Na jedné nedávné ochutnávce jsem nejspíš věnoval manželce příliš málo pozornosti, takže uzmula můj blok na degustační poznámky a doplnila jej o několik zápisků, na které jsem měl postupně narazit v týdnech následujících, až začnu plnit další stránky. Jedním z nich byl „vinný ovocný kvíz“, o který se prostě musím podělit. Tak si ho schválně zkuste :o) Ale mám trošku obavu, že ani sama autorka už úplně netuší, co některými obrázky myslela :o) Vůbec na ochutnávkách vznikají zajímavá literárně-grafická díla, v poznámkách se objevují nákresy a přirovnání, které pak (s čistou hlavou) obvykle nespatří veřejný prostor. Moc hezky a lépe o tomhle „čmárání“ psal před pár měsící P.J. na svém blogu. Máte svůj oblíbený „obrázek“, co se v zápiscích objevuje častěji? Nebo nějaký termín, kterým si pro sebe popisujete víno, ale na veřejnosti ho pak nepoužíváte a složitě vysvětlujete, opisujete jedno slovo mnoha větami?
Když jsme u těch zápisků a nápisů… nedávno se v diskusním klubu „Pranýř překladů“ objevila fotka s ukázkově tragickým anglickým sdělením pro návštěvníky jednoho velmi luxusního restaurantu. Skoro si říkám, že něco takhle mimo musí být něčí svérázný humor a ne omyl. No posuďte sami (a pokud náhodou nerozumíte slovíčku teat, nechte si ho přeložit).
Pobavil a potěšil mne rozhovor s vinařem a básníkem Bogdanem Trojakem v Mladé Frontě, byť si tedy myslím, že závěrečná poznámka je tak trochu provokace a specifický humor pro postavy (a případně čtenáře) knihy Brněnské metro :o) Taky se mi líbil článek a informace o tom, že v rámci hnutí za pití vody z vodovodu ji některé podniky v New Yorku nabízejí zdarma natočit do lahve. U nás se zatím rozjíždí jen vodovoda.cz, tedy místo s hodnocením podniků dle jednoduchého klíče – zda vám tam dají na stůl vodu z vodovodu (automaticky, nebo pokud o ni požádáte). Myslím, že tu bude ještě chvilku trvat, než restauratéři přijdou k rozumu (což půjde leda tlakem nás, zákazníků) a s šílenými cenami vody něco udělají. Na džbánu vodovody zdarma na stole netrvám, pro začátek by mi stačilo, kdyby bylo půl litru za výrazně menší cenu než stejné množství piva. Tohle specifikum ČR vám v zahraničí snad ani neuvěří a přijde mi to jako zvláštně zvrhlá podpora rozvoje alkoholismu.
Narazil jsem na článek „V supermarketu proběhly šílené dostihy o kuřecí stehna“ a vzpomněl si přitom na víkendový nákup v Tescu. Tam teď mají housky, takovou tu obyčejnou raženou nudu, za pouhých devadesát halířů (s limitem padesáti kusů na osobu). Zaměstnankyně obchodu právě sypala do zásobníku další přepravky a ač nedostatek očividně nebyl, tvořila se tam menší tlačenice. Do ní se vecpala asi osmdesátiletá babička a okamžitě (naštěstí jen slovně) napadla pána vedle ní. „Necpěte se, jó!“ Chlapík samozřejmě reagoval: „Jak se můžu cpát, když jsem tu byl dřív než vy!“ Jenže bohužel byl mladý a s téměř vyholenou hlavou, takže ač v právu, neměl proti vetché babičce šanci a byl dalšími zákazníky okřiknut „ať si nedovoluje“ a znechuceně odešel. Sledoval jsem to, ulovil své čtyři housky a odcházel s pocitem, že je až neuvěřitelné, co dokáže pár desetníků udělat s davem lidí, a že se tenhle systém musí jednou sesypat jak řada z kostiček domina.
A na závěr další dotaz, teď když se téma přesunulo k obchodu. Zrovna technicky řeším jeden nový e-shop s vínem (stále ne vlastní, na to nemám nervy), který by měl (minimálně tedy technologicky, když už ne sortimentem) přinést trochu čerstvého vzduchu do klasického nudného listování seznamy a klikání na ikonky „vhodit do košíku“, co tu je všude. Samozřejmě zrovna jedou předvybrané sety vín a možnosti si vše „naklikat“ dle velmi jednoduchých požadavků a filtrů, ale to mi stále přijde trochu nuda. Každopádně jsem narazil na jeden zajímavý obchod v UK, kde se mi alespoň část hodně líbí. A zajímalo by mne, co na něj říkáte vy :o)
