Nedávno jsem se tu zmiňoval o vinařství Pepe Mendoza (web, v nabídce BioSueňo) a jednom jejich opravdu chutném červené, teď neodolal a pořídil si a otevřel také jejich kousek zvaný Pureza 2022. Je to Moscatel de Alejandría (Muškát alexandrijský) z výsadeb v roce 1943 na železitých jílech s vápencem, konkrétně je to klon Glos, keře vedené jako gobelet a bez zavlažování. Připraveno spontánní fermentací, bez jakýchkoliv aditiv krom síření. Víno maceruje a kvasí v amforách/tinajas (220, 250 a 350l, vše španělské rukodělné z dílny legendárního Juana Padilla, od kterého je má třeba COS, Foradori či Cornelissen), kontakt se slupkami dle ročníku a obecně se čím dál víc zkracuje. Následně půl roku zrání ve stejných amforách. Malolaktika potlačena, v některých amforách možná decentní vrstva flóru. Láhev burgundská, kovová základní, celokorek.
Oranžová vína, macerovaná bílá, jsou v oblasti zvaná brisados či brisats, ale tohle se tak vlastně moc netváří. Barva spíše výraznější citronová žlutá. Čerstvá, poměrně komplexní vůně, muškátová ale uměřeně, lehce mýdlová, florální, citrusová kůra, veskrze příjemné. V chuti suché, čisté, středně plné a velmi dobře postavené, decentní dotyk tříslovin, citrusové, trochu slané, vyvážené a docela dlouhé. Krásné bílé! Muškáty doma prakticky nepiju, z hlavy si za posledních mnoho let vzpomínám jen na MOPR z Žernosek, Zibibbo (aka Muškát alexandrijský) Pietranera od Marco de Bartoli, Zibbibo od Cantine Benvenuto a jednu alsaskou špičku v podobě Muscat Grand Cru Goldert od Zind Humbrecht. Všechno svým způsobem výtečná vína a Pureza jakbysmet, přesto se obávám, že se procento muškátů u mne doma nijak dramaticky nezvýší… :-)
Jak jsem tak přemýšlel nad macerovanými víny, tak z chladničky vylovil Moon Drops 2021 z vinařství Radovan Šuman (nebo též Schumann, na starších lahvích), od Demeter certifikovaného biodynamického vinařství ze slovinských kopců nedaleko Mariboru, tj. slovinské Štýrsko. Na vinících, asi 4 ha, se snaží používat jen různé bylinkové výluhy a podobné přípravky a obejít se i bez síry a mědi. Z jejich oranžád je tohle ta „lehčí“ (relativně), z polohy o něco chladnější, macerace se stonky i slupkami je zde jen několik dní a ne týdnů jako u Sun Drops. Fermentace samozřejmě spontánní, aditiva po celou dobu žádná a není ani sířeno. Školeno necelé dva roky na jemných kalech v sudech ze slovinského dubu a kaštanu, většinou je moc nedolévá a nechává vínu více vzduchu. Odrůdově je to viniční směs starých výsadeb všeho možného, asi 12 různých odrůd, najdete v tom Ryzlink rýnský a také vlašský, muškát, tramín, sauvignon ale i třeba šardonku. Lahvováno do keramické nádoby, s celokorkem a zavoskované. Upřímně je moc nemusím. Ale používá je pár dalších i špičkových vinařů a očividně se jim líbí, tak co nadělám. A důležitější je stejně samotné víno :-)
Krásná, efektní výraznější jantarová trochu opalizující barva. Aromatický projev „klasika“ v podobně hlubších florálních tónů, něco pomerančové kůry, vlhké dřevo, lehce evokuje slanost. Je tam trochu výraznější těkavka, ani nic dramatického. Suché, středně plné, šťavnaté, vyvážené. S příjemnou kyselinou a trochou tříslovin a svíravosti, zralé žluté peckoviny, florální, lehce zemité, slušná délka. Druhý den o něco zakulacenější, stále čisté a ani nejmenší rozpad do nějakých nepříjemných tónů. Serióznější, povedená oranžáda, typ co si jednou za čas rád dám. Nakolik ta Pureza je stylisticky víno, pro které mám lepší užití :-)
