pondělí 1. září 2008

Vinařské slavnosti v Dobřichovicích

Přemýšlel jsem, co o Vinařských slavnostech v Dobřichovicích vlastně napsat. Měl jsem a stále mám obrovskou chuť podělit se o příjemný pocit z celého sobotního výletu (nejen) za vínem, ale nějak nevím, jak to celé pojmout. Vlastně víc, než všechna ta prezentovaná vína (a že jich bylo několik stovek) mne zaujalo, jak se z vlaků rojí chumle lidí a putují kamsi do městečka, které si s vínem jinak (skoro) nikdo nespojí, na takovou malou vinnou pouť (ve smyslu putování a zábavy s kolotoči, i těch se tam v zákoutí u řeky pár našlo). Možná mám zrovna jakousi sentimentální náladu, ale ten zájem o víno mne moc potěšil. Samozřejmě jsem sám i pár desítek vzorků ochutnal, velké degustační poznámky nemám, ale podělit se přesto zkusím, trochu nesourodě a chaoticky…


V Dobřichovicích, konkrétně prostorách místního zámku Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou, bylo možné ochutnávat (víněnkovou metodou s možností smlouvat menší a levnější dávky či vyloženě jen „oblíznutí zdarma“) u zhruba třiceti stánků a ještě více vinařství na všech stranách spektra – od velkoproducentů (Znovín, Michlovský), přes podniky střední velikosti (Ampelos, Nové Vinařství) až po malé rodinné firmy a specialisty (Vinné sklepy Zapletal, Josef Konečný, vinařství Koráb...). I pro zájemce i vína ze zahraničí se tu něco našlo, prezentoval se tu sortiment z Chile, Itálie i Francie. Morava však převažovala. Ochutnat všechno nebylo možné, já se vykašlal na tabulkové výsledky soutěže Vinař roku (která slavnostem předchází) a vyďobával tak různě a všelijak, jak mne zrovna chuť vedla.

U stánku Víno-Klubu jsem ochutnal veskrze příjemný Ryzlink Maidenburg a Pinot Blanc od Reistenu, navíc slečna v kroji nabízela vzorky zdarma výměnnou za registraci v jejich firmě a tedy pravidelné zasílání nových nabídek. No kdo by odolal?

U vinařství Kolby jsem se zase utvrdil v tom, že jejich produkci mohu s klidným svědomím vynechávat a vlastně mi přijdou zajímavá jen vína v nižších cenových hladinách (vlašák, bílé cuvée).  Ta jsou přeci jen vhodnější na můj styl konzumace vína, jsou totiž blíže vínům suchým. Zbytek jsou vysoké přívlastky se zbytkovým cukrem, v případě nazrálého Neuburského 2002 navíc skoro bez dostatečných kyselin na vyrovnání. Obsluha stánku se podělila o spoustu informací (i tu, že vysoké přívlastky a cukry jsou styl, kterým jdou a jít chtějí), Kolby mají úžasná dárková balení a prý o jejich vína projevil zájem dokonce Hong Kong (ruší vývozní clo, nezapomeňte!), ale já si holt vyberu jinde :o)

Potěšil jemný pozdní sběr Neuburského 2007 od Lahoferu, lehký a toastový Crémant Pinot Chardonnay 2005 od Vinselektu Miloše Michlovského (tamtéž i velmi povedený Laurot, ale zabte mne, ročník a šarži napsanou nemám). Určitě domů zakoupím Neuburské 2007 a Zweigeltrebe 2007 od vinařství Koráb. Neodmítl bych kabinetní Sylvánské 2007 od Ampelosu a určitě domů ještě koupím višňák od Maňáka :o) Ale bylo toho prostě moc a průměrná kvalita podávaných vzorků vysoká.

Pobavil mne reklamní tým Vino Italiano, který s bezelstnou otázkou „vaříte ráda italskou kuchyni“ (a odpověď „nevařím vůbec“ nebral jako dostatečnou) distribuoval reklamní letáky s recepty a lákal k návštěvě jejich stánku ochutnání vzorků z vinic daleko od Čech a Moravy. Jak úspěšně nevím, ale bylo to roztomilé. Potěšila nabídka pochutin, u Českého archivu vín (organizátor akce, v Dobřichovicích mají i stálou degustační expozici) především báječných sýrů jako Comté či Morbier, u stánku Povltavských mlékáren (Sedlčanské sýry) jsem opakovaně neodolal Modřenínu a všechny známé posílal ochutnat (pokud neznáte, tak je to zrající sýr s modrou plísní, skvělý v běžné podobě a nejlepší jako přezrálý, stačí nechat pár dní projít). U stánků se servírovala spíš taková ta klasika – od buřtů a různých pečených plátků masa, po nakládané sýry, sem tam salát a našel jsem i halušky. Upřímně a bez studu – k obědu jsem si tam dal do kelímku točenou jedenáctku Bernard.

Prostě a jednoduše příjemné den zakončený pochodem směr Praha a skoro jistě akce, na kterou se pokusím jezdit pravidelně. Zanechala příjemné pocity. Kdybych měl něco vytknout, tak možná ne ideálně komunikovaný čas zahájení (kupa lidí tam byla zbytečně brzo a nebyla vpuštěna do areálu) a samozřejmě davy v pozdějších hodinách, po druhé odpolední se areál začal povážlivě plnit, ale to už jsem měl zdegustováno a prchnul. Kritizovat občasnou vysokou teplotu vzorků nechci, protože to je záležitost jednotlivých stánků a vinařů, kdo chtěl měl ledničku a vzorky vždy pěkně nachlazené. Stejně tak ceny vzorků, servis okolo, ochota o vínech se bavit atp. je věcí jednotlivých vinařů a zde mi přišla, tedy na začátku akce a před návalem davů, nadprůměrná.

P.S. Při psaní článku jsem otočil katalog z akce a na jeho zadní straně je velká reklama na filtrační desky a zařízení s tím, že firma tato zařízení vyrábějící a dodávající je zároveň hlavním partnerem Národního salonu vín. Nevím jak  vás, ale mně to skoro rozesmálo :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails