Bílé nebo červené? Z Moravy či Francie? Z lahve nebo plechovky? Vypadá to trochu jako zbytečné téma, všichni přeci víme, že nejlepší obal na víno je stará dobrá skleněná láhev uzavřená kusem kůry ze stromu, ale přesto… nepokročila doba dostatečně, aby bylo možné využívat spolehlivě i jiných variant? Tenhle zápisek se nechce snažit o nějakou hlubokou analýzu, spíš krátce představit několik variant balení vína, co mi na nich přijde (ne)sympatické a třeba i rozproudit debatu. Přichází i s anketou, ve které můžete rovnou hlasovat. Vlastně mne k sepsání nakoplo balení vína, které vidíte zde v titulce… plastové skleničky s jednou „porcí“. Zvěrstvo? Nesmysl? Skvělý nápad? Vítězství marketingu nad zdravým vinným rozumem?
Skleněná láhev se za ta staletí, kdy je používána, docela osvědčila. Sice jsem tu nedávno psal něco o těžkých lahvích, ale i přes tyhle ekologicko-logistické problémy je jasné, že především pro kvalitní vína a prestižní producenty tradiční způsob balení přetrvá. Lidé jsou totiž děsné konzervy. Na skleněné lahve se ovšem tlačí kupa jiných variant, zatím především u vín bez větších ambicí („spotřební“, „na pití“, jak tomu chcete říkat, prostě jednodušší záležitosti konzumované mladé a nevyžadující delší zrání) které jsem si pro sebe rozdělil do čtyř kategorií:
- Hnus odporný
- Smysluplná náhrada jedné lahve
- Fajn balení většího objemu vína
- Designové výstřelky, čistě marketingové experimenty co není třeba brát moc vážně (byť třeba někde slaví úspěch)
Problém je, že leckterá balení spadnou do více než jedné kategorie a navíc to každý bude mít jinak. Vezměte si třeba takovou dvoulitrovou PET láhev či ještě objemnější PET kanystry… v regálu obchodu je to hnus odporný, to se asi shodneme, ale pro stočení sudovky u vinaře a následné vypití s kamarády někde na grilovačce mne to neuráží a budu považovat za celkem fajn balení většího objemu vína. A tak je to se vším…
V poslední době se dost často začínají objevovat lahve z tvrzeného plastu, které jako by z oka vypadly běžné skleněné lahvi (už dříve se dělaly malé plastové lahvičky do letadel atp., nyní přicházejí větší objemy) a v regálech je na první pohled těžko rozeznáte. A není to jen otázka nového světa, tímhle stylem zkouší jet mladé Beaujolais, část jihu Francie, spotřební Itálie i další kusy starého vinného světa, tedy nejen Austrálie či USA. Výhoda těchto lahví je v tom, že jsou lehčí a menší než láhev skleněná při stejném objemu, litrová láhev z tvrdého plastu spíše velikostí připomíná běžnou bordó sedmičku. Na stole to vypadá skoro stejně, má dobře známý screw-cap uzávěr a celkově nijak vzhledově nevybočuje ze schématu, které dobře známe. Tohle řešení mi na vína pro krátkodobu spotřebu (zatím nejsou žádné dlouhodobější testy, jak se v tomto balení víno chová a kolik vzduchu do něj typicky proniká) přijde celkem v pohodě. Rozhodně víc, než plastový pytlík… ať už s brčkem nebo bez.
Hodně se mluví o tetra-paku, prostě balení jako u mléka nebo džusů. Stejně jako plastové lahve se začíná objevovat nejen v novém světě, ale i v tradicionalistických baštách typu Francie. A to jak v litrových variantách, tak v „single serving“ krabičkách, třebas i s brčkem. Někde na piknik asi proč ne. Představa, že tohle otevírám doma, mi z nějakého důvodu nedělá dobře…
Docela mne baví bag-in-box balení, nedávno jsem o něm psal pro mimoblogový článek toto: „Zajímavou možností pro velké sešlosti, zahradní oslavy a podobné akce jsou vína v tzv. bag-in-box balení. Na první pohled jen podivná krabice s plastovým kohoutkem obsahuje flexibilní vak ze speciální fólie, který se při odpouštění vína pomalu smršťuje, víno uvnitř tak nepřichází do kontaktu se vzduchem a vydrží v kondici velmi dlouho po otevření. Bag-in-box lze koupit v objemech už od tří litrů, které lze bez problémů umístit do přihrádky v ledničce, ale běžně se prodávají i třeba patnáctilitrové varianty. Výhodou je, že v tomto balení lze nalézt i kvalitní a chutná vína, která se často prodávají i v běžných lahvích, jen v tomto „krabicovém“ balení jsou za výhodnější ceny a v množství dostatečném i pro velkou společnost. Ale nejen to, leckdy oceníte i možnost mít v lednici vždy připraveno lehké bílé vhodné na popíjení i k vaření bez nutnosti otevírat lahev. Na našem trhu lze v bag-in-boxech najít jednoduchá dobře pitelná vína z jihu Francie, Španělska, Itálie či Brazílie, ale také komplexnější a vyšší nároky splňující vína ze slavných apelací Chablis či Côtes du Rhône. Kouzlo tohoto balení, pro snadnost manipulace i rozumný poměr kvality vůči ceně, objevilo pro vína rozlévaná po skleničkách již mnoho restaurací a cateringových firem, nyní je následují i domácnosti.“
Bag-in-boxy mají občas i docela vtipný vzhled, dělají se pro ně i chladíci mašiny do restaurací (nacpete do nich několik krabic, napojíte hadičky a pak už jen snadno napouštíte sklenky vínem z „automatu“, vypadá to lépe než točit přímo z krabice; zajímavou alternativou boxu mohou být i samochladící „kegy“, viz fajn video na Wine Library) a vůbec mi přijdou jako ekologické a sympatické řešení. A přesný opak bych naopak prohlásil o plechovkách, to mi přijde zrůdné, i kdyby mělo stokrát vzhled ručního granátu či v tom byl slušný sekt. Ani nevím proč, u piva či limonády mi to tolik nevadí (byť tohle balení nevyhledávám), proč by mne mělo štvát o nějakého obyčejného vína? Víc jsem se rozepisoval v článku Tesco víno v plechovce – „Coca-cola culture“.
Jak to máte vy? Kde je pro Vás hranice obalu na víno? Dovedete si představit, že běžná vína na každodenní pití budete mít v tetra-paku? Či už máte v ledničce umístěn bag-in-box a sem tam si z něj odtočíte sklenku bílého? Zvedá se vám žaludek u plechovek? Nebo patříte do tak tradicionalistické skupiny konzumentů vína, že uznáváte jen skleněné lahve s korkem a domů vám nesmí ani šroubový uzávěr? Svěřte se! :o)
Další tematické články: Karafa i s vínem za sto | Výsledky ankety „Z alternativních uzávěrů vína preferuji…“ |Tesco víno v plechovce – „Coca-cola culture“ | Težká hlava z těžkých lahví
