle zmizel. Spíše světlejší barva, fajn perlení menších bublinek. Čerstvá, čistá, svěží vůně, pocitově trochu reduktivní a svědčil tomu vzduch, citrusové tóny (grep, kůra), florální linka a mineralita. Suché, přímější, čisté, s výraznější kyselinou, osvěžující a výborně pitelné. Zmizlo snadno a rychle, fajn bublinky. Čekal jsem možná trochu komplexnější dojem, ale rozhodně potěšilo.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Chorvatsko, Morava, recenze, víno
pondělí 27. prosince 2021
Velké Fino La Panesa od Emilio Hidalgo
Na Štědrý den máme už takovou vlastně docela tradici, že krom (spousty) bublin otevíráme i nějaké opravdu dobré sherry. Tentokrát to byla La Panesa, fino z vinařství Emilio Hidalgo (web, neplést s Bodegas Hidalgo-La Gitana), které dlouhodobě patří mezi nejuznávanější a nejlepší představitele stylu. Mně se ale už mnoho let vyhýbalo a není to ani tak tím, že ho vzniká každoročně jen pár tisíc lahví, v kontextu podobných sherry je to vlastně hodně, očividně nás deviantů není ani celosvětově nějak zásadní množství :-) Každopádně když jsem před lety víno objednal poprvé, tak ač v obchodě byla správná fotka, jméno i popis, tak mi přišlo základní fino producenta. Furt špičkové, ale… nebyla to La Panesa. Měla mne trknout cena, samozřejmě. Dostal jsem peníze zpět a víno si mohl nechat. Po několika měsících jsem na stejném německém obchodě dosáhl totožného výsledku a už mne poněkud naštvalo, poté už e-shop aktualizovali. Napotřetí jsem víno přihodil při nákupu ve Španělsku, k docela velké objednávce asi šedesáti různých vín. Blokovalo několik dní odeslání a pak mi volali, že tohle jediné prostě nějak ve skladu nemohou najít a vinařství také nemá. Rezignoval jsem a dalších pár let objednat nezkoušel Až letos na podzim znovu zkusil přidat a čekal, co se podělá tentokrát. A zázrak, víno dorazilo!
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: recenze, sherry, Španělsko, vinařství a vinice, víno
čtvrtek 23. prosince 2021
Vaše top vína roku 2021?
Probírám se tu poznámkami k vínům a zážitky z letošního zvláštního roku a připravuji malý výběr toho snad nejzajímavějšího do pravidelného přehledu. A říkám si, že bych mohl dát prostor i vám v komentářích, ať se taky zamyslíte a podělíte :-) Co bylo vaše nejlepší víno v roce 2021? Jaké vás nejvíce zaujalo či překvapilo a proč? Nějaký vyloženě nečekaný nový objev, ať už konkrétní lahve, producenta či místa původu? K jaké lahvi či vinařství jste se letos nejčastěji vraceli?
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak...
středa 22. prosince 2021
Fascinující sólista Jean-Marc Sélèque
Psát recenze na téměř nedostupná vína, a teď nemyslím ani tak cenou (i když i to hraje roli…) jako spíš malým počtem připravených lahví, tím že jsou už vyprodány a nebo jde o starší nedostupný ročník, mi vlastně trochu uvolňuje ruce. Je to potom víc „můj milý deníčku, tohle mi fakt strašně chutnalo…“, spíš než snaha o nákupní doporučení jiným :-) Konkrétně tohoto vína vzniklo 1500 sedmiček a 100 magnumek a do ČR se dostalo jen pár lahví. Ochutnal jsem ho v rámci degustace Blanc de Noirs ze specifických jednotlivých parcel od severu k jihu, kterou pořádal dovozce Terroir Champagne. Připravil ho jeden z mých nejoblíbenějších pěstitelů, Champagne Jean-Marc Sélèque (web, bližší a ne úplně zastaralé info zde na blogu viz třeba tento zápisek) a v rámci jeho hudbou inspirovaných řad jsme u sólisty – vždy jen jedno místo původu v jeho domovské obci Pierry, jedna odrůda a jeden ročník. Ve sklence je Soliste Pinot Noir Pierry 1er Cru Les Gayères 2015 Extra Brut.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, degustace, Francie, Champagne, víno
úterý 21. prosince 2021
Skvělá chorvatská Malvasija osm let v sudech
Po nějaké době jsem zase otevřel láhev z vinařství Roxanich (web), měl jsem tu o nich report z degustace. A od té doby, co fotku lahve označil na Instagramu, tak mi ještě častěji vyskakují fotky jejich hotelu a lákavé pohledy na krajinu z bazénu se sklenkou jejich vína a dobrovolně přiznávám, že chuť někam vypadnout je aktuálně dost silná :-) Ale zpět k vínu. Otevíral jsem láhev Antica 2011, což je čistá Malvasija Istriana, spontánně kvašená a macerovaná půl roku a dalších osm let školená ve velkých starších dubových sudech, v podstatě jde o aktuální ročník! A pak ať mi nikdo neříká, že naturálno jsou rychlokvašky a vyšší ceny si nezaslouží ;-) Do lahví bez filtrace a dalších úprav a jen trochu sířeno, celková je něco málo přes čtyřicet mg/l.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Chorvatsko, recenze, víno
pondělí 20. prosince 2021
PF 2022 z Jižního svahu
Letošní rok byl z těch náročnějších, asi pro většinu z nás. Fyzicky, psychicky, ekonomicky. Pevně doufám, že se řecká abeceda brzy vyčerpá, omikron k nám bude milostiv a s tau či psí se nesetkáme vůbec. Do roku 2022 vám přeji především mnoho podnětných setkání a vůbec onu prostou a dříve samozřejmou možnost se setkávat, pozitivní myšlenky a negativní testy, spoustu skvělých vín a čich a chuť v kondici na to si je plně vychutnat. A samozřejmě si užijte i nadcházející svátky! Neloučím se, do konce roku vás jistě ještě pár zápisky potrápím a podělím se o lahve, které jsem si pro tenhle čas pošetřil. A dejte vědět, co se chystáte otevřít vy! :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak...
pátek 17. prosince 2021
Výtečný Riesling z Pfalze a další z Weinviertelu
Ochutnal jsem za uplynulé měsíce několik vín od Weingut Acham-Magin (web) z Forstu (an der Weinstraße), tradičního rodinného producenta s vinicemi v bio(dynamice), člena VDP a producenta fakt zajímavých komplexních ryzlinků s potenciálem zrání. Ty u nich tvoří na 80 % produkce, ale dělají i další odrůdy, však je to Pfalz. Vlastní vinice v těch nejlepších lokalitách okolo Forstu a Deidesheimu (Kirchenstück, Ungeheuer, Pechstein, Jesuitengarten…) a vinaří na nich už přes 300 let, stejnou dobu i provozují hostinec a vinárnu. Budu se jim určitě věnovat trochu více časem, rozhodně si to zaslouží. Dnes si tu jen „odložím“ poznámky k naposledy chutnané lahvi, mladičkému (a předčasně otevřenému, ale prostě… znáte to) 2020 Deidesheimer Herrgottsacker Riesling trocken (VDP.Erste Lage). Citronová barva. Čerstvá, energická, citrusová vůně s výraznou florální linkou a mineralitou, s mladistvou svěžestí, už teď hodně zajímavé a zábavné ale s potenciálem. Suché, čisté, šťavnaté s výraznější ale ne přestřelenou kyselinou a jen dotykem zbytkového cukru, štíhlejší elegantní styl, vyvážené a precizně postavené, citrusové, velmi dobrá délka. Fakt povedené.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Německo, Rakousko, recenze, víno
čtvrtek 16. prosince 2021
Výtečné ročníkové italské bubliny od Contratto
Dnes se podíváme na výtečné italské bubliny. Azienda Agricola Giuseppe Contratto (web) Metodo Classico Millesimato Pas Dosé 2014 je vínem od tradičního producenta skvělých čistě ročníkových šumivých vín, vermutů a likérů založeného už v roce 1867, na vinětách mají obrázek z reklamních plakátů vinařství z dvacátých let a jejich sklepy alias „vinná katedrála“ s až jedním a půl milionem zrajících lahví jsou dokonce památkou UNESCO. Rodinný podnik v roce 1993 získal nového majitele, palírnickou rodinu Bocchino. A v roce 2011 pak přešel pod křídla vinařství La Spinetta, ale stále funguje jako samostatné vinařství a značka a spojení naznačuje jen malé kolečko s tradičním nosorožcem od Dürera na zadní vinětě :-) Nový investor ale znamenal nákup dalších vinic v nejvyšších částech Langhe a vstup Contratto do sdružení producentů bublin v rámci apelace Alta Langa. Ve vinicích bio a snaha o udržení starých výsadeb, redukované výnosy, ve sklepích většinou několikaměsíční zrání ještě před druhotnou fermentací a u některých vín i v sudech, delší doba na kalech v lahvi (a jedou i větší formáty, až devítilitrový Salmanazar) a ruční setřásání kalů.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bublinky, Itálie, recenze, vinařství a vinice, víno
středa 15. prosince 2021
PIWI v apelacích & Prošek vs. Prosecco
Do apelací v Evropě přichází zásadní změna. V rámci širší revize celého systému značení a kontroly kvality EU rozhodla, že členské státy mohou v rámci vinných apelací používat i rezistentní hybridní PIWI odrůdy. Doposud byla povolena jen čistá vitis vinifera a tato změna má dát vinařům více možností, usnadnit přechod na ekologičtější zemědělství, snížit emise CO2 a takové ty věci. PIWI odrůdy samozřejmě pěstovat možné je, a v rámci Evropy je najdete leckde a třeba zrovna ČR je v jejich šlechtění významnou zemí (a naše vína z nich jsou medailově úpěšná, ovšem na body byla tahle soutěž fakt štědrá; což nic nemění na faktu, že vítězný Rinot od Michlovského bych moc rád zkusil), ale nemohla se stát součástí kontrolovaných apelací, nést jejich jména. Změna v legislativě samozřejmě neznamená, že v bílém burgundském se najednou začne objevovat Villaris místo šardonky, v Bordeaux bude Merlot nahrazen odrůdou Regent a v Piemontu nahradí Barberu náš Laurot. Každá apelace si musí povolení té či oné odrůdy a v jakých poměrech může do současných vín sama schválit a povolit, viz nedávno Bordeaux a jejich nová odrůdová sada určená k boji s globálním oteplováním. A to nebude snadné a bude trvat. Osobně jsem za tohle rozhodnutí rád. I přestože stále čekám na nějaká ta PIWI vína, která mne opravdu vystřelí z kramfleků :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
úterý 14. prosince 2021
Mohutnější alsaský Riesling a fajn bílé CdR
Nedávno jsem naslepo chutnal a poté pil Muenchberg Riesling Grand Cru 2008 z Domaine Ostertag (web), tedy ryzlink vrcholné alsaské kategorie. Patnáctihektarové vinařství se postupně etablovalo mezi nejuznávanější jména oblasti. Když jej po stáží v Burgundsku v osmdesátých letech převzal po otci André Ostertag, přinesl sebou spoustu změn. Nové přístupy ve sklepě – citlivá práce se sudy (navíc vyrobenými z místních dubů), sem tam amfora či macerace, minimalizace síření – ale hlavně snížení výnosů a přechod na certifikované bio a biodynamiku ve vinicích. Muenchberg (jméno znamená mnišská hora a odkazuje k cisterciákům, kteří zde hospodařili již v 11. století), jižně orientovaný amfiteátr u Nothaltenu, je jejich zásadní polohou. Keře Rieslingu se zde pohybují okolo čtyřiceti let věku a rostou na polohách z růžového pískovce s výraznými vulkanickými depozity a trochou vápence. Víno, ač otevřené několik hodin, působilo po nalití do sklenek velmi oxidativně a divoce, ale po pár minutách a pořádném nadechnutí se až magicky změnilo. Tmavší nazlátlá barva. Výrazná aromatika, kombinace florálních tónů a medu, přezrálé meruňky, botrytická linka. Suché, zralé, výrazné, s poměrně zahlazenou kyselinou (vůbec by mi nevadila vyšší, ale to je ročníkem), medovost, koncentrace, opět hodně zralé peckoviny, fajn délka. Přiznám se, že jsem víno sice poslal do Alsaska, ale tipoval nějakou směs ve které bude i trocha tramínu a ne čistý Riesling. Ale vinař říká, že mu jde hlavně o výraz místa původu spíše než „typický“ projev odrůdy, tak třeba je to lokalitou… :-) Mimochodem viněty navrhuje Andrého žena, Christine Colin-Ostertag.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Francie, recenze, víno
pondělí 13. prosince 2021
Sylván, Veltlín a Rulandské modré v bílé z Pfalze
O Weingut Meier (web) z obce Weyher (in der Pfalz) už jsem se tu zmiňoval opakovaně, šlo ovšem vždy o různé verze jejich Rieslingu, varianty z odlišných podloží či lišící se technikou zpracování. Na nedávné ochutnávce německých vín mne ale dost oslovilo jejich mladé Scheurebe právě z Weyheru. A vůbec špatná nebyla ani jejich bílá a šedá burgunda, v kontextu těhle odrůd určitě přísnější a zábavnější než průměr. A teď jsem si doma projel tři další odrůdy co připravují. Až vám bude zase někdo říkat, že na Moravě oproti zahraničí všichni dělají 15+ odrůd, klidně odkažte na Meierovi ;-) Ve sklence mi skončil jejich Silvaner, Grüner Veltliner a také Spätburgunder, ovšem v bílé podobě, vše vína ze základní (nepočítaje litrovky) gutswein řady.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
pátek 10. prosince 2021
Stará Barbera d’Alba a mladistvý Pinot z Pfalze
Slepé degustace jsou v mnoha ohledech objevná záležitost, obzvláště pokud může být ve sklence prakticky „cokoliv“. A v případě, že všechno víno neskončí jen ochutnané naslepo a je pak možno se mu věnovat i později, když už víte co přesně pijete. Takhle jsem včera měl možnost vyzkoušet Barbera d’Alba 1998 vinařství Pio Cesare (web). Od tohohle oblíbeného producenta Barola a Barbaresca jsem Barberu neměl už dlouho, ale pamatuji si, že před lety mne vlastně bavila více než jejich prestižnější vína. Bohatší aromatika, jasně nazrálejší ale stále i s červeným ovocem, zralé třešně, něco tabáku, sušené květy. Poměrně výrazné v chuti, středně plné, krásně vyvážené, moc pěkné kyseliny a šťavnatost, delší, seriózní, klasické. Moc pěkné! Naslepo jsem tipoval nějaké fajn Nebbiolo, ale vlastně to tím směrem svádělo hlavně proto, že při jasně vyšším věku a odhadu, o jakou část Itálie asi půjde, právě Nebbiolo čekáte. Protože kdo nechává „jen“ Barberu dlouho zrát, že jo? :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
čtvrtek 9. prosince 2021
Filtrujeme depot aneb neberme se tak vážně
V určitých kruzích je populární udržet teplotu bílého vína či prosecca ve sklence tak, že do ní přihodíte pár zmrzlých hroznů. Nebo, nedej bože, dokonce kostku ledu! Někdo nemá problém s tím příliš chladné víno zahřát na pár vteřin v mikrovlnce. A je to tak deset let zpátky, co Nathan Myhrvold způsobil malé pozdvižení „hyperdekantováním“ vína za pomoci mixéru. Vzpomněl jsem si na to včera, když jsem si nalil do sklenky zbytek lahve naturálního červeného a byla v něm fakt spousta depotu. Jo, nenalévám opatrně, neprovádím dekantace před svíčkou a podobné věci. Obvykle to neřeším a prostě odpíjím opatrně a zbyde mi ve sklence něco různorodého bordelu. Poslední doušek může… trochu zaskřípat mezi zuby. Soudíte mne? Ale tentokrát jsem, nově vybaven díky propadnutí kávě, udělal malý pokus. Prostě jsem zbytek vína nalil do Aeropressu a pod tlakem prohnal papírovým filtrem. Výsledkem byla sklenka s prakticky úplně čistým vínem a lepší, než to co tam bylo předtím. Trošku jsem se za to ale styděl. A pak si řekl, že je to přesně to, co je na světě vína špatně. Bereme se občas ku*va příliš vážně.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Jen tak..., víno, zamyšlení o světě vína
středa 8. prosince 2021
Vinařství Václav a vrcholná řada Princeps
Už je to pár měsíců, co jsem zde psal o Vinařství Václav (web) a sadě vín z ročníku 2019. A nedávno měl možnost ochutnat, respektive se věnovat celým lahvím, dalším dvěma kouskům. Do nabídky totiž přidali novou vrcholnou řadu nazvanou PRINCEPS. Jdou o jakousi jejich „rezervu“, výběr top hroznů/sudů, s delším školením (aktuálně je to 10 měsíců v nových a dalších 8 měsíců v jednou použitých barrique) a na trhu v podstatě až nějaké dva roky po sklizni. Vína vznikají bez aditiv a nějakých složitých intervencí až do lahvování, kdy jsou filtrována a zasířena. Z ročníku 2019 je takto k dispozici směs Merlotu s Cabernetem a připravili také Pinot Gris, kterého byl ale jen jeden sud a už je v podstatě pryč.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
úterý 7. prosince 2021
Nový ročník fajn Beaujolais a jedna Ribolla
Mezi vína, která hodlám sledovat pravidelně a případně doplnit do domácích zásob v novém ročníku, je i Beaujolais-Villages „Combe aux Jacques“ z Maison Louis Jadot. Chutnám ho už pár ročníků a opakovaně jsem tu psal o 2017 a 2019 (o 2019 znovu nedávno) a teď jsem otevřel láhev nejnovějšího ročník, 2020. Což je další z těch výrazně teplých, což by byl o něco menší problém než sucho, které bylo někde už dost kritické. Zároveň šlo o ročník s druhou nejčasnější sklizní v historii (rekord stále drží 2003). Vína z obvykle nižších výnosů jsou spíš plnějšího typu a s trochu vyšším alkoholem, což platí i pro tenhle kousek, který má nemalých 13.5 %. Když si vezmete, že pro Beaujolais-Villages apelační předpisy stále předepisují alespoň 10 %... doba se dost posunula :-) Každopádně tohle víno má původ v z Lancié, Lantignié a také Régnié, semi-karbonická macerace a zrání jen v nerezu. Trochu tmavší, hlubší barva. Mladistvé, voňavější ovocné ve vůni, jahody a trochu červené peckoviny, decentně fialové bonpari (tak jak si jej pamatuji z dětství, nevím zda dnes už nemají nějakou „zdravější“ variantu co voní a chutná jinak). Suché, čisté, středně plné až plnější, ovocné na pomezí červených a tmavších plodů, šťavnaté, slušná stavba, svíravější a něco tříslovin, dobrá délka. Pomáhal tomu vzduch a přinášel serióznější projev, ale ta veselá pitelnost tam byla furt. A bude jistě dobře zrát, vůbec bych se nebál dát tomu 3-5 let. Společně s 2019 rozhodně adept na nákup. Běžná cena po lahvi u Kupmeto 275 Kč, kartonová o 25 kaček méně.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: Burgundsko, Francie, Itálie, recenze, víno
pondělí 6. prosince 2021
Výborná vyzrálá cava za rozumný peníz
Nedávno jsem si chtěl ověřit, zda Agustí Torelló Mata (web) stále drží stejnou úroveň kvality, a otevřel dalších ročník jejich Cava Gran Reserva, 2013 Brut Nature. Stále platí vlastní vinice a v nich čistě (bio s inklinací k biodynamice), staré keře (50+ let), ruční sklizeň, spontánní fermentace a i jinak poctivá práce ve sklepě, delší školení na kalech. Odrůdy jsou vždy stejné, ale jejich poměr se každý rok liší, někdy i o desítky procent, není tam jeden jasný recept. Tentokrát je to téměř na třetiny – 35 % Macabeu, 34 % Xarel·lo a 31 % Parellada. Vína odstřelují postupně a šarže se mohou výrazně lišit, ostatně jsem o tom psal u jiného jejich vína, zde jsme degorzáž 10/2019 a na kalech v lahvi nějakých šest let, což je i aktuální minimum pro tohle víno. Najdete i kousky odstřelené po 7+. Na vinětě se pyšní i frčkou Vegan. A mám opravdu rád jejich lahve s logem lahve v pupitru přímo ve skle. Trochu mne překvapuje, že zatím zůstávají věrni značení Cava a ještě neprchli k některé z alternativ :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), bublinky, recenze, Španělsko, víno
pátek 3. prosince 2021
Fajn rakouský Riesling a Pinot ze Zimního vrchu
V rámci operace „ať furt nepiju ryzlinky jen Německé“ jsem se teď zase kouknul i po pár dalších okolních zemích. A otevřel třeba kousek do vinařství Thomas und Maria Buchmayer (web). Jsme ve Weinviertelu, konkrétně obci Pillersdorf a tedy jen kousek od Retzu a potažmo moravských hranic, v rodině vinařící již po několik generací, od roku 1760. Dlouhodobě jeli spíš úplně konvenčně, v současnosti už jsou ale v certifikovaném biorežimu a jedou biodynamicky, nové ročníky budou již s Demeter certifikací, na lahvích se pyšní i frčkami vegan. Mají i „naturál“ řadu, spontánně fermentovanou, lehce či úplně macerovanou, nefiltrovanou a minimálně sířenou či úplně nesířenou, ale většina vín zatím vzniká spíš „běžně“. Já otevíral kousek z vyšší řady traťovek, Riesling „Ried Kalvarienberg” 2019, ze svahu na jehož vrcholu je pískovcové sousoší ukřižování Krista. Ročně jej udělají zhruba 3500 lahví. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Citronová barva. Čistá, čerstvá, příjemná aromatika do peckovin, meruňky, s fajn minerální linkou. Trochu kouřové, lehce zelenější linka, karambola. Suché, čisté, s velmi pěknou kyselinou, středně a vlastně docela koncentrované, citrusy, meruňka, solidní koncentrace a mineralita. Solidní ryzlink, kterému myslím ještě prospěje čas. Úlovek z regálu ve Vinotéce U Lachtana na Vinohradech.
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Morava, Rakousko, recenze, víno
čtvrtek 2. prosince 2021
Sparklers, somíci, Eloi Dürrbach, Mouton 2019, opilá Austrálie a WS TOP 100
Tvůrci filmové série SOMM, o které jsem tu něco málo psal, přišli s novou „reality show“ nazvanou Sparklers, venku je na platformě SOMM TV první osmidílná sezóna. Jde v podstatě o koncept kuchařské soutěže, ve které ale somíci navíc párují jídla s různými druhy bublin. Zatím jsem neviděl ani díl, ale vzhledem ke svému bublinovému postižení tomu možná dám šanci. Pořad přichází v době, kdy vrcholí aféra v Court of Master Sommeliers, i o té jsem se zde zmiňoval. Sexuální obtěžování nakonec stálo místo v organizaci celkem šest členů, jedním z nich je i legendární Fred Dame, prominentně prezentovaný právě i ve filmech SOMM. K tématu The Drinks Business, obsáhleji Wine Spectator a zamyšlení měl i W. Blake Gray na Wine Searcheru. Mimochodem začíná lehce kontroverzním prohlášením, že celý ten Master Sommelier program je vlastně trochu pochybný, protože první, co většina z úspěšných studentů po získání odznaku udělá je, že si najde práci, kde už nemusí být sommeliérem :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
středa 1. prosince 2021
Odvrácená strana Měsíce a Dornfelder z kvevri
Otevřel jsem nedávno Dark Side of the Moon 2019 od Víno Vdovjak (web), tedy lokalita Veľká Tŕňa a slovenská část Tokaje. Jde o botrytickou záležitost z odrůd Furmint, Lipovina a Muškát žlutý. Jednodenní macerace, fermentace v nerezu spontánně a poté zrání v 500l sudech. Nečiřené, nefiltrované a jen trochu zasířené. Tmavší, matnější zlatá barva. Expresivní, výrazná vůně, sušené meruňky, přezrálé broskve, medovost a kořenitost, houby, trochu svěžejší citrusová linka a pomerančová kůra. První dojem je zřetelně „sladké víno“. V chuti ale spíše suché, byť trocha cukru tam je, plnější a opravdu velmi intenzivní, dost kyselin a velmi pěkná délka s teplým dozníváním výraznějšího alkoholu. Medové, sušené ovoce, koncentrace. Možná trochu hrubší a lehce neotesané, ale charakterní zajímavé víno. Pro mne spíš na jednu skleničku než popíjení celý večer, ale v otevřené lahvi drží perfektně, takže žádný problém. U nás běžná cena po lahvi ve Vinotéce u Lachtana (já mám z Vinohrad, ale asi mají i na Smíchově) 490 Kč. Vdovjaka vozí více věcí ze sortimentu a mají i Oakenshield, který se nedávno objevil ve více než eklektickém přehledu „25 vín, která musíte ochutnat před smrtí“ v britském Evening Standard :-)
Vystavil Jan Čeřovský Zobrazit komentáře
Štítky: bio(dynamika), Čechy, recenze, Slovensko, víno