Ne že bych se s vínem nudil, ale občas se přeci jen objeví lahve, u kterých mne přepadne taková ta dětská radost a o něco silněji mi připomenou, co mne na víně vlastně tak moc baví. Naposledy se mi to stalo s nákupem od Domaine de l'Ecu. Nejde o žádného neznámého producenta, ale o jednu ze špiček Loiry a to především v případě odrůdy Muscadet (dělají ale i červená, ta mne ovšem spíše míjí). Vinařství je bio už přes čtyřicet let, ještě z doby kdy to rozhodně nebyla nějaká módní záležitost, a od roku 1992 jede na celých 25 hektarech v biodynamice, certifikace Demeter následovala o několik let později. Pečlivá práce na vinicích, ruční sklizně, spontánní fermentace, čistě gravitační přetáčení bez čerpadel, zrání nejčastěji v neutrálních podzemních betonových tancích (a pro některá vína používají sudy a nově také amfory, ale obvyklá bílá jsou bez nich), krom minimálního síření (vína typicky mají okolo 40 mg/l celkové, 10 mg/l volné) žádné přidané látky.
Melon de Bourgogne, tedy Muscadet, samozřejmě školí sur lie, na kvasničných kalech. Ale není to jen na oko, jak je dnes u odrůdy běžné, ale běžně okolo 15 měsíců (respektive v rozsahu 12 až 20 měsíců dle potřeby). Co mne ale zaujalo nejvíce je rozdělení jejich tří hlavních muscadetů, která se vlastně liší „jen“ podložím, na kterém rostou vinice – Gneiss (rula), Orthogneiss (ortorula, z vyvřelin) a Granite (žula). Muscadet Sèvre et Maine „Gneiss“ 2014 má citronovou žlutou barvu, vůně klasická, důraznější, krémovost, bílé ovoce, bělomasá broskev, jemná oříškovost, meruňková pecka. Suché, čisté, živá kyselina, důraznější a pocitově silnější než by odpovídalo pouhým 12 % alkoholu, kouřovost, jemná mandlovina v závěru. Druhá a třetí den jemnější, uhlazenější. Parádně vyvážené, sympatické charakterní víno. Které navíc bude moc zajímavě zrát ještě mnoho let. Muscadet Sèvre et Maine „Orthogneiss“ 2014 je víno podobné, ale o chlup citrusovější, lehčí, s chlebovou kůrkou ve vůni a mírnou zemitostí, se znatelnější mineralitou až jemnou slaností, mořskou vodou, o něco energičtější, puristický bezvadně vyvážený parádní Muscadet. Muscadet Sèvre et Maine „Granite“ 2014 pak z řady přeci jen vybočí, aromatika je na úvod o něco divočejší, citrusovost, žluté ovoce, lehká krémovost, výraznější mineralita, mořské tóny, vlhké kamení, škeble. Suché, strukturované, minerální, žluté ovoce, delší, o něco přísnější, určitě nejkomplexnější z těch tří vín. I tohle se druhý den trochu uhladilo, zdůraznila ovocnost, je to vyvážené elegantní víno. Ze všech tří vín bych tohle nejraději viděl za pár let.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLGlmm3yUlmM0fKpMRf-uZtN3j6Tov0JOudyEux1jufvHAyV9OF4ay1K0QUjPGx_P5LPjeW1J63qpbcGIih1JzlzIuZfdjmWidJ_E3odClgIWoMI371AXJNrxKCOJ6amyTxG_xa5eLGdU/s400/Domaine-de-l%2527Ecu-Muscadet.jpg)
Neboduji, ale ač jsou všechna tři vína bezva, tak sestavit pořadí je pro mne docela snadné – Granite, Orthogneiss a Gneiss. Vy to budete mít třeba úplně jinak, osloví aromatičtější a plnější Gneiss, či obzvláště „tak akorát“ Orthogneiss, ideální partner k jídlu a vlastně i na jen tak pití. Ale ten „ryzlinkovější“ Granite přeci jen vyhovuje mému vkusu nejvíc. Všechna tři vína mají u Fajnšmekra a stojí po lahvi stejně, 380 Kč, takže cena v případném rozhodování roli hrát nemusí :-) Osobně doporučuji všechny, otevřít najednou a hrát si s nimi alespoň tři dny.