pondělí 22. října 2012

Pinot Meunier šumivý s vinařstvím José Michel

jose_michel_brut_pinot_meunierVypadá to, že tenhle týden bude trochu víc o pinotu. A to nejen v podobě klasického burgundského červeného, ale i na pálenky a bubliny se dostane. A začneme právě těmi bublinami, navíc s odrůdou Pinot Meunier. To je mutant odrůdy Pinot Noir a jméno mlynářka (překlad meunier i označení používané u nás) si vysloužil díky listům, jejichž spodní strana vypadá jako poprášená moukou. Nejčastější je v regionu Champagne, sice se mluví hlavně o Pinot Noir a Chardonnay, ale Meunier je pravidelnou a důležitou součastí tamních směsí a roste na více než třetině vinic. Dozrává dříve než bratříček Pinot Noir, ale má podobné množství cukru a vínu dodává výraznější ovocitost. To, že má zároveň i světlejší barvu a více kyselin, opravdu v Champagne nevadí (a možná i pro tuto charakteristiku se v Německu používá označení Schwarzriesling, kvanta jsou ho ve Württembergsku). Šampaňská s větším podílem Pinot Meunier jsou většinou běžnější sorty, určené k rychlejšímu vypití, pro prestižní cuvée a ročníková vína se používá okrajově. A málokdy jde do lahve samostatně, skoro vždy je ve směsi s něčím dalším. Jenže… Jenže je tu několik výjimek, která tahle pravidla naprosto popírají.

Klasickým příkladem je Krug, bez debat jeden z nejlepších producentů Champagne vůbec (byť s poněkud prohibičně vysokými cenami), u jehož ročníkovek dělá Pinot Meunier asi pětinu směsi a v jednom z jejich nejslavnější ročníků dokonce skoro třetinu. Slavné a fascinující je Les Vignes de Vrigny, stoprocentní Pinot Meunier domu Egly-Ouriet, a zrát rozhodně umí. Samostatně tuhle odrůdu dělá také Tarlant jako La Vigne d’Or Blanc de Meuniers a za pozornost stojí. A platí to i pro další, třeba Cuvée Emeric vinařství Franck Pascal, Réserve od Michel Loriot, geniální jsou vína od Aurelien Laherte (bez dozáže, použití i dalších okrajových odrůd etc.), vyhlášený je Pinot Meunier z jedné specifické vinice od Chartogne-Taillet a pár dalších. Velmi zajímavé je také vinařství Françoise Bedel, kde hraje Pinot Meunier zásadní roli a cuvée  Entre Ciel et Terre je čistě tahle odrůda, podnik je navíc biodynamický a moc fajn (nechápu, že jsem tu o nich ještě nepsal, což ovšem platí o mnoha dalších vinařstvích a vínech… času málo). Ukazuje se, že kombinace dobré polohy a především starých keřů (40 let a více, objevují se i výsadby 70-100 let staré a některé dokonce pravokořenné) dělá s touhle odrůdou zázraky a významně posouvá její možnosti (a navíc je dneska, hlavně u mladších vinařů, trochu trendy a víc se jí věnují). Staré keře sice rodí méně, jeden z důvodů vysokých výsadeb odrůdy je spolehlivost dozrávání a dobrý výnos, ale o to zajímavější hrozny. Výsledkem jsou pak velice zajímavá a charakterní Champagne, parádní terroirová vína se vším všudy. Praktickým příkladem je, krom výše uvedených, produkce vinařství José Michel…

champagne_bedel

Richard Juhlin, jedna z největších současných kapacit pokud jde o Champagne, ve své knize píše, jak hned několik vinařů nezávisle na sobě mu řeklo, že nejlépe zrají šampaňská z odrůdy Pinot Meunier vinařství José Michel. Staré (a velmi staré) keře, pokud možno žádná malolaktika a fermentace ve starých dřevěných sudech je to, co za jejich životností stojí. José Michel sídlí v obci Moussy, jde o rodinný podnik již po pět generací a pěstitele hroznů od roku 1847, momentálně mají k dispozici něco málo přes 20ha ve třech různých terroirech (Moussy, Pierry, Saint-Martin-d'Ablois). K jejich ročníkovkým a specialitám jsem se ještě nedostal, ale Jiří Hron přivezl tři jejich „základní“ vína na zkoušku (a možná bude vozit i dál). Dnes jde především o José Michel Brut Pinot Meunier, což je Blanc de Noirs ze zmíněné odrůdy, ničím neupravené. Víno je sice uváděno jako neročníkové, ale nebývá doplněno rezervami, jde častěji o nedeklarované ročníkovky. Láhev pořádně natlakovaná, velmi výrazné perlení spíše menších bublinek. Výrazná a efektní ovocitost až do tónů tropického ovoce, ananasu, čerstvé a příjemné. Spojeno s mineralitou a pečeným toastem pomazaným máslem. Velmi suché, živé a výrazně perlící v ústech, s páteří hodně dominantní a snad až poněkud ostřejší kyseliny, hranatější a neohlazené. Je to hutnější, propracované, ale čerstvě degoržovaná záležitost, která si zaslouží zrát v lahvi nebo alespoň dekantovat. Má to parádní strukturu a velký potenciál, jen… je prostě ještě moc mladé.

jose_michel_brut_traditionPro srovnání (musím říct, že manželce tentokrát můj koníček vůbec nevadil…) jsem pořídil i další vína tohohle podniku, nakolik mají společný charakter. José Michel Brut Tradition je jejich základní rodinné cuvée, Pinot Meunier v něm má 70 % a zbytek je Chardonnay. Víno bývá na kalech okolo dvou let, do základního vína jdou často starší rezervy (klidně tří až petiletá tichá vína). Opět hodně výrazné perlení menších bublinkek. Velmi čerstvá, krásně ovocito-minerální vůně, spíš hutnější a důraznější než něco vyloženě jemného a elegantního. I v chuti suché, silné, parádně strukturované minerální šampaňské, delší, svěží, ovocité, šťavnaté, vyvážené. Skvěle na pomezí aperitivního zábavného pití a vína, které by se stavbou směle popralo s ročníkovkami mnohých jiných producentů. Po pravdě bavilo možná o kus víc než čistý Pinot Meunier, byla tam taková finesa navíc, ale zase myslím je parádní už teď, zatímco ten PM bude a potřebuje zrát.

jose_michel_brut_roseA prostor dostalo i macerované José Michel Brut Rosé, půl napůl Pinot Noir a Meunier. Vlastně je to jediné jejich víno, do kterého Pinot Noir dávají, i jejich top vína za modré odrůdy obsahují Meunier. Čirá láhev, ve které vynikne barva. Jako u ostatních vín výrazné perlení menších bublinek. Drobné červené ovoce ve vůni, svěží, minerální, taková pinotová „masitost“ a celkově hodně příjemný vinný dojem. Suché, řízné, minerální, živé s páteří výrazné kyseliny, strukturované, efektní, delší doznívání sladkého ovoce. Zajímavý tón badyánu a další jemné vrstvy, bavilo hodně. Pokud někdo čeká líbivou nasládlou růžovku, tak tady bude dost zklamán, tohle je opravdu pro šampaňské nadšence. Trochu mi to připomnělo, jak dopadlo mé oblíbené rosé od Luciena Albrechta (crémant, ale stylově docela „šampaňský“). Nedávno větší množství rozdávala tchýně známým za pomoc, takovým těm „běžným konzumentům“, ale z reportů vím, že příliš nezaujalo (připočtěte zjemňování odpovědí, aby člověk neurazil, a je jasné, že spíše vyloženě nechutnalo). Naopak kamarádi, co normálně pijí Champagne, byli vyloženě nadšeni a hned se ptali, kde se to prodává. Těžký úděl, někomu něco doporučovat :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails