Mám kamaráda, se kterým v poslední době celkem často hraju deskovky, a jedním z jeho oblíbených vín je „kodyrón“. Takže vína z téhle části Francie piju trochu častěji než dříve. Před pár dny jsme se zase sešli (nad Battlestar Galactica s rozšířením Pegasus, kdyby tu byl nějaký fanda…) a já využil příležitosti a zkombinoval hraní s malou srovnávací degustací. K původní připraveným kouskům přihodil ještě pár dalších z jedné místní vinotéky a náhodou se to tak sešlo, že se z toho stal průzkum apelace Lirac. Tedy místa na opačném břehu řeku proti nejslavnějšímu Châteauneuf-du-Pape, ale s vinicemi taktéž proslavenými velkými oblázky (galets roulés), ale jsou tam i písčité půdy a sem tam vápenec. Z tamních cru je to jedno z menších, zhruba 841 osázených hektarů, ale se spoustou starých keřů a velkým potenciálem. Drtivá převaha jsou červená, bílá tvoří sotva desetinu (ale stoupá to, většinu francouzského propadu spotřeby vína tvoří červené…) a roséčka jednotky procent. Aby to bylo pestré, tak jsem ale i to bílé a růžové pořídil.
La Réserve Saint Dominique Lirac Blanc 2023 je vínem z negociantské části podnikání Erica Bonneta (doména La Bastide Saint Dominique s povedenými Châteauneuf-du-Pape i dalšími apelacemi). Složení 40 % Grenache Blanc, 40 % Clairette a zbylých 20 % Picpoul, certifikovaná bio produkce, primárně školeno v nerezu s částí v malých sudech. Výraznější žlutá barva. Docela výrazná aromatika, kombinace exotiky – mango a žlutý meloun – s trochu florální linkou a krémovostí s decentním dotykem vanilky. V chuti plné, hlubší, se znatelným vyšším alkoholem, zaoblené, slušné kyseliny, sladkost ovoce, dobrá délka. Koncentrovanější, teplejší, ale ne utahané. Solidní ukázka apelace.
Srovnali jsme si také několik vín z vinařství Rocca Maura, tedy družstva Les Vignerons de Roquemaure. Které krom několika apelací jihu Rhôny dělá i piva, trh je krutý a je třeba diverzifikovat! Každopádně pod značkou se sdružuje zhruba padesátka pěstitelů s celkem čtyřmi stovkami hektarů vinic. A jak už je dneska běžné, tak část je v certifikované bio produkci a mají i nějaká nesířená cuvée. Cuvée 1947 Lirac Rosé 2024 je kombinace odrůd Grenache a Syrah připravená čistě v nerezu. Světlejší jahodová barva, čisté sladčeji zrale ovocné, trochu kořenité, kompotované jahody. Suché, čisté, solidní kyseliny ale spíše kulatější, jahodové, přímočaře v pořádku. Na vinětě doporučení užívat si kdekoliv, kdykoliv a s kýmkoliv. Vlastně je mi to sympatičtější, než ultra-sofistikovaná gastronomická doporučení :-) Cuvée 1947 Lirac Rouge 2023 je směs 60 % Syrah, 20 % Grenache a 20 % Mourvèdre, 3-4 týdny macerace a následně školení jen v betonu. Tmavší rubínová barva. Sladší spíše červeně ovocná kořenitější aromatika, trochu likérové / ovoce naložené v alkoholu, koktejlové třešně, teplejší. Suché, čisté, solidní kyseliny, expresivně přímočaře ovocné, plnější a teplejší, slušná délka. Není to úplně můj styl, nic zásadního, ale potěší mnohé. Terra Ancestra Lirac Rouge 2021 je kombinace odrůd Syrah a Mourvèdre, selekce ze starých keřů jejich top poloh. Delší macerace, školení v 300l nových dubových sudech a následně ještě nejméně rok v lahvi ve vinařství. Tmavá barva. Poměrně intenzivní, sladší aromatika, je tam tmavé i červené zralé peckové ovoce, ale vše obaleno intenzivním projevem toastovaného sudu, kávovo-čokoládovým. Suché, čisté, plné, s docela uhlazenými měkčími sladkými tříslovinami, sladce ovocné, slušná délka. Za mne ukázka terroiru dubového lesa spíše než vinice, bohužel, nakolik je mi jasné, že to kupu lidí nadchne…
Ale popojedeme. Pod jménem Alain Jaume už jsem tu měl vícero vín v minulosti z různých jejich domén, tentokrát sáhl po Domaine du Clos de Sixte Lirac Rouge 2021. Což je jeden jedna z jejich novějších přírůstků, doménu mají teprve od roku 2003. Jejím produktem je čistě apelace Lirac, z třiceti hektarů primárně na plošině Vallongue (kterou Lirac částečně sdílí s apelací Tavel), trochu chladnějším a větrnějším místem a jedním z nejlepších v oblasti. Vinice mají od roku 2009 v bio režimu. Odrůdově polovina Grenache noir, dalších 35 % tvoří Syrah a zbytek Mourvèdre. Kvašeno v nerezu, macerace 2-3 týdny, následně školení v kombinaci dubových sudů a betonu. Barva nijak tmavá. Docela čerstvá, příjemná zajímavá aromatika, především červené peckoviny a k tomu tmavší linka, trochu kořenitosti a relativně jemně dřevo. Suché, čisté, plnější, hezky strukturované, hodně zralé teplejší sladší červené peckoviny, trocha kořenitosti, jemnější tříslo, dobrá délka. Má to patnáct alkoholu a čekal jsem „obludnější“ projev, ale je to až překvapivě dobře pitelné, vyvážené povedené červené.
O Clos du Mont-Olivet jsem se zmiňoval v minulém článku u „prostého“ Côtes du Rhône, do ochutnávky teď šel jejich Lirac Rouge 2022. Thierry Sabon a jeho produkce představují docela klasický pohled na ChdP a Lirac. Tohle je směs z 12 různých parcel, odrůdově 65 % Grenache, 15 % Syrah, 15 % Mourvèdre a 5 % Cinsault z relativně „mladších“ výsadeb ve věku 20-30 let, odstopkováno jen částečně a kvašeno spontánně v betonu. Školeno z více než poloviny v betonu, ve velkých starých foudres a také v nějakých těch menších sudech, lahvováno nečiřeno a nefiltrováno. Bohatší, komplexní aromatika, dominují zralé tmavé třešně, výrazně kořenité (sladší směs skořice, hřebíček, kardamom…) a bylinková linka. Suché, čisté, plnější (opět patnáct alkoholu) ale nic přestřeleného vlastně, strukturované červeně ovocné, jemnozrnné příjemné třísloviny, dobré kyseliny a délka. Krásně udělané, charakterní červené. Baví velmi!
Na fotce je vidět i zákeřně přidaná láhev z apelace Rasteau, ale na tu se třeba podíváme příště… :-)
