Můj milý deníčku, zase jsem vyjel na Moravu. Uplynulé dny jsem strávil především v okolí Bořetic a tématem byla... Frankovka!!! Večer po příjezdu jsem, po hospodském kvízu v místním podniku, zapadl do sklepa Vinařství Tři Čtvrtě. A opět si ověřil, že jejich poctivá upřímná vína mi moc sedí. Nejen vždy výtečná Frankovka ve variantě „chlastací“ i serióznější, ale tentokrát mne hodně zaujalo i Neuburské a další vína. Něco jsem nabral na druhou polovinu mého pobytu, která se už odehrávala ve spíše slivovicové části Moravy :-)
Druhý den jsem se zúčastnil hodnocení prvního ročníku International Blaufränkisch Competition, 12. únor byl navíc vyhlášen světovým dnem odrůdy. Měl jsem tu čest být v komisi mimo jiné s Caroline Gilby MW a rozhodně bylo podnětné poslouchat její názor na jednotlivá vína. Často jsme shodli, někdy... inu méně :-) Každopádně na úvod citovala svého kolegu Andrewa Jefforda, že hodnocení na soutěžích by mělo být spíš „hledání pokladů než hra Sejmi krtka“ („a treasure hunt, not a game of whack-a-mole“). Porotci by měli aktivně hledat výjimečnost, jedinečný charakter a kvalitu a ocenit ji, místo horečného lovu drobných vad a mechanického zaškrtávání políček v degustační tabulce.
V rámci následného programu jsem se podíval na chvilku do Salonu vín, ochutnal si šampiona od Škrobáka (jako je to povedený suchý Tramín) i docela dost dalších vín a ujistil se, že je to fajn ukázka současného středního proudu domácího vinařství. Snadno si tam najdu vína, která bych si doma v klidu otevřel, ale ty co piju nejčastěji tam spíš nenajdete. Trochu mne zaskočila viněta pinotu od Bízy z trati Novosady, při zběžném pohledu dost evokuje mého oblíbence Petra Kočaříka :) Následně jsme přejeli na Vrbici a projeli si pár sudu i lahví ve Vinařství Horák. Dost mne bude zajímat, jak nakonec budou vypadat veltlíny Kukle finálně v lahvi nebo jestli nalahvují některé sudy samostatně jako speciální šarži. A den jsme zakončili večeří a ochutnávkou ve Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice, tam padlo i něco z opravdu archivních kousků. A překvapivě stále živých!
Páteční program jsem zahájil výběhem do Kobylí a zpět, mezi vinicemi i lesem a přes bořetickou rozhlednu. Do hotelu jsem vstoupil bos a boty obalené blátem raději nesl v ruce :-) Následovala podnětná konference o... Frankovce, samozřejmě. O tom, jak se na ni podepisují geologické podmínky (Jan Stávek), přes tradičně informačně velmi hutné a obohacující historické okénko Martina Markela, téma sudů v podání bednářství Schön (nedávno jsem tu psal o jejich sudech s kamenným čelem), pohled na Frankovku v evropských regionech v podání Caroline Gilby MW (které tímto děkuji za mnohé podnětné rozhovory nejen o víně v průběhu obou dnů) a na závěr téma budování Grand Cru na příkladu vinice Spitzerberg s Dorli Muhr. Doprovozeno jejími viny, za mne jedněmi z vůbec nejlepších, co jsem na akci měl, nakolik ta stylistika (a nebo osobnost vinařky a její způsob komunikace) nesedne každému. Ale bezesporu to byl skvělý pohled na téma marketingu vína.
No a pak už následovala volná degustace 300+ přihlášených vzorků a vyhlášení vítězů kategorií a šampiona. Vítězové v červených nepatří mezi mé favority, nejvíce jsem hodnotil jiná vína, ale tak to prostě je :-) Absolutního šampiona z Vinařství Kraví hora jsem zkusil koupit, z vědeckých důvodů na degustaci Frankovky co budu dělat už brzy, ale zatím není oficiálně v prodeji. Co naděláte, vzal jsem alespoň ročník předchozí. Na ochutnávce každopádně byla kvanta skvělých vín z různých koutů Evropy i mimo ni, skvělá příležitost si o odrůdě udělat lepší obrázek.
Večer jsem nečekaně skončil ve sklepě vinařství Herzánovi, kde jsme nejen chutnali jejich produkci (mimo jiné jsou tam teď super základy na bubliny a do lahví se chystá naprosto parádní veltlín...), ale též utužovali Česko-Polské vztahy. Myslím, že vinař Kamil Barczentewicz mírně znervózněl v momentě, kdy jsme ho vedli tmou na bořetické nádraží, a přemýšlel, zda se ještě někdy do hotelu vrátí :-) Asi se tam u nich vlakem v noci do sklepa nejezdí!
Díky moc VOC Modré Hory, Národnímu vinařskému centru a hlavně Janu Stávkovi, že tuhle akci spáchali. Frankovka si podporu zaslouží! A snad Stávka potěší, že naslepo jsem mezi úplnou špičku poslal jeho Lizniperky 2023. A nyní mne omluvte, asi potřebuji zase nějaký ryzlink :-)
