Za jedním z určitě nejslavnějších vinařství Alsaska stál šestačtyřicet ročníků. Především jeho suché, precizní terroirové ryzlinky mají mezi milovníky této odrůdy výsadní postavení. Ovšem patřil určitě mezi největší osobnosti světa pokud jde o bílá vína obecně. Ve věku 69 let při automobilové nehodě zemřel Pierre Trimbach, sklepmistr a technický ředitel Maison Trimbach (nedávný zápisek) z Ribeauvillé, dvanáctá generace tohoto rodinného vinařství. Byl členem mnoha důležitých vinařských organizací, dlouholetým ředitelem Grands Maisons d’Alsace a významně ovlivnil podobu vinařského Alsaska jako celku. Zanechal po sobě dvě dcery, Anne i Frédérique, které obě již pracují ve vinařství…
Tradičním britským termínem pro vína z Bordeaux je „claret“, vycházející z francouzského výrazu clairet, a historicky se už někdy od 12. století vztahoval k tamním krátce macerovaným světle červeným / tmavším růžovým vínům, ovšem postupně vyvinul – stejně jako vína samotná – k označení všech tamních červených, včetně těch tmavých a plných na bázi Cabernetu a Merlotu. Ona ovšem existuje i regionální apelace Bordeaux Clairet AOC (a Bordeaux Supérieur Clairet), oproti častějšímu rosé s víny s trochu delší macerací a důraznějšími, ale stále na hony vzdálenými dnešním koncentrovaným a plným červeným. Bordeaux, sužované drastickým propadem zájmu především o červená vína (ostatně je to vidět i na tom, kolik vinařství – včetně těch nejslavnějších – najednou přidává do portfolia vína bílá), hledá cesty jak zůstat relevantní. A jedním z nich je právě návrat ke stylu, který je v dávných dobá dostal na výsluní. K vínům ve stylu třeba maďarského Silleru, „poločerveným“, dobře fungujícím i nachlazená. Od vín ročníku 2025 formalizovali PDO Bordeaux Claret, tradiční termín má nabízet právě výše zmíněné – lehčí, ovocná světle červená vína (ale stále tmavší a více macerovaná než Clairet) s nižším alkoholem, nižšími tříslovinami a snadno pitelná hned mladá. Uvidíme, jak tahle reakce na klimatické změny i vkus konzumentů zafunguje. Bordeaux má bohatou historii dramatických změn, vždyť ještě v sedmdesátých letech minulého století produkovalo z větší části bílá :-)
V posledních letech je znovu trendy dělat vína v betonu, od malých vajíček po obrovské tanky, ale vidět jsou i nádoby ze žuly, amfory všemožných typů a ledasco dalšího. Rakouské Fassbinderei Schön teď přišlo s „Hybridfass“, kombinací dubu a kamene. Ostatně tak trochu jako reakcí na požadavky viz výše s klaretem, na vína ovocnější a čerstvější :-) U hybridního sudu je klasické dřevěné čelo nahrazeno právě kamenem. V úvodních modelech jde o lokální žulu nebo břidlici, ale jsou otevřeni dalším variantám dle požadavků vinařů. Celé to váží asi o třetinu více než běžný 225l barrique :-) Inu proč ne, vlastně. Trochu mi to připomnělo návštěvu jedněch vinařských potřeb provozovaných firmou specializující se na různá „kovová udělátka“, kde jsem našel barrique viz foto níže…
