středa 17. února 2016

Třikrát stejně a přeci jinak s Muscadetem

Ne že bych se s vínem nudil, ale občas se přeci jen objeví lahve, u kterých mne přepadne taková ta dětská radost a o něco silněji mi připomenou, co mne na víně vlastně tak moc baví. Naposledy se mi to stalo s nákupem od Domaine de l'Ecu. Nejde o žádného neznámého producenta, ale o jednu ze špiček Loiry a to především v případě odrůdy Muscadet (dělají ale i červená, ta mne ovšem spíše míjí). Vinařství je bio už přes čtyřicet let, ještě z doby kdy to rozhodně nebyla nějaká módní záležitost, a od roku 1992 jede na celých 25 hektarech v biodynamice, certifikace Demeter následovala o několik let později. Pečlivá práce na vinicích, ruční sklizně, spontánní fermentace, čistě gravitační přetáčení bez čerpadel, zrání nejčastěji v neutrálních podzemních betonových tancích (a pro některá vína používají sudy a nově také amfory, ale obvyklá bílá jsou bez nich), krom minimálního síření (vína typicky mají okolo 40 mg/l celkové, 10 mg/l volné) žádné přidané látky.

Melon de Bourgogne, tedy Muscadet, samozřejmě školí sur lie, na kvasničných kalech. Ale není to jen na oko, jak je dnes u odrůdy běžné, ale běžně okolo 15 měsíců (respektive v rozsahu 12 až 20 měsíců dle potřeby). Co mne ale zaujalo nejvíce je rozdělení jejich tří hlavních muscadetů, která se vlastně liší „jen“ podložím, na kterém rostou vinice – Gneiss (rula), Orthogneiss (ortorula, z vyvřelin) a Granite (žula). Muscadet Sèvre et Maine „Gneiss2014 má citronovou žlutou barvu, vůně klasická, důraznější, krémovost, bílé ovoce, bělomasá broskev, jemná oříškovost, meruňková pecka. Suché, čisté, živá kyselina, důraznější a pocitově silnější než by odpovídalo pouhým 12 % alkoholu, kouřovost, jemná mandlovina v závěru. Druhá a třetí den jemnější, uhlazenější. Parádně vyvážené, sympatické charakterní víno. Které navíc bude moc zajímavě zrát ještě mnoho let. Muscadet Sèvre et Maine „Orthogneiss“ 2014 je víno podobné, ale o chlup citrusovější, lehčí, s chlebovou kůrkou ve vůni a mírnou zemitostí, se znatelnější mineralitou až jemnou slaností, mořskou vodou, o něco energičtější, puristický bezvadně vyvážený parádní Muscadet. Muscadet Sèvre et Maine „Granite“ 2014 pak z řady přeci jen vybočí, aromatika je na úvod o něco divočejší, citrusovost, žluté ovoce, lehká krémovost, výraznější mineralita, mořské tóny, vlhké kamení, škeble. Suché, strukturované, minerální, žluté ovoce, delší, o něco přísnější, určitě nejkomplexnější z těch tří vín. I tohle se druhý den trochu uhladilo, zdůraznila ovocnost, je to vyvážené elegantní víno. Ze všech tří vín bych tohle nejraději viděl za pár let.

Neboduji, ale ač jsou všechna tři vína bezva, tak sestavit pořadí je pro mne docela snadné – Granite, Orthogneiss a Gneiss. Vy to budete mít třeba úplně jinak, osloví aromatičtější a plnější Gneiss, či obzvláště „tak akorát“ Orthogneiss, ideální partner k jídlu a vlastně i na jen tak pití. Ale ten „ryzlinkovější“ Granite přeci jen vyhovuje mému vkusu nejvíc. Všechna tři vína mají u Fajnšmekra a stojí po lahvi stejně, 380 Kč, takže cena v případném rozhodování roli hrát nemusí :-) Osobně doporučuji všechny, otevřít najednou a hrát si s nimi alespoň tři dny.

Komentáře používají Disqus