Včera zemřela, v úctyhodném věku 102 let, kuchařka, vinařka a matka sedmi dětí Lucie „Lulu“ Peyraud. Pokud vám jméno nesecvaklo, možná vám bude bližší varianta za svobodna… Lucie Tempier. Společně se svým manželem byla zásadní hybnou silou, která učinila z Domaine Tempier (web) legendu Provence. A to nejen vínem, ale i pohostinností, které tohle místo nabízelo. Jejímu kuchařskému umění bylo věnováno nemálo stránek v časopisech i celá kniha. Lulu pomohla definovat apelaci Bandol jako takovou a samotné vinařství stále představuje etalon kvality tamních vín. Příběh Domaine Tempier je i součástí zásadní vinné knihy Adventures on the Wine Route Kermita Lynche, právě od něj jsem se smutnou zprávu dozvěděl.
O vinařství se rozepíšu někdy později detailně, zaslouží si to. Tempier produkuje tři „základní“ resp. hlavní vína – červené, růžové a bílé. A tři červené selekce ze specifických vinic. Já otevřel Bandol Blanc 2018, tedy víno, které je v apelaci spíše okrajové a i u nich tvoří sotva tři procenta produkce. Dokáže dobře zrát, ale je přístupné a skvělé i mladé, proto jsem sáhl právě po něm. Odrůdově dominuje Clairette, poté Ugni Blanc a Bourboulenc, Rolle a malý díl Marsanne. Výsadby 20-30 let, na jílu a vápenci. Ruční sklizeň, odstopkování a pomletí, něco studené macerace, fermentace v nerezu a zrání v sudech 8-10 měsíců a následně ještě několik měsíců v lahvi než jde na trh. Čirá bordó láhev, silná kovová záklopka, celokorek. Výraznější žlutá barva. Čerstvá, energická vůně, s bílým ovocem a citrusovou linkou doplněnou bylinkami (rozmarýn), fenykl, mineralita, lehce kouřové. Suché, středně plné, šťavnaté, slušně dlouhé s decentně nahořklou „citrusová slupka“ linkou. V chuti lehce krémové, ovocnost i přes opět citrusy ne tak výrazná, je to spíš o struktuře a jiných složkách. Hodně povedené, charakterní víno. Které volá po grilované mořské rybě…
