To si takhle provedete vědecký experiment, ze kterého vzejde, že „po pití kvalitního vína se opravdu cítíte šťastněji“ :-) Pokus proběhl na padesáti konzumentech, u každého s pěti víny, dvě z nich označují jako „vadná“ a tři coby kvalitní, navíc ve stimulujícím prostředí s živou jazzovou hudbou v pozadí. Zaznamenávali jak výsledky prostřednictvím dotazníků, tak prostřednictvím elektrokardiogramu (EKG). Dr. Lucia Billeci z testu vyvodila, že víno bezesporu generuje silnou emociální odezvu, která má navíc souvislost s kvalitou. „Při pití vína totiž i neškolený konzument dokáže dokonale rozpoznat dobré víno ve srovnání s produkty nižší kvality. Kvalitní vína jsou schopna vyvolat spektrum pozitivních emocí, jak bylo zjištěno analýzou EKG signálů, zejména pokud jsou spojena s hudbou v pozadí.“ Nechci vám do takové vědy mluvit, ale… to vám řekne každý konzument dobrých vín i bez připojených senzorů EKG…
Zrovna mi dorazila zásilka saké a tak si zas po delší době (a před další cestou do Japonska) užívám tohohle děsně zajímavého nápoje. A s napětím sleduji, že už se do výroby pouští i Evropa, dokonce i v ČR se nejspíš dočkáme! :-) V Itálii, ve spolupráci s Italian Rice Experiment Station, probíhá práce na nové odrůdě rýže vhodné právě pro přípravu saké a přizpůsobené italským klimatickým a půdním podmínkám. Teda těm současným, než to dokončí, tak ani na severu nebude dost vody %-) Každopádně evropští „toji“ se už nebudou muset poohlížet po rýži dovezené z druhého konce planety.
Když jsem u toho saké… dnes už vás potkávají i titulky jako „Richard Geoffroy vypouští na trh ‘Dom Pérignon P2‘ v saké“ :-) Bývalý sklepmistr Dom Pérignonu už nějaký ten pátek produkuje (hodně drahé v kontextu saké, nakolik se i tam najdou všemožné šíleně napálené zběsilosti, a ve velmi limitovaném množství) saké v japonské prefektuře Toyama a teď přišel s novým kouskem IWA 5 Reserves, ve kterém využívá své šampaňské know how. Běžné IWA 5 je směs různých mladých saké, u Reserves jde naopak o kousky starší (v průměru čtyři roky) a celek více o umami a „s jemným, zemitým, houbovým charakter, který získáte u lahvově zralého saké“. Ale proč ne, že jo. K saké se obrátil i Régis Camus (Heidsieck, resp. naposledy jejich luxusní brand Rare), taktéž do stylistiky vstupuje s šampaňským savoire-faire a v Japonsku jinak netypickým mícháním, kdy svůj produkt staví na základech sakévaren jako Dassai, Tatenokawa nebo Urakasumi a různých jejich produktech.
