Otevřel jsem doma teď několik dost fajn Beaujolais, lahví které si z různých důvodů zaslouží trochu více textu. A tak je postupně odhrnu. U dnešního vína je navíc zajímavý vývoj se jménem vinice na vinětě. O Domaine des Marrans (web) jsem se tu v minulosti krátce zmiňoval u jejich mladých vín ale i pár kouscích z výjimečných terroir, ale nikdy nějak obšírněji. Vinařství rodiny Mélinand sídlí ve Fleurie a na především starých vinohradech vedených klasicky na hlavu (resp. gobelet) hospodaří v bio režimu. Dnes za produkcí stojí mladý Mathieu, který se do vinařství vrátil v roce 2009 po praxi ve světě (Austrálie, Nový Zéland). Ve sklepě jedou klasicky, především semi-karbonická macerace, kvasí spontánně, vína školí ve starších sudech a lahvují nečiřená a nefiltrovaná a jen rozumně přisířená. Mají zhruba 20 ha a krom mladého vína, trochy bílého a Beaujolais-Villages (taktéž ve verzi ze starých keřů) produkují Chiroubles z polohy „Aux Cotes“, Morgon ze spičkové vinice Corcelette a základem je několik různých Fleurie. Clos du Pavillon, čtyřhektarová poloha patřící k vinařství, které v roce 1970 zakoupili. Les Marrans je odtamtud jen pár set metrů, u téhle vinice vybudovali sklep v roce 1989, když jim přestala stačit kapacita toho původního. A také lieu-dit En Champagne. A právě na to se dnes podíváme.
Domaine des Marrans Fleurie Champagne 2017 pochází z vinice v podstatě na jižním okraji apelace, místa odkud pocházejí seriózní vína s potenciálem zrání. Jde o kamenitou a písčitou polohu na růžové žule začínající hned v hloubce nějakých 20-30 cm. Jméno znamená v lokální dialektu v podstatě venkov, jedna část vedle se dokonce jmenuje Campagne, předchází slavnou bublinovou oblast a jméno mohlo být běžně na vinětách. Přikládám výsek z legendárních map Louis Larmat, tato je z roku 1942, kde dole polohu můžete vidět. Případně se můžete mrknout i na současnou oficiální mapu apelace, i tam Champagne stále najdete. Bohužel síla šampaňské mašinerie je nemalá a na novějších ročnících tak najdete nápis „La Roche ‘Hampagne“. Jean-Louis Dutraive, pro kterého jde možná o vůbec nejlepší vinici kterou má, tam zase zpruzeně píše „Lieu-dit Champ*gne“. Ještě by si to někdo mohl splést s šumivkou, koupit omylem a šampaňskému by udělalo špatné jméno! Nu což, zpět k vínu. Láhev burgundská, kovová záklopka a kvalitní celokorek. Tmavší rubínová barva, již nazrálejší rezavější okraj. I ve vůni se věk projevuje, stále ovocnost do červených i trochu tmavších peckovin, vysychající marmeláda, jemně kořenité tóny a vrstevnaté zajímavé odbočky, lehce železité. Suché, středně plné s poměrně výraznou kyselinou, trochu svíravé ale s již poměrně ohlazeným tříslem, decentně krvavě masité, dobré délka. Hezky postavené, komplexnější, seriózní červené.
