Do Prahy dorazil Hans Czerny, jehož Demeter certifikované biodynamické Weingut Wimmer-Czerny (web, dováží Veltlín) z Fels am Wagram patří mezi stálice na našem trhu a asi není třeba je moc představovat, už tu o nich a jejich vínech píšu dobrých šestnáct let. Tentokrát vína prezentoval v krásném prostředí Zahrady 65 hned vedle populárního podniku Vila 63. Za ty roky se stylistika vín moc nezměnila, i když v průměru teplejší ročníky a lehké „ztučnění“ je prostě znát. Byť třeba zrovna ročník 2025 je taková ta klasika jak ji mám rád. Užil jsem si čistý nekomplikovaný hruškový svěží pet-nat Sunbeam z veltlínu i oba veltlíny tiché. Grüner Veltliner Wagramterrrassen 2024 je suchý, čistý, jablíčkový a lehce kořenitý, s fajn kyselinou, skvěle pitelný a slušně dlouhý. Grüner Veltliner Fumberg 2024 coby selekce z různých sprašových poloh působil o něco krémovějším, žlutěji ovocným dojmem a i v chuti byl o trochu krémovější a kulatější, ale stále s fajn kyselinou a pitelností. Sauvignon Blanc Mitterweg 2025 byl na úvod trochu reduktivně zaprděný, později se více rozvoněl angreštovým a lehce zelenějším směrem, v chuti suché, čisté, s moc pěknou kyselinou, strukturované a docela dlouhé. Potřebuje trochu času, ale povedený kousek. A Riesling Weelfel 2022 nabídl již nazrálejší projev, s lehce medovo-toastovou linkou nad meruňkami. Suché, čisté, trochu plnější a důraznější, slušná kyselina a délka, vyvážené. Fajn ryzlink! Ale dneska jsem chtěl psát hlavně o jiném jejich víně, respektive odrůdě…
Roter Veltliner! Ač by jména svádělo k myšlence, že jde o červenou mutaci starého dobrého Veltlínského červeného, není tomu tak a s touto v Rakousku nejdůležitější odrůdou nemá nic společného. Rodiče Veltlínského červeného zatím věda neodhalila, známe však některé jeho potomky. Společně se Sylvánským je to Veltlínském červené ranné a Neuburské, spojením se Savagninem z něj zase vznikl Rotgipfler. Odrůdá má docela velké a hodně kompaktní hrozny s narůžovělými bobulemi s poměrně silnou slupkou, dozrává docela pozdě, je extrémně citlivá během květu a hodně trpí na jarní mrazy, dost ji trápí botrytida a peronospora, má tendenci nedozrávat úplně rovnoměrně, dává docela vysoké výnosy ale bez pořádné redukce dost nudných vín, svědčí jí spraše a polohy které vyhovují i Veltlínskému zelenému… No asi se není co divit, že osázená plocha v Rakousku docela dramaticky padala a výsadby nahradilo právě Veltlínské zelené. V posledních letech se ale propad zastavil a o odrůdu stoupá zájem, na správných polohách a při dobré práci dokáže dávat dost originální, bohatší, elegantní vína se spoustou zajímavých projevů a potenciálem zrát. Aktuálně tvoří Roter Veltliner v Rakousku asi půl procenta všech vinic, naprostá většina s 201 ha je v Dolním Rakousku (hlavně Wagram, Kamptal a případně Kremstal, v menší míře Weinviertel), po necelém hektaru najdete u Vídně a v Burgenlandu.
Hans Czerny se odrůdě dlouhodobě věnoval a dělal z ní moc pěkná vína. Společně s dalšími bio producenty s podobným přístupem se rozhodli odrůdu udržet ve vinicích pro budoucí generace a trochu zpropagovat, navíc v rámci jejich vinic rozšířit obzvláště vitální a kvalitní keře. Vzhledem k tomu, že Roter Veltliner dobře snáší sucho a sluníčko, považují ho – vzhledem k současným klimatickým změnám – zároveň za jednu z odrůdu vhodných pro budoucnost. Snažení pokračuje založením uskupení Roter Veltliner Donauterrassen (web) v rámci Slow Food hnutí. A nezbývá než držet palce! Czerného Roter Veltliner 2025 z výše položených výsadeb (až ke 400 metrům) je víno, které mne okouzlilo. Příjemná kombinace ovocné a florální aromatiky, jemně minerální a kořenité. Suché, čisté, středně plné, s příjemnou kyselinou, vyvážené, slušně dlouhé. Vlastně docela jemné a elegantní, snadno pitelné ale zároveň láká ke zkoumání. A dalším sklenkám. Po degustaci jsem se musel dát celou deci, nešlo jinak :-) Rozhodně zajímavé bylo srovnání s Roter Veltliner 2020 Brindlsgraben je z opět z výše položené jediné vinice, sprašové a písčité, školeno delší dobu na kalech jen v nerezu a lahvováno minimálně sířené. Sytější žlutá barva, znatelně nazrálejší, medovější a kořenitější, lehce exotičtější teplejší ovocnost a zralé jablko, plnější a poměrně dlouhé. Charakterní, moc zajímavé víno, upřímně by mi ale nevadilo o trošku víc kyseliny. A furt jsem měl v paměti toho mlaďocha :-)
