Příspěvků na blogu pomálu, ale vinně nezahálím. Spáchal jsem edukační degustaci frankovek, po několika letech znovu proběhlo Družstvo, dodělávám přednášku na Prague Bar Show a minulý týden jsem strávil v unikátní francouzské vinařské oblasti Jura, především v okolí města Arbois ale s výjezdy i do dalších apelací a zásadních míst. Doplnil jsem si obsah vín pod závojem v krvi, snědl nekřesťanské množství Comté (cpou to i do vepřových salámů!) a jsem na pár týdnů v tomto ohledu saturován. Omlouvám se za naprosto nejprofláklejší pohled na tuhle oblast v úvodní fotce, ale… prostě… na tomhle světě je ještě furt krása, i když to při pohledu na zpravodajství vypadá poněkud ztraceně. Navštívil jsem kupu vinařů a vína dalších ozkoušel po večerech a v restauracích/barech. Děti budou jíst suché těstoviny, ale co už! Opět jsem si trochu rozšířil (a v některých ohledech i poupravil) obrázek, který o Juře měl. Protože, jak padlo v jednom vinařství, ve Francii po každém prohlášení a pravidle následuje větší či menší „ale“… :)
Absolvoval jsem kruté ranní běhy, místní krajina je poměrně kopcovitá a trasy vinicemi a lesy z Arbois do Pupillinu či Montigny-lès-Arsures způsobují, že poněkud litujete rozhodnutí předchozí noci podívat se pod korek ještě nějakému dalšímu Poulsardu (nebo Ploussardu, složité téma!) či Trousseau, o Savagninu pod závojem nemluvě. Alespoň že tam mají chutné prameny (nejen ten nejslavnější v Montigny, viz fotka), kde se člověk může osvěžit! Jen to nesmíte s vodou moc přehánět, tvrdí. A taky mají někde navigační tabulky se jmény vinic na rozcestích, potěšilo! Ve vinicích jsem moc dalších běžců nepotkal, jen vinohradníky dokončující řez, koně a ovce. Ani na místního viničního škůdce nenarazil. Tipnete si, o jaké zvíře se jedná? Ne, srnčí jim hrozny nežere, a odpověď najdete v závěru zápisku!
Plán návštěv zahrnoval hlavně producenty různých velikostí z bio(dynamického) spektra ve vinicích a pár vyloženě naturálních. I když teda padla i láhev legendární apelace Château-Chalon od místního z hráčů největších, Henri Maire, a ač působilo trochu řídce tak vlastně vůbec blbý nebylo :-). V Juře ale bio není nic nenormálního, na lyceu v Montmortu si můžete udělat i diplom právě pro specificky ekologické vinohradnictví a vinaření, přišli s tím v roce 2012 ve Francii jako vůbec první. Ze začátku měli žáky především z Jury a nedalekého Burgundska, dnes je už z regionu jen třetina a zbytek z celé Francie. Mimochodem není bez zajímavosti, že v počátcích bylo žen v kurzu asi tak šestina, dnes tvoří celou polovinu. I jedno školní víno jsem vyzkoušel při večerním popíjení a bylo vyloženě výborné! Nakolik je „bio“ v Juře opravdu hodně rozšířené, v tomto ohledu jde o vůdčí francouzskou oblast a i konvenční producenti vděčí za zvýšený zájem o jurská vína právě natur trendu, tak se stoprocentním přijetím se ani zde nesetkává. Jak ostatně ilustruje fotografie nápisu na zdi v Arbois. Zde konkrétně vedle místní „instituce“ Le Bistrot des Claquets, kde často můžete potkat vinaře na obědě nebo večer posedět. Já tam měl k obědu víno s tak komplexní kombinací vad, až to bylo (skoro…) zajímavé, volba naslepo nevyšla. Ale v regálech byla i kupa osvědčených jmen. Stejný nápis se každopádně opakoval na vícero lokalitách. A napadá mne pár místní someliérů, kteří při pohledu na fotku zaplesají a zalitují, že je nenapadlo něco podobného nastříkat na zeď některých pražských podniků…
Leitmotivem rozhovorů s vinaři bylo možná až příliš krásné počasí, réva opět v předstihu a strach z další devastace jarními mrazy. Mnoho producentů mělo hodně chudý ročník 2024 (co nezničil mráz, to dorazily choroby), 2021 byla v tomto ohledu ještě větší katastrofa a brutální byl i rok 2017. Ale jsou tu i další extrémy a třeba ročníky 2018 a 2022 jsou hodně atypické a s nižšími kyselinami. Především ve dvacet dvojce bylo také neskutečné množství vín, kterým se nechtělo pořádně kvasit / dokvášet. I v tomto roce najdete skvělé svěžejší kousky i (trochu častěji) vyvážená byť opulentní vína, ale mnoho vín je mimo balanc a prostě… nenabízí úplně to, co od oblasti očekávám. Ale o moc lépe už asi nebude a možná je čas začít si zvykat na nový normál. Ač vinaři / vinohradníci samozřejmě dělají co mohou a některé přístupy začínají nést ovoce. Znovu kyselejší!
Probrali jsme toho s vinaři spoustu a já doufám, že se k mnoha tématům – a především detailně vinařstvím – vrátím. Protože bych chtěl psát o návštěvě unikátního Château d'Arlay, pro mne jednom z „iniciačních“ vinařství v lásce k Juře před dávnými věky a stále jedním z těch, ke kterému se rád vracím. O špičkových precizních bílých z Domaine de Montbourgeau v apelaci L'Étoile a jejich meziročníkovém fenomenálním Vin Jaune. O návštěvě hodně specifické Caveau de Bacchus, aka Luciena Aviet, a jeho nádherných Trousseau. O báječném Benjaminovi Benoit z Cellier Saint Benoit a jednom z nejlepších Ploussardů co jsem kdy pil. I když vlastně kousek z Domaine de la Renardière… to bylo fantastický! Parádní seriózní vína „burgundského střihu“ (vzhledem k majiteli se opakuje tak často, až k hodnocení tímhle směrem svádí, ale realita je dnes přeci jen trochu odlišná a Jura ve ve vínech neztrácí…) v Domaine du Pélican. Posezení v obýváku v doméně Pierre Overnoy & Emmanuel Houillon, s tak trochu perpetuální rezervou postavenou na Savagninu 2005 ve sklence a dalšími neuvěřitelně charakterními víny, a potřesení si pravicí s usměvavým téměř devadesátiletým Pierrem… sen! Výtečné krásně udělané kousky v Domaine de la Touraize, po delší době průlet nabídkou Stéphana Tissota s několika vyloženě unikátnímu záležitostmi, Didier Grappe a jeho pohled na práci s hybridy (a bez síry), organizací festivalu Le Nez dans le Vert totálně rozlítaný Valentin Morel aka Les Pieds sur Terre, trochu (dost, na mne…) punk u Domaine l’Octavin, fenomenální sklepy a zajímavá vína u Domaine de la Pinte, skvělá energie u Domaine les Bottes Rouges, výtečné kousky hodné dalšího zkoumání v Domaine Fumey-Chatelain, hodně chutná vína v sudech ale podivně ubitá v lahvích ve Vins Rijckaert… o čem psát dřív?!? Už vím! Škůdce zmíněný v úvodu!
Věřte nevěřte, ale v Juře řádí hlavně… jezevci! Najdete je i u nás a vlastně čím dál častěji, vinaři s nimi mají různorodé zkušenosti (od jen zábavných videí z fotopastí po úpravu na česneku a kořenové zelenině, co jsem tak slyšel…), ale ve francouzské Juře a v přilehlých oblastech Švýcarska na ně narazíte přeci jen o dost častěji a je to vyloženě viniční škodná :-) Níže vkládám tři příspěvky co jsem dával na Instagram, alespoň něco než se dokopu k dalšímu článku…
