Vyrazil jsem na jednu moc fajn masterclass k německým vínům, určitě o ní bude ještě řeč, a jedním z prezentovaných vín byl – vzhledem k zaměření akce tentokrát na „lehčí“ letní vína trochu nečekaně – Riesling Schonfels Faß 11 Großes Gewächs 2023 z Weingut Peter Lauer (web, o několika vínech jsem psal), hvězdy břidlicových svahů u řeky Sáry (Saar). Původní klony ryzlinku a výsadby staré 110+ let, strmý větrný svah nad řekou, extrémně nízké výnosy, trocha macerace a spontánní fermentace a školení ve starých dřevěných sudech, bez větších zásahů. Měl jsem to víno v různých i starších ročnících a tohle konkrétní chutnal při čtyřech různých příležitost z pěti různých lahví (ale nikdy nepil, rozuměj celou láhev rozloženou třeba do dvou dní doma) a pokaždé mudroval nad hodnocením. Schonfels od Lauera má pravidelně hromadu bodů, vysoké devadesátky nejsou nic neobvyklého, a tohle konkrétně si v průvodci Jamese Sucklinga (ovšem Německo pro něj hodnotí Stuart Pigott) odneslo… inu perfektních 100. Přes veškerou bodovou inflaci (někdo 105 bodů? ;-)) je to stále velmi výjimečné hodnocení, kterým se moc suchých ryzlinků chlubit nemůže.
Lauerova vína jsou obecně zajímavé kousky trochu vybočující z mainstream stylistiky a nehrají úplně na první dojem a univerzální projevy. Tohle konkrétně je lehce nazlátlé v barvě a ačkoliv velmi mladé, nepůsobí nepřístupně. Na úvod trochu reduktivní a vyplatí se tomu dát prostor. Postupně se otevírá do spíše žluté ovocnosti, hrušky, trocha exotiky evokující až cukrový meloun, do toho lehce funky „starší kozí sýr“ linka, jemnější kořenitost, medové tóny, trochu kouřové a minerální. Pěkné. Suché, čisté, trochu krémové a překvapivě uhlazenější, koncentrované, docela dlouhé. Medovost, slanost, žluté ovoce, bílý pepř a bylinky. Vlastně má překvapivě o trochu méně kyselin, než bych od lokality čekal, ale vyvážené je. Po pravdě by mne zajímalo zkoumat to delší dobu a z nějakých velkých sklenic, co by udělalo a dalšího prozradilo. Je to povedený charakterní Riesling, ale označení za „dokonalý“ úplně nechápu, alespoň ne dle mých měřítek. Tisíc lidí, tisíc chutí :-) Každopádně Alifea ho stále má za necelých dvanáct stovek, moc levnějších stobodovek neseženete, takže kdybyste chtěli do nějaké degustace a udělat si názor sami… příležitost je :-)
A teď jedny bubliny. Teď v sobotu se koná další Corpinnat Den, přehlídka vín od mého oblíbeného španělského sdružení. Bohužel tentokrát nebudu mít možnost dorazit, ale doufám v hojnou účast, Corpinnat a jejich snaha dělat seriózní španělské bubliny z vlastních hroznů a čistě bio(dynamických) vinic si to zaslouží! Jako vždy tam určitě bude zastoupeno i Torelló Viticultors (web, psal jsem o nich při stejné příležitosti předloni) a jejich „základní“ Corpinnat Brut Reserva. Já teď náhodou v ledničce narazil na trošku starší ročník 2017, na kalech asi 5 let a odstřelený v únoru 2023. Odrůdově klasika s převahou Xarel·lo a velkým dílem Macabeu, dále pak Parellada. V tomhle by ještě měla být trocha Chardonnay, je to takové přechodné období mezi Cava/Corpinnat obdobím :-) Tmavší nazlátlá barva, solidní perlení spíše menších bublinek. Již jasně nazrálejší ale stále energická aromatika, sladší ovocnost do pečeného zralého jablka, medovost a trochu toustu, fajn. V chuti suché, ale těch pár gramů dozáže znát celkem dost a preferoval bych o trošku míň (ale od toho mám Extra Brut / Brut Nature varianty, že jo), fajn kyseliny a svěžest, zakulacené, plnější, žluté malvice a obecně poměrně ovocné, vyvážené a hezky dlouhé. Přístupné, moc pěkně udělané poctivé bubliny.
